e-Bulletin KDP 10/2024

Komory daňových poradců ČR

/ROZHOVOR: Kristián Červinka k tématu kryptoměn

10/2024

/DANĚ Z PŘÍJMŮ: Praktické uplatnění dlouhodobého investičního produktu

/IT V DAŇOVÉ PRAXI: Informace z konference „Práva daňových poplatníků – digitalizace“

/ROZHOVOR: Ondřej Málek z Právnické fakulty Univerzity Karlovy

Provedeme vás světem daní.

Krátké ohlédnutí za posledními třemi lety v oblasti vzdělávání a výhled do budoucna

Milé kolegyně a milí kolegové,

moc Vás touto formou zdravím na přelomu (snad pro všechny) odpočinkového léta a třeba i klidnějších podzimních dnů, které nás možná budou inspirovat k tomu, abychom venkovní aktivity vyměnili za – odbornou – knížku a v přípravě na novou daňovou sezónu doplnili možné „mezírky“ v našem vzdělání.

he

Zhruba před třemi lety jsem dostal důvěru zastupovat Vás jako člen Prezidia, kde jsme oblast vzdělávání měli na starosti zejména se Zuzanou Rylovou. Aktivně jsme také spolupracovali s kolegy z kanceláře Komory. Dovolte mi, prosím, poohlédnout se za tímto obdobím a s trochou nadsázky Vám „složit účty“.

Jak jste si jistě všimli, v posledním období jsme se u vzdělávacích akcí snažili vyjít vstříc zejména těm našim kolegům, kteří preferují spíše on-line formáty vzdělávacích akcí, jež mají jistě spoustu výhod. Celá řada vzdělávacích akcí jak pro daňové poradce, tak pro odbornou veřejnost byla proto pořádána hybridně. Vedle toho se po boku již existujících a osvědčených celorepublikových školení a vzdělávacích akcí typu Olšanka, Nymburk a Tři věžičky podařilo spustit projekt krátkých (většinou dvouhodinových) on-line seminářů na aktuální témata. Tyto semináře se konají (s výjimkou prázdnin) na pravidelné měsíční bázi a velmi mě těší, že je o ně mezi poradci takový zájem. V letošním roce jsme nabídku kratších on-line seminářů doplnili i o nové série – první z nich byla (a je) zaměřena na správu daní a je spojena s pozitivními ohlasy. Domnívám se, že bychom jako Komora měli v nabídce dalších sérií pokračovat. Těšila by mě témata jako „průřez koordinačními výbory“, „vybrané oblasti neziskového sektoru“, „mezinárodní standardy účetního výkaznictví“ atp. Komora také pořádá odborné konference – z posledních let stojí za zmínku ty, které mají přesah do oblasti informačních technologií a kybernetické bezpečnosti a letos i umělé inteligence. Poměrně pozitivní ohlas měla loňská konference pořádaná společně se Svazem účetních České republiky, jejímž tématem byl návrh nového zákona o účetnictví. V listopadu proběhne další ročník a stav „vyprodáno“ signalizuje velký zájem. Vedle vzdělávání na odborná témata nesmím zapomenout ani na velmi úspěšné kurzy osobního rozvoje a soft skills, jazykové kurzy atp. Vzdělávání samozřejmě probíhá také v rámci regionálních klubů. Zde jsme se v uplynulém období snažili zejména o maximální efektivitu vynaložených nákladů a pokusili jsme se aktivně řešit situaci, kdy řada našich kolegů se na bezplatné regionální kluby přihlásí, ale nakonec se jich neúčastní. Vynakládáme tak prostředky na zbytečně velké a nevyužité sály. Tento problém se nepodařilo zcela vyřešit a bude jistě zamyšlením do budoucna.

Oblast vzdělávání pro veřejnost také prošla mírným vývojem. Nabídku osvědčených vzdělávacích kurzů Účetní abeceda a Daňová abeceda jsme letos doplnili o novou abecedu – tentokrát mzdovou. I nadále jsou v této oblasti stěžejní přípravné kurzy na kvalifikační zkoušky. Do budoucna pravděpodobně dojde – i s plánovanou digitalizací zkoušek – k jejich dalšímu vývoji a zatraktivnění se zachováním vysoké odborné úrovně.

A co v oblasti vzdělávání dále? Podle mého názoru bychom měli:

1. v oblasti daňové legislativy i nadále zabezpečit semináře na aktuální změny i praktické problémy,

2. vedle úspěšných a osvědčených vzdělávacích akcí pokračovat v rozvíjení on-line formátů (byť i formou kratších školení) sestavených do tematických a logických celků,

3. s dostatečným předstihem připravovat vzdělávací akce týkající se nové účetní (a doprovodné) legislativy, jejíž přijetí se sice prodlužuje, nicméně jak praví klasik, „štěstí přeje připraveným“, 4. nabízet i další vzdělávací témata nad rámec těch, která nabízíme nyní; na mysli mám zejména oblast informačních technologií, práce s daty a využití umělé inteligence,

5. připravit nabídku seminářů týkajících se sebepropagace daňových poradců mj. prostřednictvím sociálních sítí a dalších moderních forem a

6. ještě více posílit vzdělávání v oblasti profesních otázek, a to vše se zachováním vysoké odborné úrovně všech akcí a s perfektním organizačním zajištěním, na něž jsme ostatně od našich kolegů z kanceláře po dlouhou dobu zvyklí. Nejen na tomto místě bych jim tedy rád poděkoval.

Milé kolegyně a milí kolegové, děkuji Vám za důvěru a těším se na osobní setkání s Vámi na Valné hromadě.

Ing. Jan Molín, Ph.D. , daňový poradce, č. o. 3261, člen Prezidia KDP ČR moje .kdpcr.cz

z přidané hodnoty projednána

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na rok 2025, novela rozpočtu 2024 zvýší výdaje na povodňové škody 5

Zákon o Národní rozvojové bance míří do třetího čtení 5

Zákon o digitálních financích podpořen Sněmovnou ve druhém čtení ............................................................................................ 6

Valná hromada KDP ČR 7

Rozpočtová rada: Kraje a obce hromadí peníze na účtech, neinvestují je ................................................................................................ 17

Aktuálně z Finanční správy a účetnictví ............................................ 18

Aktuálně ze zpráv CFE 21

Daňové důsledky povodní v České republice 25 IT v daňové praxi (Vladimír Šefl) .......................................................... 38

Vývoj nelegálního trhu s cigaretami v EU je podle KPMG znepokojivý 43

Daňovým poradcům bude nový AI nástroj pomáhat s profesní regulací ......................................................................................47

Judikatura

Ani pandemie covidu-19 neprolomí prekluzivní lhůtu pro odpočet DPH (Alena Wágner Dugová) 8

Elektronický měsíčník

Komora daňových poradců České republiky

Kozí 4, 602 00 Brno, tel.: +420 542 422 311

IČO: 44995059 moje.kdpcr.cz www.kdpcr.cz

e-mail: kdp@kdpcr.cz Vydávání povoleno Ministerstvem kultury ČR pod číslem E 22060

ISSN 1211-9946

Toto číslo vyšlo 2. 10. 2024, datum uzávěrky: 27. 9. 2024 Nakladatelsky a redakčně zajišťuje společnost , spol. s r. o.

Významný rozdíl marží stanovených na základě pomůcek nemusí představovat exces správce daně 12

Metoda CUP není při stanovení referenční ceny automaticky nadřazená ostatním metodám 13 Pokud správce daně nezákonně prodlévá s výplatou úroků, vzniká daňovému subjektu nárok na další úrok bez ohledu na zákaz anatocismu .............................. 14 NSS potvrdil, že motocykl je dle zákona o DPH motorovým pozemním vozidlem a podléhá v České republice zdanění

Rozhovor

Kristián Červinka, PKF Apogeo Tax ..................................................... 22 Ondřej Málek, Katedra finančního práva a finanční

Daně z příjmů

Praktické uplatnění dlouhodobého investičního produktu (Ivan Macháček) 27

Ostatní

Odpovědnost právnických osob za trestný čin a jak se jí vyvarovat (Eva Novotná, Michaela Hlavatá) 44 Novinky z oblasti české a evropské regulace finančních institucí (Ondřej Havlíček, Kristýna Tupá, Martin Svoboda) ........ 48

Osobní rozvoj

Koučink a daňové poradenství – jak může kouč pomoci daňovému poradci (Eva Kubáčová) ................................................... 50

Vedoucí redaktor: Mgr. Jaroslav Kramer

Redakce: Eliška Voplakalová, David Mařík, Sára Labajová Články neprocházejí recenzním řízením. Články obsahují názory autorů, které se nemusejí shodovat se stanovisky KDP ČR. Udělení souhlasu: Autor poskytnutím rukopisu dává redakci souhlas s rozmnožováním, rozšiřováním a sdělováním příspěvku na webových stránkách KDP ČR, v právních informačních systémech a na internetových portálech spolupracujících s KDP ČR.

Ilustrační fotografie Shutterstock.com, není-li uvedeno jinak. Objednávky inzerce na inzerce@impax.cz nebo tel. +420 606 404 953. Mediakit a další informace na www.impax.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2024

Měsíc v kostce

Noví daňoví poradci

Na základě úspěšného složení kvalifikační zkoušky na daňového poradce, jejíž ústní část proběhla dne 16. 9. 2024, zapíše k 10. 10. 2024 Komora daňových poradců ČR do seznamu daňových poradců 10 nových členů.

06134 Ing. Zuzana Alexová 06135 Ing. Tereza Bębenek 06136 Ing. Ludmila Kubšová 06137 Ing. Karolína Madziová

06138 Ing. Adriana Míšová 06139 Ing. Martina Pšeničková 06140 Ing. Petra Svobodová 06141 Ing. Dagmar Votýpková

Petra Pospíšilová zamířila do BDO

06142 Ing. Pavlína Vrubelová 06143 Ing. Jan Zeman

Společnost BDO získala významnou posilu, Petru Pospíšilovou, současnou prezidentku Komory daňových poradců ČR. Pro BDO je to další personální obohacení po příchodu Jiřího Nekováře začátkem roku, který také v minulosti zastával post prezidenta Komory, a to nejdéle ze všech. Z dosavadní šestice prezidentů Komory daňových poradců v BDO působí ještě Martin Tuček. Ve svém novém pracovišti se Petra Pospíšilová bude zaměřovat zejména na agendu daně z příjmů právnických osob s přesahem do mezinárodních aspektů zdanění a dále na daň z přidané hodnoty. Do povědomí odborné veřejnosti se Petra Pospíšilová zapsala zejména jako dlouholetá daňová ředitelka skupiny ČSOB, což ji mimo jiné vyneslo do Síně slávy nejvlivnějších žen českého finančního světa.

Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti finančního

trhu

Ministerstvo financí zaslalo do meziresortního připomínkového řízení návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti finančního trhu v souvislosti se zřízením a fungováním jednotného evropského přístupového místa (angl. European single access point – ESAP). ESAP bude spuštěn v roce 2027 a do roku 2030 do něj postupně budou přibývat povinně zveřejňované informace v oblasti finančních služeb a udržitelnosti. Účelem této veřejně dostupné databáze je mj. napomoci větší integraci kapitálových trhů v EU a umožnit i drobným investorům činit lépe informovaná rozhodnutí. Návrh zákona zavádí změny potřebné pro fungování ESAP do šestnácti zákonů v oblasti finančního trhu. Jde o druhou fázi implementace evropských předpisů, které ESAP zřizují. Vládní návrh zákona pro první fázi implementace byl již v červenci t. r. předložen Poslanecké sněmovně (ST 752). Návrh zákona naleznete zde.

 Smuteční oznámení

S lítostí Vám oznamujeme, že zemřeli pan Ing. Zdeněk Hanák, daňový poradce č. 1097, ve věku 57 let, a paní Ing. Alena Klemová, daňová poradkyně č. 3557, ve věku 61 let. Dovolujeme si tímto vyjádřit všem pozůstalým a přátelům upřímnou soustrast.

Za Komoru daňových poradců ČR Radek Neužil, tajemník KDP ČR

moje .kdpcr.cz

Novela zákona o dani z přidané hodnoty projednána Sněmovnou ve druhém

čtení

Poslanecká sněmovna ve druhém čtení podpořila novelu zákona o dani z přidané hodnoty připravenou Ministerstvem financí. Zákon přinese změny v režimu pro malé podniky, např. možnost využít výjimku z plátcovství DPH i v dalších členských státech EU.

Novela zákona obsahuje kromě implementace unijního práva řadu podstatných drobných technických změn, které reagují na vývoj judikatury a poznatky z praxe. Jedním z hlavních témat novely je transpozice evropské směrnice týkající se režimu pro malé podniky. Malé podniky se sídlem v jiném členském státu EU, které za kalendářní rok nepřekročí tuzemský obrat 2 mil. Kč, nebudou v ČR spadat do režimu plátců DPH. Totéž bude platit i pro české malé podniky, které budou chtít využít tohoto osvobození v jiných členských státech EU. Novela přináší i změnu v počítání obratu firem. V současnosti se obrat počítá za období 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Nově se bude počítat za kalendářní rok, s čímž souvisí i nové nastavení vzniku plátcovství. Malé podniky, které v průběhu roku překročí obrat 2 mil. Kč, se stanou plátcem DPH až od 1. ledna následujícího kalendářního roku. Avšak v případě, že obrat překročí částku 2 536 500 Kč (společná unijní částka 100 tis. eur), stanou se plátci DPH hned následující den.

Návrh také příkladně zpřesňuje podmínky v oblasti sazeb daně ve stavebnictví, osvobození od daně v případě dodání staveb a pozemků, rozšiřuje možnosti v oblasti nedobytných pohledávek nebo nově zavádí institut vrácení DPH v případě bezdůvodného obohacení.

Novela obsahuje i zrušení vracení daně osobám se zdravotním postižením při nákupu automobilu, které bude v průběhu dalšího legislativního procesu kompenzováno změnou zákona v gesci Ministerstva práce a sociálních věcí tak, aby nedošlo k výpadku podpory pro osoby se zdravotním postižením.

Současně tato novela také promítá ukončení tříleté výjimky na omezení odpočtu DPH u automobilů nad 2 mil. Kč, pro které Česká republika získala unijní souhlas na výboru pro DPH (podle čl. 177 směrnice 2006/112/ES) na tři kalendářní roky, tedy na období 2024 až 2026. Česká republika bude moci v roce 2026 podat novou žádost o omezení odpočtu daně u luxusních automobilů na další období.

Vláda schválila návrh státního rozpočtu na rok 2025, novela rozpočtu 2024 zvýší

výdaje na povodňové škody

Vláda schválila návrh rozpočtu na příští rok se schodkem 241 miliard korun. Proti původnímu návrhu Ministerstva financí z konce srpna je schodek vyšší o 11 miliard korun, když deset miliard korun půjde na odstraňování škod po zářijových povodních a o jednu miliardu se zvýší prostředky pro vysoké školy. Letos by měl stát hospodařit se schodkem 282 miliard korun. Vláda schválila také zvýšení letošního schodku o 30 miliard korun kvůli povodním.

Příjmy rozpočtu na příští rok by měly být 2,086 bilionu korun. Proti letošnímu rozpočtu vzrostou o 7,5 procenta, ve srovnání s původním návrhem Ministerstva financí se nezměnily. Rozpočtované výdaje jsou 2,327 bilionu korun, ve srovnání s novelou letošního rozpočtu jsou vyšší o 4,7 procenta. Návrh rozpočtu podle Stanjury neměl ve vládě jednomyslnou podporu, ministr to ale považuje za pochopitelné s ohledem na aktuální situaci v kabinetu. Premiér Petr Fiala (ODS) nedávno ohlásil odvolání předsedy Pirátů Ivana Bartoše z Ministerstva pro

místní rozvoj, Piráti následně oznámili odchod z vlády. Stanjura ale zdůraznil, že nikdo nehlasoval proti návrhu rozpočtu. Ministr zdůraznil, že proti letošnímu roku návrh rozpočtu na příští rok počítá s růstem kapitálových výdajů o 35,9 procenta na 250,8 miliardy korun. Investiční aktivita tak podle něj bude rekordní. Rostou také výdaje Ministerstva práce a sociálních věcí s ohledem na schválenou valorizaci penzí. Stát rovněž dodrží zákonný závazek vyplatit na obranné účely dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP).

Zákon o Národní rozvojové bance míří do třetího čtení

Poslanecká sněmovna ve druhém čtení podpořila návrh zákona o Národní rozvojové bance (NRB). Umožní bance vydávat dluhopisy, které budou v případě předchozího souhlasu MF a délce splatnosti vyšší než jeden rok kryty státní zárukou. To bance usnadní přístup k cizím zdrojům kapitálu pro její rozvojovou činnost.

ást peněžních prostředků bude NRB nově vést na účtech Státní pokladny v ČNB do doby jejich použití v konkrétních programech, čímž pomůže ke snížení nákladů na správu a řízení státního dluhu. Druhým čtením prošel i doprovodný zákon, díky kterému stát získá možnost budoucí vlastnické integrace NRB s Českou exportní bankou (ČEB). „Národní rozvojová banka poprvé v historii získá svůj vlastní zákon upravující její činnost. Plníme tím slib z programového prohlášení vlády, který pomůže cashflow státního rozpočtu a zlepší možnosti pro financování a realizaci rozvojových projek-

tů. Konečně také dotáhneme do konce proces úpravy vlastnické struktury České exportní banky, o což se neúspěšně snažila už předchozí vláda,“ uvedl k návrhu zákona ministr financí Zbyněk Stanjura.

Doprovodný zákon obsahuje mimo jiné novelizaci zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou. Ta představuje nezbytný krok pro budoucí integraci státem ovládaných bank, jejímž cílem je struktura s NRB jako mateřskou bankou a ČEB jako její dceřinou společností. Dosavadní podoba zákona o pojišťování a financování vývozu se státní podporou tento krok neumožňovala. Vlastnická integrace obou bank posílí jejich společnou finanční kapacitu na konsolidované úrovni a celkově tak zefektivní systém státní podpory rozvoje a exportu.

Ministerstvo financí připravilo návrh zákona o Národní rozvojové bance a doprovodný zákon s navrhovanou účinností

od 1. ledna 2025 také z toho důvodu, že se na evropské úrovni podařilo vyjednat zařazení NRB na seznam speciálních úvěrových institucí ve směrnici CRD, na kterém fi guruje většina národních rozvojových bank států EU včetně například německé KFW. Při přípravě návrhu zákona se MF inspirovalo v zahraničí a výsledná podoba předložená vládě bez rozporu refl ektuje postavení rozvojových bank v řadě jiných států EU, počínaje Německem. NRB bude nadále bankou držící bankovní licenci, podléhající dohledu ze strany ČNB a řídící se většinou ustanovení zákona o bankách. Nově bude NRB omezena v přijímání vkladů od veřejnosti, což je pro rozvojové banky jako speciální subjekty obvyklé, nicméně zůstane jí zachována možnost přijímat depozita od municipalit, pro které půjde o alternativu k úložkám u běžných komerčních bank.

Zákon o digitálních financích podpořen Sněmovnou ve druhém čtení

Poslankyně a poslanci ve druhém čtení projednali návrh zákona o digitálních financích. Cílem zákona je implementace předpisů Evropské unie v oblasti digitálních financí, konkrétně nařízení DORA (Digital Operational Resilience Act) o digitální provozní odolnosti finančního sektoru a nařízení MiCA (Markets in Crypto Assets) o trzích kryptoaktiv.

Návrh zákona obsahuje především úpravu kategorizace přestupků a také pravomocí České národní banky, která bude licencovat poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy, dohlížet na dodržování stanovených povinností a řešit jejich případná porušení. Některá další ustanovení reagují na nařízení MiCA a jejich cílem je hladká aplikace nařízení v České republice, například zvláštní režim rezervy aktiv vydavatelů tokenů vázaných na aktiva či elektronických peněžních tokenů.

Lidé do kryptoaktiv často investují nemalé peníze a přitom pro tyto produkty dosud nebyla žádná speciální legislativa. Návrh zákona umožní nastavit ochranu spotřebitelů i v této oblasti a současně zvýší stabilitu finančního prostředí a zajistí férové zázemí pro poskytovatele kryptoaktiv,“ říká ministr financí Zbyněk Stanjura.

