e-Bulletin KDP 11_2022

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2022

Legislativní dění v posledním roce

Vážené kolegyně, vážení kolegové, když jsem psal úvodník před více než rokem, věřil jsem, že nelehká a nestandardní doba covidová skončí a náš život a svět se vrátí k normálu. Bohužel jsem se mýlil. Na dobu covidovou navázala zcela bezprecedentní agrese putinovského Ruska vůči Ukrajině a válkou vyhrocená energetická krize. Na tuto situaci logicky navázaly nutné změny legislativy. A máme zde samozřejmě také „standardní“ změny daňových a souvisejících právních norem a předpisů.

Není toho tedy v poslední době málo, co se na nás v oblasti legislativy valí. Byť jde někdy o šibeniční termíny, snažíme se na všechny připravované změny reagovat. Postupujeme v průběhu celého legislativního procesu aktivně a snažíme se navrhované úpravy ovlivnit tak, aby to bylo ku prospěchu daňovým poradcům a jejich klientům. Z tohoto hlediska, v souladu s prioritami Prezidia, úzce spolupracujeme i s ostatními zástupci podnikatelské veřejnosti, jako je Hospodářská komora a Svaz průmyslu a dopravy či s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR. Naši odbornou pomoc zdarma nabízíme také nejen všem ministerstvům, ale i všem politikům napříč politickým spektrem.

To znamená, že stejně jako v minulém období odborně spolupracujeme jak s koaličními, tak opozičními politiky. Nese to první ovoce. Navazovali jsme spolupráci s předsedou rozpočtového výboru Josefem Bernardem a účastníme se jednání rozpočtového výboru u norem týkajících se daňové oblasti.

Co se tedy v oblasti legislativy v posledním roce událo?

Agresi Ruska vůči Ukrajině jsme nejen odsoudili a poskytli humanitární dary, byli jsme rovněž iniciátory přípravy nové související legislativy, do které jsme se také aktivně zapojili. Od počátku jsme byli v této oblasti lídry, a to v průběhu celého legislativního procesu. K dané problematice jsme připravili také dva materiály, které byly projednány na Koordinačním výboru.

Velmi aktivně jsme přistoupili k připomínkování vznikající nové verze pokynu GFŘ D-22. Uplatnili jsme velké množství připomínek a zástupcům GFŘ jsem je vysvětlil při osobním projednání. Mnoho z nich by mělo být akceptováno.

Zapojili jsme se od počátku také do navrhované změny v oblasti paušální daně. Upozorňovali jsme na úskalí modelu zvoleného MF a  navrhovali alternativní řešení. Bohužel v tomto případě zatím naše připomínky nebyly vyslyšeny, vládou zvolený koncept je příliš komplikovaný, přinese nejednoznačné situace a v některých ohledech i nelogická řešení. Nejhorší ale je, že jde proti základní myšlence paušální daně – jednoduchosti. Na tyto problémy jsme upozorňovali od samého počátku, v souladu s prioritami Prezidia jsme naše připomínky dali k dispozici také poslancům napříč politickým spektrem a na vzniklou situaci upozorňovali i v médiích. Doufejme, že návrh ještě dozná změn.

V uplynulém období jsme se také zaměřili na ochranu mlčenlivosti daňových poradců, kdy výsledkem jsou např. zveřejněné výklady k problematice aplikace směrnice DAC 6 , z kterých mimo jiné na náš moje .kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2022

návrh vyplývá, že úkony zpracování přiznání, poskytování daňového poradenství, případně i posouzení, zda daná situace představuje oznamované schéma, nejsou samy o sobě přeshraničním daňově úsporným schématem, které by mělo být oznamováno.

Někdy je to velký boj, což ukazuje příklad nově vznikajícího zákona o ochraně oznamovatelů, kdy se snažíme nejen českým úředníkům, ale i úředníkům v Bruselu vysvětlit, že daňové poradenství je v ČR z hlediska ochrany mlčenlivosti na stejné úrovni jako advokacie – jde o právní poradenství v oblasti daní. Mlčenlivost daňových poradců by tedy měla požívat stejné ochrany

Nedávno jsme taktéž připomínkovali návrh novely zákoníku práce.  Těší nás, že se v rámci tohoto návrhu promítla naše koncepční připomínka, kterou jsme uplatňovali delší dobu, a sice paušalizace nákladů v případě home office. Bohužel však tím pozitiva tohoto návrhu končí. Návrh v mnohém, pod ne zcela pravdivou vlajkou implementace směrnice EU, zavádí množství nadbytečných administrativních nároků na straně zaměstnavatele, a to pod hrozbou výrazných sankcí a dále tak nadměrně komplikuje již tak složitou administrativu týkající se mzdové evidence. Pokud by návrh byl schválen v předložené podobě, v mnoha případech by se staly de facto nepoužitelnými či obtížně použitelnými v praxi často využívané dohody o provedení práce. Výrazně by se také zkomplikovala i aplikace již zmíněného home office s možností zneužívání ze strany zaměstnanců. Byť nejde přímo o oblast daňovou, souvisí tyto změny se zpracováním mezd, kterým se mnozí daňoví poradci zabývají, a proto jsme i k této novele uplatnili množství připomínek . I v této oblasti úzce spolupracujeme s ostatními zástupci podnikatelské veřejnosti a z předběžných informací plyne naděje, že by návrh měl doznat ještě podstatných změn.

V poslední době je aktuálním tématem také tzv. válečná daň. Návrh této daně neprošel standardním připomínkovým řízením, a byť jsme o to žádali, nebyl nám ani oficiálně zaslán k připomínkování. Přesto se nám v rámci spolupráce návrh získat podařilo a naše připomínky k tomuto návrhu jsme taktéž uplatnili. V této souvislosti bych chtěl uvést, že otázka zavedení jakékoli daně je ryze politickou odpovědností a k té se Komora zásadně nevyjadřuje. Uvědomuji si také, v jakém stavu se nachází státní rozpočet v tuto chvíli. Na druhé straně z odborného hlediska se domnívám, že v případě snahy zvýšit příjmy státního rozpočtu by měly být voleny standardní mechanismy. Navrhovaná daň je z tohoto hlediska nesystémové řešení, které již tak složitý daňový systém pouze zkomplikuje a může přinést zbytečné výkladové nejasnosti a aplikační problémy. Z hlediska matematického systému výpočtu této daně také v praxi může dopadat na případy a situace, na které dle důvodové zprávy dopadat nemá. Na všechny tyto problémy jsme pak ve svých připomínkách upozornili. Bude odpovědností MF, jak se s nimi vypořádá.

Z výše uvedeného je vidět, že v oblasti legislativy postupuje Komora skutečně aktivně a systematicky. Ano, často mám pocit, že jde o boj s větrnými mlýny, ale v tomto úsilí není možné ustat. Sílu dodává fakt, že aspoň v některých případech naše úsilí nese ovoce. Nadále se tedy budeme snažit postupovat tak, aby ať již běžná či „mimořádná“ nově vznikající legislativa zbytečně nekomplikovala život a práci daňových poradců a jejich klientů a naopak jim byla ku prospěchu.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, závěrem bych vám především chtěl popřát, abyste vy i vaši klienti přečkali nadcházející nelehké období bez úhony, a i tentokrát bych chtěl vyjádřit své přesvědčení, že se chaos stabilizuje v nějakém novém normálu a budeme nadále řešit již pouze „běžnou“ daňovou legislativu a „běžné“ spory se správci daně. Ještě před několika lety bych nevěřil, že návrat do takového stavu bude možné považovat za velké pozitivum.

Ing. Bc. Jiří Nesrovnal daňový poradce č. o. 1757 čl e n Prezidia KDP ČR, vedoucí Sekce DPPO

Úvodník

Ing. Bc. Jiří Nesrovnal

Aktuálně

1

Aktuálně z KDP ČR

Co zaznělo na konferenci Kybernetická bezpečnost pro daňové poradce ... 18 XIII. ročník golfového turnaje daňových poradců (Kamila Stehnová) 47

Měsíc v kostce 4

Valná hromada KDP ČR se koná již 11. listopadu 2022 ................ 5 Aktuálně ze zpráv CFE 12 Aktuálně z Finanční správy a účetnictví 14

Komentář: Finanční legislativa jako kurz záplatování. D em okracie a odborníci (Karel Havlíček) ...................................... 27 Zlegalizovaný trh s konopím může pomoci státní kase 35 Aktuálně ze světa 39 Krátké zprávy .......................................................................................... 44

V Prezidiu je důležité, abychom jednal i ko nsenzuálně, říká v podcastu naDANĚ Petra Pospíšilová 46

Téma

– Windfall tax

Politici se přou o daň z neočekávaných zisků .............................. 16

Judikatura

Překvapivé rozhodnutí k transakcím v podobě sekuritizace pohledávek (Tomáš Brandejs) 6 NSS se zabýval pojmem „chybějící daně“ 8 Registrace k téže dani a z téhož důvodu nemusí nutně znamenat totožný předmět řízení........................................................ 9 Uplatnění osvobození lihových aromat prakticky v ylučuje jeho uplatnění v případě prostého přeprodeje mezi podnikateli....................................................................................... 10

Elektronický měsíčník

Komora daňových poradců České republiky Kozí 4, 602 00 Brno, tel.: +420 542 422 311

IČO: 44995059 moje.kdpcr.cz www.kdpcr.cz e-mail: kdp@kdpcr.cz

Vydávání povoleno Ministerstvem kultury ČR pod číslem E 22060

ISSN 1211-9946

Toto číslo vyšlo 2. 11. 2022, datum uzávěrky: 31. 10. 2022

Nakladatelsky a redakčně zajišťuje společnost , spol. s r. o.

Připomínka atmosféry 6. ročníku běhu Komory daňových poradců 48

DPH

Možnost nakládat se zbožím jako vlastník optikou zákona o dani z přidané hodnoty (Pavel Martiník) ..................................... 24

Ostatní

E-legalizace aneb revoluce v podobě úředního ověřování elektronického podpisu 28 Setkání expertů mezinárodního investičního práva 29 Podzimní novinky z oblasti české a evropské regulace finančních ins titucí (Ondřej Havlíček, Matěj Šarapatka, Martin Svoboda) 36

Daň z příjmů

Růst repo sazby a daňové sankce (Ivan Macháček) 30

Účetnictví

Zveřejnění účetní závěrky ve sbírce listin se „začerněnými“ údaji (Jan Flídr) 40

Odborný seminář se bude zabývat novinkami v z ákoně o účetnictví – anketa ........................................................... 42

Osobní rozvoj

Kdo si kurz nevyzkouší, neví, o co přichází, říkají Leona Sládek Řepová a Jindřich Chlad (Marcela Vaňatková) 50

Vedoucí redaktor: Mgr. Jaroslav Kramer

Redakce: Eliška Voplakalová, David Mařík, Sára Labajová Články neprocházejí recenzním řízením. Články obsahují názory autorů, které se nemusejí shodovat se stanovisky KDP ČR. Udělení souhlasu: Autor poskytnutím rukopisu dává redakci souhlas s rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním příspěvku na webových stránkách KDP ČR, v právních informačních systémech a na internetových portálech spolupracujících s KDP ČR.

Ilustrační fotografie Shutterstock.com a Pixabay.com, není-li uvedeno jinak. Objednávky inzerce na inzerce@impax.cz nebo tel. +420 244 404 555, +420 606 404 953. Mediakit a další informace na www.impax.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2022

Měsíc v kostce

Schodek rozpočtu na rok 2023 se blíží 300 miliardám korun

Sněmovna na konci října v 1. čtení projednala návrh státního rozpočtu na rok 2023 s příjmy 1 928 mld. Kč a výdaji 2 223 mld. Kč Odhadovaný schodek státního rozpočtu by tak příští rok mohl dosáhnout 295 mld. Kč. To je o 80 mld. Kč méně než v novelizovaném rozpočtu na rok 2022. Ve střednědobém výhledu Ministerstvo financí navrhuje schodek rozpočtu ve výši 280 mld. Kč pro rok 2024 a 260 mld. Kč v roce 2025. Hlavní změnou na výdajové straně pro příští rok je 100 mld. Kč odhadovaných na zastropování cen silové elektřiny. Na příjmové straně tuto položku kompenzuje mimořádný příjem 100 mld. Kč, který se podle resortu skládá z windfall tax, tedy z mimořádného zdanění neočekávaných zisků velkých firem v energetickém a těžebním sektoru, petrolejářství a bankovnictví a z odvodu 100 % příjmů z prodeje elektřiny nad 180 EUR/MWh coby výsledku zastropování cen energií dle návrhu Evropské komise.

Limit pro registraci k DPH a tři pásma paušální daně

Poslanecká sněmovna projednává ve třetím čtení návrh zákona Ministerstva financí, kterým se s účinností od 1. ledna 2023 zvýší roční limit pro povinnou registraci k DPH z 1 mil. Kč na 2 mil. Kč. Na dvojnásobek od příštího roku vzroste také podmínka limitu ročních příjmů pro vstup do režimu paušální daně. Novela se věnuje také mimořádným odpisům pro roky 2022 a 2023 nebo osvobození bezúplatných převodů podílů na bytových domech od daně. V novele zákona o DPH dále Ministerstvo financí navrhuje parametrické úpravy kontrolního hlášení v oblasti pokut a výzev k podání. Novela daňového řádu dále reaguje na novelu zákona upravujícího datové schránky, jež s účinností od 1. ledna 2023 rozšíří okruh osob, kterým je datová schránka automaticky zřízena ze zákona.

5. ročník soutěže diplomových prací na daňové téma, kterou na jaře letošního roku vyhlásila Komora daňových poradců ČR, ukazuje, že daňová problematika jde napříč obory. Stejně jako v minulém ročníku, i letos tuto multidisciplinaritu dokazuje průnik právních a ekonomických oborů mezi vítězi. Do soutěže se přihlásilo 15 studentů ze 7 vysokých škol. Odborná hodnotící komise, ustanovená Prezidiem Komory, hodnotila jednotlivé práce na základě celé řady kritérií – invenčnost a argumentační přesvědčivost práce; soulad s profesí daňového poradce; využitelnost závěrů v praxi a míra dodržení nosného tématu. Ve vzájemné shodě pak vybrala tři nejlepší práce. Na prvním místě se umístil Pavel-Michal Rambousek (VŠE v Praze, Fakulta financí a účetnictví) s prací na téma Režim DPH u elektronických rozhraní. Druhé místo patří Davidu Jánkovi (Masarykova univerzita, Právnická fakulta) s prací na téma Nedostatky v právní úpravě vybraných akcízů. Třetí skončil Josef Gotvald (VŠE v Praze, Fakulta financí a účetnictví) s prací na téma Implementace směrnice DAC 6 v České republice.

 Smuteční oznámení

S lítostí Vám oznamujeme, že zemřela paní Ing. Renata Potužníková, daňová poradkyně č. 1667, ve věku 64 let. Dovolujeme si tímto vyjádřit všem pozůstalým a přátelům upřímnou soustrast.

Za Komoru daňových poradců ČR Radek Neužil, tajemník

Soutěž daňových diplomových prací zná své vítěze

Valná hromada KDP ČR se koná již 11. listopadu 2022

Vážení daňoví poradci,

Valná hromada Komory daňových poradců ČR se letos uskuteční 11. listopadu elektronickou formou na webových stránkách Komory moje.kdpcr.cz.

Prezidium Komory rozhodlo o elektronické formě především z důvodu zkoušky průběhu a fungování Valné hromady plně v on-line podobě, aby tento formát byl dobře připraven a odzkoušen a aby případně byly odstraněny možné problémy pro případ, kdyby v budoucnosti bylo nutné či povinné takto uskutečnit jednání Valné hromady.

Pozvánku na jednání Valné hromady, vč. podkladových materiálů, naleznete na internetových stránkách Komory moje.kdpcr.cz

Pro tuto Valnou hromadu jste do své datové schránky daňového poradce obdrželi dne 12. 9. 2022 individuální kód pro prezenci, hlasování a volby.

Pomocí tohoto kódu se buď můžete přihlásit k účasti na Valné hromadě, nebo oznámíte svoji neúčast, nebo jej můžete využít pro udělení plné moci některému ze svých kolegů. V tomto případě je však vhodné si udělení plné moci s kolegou předem dohodnout, jelikož je pro platnost zplnomocnění důležitá i jeho akceptace.

Evidenci účasti či zplnomocnění můžete provádět až do konání Valné hromady, a to prostřednictvím webových stránek Komory moje.kdpcr.cz, kam se přihlásíte pomocí svého jména a hesla pro vstup na tyto stránky, které vám byly v minulosti přiděleny. Následně pro další úkony budete potřebovat výše zmíněný individuální kód. Rádi bychom upozornili, že podporované internetové prohlížeče jsou Edge a Chrome. Využijte tedy prosím pro přihlašování jeden z těchto prohlížečů. V případě technických obtíží kontaktuje prosím kancelář Komory.

Individuální kód pro Valnou hromadu budete kromě evidence účasti či udělení plné moci využívat také pro hlasování a volby v průběhu Valné hromady, na které se bude hlasovat i volit pomocí SMS zpráv. Kdo se bude tedy Valné hromady účastnit, připravte si prosím na jednání svůj mobilní telefon. Letos je opět nutné telefonní číslo pro hlasování a volby předem registrovat (prostřednictvím webových stránek Komory při přihlášení k účasti na Valné hromadě). Z jiného než registrovaného čísla nebude hlasování a volby možné.

V den konání pak bude na webových stránkách Komory moje.kdpcr.cz zpřístupněn odkaz na on-line jednání VH. Využito bude prostředí MS Teams, které Komora využívá pro svá on-line školení a jednání a které tedy daňoví poradci znají. Odkaz bude přístupný pouze přihlášeným daňovým poradcům. Bez prvotního přihlášení přes webové stránky se tedy nebude možné Valné hromady zúčastnit.

Jednání Valné hromady bude probíhat v prostředí MS Teams, ale přihlášky do diskuse se budou podávat přes webový formulář na moje.kdpcr.cz, opět dostupný pouze přihlášeným účastníkům. Stejně tak pro posílání návrhů usnesení návrhové komisi, podnětů mandátové komisi či návrhů volební komisi bude využito rozhraní webových stránek Komory. Ještě upozorňujeme, že dne 7. 11. 2022 bude v čase od 14:30 do 16:00 k dispozici testování funkčnosti prostředí Valné hromady. Pro připojení do testovacího spojení se není třeba předem nijak registrovat, jedná se pouze o test spojení a nastavení počítačů na straně daňových poradců, zda je vše funkční a spojení nečiní žádné technické problémy.

Link na testovací jednání Valné hromady naleznete pod tímto odkazem

Jaromír Papírník kancelář KDP ČR, manažer pro organizaci Valné hromady

Překvapivé rozhodnutí k transakcím v podobě sekuritizace pohledávek

Soudní dvůr EU se ve svém aktuálním rozhodnutí věnoval transakcím v podobě sekuritizace pohledávek. Ve svých závěrech dospěli soudci překvapivě k opačnému závěru než generální advokát. Rozhodnutí současně může dopadnout i na faktoringové společnosti, které v České republice realizují sekuritizaci pohledávek.

subparticipantem na základě subparticipační dohody, které spočívají v poskytnutí finanční částky původci výměnou za vyplacení výnosů pocházejících z pohledávek uvedených v této smlouvě, které zůstávají součástí aktiv původce.

Podle rozhodnutí Soudního dvora EU (dále též jen „Soudní dvůr“) musí být článek 135 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty vykládán v tom smyslu, že pojem poskytnutí úvěru ve smyslu tohoto ustanovení se vztahuje na služby poskytované

Jak vyplývá z popisu situace, polský nestandardizovaný sekuritizační fond měl v úmyslu vstoupit do smluvního vztahu s peněžními ústavy poskytujícími úvěry a půjčky. Měl poskytovat peněžním ústavům finanční prostředky a přebírat od nich riziko nesplacení jejich pohledávek, a to formou sekuritizace daných pohledávek na základě subparticipačních dohod. Podstata této formy obchodní spolupráce spočívá v tom, že peněžní ústav se zaváže převést na fond (subparticipanta) právo inkasovat výnosy z vybraných (nejčastěji dlouhodobých) pohledávek za smluvně sjednanou úplatu. Přitom pohledávky zůstanou v majetku peněžního ústavu. Úplata fondu je splatná v krátké době po dni podpisu smlouvy, a to v hodnotě nižší, než je nominální hodnota pohledávky. Peněžní ústav pak vybírá splátky zasílané dlužníky a ponechává si je.

Judikatura

Komory daňových poradců ČR /

Tomáš Brandejs Daňový poradce č. o. 3191, Deloitte

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2022

Otázkou bylo, zda může jít ze strany fondu o osvobozená plnění v podobě úvěrů či půjček peněžním ústavům. Fond se k aplikaci osvobození přikláněl, ale pro jistotu žádost o posouzení této otázky zaslal správci daně. Správce daně posoudil plnění jako zdanitelné a případ se pak postupně dostal až před Soudní dvůr EU, který byl dotázán, zda je daná operace poskytnutím úvěru dle článku 135 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 2006/112/ES.

Generální advokát SDEU transakci v podobě sekuritizace pohledávek srovnával s dvěma typy plnění a nacházel vždy některé podobné prvky. Uvažoval o tom, že fond peněžním ústavům zajišťuje likviditu, což by svědčilo pro osvobozený úvěr/půjčku. Uvažoval ale také o tom, že se dané operace týkají hrazení pohledávek předem, což by svědčilo pro zdanitelný faktoring (respektive vymáhání dluhů). Nakonec se ale rozhodl, že ve skutečnosti jde o jakýsi třetí typ plnění. Při hodnocení toho, zda jde o úvěr/půjčku, připomenul, že odměna hrazená peněžními ústavy fondu podle všeho pokrývá i převzetí existujícího úvěrového rizika.

Nicméně dle jeho názoru takové přenášení úvěrového rizika je prvkem zásadně neslučitelným s analyzovaným článkem 135 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 2006/112/ES. Faktoring či vymáhání dluhů zavrhl také, aniž by ve svém stanovisku uvedl podrobné zdůvodnění. Nejspíše ale vycházel z informací, které byly dodatečně předány Soudnímu dvoru až v průběhu řízení, že výše finanční částky poskytnuté peněžním ústavům je vždy určena odlišně od ceny placené obecně postupníkem za postoupení pohledávek. To jej asi přesvědčilo o tom, že služby poskytované fondem nelze ztotožnit ani s faktoringem či vymáháním dluhů.