Nařízení MiCA představuje první komplexní předpis upravující nabízení kryptoaktiv veřejnosti a poskytování souvisejících služeb. Nařízení nastavuje pevná a spolehlivá pravidla na ochranu

spotřebitele. Kryptoaktiva rozděluje do tří skupin podle jejich krytí a míry regulace. Ta se týká jak vydavatelů kryptoaktiv, tak obchodníků. Díky zákonu o digitálních financích budou poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy nově licencovaným subjektem dohlíženým Českou národní bankou.

Nařízení DORA nově sjednocuje pravidla digitální provozní odolnosti finančního sektoru, která jsou aktuálně roztříštěna v různých evropských sektorových předpisech, a to směrnicích i nařízeních. Účinnost zákona je navrhována na 30. června 2024, 30. prosince 2024 a 17. ledna 2025 v návaznosti na účinnost příslušných evropských nařízení.

Zdroj: Česká tisková kancelář, Ministerstvo financí

Valná hromada KDP ČR

8. 11. 2024

Vážení daňoví poradci,

Valná hromada Komory daňových poradců ČR se letos uskuteční 8. listopadu, a to prezenčně v Praze v Paláci Žofín, Slovanský ostrov 226.

Pozvánku na jednání Valné hromady vč. podkladových materiálů naleznete na internetových stránkách Komory moje.kdpcr.cz .

Pro tuto Valnou hromadu jste obdrželi do své datové schránky daňového poradce, společně s pozvánkou, individuální kód pro prezenci, hlasování a volby.

Pomocí tohoto kódu se buď můžete přihlásit k účasti na Valné hromadě, nebo oznámíte svoji neúčast, nebo jej můžete využít pro udělení plné moci některému ze svých kolegů. V tomto případě je však vhodné si udělení plné moci s kolegou předem dohodnout, jelikož je pro platnost zplnomocnění důležitá i jeho akceptace. Letos opět nebude probíhat klasická osobní prezence na místě, ale předem prostřednictvím webových stránek Komory. Bez prvotního přihlášení přes webové stránky se nebude možné Valné hromady zúčastnit.

Evidenci účasti či zplnomocnění můžete provádět až do konání Valné hromady, a to prostřednictvím webových stránek Komory moje.kdpcr.cz, kam se přihlásíte pomocí svého jména a hesla pro vstup na tyto stránky, které vám byly v minulosti přiděleny. Následně pro další úkony budete potřebovat výše zmíněný individuální kód. Rádi bychom upozornili, že podporované internetové prohlížeče jsou Edge a Chrome. Využijte tedy prosím pro přihlašování jeden z těchto prohlížečů. V případě technických obtíží kontaktujte prosím kancelář Komory.

Individuální kód pro Valnou hromadu budete kromě evidence účasti či udělení plné moci využívat také pro hlasování a volby v průběhu Valné hromady, na které se bude hlasovat i volit pomocí SMS zpráv. Pro komfortnější hlasování (předvyplnění SMS zprávy) lze využít aplikaci pro hlasování a volby. Kdo ji má nainstalovanou z minulých Valných hromad, lze ji opětovně využít. Pokud aplikaci nainstalovanou z minulosti nemáte, v Google Play ani v Apple Store ji již nenajdete. Aplikace je nahrazena novější verzí a je připravena jako webová aplikace, která je dostupná na https://kdpcrapp.konzulta.cz/ Kdo se bude tedy Valné hromady účastnit, připravte si prosím na jednání svůj mobilní telefon. Letos je opět nutné telefonní číslo pro hlasování a volby předem registrovat (prostřednictvím webových stránek Komory při přihlášení k účasti na Valné hromadě). Z jiného než registrovaného čísla nebudou hlasování a volby možné.

Při příchodu na místo konání Valné hromady bude probíhat kontrola účastníků, jsou-li daňovými poradci a jsou-li na jednání Valné hromady přihlášení.

Večer po skončení Valné hromady bude v prostorách Paláce Žofín probíhat ples Komory daňových poradců ČR . Pozvánka na něj byla rozeslána všem daňovým poradcům společně s pozvánkou na Valnou hromadu a je také umístěna na webových stránkách Komory.

Jaromír Papírník kancelář KDP ČR, manažer pro organizaci Valné hromady

Ani pandemie covidu-19 neprolomí prekluzivní lhůtu pro odpočet DPH

SDEU se věnoval oprávněnosti Finanční správy ve věci odepření nároku na odpočet DPH zaplacené na vstupu před registrací k DPH, o který bylo požádáno po uplynutí prekluzivní lhůty stanovené v platné vnitrostátní právní úpravě prostřednictvím přiznání opravujícího přiznání k DPH.

PAlena Wágner Dugová

Daňový poradce, č. o. 4687, Deloitte

odle rozsudku Soudního dvora EU (dále též jen „SDEU“) ze dne 12. září 2024 ve věci C-429/23, „NARE-BG“ ЕООD proti Direktor na Direkcija „Obžalvane i danačno-osiguritelna praktika“ Varna pri Centralno upravlenie na Nacionalnata agencija za prichodite

musí být článek 184 směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty ve znění směrnice Rady 2010/45/EU ze dne 13. července 2010 ve spojení s článkem 186 směrnice 2006/112 ve znění směrnice 2010/45, jakož i zásady rovnocennosti, efektivity a neutrality daně z přidané hodnoty vykládány v tom smyslu, že nebrání vnitrostátní právní úpravě a správní praxi, podle nichž je osobě povinné k dani odepřen nárok na odpočet DPH zaplacené na vstupu před její registrací k DPH z důvodu, že požádala o tento odpočet po uplynutí prekluzivní lhůty stanovené v platné vnitrostátní právní úpravě prostřednictvím přiznání opravujícího přiznání k DPH podané před uplynutím této lhůty bez ohledu na okolnost, že vnitrostátní opatření související s pandemií covidu-19 byla přijata za účelem prodloužení lhůt pro podání přiznání k některým daním a pro jejich zaplacení, aniž mezi nimi byla zahrnuta DPH.

Tento rozsudek se zabývá aplikací zásad rovnocennosti, efektivity a neutrality DPH ve věci prekluzivní lhůty pro uplatnění nároku na odpočet DPH. Rozsudek je poměrně zajímavý, že se s procesním ustanovením dokáže spor v oblasti DPH dostat ve formě předběžné otázky k SDEU. Další zajímavostí může být i skutečnost, že do sporu zasahuje pandemie covidu-19 (dále jen „pandemie“), tedy rok 2020, kdy již v roce 2024 máme rozhodnuto u SDEU, což je poměrně rychlé projednání jednotlivých stupňů v Bulharsku, a navíc i vydání rozsudku SDEU.

O co v daném případě šlo? Společnost NARE-BG (dále jen „NARE“) nakupuje pozemky za účelem výstavby budov, přičemž výstavbu uskutečňuje subdodavatelsky.   V letech 2017 až 2019 obdržela tato společnost v souvislosti se stavebním projektem ve Varně 71 daňových dokladů vystavených subdodavateli s celkovou částkou DPH přibližně 60 tis. eur).

Časový sled relevantní pro tento případ byl následující:

Společnost byla dne 25. listopadu 2019 registrována pro účely DPH.

Společnost podala za zdaňovací období od 25. listopadu 2019 do 30. září 2020 přiznání k DPH, která neobsahovala daň, jež má být uhrazena nebo obdržena.

Dne 13. března 2020 byl v důsledku pandemie vyhlášen v Bulharsku nouzový stav, který byl prodlužován až do 30. dubna 2021. V tomto kontextu byla přijata opatření, přičemž došlo k úpravě lhůt pro podání přiznání k některým daním a pro jejich zaplacení, avšak nebyla stanovena zvláštní pravidla pro oblast DPH.

Dne 10. prosince 2020 podala společnost přiznání k DPH za zdaňovací období měsíce listopadu 2020, v němž uvedla dodání zboží zakládající nárok na odpočet DPH zaplacené na vstupu ve výši cca 5 tis. eur).

Dne 14. ledna 2021 podala společnost přiznání k DPH za zdaňovací období měsíce prosince 2020, v němž uvedla dodání zakládající nárok na odpočet DPH zaplacené na vstupu ve výši přibližně 60 tis. eur odpovídající DPH uvedené na 71 fakturách, které obdržela v letech 2017 až 2019.

Dne 15. ledna 2021 společnost opravila přiznání k DPH a oznámila, že nesprávně zaúčtovala tyto faktury v evidenci nákupů a v přiznání k DPH za zdaňovací období prosinec 2020 namísto toho, aby je zaúčtovala v daňovém přiznání za zdaňovací období listopad 2020. Tyto chyby, o jejichž opravu společnost žádala, vyplývaly podle této společnosti z nákazy účetního uvedené společnosti nemocí covid-19 a z jeho karantény, protože jeho práce byla svěřena zastupujícímu kolegovi.

Bulharský fi nanční úřad však odmítl přiznat nárok na odpočet DPH z uvedených faktur, protože podle vnitrostátního zákona platí, že lze uplatnit nárok na odpočet DPH za zdaňovací období, ve kterém tento nárok vznikl, nebo v jednom z dvanácti následujících zdaňovacích období. Podle správce daně nárok

na odpočet DPH z plnění přijatých před registrací totiž vzniká ke dni této registrace a s ohledem na datum registrace společnosti tato společnost měla uplatnit svůj nárok na odpočet, pokud jde o 71 dotčených faktur, nejpozději ve zdaňovacím období listopad 2020. Vzhledem k tomu, že nárok na odpočet nebyl přitom uplatněn v přiznání k DPH za listopad 2020, které mělo být podáno nejpozději 14. prosince 2020, tak tento nárok zanikl.

SDEU připomněl, že „prekluzivní lhůtu, jejíž nedodržení má za následek sankci uloženou osobě povinné k dani, která nebyla dostatečně pečlivá a opomněla požádat o odpočet DPH odvedené na vstupu, tím, že ztratí právo na odpočet daně, nelze považovat za neslučitelnou s režimem stanoveným směrnicí o DPH, pokud se tato lhůta zaprvé použije stejným způsobem na obdobné nároky v daňové oblasti založené na vnitrostátním právu a na ty, které jsou založeny na unijním právu (zásada rovnocennosti), a dále v praxi neznemožňuje nebo nadměrně neztěžuje uplatnění nároku na odpočet daně (zásada efektivity)“.

K jednotlivým zásadám SDEU uvedl následující:

„Prekluzivní lhůtu, jejíž nedodržení má za následek sankci uloženou osobě povinné k dani, která nebyla dostatečně pečlivá a opomněla požádat o odpočet DPH odvedené na vstupu, tím, že ztratí právo na odpočet daně, nelze považovat za neslučitelnou s režimem stanoveným směrnicí o DPH, pokud se tato lhůta zaprvé použije stejným způsobem na obdobné nároky v daňové oblasti založené na vnitrostátním právu a na ty, které jsou založeny na unijním právu (zásada rovnocennosti), a dále v praxi neznemožňuje nebo nadměrně neztěžuje uplatnění nároku na odpočet daně (zásada efektivity).

Ohledně zásady efektivity je třeba uvést, že prekluzivní lhůta dvanácti měsíců od registrace osoby povinné k DPH nemůže za takových okolností, jako jsou okolnosti věci v původním řízení, v praxi znemožnit nebo nadměrně ztížit uplatnění nároku na odpočet DPH. V tomto ohledu je třeba zaprvé konstatovat, že nouzový stav z důvodu pandemie zdaleka nepokrýval celé období, v jehož průběhu mohla společnost podat přiznání za účelem uplatnění nároku na odpočet DPH uvedené na 71 dotčených fakturách. Zadruhé ze spisu nevyplývá, že v Bulharské republice by poplatníci DPH obecně nebo konkrétně společnost měli takové obtíže v průběhu období tohoto nouzového stavu, jako jsou obtíže, které vedou k tomu, že v praxi je nemožné nebo velmi obtížné uplatnit nárok na odpočet. Zatřetí nelze mít za to, že nemoc covid-19, kterou se nakazil účetní společnosti v prosinci 2020, může být považována za skutečnost, která této společnosti znemožnila uplatnění nároku na odpočet DPH během celé lhůty dvanácti měsíců, kterou měla za tímto účelem.

Ohledně opravy odpočtu DPH platí, že se taková oprava provede, zejména pokud se po podání přiznání k DPH změ-

ní okolnosti zohledněné při výpočtu výše uvedeného odpočtu. Mechanismus opravy stanovený směrnicí o DPH se nemá použít, pokud osoba povinná k dani neuplatnila nárok na odpočet DPH a toto právo pozbyla z důvodu uplynutí prekluzivní lhůty.

Zásada neutrality DPH nemůže tento závěr zpochybnit. Je pravda, že mechanismus oprav je nedílnou součástí režimu odpočtu daně stanoveného směrnicí o DPH a jeho cílem je zvýšit přesnost odpočtů tak, aby byla zajištěna neutralita, ale zásada neutrality DPH nicméně nemůže vést k tomu, že by osobě povinné k dani bylo umožněno opravit nárok na odpočet, který neuplatnila před uplynutím prekluzivní lhůty a který tímto ztratila.“

SDEU tak uznal oprávněnost Finanční správy ve věci odepření nároku na odpočet DPH zaplacené na vstupu před registrací k DPH, o který bylo požádáno po uplynutí prekluzivní lhůty stanovené v platné vnitrostátní právní úpravě prostřednictvím přiznání opravujícího přiznání k DPH podané před uplynutím této lhůty, i když byla přijata určitá opatření související s pandemií, přičemž mezi nimi nebyla zahrnuta opatření v oblasti DPH.

Rozsudek Soudního dvora EU (dále též jen „SDEU“) ze dne 12. září 2024 ve věci C-429/23, „NARE-BG“ ЕООD proti Direktor na Direkcija „Obžalvane i danačno-osiguritelna praktika“ Varna pri Centralno upravlenie na Nacionalnata agencija za prichodite, http://eur-lex.europa. eu, generální advokát M. Szpunar „Řízení o předběžné otázce – Společný systém daně z přidané hodnoty (DPH) – Směrnice 2006/112/ES – Nárok na odpočet – Lhůty pro podání přiznání k některým daním a pro jejich zaplacení – Prodloužení z důvodu pandemie covidu-19 – Odmítnutí uplatnění nároku na odpočet DPH – Prekluze –Zásady rovnocennosti, efektivity a neutrality DPH“

Související ustanovení: § 73 zákona č. 235/2004 Sb., zákon o dani z přidané hodnoty (dále jen „DPH“)

Související rozhodnutí: X, C-194/21

World Comm Trading Gfz, C-684/18

Philips Orăştie, C-487/20

10/2024 /2024

zvýhodněná cena pro DP 539 Kč běžná cena 599 Kč

Daňový systém ČR 2024 schémata, tabulky, grafy, ilustrativní příklady pro pochopení daňového systému ČR

Z novinek vybíráme:

zvýhodněná cena pro DP 998 Kč běžná cena 1099 Kč

Daně z příjmů s komentářem aktuální znění zákonů o daních z příjmů a o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů pro zdaňovací období roku 2024 s komentáři, odkazy na judikaturu, zejména NSS a ÚS, heslovitý seznam pojmů zákona

Využijte možnosti doplnit si svoji odbornou knihovnu za zvýhodněné ceny pro daňové poradce.* Nakupujte v e-shopu KDP ČR .

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR Rozhovor e lletin Komor y daňov ých poradců ČR Komory daňových

zvýhodněná cena pro DP 333 Kč běžná cena 370 Kč ,ý pj na pracovním trhu

Postavení zaměstnance v měnícím se světě závislé práce se zaměřením na digitální platformy komplexní pojednání o závislé práci v souvislosti s rozšířením moderních technologií na pracovním trhu

zvýhodněná cena pro DP 531 Kč běžná cena 590 Kč

zvýhodněná cena pro DP 405 Kč běžná cena 450 Kč

Nečinnost v řízení před správními orgány terminologické vymezení nečinnosti správních orgánů, její formy, projevy a příčiny, analýza systému ochrany před nečinností zavedené v platné a účinné právní úpravě Účetnictví v souvislostech ucelený průvodce účetními postupy a jejich významem v kontextu vnitropodnikového řízení, pochopení důsledků účetních případů na závěrečné bilance, účetní zápisy, proces účtování a uzavírání účtů, rozdíly mezi finančním a provozním (vnitropodnikovým) účetnictvím

p(pý

zvýhodněná cena pro DP 890 Kč běžná cena 989 Kč

meritum Daň z příjmů 2024 výklad doplněn o přílohy týkající se daně z příjmů s konkrétními příklady vyplnění formulářů, zpracován podle stavu k 1. 3. 2024 zvýhodněná cena pro DP 531 Kč

Finanční a daňové právo 3. přepracované, rozšířené a aktualizované vydání, nově zařazena kapitola o bezhotovostních penězích a dani z hazardních her, přepracovány kapitoly o finančních institucích, rozpočtovém právu a pojišťovnictví

.kdpcr

moje j .kkdp p crr.c c z

Daňňo ý vý řád. K Kome t ntář 5. v y zvýhodněná cena pro DP 2061 Kč

běžná cena 2290 Kč

Daňový řád. Komentář 5. vydání komentář obsahující výklad daňového řádu, ale též aktualizovanou judikaturu vztahující se k DŘ

cena 590 Kč zvýhodněná cena pro DP 1007 Kč

cena 1119 Kč

Daňový řád. Praktický komentář. 3. vydání aktuální legislativní a judikaturní vývoj daňového řádu podle stavu k 1. 5. 2024, komentář k jednotlivým institutům ve vzájemných souvislostech z pohledu aplikační praxe i aktuální judikatury

* zvýhodněné ceny jsou podmíněny přihlášením do profilu daňového poradce kontakt: publikace@kdpcr.cz, tel. 542 422 318

Významný

rozdíl marží stanovených na základě pomůcek nemusí představovat

exces správce daně

Nejvyšší správní soud se zabýval případem doměření DPH za použití pomůcek. Podle finančního úřadu

totiž daňový subjekt nedodržel své povinnosti a nebylo možné stanovit daň jiným způsobem. Daňový

subjekt se proti těmto výměrům odvolal a Odvolací finanční ředitelství částečně jeho odvolání vyhovělo. Daňová povinnost byla snížena, ale některé části doměřené daně zůstaly nezměněné, zejména u tabákových výrobků a dalších produktů, na které se vztahovala snížená sazba daně.

Daňový subjekt se proto obrátil na krajský soud. Ten rozhodl v jeho prospěch a rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství zrušil. Soud argumentoval tím, že daňové orgány při stanovení marže u různých druhů zboží použily nesprávné pomůcky a nezdůvodnily rozdíly mezi nimi. U zboží, které podléhalo základní sazbě daně, totiž stanovily marži ve výši 27,2 %, zatímco u zboží podléhajícího snížené sazbě stanovily marži na 52,64 %. Tento rozdíl podle soudu nebyl dostatečně vysvětlen a mohl být považován za „exces“, tedy za hrubé vybočení z mezí správního uvážení daňových orgánů.

Proti tomuto rozhodnutí podalo OFŘ kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu. Ve své stížnosti uvedlo, že stanovení daně podle pomůcek je zcela legitimní postup a že daňový subjekt nemá právo si vybírat konkrétní pomůcky, podle kterých má být daň stanovena. Argumentovalo, že rozdíl ve výši marží byl dán rozdílnými vstupními daty a okolnostmi jednotlivých druhů zboží. U zboží se základní sazbou daně byl finanční úřad nucen použít průměrnou marži stanovenou Českým statistickým úřadem ve výši 27,2 %, protože zjistil nesrovnalosti v tržbách žalobce. Naproti tomu u zboží se sníženou sazbou daně byly k dispozici konkrétní podklady od dodavatelů a z EET, které umožnily výpočet marže odpovídající realitě, tedy 52,64 %.