Generální advokát tedy osvobození nepřipustil. Nicméně Soudní dvůr EU dospěl překvapivě k opačnému závěru. V předmětných transakcích fondu spatřoval osvobozené poskytnutí úvěru. Ponechám na zhodnocení každého čtenáře, jako moc kontroverzní mu přijdou jednotlivé myšlenky, kterými Soudní dvůr svůj závěr odůvodnil:

1) jde o poskytnutí kapitálu za odměnu;

2) nevadí, že odměnou pro fond nejsou úroky. Vždyť i při splátkovém prodeji jde o osvobozené poskytnutí úvěru/ půjčky a odměna spočívá v navýšení ceny, nikoli ve formě úroků;

3) fond je vystaven potenciálním ztrátám, a nese tedy úvěrové riziko.

Soudcům přijde jejich odůvodnění očividně správné a jistě nepochybují o tom, že trefně zareagovali na stanovisko generálního advokáta a že přesvědčivě vyvrátili jeho názor. Je otázkou, v jaké míře dopadne názor Soudního dvora například na faktoringové společnosti, které v České republice realizují sekuritizaci pohledávek. Řekl bych, že je pro ně aktuální rozhodnutí SDEU možná značným překvapením.

Rozhodnutí Soudního dvora EU (dále též jen „Soudní dvůr“) ze dne ze dne 6. října 2022 ve věci C-250/21 O. Fundusz lnwestycyjny Zamknięty, generální advokát:  L. Medina http://eur-lex.europa.eu

„Daň z přidané hodnoty Směrnice 2006/112/ES –Poskytování služeb za úplatu – Osvobození od daně –Článek 135 odst. 1 písm. b) – Poskytování úvěrů – Subparticipační dohoda“

Související ustanovení: § 54 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen „zákon o DPH“)

Související rozhodnutí: C-801/19 Franck C-235/18 Vega International Car Transport and Logistic C-540/09 Skandinaviska Enskilda Banken

Je otázkou, v jaké míře dopadne názor Soudního dvora například na faktoringové společnosti, které v České republice realizují sekuritizaci pohledávek.

NSS se zabýval pojmem „chybějící daně“

V projednávaném případě správce daně doměřil daňovému subjektu DPH pro neuznání nároku na odpočet z důvodu zapojení do řetězce vykazujícího znaky daňového podvodu. Podle správce daně totiž obchodní vztahy daňového subjektu vykazovaly znaky podvodného jednání. Za podezřelé mimo jiné považoval skutečnost, že dodavatelé sami kontaktovali daňový subjekt s nabídkou výhodného obchodu, jejich sídlo bylo na virtuálních adresách, neměli potřebná povolení k obchodování v daném oboru a nezveřejňovali účetní závěrky.

Daňový subjekt se obrátil na krajský soud, který rozhodl, že správce daně neunesl důkazní břemeno ohledně existence chybějící daně jako nezbytného znaku daňového podvodu. I když nemají daňové orgány povinnost prokázat, jakým způsobem a kým v řetězci byl podvod spáchán, musí prokázat, v jakých skutkových okolnostech podvod spočíval. Podle krajského soudu nestačí tvrzení, že u jednoho z článků obchodního řetězce nebylo pro jeho nekontaktnost možné ověřit plnění daňové povinnosti. Musí být prokázáno, zda nekontaktní subjekt daňovou povinnost splnil, či nesplnil. Existence chybějící daně

je podle soudu základním předpokladem, aby mohl být daňový subjekt shledán odpovědným za účast na daňovém podvodu. Odvolací finanční ředitelství ve svém rozhodnutí vycházelo z dřívějšího rozsudku Nejvyššího správního soudu, že chybějící daň „nelze chápat pouze jako situaci, kdy je daň vyměřena a konkrétní daňový subjekt ji neuhradí. V rámci správní praxe se správci daně ve většině případů setkávají s tím, že skutečnost, zda byla daň z předmětného plnění v řetězci odvedena, nelze ověřit pro nekontaktnost některých článků řetězce, tzv. missing traders (…), tato skutečnost musí být také považována za narušení neutrality daně z důvodu řádného fungování systému DPH a efektivního odhalování podvodů na této dani.“

Krajský soud však s touto argumentací nesouhlasil. Podle něj není možné v případě, kdy nelze u nekontaktního subjektu ověřit přiznání a úhradu daně, automaticky předpokládat, že se jedná o chybějící daň. Pokud by bylo správci daně umožněno, aby daňovému subjektu odepřel nárok na odpočet na základě nepodložených domněnek o podvodném jednání, mohlo by to vést až k rezignaci na důkazní povinnost správce daně, jehož úkolem je prokázat, zda byl spáchán daňový podvod a že o něm dotčený subjekt věděl či mohl a měl vědět.

Odvolací finanční ředitelství se proti rozhodnutí soudu bránilo kasační stížností, ve které argumentovalo tím, že krajský soud nepřípustně zúžil pojetí chybějící daně. Zredukoval ho pouze na rovinu placení. Závěry krajského soudu předpokládají, že musí být někde v dodavatelsko-odběratelském řetězci konkrétně vyčíslená daň, i když nebude možné ověřit správnost tvrzených údajů pro nekontaktnost některého z článků. Podle Odvolacího finanční ředitelství je tento závěr nesprávný. Daňovým podvodem je třeba rozumět narušení neutrality DPH. I když je sice správce daně povinen prokázat existenci chybějící daně, není povinen vyčíslit ji „na korunu přesně“, což mnohdy ani není vzhledem k sofistikovanosti daňových podvodů možné. Společnosti typu missing trader mají v řetězci zahladit stopy po podvodu na DPH a znemožnit další šetření tím,

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2022

Judikatura

že se stanou nekontaktními. Proto je třeba za součást podvodu pokládat i jednání, které neumožní kontrolu podaného daňového přiznání.

Nejvyšší správní soud dal Odvolacímu finančnímu ředitelství za pravdu. Vedle již uvedeného dřívějšího rozsudku poukázal také na další, kde pojem chybějící daně není vnímán omezeně „... pouze v tom smyslu, že některý z článků řetězce jednoduše v určitém okamžiku v minulosti nesplnil svou daňovou povinnost“. Podle Nejvyššího správního soudu pro chybějící daň není třeba vyčíslit neodvedenou daň a zcela určitě také není třeba tak učinit „na haléř přesně“. Judikatura v této věci totiž zdůrazňuje, že nemožnost ověřit přesnou chybějící částku daně může být dána právě následným jednáním dotčených subjektů, které po provedení podezřelých transakcí tzv. zmizí ze scény. V posuzovaném případě tak bude podle NSS nutné přezkoumat nejprve to, zda Odvolací finanční ředitelství dostatečně určilo,

v jakých skutkových okolnostech daňový podvod spočíval. Základem je vymezit chybějící daň. To ovšem může být znemožněno jednáním článků v řetězci znemožňujícím účinnou kontrolu.

Pro vymezení podvodu jsou také relevantní i další okolnosti, zejména to, jakým způsobem byly navázány obchodní vztahy, jak probíhaly dodávky a jejich kontext, protože obchodní a osobní vazby jsou pro posouzení podvodného charakteru transakcí relevantní. Rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství, v tomto konkrétním případě, zmiňuje mnoho okolností, které svědčí o podezřelosti transakcí a možném daňovém podvodu.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 6 Afs 394/2020, dostupné na www.nssoud.cz

Registrace k téže dani a z téhož důvodu nemusí nutně znamenat totožný předmět řízení

Správce daně obdržel přihlášku k DPH, kterou posoudil a na jejímž základě registraci k dani zamítl. Daňový subjekt se poté odvolal a dříve než bylo rozhodnuto, podal druhou přihlášku k DPH. Tuto přihlášku správce daně posoudil jako doplnění odvolacího řízení ve věci přihlášky první, a proto o ní nijak nerozhodl. Daňový subjekt proto podal u Odvolacího finančního ředitelství podnět k ochraně před nečinností správce daně. Tento podnět byl ředitelstvím odložen a subjekt se tak obrátil na krajský soud.

Krajský soud však žalobu zamítl a uvedl, že jeden daňový subjekt může být k jedné konkrétní dani registrován pouze jednou a veškeré změny registrovaných údajů se pak provádí formou oznámení o změně registračních údajů podle daňového řádu. Podle soudu šlo v tomto případě o řízení vedená ze stejného důvodu, protože předmětem řízení byla v obou případech registrace k DPH. Dále doplnil, že další řízení může být zahájeno až po pravomocném skončení předchozího. Dokud není registrační řízení skončeno, nic nebrání daňovému subjektu, aby změnu údajů, které jsou pro registraci významné, sdělil správci daně například doplněním přihlášky, odvoláním proti rozhodnutí o zamítnutí přihlášky nebo formou jeho doplnění. Věc uzavřel tím, že postup správce daně šetří práva daňového subjektu a je v souladu s daňovým řádem. Daňový subjekt se bránil v kasační stížnosti tím, že krajský soud nerespektoval skutečnost, že velmi důležitou náležitostí každého rozhodnutí o registraci k DPH je její datum, protože od tohoto data má subjekt povinnost podávat daňová přiznání a vznikají mu další povinnosti. Rozhodnutím o registraci na základě první přihlášky by mu vznikla práva a povinnosti od jiného data než na základě přihlášky následující. Upozornil zároveň, že skutečnosti, na základě kterých měl povinnost podat přihlášku k DPH, nastaly až po zahájení prvního řízení a zakládají povinnost registrace k jinému dni.

Nejvyšší správní soud s námitkami daňového subjektu souhlasil. Připomněl, že překážka litispendence, bránící zahájení

dalšího řízení, je dána jednak totožností účastníků a zároveň také totožností předmětu řízení. I když první podmínka v tomto případě splněna byla, v případě druhé tomu tak není. Pro vznik povinného plátcovství DPH je rozhodující okamžik překročení vymezeného obratu. Z důvodu odlišného rozhodného období v obou případech byl logicky rozdílný také obrat. Předmět řízení tedy není totožný, i když se jedná o registraci k téže dani z téhož důvodu.

Nejvyšší správní soud také nesouhlasil s postupem správce daně, který druhou přihlášku posoudil v rámci rozhodnutí o odvolání. Pokud by daňový subjekt podal přihlášku, která by byla zamítnuta, a v době, než by bylo rozhodnuto o odvolání, došlo by opět ke splnění podmínek pro povinnou registraci, nelze mu upírat možnost podat přihlášku znova a splnit

tak svou povinnost. Kdyby byl daňový subjekt nakonec registrován na základě první přihlášky dříve, než by bylo pravomocně rozhodnuto o druhé, řízení o této následné přihlášce by bylo podle něj na místě zastavit. NSS nastínil řešení také v situaci, kdy by došlo k registraci na základě druhé přihlášky, a zároveň poté také na základě úspěšného odvolání o první přihlášce. V takovém případě by rozhodnutí o registraci k pozdějšímu datu muselo být odstraněno cestou dozorčích prostředků.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 2 Afs 218/2021, dostupné na www.nssoud.cz

Uplatnění osvobození lihových aromat prakticky vylučuje jeho uplatnění v případě prostého přeprodeje mezi podnikateli

Celní úřad vyměřil daňovému subjektu spotřební daň z lihu včetně pokuty za nepodání příslušného daňového přiznání. Podle úřadu totiž nesplnil podmínky pro osvobození od spotřební daně, protože použil lihová aromata zakoupená v režimu volného oběhu s osvobozením v rozporu se stanoveným účelem –prodal je dalším odběratelům.

Po rozhodnutí správních orgánů se daňový subjekt obrátil na krajský soud, který však žalobu zamítl. Soud se odkázal na směrnici Rady EU o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů, která stanoví členským státům povinnost osvobodit definované výrobky od spotřební daně. Zároveň ale mají členské státy možnost stanovit podmínky osvobození, které zajistí správné a jednoznačné uplatňování těchto úlev a zabrání

daňovým únikům. Podle soudu ze směrnice vyplývá, že lihová aromata lze při zachování osvobození použít pouze za účelem „ochucení“ nealkoholických nápojů nebo potravin. Zároveň je podle něj žádoucí, aby existovaly právní nástroje zabraňující využití těchto látek jiným způsobem, například pro aromatizaci lihovin. V opačném případě by mohlo dojít ke zneužití daňového režimu, případně i k ohrožení zdraví osob v případě nelegálně vyrobených lihových nápojů.

Podle daňového subjektu je vnitrostátní právní úprava osvobození lihu nepřípustně omezující a odporuje výše zmiňované směrnici. V kasační stížnosti argumentoval tím, že je třeba rozlišovat mezi lihem jako samotnou surovinou k výrobě látek určených k aromatizaci a lihem, který je již součástí výrobku, který má sloužit jako produkt určený k aromatizaci potravin. Krajský soud podle daňového subjektu nerozlišil pojmy „určený k aromatizaci“ a „určený k použití“. Nesprávně dovodil, že aromata lze použít pouze za účelem ochucení potravin a v případě jejich dalšího prodeje dojde ke ztrátě daňové výhody. V případě dalšího prodeje však nebyl líh určený k aromatizaci potravin spotřebován, protože stále existuje a lze jej inventarizovat. Zneužití lihových aromat u něj nepřichází v úvahu, protože je prodává ve spotřebitelském balení. Podle daňového subjektu objemové množství lihu v lihových aromatech ve spotřebitelském balení určeném konečným spotřebitelům samo o sobě odrazuje od zneužití. Upozornil, že krajský soud

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR /

vůbec neřešil, jak by mohl být líh v takových baleních zneužit k nelegální výrobě lihovin.

Nejvyšší správní soud nejdříve poukázal na to, že daňový subjekt argumentuje možností prodeje malých spotřebitelských balení konečným spotřebitelům bez spotřební daně, avšak sám se tomuto způsobu prodeje vůbec nevěnuje. Pro posouzení věci je tedy důležitý skutečný obchodní model daňového subjektu, kterým však není maloobchodní prodej lihových aromat, ale pouze klasický přeprodej zboží mezi podnikateli. Argument, že určení aromat v kombinaci s malým objemem balení má zaručit nezneužití osvobození, nemůže podle Nejvyššího správního soudu obstát. Připomněl, že směrnice umožňuje osvobodit výrobky, které jsou používány pro výrobu přísad při výrobě potravin a nealkoholických nápojů, jejichž obsah alkoholu nepřesahuje 1,2 %. Směrnice dává členským státům možnost pro osvobození stanovit vlastní podmínky, ty však musí být stanoveny tak, aby bylo zajištěno správné a jednoznačné uplatňování daňových úlev. I přes jistou volnost, kterou mají členské státy k dispozici, určuje směrnice přesné mantinely. Základním smyslem není zajištění co nejširší možnosti osvobození od spotřební daně tak, aby ho mohli využít také koncoví spotřebitelé, ale slouží k harmonizaci dotčených výrobků pro zajištění řádného fungování vnitřního trhu. Osvobození je zde výslovně spojeno s konečným využitím lihových aromat a nikoli s jejich obecným určením. Podstatné není to, že je líh použit pro výrobu přísad – zde lihových aromat, ale to, že je využit právě a pouze pro výrobu přísad při výrobě potravin a nealkoholických nápojů. Nejedná se tedy o osvobození lihu obsaženého v přísadách pouze určených k výrobě specifikovaných potravin a nápojů, ale o osvobození lihu v přísadách, které jsou předepsaným způsobem skutečně při výrobě použity.

V posuzovaném případě je tedy podle Nejvyššího správního soudu rozhodné skutečné užití lihových aromat. To je zřejmé také z toho, že uvedená směrnice váže podmínky osvobození k okamžiku denaturace lihu, nikoli k následnému nakládání s tímto lihem. Daňový subjekt podle NSS zcela pomíjí to, že je osvobození striktně vázáno na reálné využití lihových aromat, a ne pouze na určení účelu využití. Pro využití osvobození je proto v tomto případě nezbytná znalost skutečného způsobu využití a také jeho účinná kontrola. Směrnice přitom stanoví pouze obecné pravidlo, že podmínky osvobození musí být stanoveny tak, aby byla spotřební daň řádně vybrána a aby se předešlo případným únikům. Samotný procesní postup ponechává na jednotlivých členských státech.

Soudní dvůr EU se k tomuto problému vyjádřil například v rozsudku Repertoire Culinaire, kde posuzoval podmínky osvobození portského vína a koňaku, do kterých byly přidány sůl a pepř a které byly určeny na vaření, a nebyly tudíž vhodné ke konzumaci jako nápoje. Ze stanoviska Soudního dvora vyplynulo, že u uvedených výrobků bylo prakticky vyloučeno jejich jiné použití s ohledem na jejich nepoživatelnost jako nápojů a bylo nemožné (s hospodářsky přiměřenými náklady) alkohol a přísady zcela oddělit. Cílem osvobození je podle

Soudního dvora zejména vyloučení dopadu spotřebních daní u alkoholu jako meziproduktu, který je obsažen v jiných výrobcích. Podmínky, které jsou stanovovány jednotlivými členskými státy, zároveň nemohou jít nad rámec toho, co je nezbytné k dosažení cíle uvedené směrnice.

Nejvyšší správní soud tak vyvodil, že povinnost osvobození od spotřební daně není absolutní. Českou vnitrostátní úpravu osvobození lihu je třeba hodnotit optikou požadavků a cílů směrnice. Podle českého zákona o spotřebních daních je mimo jiné osvobozen líh v látkách určených k aromatizaci nápojů (s obsahem etanolu nepřesahujícím 1,2 %) nebo jiných potravin (s výjimkou výrobků pod kódy nomenklatury 2207 a 2208). Uživatel musí zároveň uplatnit u plátce písemné osvobození, a to nejpozději před vyhotovením dokladu o uvedení lihu do volného daňového oběhu. Přičemž uživatelem zákon rozumí právnickou nebo fyzickou osobu, která přijímá a užívá, případně prodává dalšímu uživateli, vybrané výrobky osvobozené od daně. Tito uživatelé mají postavení daňových subjektů bez povinnosti se registrovat.

Nejvyšší správní soud upozornil, že vnitrostátní úprava tak umožňuje uplatnit osvobození pouze první osobě, která lihová aromata nabyla při vynětí z režimu podmíněného osvobození, a podmiňuje ho zároveň tím, že aromata využije ke stanovenému účelu. Tyto podmínky jsou podle soudu promítnutím požadavku na rozumné zajištění řádného výběru daně, respektive spravovatelnosti osvobození s ohledem na specifi ckou povahu lihových aromat. Ta jsou totiž snadno zneužitelná, protože postačí pouhé přimíchání do výrobků, které nesplňují podmínky zákona, například do alkoholických nápojů. Ty přitom mohou být vyrobeny zcela legálně. Pojem „zneužitelná“ nelze tedy chápat tak, že by snad aromata musela být použita k výrobě nelegálních, či dokonce zdraví ohrožujících produktů. Jedná se o zneužitelnost uplatnění osvobození v případech, na které se nevztahuje. I aromatizací zcela legálních a zdaněných nápojů, ve kterých obsah etanolu přesáhne 1,2 %, by došlo k popření cíle osvobození.

S ohledem na výše uvedené dospěl NSS k závěru, že vnitrostátní právní úprava, svazující uplatnění osvobození lihových aromat s jejich bezprostředním použitím, které zároveň prakticky vylučuje jeho uplatnění v případě prostého přeprodeje mezi podnikateli, je přiměřená a nezbytná podmínka pro zajištění řádného výběru daně.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 7 Afs 204/2020, dostupné na www.nssoud.cz

Zdroj: www.nssoud.cz

Aktuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2022

e- Bulletin Komoory daňov v ých pooradců ČR 11 /2022Ak tuálně

Aktuálně ze zpráv CFE

Možnost registrace: CFE‘s 15th European Conference on Tax Advisers’ Professional Aff airs

Letošní, v pořadí již patnáctý, ročník konference CFE, zaměřený na profesní otázky daňově poradenské profese, proběhne 2. prosince 2022 v chorvatském Záhřebu. I v návaznosti na zamýšlenou legislativní regulaci ze strany Evropské komise nese setkání až poetický podtitul „Zacíleno na „shnilá jablíčka“: osoby zprostředkovávaj ící daňové úniky – jsou v Evropě stále zásadním problémem?“  Mimo diskusi zaměřenou právě na zmiňovaný legislativní záměr Evropské unie budou řečníci analyzovat také v současné době dostupné legislativní prostředky k potírání nežádoucího jednání daňových zprostředkovatelů v rámci EU, post-BEPS data nebo skutečnost, zda jsou vůbec daňové úniky a agresivní daňové plánováni v Evropě nadále zcela zásadním problémem.

Právní oddělení KDP ČR

Program, registrace, možnost ubytování a další informace naleznete zde

Dne 27. října proběhlo zasedání trvale zřízeného Podvýboru Evropského parlamentu pro daňové záležitosti (FISC). V rámci veřejné ho slyšení pak členové Evropského parlamentu, kteří jsou zároveň členy podvýboru, zmínili, jaké další kroky budou následovat v otázce reformy korporátní daně. V rámci programu představil poslanec zpravodaj Niels Fuglsang ze skupiny Progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu návrh zprávy zaměřující se na poznatky načerpané z kauzy Panama Papers. Záznam jednání podvýboru FISC lze zhlédnout na tomto odkaze.

Komise expertů Organizace spojených národů pro oblast mezinárodní spolupráce v daňových záležitostech zasedla ve dnech 18.–21. října 2022 ve švýcarské Ženevě. Mezi diskutovaná témata patřilo zdanění v návaznosti na cíle udržitelného rozvoje, zdan ění kryptomajetku, bohatství a solidární daně, problémy zdanění v ekonomice digitalizované a globalizované.

Dokumenty, shrnující výstupy z probírané agendy 25. zasedání komise, byly zpřístupněny veřejnosti a jsou dostupné na webových stránkách OSN

Ve dnech 9. až 11. listopadu 2022 proběhne ve španělské Seville plenární zasedání celosvětového fóra Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) pro transparentnost a výměnu informací pro daňové účely. Součástí zasedání budou převážně prezentace výroční zprávy fóra OECD a tzv. peer reviews.