Nejvyšší správní soud dal v této věci za pravdu daňovým orgánům a rozsudek krajského soudu zrušil. Podle NSS nesprávně zasahoval do výběru pomůcek použitých daňovými orgány. Uvedl,

že správce daně logicky a přezkoumatelně vysvětlil rozdíl mezi použitými pomůckami a že výpočet marží u jednotlivých druhů zboží byl dostatečně podložen. V případě zboží se základní sazbou daně byly údaje o tržbách, tak jak je uvedl daňový subjekt, zpochybněny, a proto byla použita průměrná marže ČSÚ. Naopak u zboží se sníženou sazbou byly k dispozici konkrétní údaje o tržbách a nákupních cenách, které umožnily přesný výpočet marže. Průměrná marže byla zjištěna jednoduchým výpočtem, při kterém byly použity tržby vykázané daňovým subjektem prostřednictvím EET a nákupní cena dotčeného zboží, která byla zjištěna z nákupních dokladů od největšího dodavatele daňového subjektu. Protože marže představuje rozdíl mezi tržbami prodejce a jeho náklady na prodané zboží, daňové orgány podle NSS správně vypočetly, že marže v daném případě odpovídala 52,64 %.

NSS zároveň připomněl, že stanovení daně podle pomůcek je náhradním postupem pro případy, kdy daňový subjekt nesplní své povinnosti. Daňový subjekt v takových případech nese dů-

kazní břemeno a může se bránit pouze proti spolehlivosti výsledné daňové povinnosti, nikoliv proti konkrétním pomůckám, které byly použity. NSS také zdůraznil, že přezkum stanovení daně podle pomůcek se musí zaměřit na celkový výsledek, nikoliv na jednotlivé kroky daňových orgánů.

Nejvyšší správní soud uzavřel, že daňové orgány postupovaly v souladu se zákonem a že jejich výpočet DPH byl dostatečně spolehlivý. Krajský soud se naopak podle NSS dopustil chybného výkladu, když zasahoval do výběru pomůcek a porovnával různé druhy zboží na základě rozdílných marží. NSS vrátil věc krajskému soudu k dalšímu řízení, ve kterém by měl soud postupovat v souladu s výkladem NSS a zaměřit se na celkový výsledek daňové povinnosti, nikoliv na jednotlivé detaily ve výběru pomůcek.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 10 Afs 188/2023, dostupné na www.nssoud.cz

Metoda CUP není při stanovení

referenční ceny automaticky nadřazená ostatním metodám

Daňovému subjektu byla doměřena daň z příjmů právnických osob včetně penále. Doměření vycházelo z nedostatečného doložení rozdílu mezi referenčními cenami a skutečně fakturovanými částkami za služby poskytnuté mateřskou společností a dalšími spojenými osobami. Kromě toho nebyly uspokojivě prokázány některé výdaje za služby. Vyvstala zde otázka okolo zvolených metod stanovení referenční ceny – metody Cost+ (cena produktu stanovená na základě nákladů s připočtením pevné marže) a metody CUP (cena porovnávaná s cenou mezi nezávislými subjekty). Daňový subjekt namítal, že finanční orgány měly zvolit ke stanovení referenční ceny metodu srovnatelné nezávislé ceny CUP, nikoliv metodu Cost+.

Krajský soud však tomuto závěru nepřisvědčil a s odkazem na odbornou literaturu k tomu uvedl, že metoda CUP není nadřazená ostatním metodám, které vyplývají z pokynu D10 směrnice OECD a je upřednostňována pouze za předpokladu, že je možné ji spolehlivě využít. Nadřazenost metody CUP dle krajského soudu neplyne ani z judikatury Nejvyššího správního soudu. Z judikatury pouze

moje .kdpcr.cz

vyplývá povinnost zdůvodnit, proč metodu CUP nelze aplikovat, a to z důvodu nedostatku nezávislých transakcí, které jsou alespoň v jádru srovnatelné s posuzovanou transakcí. Tomuto požadavku finanční orgány dle krajského soudu dostály. Finanční orgány řádně vysvětlily, že daňový subjekt odebíral servisní služby, které mateřská společnost dodávala pouze jemu, resp. pouze svým dceřiným společnostem. Správce daně nemohl

identifikovat obdobné externí nezávislé transakce, u nichž by byly poskytovány obdobné služby vzhledem k širokému spektru poskytovaných činností. Krajský soud proto potvrdil, že finanční orgány dostatečně zdůvodnily, proč místo metody CUP aplikovaly metodu Cost+.

Podle soudu také finanční orgány nepochybily při tvorbě srovnávací analýzy. Tato analýza posloužila jako podklad pro závěr o vhodnosti použití metody Cost+. Finanční orgány také dle krajského soudu metodu Cost+ řádně aplikovaly. Ze srovnávací analýzy vyplynulo, že zvolená přirážka ve výši 7 % byla přiměřená a nebylo tak třeba přistoupit k jejímu mimořádnému navýšení. Krajský soud potvrdil, že finanční orgány dostatečně prokázaly rozdíl mezi sjednanou cenou a referenční cenou, kterou by hradily vzájemně nespojené subjekty. Tento rozdíl se daňovému subjektu současně nepodařilo uspokojivě vysvětlit. Věc se tak dostala k Nejvyššímu správnímu soudu.

NSS připomněl, že podle zákona o daních z příjmů je potřeba upravit základ daně, pokud se ceny sjednané mezi spojenými osobami liší od cen, které by byly sjednány mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích. Správce daně musí prokázat, že došlo k rozdílu v cenách, a daňový subjekt musí doložit, že odchylka od obvyklé ceny má jiný účel, než je daňový únik. V tomto případě je klíčové, aby správce daně prokázal odchylky v cenách a daňový subjekt měl možnost tyto odchylky vysvětlit.

Poté se zaměřil na metody, které byly použity při stanovení referenční ceny. Metoda CUP je podle soudu preferována, pokud existují srovnatelné nezávislé transakce. Pokud ale srovnatelné

transakce dostupné nejsou, je možné použít metodu Cost+, která se uplatňuje na služby s nízkou přidanou hodnotou.

V tomto konkrétním případě finanční orgány aplikovaly metodu Cost+, protože daňový subjekt nedoložil dostatečné údaje o rozsahu a charakteru poskytovaných služeb. Tento přístup byl Nejvyšším správním soudem potvrzen. Podle něj krajský soud správně posoudil použití metody Cost+ a důvody, proč nebylo možné použít metodu CUP.

Dalším sporným bodem bylo, jakým způsobem byly stanoveny náklady na servisní služby poskytované mateřskou společností. NSS uvedl, že finanční orgány správně použily metodu Cost+, která vycházela ze mzdových nákladů zaměstnanců mateřské společnosti. K nákladům byly připočteny přirážky, což odpovídalo charakteru služeb s nízkou přidanou hodnotou. Daňový subjekt měl povinnost doložit konkrétní rozsah a charakter přijatých služeb, což se mu nepodařilo. Soud tak kasační stížnost daňového subjektu zamítl a potvrdil závěry správních orgánů. V odůvodnění svého rozhodnutí zdůraznil, že krajský soud správně posoudil, že finanční orgány zvolily metodu Cost+ pro stanovení referenční ceny, protože metoda CUP nebyla v daném případě použitelná kvůli nedostatku relevantních nezávislých transakcí. Metoda Cost+ byla zároveň aplikována v souladu s pokynem GFŘ a směrnicí OECD.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 6 Afs 255/2023, dostupné na www.nssoud.cz

prodlévá s výplatou úroků, vzniká daňovému subjektu nárok na další úrok bez ohledu na zákaz anatocismu

V dalším projednávaném případě došlo k právnímu sporu mezi daňovým subjektem a finančním úřadem o náhradu z opožděně vyplacených úroků.

Daňový subjekt v tomto řízení požadoval náhradu úroků z opožděně vyplacených úroků, které mu byly přiznány za zadržování nadměrných odpočtů DPH za několik zdaňovacích období. Finanční úřad po daňové kontrole tyto odpočty daňovému subjektu vyplatil, ovšem opožděně, což vedlo k přiznání úroků z vratitelného přeplatku. Tato částka však nebyla vyplacena v plné výši a daňový subjekt musel podat odvolání, kterým se domáhal doplacení požadované částky. Po vyplacení úroků daňový sub-

jekt požadovala další úrok z takto opožděně přiznaných úroků. Finanční úřad ale tento nárok odmítl s odvoláním na zásadu zákazu úroků z úroků (tzv. anatocismu), což vedlo k dalšímu právnímu sporu.

Krajský soud však žalobu daňového subjektu zamítl. Přiklonil se k názoru finančního úřadu, který tvrdil, že není možné přiznat úrok z úroků, protože se jedná o nepřípustný požadavek dle zásady zákazu anatocismu. Dle soudu nebyla splněna podmínka pro vznik nového nároku, protože opožděné vrácení původních úroků nevedlo ke vzniku nové jistiny.

Daňový subjekt proti rozhodnutí soudu podal kasační stížnost. Rozlišoval mezi tzv. pravými a nepravými úroky z úroků. Podle něj by v tomto případě mělo být rozhodnuto ve prospěch přiznání „nepravého“ úroku, protože se jedná o pevně stanovenou částku, která vykrystalizovala z původního úroku a měla by být považována za novou jistinu. Správce daně naopak trval na tom, že není možné přiznat úrok z úroků, pokud nedošlo k protiprávnímu jednání finančního úřadu při původním vyměření nadměrného odpočtu. Poukázal na to, že prověřování nároku na nadměrný odpočet bylo zákonným postupem, a proto nebylo možné považovat původní postup správce daně za nezákonný.

Nejvyšší správní soud kasační stížnost posoudil a dospěl k závěru, že je důvodná. Rozsudek krajského soudu i rozhodnutí finančního úřadu zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Soud se přitom opřel o nález Ústavního soudu z května tohoto roku, který se zabýval obdobnou problematikou úroků z opožděně vyplacených úroků. Tento nález potvrdil, že daňovému subjektu náleží úrok i z opožděně vyplacené částky úroků, pokud správce daně nezákonně prodléval s jejich výplatou. NSS uvedl, že tzv. „první úrok“ vykrystalizoval v samostatnou jistinu, která již nesledovala osud původní jistiny (nadměrného odpočtu). Zákaz úroků z úroků v tomto případě nelze aplikovat, protože „první úrok“ se stal samostatnou jistinou, která podléhá dalšímu úročení, pokud dojde k opožděné výplatě. Tento závěr soud potvrdil i s odkazem na předchozí rozhodnutí NSS, zejména na rozsudky týkající se zadržování nadměrných odpočtů, ze kterých mimo jiné vyplývá, že pokud finanční úřad neplní své povinnosti včas a v souladu se zákonem, může být vystaven dalšímu úročení opožděných výplat.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 1 Afs 190/2023, dostupné na www.nssoud.cz

NSS potvrdil, že motocykl je dle zákona o DPH motorovým pozemním vozidlem a podléhá v České

republice zdanění

Nejvyšší správní soud se zabýval případem, který se týkal dovozu motocyklu z Německa do České republiky a otázky, zda tento motocykl naplňuje definici „motorového pozemního vozidla“ dle zákona o DPH. Kromě toho soud posuzoval přípustnost žaloby proti konkludentnímu platebnímu výměru.

Vprojednávaném případě si daňový subjekt pořídil silniční motocykl v Německu a v rámci kupní ceny zaplatil také DPH. Po dovozu motocyklu do České republiky mu správce daně sdělil, že je povinen odvést DPH i zde. Daňový subjekt podal českým daňovým orgánům hlášení o pořízení nového dopravního prostředku a motocykl uvedl i ve svém daňovém přiznání k DPH. Na základě těchto informací vydal správce daně platební výměr, kterým mu vyměřil DPH. Daňový subjekt se však proti tomuto platebnímu

výměru bránil žalobou, ve které argumentoval, že není povinen podávat hlášení k DPH ani daň v České republice hradit, protože již DPH uhradil v Německu. Krajský soud však jeho žalobu zamítl s tím, že motocykl splňuje zákonem stanovené kritérium dopravního prostředku a motorového pozemního vozidla dle zákona o DPH.

Daňový subjekt však tento rozsudek napadl kasační stížností u Nejvyššího správního soudu. Jeho argumentace se zaměřovala na dvě hlavní oblasti. Za prvé se týkala možnosti napadnout žalo-

bou konkludentní platební výměr, kde daňový subjekt poukazoval na údajně rozpornou judikaturu Nejvyššího správního soudu. Za druhé nesouhlasil s posouzením motocyklu jako motorového pozemního vozidla a s tím, že měl v ČR zaplatit DPH. Odvolával se na eurokonformní výklad zákona a na unijní předpisy týkající se řidičských oprávnění, které rozlišují mezi motocykly a motorovými vozidly. Tvrdil také, že krajský soud měl předložit předběžnou otázku Soudnímu dvoru Evropské unie. Nejvyšší správní soud však dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná. Nejprve potvrdil, že i konkludentní platební výměr, který vzniká na základě podaného daňového přiznání, lze napadnout žalobou. Tento postup je podle něj za určitých okolností přípustný. V projednávaném případě stěžovatel podal příslušné daňové přiznání a následně napadl konkludentní platební výměr, což bylo v souladu s dosavadní judikaturou soudu.

Ovšem k námitce daňového subjektu směřující proti povaze motocyklu jako motorového pozemního vozidla dle zákona o DPH soud připomněl, že zákon definuje motorové pozemní vozidlo jako dopravní prostředek s určitými technickými parametry, které motocykl bezpochyby splňuje. Zákon o DPH vymezuje jako nové dopravní prostředky mimo jiné motorová pozemní vozidla s obsahem válců větším než 48 cm³ nebo s výkonem vyšším než 7,2 kW, pokud byla dodána do šesti měsíců

od prvního uvedení do provozu nebo mají najeto méně než 6 000 km. Pod tuto definici motocykly spadají. NSS dále poukázal na to, že výklad zahrnující motocykly pod pojem motorových pozemních vozidel je v souladu s unijními předpisy a judikaturou Soudního dvora EU, které zajišťují daňovou neutralitu v rámci vnitřního trhu a zabránění narušení hospodářské soutěže. Takový výklad rovněž potvrzuje interpretační sdělení Evropské komise, které výslovně uvádí, že motorová vozidla zahrnují i vozidla dvoukolová a tříkolová.

Nejvyšší správní soud potvrdil, že motocykl je podle zákona o DPH motorovým pozemním vozidlem a podléhá zdanění v České republice. Argumentace daňového subjektu nebyla důvodná, a proto soud jeho kasační stížnost zamítl. Soud také uvedl, že daňový subjekt nemohl mít legitimní očekávání, že motocykly nejsou předmětem DPH v České republice a že případné vrácení DPH uhrazené v Německu nelze řešit v rámci českého daňového řízení.

VÍCE: Rozsudek Nejvyššího správního soudu 1 Afs 100/2024, dostupné na www.nssoud.cz

Zdroj: www.nssoud.cz

Bulletin: DO HLOUBKY TÉMATU

Tematické zaměření každého čísla

Vysoce odborné články

Recenzovaný obsah

Odborný garant každého čísla

Stavovská společenská rubrika

Rozpočtová rada: Kraje a obce hromadí peníze na účtech, neinvestují je

Kraje a obce pokračují v hromadění peněz na bankovních účtech, kde ztrácejí hodnotu, a nevyužívají své úspory k investičním projektům. Ve zveřejněné Zprávě o plnění pravidel rozpočtové odpovědnosti za rok 2023 to uvedla Národní rozpočtová rada (NRR), která takový postup považuje za neefektivní. Zároveň rada uvedla, že se v roce 2023 snížil celkový dluh obcí o tři miliardy korun na 62,8 miliardy korun a ubylo obcí, jejichž dluh přesahuje 60 procent jejich ročních příjmů.

Ke konci loňského roku měly kraje a obce uloženo na bankovních účtech 408,8 miliardy korun, z toho úspory krajů byly 65,4 miliardy korun, úspory Prahy 139,1 miliardy korun a úspory ostatních obcí 343,3 miliardy korun. NRR upozornila, že za posledních deset let objem peněz na účtech vzrostl čtyřnásobně, zatímco spotřebitelské ceny o 51 procent. „Jedná se přitom o prostředky daňových poplatníků, které takto leží bez využití na bankovních účtech a jejich kupní síla je ohrožována inflací,“ upozornila rada. Odmítla také argument samospráv, že potřebují úspory k financování investičních projektů. Podle rady využívají obce a kraje jen minimum svých přebytků na investice do místní infrastruktury. Za roky 2013 až 2023 dosáhly samosprávy celkového přebytku hospodaření 333 miliard korun, z toho 311,5 miliardy korun skončilo na bankovních účtech. Pouze 21,5 miliardy korun bylo využito jiným způsobem, nejčastěji na splácení půjček, podotkla rada. NRR zároveň uvedla, že i přes letošní úpravu rozpočtového určení daní, kdy se zvýšil podíl státního rozpočtu na sdílených da-

ních, budou letos příjmy samospráv meziročně vyšší. Důvodem je zvýšení celkového výběru daní. Podle rady by obce měly získat z daňových příjmů 438,8 miliardy korun, o 3,9 procenta víc než v roce 2023. Nejvíc se zvýší příjmy obcí, které mají mezi 20 000 a 50 000 obyvateli, obce do 1000 obyvatel naopak zaznamenají snížení příjmů.

Rada vyhodnotila i zadlužení obcí, které se ve srovnání s loňskem snížilo. Obcí s více než šedesátiprocentním dluhem bylo na konci loňského roku 565, o 20 méně než v předchozím roce. Nejvíc jich bylo ve Středočeském kraji, který jich měl 148. Největší podíl obcí s dluhem nad 60 procent měl Olomoucký kraj, kde to bylo 16 procent všech obcí. Zcela bez dluhu v roce 2023 hospodařilo 3168 obcí, což je polovina z celkového počtu.

Národní rozpočtová rada je nezávislý odborný orgán, jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem.

Zdroj: Česká tisková kancelář

e Bulletin Komory daňových poradců ČR

Aktuálně z Finanční správy a účetnictví

Ministerstvo fi nancí se vyjádřilo k windfall tax

Ministerstvo aktualizovalo expertní odhad pro výnosy z daně z neočekávaných zisků. Podle jeho vyjádření záměrně neuvedlo informaci o této dani v dokumentaci k návrhu státního rozpočtu na rok 2025 pro její potenciální kurzotvornou hodnotu. Ohledně inkasa roku 2024 a 2025 je třeba vyjít z konstrukce daně, která je obdobná jako u klasické daně z příjmů právnických osob. Pro rok 2024 je známo odvedené inkaso za první pololetí a podle toho jsou sděleny zálohy správci daně pro zbytek roku 2024 a první pololetí roku 2025. Zbytek roku 2025 je expertní odhad MF se znalostí tržních očekávání ziskovosti zejména energetických firem, kam se promítá nižší cena elektřiny a plynu na burze i pro konečné spotřebitele. Ministerstvo fi nancí podle svého vyjádření očekává, že inkaso daně z neočekávaných zisků letos překročí dvojnásobek rozpočtované částky, tedy 17 mld. Kč, v roce 2025 pak bude o cca 10 % nižší.

Windfall tax neboli daň z neočekávaných zisků má být určena především pro firmy, které dosahují mimořádných zisků kvůli výjimečným okolnostem. V České republice byla zavedena s účinností od roku 2023 a měla by podle ministerstva platit minimálně do roku 2025. Týká se především energetických společností a bank, které díky rostoucím cenám energií a zvýšeným úrokovým sazbám generují vysoké zisky. Ministerstvo financí původně odhadovalo, že za rok 2023 vybere na této dani přibližně 40 miliard korun.

NÚR vydala instrukci I-50 Odložená daň a kurzové

rozdíly vyloučené ze zdanění

Od roku 2024 má poplatník daně z příjmů právnických osob možnost zvolit si daňový režim, ve kterém vyloučí vybrané kurzové rozdíly ze základu daně z příjmů. V důsledku tohoto režimu dojde k přechodnému rozdílu mezi účetní a daňovou hodnotou pohledávky či dluhu. V rámci právní úpravy účinné do konce roku 2023 vstupoval kurzový rozdíl jak do výsledku hospodaření, tak do základu daně. Přepočtená hodnota pohledávek a dluhů vyjádřených v cizí měně se převáděla do následujícího účetního

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2024

období a kurzové rozdíly při vypořádání těchto pohledávek a dluhů se počítaly jako rozdíl mezi kurzem k okamžiku vypořádání a přepočtenou hodnotou pohledávky nebo dluhu k rozvahovému dni.

Pokud poplatník daně z příjmů právnických osob nevstoupí do tohoto nového režimu, způsob zdaňování kurzových rozdílů se pro něj nemění. Pokud tento režim vylučování kurzových rozdílů ze základu daně využije, přestane se na něj vztahovat způsob zdaňování kurzových rozdílů platný do konce roku 2023. Pokud poplatník do režimu vstoupí, musí v něm určitou dobu setrvat. NÚR v návaznosti na to položila následující úvahy, na které interpretace odpovídá. Vzniká z kurzového rozdílu vyloučeného ze základ u daně z příjmů k rozvahovému dni odložená daň z důvodu přechodného rozdílu mezi účetní a daňovou hodnotou pohledávky či dluhu vyjádřených v cizí měně? Pokud odložená daň vzniká, v kterém případě se jedná o odložený daňový dluh a kdy o odloženou daňovou pohledávku? A konečně, jak postupovat v případě následného částečného nebo úplného vypořádání pohledávky či dluhu vyjádřeného v cizí měně? Podle NÚR při použití závazkové metody rozvahového přístupu pro výpočet odložené daně se v případě vstupu do režimu vylučování kurzových rozdílů bude lišit účetní a daňová hodnota pohledávky nebo dluhu v cizí měně, čímž vnikne přechodný rozdíl, kter ý zakládá titul pro odloženou daň. Účetní hodnota pohledávky či dluhu v cizí měně bude vycházet z ocenění v účetnictví závěrkovým měnovým kurzem, zatímco daňová hodnota bude v režimu vylučování kurzových rozdílů zohledňovat jen ty kurzové rozdíly, které vstoupily do základu daně.

Částečné vypořádání pohledávky nebo dluhu v cizí měně povede ke změně rozdílu mezi účetní hodnotou pohledávky nebo dluhu vyjádřené aktuálním měnovým kurzem a daňovou hodnotou pohledávky či dluhu zahrnující pouze kurzové rozdíly vstupující do základu daně. Odložená daň se v případě částečného vypořádání poměrně upraví. Při úplném vypořádání pohledávky nebo dluhu v cizí měně se odložená daň rozpustí.

Finanční správa reagovala na povodňovou situaci, která v září postihla některé

části ČR

V reakci na mimořádnou událost v podobě povodní vydala Finanční správa několik opatření a doporučení pro osoby zasažené touto živelní pohromou. Tato opatření by měla mít za cíl ulehčit postiženým subjektům v oblasti daní a pomoci jim překonat finanční obtíže. Finanční úřady jsou podle vyjádření Finanční správy připraveny poskytovat konzultace a poradit se všemi daňovými otázkami, které mohou v souvislosti s povodněmi a záplavami nastat.

Zaměstnanci finančních úřadů by měli postupovat maximálně vstřícně a měli by také spolupracovat s postiženými osobami, aby co nejlépe vyřešili jejich daňové povinnosti. To by mělo podle Finanční správy zahrnovat možnost individuálního přístupu v každém konkrétním případě.

V případě, že hrozí prodlení s placením daní nebo záloh, mají postižené subjekty možnost požádat správce daně o posečkání s úhradou daně nebo o její rozložení na splátky. Tuto žádost lze podat i zpětně, což znamená, že i po uplynutí původní lhůty je možné vyřešit prodlení s placením daní. K podání žádosti mohou poplatníci využít online aplikaci „Žádost o povolení posečkání“ na webu Finanční správy. V případě potřeby může správce daně změnit výši záloh nebo od nich zcela upustit.

U některých daňových přiznání je podle Finanční správy možné prodloužit lhůtu k jejich podání, pokud si to situace vyžádá. Správce daně bude při posuzování žádostí o prodloužení lhůt zohledňovat dopady povodní. Postižené osoby mohou také požádat o prominutí úroků z prodlení, úroků z posečkané částky či pokut za opožděné podání daňových tvrzení.

Fyzické a právnické osoby, které byly přímo postiženy povodněmi, mají být osvobozeny od správních poplatků v rámci daňového řízení. Dále mají mít možnost odečíst dary poskytnuté na ekologické, zdravotnické, humanitární nebo charitativní účely, což může snížit jejich daňový základ až o 30 %. Naopak finanční a jiné dary přijaté v souvislosti s povodněmi jsou osvobozeny od daně z příjmů. Toto osvobození platí nejen pro dary přijaté z veřejných sbírek, ale i pro dary poskytnuté přímo fyzickými nebo právnickými osobami, včetně zaměstnavatelů.

Obce a města, která byla postižena povodněmi, mají podle zákona o dani z nemovitých věcí možnost osvobodit od daně z nemovitostí pozemky a nemovitosti nacházející se na jejich území. Toto osvobození může být uplatněno až na dobu pěti let, pokud příslušné nařízení vstoupí v platnost do 31. března 2025.

Plátci DPH a identifikované osoby mají povinnost podat daňové přiznání za období od srpna 2024 do 25. září 2024, přičemž zákon neumožňuje odložení tohoto termínu. Nicméně, je možné požádat o prominutí sankcí za pozdě podané daňové přiznání. Ministr financí oznámil, že využije své pravomoci a odpustí plátcům DPH pokuty za opožděné podání kontrolního hlášení ve výši 1 000 Kč, pokud byli zasaženi povodněmi. Dary poskytnuté plátci DPH v souvislosti s povodněmi nejsou předmětem daně z přidané hodnoty, ať už se jedná o finanční nebo hmotné dary. Pokud však plátce nakoupil zboží pro svou ekonomickou činnost a následně ho daroval, je povinen uplatnit daň na výstupu.

19 moje .kdpcr.cz

Ve spolupráci s celním úřadem se podařilo zabránit daňovému úniku v rámci akce „SOCKA“

Pražský finanční úřad ve spolupráci s celním úřadem provedl úspěšnou kontrolně-exekuční akci zaměřenou na odhalení nelegálních dovozů zboží s cílem zamezit daňovým únikům na DPH. 3. září 2024 mobilní hlídka Celního úřadu pro hl. m. Prahu detekovala vykládku zboží z kamionu s rumunskou registrační značkou na překladišti v Praze. Kamion převážel 15 538 kg ponožek v hodnotě 95 174,40 eur (cca 2,3 mil. Kč) původem z Řecka, přičemž podle předloženého přepravního dokladu CMR mělo být zboží dodáno do Valencie ve Španělsku. Na základě tohoto zjištění vzniklo podezření na zneužití celního režimu 4200. Finanční úřad přistoupil k sepsání zajišťovacího příkazu na dosud nestanovenou DPH a zároveň byl vydán exekuční příkaz na prodej movitých věcí – konkrétně 263 968 kusů ponožek, které byly zabaveny. Na tyto úkony reagovala třetí osoba, která vydaný zajišťovací příkaz v plné výši uhradila. Podle celní spr ávy se jednalo o čtvrtou společnou akci v letošním roce, kdy byla využita spolupráce mezi celním a finančním úřadem u chystaného podvodu s cílem nezaplatit DPH.

Podle GFŘ se jednalo se o klasický případ podvodu, který má za cíl snížit nebo zcela obejít daňovou povinnost, kdy zboží, které bylo dovezeno ze třetí země na území EU, sice bylo deklarováno do jiného členského státu (což by znamenalo, že je v zemi dovozu osvobozeno od DPH), ale ve skutečnosti mělo být prodáváno na českých tržnicích. Podle ředitelství je díky úzké spolupráci s celní správou možné tyto druhy podvodů efektivně odhalit už v počáteční fázi a učinit taková opatření, aby byla DPH řádně odvedena do státního rozpočtu. V obdobných kontrolních akcích má úmysl pokračovat i nadále.

Vyšla informace ke vzorům potvrzení o výši příspěvku na penzijní produkty a pojištění dlouhodobé péče

Zveřejněné vzory potvrzení jsou určeny pro poskytovatele daňově podporovaných produktů spoření na stáří a pojištění dlouhodobé péče, tj. pojišťovny, penzijní společnosti, instituce penzijního pojištění nebo instituce nabízející dlouhodobý investiční produkt. V návaznosti na přijetí zákona č. 462/2023 Sb.1, kterým došlo mimo jiné ke změně zákona o daních z příjmů v oblasti upravující podmínky nároku na uplatnění nezdanitelných částek ze základu daně poplatníkem daně z příjmů fyzických osob, zveřejnilo Generální finanční ředitelství nepovinné vzory potvrzení o výši příspěvku na daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče.

Účelem vydání těchto vzorů má být sjednocení obsahu potvrzení a postupu při prokazování vzniku nároku na odečet nezdanitelných částí základu daně, a to jak v rámci ročního zúčtování záloh a daňového zvýhodnění u zaměstnavatele, tak v rámci daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Konkrétní vzory lze nalézt na stránkách Finanční správy v části patřící dani z příjmů.

Zdroj: www.financnisprava.cz, www.mfcr.cz, www.nur.cz

Podcast NADANĚ

e -Bulletin Komor y daňňoov ých p poradců ČR

e-Bulletin Komory daňových poradců /

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2024

Aktuálně ze zpráv CFE

Tomáš Půček

Právní oddělení KDP ČR

Strategická zpráva Evropské komise o konkurenceschopnosti Evropy v budoucnu

Evropská komise zveřejnila strategickou zprávu o budoucnosti jednotného trhu a konkurenceschopnosti Evropy. „Budoucnost evropské konkurenceschopnosti – strategie konkurenceschopnosti pro Evropu“ je zpráva, kterou na žádost Evropské komise připravil bývalý prezident Evropské centrální banky a ekonom Mario Draghi. Draghi byl výrazně zapojen do boje Evropské unie s finanční krizí v roce 2009 a z ní plynoucích následků, když se „snažil udělat vše pro to, aby zachránil eurozónu“. Ekonomická vize nastíněná ve zprávě je navržena jako vodítko pro příští mandát předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové.

Draghiho zpráva identifikuje klíčové oblasti, které by pomohly nastartovat pomalý evropský jednotný trh, zejména s ohledem na rostoucí geopolitické napětí. Investice v míře neviděné od konce druhé světové války budou zapotřebí k řešení evropských „existenčních výzev“. Aby se Evropa vypořádala s nízkou produktivitou a slabým růstem, kvůli kterému zaostává za Spojenými státy a Čínou, doporučuje zpráva mimo jiné představit investiční balíček ve výši 800 miliard eur ročně a zavést společný evropský dluhový program.

„Dosáhli jsme bodu, kdy bez akce budeme muset buď ohrozit naše blaho, životní prostředí, nebo svobodu. Pokud se Evropa nemůže stát produktivnější, budeme nuceni si z uvedených možností vybrat. Nebudeme totiž schopni stát se najednou „lídrem v oblasti nových technologií, majákem klimatické odpovědnosti a nezávislým hráčem na světové scéně“. Nebudeme schopni financovat náš sociální model, budeme muset omezit některé, ne-li všechny naše ambice,“ řekl Mario Draghi.

Draghiho zpráva dále naznačuje, že Evropa musí snížit vysoké ceny energií a zároveň pokračovat v dekarbonizaci a přechodu na oběhové hospodářství:

„Oblast energetiky se nevratně změnila s válkou na Ukrajině a s tím spojenou ztrátou zemního plynu v plynovodu. Zatímco ceny energií ze svých maxim značně klesly, společnosti v EU stále čelí cenám elektřiny, které jsou 2krát až 3krát vyšší než v USA a přírodní placené ceny plynu jsou 4krát až 5krát vyšší. Zároveň se čínská konkurence stává obzvláště ostrou v klíčových odvětvích, která povedou k dekarbonizaci – jako například tzv. zelené technologie a elektrická vozidla,“ píše se ve zprávě.

Zpráva nastiňuje několik klíčových daňových aspektů, především se zaměřením na zdanění energie, unii kapitálových trhů (CMU) a srážkovou daň, které jsou všechny zásadní pro posílení konkurenceschopnosti Evropy:

Zdanění energie a konkurenceschopnost: Zpráva zdůrazňuje, že zdanění energie hraje klíčovou roli při utváření cen energie v celé Evropské unii. Vysoké energetické daně v kombinaci se systémem obchodování s emisemi (ETS) přispívají ke zvýšeným maloobchodním cenám energie, což znevýhodňuje evropské podniky ve srovnání s globálními konkurenty, zejména s USA, kde je zdanění energie nižší. Zpráva navrhuje přehodnocení energetických daní a navrhuje jednotný přístup napříč členskými státy k omezení energetických přirážek, daní a síťových poplatků. To by pomohlo snížit náklady na energii, zvýšit konkurenceschopnost průmyslu a zajistit, že dekarbonizace nebude na úkor hospodářského růstu.

Unie kapitálových trhů (CMU) a srážková daň: Kromě zdanění energie zpráva zdůrazňuje potřebu rozvoje CMU řešením překážek, jako jsou nekonzistentní daňové režimy s odkazem zejména na srážkové daně. Roztříštěnost daňových a insolvenčních zákonů napříč členskými státy dle zprávy omezuje volný tok přeshraničních investic, což je zásadní pro integraci kapitálových trhů. Omezení překážek srážkové daně a harmonizace politik v celé EU by umožnily efektivnější pohyb kapitálu, vedly by ke zlepšení investičního prostředí a podpořily růst evropského finančního sektoru.

moje .kdpcr.cz

Rozhovor

Kristián Červinka

Na obzoru je daňové osvobození pro hodnotově a časově omezené transakce s kryptoaktivy

Kryptoměny se staly v posledních letech velmi dynamickou oblastí alternativních investic. Zároveň si udržují nádech tajemnosti, takže i o jejich zdanění panuje řada mýtů. V Česku zatím specifická právní úprava pro tuto oblast chybí, změnu by do určité míry měla přinést úprava, která nedávno prošla druhým čtením v Poslanecké sněmovně. „Součástí sněmovního tisku 694 je návrh zavedení hodnotového a časového testu pro osvobození příjmů z úplatného převodu kryptoaktiv,“ říká expert ze společnosti PKF Apogeo Tax Kristián Červinka .

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2024

Kryptoměny zaznamenaly od konce minulé dekády při značných výkyvech násobný růst hodnoty, což odráží zájem investorů. Dnes je drží i nejeden Čech. Zdanění kryptoměn přesto zatím není v české legislativě ukotveno. Přináší to v praxi nějaké konkrétní problémy a nejasnosti?

Zdanění kryptoměn není v české legislativě aktuálně definováno konkrétně a bohužel se stále setkáváme s názory z laické veřejnosti, že na kryptoměny se daně nevztahují nebo že se na ně aplikují stejná pravidla jako na příjmy z prodeje cenných papírů – například osvobození. Lze doporučit každému, kdo chce do kryptoměn investovat nebo s nimi obchodovat, aby měl alespoň základní povědomí o způsobu jejich zdanění. Za určitých okolností se na takovou osobu může totiž vztahovat i povinnost opatřit si živnostenské oprávnění a s tím související povinnosti.

Je na obzoru nějaká specifická úprava zdaňování kryptoměn, nebo se má obecně za to, že to zatím není třeba?

Aktuálně prošel druhým čtením v Poslanecké sněmovně sněmovní tisk 694, jehož součástí jsou i změny zákona o daních z příjmů, právě v souvislosti se zdaněním úplatných převodů kryptoaktiv pro fyzické osoby.

Jaké změny lze v souvislosti s výše uvedenou úpravou očekávat?

Součástí sněmovního tisku 694 je návrh zavedení hodnotového a časového testu pro osvobození příjmů z úplatného převodu kryptoaktiv. Pokud by úhrn příjmů z úplatného převodu kryptoaktiv v jednom zdaňovacím období u poplatníka nepřesáhl částku 100 tisíc korun, jednalo by se o příjem osvobozený od daně. Časový test potom spočívá v osvobození příjmů z úplatného převodu kryptoaktiv, pokud doba mezi nabytím a prodejem přesáhne tři roky. Tento návrh by prakticky zavedl obdobný režim osvobození příjmů z úplatného převodu, jako je tomu u cenných papírů. Sněmovní tisk však pracuje i se zavedením limitu 40 milionů korun, jako je tomu u převodu cenných papírů od 1. ledna 2025. Pokud by návrh změny zákona prošel, příjmy z prodeje kryptoaktiv by byly osvobozeny buď v případě příjmů z prodeje do 100 tisíc korun ročně, nebo v případě příjmů z prodeje po třech letech držby s limitem 40 milionů korun.

Pokud by byla změna zákona schválena, je možné ji aplikovat na již nabyté kryptoměny?

Sněmovní tisk v tuto chvíli definuje, že tyto změny by měly nabýt účinnosti dne 1. ledna 2025. Avšak jeho součástí nejsou žádné návrhy přechodných ustanovení, tudíž pokud by byl návrh v tomto znění schválen, bylo by možné pravidla aplikovat i pro kryptoaktiva nabytá před 1. lednem 2025. Zde však je nutné upozornit, že se jedná pouze o návrh, který nemusí být v této podobě přijat.

moje .kdpcr.cz

Nakolik jsou z vaší zkušenosti daňoví poplatníci obeznámeni s povinností a současnými principy zdaňování kryptoměn?

Domnívám se, že je situace již lepší, jelikož jsou nyní veřejně dostupné články na dané téma, které umožňuji čtenářům zdarma získat alespoň základní povědomí o povinnosti zdanění příjmů z kryptoaktiv. Zde je však potřeba ověřovat důvěryhodnost zdroje a aktuálnost článku. Stejně bych však doporučil každému, kdo je v kryptoměnách jakkoliv zainteresován, konzultovat danou problematiku s daňovým poradcem.

Stále je zažitá představa o anonymitě kryptoměn, a tedy nepostižitelnosti daňových hříšníků?

To, že se v Poslanecké sněmovně objevil návrh s výhodnějšími podmínkami zdanění příjmů z kryptoaktiv, lze chápat jako reakci na nadcházející regulaci celé této oblasti. Domnívám se, že s jejím přijetím bude anonymita nižší nežli dříve. Pokud bych však měl odpovědět přesněji na vaši otázku, tak je nezbytné si uvědomit, že Finanční správa disponuje možnostmi získávání informací od třetích osob, jako jsou banky nebo burzy, od kterých si může potřebné informace v rámci vyhledávací činnosti vyžádat. Ze zahraničí je pak možné informace získat prostřednictvím mezinárodní spolupráce při správě daní.

Můžete stručně shrnout základní pravidla, která dnes ohledně zdanění kryptoměn platí pro fyzické osoby?

Na příjmy z prodeje kryptoaktiv se nahlíží jako na příjem nehmotného aktiva a jako výdaj lze uplatnit pořizovací cenu kryptoaktiva. Fyzická osoba může daný příjem realizovat jako podnikatel. V takovém případě se bude jednat o příjem dle § 7 ZDP, nebo jako osoba nepodnikající, kdy se bude jednat o ostatní příjem dle § 10 ZDP.

Jaké jsou na toto téma nejčastější mýty? Když člověk brouzdá internetem, v jednom článku se dočte, že na příjmy z kryptoaktiv lze uplatnit nedaněný limit 30 tisíc korun pro příležitostné příjmy, jinde zase, že nikoli.

Prvním mýtem je určitě to, že se kryptoměny vůbec nedaní, nebo že se na to nemá jak přijít. Je možné, že daňový poplatník obchoduje na burze, která je v jurisdikci, kde výměna informací neprobíhá, okamžik zlomu však nastává v okamžiku přijetí peněžních prostředků na bankovní účet u banky. Zde může být daňový poplatník nemile překvapen, když se ho finanční úřad bude dotazovat, o jaký příjem se jedná. Druhým mýtem je, že se na kryptoměny vztahují stejná pravidla jako na cenné papíry (osvobození), to aktuálně neplatí. Třetím mýtem je nepochopení rozdílu mezi ziskem a příjmem z prodeje kryptoměny. Závěrem lze zmínit mýty obecné jako hranice pro osvobození příležitostných příjmů, která se v posledních letech zvedala, nebo (ne)možnost uplatnění daňových ztrát z těchto transakcí.

Při zdanění kryptoměn je důležitou veličinou jejich nákupní cena. Při vícero transakcích lze uplatnit buď vážený průměr, nebo metodu FIFO. Je po ruce nějaké pravidlo, která metoda bývá výhodnější?