První den jednání, tj. 9. listopadu 2022, jsou na programu vystoupení zaměřená na výzvy a překážky spojené se spoluprací v oblasti daní a výměnu informací. Tuto část bude možné sledovat v živém přenosu buď přímo na stránce věnované události, nebo sk r ze OECD TV.

.kdp

moje .kdpcr.cz

FISC: kam směřuje reforma korporátní daně a poznatky načerpané z Pandora Papers

Komise OSN pro mezinárodní spolupráci v oblasti daní zasedla již popětadvacáté

Plenární zasedání fóra OECD 9.–11. 11. 2022

Tomáš Půček

Infoday BMD NTCS software pro přehlednou kancelář

Komplexní informační technologie s.r.o. je jediná firma, která poskytuje v České republice poradenské služby pro software BMD NTCS od firmy BMD Systemhaus z Rakouska. Naším hlavním úkolem je dodat našim zákazníkům řešení podle jejich individuálních potřeb, která usnadňují a  zjednodušují jejich práci. Během naší prezentace Vám představíme naše základní modulová řešení pro zefektivnění a digitalizaci práce v oblasti správy kanceláře.

TERMÍN A MÍSTO

30. listopadu, Praha Opero, Salvátorská 931, 110 00 Staré Město

PROGRAM

8:30–9:00

Registrace + občerstvení

9:00–10:30 Rozhraní pro výměnu dokumentů BMD Com Archivace a vytěžení dokladů Workflow dokumentů

10:30–11:00 Pauza + občerstvení

11:00–12:30 CRM

Evidence výkonů a vyhodnocení profitability Finanční a nákladové účetnictví 12:30–13:00 Diskuze

REGISTRACE

Přes webové stránky KDP ČR v sekci vzdělávání zde

Podcast NADANĚ

Podcast můžete sledovat nejen na komorovém YouTube kanále, ale také na svých oblíbených platformách Apple Podcast, Spotify nebo Google Podcast.

moje .kdpcr.cz

Těšíme se na Vaši

tuálně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2022

e Bulletin Koommor y daňov ých poradců ČR 11 /2022

Aktuálně z Finanční správy

Finanční správa informovala o zvýšení průměrné mzdy pro příští rok

Na základě nařízení vlády bude čistá průměrná mzda pro nadcházející rok 2023 dosahovat 40 324 Kč. Finanční správa připomíná, že zákon o daních z příjmů se odkazuje na hodnotu této průměrné mzdy při výpočtu záloh na daň ze závislé činnosti a v případě výpočtu daně.

Pro účely výpočtu zálohy na daň ze závislé činnosti je definována 15% sazba zálohy do čtyřnásobku průměrné mzdy, který tak pro příští rok bude ve výši 161 296 Kč. Pro určení sazby daně podle § 16 zákona o daních z příjmů, který ke stanovení hranice používá 48násobek průměrné mzdy, se bude od roku 2023 používat částka 1 935 552 Kč.

Správce daně také upozorňuje, že od hodnoty průměrné mzdy se mimo jiné odvíjí rozhodná částka pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění. Jde o hodnotu jedné desetiny průměrné mzdy zaokrouhlené na celou pětisetkorunu směrem dolů. S rozhodnou částkou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění „pracuje“ zákon o daních z příjmů v souvislosti s příjmy ze závislé činnosti bez učiněného Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob. Pokud totiž příjmy nepřesahují za kalendářní měsíc u téhož plátce částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění, sráží plátce daně daň z příjmů fyzických osob vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně. Destina průměrné mzdy zaokrouhlené na celou pětisetkorunu směrem dolů tak pro rok 2023 činí 4 000 Kč.

V závěru loňského roku byla Generálním finančním ředitelstvím vydána tisková zpráva, která se věnovala změně podmínek u osvobození příjmů z prodeje rodinného domu a „bytu“.

Zpráva se věnovala novele zákona o daních z příjmů, která přinesla zpřísnění podmínek pro možnost uplatnění osvobození příjmu z prodeje dotčených nemovitostí, podmíněného vynaložením získaných prostředků na obstarání vlastní bytové potřeby. Osvobození lze využít u prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sk lep nebo komoru, včetně souvisejícího pozemku, v nichž měl prodávající bydliště bezprostředně před prodejem méně než 2 roky. To vše pod podmínkou, že použije prostředky z prodeje na obstarání vlastní bytové potřeby a podá oznámení o získání těchto prostředků správci daně do konce lhůty pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém k získání prostředků došlo. V návaznosti na tuto tiskovou zprávu vydalo Generální finanční ředitelství nový nepovinný tiskopis. Vzor tiskopisu včetně pokynů k vyplnění bude dostupný v databázi daňových tiskopisů na webu Finanční správy.

moje .kdpcr.cz

.kdp

GFŘ zveřejnilo nový tiskopis pro oznámení získání prostředků pro osvobození příjmů z prodeje dotčených nemovitostí

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2022

Aktuálně

Od ledna vzniká nová oznamovací povinnost provozovatelů platforem sdílené ekonomiky

V souvislosti s implementací směrnice Rady 2021/514/EU o mezinárodní spolupráci při správě daní se od 1. ledna 2023 zavádí mimo jiné nový druh oznamovací povinnosti provozovatelů platforem sdílené ekonomiky. Ti budou mít povinnost oznamovat příjmy, které jejich prostřednictvím realizují prodejci. Členské státy mají povinnost si tyto informace automaticky vyměňovat. Nová pravidla se vztahují na provozovatele platforem nacházející se uvnitř Evropské unie i mimo ni.

Podle směrnice vzniká s účinností od začátku příštího roku neusazeným provozovatelům platforem povinnost registrace k oznamovací povinnosti v jednom z členských států Evropské unie. Samotné oznámení o oznamovaných prodejcích mají provozovatelé platforem povinnost podat do 31. ledna kalendářního roku následujícího po oznamovaném období, za které je podáváno. Lhůta pro podání prvního oznámení bude do 31. 1. 2024 za oznamované období roku 2023.

Pro správnou identifikaci prodejce bude muset oznamující provozovatel platformy sdílené ekonomiky dodržovat a uplatňovat postupy náležité péče (tzv. due diligence procedures), které jsou uvedeny v příloze vládního návrhu zákona. Veškerá podání, jako je registrace, ohlášení a oznámení, bude možné provést elektronicky prostřednictvím Portálu moje daně, kde bude vyčleněna samostatná autentizovaná zóna pro splnění výše uvedené povinnosti. Místně příslušným správcem daně je v tomto případě Specializovaný finanční úřad.

Národní účetní rada se v září věnovala úpravě interpretace ohledně vykazování věcného břemene. Původní interpretace podle Rady upravovala řešení vedoucí k vykazování nabytého věcného břemena jako nehmotného majetku s ohledem na podstatu vzniku věcného práva u oprávněného.

Vzhledem k tomu, že se věcné břemeno zpravidla váže k nemovité věci, však došlo v rámci změny interpretace k úpravě původního znění. Nově by mělo být interpretací požadováno vykazování věcného břemene jako součást hmotného majetku (podobně jako právo stavby). Tím je zdůrazněn obsah věcného břemene, prostřednictvím něhož oprávněná osoba v nastavených podmínkách disponuje se související nemovitou věcí. Pro účetní jednotku, která postupovala podle původního znění a vykazovala věcné břemeno jako nehmotné aktivum, představuje nové řešení změnu účetní metody, kterou zachytí podle interpretace „I-29 Opravy chyb, změny v účetních odhadech a změny v účetních metodách“.

Věcné břemeno totiž podle návrhu vykazuje všechny znaky aktiva – je výsledkem minulých událostí, přináší oprávněnému ekonomický prospěch a při úplatném nabytí je spolehlivě ocenitelné pomocí pořizovací ceny. Z těchto důvodů je správnější evidovat vě cné břemeno jako hmotné aktivum a odpisovat jej namísto jeho rozpouštění do nákladů formou časového rozlišení. Přestože časové rozlišení se v praxi někdy používá a dopad na výsledek hospodaření je stejný jako při odpisování, z hlediska vypovídací schopnosti rozvahy je vhodnější vykazovat věcné břemeno jako hmotný majetek, který pak v rozvaze zůstává v brutto hodnotě. Při časovém rozlišení se totiž aktivní položky nákladů příštích období postupně snižují, což neodpovídá věrnému zobrazení aktiva. Čeští youtubeři a streameři nepřiznávají všechny příjmy

Sekce daňové kontroly a analytiky Generálního finančního ředitelství realizovala analýzu vybraných daňových subjektů využívajících ke své činnosti internetové platformy, které umožňují dosahovat zdanitelného příjmu na základě jimi publikovaného obsahu (např. YouTube a Twitch).

Při zpracování dat a informací získaných v souladu s platnou legislativou byly podle Finanční správy detekovány daňové subjekty, které řádně nepřiznaly, a tedy ani neodvedly daň z příjmů plynoucích z provozování živého vysílání (streamování) či zveřejňování videí prostřednictvím platforem Twitch nebo YouTube, případně z dalších příjmů (např. z prodeje produktů s logem, smluvních produktů, darů od sponzorů apod.). V některých případech tyto subjekty neodvedly ani daň z přidané hodnoty. „Rozdíl mezi zjištěnými příjmy a údaji tvrzenými daňovými subjekty v přiznáních k dani z příjmů fyzických či právnických osob, případně k dani z přidané hodnoty těchto subjektů (vč. případů, v nichž daňová přiznání nebyla vůbec podána), činil např. jen v dosud ukončených případech řešených Finančním úřadem pro Moravskoslezský kraj v souhrnu desítky milionů korun, které nebyly odvedeny do veřejných rozpočtů,“ uvádí zástupce generálního ředitele Finanční správy Jan Ronovský. Finanční správa také v těchto případech postupovala cestou minimálního zatížení daňových subjektů umožňující jim vykázat zjištěnou daňovou povinnost dodatečně a následně využít v případě splnění podmínek možnost splátkového kalendáře.

Zdroj: www.financnisprava.cz, www.mfcr.cz , www.nur.cz

moje .kdpcr.cz

Interpretace vykazování úplatně nabytého samostatného věcného břemene zamířila do vnějšího připomínkového řízení

Politici se přou o daň z neočekávaných zisků. Podle KDP ČR jde o nesystémové řešení

Ministerstvo financí představilo ve své tiskové zprávě návrh zákona zavádějící tzv. windfall tax neboli daň z neočekávaných zisků. Daný návrh neprošel ani přes výzvy Komory daňových poradců standardním připomínkovým řízením. Komoře se sice podařilo návrh zákona získat a připomínky k tomuto návrhu uplatnit, ze strany ministerstva však ani nebyly připomínky nijak formálně vypořádány.

Daň z neočekávaných zisků vychází z pravidel nastavených Evropskou unií. Mělo by se jednat o dočasnou mimořádnou daň, která by měla platit od 1. ledna 2023 po dobu 3 let pro mimořádně ziskové společnosti z oblasti výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví, petrolejářství a těžby fosilních paliv.

Představa ministerstva fi nancí

Windfall tax bude podle ministerstva fungovat jako 60% daňová přirážka aplikovaná na nadměrný zisk těchto firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně v daném roce a prů-

měrem základů daně za poslední čtyři roky navýšeným o 20 %. Navržení daně z neočekávaných zisků by mělo být reakcí vlády na aktuální potřebu získat dočasné dodatečné příjmy pro státní rozpočet na vyplácení mimořádných výdajů spojených zejména s kompenzacemi vysokých cen energií pro občany a firmy. Evropská komise doporučila členským zemím EU určitou formu mimořádného zdanění zisků dočasně zavést již v březnu 2022. Podle aktuálního nařízení Evropské komise pak mají windfall tax nebo ekvivalentní opatření zavést všechny členské státy.

V bankovním sektoru podle Ministerstva financí windfall tax dopadne na firmy s čistým úrokovým příjmem v loňském roce nad 6 mld. Kč, což je dle ČNB hranice obecně oddělující velké a střední či malé banky. V oblasti výroby a distribuce energií se budou posuzovat celé holdingy. Pokud má daný holding z dotčené činnosti čistý obrat v loňském roce vyšší než 2 mld. Kč ročně, bude se na společnosti tohoto holdingu s činností v daných oblastech aplikovat tato mimořádná daň.

Tisková zpráva dále uvádí, že výnos z této daně bude ze 100 % příjmem státního rozpočtu a Ministerstvo financí tyto příjmy pro rok 2023 odhaduje na cca 85 mld. Kč, z čehož cca 50 mld. Kč činí sektor výroby a distribuce energií a cca 33 mld. Kč segment bankovnictví. Dodatečných 15 mld. Kč z celkem 100 mld. Kč rozpočtovaných v návrhu státního rozpočtu pro rok 2023 budou generovat Evropskou komisí nastavené cenové stropy pro výrobce elektrické energie a související 100% odvod nadlimitních zisků do rozpočtů národních vlád.

e-Bulletin Komory daňových

Stanovisko KDP ČR

Jak již uvedl ve svém úvodníku člen Prezidia KDP ČR a vedoucí Sekce DPPO Jiří Nesrovnal, návrh této daně neprošel standardním připomínkovým řízením. „Byť jsme o to žádali, nebyl nám ani oficiálně zaslán k připomínkování. Přesto se nám v rámci spolupráce návrh získat podařilo a naše připomínky k tomuto návrhu jsme taktéž uplatnili,“ říká.

Podle Jiřího Nesrovnala je otázka zavedení jakékoli daně ryze politickou odpovědností a k té se Komora zásadně nevyjadřuje. „Uvědomuji si také, v jakém stavu se nachází státní rozpočet v tuto chvíli. Na druhé straně z odborného hlediska se domnívám, že v případě snahy zvýšit příjmy státního rozpočtu by měly být voleny standardní mechanismy. Navrhovaná daň je z tohoto hlediska nesystémové řešení, které již tak složitý daňový systém pouze zkomplikuje a může přinést zbytečné výkladové nejasnosti a aplikační problémy,“ uvádí s tím, že z hlediska matematického systému výpočtu této daně také v praxi může dopadat na případy a situace, na které dle důvodové zprávy dopadat nemá. „Na všechny tyto problémy jsme pak ve svých připomínkách upozornili. Bude odpovědností MF, jak se s nimi vypořádá,“ dodává Jiří Nesrovnal.

Kritika od ekonomů i Hospodářské komory

Ne všichni ekonomové s vládním řešením souhlasí. Dokonce jeho výhled označují za přestřelený. „Z návrhu mimořádného zdanění bankovního sektoru se celkově vyberou nižší desítky miliard,“ domnívá se například ekonomka a vysokoškolská pedagožka Danuše Nerudová. S tím souhlasí i bývalý člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Miroslav Zámečník. „Myslím si, že na ministerstvu financí budou velmi zklamáni,“ shrnul Zámečník očekávání vlády s možnou realitou následujících let. „V případě bank je očekávání ministerstva financí o výnosu windfall tax utopií,“ uvádí portfolio manažer Raiffeisen investiční společnosti Jaromír Sladkovský. Analytici Patria Finance odhadují, že trio bank, s jejichž akciemi se přímo či přes mateřskou společnost obchoduje na pražské burze, tedy Česká spořitelna, Komerční banka a Moneta, by podle představených pravidel odvedlo dohromady 1,77 miliardy korun.

Vedle vysoké míry zdanění je vládní návrh dále kritizován za příliš vysoký vstupní parametr čistého úrokového výnosu nad šest miliard korun. Zdanění by se tak nedotklo například PPF banky. Spokojeni nejsou ani někteří zástupci poradenské komunity. Podle partnera auditorské firmy V4 Group Michala Jelínka je řešení nesystémové a vláda si měla poradit jednorázovým opatřením. Kabinet Petra Fialy (ODS) navíc podle něj narychlo chystanou daňovou změnou snižuje předvídatelnost daňového prostředí. „Je potřeba si uvědomit, že již samotný koncept této daně je velmi nesystémový a jeho retroaktivní účinnost by představovala velký políček důvěryhodnosti rozpočtové politiky vlády,“ řekl Hospodářským novinám.

Návrh se nelíbí ani Hospodářské komoře. Ta žádá vládu, aby vůbec nezaváděla takzvanou daň z neočekávaných zisků, respektive alespoň snížila sazbu z plánovaných 60 procent na 30 procent. Zavedení takzvané windfall tax podle Hospodářské komory zhorší předvídatelnost daňového systému v Česku a firmy na to mohou reagovat přirážkou ve svých cenách. Šéf Komory Vladimír Dlouhý připomněl, že nedůvěra podnikatelů ve vládou navrhované opatření pramení i z toho, že Česká republika nemá vládou schválenou dlouhodobou strategii vývoje daní, tzv. daňovou politiku, přičemž ani programové prohlášení vlády není vodítkem pro legitimní očekávání podnikatelů. Absence celkových představ o žádoucí podobě budoucího daňového mixu proto vyvolává u podnikatelů nedůvěru i v případě, že by se dílčí opatření mohla jevit jako rozumná. Hospodářská komora doporučila vládě v dokumentu Cesta ke svobodnému podnikání a prosperitě už loni, aby vypracovala, projednala, schválila a zveřejnila daňovou politiku, což by pomohlo ke transparentnosti a předvídatelnosti, která je zásadní pro další rozvoj podnikání v zemi. Vláda to ale dosud neučinila.

Proti návrhu vystoupila také Monika Zahálková, výkonná ředitelka České bankovní asociace. Chystané opatření má za nesystémové a nespravedlivé, jelikož dopadne jen na šest největších bank a ministerstvo financí počítá mimořádný zisk i na základě výsledků ze dvou ‚‚pandemických” let, kdy byla česká ekonomika v útlumu. Zavedení windfall tax podle ní může odradit zahraniční investory a prodražit obsluhu státního dluhu, protože by pravděpodobně vedlo ke snížení ratingu Česka. ‚‚Divila bych se, pokud by se banky nebránily u soudu,” říká Zahálková.

Jasno nemá ani vláda samotná

Jak dění kolem tzv. windfall tax dopadne ukážou nejbližší dny. Jisté je, že ani na vládní úrovni nepanuje jednota. Piráti totiž původně navrhli, aby daň platila retrospektivně, tedy již od roku 2022. Nakonec se ale rozhodli ustoupit, a svůj návrh tak stáhli. Poslanecký klub Pirátů nakonec navrhl hranici snížit na dvě miliardy korun a aplikovat ji i na rok 2023. Poslanci TOP 09 zase chtějí v dalších letech platnosti daně nižší úroveň zdanění. Konkrétně předseda klubu Jan Jakob s poslancem Milošem Novým navrhují, aby sazba daně v prvním roce činila 60 procent, ale v dalších dvou letech by měla klesnout na 40 procent. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nedávno v Otázkách Václava Moravce připustil, že o návrhu bude vláda ještě jednat.

Svůj pohled na zdanění nabízí také opozice. Poslanci hnutí ANO navrhují mimořádně zdanit pouze rok 2023, a to 60% daní. „Je však patrné, že opoziční návrh má daleko menší pravděpodobnost projít. Nicméně situace je evidentně ještě otevřená. Stále je tedy šance, že finální podoba windfall tax může být mírnější, než se původně předpokládalo,“ komentuje dění Jan Raška, analytik Fio banky.

Jak dění kolem tzv. windfall tax dopadne zjistíme již brzy. Sněmovna by normu měla finálně schvalovat první listopadový pátek. Tedy záhy po uzávěrce aktuálního e-Bulletinu Komory daňových poradců.

PANEL I

Zkušenosti poradenských fi rem s IT bezpečností

Ing. Robert Jurka, LL.M.

Úvodní panel se zaměřil na zkušenosti vybraných poradenských firem, ať už z pohledu vlastních bezpečnostních IT politik nebo z pohledu poradenství pro klienty. Pozvání do panelu přijali Michal Wojnar z PwC, David Pikálek z KPMG, Jiří Kubašta

„Práce v IT bezpečnosti je nikdy nekončící činnost.“ Jiří Kubašta, BDO

z BDO, Petr Odvárka z RSM, Marcela Lonková z This One a Lumir Boureanu z ETL Global.

První přednášející Michal Wojnar z PwC představil téma kybernetické bezpečnosti v kontextu poradenské firmy. Upozornil mimo jiné na skutečnost, že v posledních letech dochází k enormnímu nárůstu vyděračských útoků v souvislosti s daty. Zaplaťte, nebo zveřejníme data vašich klientů, je častá výhrůžka, které čelí firmy. Nikdo nechce přiznat, že platí hackerům za ukradená data. Realita je ale taková, že hackerům se platí čím dál častěji. Michal Wojnar představil tipy na základní, střední a vysokou variantu bezpečného prostředí u menší daňové kanceláře. Upozornil na častou chybu, kdy některé společnosti provádí zálohování dat stále na stejnou pásku. V případě dlouhodobě používané stejné pásky pro zálohování nemusí dojít k obnovení dat, přestože samotné zapisování dat na pásku fungovalo v minulosti bez problémů.

David Pikálek z KPMG se ve svém příspěvku zaměřil na osvětu, s jakými chybami se lze často potkat v oblasti IT bezpečnosti. Upozornil na častý omyl, že kybernetické ataky se týkají jen velkých společností. I to je jeden z důvodů, proč v České republice nemá bohužel více než 60 % společností určeného bezpečnostního manažera a jasně definované plány v oblasti kybernetické bezpečnosti. Dalším z omylů je, že společnosti musí zajistit 100% IT bezpečnost. Dokonalá bezpečnost neexistuje, jelikož nelze zabránit všem nežádoucím vlivům. Kybernetická bezpečnost závisí na technologických nástrojích méně, než si myslíme. Společnosti známé svým důrazem na bezpečnost vždy mají podrobně propracované záložní a krizové plány. David Pikálek zpracoval pro účastníky školení seznam opatření, jakým způsobem nastavit IT bezpeč-

nost v případě práce zaměstnanců formou home office. Velkým rizikem jsou podle něho například videokonference, kdy v některých případech se do dané konference připojí neznámé osoby, tzn. že se neprovede kontrola pozvaných osob. Při pozdější diskusi David Pikálek upozornil na to, aby poradenská společnost nezapomínala v případě bezpečnostní události informovat i klienty v těch případech, kde je to nutné nebo žádoucí.

Jiří Kubašta z BDO představil, jak tato společnost přistupuje k IT bezpečnosti. BDO umístilo svoji hardwarovou infrastrukturu v datovém centru stupně Tier 4, což znamená záruku vysoké bezpečnostní úrovně tohoto centra. V rámci firmy se rozhodli používat MS Defender nikoliv jen ve standardní verzi, ale dokoupili vyšší standardy tohoto softwarového řešení. Zaměstnanci BDO se dále nesmí přihlásit do BDO sítě svými privátními zařízeními a pro přihlášení používají dvoufaktorové ověřování pomocí mobilní aplikace MS Authenticator. Pokud návštěvník kanceláře BDO použije veřejnou wifi síť BDO, do které dostal oprávnění k přístupu, tak tato síť je z hlediska bezpečnosti naprosto oddělená a nemá nic společného se zbytkem vnitřní sítě BDO. Pro zálohování dat používají pravidlo ve formátu 3 – 2 – 1 (plus 1). To znamená, že vždy mají 3 zálohy minimálně na dvou různých technologiích, minimálně jedna záloha je umístěna v jiné lokalitě. Plus 1 v závorce znamená, že minimálně 1 z těch záloh nesmí být dostupná po síti. BDO také řídí a analyzuje případné bezpečnostní události prostřednictvím vypracování zprávy o jednotlivé události. Interní vyhodnocení takové zprávy napomáhá společnosti se poučit z těchto událostí pro budoucí potřeby. Na dotaz, kolik lidí v BDO se zabývá bezpečností ve firmě, Jiří Kubašta uvedl,

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR /

Petr Odvárka z RSM společnosti navázal na předcházející řečníky a zamyslel se na začátku prezentace, co pro poradenskou společnost znamená ztráta dat. Navrhnul udělat si v poradenské společnosti vlastní bezpečností audit současného stavu. Doporučil se zaměřit na nastavení procesů ve firmě, dále na servery, počítače, mobily, přístupy do těchto zařízení, zálohování dat, zaměstnance, klienty, dokumentaci, interní směrnice, logování a jiné. Stejně jako jiní přednášející kladl důraz na dvoufaktorové ověřování přístupu, doporučil šifrování disků počítačů a jiných zařízení. Zaměstnanci poradenských společností by si neměli sami instalovat aplikace. Samotnou otázkou je nahraditelnost správce sítě a případná závislost poradenské společnosti na jednom správci dané sítě.

Marcela Lonková z This One a Lumir Boureanu z ETL Global společně vystoupili v závěrečné prezentaci prvního panelu. Marcela Lonková si jako majitelka účetní a daňové poradenské společnosti zaměřené na technologie, digitalizaci účetnictví v úvodu prezentace položila otázku, proč by měla být kybernetická bezpečnost důležitá pro každého CEO ve společnosti. Marcela Lonková vnímá velký tlak ze strany klientů na aktivní využívání technologií, na online přístup k datům a na zabezpečení dat. Nepovažuje se za odbornici na IT bezpečnost, protože ve firmě má hodně různých rolí. Cítí ale, že problematika bezpečnosti na ni dopadá jako na majitelku menší poradenské společnosti neskutečným způsobem. Za ochranu dat a kybernetickou bezpečnost v This One je odpovědná ona jako CEO a majitelka. Nikdo jiný tuto proble-

matiku za ni nevyřeší, proto se nemůže tvářit, že se jí to netýká. Kybernetickou bezpečnost vidí současně i jako příležitost. Důležité je podle ní mít správně nastavené procesy v poradenské firmě. Chválila si v této souvislosti spolupráci s externí IT společností nebo s externím právníkem. Právo z jejího pohledu hraje jednu z důležitých interních rolí ve společnosti, proto u nich probíhají pravidelná školení na AML, GDPR a jinou podobnou problematiku. Tyto přednášky jsou v This One považovány za standardní formu vzdělání zaměstnanců stejně, jako jsou například školení na daně. Na závěr uvedla jako jednu z možných ochran proti případnému strachu účetní/ho, že v poradenské firmě něco neoprávněně stáhne nebo klikne na škodlivý e-mail, větší míru automatizace účetních dokladů v poradenské firmě.

Lumir Boureanu v rámci prezentace zmínil své zkušenosti v oblasti kybernetické ochrany a IT podpory pro více než 1 500 menších a samostatných účetních a daňových společností ve vybraných zemích. Tato podpora je realizována prostřednictvím vlastních datových center, kdy jedno z těchto center se připravuje i pro tuzemské firmy bez ohledu na to, zda společnosti jsou součástí jejich poradenské sítě nebo stojí mimo ni. Cílem je nabídnout bezpečnostní řešení a ochranu i pro menší účetní a daňové firmy, které si toto nemohou dovolit v takové kvalitě. Jedno z vážných bezpečnostních rizik pro společnosti vidí Lumir Boureanu z ETL Global v případě používání některých virtuálních telefonních ústředen.

Na závěr bych poděkoval všem přednášejícím a dovolil si vzít závěr z prezentace Jiřího Kubašty z BDO, že „práce v IT bezpečnosti je nikdy nekončící činnost“.

že o interní IT se stará 7členný tým. Dále mají k dispozici nasmlouvaného externího IT partnera a současně využívají tým z BDO IT poradenství.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2022

PANEL II

Bezpečnost z pohledu dodavatelů IT

řešení

MVDr. Milan Vodička

Druhý panel konference měl název Bezpečnost z pohledu dodavatelů IT řešení. Obavy, že by se mohlo jednat o technicky zaměřené prezentace, které by byly pro daňové poradce hůře stravitelné, rozptýlil hned první přednášející.

Byl jím Robert Šuman, vedoucí pražské výzkumné laboratoře známé společnosti ESET, která se již třicet let profiluje jako dodavatel celé škály IT produktů a služeb pro firmy i domácnosti. Na statistických datech dokumentoval nezpochybnitelný nárůst počtu útoků i skutečnost, že oblasti, ve kterých se pohybují daňoví poradci, jsou pro útočníky jedny z nejatraktivnějších. Na konkrétních situacích, které řešil ve své praxi, pak popsal typický průběh infekce počítače škodlivým softwarem (malware) a uvedl konkrétní příklady podvržených webových stránek (phishing), včetně zneužití nedávno zavedené žádosti o zvýšení příspěvku na bydlení. Na přehledném schématu dokumentoval průběh úspěšného napadení počítačové sítě spojeného s nasazením vyděračského softwaru (ransomwaru), kde vstupní branou bylo PC zaměstnance účetního oddělení. V té chvíli také zaznělo, později mnohokrát zopakované sdělení, že kybernetická bezpečnost nutně souvisí s lidským faktorem a nelze ji omezovat na technologie a IT specialisty. V uvedeném příkladu totiž došlo ke zřetelným pochybením na straně běžných uživatelů i administrátora, která vedla k velmi nepříjemným následkům. V závěru byly shrnuty základní bezpečnostní zásady, jejichž dodržováním lze podobné incidenty sice nikoli zcela vyloučit, ale výrazně minimalizovat, a především omezit případné dopady.

Druhým přednášejícím byl Petr Chaloupka ze společnosti Greycortex, která nabízí technologické řešení Greycortex Mendel patřící mezi nástroje pro sledování sítí za účelem včasné detekce hrozeb a jejich eliminace (NDR – Network Detection and Response). Využívá přitom pokročilé metody umělé inteligence a strojového učení, které zajišťují ochranu nejen před známými hrozbami, ale rozpoznají i „nestandardní“ chování nebo transakce, kterým jsou schopny zamezit. Výklad byl doplněn popisem reálného případu, kdy došlo k odcizení velkého množství dat z účetní firmy se sídlem v Utahu a bylo uvedeno, jak lze takovému incidentu zabránit. Aktuálnost probírané problematiky dobře dokumentuje úvodní motto celé prezentace: „Připravte se na kybernetický útok dřív, než přijde. A on přijde“.

Jedním z fenoménů současné doby je exponenciální nárůst množství dat a s tím související problém jejich bezpečného uložení. Právě na tuto oblast se zaměřil Tomáš Divila ze společnosti Compacer CZ prezentující zkušenosti se zaručením kybernetické bezpečnosti při provozování softwaru ve vlastním datovém centru. Opět byly uváděny konkrétní příklady z praxe upozorňující např. i na to, že přibývá zařízení, která mohou být vstupní branou

moje .kdpcr.cz

pro útočníky (např. telefonní ústředny), nebo na množství známých slabin běžně používaných SW nástrojů, které je nezbytné eliminovat pravidelnými a častými aktualizacemi. Nechyběl ani stručný přehled základních zásad pro dosažení potřebné úrovně zabezpečení archivovaných dat.

Trochu jiný pohled na danou problematiku nabídl Josef Javora ze společnosti TIS Partners, který se zaměřuje především na poradenskou činnost pro vrcholové manažery. Zdůraznil, že kybernetická bezpečnost se často chybně považuje za záležitost administrátorů a pracovníků v IT oddělení. Technologické vybavení a postupy jsou sice důležité, ale bez správného řízení nemohou a nebudou správně fungovat. Dále byl nastíněn koncept víceúrovňového zabezpečení a jako příklad popsán nástroj pro zajištění elektronické pošty (e-mailu) coby velmi časté vstupní brány útočníků. Jedním z klíčových sdělení bylo i upozornění na fakt, že daňový poradce nebo účetní nemusí být vždy cílem, byť disponují atraktivními daty. V řadě případů je podstatná skutečnost, že mají přístup do systémů svých klientů a útočník se toho snaží využít.

Poslední krátký příspěvek byl věnován otázce pojištění, resp. možnosti připojistit se jako daňový poradce speciálně na kybernetická rizika. Ivana Sasková ze společnosti OK Group popsala rozsah krytí i podmínky, za jakých lze pojistit např. škody způsobené ransomware útokem, náklady spojené s odstraňováním následků, ale i služby mediátora ad.

Všechny přednesené příspěvky byly jednoznačně prakticky orientované, ukazovaly konkrétní případy z reálného života a kromě popisu rizik nabízely i možná řešení a postupy k jejich minimalizaci. A že to nejsou rizika hypotetická, ale naopak vysoce aktuální, na tom se shodli všichni zúčastnění. Viděli jsme, kde všude se mohou nacházet slabá místa zabezpečení (včetně např. videokonferencí nebo připojování z home office), jak snadno lze podvrhnout infikovaný e-mail, kde je jako odesílající uveden nadřízený či kolega, precizně zpracované falešné webové stránky známých institucí a řadu dalších příkladů. Tuto oblast se rozhodně nevyplácí podceňovat, a tak se toto téma bezpochyby dostane na pořad některé z dalších akcí KDP ČR.

„Kybernetické útoky nelze zcela vyloučit, ale výrazně minimalizovat, a především omezit případné dopady.“

Robert Šuman, ESET

PANEL III

Trendy v technologiích a bezpečnosti byly posledním panelem s hosty z různých oblastí včetně akademické sféry a Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost

Ing. Radek Neužil, LL.M.

Ing. Libor Vašek, Ph.D.

Hosty panelu byli advokát Jan Bárta, Josef Javora z TIS Partners, Robert Šuman z ESET, Pavla Jelečková z NUKIB a Ladislav Mejzlík z VŠE, s Radkem Neužilem diskusi moderoval Libor Vašek.

V úvodu panelu mimo jiné zaznělo , že vývoj v kontextu digitalizace je velmi dynamický a změny se rychle dostávají i do takových oblastí, jako je zdaňování. Na poslední konferenci k digitalizaci daní, kterou pořádala v září Komora společně s IFA ČR, byl prezentován vývoj digitalizace a automatizace daňových správ ve světě, kdy v některých zemích už dnes přestávají existovat například daňová přiznání k DPH, protože daňová správa má z různých reportů a datových napojení dostatek informací k vyměření daně. Velký nárůst reportovaných dat a informací a jejich uchování, zpracování a transfery s sebou samozřejmě nesou i značný tlak na jejich ochranu proti zneužití u všech zainteresovaných stran. A přestože v České republice zatím úplně nevidíme předpokládanou akceleraci digitalizace ani na straně státu a upřímně ani na straně řady daňových poplatníků, což se ukázalo například v rámci účasti zástupců Komory na soutěži Firma a živnostník roku, je třeba s intenzivnějším nástupem digitalizace počítat i u nás.

Klíčová věc pro daňové poradce při výkonu povolání je povinnost zachování mlčenlivosti, jak je definováno přímo v zákoně o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců ČR:

Daňový poradce, jeho pracovník nebo zástupce, jakož i osoba, která pozbyla oprávnění k výkonu daňového poradenství, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem daňového poradenství.

Tento fakt ještě zvýrazňuje důležitost chránit data nejen své vlastní, ale zejména svých klientů. Oblast finančních služeb, kam daňové poradenství spadá, patří přitom k hlavním cílům kybernetických zločinců a různých kriminálních skupin, které se snaží citlivá data získat, případně profitovat z napadení systémů například formou požadování výkupného. Mediálně známé příklady napadení státních institucí nebo například nemocnic jsou přitom jen vrchol ledovce, existují už i případy útoků na účetní a daňové kanceláře.

Obranou proti napadení pak není jen technická obrana a využití IT nástrojů, neméně důležité je budování odpovídajícího povědomí u zaměstnanců a spolupracovníků. Odpovídající firemní kultura a uvědomění si důležitosti prevence se týká řadových zaměstnanců i vedení společností. Je třeba si uvědomit, že velké

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2022

množství útoků se nevede sofistikovaně prostřednictvím programů na prolamování hesel a podobně, cesta často vede přes dobrovolné uvedení citlivých údajů nebo zaslání peněz na základě špatného vyhodnocení komunikace například e-mailem a podcenění kontrolních mechanismů.

Zajímavá debata se rozvinula k tématu výhod a nevýhod cloudových řešení a cloudových úložišť, což je téma, které se daňových poradců bezprostředně dotýká. Účastníci diskuse se shodli na tom, že v obecné rovině je cloudová technologie na vzestupu a její využívání je opodstatněné i u daňových poradců. Je třeba ale dodržovat určité zásady, které eliminují rizika. V prvním případě je potřeba vybrat poskytovatele s prověřenou reputací, referencemi a velikostí. Za další je třeba dodržovat obecné zásady ochrany přístupu k systémům, stejně jako v jiných případech, a v neposlední řadě je třeba zodpovědně zálohovat data, v ideálním případě odděleně nebo mimo hlavní úložiště, kde běží systémy.

Na závěr bylo konstatováno, že druhý ročník kyberkonference Komory se vydařil a už teď je zřejmé, že se můžeme příští rok těšit na další ročník. Uvidíme, která témata budou nakonec vybrána, ale například uchovávání a validita elektronických dat a dokumentů v čase je jedna z oblastí, která je pro daňové poradce mimořádně důležitá.

Kancelář Komory děkuje všem přednášejícím i účastníkům za aktivní zapojení se do letošního ročníku konference na téma dopadů digitalizace do daňového poradenství a věříme, že kladný ohlas letošního ročníku přiláká příští rok ještě více zájemců a účastníků.

moje

Aktuálně z KDP ČR

„Obranou proti napadení není jen technická obrana a využití IT nástrojů, neméně důležité je budování odpovídajícího povědomí u zaměstnanců a spolupracovníků.“ Radek Neužil, KDP ČR

je tomu v případě pokračování. Milan Skála se vrací se třemi novými povídkami

Abeceda personalisty 2022

2022,

GDPR, nezbytný

(vznik, změny a skončení

do pracovního

pracovní

dovolená, benefity)

Kybernetický bezpečnostní incident 3D: IT, právo a compliance správné nastavení systému, posouzení efektivity, hodnocení bezpečnostních a organizačních opatření, postup v případě kybernetického útoku

Zákon

MáDáti

na 12 měsíců aktuální

účtování, souvztažnosti,

účtování, příklady, nejčastější

kritický

Pavel Martiník

Advokát v advokátní kanceláři Martiník advokátní kancelář, s.r.o., a interní doktorand na katedře finančního práva a finanční vědy PF UK

Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. a) a odst. 2 zákona o DPH je zdanitelným plněním dodání zboží1 za úplatu osobou povinnou k dani, která jedná jako taková, s místem plnění v tuzemsku. Podle ustanovení § 13 odst. 1 zákona o DPH se pak za dodání zboží rozu-

1 Zboží je pak definováno taxativním výčtem v ustanovení § 4 odst. 2 a odst. 3 zákona o DPH, přičemž zákon o DPH obsahuje ustanovení, kterým je možno definici zboží ve vymezených případech rozšířit (viz například ustanovení § 4 odst. 4 písm. h) zákona o DPH).

DPHe-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2022

mí převod práva nakládat se zbožím jako vlastník, kdy další odstavce tohoto paragrafu se věnují transpozici dalších ustanovení směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty (dále jen „ směrnice o DPH “), kdy stanovují právní fi kci pro dodání zboží i v případech, kdy nedochází a priori k možnosti nakládat se zbožím jako vlastník 2

Určení, zda a případně kdy k převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník, je tak klíčové pro určení okamžiku zdanitelného plnění.

Specifi cké případy převodu práva

SDEU přitom v minulosti konstatoval, že to, že bylo vlastnické právo formálně převedeno na jinou osobu, není postačující podmínkou pro uskutečnění zdanitelného plnění. V případě, kdy je tato osoba formálně vlastníkem, ale fakticky s danou věcí nemůže nakládat, tedy ji například užívat dle své vůle, nejedná se o převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník 3 .

V tuzemsku by příkladem této situace mohla být správa majetku, který naplňuje defi nici zboží, advokátem ve smyslu ustanovení § 56 a násl. zákona o advokacii 4 . Vlastnické právo může být formálně převedeno na advokáta, ten je ale vázán pokyny klienta ve vztahu k nakládání s tímto majetkem, a k uskutečnění zdanitelného plnění tak nedojde.

Stejně tak není nutné vlastnické právo vůbec převést, aby osoba odlišná od vlastníka mohla se zbožím nakládat jako vlastník 5. SDEU v této věci totiž uvedl, že pojem „dodání zboží“ neodkazuje na převod vlastnictví způsoby, jež upravuje použitelné vnitrostátní právo, ale zahrnuje veškeré převody hmotného majetku opravňující druhou stranu k faktickému nakládání s uvedeným majetkem, jako by byla vlastníkem tohoto majetku 6

Podle názoru NSS také může být naplněna možnost nakládat se zbožím jako vlastník i v případě nabytí zboží od nevlastníka, která je zakotvena v ustanovení § 1109 občanského zákoníku7

Pokud tak například podnikatel během své běžné obchodní činnosti prodá jiné osobě zboží ve smyslu zákona o DPH, ke kterému mu nesvědčí vlastnické právo, bude se jednat o dodání zboží ve smyslu zákona o DPH.

V této souvislosti bez zajímavosti jistě není, že krádež zboží se naproti tomu za dodání zboží ve smyslu směrnice o DPH (a tedy i zákona o DPH) nepovažuje. Podle SDEU 8 totiž krádež zboží nemá za následek oprávnění jejího pachatele nakládat se zbožím za stejných podmínek jako jeho vlastník a zloděj se stává pouhým držitelem9

Podle nejnovějšího rozhodnutí NSS ze dne 27. dubna 2022, č. j. 8 Afs 15/2020-85 pak správce daně musí v každém případě zhodnotit specifi ckou situaci daňového subjektu, tedy zda byla naplněna podmínka nakládat se zbožím jako vlastník. Klíčová je přitom veřejnoprávní úprava (tedy zejména zákon o DPH a judikatura, která jej vykládá). Zároveň ale správce daně musí přihlédnout k tvrzeným soukromoprávním vztahům, obzvlášť pokud tyto řeší obsah vlastnického práva a jeho převod10

2 Jedná se například o ustanovení § 13 odst. 3 písm. a) zákona o DPH: „Za dodání zboží se pro účely tohoto zákona považuje převod vlastnického práva k majetku za úplatu i na základě rozhodnutí státního orgánu nebo vyplývající ze zvláštního právního předpisu.“ Toto ustanovení implementuje ustanovení článku 14 odst. 2 písm. a) směrnice o DPH: „Kromě plnění podle odstavce 1 se za dodání zboží považují tato plnění: převod vlastnického práva k majetku za platbu odškodného na základě příkazu vydaného orgánem veřejné moci nebo jeho jménem nebo vyplývající ze zákona.“

3 Viz odstavec 51 rozhodnutí SDEU C-526/13 ve věci Fast Bunkering Klaipeda.

4 Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.

5 Viz právní věta rozhodnutí NSS ze dne 30. května 2019 č. j. 9 Afs 137/2016-176.

6 Viz odstavec 33 rozhodnutí SDEU C-78/12 ve věci „Evita-K“ EOOD, obdobně také právní věta rozhodnutí NSS ze dne 17. října 2019, č. j. 6 Afs 121/2019-34.

7 Zákon č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Toto ustanovení přitom stanoví, že vlastníkem věci se stane ten, kdo získal věc, která není zapsána ve veřejném seznamu, a byl vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést na základě řádného titulu, pokud k nabytí došlo ve veřejné dražbě, od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku, za úplatu od někoho, komu vlastník věc svěřil, od neoprávněného dědice, jemuž bylo nabytí dědictví potvrzeno, při obchodu s investičním nástrojem, cenným papírem nebo listinou vystavenými na doručitele, nebo při obchodu na komoditní burze.

8 Viz odstavec 36 rozhodnutí SDEU C-453/09 ve věci British American Tobacco International, Newman Shipping & Agency Company.

9 Viz ustanovení § 987 občanského zákoníku.

10 Viz odstavec 26 tohoto rozsudku, obdobně také viz odstavec 30 rozsudku NSS ze dne 17. října 2019, č. j. 6 Afs 121/2019-34.

Podle názoru NSS může být naplněna možnost nakládat se zbožím jako vlastník i v případě nabytí zboží od nevlastníka, která je zakotvena v ustanovení § 1109 občanského zákoníku.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2022

Není převod jako převod

Na tomto místě je také nutné zdůraznit, že výše uvedený text pojednává pouze o  převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník. V případě přechodu, který na rozdíl od převodu nezávisí na vůli (obou) stran přechodu, tohoto práva u zboží se pak použije pro určení okamžiku zdanitelného plnění ustanovení § 21 odst. 1 písm. b) zákona o DPH. To stanoví, že v případě dodání zboží se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem příklepu při vydražení zboží ve veřejné dražbě.