Nákupní cena se uplatňuje jako výdaj, ze zkušeností mohu potvrdit, že pro daňové poplatníky bývá problém nákupní cenu správně dohledat. Pokud poplatník neeviduje správnou evidenci, je obtížné uplatnit jakékoliv pravidlo pro správné zdanění. Problematická je též povinnost zdanění směny kryptoměny za jinou kryptoměnu, kdy dochází k ještě větší obtížnosti nalezení nákupní ceny. Každému bych proto doporučil obchodovat na takové burze a takovým způsobem, aby bylo možné mít k dispozici dobré podklady pro zdanění. V některých případech se setkáváme s tím, že daňový subjekt žádnou nákupní cenu v přiznání neuplatní, protože ji prostě nedohledá.

Na co by si při zdaňování kryptoměn měly především dát pozor právnické osoby?

Právnické osoby mají povinnost vést účetnictví, tudíž je nezbytné kryptoměny evidovat. Z účetního pohledu se na kryptoměny nahlíží jako na zásoby i se o nich tak účtuje. Pro účely zdanění se pak vychází z účetního výsledku hospodaření, který účetní jednotka na konci roku vykáže. Právnické osoby by si tak měly dát pozor na správné zachycení kryptoměn v účetnictví, jelikož pořizovací cena kryptoměny se uplatňuje jako výdaj v případě prodeje.

Nabízí investování do kryptoměn prostřednictvím právnické osoby nějaké výhody?

Vzhledem k povinnosti vést účetnictví nabízí investování do kryptoměn skrze právnickou osobu možnost lepší evidence nabývacích cen. Samozřejmě stejnou evidenci si může vést i fyzická osoba (nepodnikatel nevedoucí daňovou evidenci), ale ta tak bude činit většinou dobrovolně, zatímco účetnictví je pro právnické osoby povinné. Při větších objemech transakcí bude určitě přehlednější určovat nabývací cenu z účetnictví než z dobrovolné evidence. Z hlediska daňového zatížení je to potom otázka velmi individuální, avšak pokud by od 1. ledna 2025 nabyl účinnosti výše zmíněný sněmovní tisk, hovořila by výhodnost zdanění jednoznačně pro fyzické osoby.

Jak je to s kryptoměnami a DPH? Evropský soudní dvůr v jednom z rozsudků vyslovil názor, že směna kryptoměn, ať už na burze, nebo u směnárny, je od DPH osvobozená. Nahlíží to stejně i tuzemská Finanční správa?

Generální finanční ředitelství vydalo k této problematice informaci k daňovému posouzení, kde se mimo jiné zabývá problematikou daně z přidané hodnoty. Obchodování s kryptoměnami je

tak považováno za operaci týkající se peněz, která je dle zákona o dani z přidané hodnoty považována za finanční činnost, jež je osvobozená bez nároku na odpočet daně, avšak vstupuje do obratu pro účely DPH.

Nevyjasněná zůstává situace v případě těžby kryptoměn. Jak by se měl zachovat tuzemský plátce DPH, pokud má příjem z této aktivity?

Pokud daňový subjekt provádí těžbu za účelem získání kryptoměny pouze pro vlastní účely, nejedná se z pohledu DPH o ekonomickou činnost, tudíž těžba kryptoměn není v tomto případě předmětem DPH. S tím souvisí i nemožnost nároku na odpočet DPH na vstupu u přijatých zdanitelných plnění, jako je spotřeba energií nebo pořízení technického vybavení.

Nakolik dnes kryptoměny zaměstnávají daňové poradce? Jak to vidíte do budoucna?

Pokud budou nastávat různé legislativní úpravy specifické pro tuto oblast, domnívám se, že bude práce přibývat.

Kristián Červinka

Působí jako seniorní daňový poradce ve společnosti PKF APOGEO Tax. Kromě poskytování daňového poradenství v oblasti daně z příjmů a daně z přidané hodnoty zastupuje daňové subjekty při sporech se správcem daně. Přednáší na odborných konferencích, pro širokou veřejnost a na vysokých školách. Věnuje se také publikační činnosti a je spoluautorem publikace Svěřenský fond – návod k použití, kde zaštiťoval problematiku zdanění svěřenských fondů.

Daňové důsledky povodní v České republice

V souvislosti s rozsáhlými povodněmi, které v posledních dnech zasáhly značné území České republiky, jsme připravili přehled nejdůležitějších daňových dopadů, které se mohou týkat občanů, podnikatelů a firem.

Vobecné rovině je daňová uznatelnost škod zákonem o daních z příjmů velmi omezena. Zákon však obsahuje jisté výjimky, kdy je možno bez omezení daňově uznat škody, které souvisejí s živelní pohromou. Zákon o daních z příjmů dále upřesňuje, že mezi živelní pohromy spadají právě i povodně a záplavy.

„Pokud tedy podnikateli či firmě vznikly škody na majetku (tj. majetek byl z důvodu poškození vyřazen z obchodního majetku) v souvislosti se živelní pohromou, jsou tyto škody daňově uznatelným nákladem,“ vysvětluje Michal Jelínek, partner V4 Group.

Náhrady škody přijaté v souvislosti se živelní

pohromou

Daňový režim přijaté náhrady se liší v tom, zda je náhrada přijata fyzickou osobou, nebo právnickou osobou, tedy například firmou. V případě fyzické osoby jsou dle zákona o daních z příjmů od zdanění mimo jiné osvobozeny přijaté náhrady majetkové nebo nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku a plnění z cestovního pojištění.

moje .kdpcr.cz

Osvobození od zdanění se však u fyzických osob nevztahuje na náhrady za škody způsobené na majetku, který je zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské činnosti, nebo na majetku, který slouží k nájmu.

Obecně řečeno, náhrady škod fyzickým osobám od pojišťoven nebo například veřejných orgánů přijaté v souvislosti s povodněmi, které nemají souvislost s majetkem využívaným k podnikatelské činnosti nebo nájmům, jsou u těchto fyzických osob příjmem, který nepodléhá zdanění.

Stejně tak například pojistné plnění přijaté fyzickou osobou z cestovního pojištění vyplacené v souvislosti s povodněmi, kvůli kterým nebylo možné vycestovat na dovolenou, je u této fyzické osoby osvobozeným příjmem bez ohledu na limit plnění.

„V souvislosti s osvobozenými příjmy je v případě fyzické osoby také nutné pamatovat na oznamovací povinnost vztahující se k osvobozeným příjmům převyšujícím částku 5 mil. Kč za kalendářní rok. Nesplnění této povinnosti může být správcem daně sankcionováno až do výše 15 % z částky neoznámeného příjmu,“ vysvětluje Michal Jelínek.

V případě příjmu plynoucího firmě, tedy právnické osobě, jsou v obecné rovině náhrady škod, ať již od pojišťoven, nebo

například od veřejných orgánů, zdanitelným příjem. Pokud tedy firma obdrží od pojišťovny pojistné plnění za škodu na firemním majetku způsobenou povodněmi, je tato náhrada pro firmu zdanitelným příjmem.

Daňová uznatelnost darů

U podnikajících fyzických osob a firem nejsou dary obecně daňově uznatelným nákladem. „Existují ale situace, kdy lze i dar uplatnit jako daňově uznatelný náklad. Zákon o daních z příjmů umožňuje do daňově uznatelných nákladů zahrnout výdaje vynaložené v rámci pomoci poskytnuté formou nepeněžního plnění v souvislosti s odstraňováním následků živelních pohrom. Tedy i povodní a záplav, ke kterým došlo na území České republiky, jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor,“ podotýká Michal Jelínek z V4 Group a dodává, že je důležité zdůraznit, že daňová uznatelnost nákladu není podmíněna tím, zda je plnění poskytnuto fyzické osobě, nebo právnické osobě.

Pokud se tedy firma například rozhodne, že na vlastní náklady daruje občanovi, kterému povodně zničily dům, stavební materiál na obnovu nemovitosti, bude se u darovatele jednat o daňově uznatelný náklad. Tyto výdaje ale nelze souč asně uplatnit jako odčitatelnou položku od základu daně.

Daňová uznatelnost darů – položka odčitatelná od základu daně

Pakliže nelze dar poskytnutý v souvislosti se živelní pohromou zahrnout do daňově uznatelných nákladů, tj. jedná se o peněžitý dar, je možné za splnění podmínky osoby příjemce odečíst tento výdaj ze základu daně v podobě odčitatelné položky. Podmínka osoby příjemce znamená, že dar musí být poskytnut právnické osobě, tedy například přímo konkrétní postižené právnické osobě, nebo je třeba zaslat peněžitý dar do veřejné sbírky nebo poskytnout peněžní prostředky obci.

Jestliže podnikající fyzická osoba nebo fi rma uvažuje, že poskytne peněžitý dar konkrétnímu občanovi, nelze vyjma situace velmi omezeného okruhu příjemců plnění uplatnit tento výdaj jako odčitatelnou položku od základu daně.

„V tomto případě tedy doporučujeme, aby byl peněžitý dar poskytnut skrze veřejnou sbírku nebo, jak již bylo zmíněno, formou nepeněžního daru. Možnost odečíst od základu daně plnění poskytnuté v souvislosti s povodněmi má i nepodnikající fyzická osoba, tj. například zaměstnanec bez jiných zda-

nitelných příjmů. Pro doplnění uvádíme, že právnická osoba může v úhrnu odečíst nejvýše 10 % ze základu daně, u fyzických osob se jedná o 15 % ze základu daně,“ říká Michal Jelínek.

Daňový režim darů přijatých v souvislosti se živelní pohromou pohledem příjemce daru

Pokud je fyzická osoba příjemcem daru ať již v peněžité, nebo nepeněžité podobě, který byl prokazatelně přijat v souvislosti s povodněmi, bude se bez ohledu na osobu darovatele jednat o příjem osvobozený od zdanění, neboť se jedná o příjem poskytnutý na humanitární účel. Není tedy podstatné, kdo je darovatelem – může se jednat například o dar od jiného občana bez příbuzenské linie nebo od obce, nicméně pro osvobození příjmu od zdanění musí být příjemce daru schopen prokázat, že byl dar přijat na humanitární účel.

„Prokazování účelu daru však může být v jistých situacích složité, proto doporučujeme, aby si příjemce daru obstaral důkazní prostředky, které prokážou naplnění účelu daru. Prokazovat účel daru pro uplatnění osvobození není potřebné za situace, kdy je dar přijat z veřejné sbírky. Využívání veřejných sbírek jako formy poskytnutí daru nejen v souvislosti se živelní pohromou je tedy z daňového hlediska jedním z nejbezpečnějších a nejjednodušších způsobů jak pro snížení základu daně na straně darovatele, tak i uplatnění osvobození na straně příjemce,“ uvádí Michal Jelínek.

U fyzických osob je dále možné osvobodit příjem ve formě daru bez ohledu na účel daru či osobu darovatele až do úhrnné výše 50 000 Kč ročně. Pokud se tedy bude jednat o dar do úhrnné výše 50 000 Kč ročně, který není poskytnut na humanitární či charitativní účel, od osoby bez příbuzenského vztahu a nebude se jednat o dar poskytnutý z veřejné sbírky, jedná se o dar, který taktéž nepodléhá zdanění, a to vzhledem ke splnění limitu daru. „Obdobně jako u fyzických osob umožňuje zákon o daních z příjmů osvobodit i u právnických osob příjem, který byl přijat na humanitární nebo charitativní účely či přijat z veřejné sbírky. Pokud je právnická osoba zároveň organizátorem veřejné sbírky, budou prostředky vybrané v rámci veřejné sbírky taktéž u této právnické osoby osvobozené od zdanění. V tomto ohledu je nutné zdůraznit, že veškeré případné náklady vynaložené na dosažení osvobozeného příjmu jsou daňově neuznatelné,“ uzavírá Jelínek.

Zdroj: V4 Group

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2024

Praktické uplatnění dlouhodobého investičního produktu

Zákonem č. 462/2023 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2024 v zákonu o daních z příjmů k vymezení produktu spoření na stáří a jeho daňově podporovanému řešení.

PIvan Macháček

Daňový poradce č. o. 787

roduktem spoření na stáří se pro účely daní z příjmů rozumí jednak penzijní připojištění se státním příspěvkem, doplňkové penzijní spoření, penzijní pojištění u instituce

moje .kdpcr.cz

penzijního pojištění a soukromé životní pojištění, a jednak nově zavedený dlouhodobý investiční produkt (DIP).

Vymezení daňové podpory produktu spoření na stáří

1) příspěvky zaměstnavatele hrazené na produkt spoření na stáří zaměstnanci

V ustanovení § 6 odst. 9 písm. m) ZDP ve znění zákona č. 462/2023 Sb. se stanoví, že od daně z příjmů ze závislé činnosti je osvobozen příjem v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na daňově podporované produkty spoření

na stáří jeho zaměstnance nebo na daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož pojistníkem je jeho zaměstnanec, do úhrnné výše 50 000 Kč ročně.

Limitní částka 50 000 Kč pro osvobození příspěvků od daně z příjmů ze závislé činnosti stanovená v § 6 odst. 9 písm. m) ZDP se sleduje u zaměstnavatele souhrnně za všechny druhy produktu spoření na stáří

Pokud příspěvek zaměstnavatele na jednotlivé produkty spoření na stáří nebo na kombinaci těchto druhů produktů spoření na stáří poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijní společnosti, u instituce penzijního pojištění nebo na účet u pojišťovny resp. na účet u společnosti poskytující DIP převyšuje v souhrnu v kalendářním roce u zaměstnance částku 50 000 Kč, bude v příslušném měsíci, kdy dochází k překročení tohoto limitu připočtena nadlimitní výše příspěvku ke zdanitelné mzdě zaměstnance pro výpočet měsíční zálohy na daň z příjmů. Příspěvek, který není osvobozen od daně z příjmů a podléhá u zaměstnance zdanění, vstupuje rovněž do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

V případě, že zaměstnanec získá příspěvek na produkty spoření na stáří od více zaměstnavatelů v průběhu kalendářního roku, sleduje se limit 50 000 Kč příspěvku osvobozeného od daně z příjmů ze závislé činnosti u každého zaměstnavatele samostatně. Půjde např. o případ, kdy zaměstnanec v průběhu kalendářního roku změní zaměstnání a každý ze zaměstnavatelů mu přispívá na příslušný druh produktu spoření na stáří.

Daňové výhody na straně zaměstnance nelze uplatnit v případě, že příspěvek na jednotlivé produkty spoření na stáří je poskytnut zaměstnavatelem ve finanční podobě přímo zaměstnanci V tomto případě by naopak byl finanční příspěvek poskytnutý zaměstnanci v plné výši zdaňován současně s jeho mzdou a byl by zahrnut do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální a zdravotní pojištění.

Daňové řešení příspěvků zaměstnavatele zaměstnancům na příslušné produkty spoření na stáří vyplývá u zaměstnavatele ze znění § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP, který obsahuje režim daňově uznatelných nákladů na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy.

Příspěvky zaměstnancům na příslušný druh produktu spoření na stáří budou u zaměstnavatele daňově uznatelné bez ohledu na jejich výši, pokud jejich poskytování zaměstnavatelem vyplývá z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy. Daňovým výdajem zaměstnavatele bude i příspěvek uhrazený za zaměstnance, který pracuje na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, pokud bude splněna podmínka § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 ZDP.

2) nezdanitelná část základu daně v případě zaplacených příspěvků poplatníkem na produkt spoření na stáří

V ustanovení § 15 odst. 5 ZDP ve znění zákona č. 462/2023 Sb. se uvádí, že od základu daně lze odečíst příspěvky v celkovém úhrnu nejvýše 48 000 Kč zaplacené poplatníkem ve zdaňovacím období na jeho daňově podporované produkty spoření na stáří a daňově podporované pojištění dlouhodobé péče, jehož je pojistníkem.

V navazujícím odstavci 6 ustanovení § 15 ZDP se uvádí, že:

v případě příspěvků na penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem a na doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření lze odečíst od základu daně podle odstavce 5 pouze část měsíčního příspěvku, která převyšuje částku, od které náleží nejvyšší státní příspěvek podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření; v případě zaplacení jednorázového pojistného na soukromé životní pojištění se pro účely odstavce 5 za příspěvek zaplacený ve zdaňovacím období trvání pojištění považuje poměrná část jednorázového pojistného připadající na toto zdaňovací období určená s přesností na dny.

Změnou oproti stavu účinnému dle ZDP ve znění do 31. 12. 2023 je, že se nově od 1. 1. 2024 stanoví souhrnný limit 48 tis. Kč, který lze od základu daně odečíst, do kterého se započítávají příspěvky na všechny uvedené produkty ; neplatí tedy již samostatný limit 24 tis. Kč pro příspěvky na penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření a vedle toho samostatný limit 24 tis. Kč pro příspěvky na soukromé životní pojištění, jako tomu bylo podle § 15 odst. 5 a odst. 6 ZDP ve znění účinném do 31. 12. 2023.

Podmínky uplatnění daňové podpory produktu spoření na stáří

V ustanovení § 15b ZDP jsou stanoveny podmínky daňové podpory produktů na stáří vymezených v § 15a ZDP a následky toho, když daňově podporovaný produkt přestane splňovat podmínky pro daňovou podporu.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2024

Základním následkem porušení podmínek pro daňovou podporu je, že příspěvky na tento produkt již do budoucna nepožívají výhody uvedené v § 6 odst. 9 písm. m) a § 15 odst. 5 ZDP, a to z důvodu, že tato ustanovení se vztahují pouze na daňově podporované produkty spoření na stáří.

Produkt spoření na stáří je daňově podporovaný, pokud je sjednáno nebo jinak určeno, že výplata peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu jsou ve prospěch a) poplatníka, který produkt sjednal, a to pouze 1. po 120 kalendářních měsících od vzniku produktu, nejdříve však v kalendářním roce, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku, a v případě plnění z doplňkového penzijního spoření, na které podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření vzniká nárok dosažením věku o 5 let nižšího, než je jeho důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění, nejdříve v okamžiku dosažení věku o 5 let nižšího, než je jeho důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění,

2. při jeho invaliditě třetího stupně, nebo

3. v souvislosti se zánikem produktu spoření na stáří, nebo b) jiného poplatníka, a to pouze v případě

1. smrti poplatníka, který produkt sjednal,

2. úplaty poskytovateli tohoto produktu za jeho vedení nebo služby s ním související,

3. odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu za protiplnění poskytnuté ve prospěch tohoto produktu, ledaže se jedná o odepsání za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena odepisovaného majetku, nebo

4. plnění povinnosti stanovené jiným právním předpisem.

V § 15b odst. 2 se stanoví podmínky daňové podpory produktu spoření na stáří pro účely osvobození příspěvků placených zaměstnavatelem na produkt jeho zaměstnance od daně z příjmů podle § 6 odst. 9 písm. m) ZDP. Uvádí se zde, že pro účely osvobození příjmu zaměstnance v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na zaměstnancův produkt spoření na stáří není tento produkt daňově podporovaným tehdy, je-li sjednáno nebo jinak určeno, že v případě smrti zaměstnance jsou výplata peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu ve prospěch tohoto zaměstnavatele. Zaměstnanec je povinen oznámit svému zaměstnavateli, že jeho produkt spoření na stáří přestal být daňově podporovaný nebo že došlo ke skutečnosti, která má za následek navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří, do konce kalendářního měsíce, ve kterém k tomu došlo.

moje .kdpcr.cz

U zaměstnance

je osvobozen od daně z příjmů ze závislé činnosti nepeněžní příjem v podobě příspěvku hrazeného zaměstnavatelem na jednotlivý produkt nebo souhrnně na všechny daňové podporované produkty na stáří do úhrnné výše 50 000 Kč ročně.