Otázkou nicméně je, zda toto ustanovení obstojí v kontextu soukromoprávních předpisů, zejména zákona o veřejných dražbách11. Tento právní předpis totiž skutečně stanoví, že vlastnické právo (a tedy možnost nakládat se zbožím jako vlastník) přechází na nabyvatele okamžikem udělení příklepu. K tomu ale dochází zpětně a pouze za předpokladu, že vydražitel uhradí cenu12 .

Pokud ji vydražitel neuhradí, došlo by k paradoxní situaci, kdy podle ustanovení § 21 odst. 1 písm. b) zákona o DPH by k uskutečnění zdanitelného plnění došlo fikcí ke dni příklepu, ale fakticky by vydražitel v případě neuhrazení ceny s předmětným zbožím nikdy nakládat nemohl13 a vlastnické právo by podle zákona o veřejných dražbách na něj nikdy nepřešlo.

S nekoncepčností tohoto ustanovení zákona o DPH koresponduje také ustanovení § 1771 odst. 1 občanského zákoníku14, které stanoví, že při dražbě je smlouva uzavřena příklepem15. Jedná se tak o stejnou situaci jako v případě uzavírání například kupní smlouvy. Zde také dochází (resp. může dojít) k tomu, že datum uzavření smlouvy nekoresponduje s datem převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník, a tedy s datem uskutečnění zdanitelného plnění.

Podle mého názoru by tak specifická úprava ve vztahu k dražbám obsažená v ustanovení § 21 odst. 1 písm. b) zákona o DPH měla být zrušena a ustanovení § 13 odst. 1 zákona

11 Tedy zákona č. 26/200 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů.

12 Obdobně také viz komentář k ustanovení § 21 odst. 1 zákona o DPH v BRANDEJS, Tomáš. Zákon o dani z přidané hodnoty: komentář. Praha: ASPI, 2008. Komentáře (Wolters Kluwer ČR). ISBN 978-807598-436-4.

13 Což je v rozporu se závěry rozhodnutí SDEU C-320/88 ve věci Shipping and Forwarding Enterprise Safe, kde SDEU konstatoval, že sice nemusí dojít k převodu vlastnického práva, ale musí být alespoň zachována možnost nakládat se zbožím jako vlastník (viz odstavec 9 tohoto rozhodnutí).

14 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

15 Obdobně také viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Odon 77/97 ze dne 13. května 1998 nebo sp. zn. 2 Cdon 1034/97 ze dne 29. července 1999.

16 Tento text byl zpracován v rámci projektu studentského vědeckého výzkumu „Vývoj finančněprávní a trestněprávní regulace pod vlivem normotvorby Evropské unie“ realizovaného v letech 2020–2022 na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, SVV 260 493/2020.

o DPH upraveno tak, aby se vztahovalo i na přechod vlastnického práva ve veřejné dražbě. Pro tento závěr navíc svědčí i to, že ustanovení § 21 odst. 1 písm. b) zákona o DPH nemá oporu ve směrnici o DPH, a je tak výsledkem národní legislativní tvořivosti.

Závěr

Závěrem pak nezbývá než konstatovat, že klíčový pro posouzení, zda k převodu práva nakládat se zbožím jako vlastník došlo, je výklad tohoto ustanovení z pohledu veřejného práva ze strany NSS a SDEU. Tyto soudy se dlouhodobě drží stanoviska, že je důležitý materiální aspekt možnosti nakládat jako vlastník – nikoliv formální převod práva.

Ve vztahu k situaci v tuzemsku pak nelze než doporučit, aby obdobné závěry byly aplikovány i v případě přechodu vlastnického práva ve veřejné dražbě.16

Specifická úprava ve vztahu k dražbám obsažená v ustanovení § 21 odst. 1 písm. b) zákona o DPH by měla být zrušena a ustanovení § 13 odst. 1 zákona o DPH upraveno tak, aby se vztahovalo i na přechod vlastnického práva ve veřejné dražbě.

Komentář: Finanční legislativa jako kurz záplatování. Demokracie a odborníci

Zakladatel Stálé konference českého práva, zabývá se filozofií práva a právnickým nakladatelstvím

Zjakéhosi autoflagelantství začal jsem si listovat ke každé události odbornou literaturou, když už žijeme v té informované společnosti a předělali jsme demokracii selského rozumu (ano, selský rozum jsme prostě nakopali do zadku) na demokracii odborníků. To je fajn. Jen tak docela nevíme, jak ty odborníky demokraticky vybírat. Jednou se nám tam objeví jedni, podruhé druzí. Ti i oni mají však rozdílné (mnohdy diametrálně rozdílné) názory. Implementace expertního rozhodování do demokratických mechanismů nám zatím moc nejde. Říkávalo se, že státní rozpočet je nejdůležitější zákon roku. Stal se bezkonkurenčním trhacím kalendářem. Dávno víme, že schválený rozpočet státu se bude měnit a že to klidně jde. A že s neschváleným to jde přibližně stejně, jen musíme přestát nějakou tu kritiku z Evropské unie. Víme to už z dob předcovidových. Teď je ovšem situace rozpočtově o to jednodušší, že už ani nezastíráme, že nepřipravujeme rozpočet státní, nýbrž válečný. Dlouhodobě kritizuji, že česká legislativa není v žádném ohledu připravena řešit krizové situace, že neexistuje systémové krizové právo, ačkoliv už i slepému a hluchému musí být jasno, že krize sama se stala systémem, novým normálem. Pojem „válečný rozpočet“ není nic jiného než politická marketingová nálepka, která varuje: nezkoumejte to, nevšímejte si toho. Je to ještě lepší než „krizový rozpočet“, do kterého jsme v průběhu covidové pandemie skrývali ptákoviny, jež s pandemickou situací a jejími dopady neměly nic společného.

Teorie finančního práva dospěla k poznání, že klíčovým poža-

davkem dobré správy (bez ohledu na to, zda v dobách „normálních“, či krizových) je prosazení principu rozpočtové odpovědnosti. Ten vyžaduje dodržovat obecné pravidlo (zjednodušeně: hospodařte rozpočtově rozumným způsobem, jde o zdraví společnosti), zlaté pravidlo (směřujte k vyrovnaným a ve chvílích pozitivního ekonomického rozvoje k přebytkovým rozpočtům) a dluhovou brzdu (když překročíte určitý limit veřejného dluhu, musí zazvonit zvonek, vy vyskočíte a poklusem začnete aktivovat opatření, která vám pomohou dluh snížit). Jak prokazuje tato země (a většina států v okolí na tom není o mnoho lépe), jde o klasickou ukázku rčení, že teorie je šedá, zato strom života notně zelený. Goethe netušil, že mefistofelsky objevil podstatu green dealu.

Diskuse kolem dalšího „válečného“ fenoménu – daně z mimořádných výnosů – je rovněž příkladem takového legislativního farizejství. Když se vládní koalice svatosvatě zaklínala, že nebude zvyšovat daně, mohlo to znít sympaticky. Narativ se změnil zhruba takto: nebudeme zvyšovat daně, nepočítejme v to ovšem windfall tax. Čili: daně přece jen zvýšíme, ale budeme dělat, jako by to byl jen nějaký momentální krok, nikoliv zásah do celé daňové soustavy. Vezmeme-li si opět na pomoc teorii finančního práva, najdeme desítky definic, které se sice liší v detailech, ale shodují v tom podstatném: daně jsou nesankční, leč nedobrovolná peněžitá plnění ukládaná na základě zákona, která se vyznačují nenávratností a tvoří zpravidla řádné, plánované, pravidelné a neúčelové příjmy veřejných rozpočtů. Podstatou windfall tax ovšem sankce je: jak jinak interpretovat, že v okamžiku, kdy (připusťme) nahodilost „přihraje“ některým subjektům značně vyšší zisk, může jim být odebrán, kdežto způsobí-li jiná nahodilost někomu ztrátu, nikdo jim ji neuhradí? Kdo by namítal, že přece třeba v covidové pandemii takovou náhradou byly různé kompenzace, musel by alespoň trochu pravděpodobně vysvětlit, že vlastně i kompenzace jsou součástí daňového práva. Pokud ano (jako že nikoliv), měly by ovšem i ony být „řádné a plánované“. Volíme vskutku podivnou cestu. Na každou díru hledáme nesystémovou záplatu. Čím větší díra, tím hrubší záplata. Takhle ovšem právní stát dlouho fungovat nemůže. Legislativa nesmí být amatérským kurzem záplatování. To se brzy vymstí!

Sledoval jsem v uplynulých dnech zpravodajství a nestačil jsem se divit tomu rozjívenému skotačení politiků, úžasným závěrům komentátorů a stoickému klidu, s nímž to vše snáší tento lid (za co, pane bože, za co, tázal by se patrně komentátor Klus).

Karel Havlíček

E-legalizace aneb revoluce v podobě úředního ověřování elektronického podpisu

Pro ověření podpisu bylo doposud třeba osobně zajít k notáři, advokátovi, popřípadě oprávněnému orgánu (např. Czech POINT). Zde jste daný dokument v písemné podobě podepsali, následně vám na něj připojili ověřovací doložku a váš podpis byl ověřen. Tento proces mohl být časově náročný a také se mohlo jednoduše stát, že jste potřebovali úředně ověřený podpis v okamžiku, kdy již na žádném ze zmiňovaných míst nebylo otevřeno.

Od 1. července tohoto roku však v důsledku novely zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, došlo k velmi pozitivní změně. Nově je možné také úřední ověření elektronického podpisu. Variant je hned několik.

První možností je zaslat dokument ve formátu PDF/A opatřený (i prostým) elektronickým podpisem notáři, advokátovi nebo na Czech POINT. Ověření elektronického podpisu žadatele je provedeno připojením elektronické doložky. Nevýhodou této varianty je, že se musíte na dané místo osobně dostavit, abyste byli identifikováni podle průkazu totožnosti. Hodí se doplnit, že ověřovatel musí připojit svůj kvalifikovaný elektronický podpis a časové razítko, tím vznikne vysoce spolehlivý a dobře zabezpečený digitální dokument. Druhým způsobem je ověření elektronického dokumentu s elektronickým podpisem prostřednictvím informačního systému veřejné správy, resp. pomocí elektronické identifikace nahrazující fyzické ověření totožnosti. Tyto systémy jsou schopné pracovat i s prostým elektronickým podpisem. Zjednodušeně řečeno, zcela online a z pohodlí domova se přihlásíte do daného informačního systému. K náležité elektronické identifikaci pak lze

Právní předpisy pro mnoho jednání požadují úředně ověřené podpisy. Ověřené podpisy jsou nutné např. k převodu podílu ve společnosti, ke koupi rodinného domu nebo ke zřízení datové schránky.

Daniel Fridrich Advokátní koncipient, Z/C/H Legal

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR /

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2022

použít občanský průkaz s čipem (eObčanka) nebo službu mojeID (od provozovatele CZ.NIC). Lze použít jakýkoli identifikační prostředek s úrovní záruky „vysoká“, tedy dnes navíc i kartu Starcos se speciálním certifikátem od První certifikační autority. Informační systém pak na dokument sám vloží záznam o provedení identifikace podepisující osoby opatřený kvalifikovanou elektronickou pečetí a časovým razítkem.

Jako poslední možnost je nově stanoveno, že elektronický dokument podepsaný uznávaným elektronickým podpisem je automaticky považován za úředně ověřený. Pokud tedy máte uznávaný elektronický podpis, stačí jím dokument podepsat a nemusíte si již zajišťovat žádné další ověření. To ovšem pouze za podmínky, že je kvalifikovaný certifikát podepisující osoby uložen u příslušného záznamu v základním registru obyvatel. Certifikát lze uložit buď na Czech POINT, nebo přes Portál občana.

Existuje jedna důležitá výjimka pro ověření elektronického podpisu na plné moci. Pokud budete někoho zastupovat na základě plné moci (nebo se vy necháte takto zastupovat) při jednání ve formě veřejné listiny (např. při sepsání notářského zápisu), může elektronický podpis na této plné moci ověřit pouze notář, advokát či Czech POINT. Je tedy možné využít pouze první z uvedených variant.

Zmiňované změny jsou vítané ve všech ohledech a jejich výsledkem by mělo být, že dojde ke zjednodušení mnoha právních vztahů. Vždy je navíc velmi pozitivní vidět, že se právní předpisy přizpůsobují moderní době. Nezbývá tedy než doufat, že uvedené změny budou v praxi fungovat tak dobře, jak nyní působí.

řešení investičních sporů mezi státy a zahraničními investory. „Hlavním cílem této konference je shromáždit na jednom místě zástupce států, akademické obce a soukromého sektoru a podnítit vzájemnou diskuzi o nejnaléhavějších a nejzajímavějších tématech současného stavu mezinárodní ochrany investic. Po náročných dvou letech, kdy konference musela probíhat virtuální formou, si znovu vážíme příležitosti osobního setkání,“ prohlásila ve slavnostním úvodním slovu Martina Matejová, pověřená náměstkyně ministra financí pro řízení právní a majetkové sekce. Dopolední část konference byla vedena panely expertů na témata fragmentace a integrace mezinárodního investičního práva, ochrany investic v době válečného konfliktu a problematiky mezinárodních sankcí. Účastníci z řad zástupců jednotlivých států, ale i renomovaných rozhodců, akademiků a advokátů následně sdíleli své zkušenosti s používáním znalců v oblasti náhrady škody v mezinárodních investičních arbitrážích. Odpolední program se pak skládal z diskuzních panelů na aktuální témata z oblasti mezinárodního řešení investičních sporů včetně nových pravidel ICSID a modernizace dohody k Energetické chartě.

.kdpcr.cz

Pokud budete někoho zastupovat na základě plné moci při jednání ve formě veřejné listiny, může elektronický podpis na této plné moci ověřit pouze notář, advokát či Czech POINT.

Růst repo sazby a daňové sankce

Vprvní řadě je třeba přiblížit, jaký je význam repo sazby pro stanovení některých sankcí dle daňového řádu. V daňovém řádu je výše sankce vázána na výši repo sazby v následujících případech: stanovení úroku z prodlení za včas neuhrazenou daň dle § 252 DŘ ve vazbě na § 1970 ObčZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., stanovení úroku z posečkání daně dle § 253 DŘ, stanovení úroku z vratitelného přeplatku dle § 253a DŘ, stanovení úroku z nesprávně stanovené daně dle § 254 DŘ, stanovení úroku z daňového odpočtu dle § 254a DŘ.

Pro stanovení příslušné sankce v daňovém řízení se vždy vychází z výše repo sazby platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

Vývoj repo sazby od roku 2021 do 31. 10. 2022

Macháček

e-Bulletin Komory daňových

část dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti, ze kterých plátce daně sráží zálohu na daň, vyšší než 50 % celkového základu daně, snižuje se pokuta za opožděné tvrzení daně u daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob na desetinu.

Příklad 1

Podle § 250 DŘ daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit pokutu: nepodá-li daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů.

Pokuta je stanovena ve výši:

a) 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,

b) 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu,

c) 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.

Plátci daně vzniká povinnost uhradit pokutu, nepodá-li hlášení (např. u daně vybírané plátcem daně srážkou), vyúčtování, následné hlášení nebo dodatečné vyúčtování, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo učiní-li tak po stanovené lhůtě a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, ve výši 0,05 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést za každý následující den prodlení, nejvýše však 0,5 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení nebo vyúčtování uvést.

Ve smyslu § 250 odst. 3 DŘ pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání daňového tvrzení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, dosáhne-li její vypočtená výše částky menší než 1 000 Kč

V případě, kdy daňový subjekt nepodá daňové tvrzení, ačkoliv měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato tvrzení trvá, použije se při výpočtu částky pokuty podle § 250 odst. 1 nebo 2 DŘ stanovená horní hranice, přičemž výše pokuty za opožděné tvrzení daně v tomto případě činí vždy nejméně 500 Kč.

Maximální výše pokuty nesmí být vyšší než 300 000 Kč. O povinnosti platit pokutu rozhodne správce daně platebním výměrem. Pokuta tedy není součástí platebního výměru na daň podle daňového přiznání, ale je součástí samostatného platebního výměru.

Z § 250 odst. 7 DŘ vyplývá, že výše pokuty za opožděné tvrzení daně je poloviční, pokud: a) daňový subjekt podá daňové tvrzení do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání a b) v daném kalendářním roce nebylo správcem daně u daňového subjektu v době vydání platebního výměru zjištěno jiné prodlení při podání daňového tvrzení.

V § 38o ZDP nalezneme zvláštní ustanovení o pokutě za opožděné tvrzení daně z příjmů. Uvádí se v něm, že je-li

Podnikatel s příjmy dle § 7 ZDP podá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2022 v elektronické podobě namísto zákonného termínu 2. 5. 2023 až dne 19. 5. 2023. S ohledem na pokles zakázek a tím i tržeb vyčíslí v daňovém přiznání daňovou ztrátu ve výši 300 000 Kč. Jiné zdanitelné příjmy poplatník nemá.

Za pozdní předání daňového přiznání bude poplatník povinen uhradit pokutu za dobu od 11. 5. do 19. 5. 2023 ve výši: 300 000 Kč × 0,01 % : 100 × 9 dnů = 270 Kč

S ohledem na znění § 250 odst. 3 DŘ nebude pokuta předepsána.

1.2. Úrok z prodlení za včas neuhrazenou daň

Z § 251a DŘ vyplývá, že úrok vzniká za každý jednotlivý den, kdy jsou splněny podmínky pro jeho vznik, přičemž úrok se nepředepíše a nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 1 000 Kč.

Pro úroky hrazené daňovým subjektem stanoví § 251b DŘ následující společná pravidla:

Úrokem hrazeným daňovým subjektem je a) úrok z prodlení, b) úrok z posečkané částky;

Vznikne-li úrok hrazený daňovým subjektem, je daňový subjekt povinen jej uhradit správci daně;

Do evidence daní správce daně předepíše úrok hrazený daňovým subjektem, u kterého

a) dosud trvají podmínky pro jeho vznik, vyžaduje-li to stav osobního daňového účtu daňového subjektu nebo b) pominuly podmínky pro jeho další vznik;

Úrok hrazený daňovým subjektem u záloh vzniká do dne splatnosti zálohované daně.

Vymezením úroku z prodlení a stanovením jeho výše u daňového subjektu se zabývá § 252 DŘ, z něhož vyplývá: Základem pro výpočet úroku z prodlení je splatná daň, která nebyla uhrazena, nebo vratka vzniklá v důsledku neoprávněného uplatnění daňového odpočtu nebo daně; Úrok z prodlení vzniká

a) od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně do dne její platby; stanovení náhradního dne splatnosti daně nemá vliv na určení doby, po kterou vzniká úrok z prodlení, nebo

1. Sankce za opožděné podání daňového přiznání a za včas nezaplacenou daň

1.1. Pokuta za opožděné podání daňového přiznání

Daň z příjmů

b) ode dne vrácení, použití nebo převedení vratky vzniklé v důsledku stanovení daňového odpočtu nebo daně, anebo předepsání zálohy na daňový odpočet do dne její platby; Úrok z prodlení nevzniká po dobu posečkání, u nedoplatku vzniklého v důsledku porušení daňové povinnosti zůstavitele, a to ode dne smrti zůstavitele do dne skončení řízení o pozůstalosti, v případě příslušenství daně a v případě peněžitého plnění v rámci dělené správy;

Výše úroku z prodlení odpovídá výši úroku z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (§ 2), které stanoví výši úroku z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů;

Úrok z prodlení je splatný dnem, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky pro jeho vznik.

Daňový subjekt musí počítat s tím, že při bezhotovostním převodu je daň uhrazena až připsáním platby na účet správce daně. Podá-li například daňový subjekt daňové přiznání k dani z příjmů za rok 2022 v elektronické podobě až v krajním zákonném termínu 2. 5. 2023, musí dát bance příkaz k úhradě splatné daně tak, aby nejpozději v toleranční lhůtě čtyř dnů byla částka připsána na účet správce daně.

Pokud daňový subjekt podá v opožděném termínu daňové přiznání a současně uhradí i daň v opožděném termínu, musí zaplatit jednak pokutu za opožděné podání daňového přiznání a rovněž i úrok z prodlení za pozdní uhrazení své daňové povinnosti.

Příklad 2

Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a z podnikání podá řádné daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2022 v elektronické podobě až dne 18. 5. 2023 z důvodu nepřítomnosti v místě svého bydliště (pobyt v zahraničí). V daňovém přiznání uvede dílčí základ daně ze závislé činnosti dle potvrzení zaměstnavatele ve výši 589 000 Kč a dílčí základ z podnikání 515 000 Kč. V daňovém přiznání uplatňuje odpočet od základu daně ve výši 24 000 Kč z titulu úhrady pojistného na jeho soukromé životní pojištění a základní slevu na dani na poplatníka. Poplatník učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani. Dle potvrzení zaměstnavatele zaplatil na měsíčních zálohách na daň v rámci závislé činnosti celkem 57 510 Kč a v rámci podnikání odvedl za rok 2022 na pololetních zálohách na daň částku 51 800 Kč (za rok 2021 dílčí základ daně dle § 6 ZDP činil 42 % celkového základu daně, a proto platil poplatník zálohy na daň v poloviční výši v souladu s § 38a odst. 5 ZDP). V daňovém přiznání za rok 2022 vyčíslí daň 131 160 Kč a po odečtení obou záloh na daň daňový nedoplatek ve výši 21 850 Kč. Tento uhradí současně

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2022

s podáním daňového přiznání a dne 19. 5. 2023 je daň připsána na účet správce daně.

Za pozdní podání daňového přiznání je poplatník povinen uhradit pokutu za dobu od 11. 5. do 18. 5. 2023 ve výši: 131 160 Kč × 0,05 : 100 × 8 dnů = 524,64 Kč

S ohledem na znění § 38o ZDP činí tato pokuta 1/10 této částky, tedy částku 52,46 Kč.