V § 15b odst. 4 a 5 jsou vymezeny situace, kdy je poplatník povinen navrátit daňovou podporu včetně způsobu navrácení této daňové podpory. K navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří dochází, pokud před uplynutím 120 kalendářních měsíců od jeho vzniku nebo před kalendářním rokem, ve kterém poplatník dosáhne 60 let věku, a) došlo k výplatě peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo k odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu ve prospěch poplatníka, který produkt sjednal, nejedná-li se o

1. výplatu, plnění nebo odepsání při poplatníkově invaliditě třetího stupně,

2. výplatu, plnění nebo odepsání z důvodu zániku poskytovatele tohoto produktu nebo odnětí povolení k poskytování tohoto produktu poskytovateli, pokud jsou obdržené naspořené peněžní prostředky a majetek do 1 měsíce od jejich přijetí vloženy na poplatníkův daňově podporovaný produkt spoření na stáří stejného druhu nebo v případě penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem na jeho daňově podporované doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, nebo

3. plnění z doplňkového penzijního spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, na které vznikl nárok dosažením věku o 5 let nižšího, než je poplatníkův důchodový věk podle zákona upravujícího důchodové pojištění,

b) došlo k výplatě peněžních prostředků nebo plnění z tohoto produktu nebo k odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu poplatníka ve prospěch jiného poplatníka, než který produkt sjednal, nejedná-li se o

1. výplatu, plnění nebo odepsání po smrti poplatníka, který produkt sjednal,

2. úplatu poskytovateli tohoto produktu za jeho vedení nebo služby s ním související, nebo

3. odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu za protiplnění poskytnuté ve prospěch tohoto produktu, ledaže se jedná o odepsání za protiplnění, jehož obvyklá cena je podstatně nižší než obvyklá cena odepisovaného majetku, c) tento produkt zanikne, aniž by došlo k výplatě peněžních prostředků nebo plnění z něho nebo k odepsání majetku z dlouhodobého investičního produktu poplatníka, nejedná-li se o zánik produktu

1. z důvodu smrti poplatníka,

2. z důvodu zániku poskytovatele tohoto produktu nebo odnětí povolení k poskytování tohoto produktu poskytovateli, nebo

3. se současným odepsáním všech naspořených peněžních prostředků a majetku na poplatníkův daňově podporovaný produkt spoření na stáří stejného druhu nebo v případě penzijního připojištění se státním příspěvkem podle zákona upravujícího penzijní připojištění se státním příspěvkem na jeho daňově podporované doplňkové penzijní spoření podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření, nebo d) došlo k vyplacení výnosů z majetku v rámci dlouhodobého investičního produktu mimo tento produkt.

K navrácení daňové podpory dochází vždy ve zdaňovacím období, ve kterém nastala některá ze skutečností uvedených v písmenu a), b), c) nebo d), není tedy třeba podávat dodatečná daňová přiznání za předchozí zdaňovací období, ve kterých byla daňová podpora čerpána.

Navrácením daňové podpory produktu spoření na stáří se rozumí:

a) vznik příjmu podle § 10 ZDP ve výši úhrnu příspěvků poplatníka, které byly odečteny od základu daně za bezprostředně předcházejících 10 zdaňovacích období, zaplacených na tento produkt nebo na produkt spoření na stáří stejného druhu, ze kterého byly všechny naspořené peněžní prostředky a majetek převedeny na tento produkt, a

b) vznik příjmu podle § 6 ZDP ve výši úhrnu příspěvků hrazených zaměstnavatelem na tento produkt nebo na produkt spoření na stáří stejného druhu, ze kterého

byly všechny naspořené peněžní prostředky a majetek převedeny na tento produkt, které byly ve zdaňovacím období, ve kterém nastala skutečnost, která má za následek navrácení daňové podpory produktu spoření na stáří, a v bezprostředně předcházejících 10 zdaňovacích obdobích osvobozeny od daně; tento příjem se nepovažuje za vyplácený plátcem daně z příjmů ze závislé činnosti (z toho vyplývá, že z tohoto příjmu se neplatí pojistné na sociální a zdravotní pojištění).

Pokud v uplynulých 10 zdaňovacích obdobích došlo k převedení naspořených peněžních prostředků a majetku vedeného v rámci tohoto produktu z jiného daňově podporovaného produktu spoření na stáří stejného druhu, počítají se dle výše uvedeného písmene a) do úhrnu příspěvků, ze kterého vzniká příjem podle § 10 ZDP, i příspěvky zaplacené na tento předchozí produkt, které byly odečteny od základu daně v uplynulých 10 zdaňovacích obdobích. Stejně tak se postupuje, pokud v průběhu uvedených 10 zdaňovacích období poplatník převáděl naspořené peněžní prostředky a majetek mezi více produkty téhož druhu.

Vymezení dlouhodobého investičního produktu

Dlouhodobý investiční produkt je nová forma investování, která nabízí možnost vedle tradičního doplňkového penzijního spoření a životního pojištění vytvořit si další rezervu na stáří. Jedná se o státem podporovaný produkt, který umožňuje uplatňovat daňové výhody při dodržení státem stanovených podmínek. DIP je investiční produkt, ve kterém občan na příklad investuje do akcií, dluhopisů či investičních fondů. DIP má velmi dlouhý investiční horizont, a proto je ideálním nástrojem pro pravidelné investování, které nabízí řadu výhod. Na rozdíl od penzijního spoření nebo životního pojištění je u DIPu mnohem více možností, do čeho je možno investovat. V rámci DIPu lze fond, do kterého občan investuje, snadno změnit formou tzv. přestupu, to znamená, že dojde k odprodeji podílových listů původního fondu s nákupem podílových listů nového fondu. Výhodou DIPu je široké spektrum investičních nástrojů, které mohou klienti zvolit. Pokud mají o investicích alespoň základní znalosti, mohou sami rozhodovat, do čeho vloží své úspory, čímž si portfolio diverzifikují a nespoléhají na jeden nástroj.

Dle znění § 15a odst. 5 ZDP se dlouhodobým investičním produktem rozumí pro účely daní z příjmů dlouhodobý investiční produkt podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu a obdobný produkt poskytovaný zahraniční osobou oprávněnou poskytovat takový produkt v členském státě EU nebo státě tvořícím Evropský hospodářský prostor.

Dlouhodobý investiční produkt je legislativně upraven zejména ustanoveními zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu ve znění zákona č. 462/2023 Sb. V ustanovení § 134g tohoto zákona se uvádí, že smlouvou o dlouho-

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2024

dobém investičním produktu se poskytovatel dlouhodobého investičního produktu jako podnikatel zavazuje poskytovat své služby jako dlouhodobý investiční produkt podle tohoto zákona pro majitele tohoto produktu. Poskytovat dlouhodobý investiční produkt může jen banka, spořitelní a úvěrní družstvo, obchodník s cennými papíry, investiční společnost, samosprávný investiční fond, zahraniční osoba s obdobnou činností oprávněná poskytovat své služby v České republice.

V § 134i tohoto zákona nalezneme vymezení majetku v rámci dlouhodobého investičního produktu. Jedná se o:

a) peněžní prostředky, b) investiční cenné papíry nebo nástroje peněžního trhu, které jsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo v mnohostranném obchodním systému provozovatele se sídlem v členském státě EU, nebo na trhu obdobném regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem EU, nebo se s nimi obchoduje na trhu obdobném regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem EU, jestliže tyto trhy jsou uvedeny v seznamu zahraničních trhů obdobných regulovanému trhu se sídlem ve státě, který není členským státem EU, vedeném Českou národní bankou,

c) dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, jejichž emitentem je členský stát EU nebo centrální banka takového státu, d) kryté dluhopisy nebo obdobné cenné papíry představující právo na splacení dlužné částky, jejichž emitentem je zahraniční banka se sídlem v členském státě EU, e) cenné papíry kolektivního investování, f) deriváty, které nejsou investičním cenným papírem a které jsou sjednány výhradně za účelem zajištění majetku v rámci dlouhodobého investičního produktu, je-li hodnotou, ke které se vztahuje hodnota tohoto nástroje, úroková míra, měnový kurz nebo měna.

Dle § 134j tohoto zákona zaměstnavatel nesmí ovlivňovat zaměstnance při výběru poskytovatele dlouhodobého investičního produktu ani přijmout pobídku, která může vést k porušení tohoto zákazu. Ve smyslu znění § 134k zákona Česká národní banka vede v elektronické podobě seznam poskytovatelů dlouhodobého investičního produktu, kteří České národní bance oznámili zahájení poskytování dlouhodobého investičního produktu v České republice podle § 134h odst. 4 zákona.

Hlavní výhody dlouhodobého investičního produktu

daňové zvýhodnění – lze si odečíst až 48 000 Kč ročně od základu daně z příjmů fyzických osob v rámci souhrnného limitu pro všechny produkty spoření na stáří. Pokud bude občan v rámci produktů spoření na stáří využívat pouze DIP, pak

Od základu daně z příjmů fyzické osoby lze odečíst příspěvky na jednotlivý produkt nebo na všechny daňové podporované produkty spoření na stáří zaplacené poplatníkem ve zdaňovacím období do úhrnné výše 48 000 Kč.

na  maximální daňovou úlevu ve výši 7 200 Kč (při uplatnění sazby daně 15 %) dosáhne, když si bude občan do DIPu investovat pravidelně 4 000 Kč měsíčně; vklad do DIPu lze uplatnit v rámci odpočtu od základu daně z příjmů celý na rozdíl od penzijního spoření (ať už u staršího penzijního připojištění, nebo doplňkového penzijního spoření), kde lze zahrnout pouze část příspěvku na penzijní spoření nad 1 000 Kč měsíčně (do 30. 6. 2024), od července 2024 pak nad 1700 Kč měsíčně; příspěvky zaměstnavatele – výhodné čerpání příspěvků od zaměstnavatele osvobozených od daně z příjmů ze závislé činnosti u zaměstnance až do výše souhrnného ročního limitu 50 000 Kč se vztahuje na všechny státem daňově podporované produkty. Pokud na příklad zaměstnavatel bude přispívat zaměstnanci na DIP ve výši 50 000 Kč ročně (a jiné podporované produkty spoření na stáří zaměstnanec nebude mít od zaměstnavatele), dosáhne zaměstnanec maximální daňovou úlevu ve výši 7 500 Kč (při uplatnění sazby daně 15 %).

Určité nevýhody dlouhodobého investičního produktu

hlavní nevýhodou DIPu je to, že se na něj nevztahuje státní příspěvek , který je možné čerpat pouze v rámci penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření; nutnost zůstat v rámci sjednaného DIPu minimálně 10 let od vzniku produktu – nelze učinit ani částečný zpětný odkup,

31 moje .kdpcr.cz

lze učinit pouze přestup v rámci sjednaného DIPu. Veškeré peněžní prostředky, které jsou poslány na účet DIPu, ale rovněž i výnos z investic, musí zůstat na účtu DIPu až do jeho ukončení; z transakcí v rámci DIPu mohou vznikat daňové povinnosti (např. příjem z prodeje cenných papírů), přičemž úhradu daňových povinností nelze provést z majetku v rámci DIPu po dobu jeho trvání; výběr jakýchkoliv peněžních prostředků z DIPu lze uskutečnit po 10 letech – nejdříve však v roce, kdy bude dosaženo 60 let věku občana (platí tedy pravidlo 120/60); pokud se občan rozhodne prostředky z DIPu vybrat dříve, než splní podmínky (120/60), je to možné (ať už celou částku, nebo jen její část), bude však muset vrátit všechny dříve získané daňové úlevy a dodanit příspěvek zaměstnavatele, pokud zaměstnavatel přispívá zaměstnanci na DIP.

Příklad 1

Občan, který od 1. 1. 2024 odešel do starobního důchodu, nadále pokračuje v doplňkovém penzijním spoření na základě dříve uzavřené smlouvy z roku 2021, kam v roce 2024 zasílá měsíční příspěvek ve výši 3 000 Kč. Současně si založil u ČSOB dlouhodobý investiční produkt, kam zasílá od září 2024 na vybrané podílové fondy pravidelně měsíčně částku 4 000 Kč. Starobní důchodce pokračuje ve svém dřívějším podnikání se zdaněním těchto příjmů dle § 7 ZDP.

Za období leden až červen 2024 může občan uplatnit odpočet od základu daně z příjmů ve výši (3 000 Kč – 1 000 Kč) x 6 měsíců = 12 000 Kč. Částka 1 000 Kč je výší měsíčního příspěvku účastníka penzijního spoření, od které náleží nejvyšší státní příspěvek 230 Kč. S účinností od 1. 7. 2024, kdy dochází ke změnám v poskytnutí státního příspěvku na penzijní spoření, nemá účastník, kterému byl přiznán starobní důchod z důchodového pojištění, nárok na poskytnutí tohoto státního příspěvku. Proto si občan za měsíce červenec až prosinec 2024 může uplatnit odpočet od základu daně z příjmů ve výši měsíčního příspěvku na penzijní spoření, tedy 3 000 Kč x 6 měsíců = 18 000 Kč. Vzhledem k tomu, že občan současně investuje v rámci DIPu do podílových fondů ČSOB, může si za rok 2024 uplatnit další odpočet od základu daně z příjmů ve výši 4 000 Kč x 4 měsíce = 16 000 Kč. Celkem si může poplatník v daňovém přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2024 uplatnit odpočet od základu daně ve výši 30 000 Kč (příspěvky na penzijní spoření) + 16 000 Kč (investice v rámci DIPu) = 46 000 Kč.  Pokud by občan postupoval i v roce 2025 obdobně jako v roce 2024, činily by jeho příspěvky do doplňkového penzijního spoření 3 000 Kč x 12 měsíců = 36 000 Kč a investice do DIPu 4 000 Kč x 12 měsíců = 48 000 Kč, tedy celkem by činila výše jeho produktu spoření na stáří 84 000 Kč, z níž by mohl uplatnit v daňovém přiznání jako odpočet od základu daně pouze zákonnou výši daňové podpory spoření na stáří 48 000 Kč.

Příklad 2

Zaměstnanec si založil u Generali Investments CEE v červnu 2024 dlouhodobý investiční produkt a s ohledem na své znalosti s investováním do podílových fondů si sám vybral z nabídky GI CEE pravidelné investování do dynamických fondů ve výši měsíční částky 4 000 Kč od června 2024. Zaměstnavatel v souladu s kolektivní smlouvou poskytuje zaměstnanci od července 2024 benefit spočívající v přispívání do jeho DIPu v částce 4 100 Kč měsíčně. Jiné produkty spoření na stáří zaměstnanec neuplatňuje. Zaměstnanec učinil u zaměstnavatele prohlášení k dani.

U zaměstnance je v roce 2024 dle § 6 odst. 9 písm. m) ZDP osvobozen od daně z příjmů ze závislé činnosti příspěvek hrazený zaměstnavatelem na jeho DIP ve výši 4 100 Kč x 6 měsíců = 24 600 Kč. Dále si může zaměstnanec u zaměstnavatele v rámci ročního zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění za rok 2024 uplatnit v souladu se zněním § 15 odst. 5 ZDP odpočet od základu daně výši příspěvků zaplacených zaměstnancem do jeho DIPu ve výši 4 000 Kč x 7 měsíců = 28 000 Kč. Celkem bude mít zaměstnanec na založený DIP vloženo v roce 2024 od zaměstnavatele a vlastním investováním 24 600 Kč + 28 000 Kč = 52 600 Kč (jde o nezdanitelnou částku). Na dani z příjmů tak občan ušetří při uplatnění sazby 15 % částku 52 600 Kč x 0,15 = 7 890 Kč.

Pokud zaměstnanec i zaměstnavatel budou pokračovat v roce 2025 v investování do DIPu zaměstnance ve stejné výši jako v roce 2024, bude u zaměstnance v roce 2025 osvobozen od daně z příjmů ze závislé činnosti příspěvek hrazený zaměstnavatelem na jeho DIP ve výši 4 100 Kč x 12 měsíců = 49 200 Kč. Dále si může zaměstnanec u zaměstnavatele v rámci ročního zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění za rok 2025 uplatnit odpočet od základu daně výši příspěvků zaplacených zaměstnancem na jeho DIP ve výši 4 000 Kč x 12 měsíců = 48 000 Kč. Poplatník tak v roce 2025 uplatní výši daňové podpory produktu spoření na stáří dle ZDP 49 200 Kč + 48 000 Kč = 97 200 Kč a na dani z příjmů ušetří 97 200 Kč x 0,15 = 14 580 Kč.

Příklad 3

Zaměstnanec si hodlá koncem roku 2024 založit dva dlouhodobé investiční produkty. V rámci DIPu založeného u ČSOB hodlá v roce 2025 investovat do vhodně zvolených několika podílových fondů nabízených ČSOB v rámci DIPu průběžně měsíčně částku 3 000 Kč (za kalendářní rok 36 000 Kč). Do druhého DIPu založeného zaměst-

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2024

nancem u Generali Investments přislíbil zaměstnavatel v rámci zaměstnaneckého benefitu přispívat od roku 2025 příspěvkem ve výši 50 000 Kč ročně (pravidelně v prvním měsíci kalendářního čtvrtletí částku 12 500 Kč). Do tohoto druhého DIPu si bude zaměstnanec ještě sám přispívat průběžně měsíčně částku 1 000 Kč (za kalendářní rok 12 000 Kč). Jiné produkty spoření na stáří občan nemá.

Občan může mít uzavřeno více DIPů, do kterých může pravidelně měsíčně, čtvrtletně nebo ročně investovat jakoukoliv výši investičních prostředků do nabízených produktů v rámci DIPu jeho poskytovatelem. Daňovou výhodu si však občan uplatní pouze do souhrnné výše příspěvků do všech DIPů 48 000 Kč/rok (toto v našem případě občan splňuje, když za rok 2025 vloží do obou DIPů celkem 3 000 Kč x 12 měsíců + 1 000 Kč x 12 měsíců = 48 000 Kč). Přitom dodržení tzv. pravidla 120+60 se pro daňovou účinnost uplatněného odpočtu od základu daně počítá samostatně pro každý DIP. Zaměstnanec splňuje i podmínku uplatnění osvobození příjmu v podobě příspěvku uhrazeného zaměstnavatelem na daňově podporované produkty spoření na stáří (v našem případě DIP) v plné výši 50 000 Kč za rok.

ní výši dosavadních příspěvků na doplňkové penzijní spoření (ve vazbě i na maximální výši státního příspěvku na penzijní spoření) a na životní pojištění tak, aby souhrnně s příspěvky do DIPu nepřesáhla jeho výše investic v rámci tří produktů spoření na stáří 48 000 Kč.

V žádném případě by však nebylo vhodné předčasně zrušit smlouvy na penzijní spoření nebo na soukromé životní pojištění a pokračovat v investicích v roční výši 48 000 Kč pouze do DIPu. V tomto případě by poplatník pozbyl veškeré výhody dříve uplatněné (došlo by k vrácení dříve poskytnutého státního příspěvku na penzijní spoření a zdanění dříve uplatněných daňových odpočtů v rámci penzijního spoření a životního pojištění).

Řešením je například u smlouvy na doplňkové penzijní spoření snížit od ledna 2025 měsíční příspěvek na 100 Kč (bez státního příspěvku), dále hradit měsíční pojistné na životní pojištění například ve výši 1 000 Kč a tím navýšit možnost investic do DIPu v roce 2025 ve výši 48 000 Kč – 100 Kč x 12 měsíců –1 000 Kč x 12 měsíců = 34 800 Kč.

Příklad 5

Příklad 4

Podnikatel má uzavřené doplňkové penzijní spoření a současně i soukromé životní pojištění (obě smlouvy uzavřel v roce 2021). Měsíční příspěvky na doplňkové penzijní spoření a pojistné na životní pojištění má nastaveny v roce 2024 tak, aby v souhrnu mohl uplatnit odpočet od základu daně v zákonem stanovené maximální výši 48 000 Kč. Od ledna 2025 hodlá investovat v rámci DIPu, ve kterém očekává vyšší zhodnocení vložených peněžních prostředků.

Nic nebrání občanovi, aby od ledna 2025 současně investoval své volné peněžní prostředky do tří druhů produktu spoření na stáří, tedy jak do doplňkového penzijního spoření, do životního pojištění, tak nově do dlouhodobého investičního produktu. Chce-li uplatnit zákonem stanovenou maximální výši odpočtu od základu daně 48 000 Kč/rok, musí upravit měsíč-

Občan dosud své volné peněžní prostředky investoval do různých podílových fondů v rámci ČSOB. V průběhu roku 2024 se rozhodne založit dlouhodobý investiční produkt (produkt spoření na stáří) a zvolil si několik podílových fondů nabízených ČSOB jakožto poskytovatele DIPu. V průběhu kalendářního roku počítá s průběžnou investicí do DIPu v částce 48 000 Kč ročně, aby mohl uplatnit odpočet od základu daně v plné maximální výši. Přitom občan zvažuje možnost převedení části výše majetku na stávajících podílových fondech do nově zřizovaného DIPu.