Úrok z prodlení se stanoví za období od 6. 5. 2023 do dne platby včetně. Předpokládejme výši reposazby ke dni 1. 1. 2023 ve stávající výši 7,00 %, úrok z prodlení za pozdě odvedenou daň tedy činí: 21 850 Kč × (7 % + 8 %) : 100 × 14 dnů : 365 dnů = 125,71 Kč

Žádná ze sankcí nebude předepsána – pokuta je nižší než 1 000 Kč a úrok z prodlení je nižší než 1 000 Kč.

Příklad 3

Podnikatel podá daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2022 s využitím daňového poradce dne 30. 6. 2023. V daňovém přiznání je vyčíslen daňový nedoplatek ve výši 189 000 Kč (vypočtená výsledná daň po uplatnění veškerých slev na dani, snížená o zaplacené zálohy na dani). Z důvodu nedostatku finančních prostředků v červenci však uhradí poplatník daň

Daňový subjekt musí počítat s tím, že při bezhotovostním převodu je daň uhrazena až připsáním platby na účet správce daně.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2022

až v srpnu a platba daně je připsána na účet správce daně dne 3. 8. 2023.

Daňové přiznání je podáno v zákonném termínu, takže bude předepsán pouze úrok z prodlení za pozdní úhradu daně. Úrok z prodlení se stanoví za období od 7. 7. 2023 do platby daně. Předpokládejme repo sazbu k 1. 7. 2023 ve výši 7,00 %. Pak bude úrok z prodlení za pozdě odvedenou daň činit: 189 000 Kč × (7 % + 8 %) : 100 × 28 dnů : 365 dnů = 2 175 Kč (po zaokrouhlení).

Zjistí-li daňový subjekt, že daň má být vyšší než poslední známá daň, je povinen podle § 141 odst. 1 DŘ podat do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém to zjistil, dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování a ve stejné lhůtě rozdílnou částku uhradit. Tato povinnost trvá, pokud běží lhůta pro stanovení daně. Tato lhůta neběží po dobu, kdy není přípustné podat dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování. Pod pojmem „poslední známá daň“ se rozumí výsledná daň ve výši, jak byla správcem daně dosud pravomocně stanovena v dosavadním průběhu daňového řízení o této dani.

Podle § 141 odst. 2 DŘ daňový subjekt je oprávněn podat dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování na daň nižší, než je poslední známá daň, jestliže daň byla pravomocně stanovena v nesprávné výši; v tomto dodatečném daňovém přiznání nebo dodatečném vyúč tování nelze namítat vady postupu správce daně. Toto dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování na daň nižší je daňový subjekt oprávněn podat ve lhůtě shodné jako v případě podání dodatečného daňového přiznání na daň vyšší, tj. do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém zjistil, že daň byla stanovena v nesprávné výši.

Toto dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování na daň nižší, než je poslední známá daň, není přípustné, pokud některé z rozhodnutí, z něhož vyplývá poslední známá daň, bylo učiněno podle pomůcek nebo vydáno na základě sjednání daně.

V dodatečném daňovém přiznání uvede daňový subjekt rozdíl oproti poslední známé dani a den jeho zjištění. V případě dodatečného daňového přiznání na daň nižší, než je poslední známá daň, a v případě dle § 141 odst. 4 DŘ uvede daňový subjekt i důvody pro jeho podání.

Podle § 251 odst. 4 DŘ povinnost uhradit penále nevzniká z daně dodatečně tvrzené v dodatečném daňovém přiznání nebo dodatečném vyúčtování, na jehož základě došlo k doměření daně. To neplatí, pokud toto dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování nebylo přípustné.

Pokud je doměřována daň na zák ladě včas podaného dodatečného daňového přiznání nebo dodatečného vyúčtování, pak daňovému subjektu vzniká podle § 252 odst. 2 DŘ pouze povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, a to

moje .kdpcr.cz

z příjmů

od čtvrtého dne následujícího po původním dni splatnosti daně až do dne její platby.

Pokud nepodá poplatník daně z příjmů dodatečné daňové přiznání na daň vyšší v termínu do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém zjistí, že daň má být vyšší než poslední známá daň ve smyslu § 141 odst. 1 DŘ a toto zpoždění je delší než 5 pracovních dnů, pak podle § 250 odst. 1 DŘ daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit pokutu za opožděně podané dodatečné daňového přiznání.

Příklad 4

Podnikatel s příjmy dle § 7 ZDP vyčíslí v daňovém přiznání za zdaňovací období 2022 podaném elektronicky ke dni 2. 5. 2023 daňovou povinnost po odpočtu zaplacených záloh na daň ve výši 39 000 Kč a platba je připsána na účet správce daně dne 2. 5. 2023. Poplatník při kontrole dokladů zjistí v červenci 2023, že opomenul do daňových příjmů za rok 2022 zahrnout fakturu ve výši 38 000 Kč za dodané hotové výrobky. Proto poplatník dne 25. 7. 2023 podá dodatečné daňové přiznání na vyšší daň za zdaňovací období rok 2022 a vyčíslí v něm novou daňovou povinnost po odpočtu zaplacených záloh ve výši 44 700 Kč a nedoplatek na dani ve výši 5 700 Kč je připsán na účet správce daně dne 26. 7. 2023.

Poplatníkovi vzniká podle § 252 odst. 2 DŘ povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje čtvrtým dnem následujícím po původním dni splatnosti daně až do dne platby včetně. Repo sazba k 1. 1. 2023 činí 7,00 % a k 1. 7. 2023 předpokládejme pokles výše repo sazby na 6,25%.

Úrok z prodlení za období od 6. 5. do 26. 7. 2023 činí: 5 700 Kč × (7 % + 8 %) : 100 x 56 dnů : 365 dnů + 5 700 Kč × (6,25 % + 8 %) : 100 x 26 dnů : 365 dnů = 189,04 Kč

Úrok z prodlení nebude předepsán, protože nedosáhl výše 1 000 Kč.

3. Sankce za doměření daně správcem daně

Pokud je daň doměřena správcem daně (např. na základě provedené daňové kontroly), vzniká daňovému subjektu jednak povinnost uhradit úrok z prodlení za výši doměřené daně a jednak dle § 251 DŘ vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit penále z částky doměřené daně správcem daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani ve výši:

a) 20 %, je-li daň zvyšována, b) 20 %, je-li snižován daňový odpočet (u DPH), c) 1 %, je-li snižována daňová ztráta.

Správce daně sníží penále podle písm. a) o penále podle písm. c), pokud povinnost k jeho úhradě vznikla z důvodu uplatnění ztráty v rozsahu snížení daňové ztráty, které bylo penalizováno.

2. Sankce související s dodatečným daňovým přiznáním

Pokud v rámci jednoho doměřovacího řízení dojde ke změně poslední známé daně tím způsobem, že namísto daňové ztráty je výsledkem doměření daň, pak se uplatní penále v součtu 20 % z doměřené daně a 1 % ze snížení daňové ztráty.

Jde o sankci, o jejíž úhradě správce daně rozhodne v případě, že daň je doměřena na základě zjištění správce daně (např. na základě výsledků daňové kontroly u daňového subjektu). V § 251 odst. 3 DŘ se uvádí, že správce daně rozhodne o povinnosti uhradit penále platebním výměrem. Penále je splatné do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru, nejdříve však ke stejnému dni jako stanovená daň, ze které se toto penále vypočte.

Zvláštní ustanovení o penále nalezneme v § 38p ZDP Zde se uvádí, že pro účely výpočtu penále se vychází z částky daně tak, jak by byla stanovena oproti poslední známé dani, pokud by nebyly v rámci postupu vedoucího k doměření této daně z moci úřední dodatečně uplatněny vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 ZDP.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2022

Příklad 5

Správce daně provede u podnikatele daňovou kontrolu v roce 2023 na daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2021. Daňové přiznání bylo podáno v elektronické podobě dne 2. 5. 2022. Na základě provedené kontroly doměří správce daně platebním výměrem daň ve výši 33 500 Kč, kterou poplatník uhradí dne 15. 8. 2023.

Správce daně stanoví následující sankce na základě zjištěného daňového nedoplatku:

Výpočet úroku z prodlení za období od 6. 5. 2022 do 15. 8. 2023: K 1. 1. 2022 činí repo sazba 3,75%, k 1. 7. 2022 činí repo sazba 7,00 % a předpokládejme, že tato výše zůstane i k 1. 1. 2023 a k 1. 7. 2023 poklesne na 6,25%.

33 500 Kč x (3,75 % + 8 %) : 100 : x 56 dnů : 365 dnů + 33 500 Kč x (7 % + 8 %) : 100 x 365 dnů : 365 dnů + 33 500 Kč x (6,25 % + 8 %) : 100 x 46 dnů : 365 dnů = 6 230,54 Kč

Penále z nedoplatku daně: 33 500 Kč x 20 % : 100 = 6 700 Kč

Celková sankce činí po zaokrouhlení 12 931 Kč.

Bulletin: DO HLOUBKY TÉMATU

Tematické zaměření každého čísla Vysoce odborné články Recenzovaný obsah Odborný garant každého čísla Stavovská společenská rubrika

PŘEHLÉDNOUT

čtvrtletně tištěná a elektronická verze

Zlegalizovaný trh s konopím může pomoci státní kase

Díky

látek a efektivnějšímu výběru

národního protidrogového

může

a léčby závislostí měla místo dosavadních asi

by

Hotový dokument akčního plánu s jednotlivými

a termíny plnění by vláda měla dostat do konce roku.

priority

rostlin konopí lze pěstovat legálně? V čem by mohlo mít Německo prvenství?

Chystaný plán pro roky 2023 až 2025 má pět hlavních priorit. Vedle prevence a léčby, zdanění a zavedení kontrolovaného trhu s konopím mezi ně patří ještě prosazování postupu v EU a zmírnění dopadů migrace. Navrhovaný materiál počítá také se zavedením přísně regulovaného trhu s nyní nelegálním konopím. Mohlo by to přinést až 4 miliardy korun z prodeje konopných produktů a z licencí.

„Chceme zavést legální trh s konopím. To, že máme nějakou část návykových látek v režimu prohibice, je velký sociální experiment, který je nefunkční,“ řekl protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil na tiskové konferenci k představení akčního plánu politiky v oblasti závislostí pro další období. Novela by měla umožnit lidem legálně vypěstovat až pět rostlin a přechovávat u sebe až 1250 gramů sušiny. O postupu se jedná i s kolegy z dalších států. Cílem by také mělo být v rámci předsednictví prosadit sjednocení řešení na evropské úrovni.

Během konference Jindřich Vobořil také zmínil zavedení daně na nikotinové produkty, které spotřební daně nyní nemají. Zdanění u nikotinových sáčků či elektronických cigaret by mělo být nižší než u klasických cigaret. Ročně by to mohlo vynést až miliardu korun. Přiblížením zdanění zahřívaných tabákových výrobků a tabáku ke kouření by stát mohl podle plánu získat tři až sedm miliard korun. Potírání černého trhu s cigaretami a alkoholem a efektivnější výběr daní by znamenaly pak až dvě miliardy korun. Až miliardu by přineslo potírání nelegálního trhu s hazardním hraním, upřesnil Vobořil. Podle dokumentu by se pak případně až dvě miliardy daly získat ještě díky novému zdanění tichého vína.

Podle chystaného plánu nyní stát na spotřebních daních z tabákových výrobků ročně vybere asi 60 miliard Kč, u alkoholu je to asi 13 miliard Kč. Na dani z hazardu do státního rozpočtu přiteče 5,1 miliardy Kč a do obecních rozpočtů asi 4,9 miliardy Kč, uvádí navrhovaný plán. Kvůli zdravotním i jiným dopadům

závislostí a předčasným úmrtím pak společnost ztrácí zhruba 150 až 180 miliard korun ročně.

Připravovaný plán na příští tři roky posiluje finance na prevenci a léčbu. Ročně by do nich měla plynout asi miliarda korun místo dosavadních asi 300 milionů korun. Vzniknout také může agentura pro prevenci a léčbu, provoz by měl stát asi 25 milionů korun. Rozšířit by se měla síť adiktologických služeb pro lidi se závislostí. Peníze pomohou i programům pro závislé na alkoholu, půjdou do substituční léčby, výzkumu či preventivní kampaně.

Do legalizace konopí se pustí také sousední Německo. „Pokud vše půjde dobře, legalizace by se mohla odehrát v roce 2024,“ řekl podle agentury AFP německý ministr zdravotnictví Karl Lauterbach. Německo by se tak stalo první evropskou zemí, kde je povoleno nejen užívání, ale také prodej a pěstování. Dospělí budou moci legálně pořídit a zkonzumovat až 30 gramů této omamné látky. Vláda se rovněž chystá zavést zvláštní spotřební daň a vést osvětovou kampaň týkající se užívání marihuany. Návrh má však několik sporných bodů, proto Lauterbach upozornil, že osud reformy bude záviset na postoji Evropské komise.

Podzimní novinky z oblasti

regulace

Novinky související s ruskou invazí na Ukrajinu

Evropská unie v současné době připravuje již osmý balíček sankcí vůči Rusku v souvislosti s probíhající válkou na Ukrajině, kterým EU reaguje, mimo jiné, na vyhlášení neuznaných referend o anexi některých částí Ukrajiny k Rusku. Podrobnější informace o balíčku sankcí včetně balíčku samotného budou představeny během října. Rada EU pod taktovkou českého předsednictví současně rozhodla o prodloužení doby trvání sankcí namířených proti osobám a jiným subjektům o dalších šest měsíců, tedy do 15/03/2023.

Situaci na Ukrajině dále monitoruje také ESMA, která připravila již druhou  zprávu  o trendech, rizicích a zranitelnosti (TRV) z a  rok 2022, v rámci které blíže analyzuje dopad probíhající války na finanční trhy dále umocněný i vysokou inflací. Riziko nákazy a operační riziko jsou nyní považovány za velmi vysoké, stejně jako riziko likvidity a riziko tržní. Úvěrové riziko zůstává taktéž na vysokém stupni s tím, že se dále očekává jeho nárůst. Rizika na trzích cenných papírů a v segmentu správy aktiv zůstávají taktéž velmi vysoká. Celková úroveň rizik pro činnost ESMY pak zůstává v současnosti na nejvyšším možném stupni.

Pád Sberbank CZ

Již v minulém vydání jsme informovali o nařízení jednání k přezkoumání přihlášených pohledávek a následné schůzi věřitelů k 06/10/2022 (v době redakční závěrky tohoto newsletteru příslušná jednání již pravděpodobně proběhnou, o jejich výsledcích vás budeme informovat v dalším vydání). V souvislosti s tím nařídil Městský soud v Praze insolvenční správ-

Ondřej Havlíček

Schönherr

Matěj Šarapatka

Schönherr Martin Svoboda Schönherr

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2022

kyni JUDr. Lužové, aby poskytla soudu seznam přihlášených pohledávek, který byl následně dne 16/09/2022 zveřejněn v insolvenčním rejstříku. Rádi bychom upozornili, že příslušný seznam není kompletní, a pokud se vaše pohledávky na seznamu neobjeví, měly by být dodatečně zveřejněny v dalším seznamu, který Městský soud nařídil insolvenční správkyni doplnit k seznamu původnímu.

Insolvenční správkyně dále zaslala 44 licencovaným bankám nabídku k prodeji portfolia Sberbank CZ. V případě zájmu mají příslušné banky podat nabídky, které budou následně posouzeny věřitelským výborem.

Regulace s působností napříč sektory

30/09: ESAs – Návrh regulatorních technických standardů (RTS) ke zveřejňování informací o finančních produktech s expozicí na investice do činností souvisejících s fosilními palivy a jadernou energií podle nařízení SFDR – ESAs (ESMA, EBA, EIOPA) zveřejnily finální  zprávu  k návrhu RTS týkajících s e zveřejňování informací o finančních produktech s expozicí vůči investicím do činností souvisejících s fosilními palivy a jadernou energií podle nařízení  SFDR . Tyto informace mají být p o skytovány povinnými osobami v rámci předsmluvní dokumentace, na webových stránkách a v pravidelných zprávách. V rámci RTS navrhují ESAs konkrétně:

1. do šablon finančních produktů dle  nařízení  doplnit otázk u (s odpovědí ve formě „ano/ne“), zda bude v rámci příslušného finančního produktu investováno do činností souvisejících s fosilními palivy a jadernou energií; v případě kladné odpovědi bude vyžadováno grafické znázornění podílu investic do těchto činností; a

2. provedení technické revize obsahu výše zmíněného nařízení tak, aby byly odstraněny veškeré nesrovnalosti, které byly zjištěny po publikaci tohoto nařízení.

Kapitálový trh

27/09: ESMA – Prohlášení k inflaci a inflačním rizikům v kontextu požadavků směrnice MiFID II na poskytování investičních služeb retailovým klientům a jejich ochranu – ESMA vydala  prohlášení adresované investičním podnikům, ve kterém s e z abývá dopadem inflace a souvisejících rizik na požadavky podle směrnice  MiFID II , a to zejména v souvislosti s tvorbou a distribucí investičních produktů a poskytováním investičních služeb retailovým zákazníkům. V rámci stanoviska se ESMA zaměřuje především na požadavky na:

1. poctivé, jasné a neklamavé informace ve smyslu článku 24 odst. 3 MiFID II,

2. vhodnost dle článku 25 odst. 2, 54 a 55 tamtéž a

3. produktové řízení upravené zejména v článcích 16 odst. 3, 24 odst. 2 a dalších.

Prohlášení po investičních podnicích požaduje, aby ve výše uvedených bodech zohlednily zejména potenciální dopady

moje .kdpcr.cz

očekávané inflace a z ní plynoucí rizika pro investory (zejména kreditní a tržní rizika) a aby o těchto rizicích investory srozumitelně informovaly.

27/09: ESMA – Zpráva o pilotn ím režimu technologie sdíleného registru ( Distributed Ledger Technology, DLT ) – ESMA zveřejnila  zprávu  o pilotním režimu DLT, v rámci které uvádí dop o ručení ke kompenzačním opatřením ve vztahu ke zpracovávání údajů získaných při výkonu dohledové činnosti a bližší detaily k některým technickým prvkům týkající se zejména pre- a post- obchodní transparentnosti, reportingu, uchovávání údajů či detailům k, mimo jiné, předávání a přijímání pokynů v rámci DLT a prvkům zabezpečení registru. Cílem těchto pokynů je primárně zajistit konzistentní aplikaci pilotního režimu DLT napříč všemi DLT infrastrukturami v rámci EU. ESMA současně uvádí, že není třeba doplňovat regulační technické standardy (RTS) k požadavkům na transparentnost a hlášení údajů dříve, než bude v březnu 2023 pilotní režim DLT spuštěn. Pro úplnost uvádíme, že pilotní režim DLT je součástí  balíčku  právních předpisů v oblasti digitálních financí ( Digit a l Finance Package), představeného v roce 2020 Evropskou komisí s cílem rozvinout a podpořit potenciál digitálních financí.

23/09: ESMA – Pokyny ohledně některých aspektů požadavků na posouzení vhodnosti dle MiFID II – ESMA publikovala finální  pokyny  ohledně některých aspektů požadavků na pos o uzení vhodnosti podle směrnice  MiFID II , v rámci kterých p ř edkládá změny reagující na novelizaci  nařízení  EK 2017/565. Po kyny adresují primárně následující body v souvislosti s vyhodnocováním vhodnosti:

1. informace pro zákazníky ohledně preferencí týkajících se udržitelnosti, jejichž cílem je pomoci zákazníkům porozumět konceptu udržitelnosti s tím, že povinné osoby budou povinny vysvětlit zákazníkům srozumitelnou formou rozdíly mezi výrobky s prvky udržitelnosti a bez nich;

2. sběr informací od zákazníků o jejich preferencích týkajících se udržitelnosti v souvislosti s různými typy investičních produktů;

3. posouzení preferencí týkajících se udržitelnosti a následná identifikace odpovídajících investičních produktů; a

4. organizační požadavky spočívající zejména v odpovídajících školeních zaměstnanců, mimo jiné, o tématu udržitelnosti.

23/09: ESMA – Aktualizace seznamů Q&As – ESMA aktualizovala následující seznamy Q&As:

1. Q&As  k  nařízení  o evropských poskytovatelích služeb sk up inového financování pro podniky – aktualizace otázek a odpovědí v sekci 3 (Obecná ustanovení) a v sekci 5 (Ochrana investorů);

2. Q&As  k nařízení  MAR  – přidána otázka č. 5.11 ( Fi n ancial guidance and disclosure of inside information) a č. 5.12 ( Market analysts’ expectations and the identification of inside information);

3. Q&As  ke komoditním derivátům podle  MiFID II  a  MiFIR  –aktualiz ace otázek v sekci 2 (Limity pozic), sekci 3 (Doplňkové činnosti), sekci 4 (Hlášení pozic) a v sekci 6 (Záležitosti související se třetími zeměmi) a

4. Q&As  ke strukturám trhu podle  MiFID II  a  MiFIR  – aktualiz a ce otázek v sekci 3 (Přímý elektronický přístup a algoritmické obchodování).

Banky

28/09: EBA – Pokyny pro instituce a orgány příslušné pro řešení krize pro podporu hodnocení způsobilosti k řešení krize pro převodní strategie – EBA zveřejnila finální  zprávu  k pokynům p ro ins tituce a orgány příslušné pro řešení krize s cílem vylepšit posouzení způsobilosti k řešení krize pro převodní strategie doplňující  pokyny  ke způsobilosti k řešení krize. Pok y ny jsou zaměřeny především na posuzování proveditelnosti a důvěryhodnosti převodních strategií, přičemž zahrnují i požadavky týkající se implementace převodních nástrojů, pokud jsou tyto považovány za preferované nebo variantní strategie. Pokyny se zaměřují primárně na:

1. identifikaci právnické osoby, oboru podnikání nebo portfolia, které má být v rámci řešení krize převedeno (tzv. převodní perimetr); a

2. podmínky, za kterých může být zmíněný převod uskutečněn.

Instituce a orgány příslušné pro řešení krize by se měly plně řídit pokyny od 01/01/2024.

20/09: EBA – Finální návrh regulačních technických standardů (RTS) konkretizujících rozhodné události (triggers) pro postupné splácení sekuritizovaných pozic a požadavky na standardizaci podle čl. 26c odst. 5 nařízení č.  2017/2402  (sekuritiz a ční nařízení) – EBA zveřejnila finální návrh  RTS konkretizujících ro zh odné události související s minimálními hodnotami rozhodných událostí navázaných na výkonnost pro jednoduché, transparentní a standardizované (STS) rozvahové sekuritizace na bázi postupného splácení (nonsekvenční amortizace). RTS upřesňují, mimo jiné, minimální rozhodné události (triggers) závisející na událostech v minulosti, i ty směřující do budoucnosti, a stanoví kritéria, která musí strany zúčastněné na sekuritizaci splnit, aby mohly stanovit příslušnou úroveň pro rozhodné události. Za tímto účelem v případě rozhodných událostí zakotvených v minulosti by tyto strany měly testovat účinnost rozhodné události i v rámci scénáře rozložení ztrát se zpětným zatížením, a to za současného zohlednění ztráty v průběhu splatnosti transakce v původní podobě.

15/09: ČNB – Opatření obecné povahy ke stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku č. III/2022 – ČNB vydala  opatření  obecné povahy ke stanovení s a zby proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku č. III/2022, ve kterém:

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR

1. stanovuje sazbu proticyklické kapitálové rezervy pro Českou republiku podle § 12o odst. 3 zákona o bankách a § 8al odst. 3 zákona o spořitelních a úvěrních družstvech ve výši 2,50 % z celkového objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení  CRR a

2 ukládá bankám a spořitelním a úvěrním družstvům povinnost používat sazbu podle bodu 1. pro účely výpočtu kombinované kapitálové rezervy od 01/10/2023.

Pojišťovny

22/09: EIOPA – Dohledové stanovisko k výlukám u pojistných produktů týkajících se rizik vyplývajících ze systemických událostí – EIOPA vypracovala dohledové stanovisko  k výluk ám u  pojistných produktů týkajících se rizik vyplývajících ze systemických událostí, jako jsou např. pandemie, přírodní katastrofy či rozsáhlé kybernetické útoky. S rostoucím množstvím systemicky významných událostí se zvyšuje riziko, že pojistné produkty, které je kryjí, se stanou (cenově) nedostupnými nebo tento typ rizik mohou zcela vyloučit. EIOPA se ve stanovisku zabývá především nakládáním s těmito výlukami při tvorbě pojistných produktů, přičemž EIOPA zdůrazňuje, že by měly být brány v potaz zájmy jak stávajících, tak i budoucích pojištěnců. Kromě obecných požadavků na srozumitelnost a relativní jednoduchost smluv EIOPA doporučuje, aby příslušné vnitrostátní orgány sledovaly, zda tvůrci pojistných produktů náležitě posuzují podmínky a rozsah krytí v momentech, kdy se riziko vyplývající ze systemicky významné události stane nepojistitelným nebo není jasné, zda je riziko kryté či nikoliv.

22/09: EIOPA – Dohledové stanovisko k řízení neautorizovaných kybernetických expozic – EIOPA vypracovala dohledové stanovisko  k řízení neautorizovaných kybernetických expozic , tedy expozic vůči kybernetickým útokům a jiným obdobným rizikům. EIOPA v rámci stanoviska cílí, mimo jiné, na sbližování v oblasti dohledu při adresování kybernetických rizik. Stanovisko dále řeší i potřebu top-down strategie a vymezení ochoty podstupovat rizika pojišťovnami a zajišťovnami, které pojišťují (nebo se chystají pojišťovat) kybernetická rizika. V neposlední řadě se EIOPA zabývá také potenciální potřebou revize smluvních podmínek v souvislosti s těmito riziky. Podniky by se pak měly zaměřit především na případné výluky týkající se války a terorismu, které nemusí vůbec brát v potaz digitální charakter moderní války, což může mít za následek nejasnost a nejistotu ohledně pojistného krytí. Příslušné podniky by současně měly identifikovat a změřit jejich expozici vůči kybernetickým rizikům, na základě čehož pak mohou implementovat příslušné praktiky a řešení k mitigaci těchto problémů.

Aktuálně ze světa

Británie nebude zásadně zasahovat do daní

Britská vláda po vlně kritiky odvolala plán na snížení daně z příjmů pro lidi s vysokými příjmy. Premiérka Liz Trussová následně rezignovala.

Britská vláda vyvolala chaos na finančních trzích, když 23. září oznámila plán snížení daní výhodný především pro bohaté, aniž představila odhad dopadů na státní finance, uvedla agentura Reuters. Podle BBC by šlo o největší snížení daní v Británii za 50 let. „Rozhodli jsme, že základní sazba daně z příjmů zůstane na úrovni 20 procent, a to na dobu neurčitou, dokud ekonomické okolnosti neumožní její snížení. Také jsme rozhodli nesnižovat daň z příjmů právnických osob,“ oznámil dnes již bývalý kabinet. Současně ministr financí oznámil omezení cenového stropu energií, které mělo pomoci domácnostem. Místo dvouletého trvání bude toto opatření v dubnu přezkoumáno. „Cílem je navrhnout nový přístup, který bude daňové poplatníky stát podstatně méně, než se plánovalo, a zároveň zajistí dostatečnou podporu těm, kteří ji potřebují,“ uvedl ministr. Původní program měl stát přijít na více než 100 miliard liber.

Španělsko přichází s dalšími daňovými změnami

Španělsko přijímá v souvislosti s energetickou krizí řadu plošných opatření a přistoupilo i k progresivním daňovým reformám. Kromě zastropování cen energií došlo již od října ke snížení daně z přidané hodnoty na plyn z 21 na 5 procent, jak upozorňuje server Alarm.

Za poslední rok už vláda v Madridu snížila také DPH na elektřinu. Vláda se podle premiéra Pedra Sanchéze snaží „spravedlivě pře rozdělit náklady“, které přinesla Putinova invaze na Ukrajinu. Proto Španělsko přistoupilo k dalším plošným opatřením, kterými má nahradit výpadek příjmů státu. Tyto daňové reformy by v příštích dvou letech měly přinést 3,1 miliardy eur. Vláda představila například novou solidární daň pro superbohaté, která má začít platit od příštího roku. Ministryně financí María Jesús Montero podle Alarmu uvedla, že nová daň se bude týkat asi 23 tisíc lidí, což odpovídá přibližně 0,1 procenta daňových poplatníků ve Španělsku. U osob s majetkem v hodnotě od 3 do 5 milionů eur bude sazba daně činit 1,7 procenta. Lidé s majetkem 5 až 10 milionů eur zaplatí daň ve v ýši 2,1 procenta a lidé s majetkem nad 10 milionů eur budou zdaněni výší 3,5 procenta.

Výpadky příjmů z daně z přidané hodnoty chce španělská vláda pokrýt také novou speciální daní a novým poplatkem z dovozu a vývozu elektřiny do Francie. Vláda rovněž chystá zvýšit sazbu daně z příjmů z 26 na 27 procent pro lidi, kteří vydělávají více než 200 tisíc eur. Plánuje také snížit daň z příjmů u ročních mezd do 21 tisíc eur. Daň z kapitálových výnosů pro příjmy nad 300 tisíc eur se pak navýší o dva procentní body na 28 procent.

Ve snaze bojovat proti klimatickým změnám chce novozélandská vláda prosadit nezvyklou daň. Tu by platili farmáři za emise ze svých hospodářských zvířat, respektive za tělesné plyny, které vypouštějí.

Vládní návrh, který zemědělci nazývají „daň z prdů“, se setkal s vlnou nevole, farmáři se bojí vysokých nákladů, které takový k rok průmyslu přinese. Naopak premiérka Jacinda Ardernová je podle serveru Echo24 pyšná na to, že Nový Zéland bude první zemí, která „prdy a říhání“ zdaní. Na Novém Zélandu žije pětkrát více ovcí a dvakrát více skotu než lidí, podotýká list Financial Times. Ho spodářská zvířata tak tvoří páteř mlékárenského a masného průmyslu ostrovní země. Na druhou stranu ale přispívají zhruba polovinou ce lkových emisí, zejména metanem, který vzniká při trávení přežvýkavců a používáním syntetických dusíkatých hnojiv v trávě, kterou žerou.

Zdroj: Echo24, Alarm, ČTK

Nový Zéland chystá daň z plynatosti hospodářských zvířat

Zveřejnění účetní závěrky ve sbírce listin se

údaji

bez vybraných údajů, pokud by jim jejich zveřejnění mohlo způsobit újmu.

Povinnost založit účetní závěrku do sbírky listin...

Nejvyšší soud v usnesení z 24. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2536/2021, setrval na bezvýjimečné povinnosti účetních jednotek zakládat zákonem požadované účetní záznamy do sbírky listin. Současně však připustil, že účetní jednotky mohou založit účetní závěrku (nebo výroční zprávu) do sbírky listin

Obchodní společnosti mají povinnost založit do sbírky listin mimo jiné účetní závěrku, a to do 30 dnů od jejího schválení nejvyšším orgánem (zpravidla valnou hromadou). Nejpozději musí společnosti založit účetní závěrku do sbírky listin do 12 měsíců od rozvahového dne. Pro většinu společností tak platí, že účetní závěrku za rok 2021 musí poskytnout rejstříkovému soudu k uložení do sbírky listin nejpozději 31. prosince 2022.

Důsledky nedodržení popsané povinnosti mohou být závažné. Za nezveřejnění účetní závěrky ve sbírce listin může být obchodní společnosti uložena pokuta až ve výši 3 % aktiv. Je-li společnost vyzvána rejstříkovým soudem, aby mu předložila účetní závěr-

Jan Flídr

Advokát, Glatzová & Co.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2022

ku, a společnost tuto povinnost nesplní, může rejstříkový soud rozhodnout o zrušení společnosti s likvidací. Nezaložení účetní závěrky do sbírky listin může mít neblahé důsledky také pro členy statutárního orgánu. Nezakládání účetní závěrky do sbírky listin může být mimo jiné důvodem pro vyloučení člena statutárního orgánu z funkce, tj. založení zákazu vykonávat po soudem určenou dobu funkci člena statutárního orgánu.1

... platí také pro obchodní společnosti nevykonávající žádnou aktivitu...

V usnesení z 24. 2. 2022, sp. zn. 27 Cdo 2536/2021, byl soud postaven především před otázku výkladu pojmu „právní zájem“ na zrušení zapsané osoby s likvidací ve smyslu § 105 zákona o veřejných rejstřících. Společnost s ručením omezeným v dovolání argumentovala, že dlouhodobě nevykonává podnikatelskou činnost a nemá žádný příjem, a proto nejsou dány důvody pro její zrušení kvůli nezakládání účetní závěrky do sbírky listin. Nejvyšší soud této argumentaci nepřisvědčil. Připomněl, že povinnost zakládat účetní závěrku do sbírky listin a s tím související sankce v podobě zrušení společnosti s likvidací není podmíněna velikostí účetní jednotky (společnosti), existencí příjmů či vykonáváním podnikatelské činnosti. Uvedl rovněž, že s ohledem na význam, jaký zákonodárce s povinností zveřejňovat zákonem uvedené dokumenty ve sbírce listin spojuje, je právní zájem na zrušení zapsané osoby s likvidací „zásadně dán již tím, že zápisy v rejstříku a sbírka listin o takové osobě neodpovídají požadavku aktuálnosti a úplnosti a neplní svou informační funkci vůči třetím osobám.“

že zpravidla obstojí „začernění“ pouze vybraných údajů účetní závěrky (nikoli její větší části) a že společnost musí být připravena důkladně odůvodnit, proč jí zveřejnění konkrétního údaje může přivodit újmu. Povšechné odůvodnění či vysoce abstraktní nebezpečí vzniku újmy pravděpodobně nepostačí pro důvodné „začernění“ údaje obsaženého v účetní závěrce (či výroční zprávě) zveřejňované ve sbírce listin.

Pro podnikatelskou praxi je však významný jiný, zdánlivě nahodile vyřčený závěr Nejvyššího soudu. Nejvyšší soud, zjevně si vědom výtek vůči široké publikační povinnosti, v tomtéž rozhodnutí uvedl, že „pokud by snad zveřejnění některých údajů účetních záznamů (ve smyslu § 21a odst. 4 zákona o účetnictví) bylo způsobilé přivodit zapsané osobě újmu, bylo by možné uvažovat o tom, že zapsaná osoba by zveřejnila listiny vypočtené v § 66 písm. c) z. v. r. i bez takových údajů.“

Jinými slovy, pokud by určitý údaj obsažený v účetní závěrce (či výroční zprávě) byl způsobilý přivodit obchodní společnosti újmu, může společnost zveřejnit účetní závěrku (či výroční zprávu) bez takového údaje. Může tak například určitý údaj začernit, aby zůstal jejím zákazníkům a konkurentům skryt.

Nejvyšší soud příkladmo neuvádí, zveřejnění jakých údajů obsažených v účetní závěrce (či výroční zprávě) je způsobilé přivodit účetní jednotce (obchodní společnosti) újmu. Lze se však domnívat, že Nejvyšší soud nebude s ohledem na význam, jenž zveřejnění účetních záznamů a jiných dokumentů ve sbírce listin připisuje, příliš benevolentní. Lze předpokládat,

moje .kdpcr.cz

Přesto skýtá rozhodnutí Nejvyššího soudu pro řadu obchodních společností východisko ze schizofrenní situace, když dosud musely volit mezi rizikem uložení sankce za nezaložení účetní závěrky do sbírky listin a rizikem nepříznivých následků spojených s jejím kompletním zveřejněním. Ačkoli se bylo možné i v dosavadní praxi setkat s tím, že obchodní společnosti založily do sbírky listin účetní závěrku, jejíž některé části byly nečitelné, a taková praxe byla některými rejstříkovými soudy trpěna, vysoké soudy dosud bezvýjimečně trvaly na zveřejnění účetní závěrky tak, aby byly všechny údaje čitelné. 2 Nejvyšší soud popsaný postup naopak aprobuje a obchodním společnostem a jiným účetním jednotkám, kterým by zveřejnění vybraného údaje účetní závěrky (či výroční zprávy) mohlo přivodit újmu, umožňuje, takový konkrétní údaj nezveřejnit.

Článek byl původně zveřejněn na portálu Epravo.cz (zde).

1 K tomu srov. ČECH, P. Z aktuální judikatury k účetním závěrkám a rozdělování vlastních zdrojů obchodních korporací. Bulletin Komory daňových poradců ČR. 2022, č. 3, str. 57 a 58.

2 Srov. například usnesení Ústavního soudu z 22. 4. 2015, sp. zn. II. ÚS 2984/14.

... nikoli však bezvýjimečně pro všechny údaje obsažené v účetní závěrce

Pokud by určitý údaj obsažený v účetní závěrce (či výroční zprávě) byl způsobilý přivodit obchodní společnosti újmu, může společnost zveřejnit účetní závěrku bez takového údaje.

Účetnictví

Odborný seminář se bude zabývat novinkami

doc

Auditor, proděkan Fakulty financí a účetnictví VŠE v Praze (téma Kompenzace v účetnictví)

anketa

Moje vystoupení se bude týkat navrhovaných změn pro oblast přeměn právnických osob. Nový zákon o účetnictví přináší velké změny do účetních postupů, které provází úspěšnou realizaci fúze nebo rozdělení právnických osob, tedy zejména obchodních korporací. První významnou změnou je to, že nebude vždy a všemi zúčastněnými společnostmi na přeměně vyhotovována konečná účetní závěrka ke dni předcházejícímu rozhodnému dni fúze či rozdělení. Tato změna přiblíží koncepčně účetní řešení fúze transakcím s obchodím závodem, tedy účtováno bude podobně jako u prodeje či vkladu obchodního závodu. Změna se také dotkne takových případů, kdy zúčastněné společnosti nezvolí za rozhodný den standardní počátek účetního období.

Jako druhé významné téma bude probírán postup ocenění majetku a dluhů získaných přeměnou. I v této oblasti nový zákon o účetnictví přináší změny, které povedou sice k vyšší pracnosti při přípravě zahajovací rozvahy, ale také k lepšímu a věrnějšímu zobrazení skutečnosti v účetnictví nástupnické společnosti.

Obecný princip kompenzace je nedílnou součástí všech účetních systémů, jako jsou IFRS, US GAAP nebo IPSAS, byl součástí předrevoluční vyhlášky o účetnictví a je součástí zákona o účetnictví od jeho vzniku v roce 1991. Jednotlivé účetní systémy a jejich koncepční rámce sice obsahují vždy nějakou konkrétní podobu zákazu kompenzace, ale liší se v jednotlivostech při jeho realizaci. Odlišné přístupy ke kompenzaci vedou jak ke kvantitativním odchylkám ve vykazovaných částkách, tak i ke kvalitativním změnám vykazovaných informací.

Z uvedených důvodu je správné porozumění zákazu kompenzace a jeho správná aplikace v praxi důležitá jak pro správné vykázání položek, kterých se týká, tak i pro porozumění jejich obsahu na straně uživatelů účetních závěrek.

Česká účetní praxe si ne vždy uvědomuje, kdy je uplatnění zákazu kompenzace užitečné a kdy je ortodoxní uplatnění zákazu vzájemného zúčtování nadbytečné. Takovým postupem se nejen nezvyšuje informační hodnota účetní závěrky pro uživatele, ale může představovat naopak neodůvodněné zvyšování bilanční obratů účtů a tím i položek účetních výkazů. Vzhledem k tomu, že k úpravám uplatňování zákazu kompenzace docházelo již v minulos-

doc. Ing. Jana Skálová, Ph.D.  Auditorka a daňová poradkyně

členka Prezidia KDP

partner

doc I

na Skálová

doc. Ing. Ladislav Mejzlík, Ph.D.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2022

Účetnictví

ti, předpokládám, že se bude jejich účetní řešení vyvíjet i v budoucnosti například s novou účetní legislativou, jejíž účinnost je plánována od 1. ledna 2024. Proto budu rád, pokud téma mého vystoupení na semináři NÚR přispěje k vašemu zamyšlení, kdy položky v účetnictví vzájemně započítávat a zúčtovávat a zda se jedná v daném případě o vhodný postup uplatnění zákazu kompenzace.

Během své prezentace „Funkční měna a cizí měna“ míním zmínit, že v návrhu nového zákona o účetnictví je nově pracováno s funkční měnou, která může vést ke změně měny používané pro vedení účetnictví.

Dnes požaduje zákon o účetnictví vedení účetnictví v peněžních jednotkách české měny, ale do budoucna bude možnost využít i EUR, USD, GBP, pokud budou naplňovat vymezení tzv. funkční měny. Ve svém příspěvku na semináři NÚR přiblížím koncept funkční měny, který vychází z IFRS, představím oblasti, které je třeba posoudit při její volbě a dotknu se též účetních postupů, které je třeba učinit, pokud dochází ke změně funkční měny.

Ing. Libor Vašek, Ph.D. Katedra finančního účetnictví a auditingu FFÚ VŠE v Praze

Ing Libor VašekPhD

Můj příspěvek na téma „Dotace a leasingy v novém pojetí“ se bude krátce věnovat očekávaným důsledkům zavedení definice aktiv a dluhů do zákona o účetnictví na příkladu dotací a nájmů. V případě dotací se očekává opuštění kompenzace pořizovací ceny dlouhodobého aktiva a investiční dotace. Odúčtování dotace by také mělo být nově vztaženo k požadavkům na udržitelnost.

V případě nájmů půjde o diskuzi nad rozvahovým účtováním leasingů a zavedením ocenění dluhů současnou hodnotou u stanovených účetních jednotek.

Ing JiříPelákPhD

Ing. Jiří Pelák, Ph.D.  Katedra finančního účetnictví a auditingu FFÚ VŠE v Praze, auditor a první viceprezident KA ČR

Prezentace „Výnosy z dlouhodobých stavebních zakázek v judikatuře NSS“ se bude věnovat možným účetním metodám pro určení okamžiku vzniku výnosů z dlouhodobých smluv ve stavebnictví podle českých účetních předpisů. Východiskem bude obsah Rozsudku 2 Afs 296/2020–64 Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2021.

Argumentace předložená NSS představuje přelomový příspěvek do diskuze v oblasti, kterou aktuálně platné české účetní předpisy řeší zcela nedostatečně a která pokrývá podnikatelskou činnost podstatné části českých společností.

Obsah rozhodnutí NSS bude analyzován nejen z pohledu českých účetních předpisů, ale zasazen i do relevantních poznatků z účetní teorie a uznávané mezinárodní praxe.

doc Ing DavidProcházka

doc. Ing. David Procházka, Ph.D.  Vedoucí katedry finančního účetnictví a auditingu, FFÚ VŠE v Praze

.kdpcr.cz

Krátké zprávy

NERV navrhuje pomalejší růst důchodů i vyšší daně

Národní ekonomická rada vlády (NERV) podle České televize dokončila dlouho očekávaný návrh, jak zbrzdit nebývale rychlé zadlužování země. Dokument obsahuje 25 kroků, které by snížily deficity státních rozpočtů o více než 200 miliard.

Ekonomická rada navrhuje jedenáct úprav na snížení výdajů a čtrnáct rad, jak zvýšit příjmy. Podle České televize se jedná například o zvýšení daně z příjmů lidí na úroveň roku 2020. Kromě toho NERV navrhuje i přeřazení části zboží a služeb do vyšší sazby DPH, růst spotřebních daní z alkoholických výrobků nebo z cigaret, zvýšení daně z nemovitosti nebo růst poplatků z těžby surovin.

NERV kabinetu navrhl i výrazné rozpočtové škrty. Vedle zpomalení růstu důchodů jde například o zrušení výchovného, tedy pětiset korunového příspěvku za každé vychované dítě, které stát od ledna plánuje vyplácet hlavně penzistkám. Zároveň ekonomové z NERV chtějí zrušit státní podporu stavebního spoření nebo snížit podporu v nezaměstnanosti. NERV navrhuje ušetřit například i snížením počtu obcí. Sloučení sídel s méně než tisíci obyvateli do větších celků by podle zprávy uspořilo až deset miliard ročně na provozu samospráv. Ekonomická rada dále doporučuje získat desítky milionů ročně zrušením takzvaného školkovného – dnes si rodiče mohou z daní odečíst za dítě v mateřské škole ročně až 16 200 korun. NERV navrhl i zavedení odloženého školného na veřejných univerzitách po vzoru Británie. Ročně pevnou částku pět až deset tisíc. Absolvent by ji splácel až ve chvíli, kdy jeho příjmy po studiu přes áhnou určitou hranici. Národní ekonomická rada vlády také vládě doporučuje snížit slevy na jízdném a vrátit je do podoby, kterou měly na začátku roku 2018. Stát by tak ušetřil víc než tři miliardy ročně.