Pokud by občan hodlal v rámci založení DIPu u ČSOB převést stávající část hodnoty podílových fondů do nově zřízeného DIPu, musel by realizovat odkup určitého počtu podílových listů stávajících podílových fondů s daňovými dopady ve smyslu znění § 4 odst. 1 písm. t) a písm. u) ZDP a následné vložení takto získaného peněžního obnosu jako vklad do nově zřizovaného DIPu.

Rozhovor

Naše konference jsou setkáním lidí, které baví daně a chtějí o nich přemýšlet

Ondřej

Málek

Co je mešní stipendium a jakému podléhá daňovému režimu? Kde má daňový domicil zaměstnanec firmy pracující na dálku? Nakolik je současný návrh směrnice BEFIT v souladu s platným evropským právem? Zářijová konference na téma zdanění příjmů, která se konala na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, nabídla celou řadu pozoruhodných témat. V následujícím rozhovoru s jedním z organizátorů, Ondřejem Málkem z katedry finančního práva a finanční vědy PF UK , nabízíme malou ochutnávku z bohatého programu. „Oproti roku 2023 se nám povedlo přilákat více kolegů ze zahraničí. Šlo nejen o odborníky ze Slovenska, ale i z Polska a Rakouska. To nám umožnilo diskutovat i o problémech mezinárodního zdanění a nadnárodních tématech,“ říká mimo jiné Ondřej Málek.

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2024

Začněme toto ohlédnutí za vaší konferencí tématem, které muselo i nejednomu expertovi vrtat hlavou: co je mešní stipendium a jaký je jeho daňový režim?

Mešní stipendium bych patrně pojmenoval jako milodar věřícího, který nabízí knězi a církvi. Kněz však následně slouží mši svatou s konkrétním úmyslem, na který věřící mešní stipendium poskytl. Tedy věřící může například poskytnout stipendium s úmyslem na uzdravení jemu blízké osoby. Kněz následně slouží mši svatou, do které je přinášena oběť s prosbou Boha o uzdravení. Poskytnout mešní stipendium ovšem není povinností věřícího – nejde o žádnou platbu za odsloužení mše. Sloužit mši s úmyslem lze totiž i bez poskytnutí tohoto stipendia. Jde jen o možnost věřícího, který symbolicky přináší oběť na konkrétní intenci. Tolik režim církevního práva. Z pohledu tuzemského civilního práva jde o účelově vázaný dar, od čehož se odvíjí i režim zdanění. Daňový pohled ovšem komplikuje určení příjemce tohoto daru – mešního stipendia. Je jím církev, nebo nějaká konkrétní fyzická osoba – například kněz, který jej přijal? Pokud je příjemcem konkrétní fyzická osoba, půjde o zdanitelný příjem podle § 10 odst. 1 písm. q) zákona o daních z příjmů. Bude-li příjemcem právnická osoba – církev – půjde typicky o příjem, avšak v případě veřejně prospěšného poplatníka osvobozený podle § 19 odst. 2 písm. b) bodu 1 zákona o daních z příjmů.

Tento příspěvek byl pro mě osobně velmi zajímavý. Bylo to příjemné spojení, zejména s ohledem na konání konference na půdě právnické fakulty. Připomnělo mi to původní význam zkratky JUDr. Tedy juris utriusque doctor, což znamená doktor obojího práva. Dnes bychom řekli práva světského i církevního, kdysi práva římského i církevního. Každopádně tento příspěvek vzbudil zájem i u ostatních posluchačů, protože na něj směřovalo několik dotazů v diskuzi a Wojciech Morawski k němu přinesl i pár poznámek z perspektivy polského práva.

Abychom si nevybírali jen perličky, úvodní přednáška se zabývala samotným předmětem daně. Co tedy je příjem, když v zákoně o dani z příjmu není vůbec vymezen?

V teorii za základní konstrukční prvek daně, tedy pojmový či definiční znak konkrétní daně, označujeme předmět. V případě daní z příjmů je tímto předmětem příjem. Jde tak o klíčový pojem pro rozpoznání, co vlastně zdaňujeme příjmovými daněmi. Česká právní úprava daní z příjmů pojem příjmu nijak nevymezuje, a tak nějak počítá s tím, že všichni vědí. Dále pak už jen pracuje s různými kategoriemi příjmů, například skrze dílčí základy daně, nebo s odvozením příjmů od výnosů u poplatníků, kteří jsou účetními jednotkami. Nějaké snahy o vymezení tohoto pojmu můžeme najít v judikatuře – například v rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 2 Afs 42/2005-136. V něm se operuje s tím, že jde o skutečné zvýšení majetku poplatníka. Toto vymezení s sebou ale nese řadu problémů. Co situace, kde reálně k žádnému zvýšení majetku nedochází? Například takové využití vozidla zaměstnancem pro soukromé účely – tady jen konstruujeme fikci příjmu. Stejně tak nám takové vymezení dělá problémy třeba u nerealizovaných kurzových rozdílů.

Nějaká větší teorie v oblasti daňového práva nám dnes v České republice chybí.

To je ovšem škoda. Může totiž zajišťovat soudržnost a funkčnost celého systému

– tak jak se to dá pozorovat třeba v civilním právu.

Závěr je tedy takový, že nevíme, co je příjem. Možná by vymezení mohlo být úkolem pro teorii, ale nějaká větší teorie v oblasti daňového práva nám dnes v České republice chybí. To je ovšem škoda. Může totiž zajišťovat soudržnost a funkčnost celého systému – tak jak se to dá pozorovat třeba v civilním právu. U nás je to narušeno obdobím komunismu, ale je to krásně vidět na německé nebo rakouské civilistice.

Sportovci vydělávají často enormní částky, občas se stanou také terčem berních úřadů kvůli daňovým únikům. Problematika danění jejich přeshraničních příjmů byla dalším z témat...

Hned bych je neobviňoval z daňového úniku, ale určitě mohou být předmětem zájmu správců daně – už jen proto, že jde o specifickou skupinu poplatníků s potenciálně velkými příjmy. Pokud navíc působí v zahraničí, objevují se u nich témata typicky spojená s mezinárodním zdaněním. Tedy problémy s daňovou rezidenturou, riziko dvojího zdanění i dvojího nezdanění, hledání cest k optimalizaci daňové povinnosti skrze různé konflikty a nesoulady národních právních úprav. Miroslava Večeř, která tento příspěvek měla, se tématu věnuje již dlouhodobě. Mohu už teď avizovat, že na počátku roku 2025 vyjde její monografie věnovaná problematice mezinárodního zdanění u sportovců.

Populární je dnes práce na dálku. Jenže když probíhá přes hranice, vyvstává pro firmu otázka: kde se nachází můj zaměstnanec? Jaké daňové problémy jsou s tím spojeny?

35 moje .kdpcr.cz

Hlavním problémem je určení místa výkonu práce na dálku –je to místo bydliště zaměstnance, nebo místo, kde se objevují výsledky této práce? Odpověď má vliv na určení země zdanění příjmu zaměstnance. Nese to s sebou ale i možnosti vzniku stálé provozovny. To pak už neovlivňuje jen zdanění příjmů zaměstnance, ale i zaměstnavatele. Profesor Morawski z univerzity v Toruni si mimo jiné kladl otázku, jestli aktuální modelová smlouva OECD dovede tyto problémy řešit, nebo je třeba její zásadnější revize. Určitě doporučuji si přečíst písemnou podobu tohoto příspěvku v postkonferenčním sborníku, který vyjde v závěru roku.

Průběžný systém financování penzí se bude dostávat do stále větších potíží. Lidé jsou nabádáni ke spoření na stáří, což má své daňové aspekty. Které z nich se staly hlavním tématem v rámci vaší konference?

Jeden z příspěvků, který ovšem bude jen v písemné podobě, neboť přednášející nemohla dorazit, se dotýká nedávného rozvolnění státem podporovaných možností spoření na stáří. Novelizace zákona o daních z příjmů, která souvisela i s novelizací zákona o podnikání na kapitálovém trhu, přinesla dlouhodobý investiční produkt. Ten umožňuje odkládat prostředky na zajištění postproduktivní fáze života s možností vyššího zhodnocení, ale samozřejmě i vyššího rizika, než jak je tomu například u doplňkového

penzijního spoření. Současně ale poplatníkovi zachovává daňové benefity v podobě nezdanitelné části základu daně. Celkem mě překvapilo, že se na konferenci neobjevil žádný příspěvek z oblasti zdanění penzijních fondů a společností. Nejde o téma v tuzemsku příliš diskutované, ale pokud se podíváme na rozhodnutí Soudního dvora z posledních let a témata některých zahraničních konferencí, může to působit, že se neřeší skoro nic jiného než zahraniční investice těchto entit v jiných členských státech. To, že v nich může mít svoji majetkovou účast i stát nebo že stát má zájem držet si nad tímto trhem ve své zemi kontrolu, vyvolává zajímavé otázky z pohledu práva EU, a to nejen v daních.

Na přetřes přišly i podnikové daně. Jaké novinky zazněly o směrnici BEFIT, jejímž hlavním cílem je zavést jednotný soubor pravidel pro určení základu daně skupin společností?

Návrh této směrnice pochází z podzimu 2023 a znamená faktický ústup od předchozích snah o harmonizaci základu daně v případě zdanění právnických osob skrze CCTB a u konsolidovaného základu daně skrze CCCTB. Celý návrh má za cíl podpořit vnitřní trh tím, že se podpoří různé formy přeshraničního podnikání uvnitř unie. Poplatníkům totiž odpadnou některé starosti související s různými způsoby zjištění daňové povinnosti právnických osob. Kdo má dnes mezi klienty právnické osoby působící ve více zemích, ví, že to přináší obrovské nároky na vedení jednotlivých agend a plnění povinností. Jedním z problémů tohoto návrhu ovšem je, že neřeší vztah k již existujícímu sekundárnímu právu Evropské unie v oblasti přímých daní. Návrh směrnice jen konstatuje, že není v rozporu s existujícím evropským právem. To ale není tak snadné. Například nám chybí vyřešení vztahů ke směrnicím o úrocích, licenčních poplatcích, mateřských a dceřiných společnostech, ATADu a dokonce i k Pilíři 2, který je teď velkým oříškem pro velké nadnárodní skupiny. Aktuálně je tedy sice plánovaná implementace od roku 2028, ale před komisí ještě leží spousta práce.

Relativně mladou daní, platnou od roku 2020, je exit tax, která dopadá na přeshraniční přesuny majetku bez změny vlastníka. Na konferenci se řešila otázka, jak dopadá na přeshraniční fúze?

Nejde o samostatnou daň. Sice je zde zažitý pojem exit tax, ale tento institut jsme do národního práva implementovali skrze zdanění právnických osob v případě přemístění majetku bez změny vlastnictví v § 23g zákona o daních z příjmů. V příspěvku se Jana

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2024

Skálová věnovala srovnání exit tax v přeshraničních fúzích v jednotlivých členských státech. Mimo jiné poukázala na nejednotnost napříč Evropskou unií.

Těch témat, která by stála za zmínku, je celá řada, ale zastavme se ještě u vystoupení, které se zabývalo výplatou podílu na likvidačním zůstatku v nepeněžní podobě.

Tento příspěvek byl reakcí na nedávný koordinační výbor. Finanční správa v něm zaujala názor, že příjem v podobě nepeněžního likvidačního zůstatku by měl být oceněn jako nepeněžní příjem. Během projednávání materiálu však ze strany Finanční správy zazněl názor, že rozdíl účetní a tržní hodnoty vypláceného aktiva by měl být zdaněn na straně likvidované společnosti. Otázkou je, zda má takový závěr oporu v právu. Na konferenci k tomu proběhla zajímavá diskuze a myslím, že půjde ještě nějakou dobu o živé téma. Silné zastoupení měli mezi řečníky experti ze Slovenska. Jsou si naše země stále blízké i v daňové oblasti natolik, že taková přeshraniční výměna zkušeností dává hlubší smysl?

Je zajímavé sledovat, v čem se dnes již samostatné právní řády vyvíjejí v zásadě shodně a v čem rozdílně. Stejně tak, že například argumentace českých soudů může být návodem na odpověď na otázku řešenou slovenským soudem. Navzájem se tedy sledujeme, což ale platí i ve vztahu k jiným zemím. Samozřejmě jsou témata, ve kterých to dává větší smysl – typicky interpretace smluv o zamezení dvojímu zdanění nebo evropského práva. Přeshraniční výměna zkušeností tedy dává smysl nejen při nějaké historicky dané blízkosti, ale i s dalšími zeměmi. Krásně jsme to mohli vidět na příspěvku Miroslava Štrkolce o dopadu daňových změn na stav veřejných financí na Slovensku. Ty problémy jsou podobné.

Co vás osobně na letošní konferenci nejvíce potěšilo?

Cením si toho, že se povedlo na Právnické fakultě Univerzity Karlovy udělat již druhý ročník daňově právní konference. V roce 2023 jsme dělali konferenci věnovanou správě daní a letos došlo na zdanění příjmů. O obě byl velký zájem a na obou panovala skutečně příjemná atmosféra, ve které se pak dá vést diskuze. Tedy obě konference byly setkáním lidí, které baví daně a chtějí o nich přemýšlet. Účastníci tak nepřišli a priori s potřebou druhého přesvědčovat o své pravdě, ale vzájemně naslouchat.

Oproti roku 2023 se nám povedlo přilákat více kolegů ze zahraničí. Šlo nejen o odborníky ze Slovenska, ale i z Polska a Rakouska. To nám umožnilo diskutovat i o problémech mezinárodního zdanění a nadnárodních tématech.

Plánujete už další podobnou akci?

Už teď mohu slíbit, že příští rok se bude na Právnické fakultě Univerzity Karlovy konat konference věnovaná dani z přidané hodnoty. Bude se konat v podobném termínu jako letošní konfe-

moje .kdpcr.cz

rence na zdanění příjmů – tedy na přelomu září a října. Doporučuji sledovat LinkedIn katedry finančního práva a finanční vědy, kde včas ohlásíme konkrétní termín.

Můžete ještě nastínit, jaké jiné aktivity tohoto druhu pořádá vaše katedra?

Tento rok je spojený se dvěma novinkami, které se nám na katedře povedlo rozjet. Tou první je otevření specializovaného profesního kurzu LL.M. v daňovém právu. V rámci něj posluchači absolvují předměty zaměřené jak na tuzemskou právní úpravu hlavních daní, tak na evropské a mezinárodní daňové právo. Celý kurz pak vede k získání mezinárodně uznávaného titulu LL.M. Druhou novinkou je kurz daňových novinek. Začátkem prosince se na fakultě uskuteční dvoudenní seminář, na kterém se budeme věnovat novinkám v oblasti daní z příjmů, spotřebních daní, dorovnávacích daní, daně z nemovitých věcí, daně silniční, dani z přidané hodnoty a daňového procesu pro rok 2025 a také judikatuře poslední doby k těmto daním. Mezi přednášejícími jsou odborníci z Ministerstva financí, daňoví poradci, advokáti i vyučující z Právnické fakulty Univerzity Karlovy. Kurz je myslím lektorsky skvěle obsazen. Osobně doufám, že i tento kurz začneme pořádat pravidelně každý rok. Pro informace o těchto akcích opět doporučuji sledovat sociální sítě katedry finančního práva a finanční vědy nebo web pražské Právnické fakulty.

Ondřej Málek

Působí na katedře finančního práva a finanční vědy Právnické fakulty Univerzity Karlovy, kde se specializuje na daňové právo procesní. Je aktivním autorem v oblasti daňového práva. Podílí se na několika výzkumných projektech v České republice i zahraničí. Kromě akademické činnosti se věnuje daňovému poradenství, je členem rozkladové komise Ministerstva financí, hodnotitelem Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství a hodnotitelem Technologické agentury České republiky.

IT v daňové praxi

Informace z konference „Práva daňových poplatníků – digitalizace“

Devátý ročník konference „Práva daňových poplatníků“ proběhl letos ve dnech 4. až 6. června na univerzitě v Antverpách a byl uspořádán na téma Listina digitálních práv daňových poplatníků. Panelisty a účastníky byli již tradičně zástupci daňové správy, soudů, daňových ombudsmanů, advokátů, daňových poradců i akademiků.

VVladimír Šefl

Právní oddělení KDP ČR

ýrazného posunu k digitalizaci daňové správy ve světě bylo dosaženo díky covidu. Jen v EU daňové správy využívají cca 80 systémů umělé inteligence (dále také „AI“), a to všechny členské státy kromě jednoho. V rámci OECD pak nějakou formu AI v daních využívá 90 % členů.

Zvláštní zákony pro AI mají zatím jen některé země, proto z hlediska ochrany dat v digitalizovaném světě znovu nabývají na významu pravidla GDPR.

Už před covidem některé státy využívaly umělou inteligenci k vyhodnocování daňových subjektů z hlediska rizik a zacílení kontrol na případy možných daňových podvodů, tento účel se nyní stává jedním z hlavních při využívání AI v daňové oblasti.

V diskuzi byly zmíněny velké kauzy selhání AI v Holandsku nebo Austrálii, proto nad AI musí mít stále dohled člověk a ve většině procesů by měl člověk vstupovat i do vyhodnocení výsledků AI, zejména pokud se jedná o rozhodnutí. Stejně tak by měl mít člověk vždy přehled o tom, z jakých zdrojů dat AI vychází, je to důležité pak především pro přezkum výsledků a rozhodnutí vzešlých z AI. V Kanadě a USA (a postupně se zavádí i ve Velké Británii) úspěšně funguje v oblasti daňového práva speciální AI, používá ji daňová správa, poplatníci, ale např. i ombudsman.

Zajímavé bylo, že obecně v průběhu konference nebyl vůbec diskutován jeden aspekt digitalizace a AI, a to dopad do „úspory“ pracovních sil. Nicméně např. řecký šéf daňové správy uvedl, že díky digitalizaci, a tedy úspoře práce i času, neplánují snížení počtu zaměstnanců, ale tito se budou moci ve větší míře zaměřit na poradenství daňovým subjektům.

Ze studie o stavu a vývoji práv daňových poplatníků ve světě za rok 2023 mj. vyplynulo zhoršení situace u mlčenlivosti, a to díky dalším průlomům do mlčenlivosti ve prospěch státu, ale také díky nárůstu zveřejňovaných informací i úniku informací.

Všechny prezentace, které v textu zmiňuji, jsou k dispozici zde: https://taxpayer-rights.org/9ictr-materials-page/

Shrnutí vybraných příspěvků a diskuzí: Systém fungování AI včetně terminologie srozumitelně vysvětlil Dadvid Hadwick z Antverpské univerzity (prezentace). AI je jednoduchý autonomní software, kdy vnitřní algoritmy nejsou naprogramovány člověkem, ale jsou statisticky odvozovány z analýzy dat. Celý systém se autonomně učí z vlastních chybných výstupů, které přegeneruje do nových vstupů, a to systémem přidělování vah těmto vstupům.

V Evropě je daňovými správami využíváno 80 systémů umělé inteligence (na základě veřejně dostupných údajů) a používá ji 24 členských států EU, dále pak v oblasti DPH a cel 27 států. V rámci zemí OECD využívá nějakou formu AI až 90 % daňových správ.

V úvodním bloku „Základní práva v digitálním věku a důsledky pro zdanění“ byl prezentován rámec celé konference, jejímž cílem je vydiskutovat dopad digitalizace a umělé inteligence do stávajícího systému základních práv daňových poplatníků, a to např. i v tom směru, zda si tyto procesy vyžádají potřebu dalšího nového práva daňových subjektů, resp. přímo vznik katalogu „základních digitálních práv daňových poplatníků“.

Z hlediska transparentnosti přináší digitalizace otázky, zda stávající legislativa dostatečně ochraňuje práva daňových poplatníků v tomto procesu, dále to, zda je vůbec digitalizace transparentní, jaká data vytěžuje umělá inteligence a jak jsou zdůvodněna rozhodnutí v daňových záležitostech, která jsou vydávána s pomocí AI.