Poslanec Marek Benda navrhuje snížit daň z hazardu

Vládní koalice probírá, zda podpoří návrh předsedy poslaneckého klubu ODS Marka Bendy na snížení sazby daně z hazardu u loterií z nynějších 35 procent na 23 procent.

Marek Benda svůj návrh na opětovné snížení daně z loterií předložil na konci října k vládnímu daňovému balíčku. Sněmovna by ho měla schvalovat v době vydání e-Bulletinu. Benda ve zdůvodnění svého návrhu píše, že platná úprava zvýhodňuje provozovatele jiných hazardních her, přestože některé z nich jsou pro společnost nebezpečnější a ziskovější. „Poskytnutí takovéto výhody a podpory je evropským právem zakázáno,“ uvádí. K dopadům na státní rozpočet Benda konstatoval, že výběr daně z loterií by sice klesl, ale částečně by ho vyrovnala vyšší daň z příjmů provozovatelů, protože by se zvýšil

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2022

Aktuálně

její základ. Podle propočtů Ministerstva financí by loterijní společnost Sazka při snížení sazby ročně na daních ušetřila kolem miliardy korun, píšou dnešní Hospodářské noviny. Podle deníku by 700 milionů chybělo ve státním rozpočtu, zbytek v pokladnách měst a krajů. Zvýšení sazby daně z loterií schválila Sněmovna v prosinci 2019. Byl to pozměňovací návrh tehdejšího poslance ČSSD Ondřeje Vese lého. Veselý později řekl, že jeho návrh měl za cíl zdanit stamilionové zisky dolarového miliardáře. Nikoho přitom nejmenoval. Loterie provozuje především společnost Sazka, stoprocentním vlastníkem její mateřské firmy Sazka Group se v roce 2019 stala společnost KKCG miliardáře Karla Komárka.

Uchazeči o Hrad se neshodnou ohledně daní

Prezidentští kandidáti se neshodnou, zda by se měly zvyšovat nebo snižovat daně. Většina jich ale upozorňuje, že současné hospodaření státu není v pořádku a chtěli by o dalším nastavení příjmů a výdajů státu vést debatu. Uchazeči o účast v prezidentské volbě to uvedli v odpovědích na anketu ČTK.

Česká tisková kancelář (ČTK) oslovila anketou prezidentské kandidáty, kteří potvrdili zájem zúčastnit se prezidentské volby a v předvolebních průzkumech agentur začleněných ve Sdružení agentur pro výzkum trhu a veřejného mínění SIMAR získali minimálně tříprocentní podporu účastníků výzkumu.

Podle generála Petra Pavla je změna daňových sazeb úkolem pro vládu. „Prezidenta si lidé volí kvůli něčemu jinému. Žádal bych ale od vlády, aby připravila návrhy, které dají veřejné finance do pořádku, a aby se dívala za horizont jednoho rozpočtu,“ poznamenal. Bývalá rektorka Danuše Nerudová podotkla, že hospodářská politika země není v gesci prezidenta, ale vlády. Úkolem prezidenta po dle ní je upozorňovat, pokud k ní vláda přistupuje neodpovědně a nebere ohled na kvalitu života budoucích generací. „Když máte rybník, ze kterého vytéká voda rychleji, než tam přitéká, může se stát, že se dostanete na sucho.

Potom máte dvě možnosti. Buď zvednete průtok, nebo snížíte odtok,“ uvedla. Velmi by si přála, aby před tím, než vláda případně sáhne ke zvýšení přítoku, se velmi výrazně zabývala efektivitou toho, kolik z rybníku odtéká. Dodala, že změny v daňové politice mají být ve zdravé ekonomice vždy až návazný krok. „My jsme zatím neudělali to základní: nepodívali se na výdaje státu a neověřili, zda stát utrácí veřejné peníze efektivně,“ doplnila.

Podle podnikatele Karla Janečka je daňová zátěž ze střednědobého a dlouhodobého pohledu příliš veliká. „Vzhledem k mému odbornému ekonomickému a analytickému vzdělání si myslím, že smysl má daňová reforma. Lepší by bylo zaměřit se na nepřímé daně, které řeší také negativní externality,“ uvedl. Podle senátora Pavla Fischera není dnes hospodaření státu uspokojivé. „Jsm e však v mimořádné době, takže to má své vysvětlení. Ale protože veřejným rozpočtům chybí disciplína, je třeba zásadně změnit kurz,“ poznamenal.

Podotkl, že zatímco rostou výdaje, příjmy stagnují nebo klesají. „Abychom odstranili tento nepoměr a vyřešili strukturální defi cit, musíme provést opatření nejen na straně výdajů, ale i na straně příjmů,“ napsal. Dodal, že jako prezident za vládu nebude rozhodovat, může ale přispět k tomu, aby rozprava o těchto otázkách byla co nejširší a aby šlo o opatření, která si získají podporu u všech odpovědných politických aktérů.

Odborový předák Josef Středula podotkl, že je nezbytné a strategicky nutné zahájit debatu o českém daňovém systému. Podle senátora Marka Hilšera není otázka daní otázkou pro prezidenta, Česká republika ale podle něj musí dlouhodobě snižovat státní výdaje a navyšovat příjmy. Uvedl, že minulá vláda Andreje Babiše špatně hospodařila. „Je možné například zdanit kapitálové zisk y za tříletým horizontem, které zdanění unikají, a vrátit výpočet daně ze superhrubé mzdy. Nelze naopak zvyšovat zdanění práce a odvody za sociální pojištění, které zatěžují byznys,“ napsal. V úsporách by podle něj měl jít stát příkladem a výrazně omezit vlastní zbytné výdaje.

45moje .kdpcr.cz

V Prezidiu je důležité, abychom jednali konsenzuálně, říká v podcastu NADANĚ Petra Pospíšilová

Komoru daňových poradců čeká 11. listopadu historicky první elektronická Valná hromada. „Hlavním důvodem elektronizace je možnost vyzkoušet, zda máme správně nastavené vnitřní předpisy, procesy, procedury, a zda jsme tedy schopni elektronickou Valnou hromadu zvládnout. Donutila nás k tomu situace posledních dvou let covidové pandemie,“ říká na úvod Petra Pospíšilová a dodává, že časová náročnost Valné hromady nebude nijak odlišná, pouze bude uspořádána vzdáleně. Dokonce i hlasování bude probíhat stejně jako během minulých let, tedy pomocí SMS.

Co obnáší funkce prezidentky Komory? „Snažím se během jednání Prezidia uřídit diskuze, které během zasedání vedeme. Jinak je můj hlas stejný jako jakýkoliv jiný. Ze své pozice zastupuji Komoru navenek, tedy na jednáních, která se konají mezi Prezidii a Valnými hromadami. Ale pokud se jedná o zásadní otázky, tak ty stejně konzultujeme v celém kolektivním orgánu. Je důležité, abychom jednali konsenzuálně,“ vysvětluje Pospíšilová.

Kromě funkce prezidentky Komory daňových poradců Petra Pospíšilová také vykonává pozici vedoucí daňového oddělení v ČSOB. „V bance jsem 15 let. S mým týmem máme na starosti daňovou agendu ČSOB, jako banky samotné i dceřiných společností, s výjimkou mzdové agendy. Takže se staráme o daň z příjmů právnických osob, měsíční kalkulace pro účely účtování, zpracování daňových přiznání, DPH, silniční daň, daň z nemovitostí. Máme také na starosti i reportovací povinnosti – úrokových příjmů zahraničních osob a tak dále. Datová a reportovací agenda nám začíná nyní velmi narůstat,“ popisuje Pospíšilová a také dodává, že zaběhnutí některých daňových změn může v korporacích trvat až rok a půl. „Nej-

větší „oříšek“ jsou reportovací povinnosti. Nyní na nás budou nově dopadat povinnosti reportování přeshraničních plateb pro účely kontroly DPH a omezení daňových úniků. Jde o složitý projekt, který nám bude trvat minimálně rok a půl, jelikož to znamená zapojení IT kapacit, prohledání systémů a tak dále,“ říká.

Dalším hostem podcastu naDANĚ byl Tomáš Rozehnal, ředitel Odvolacího finančního ředitelství. Na úřadu se věnuje spíše manažerským povinnostem a daňové kauzy jdou většinou mimo něj. Přesto vnímá mnohdy náročnou sporovou agentu ředitelství a z ní vyplývající postavení samotné instituce. „Jakmile řešíte spory, vždy je jedna strana nespokojená. Tak je to vždy, i v životě. Svojí práci si musíte obhájit nejen před Finanční správou, je to občas velice složité, a také před odbornou veřejností. To také není jednoduchá disciplína,“ vysvětluje.

Jak hodnotí Tomáš Rozehnal současný daňový systém? „Jako zajímavý. Nemám s ním problém, jak je napsán, ale můžeme si říci, že je komplikovaný. Mohl by být napsán jinak, ale nemyslím si, že by se to dalo nějak vylepšit,“ říká Tomáš Rozehnal. V podcastu také přiznává, že šéfuje nejen Odvolacímu finančnímu ředitelství, ale díky absolvovaným trenérským zkouškám také fotbalové přípravce. Svůj volný čas také věnuje Komoře daňových poradců jako zkušební komisař během ústních nebo písemných zkoušek. „Budoucí daňoví poradci mi přijdou čím dál mladší, možná je to mým věkem. Ale obdivuji jejich odhodlání,” uzavírá s úsměvem.

Podcast NA DA NĚ s Petrou Pospíšilovou naleznete zde .

Podcast NA DA NĚ s Tomášem Rozehnalem zde .

Jaká je role Odvolacího finančního ředitelství? Co obnáší funkce prezidentky Komory daňových poradců? Jak daňové změny nejvíce vnímají firmy? Moderátor podcastové série NA DANĚ Matěj Nešleha vyzpovídal další dva hosty, kterými byli prezidentka Komory daňových poradců Petra Pospíšilová a ředitel Odvolacího finančního ředitelství Tomáš Rozehnal .

XIII. ročník golfového turnaje daňových poradců

Když píšu tento článek, svítí za okny slunce, 20 stupňů – prostě hřejivé babí léto. V den konání turnaje to bylo „jiný kafe“, chyběla snad jen mlha. Minimálně 5x se tak na 6–7 minut spustil docela hustý déšť, silně foukalo, pocitová teplota kolem 7 stupňů, hřiště promáčené, terén hřiště místy velmi kopcovitý (hráli jsme Forest a River) – pro všechny golfisty velmi těžká hra. Na druhou stranu, ze všech stran rezonovala turnajem jenom slova chvály na opravdu krásné hřiště. Musím dodat, pro vykreslení atmosféry, že personál se v celém resortu choval nesmírně mile, kuchyně byla vynikající, stejně jako prostředí celého golfového resortu. Podle mých pocitů se golfový resort zcela zaslouženě už tři roky po sobě může s hrdostí pyšnit oceněním GolfDigest – hřiště roku a jamka roku a dva roky po sobě i restaurace roku. Za organizaci turnaje v tomto resortu děkujeme panu Martinu Fibichovi, vítězi předchozího ročníku.

Letos se konal již XIII. ročník. Jestli tato číslovka měla něco naznačit, tak to bylo 13 lidí, kteří se z golfového turnaje omluvili. Všem jsem slíbila, že budeme pořádat další turnaj i v příštím roce. Není žádným tajemstvím, že místo konání už víme, turnaj bude příští rok v Praze. Stále jsme ovšem v očekávání kde. Nabízí se Zbraslav nebo Černý Most. Záleží pouze na panu Vladimíru Čapkovi, který se stal absolutním vítězem letošního turnaje. Děkujeme mu předem za organizační zajištění. Možná opakovaně musím zmínit, že pan Čapek je jediným daňovým poradcem, který se zúčastnil všech ročníků a absolutním vítězem se stal již po třetí.

Za podporu a možnost ocenit nejlepší hráče věcnými cenami děkujeme partnerům, kterými byly společnosti OK Group a CYRRUS.

Pod čarou

Při příjezdu do Kácova nás hned upoutal banner České advokátní komory. Kromě toho, že jsme zjistili, že nejsme jediná profesní komora, která golfový turnaj pro své členy pořádá, tak pro nás bylo překvapením, že jejich koncept byl zcela odlišný. Soutěžily mezi sebou týmy České a Slovenské advokátní komory. Jejich turnaj byl vícedenní, ve formátu Texas Scramble.

Letošní, již třináctý, ročník golfového turnaje se konal na začátku října v golfovém resortu Panorama Kácov. Absolutním vítězem se již potřetí stal Vladimír Čapek .

Kamila Stehnová Kancelář KDP ČR

Pro běžce byly připraveny tratě na pět a deset kilometrů, pro děti pak opět oblíbený dětský závod na louce v centru závodu u restaurace Eldorádo.

Jsme moc rádi, že naše závodníky přišla podpořit také držitelka světového rekordu v přeplavání kanálu La Manche a dvojnásobná medailistka z mistrovství světa i Evropy Yvette Tulip Hlaváčová. Moc děkujeme všem dobrovolníkům za pomoc s organizací a běžcům, kteří se závodu zúčastnili.

Velké poděkování patří také našim sponzorům za věcné dary pro všechny vítěze jednotlivých kategorií.

Výsledková listina závodu na stránkách Atletika UNI Fotogalerie akce

Setkání s Yvette, držitelkou světového rekordu v přeplavání kanálu La Manche, držitelkou tří evropských rekordů Masters, dvojnásobnou medailistkou z mistrovství Evropy, bylo velmi inspirující a velmi nás těší, že Yvette přijala naše pozvání a odstartovala 6. ročník běhu Komory daňových poradců. Knihu Odsouzená talentem bylo možné na akci zakoupit a nechat si ji autorkou také podepsat.

„Existují pouze dva druhy lidí. Oběť a bojovník,“ říká Yvette Tulip Hlaváčová ve své knize Odsouzená talentem. „Věřím, že si vždy můžete vybrat mezi výhrou a prohrou. Bojovník se rozhodne pro cestu výhry a neptá se, jestli vyhraje, ale jde a udělá svoje maximum. Cesta je pro něho výhrou. Oběť se rozhodne pro stav prohry a ptá se, kdy to skončí a proč nikdo nic neudělá. Cesta ji nikdy nenapadla.“ Ona sama se za takového bojovníka považuje.

Kdo si kurz nevyzkouší, neví, o co přichází, říkají Leona Sládek Řepová a Jindřich Chlad

Leona a Jindřich patří mezi daňové poradce, kteří se účastní kurzů osobního rozvoje od roku 2018, tedy od roku, kdy Komora zařadila tyto kurzy do své nabídky. Oba absolvovali jak kurzy efektivní komunikace, tak i kurzy psychické odolnosti. Mají zkušenosti s prezenční i online formou kurzů, a tak si velmi ceníme toho, že jsou ochotni sdílet své postřehy a zkušenosti, co jim tento čas strávený na kurzech přinesl.

intenzivněji uvědomit, že se děje něco špatně a mohlo by to být jinak, popř. jak bych se mohla zachovat jinak.

Jindra: Já to vidím podobně. V první fázi, když jsem začal navštěvovat kurzy efektivní komunikace, mi hodně pomohl kurz time managementu pro uvědomění a organizaci svého času. Do té doby jsem vycházel vždy z toho, že klient je na prvním místě. Snažil jsem se ihned reagovat na každý telefonát a e-mail a pak to vedlo k tomu, že jsem přeskakoval od jednoho problému ke druhému a nic nebylo pořádně hotové. Řešil jsem hodně věcí současně a nedařilo se mi je dotahovat. To bylo velmi náročné. V těch začátcích to bylo hodně o tom, jak si čas uspořádat, rozdělit si práci do bloků. Všechno to potom lépe funguje, práci se daří efektivněji dokončovat a je šance, že zbyde více času i pro rodinu a koníčky. Samozřejmě ke změně nedojde hned, je to postupný proces, a proto se kurzů účastním dál.

Leona: Já vnímám rozdíl mezi kurzy tak, že je kategorie, která pomáhá mé osobě, a kurzy, které pomáhají při práci jako takové. To jsou právě kurzy vyjednávání a vedení lidí. Díky diskuzím v kurzech si více uvědomuji také manipulaci ze strany klientů. Člověk se naučí, aby nebyl zahnán do kouta a dokázal si obhájit své zájmy. Díky kurzům se dokážu na schůzky lépe strategicky připravit, a tím pádem se mi lépe daří jednání vést.

Leo, Jindro, v čem vám kurzy osobního rozvoje pomáhají ve vaší práci a podnikání nebo v souvislosti se vztahem ke kolegům?

Leona: Já jsem si uvědomila potřebu vyváženosti mezi prací a soukromým životem. Nemám teď na mysli přímo rodinu, ale spíše moje koníčky a odpočinek jako takový. V kurzech jsem se naučila také spoustu zajímavých technik, díky kterým si dokážu

Jindra: Ano, to se hodí hodně při vyjednávání o ceně zakázky, což byl pro mě dříve stres, ale také i ve vztahu k zaměstnancům, kdy je důležité dobře komunikovat a předejít zbytečným odchodům zaměstnanců.

Leona: Na kurzech jsme probírali i plánování porad se zaměstnanci, což se také hodně osvědčilo. A to je další skvělý efekt mé účasti na kurzech, že způsob organizace úkolů přenáším i na zaměstnance.

Leona

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 11/2022

Takže efekt z účasti na kurzech je v kanceláři evidentní. Co vás na kurzech nejvíce baví?

Jindra: To je těžké říct. Kurzy samy o sobě jsou perfektní a je těžké vyzdvihnout, co zrovna bylo opravdu top momentem. Nezapomenutelný je úkol, kdy jsme měli postavit věž s marshmallow na špici, aby stavba vydržela. Postupně jsme se propracovali v kurzech psychické odolnosti k meditačním technikám, což je perfektní relaxace a soustředění se.

Leona: Některé starosti ze svého postavení nemohu sdílet se z aměstnanci, a tak je pro mě velmi přínosné se sejít s kolegy, kteří mají podobné pracovní problémy jako já na pozici vedoucího pracovníka. Právě na kurzu v Medličkách* je pokaždé velmi podporující prostředí a příjemná atmosféra. Za velké ocenění a efekt považuji i poděkování od mých zaměstnankyň, které jsem na kurz zvládání stresu od Komory vyslala. To se mi stalo poprvé.

Oba dva máte zkušenosti z prezenčního kurzu i z online kurzu. Jak byste tyto formy popsali, s jakým prožitkem to máte spojeno?

Leona: Já jsem se těšila, protože online kurzy byly vlastně jedinou možností v covidu, jak dále pokračovat, a byla jsem za tuto možnost ráda, že nevypadnu z již nastaveného tempa. Absolvovala jsem i online kurzy vyjednávání a vedení zaměstnanců, jelikož je to zase jiný pohled na tuto problematiku. Vyhovuje mi ta kombinace a možnost si vybrat. Prezenční setkání je vždy příjemná změna prostředí, online kurzy zase hodně šetří čas spojený s cestováním.

Jindra: Já se přiznám, že jsem z online kurzu měl velkou obavu, jestli to bude přes obrazovku fungovat. Ale jsem za to rád, že jsem do toho šel. Díky tomu se dobře daří zažít všechny poznatky z kurzů a po roce, kdy se pak setkáváme na kurzu osobně, všichni vidíme, že děláme velké pokroky. Mohu tedy potvrdit, že kombinovat kurzy má velký efekt. Někteří kolegové mají velkou skepsi ohledně kurzů osobního rozvoje a měkkých dovedností obecně. Často padají taková označení jako „příliš ezoterické“ apod. Jaký argument by je podle vás dokázal přesvědčit, aby témata vzbudila jejich zájem?

Jindra: Kdo si to nezkusil, neví, o co přichází. Já osobně jsem se přihlásil v období, kdy jsem cítil, že si sahám na dno, nic jsem nestíhal a hledal jsem cesty, jak se nezhroutit. Bylo to období, kdy jsem kromě daňového poradenství byl ještě správcem pozůstalosti po zemřelém kamarádovi a klientovi, a byl jsem kvůli tomu pod velikým tlakem.

* Kurz „Zvládání stresu a posilování psychické odolnosti“

.kdpcr.cz

Osobní rozvoj

Leona: Já se domnívám, že když někdo pracuje jako daňový poradce dlouho, tak je pod velkým tlakem z důvodu neustálých změn, termínů a k určité únavě a vyčerpání prostě dochází. Známe hodně kolegů a kolegyň, kteří to nevydrželi a museli prostě změnit obor, protože neměli sílu pokračovat. S ezoterikou to opravdu nemá nic společného, informace na kurzech vychází z vědecky podložených poznatků a hlavně vyzkoušených věcí. Lektorky, které kurzy vedou, dokážou citlivě reagovat na to, co daný kolektiv potřebuje a pro co si do kurzu jde. Kurzy pomůžou člověku se více zorientovat sám v sobě a dříve si uvědomit, co sám v danou chvíli potřebuje, a předejít třeba i svým vlastním zdravotním problémům.

To jsou skutečně přesvědčivé argumenty, nabízí se tedy otázka, do čeho se pustit jako první?

Jindra: To je individuální. Musím si napřed uvědomit, co mě trápí – jestli je to vyjednávání o ceně, time management, jak jednat s pracovním kolektivem apod., a potom už to člověka navede, co nejvíce potřebuje.

Leona: Ano, myslím, že se nabízí nejdřív pořešit pracovní záležitosti a potom se ukáže, kterým směrem postupovat, a dojde se k tomu, že je klíčová zejména práce na své osobě :-).

Děkujeme za rozhovor.

Marcela Vaňatková, kancelář KDP ČR

Aktuálně v nabídce Komory: Prezenční kurz 29.–30. 11. 2022, Brno Jak vést sebe a své spolupracovníky

Kurz Efektivní komunikace, únor 2018

Skupinka účastníků kurzu „Zvládání stresu a posilování psychické odolnosti“, září 2022, Praskoleská lípa