V diskusi panelistů bylo uvedeno, že daňová správa má povinnost transparentně vysvětlit, jaká (elektronická) data byla v daném případě použita a jak se k nim AI dostala. Data by měla být využita jen pro stanovený účel a jako příklad možného zneužití byl uveden případ, kdy daňová správa přebírala data od energetických firem. Daňová správa může využívat data od 3. osob, ale dopředu by měly být jednoznačně dané limity takového využití a subjekty dat by na to měly být výslovně upozorněny.

V mnoha zemích je již AI využívána k „hodnocení“ daňových poplatníků (zejména z hlediska možných daňových podvodů a cílení daňových kontrol), ovšem regulace AI je zatím nastavena jen v některých zemích a i v těch se stává, že AI využívané daňovými správami nesplňují základní principy užívání AI, např. shromažďují biometrická data, která jsou i z hlediska AI hodnocena v úrovni vysokého rizika. Každý z nás poskytuje státu mnoho dat a informací, státy tak disponují velmi rozsáhlými databázemi a nelze spoléhat na to, že daňová správa automaticky bude využívat tato data v souladu se všemi pravidly. Ochrana dat a nakládání s nimi by tak měly být zajištěny minimálně alespoň přes pravidla GDPR.

moje .kdpcr.cz

Jako příklad velmi formálně regulované AI byly zmíněny USA, nicméně v oblasti soudní ochrany se AI s ohledem na anglosaský právní systém dostává do judikatury poměrně pomalu a padl i názor, že pro soudce v USA není zatím tato oblast příliš pochopitelná.

Britský advokát Philip Baker zmínil nedávnou 3týdenní diskuzi na půdě OSN k problematice AI, kde se paradoxně během celého jednání ani jednou neprobíral dopad AI na lidská práva, a ani v OECD toto není zatím považováno za zvláštní téma, z čehož dovozuje, že pak je problém vyžadovat respekt i k právům daňových poplatníků v jednotlivých zemích. Jako řešení tak shledává poukazování na konkrétní porušování těchto práv v jednotlivých případech, a to i soudní cestou, což by pak mělo vyvolat i následnou legislativní úpravu.

Magnus Kristoffersson ze švédské univerzity Örebro informoval, že ve Švédsku je projednáván návrh zákona o datech a speciální zákon upravující data daňové správy, který pokrývá daňovou správu, celníky i donucovací orgány, zákon nereguluje data právnických osob. Státní instituce budou mít přístup k některým kategoriím dat, ale jen nezbytným pro účely daných řízení. Jedním ze základních účelů nové úpravy je i předcházení chybám a jejich odhalování. Zároveň všechna data podle návrhu musí být schopná zpětné kontroly. Ochranu dat nastavují pravidla GDPR.

Sofi e Goethals z Antverpské univerzity z hlediska transparentnosti jako problém označila nejasnou definici AI, kdy AI zahrnuje mnoho variabilních procesů. Vysvětlila, k čemu by měl sloužit zákon o AI. Zákon by měl srozumitelně vysvětlovat, proč společnost AI potřebuje, její užití by mělo být vždy v souladu s obecnými právními předpisy a systém AI by měl fungovat tak, aby byl ověřitelný, a tedy důvěryhodný a akceptovatelný. Nastavena by měla být i určitá etická pravidla pro jeho užití. Jako pěkný příklad nastavení etických pravidel užívání AI v daňové správě může sloužit Finsko

Marilyne Sadowsky z pařížské Sorbonny prezentovala poznatky ze sběru a vytěžování dat z různých webových platforem pro daňové účely během 3letého výzkumu ve Francii ( prezentace),

mj. poukázala na rozdílnou ochranu dat fyzických osob a dat právnických osob, data sbíraná z platforem lze rozdělit na osobní data a data ekonomická nebo strategická, kdy tyto kategorie požívají různé úrovně ochrany. Ne vždy jsou z platforem využívaná „data nezbytně nutná pro daňové účely“ nebo není zajištěno právo daňových subjektů na přístup k jejich datům. Tato pochybení už odhalil nejen francouzský úřad na ochranu dat, ale i ústavní soud nebo parlament. Některé problémy nyní řeší návrh finančního zákona.

Allessia Tomo z Antverpské univerzity vysvětlil změnu toku dat vůči daňové správě (prezentace), kdy dříve měla daňová správa data přímo od daňových subjektů především z daňových přiznání, nyní v digitálním prostředí daňová správa využívá dat např. z e-faktur, mezinárodní výměny daňových informací, otevřených internetových zdrojů a mnoho dat od 3. stran (Airbnb apod.). Posbíraná data jsou tak vytěžována i opakovaně, a to i pro jiné účely. Bohužel ale chybí jasná právní úprava ochrany těchto dat, nicméně chráněna jsou především předpisy GDPR, jedním z principů GDPR je pravidlo, že data by měla být používána jen k danému účelu, o kterém subjekt dat ví. 3. strany by tak měly výslovně upozorňovat uživatele, že posbíraná data mohou být předána a využita daňovou správou, což se bohužel v praxi často neděje.

V dalším panelu byly diskutovány některé veřejné skandály v kontextu digitalizace a práva na spravedlivý proces, mj. také otázky, jaká mají daňoví poplatníci práva na to, aby věděli, jaké údaje o nich má daňová správa k dispozici.

Dadvid Hadwick jako příklad selhání AI, ale i z hlediska jejího nastavení v procesu rozhodování, uvedl případ z Holandska (prezentace), kde AI kontrolovala vyplácení sociálních příspěvků (v Holandsku jsou považovány za formu negativní daně) a odhalila podvodnou skupinu organizovanou bulharskými občany. AI ze statistických dat z podvodných jednání došla na základě národnosti pachatelů k rozhodnutí zastavit vyplácení příspěvku všem občanům bulharské národnosti, a dokonce jim bylo nařízeno příspěvek vrátit. Toto se dotklo až 40 000 bulharských občanů, kdy vlastně ze strany AI došlo ke konstatování o kolektivní vině. V následných přezkumných řízeních se ale ukázalo, že procento zneužití bylo nízké – na úrovni 6 %. Protože toto vyhodnocení nebylo přezkoumáno žádným zaměstnancem (= lidskou inteligencí), došlo k selhání systému. Celý skandál, který nabyl nejen ekonomický, ale i politický kontext, tak řešily soudy i parlament. Jaké ponaučení tato kauza v souvislosti s AI přináší? To, že nelze spoléhat jen na AI samotnou co do procesu i výsledku, ale je potřeba výstupy kontrolovat lidskou inteligencí. Zároveň byl tedy skandál důsledkem politiky, kterou vytvořil člověk a v níž technologie hrála jen omezenou roli.

Jako další příklad uvedl Dirk Van Rooyem z Antverpské univerzity případ Robodebt z Austrálie ( prezentace), kde v roce 2016 spustili automatizovaný systém vymáhání pohledávek australskou vládou, a to za účelem vymáhání přeplatků na sociálních dávkách prostřednictvím automatizovaného porovnávání dat. Systém porovnával údaje o příjmech příjemců sociálních dávek

s údaji o jejich ročních příjmech od australské daňové správy. Systém ale průměroval příjmy na roční bázi místo kratších období, takže došlo k nesrovnalostem u příjemců, jejichž příjmy během roku kolísaly. V roce 2015 se totiž díky novým opatřením snížil lidský dohled nad celým systémem. Dříve úředníci prověřovali každou nesrovnalost, ale nový systém přesunul odpovědnost a důkazní břemeno z úředníků na příjemce dávek. Počet vyšetřování nesrovnalostí v příjmech se tak zvýšil z 20 000 v letech 2015–2016 na téměř 800 000 v letech 2016–17. Případy tak došly až k soudům. Federální soud rozhodl, že průměrování příjmů bylo nezákonné a nařídil znovu přepočítat 500 tisíc případů. Vše vyústilo v náhrady a odškodnění až v řádu miliard australských dolarů.

Celý problém byl tak způsoben nedostatečným dohledem nad automatizovaným systémem, kdy občané neznali algoritmus výpočtu a neměli tak ani možnost výstupy rozporovat. Zákon výslovně nevyžadoval lidský dohled nebo možnost uplatnit nápravu nad rozhodnutími automatizovaného systému. Na základě kauzy královská komise vydala doporučení do budoucna,

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2024

mj. opatření k zajištění lidského dohledu a odpovědnosti při automatizovaném rozhodování, aby se předešlo podobným selháním v budoucnu.

Anouk Decuypere z Antverpské univerzity popsal systém daňové kontroly v Belgii (prezentace), kde vedle zaměstnanců daňové správy funguje i AI, která na základě informací z minulých daňových podvodů vytipovává osoby pro další kontroly. Daňová správa však není transparentní co do údajů, ze kterých i AI vychází, a to z toho důvodu, aby se nemohli kontrole vyhnout ti, co podvody páchají. Nicméně podle jedné ze studií má vyšší zapojení AI podporu veřejnosti, protože podporuje důvěru v daňovou správu.

Erich Kirchler z Vídeňské univerzity prezentoval závěry svých výzkumů (prezentace), podle něho by AI měla pomoci tam, kde lidské myšlení naráží na své limity, např. z hlediska velkého množství dat. Stejně tak by měla pomoci méně zaujatému rozhodování, které je většinou spojeno s lidským faktorem. Klíčovým prvkem automatizovaných systémů (vstupy, procesy i výstupy) se tak stává spravedlnost.

Joshua Blank, z University California – Irvine, představil studii (prezentace) zkoumající automatizované právní poradenství v USA, kdy daňovým poplatníkům pomáhají chatboti, virtuální asistenti a další automatizované nástroje, kde v některých systémech je podáno např. 35 mil. dotazů ročně. Vyhodnotil slabá místa automatizace, např. nedostatečnou archivaci pokynů a odpovědí, a tedy nemožnost zpětného ověření. Jedním z mnoha jeho doporučení směrem k AI je, aby státy, kde automatizované nástroje nedokážou odpovědět na otázky uživatelů, poskytnuly možnosti, jak se spojit s fyzickými osobami.

Dopad digitalizace daní na daňovou správu byl obsahem dalšího panelu a týká se jak strategického plánování, tak organizační struktury i lidských zdrojů.

David Padrino, ředitel Úřadu pro transformaci a strategii daňové správy USA (prezentace), popsal proces transformace tamní daňové správy a uvedl, že 90 % daňových poplatníků, kteří využívají elektronické podání daňového přiznání, hodnotí své zkušenosti jako vynikající nebo nadprůměrné a 86 % uvádí, že tyto zkušenosti zvýšily jejich důvěru v daňovou správu.

George Pitsilis, ředitel Nezávislého řeckého finančního úřadu, (bez prezentace) popsal vývoj daňové správy v Řecku od minulého století. Daňová správa byla dříve (před digitalizací) rozdělena na jednotlivé regiony a v regionech byla jako „stát ve státě“. Covid posunul proces digitalizace a systém daňové správy bylo nutné centralizovat. Cílem digitalizace v Řecku je především boj proti daňovým únikům a daňová správa už tak využívá elektronického účetnictví a e-faktur, nicméně proces digitalizace ještě pokračuje dál. S digitalizací se daňová správa může posunout do větší role asistenta a poradce daňového subjektu. Firmy tento proces oceňují a očekává se tak další zefektivnění celkové situace.

José A. Romero z Ernst Young v USA ( bez prezentace) zmínil, že na proces digitální transformace a AI musí být připraveni jak lidé v daňové správě, tak daňoví poplatníci, proces vyžaduje školení všech zúčastněných osob. Proces ale vyžaduje

moje .kdpcr.cz

Benjamin

Alarie, profesor z univerzity v Torontu a spoluautor AI

„Ask

Blue J“ zaměřené na daňové právo, vyslovil své osobní přesvědčení, že AI v budoucnu bude vytvářet i právo samotné, a to z toho důvodu, že

takové

právo bude spravedlivější než to stávající.

také komplexní změny ve vnitřním systému daňové správy a v rámci ní nabývá důležité role manažer, který musí být lídrem a odborníkem zároveň. Daňové správy by měly zavést manažerské strategie a řízení podobně jako nejlepší firmy ve státě. AI musí mít nejen právní, ale i etický rámec, pozornost musí být věnována ochraně dat a na AI musí stále dohlížet člověk.

Thabo Legwalla z jihoafrického Úřadu ombudsmana zmínil (bez prezentace), že v JAR je 98 % podání daňové správě činěno elektronicky, elektronizace probíhá už od roku 2000 a významně jí pomohly i firmy samotné.

Christina Dimitropoulou z University v Maastrichtu zmínila Projekt OECD daňová správa 3.0 (prezentace), jehož cílem je kompletní digitalizace daňových správ. Je založen na tzv. Indexu digitální vyspělosti (má 4 stupně), který staví na těchto principech:

Data vstupují do systému pouze jednou.

Data jsou spravována a zpracovávána centrálně pro různé produkty a služby (jediný zdroj).

Data cestují a jsou ukládána na digitálních médiích (bezpapírová).

Informace jsou přijímány a zpracovávány v reálném čase.

Předpokládá se a v některých případových studiích se již potvrdilo (např. v Chile), že digitálně vyspělá daňová správa vybere více fiskálních příjmů a vede tak k vyšší úrovni kvality správy věcí veřejných. Do celého procesu ale musí být zahrnut nejdůležitější článek daňového procesu – daňový poplatník.

Jeden z panelů se dotkl i dopadu na profesi daňového poradce, kde vystoupil se svými praktickými zkušenostmi belgický daňový poradce Vincent Vercauteren ( bez prezentace). Uvedl, že dříve některé dokumenty z daňových řízení pro soud v kanceláři kopírovali i několik dní, nyní je vedeno vše digitálně, včetně knih. I daňové nebo soudní řízení bývá vedeno online, digitální účetnictví předané daňové správě ale nyní umožňuje oproti minulosti zaměřit kontrolu i na jednotlivé operace (detailnější kontrola). Komunikace s daňovou správou probíhá již standardně e-mailem, což s sebou nese ztrátu osobního kontaktu s daňovým úředníkem. Toto vše spolu s prodloužením lhůt řízení nese to, že daňový úředník se dnes „více ptá a zjišťuje“. Problémem je někdy to, že např. databáze majetku jsou používány i mimo daňovou správu, takže je s elektronizací zároveň omezována ochrana soukromí.

Jennie Granger z univerzity v australském New South Wales (bez prezentace) popsala situaci na univerzitách, kdy studenti dnes již běžně využívají AI, což má vliv i na budoucí daňové poradce. Podle jejího názoru by univerzity neměly zakazovat využití AI, ale spolupracovat a využívat ji, učit studenty, jak ji využít. Zároveň je přesvědčená, že člověk je ještě stále kreativnější než AI a AI mu pouze pomáhá, na AI by se nemělo nahlížet jako na cíl, ale jako na prostředek, jak změnit profesi.

Benjamin Alarie z Torontské univerzity představil AI zaměřenou na daňové právo Ask Blue J, kterou využívají jak daňoví poradci, tak daňová správa v Kanadě, USA a v brzké době i ve Velké Británii. Alarie je přesvědčený, že AI v budoucnu bude vytvářet i právo samotné, a to z toho důvodu, že takové právo bude spravedlivější než to stávající. Alarie uvedl na dokreslení funkčnosti jím vytvořené AI, že do systému zadal odborný dotaz úředník daňové správy, AI zpracovala komplexní odpověď v řádech minut, úředník byl překvapený nejen rychlostí, ale i kvalitou odpovědi a přiznal, že tento problém řešila několikačlenná pracovní skupina několik dní.

V neformální konverzaci se zástupcem kanadského ombudsmana pak bylo potvrzeno, že tato AI je i na jejich úřadě využívána už delší dobu a s velmi pozitivními zkušenostmi, roční poplatek činí 800 dolarů (zřejmě kanadských).

Pasquale Pistone, akademický předseda holandského Mezinárodního fiskálního úřadu, shrnul v roce 2023 aktualizovaný výzkum na poli ochrany práv daňových poplatníků zpracovaný organizací Observatory on the Protection of Taxpayers’ Rights (OPTR) (prezentace-výzkum). Výzkum sleduje 12 oblastí ochra-

ny práv daňových poplatníků v různých zemích celého světa včetně České republiky, nově se zařazuje do výzkumu jako 13. oblast i AI a automatické analytické systémy. Za poslední rok došlo obecně ke zlepšení stavu v online službách daňové správy včetně online legislativy (což souvisí s posunem v digitalizaci po covidu), k posílení principu ne bis in idem nebo např. v oblasti veřejného připomínkování připravované legislativy. Naopak ke zhoršení situace došlo např. u mlčenlivosti (další průlomy ve prospěch státu, ale také narůst zveřejňovaných informací i úniku informací).

Na závěr byl diskutován dopad digitalizace daňového systému na zákonodárce a daňové předpisy. S ohledem na to, že se jedná spíše o výhled do budoucna, panelisté vznesli mnoho otázek. Sarah Lawsky z Northwestern University Pritzker School of Law (prezentace) se snažila zodpovědět možnosti řešení otázek typu: jaká legislativa by měla být digitalizována, kdo by měl tento proces provést (zda člověk, nebo automat), za jakým účelem.

Podle Nadine Du Preez, vedoucí právního oddělení namibijské daňové správy, mnoho zemí zavedlo digitalizaci daňových systémů, což by mělo zlepšit postavení daňových poplatníků a dodržování právních předpisů, a tedy i odhalování daňových podvodů a zlepšení výběru daní. Výhodou digitalizovaných daňových systémů je fakt, že na rozdíl od lidských fungují bez předpojatosti nebo ovlivňování. Mohou ale nastat okolnosti, jak dokreslují příklady některých skandálů, za kterých jsou digitalizované systémy náchylné k tomu, aby nesprávným rozhodnutím, zejména i s ohledem na neustále se měnící daňové právní prostředí, poškodily daňové subjekty. Proto je vždy nezbytné zajistit a umožnit lidský zásah do těchto automatizovaných systémů.

V posledním bloku byla diskutována otázka dopadu digitalizace v oblasti daní na soudnictví a soudní přezkum. Caroline Vanderkerken, soudkyně odvolacího soudu v Bruselu, se obává do budoucna nárůstu případů odvolání, protože neví, jak bude soudce posuzovat rozhodnutí, která budou založena na AI.

V diskuzi dále padlo, že daňová správa by měla být transparentní, a tedy umět vysvětlit poplatníkovi, jaké zdroje dat používá, a prokázat, že je užívá efektivně.

Toto shrnutí myšlenek a diskuzi z konference (zatím ještě stále) nenapsala AI 

Vývoj nelegálního trhu s cigaretami v EU je podle KPMG znepokojivý

Společnost Philip Morris International (PMI) varuje před vysokým objemem pašovaných a padělaných cigaret v Evropské unii. V roce 2023 se v tomto regionu spotřebovalo 35,2 miliardy nelegálních cigaret, což představuje 8,3 % celkové spotřeby v EU. Oproti předchozímu roku tento podíl vzrostl o 0,1 procentního bodu.

Vyplývá to z výsledků výroční studie KPMG o nelegální spotřebě cigaret z roku 2023, kterou zadala společnost Philip Morris. Ty odhalily, že nezákonný trh v EU je i nadále podstatnou hrozbou pro veřejné zdraví, bezpečnost a ekonomiku jednotlivých členských států. Protože se zločinecké sítě stále více zaměřují na trhy s vyššími daněmi a vyššími cenami, zůstávají padělané cigarety s objemem 12,7 miliardy kusů (tj. 36 %) jedním z hlavních zdrojů nelegální spotřeby v zemích EU.

Celková ekonomická daňová ztráta zemí EU podle studie představuje odhadem 11,6 miliardy eur, tedy o 0,3 miliardy více než v předchozím roce. Pomyslný žebříček zemí s nejvyšší spotřebou nelegálních cigaret i nadále vede Francie s 16,8 miliardami kusů, což představuje souhrnnou ztrátu ve výši 7,3 miliardy eur.

řáci nebudou vyháněni na černý trh, a koordinované a zavazující partnerství veřejného a soukromého sektoru.“

„Jsme svědky rozvoje skupin organizovaného zločinu v Evropě, které stále častěji umísťují výrobní závody blíže západoevropským zemím. Považujeme tento jev za přímý důsledek selhávajícího politického přístupu, který nedělá dost pro snížení prevalence kouření ani pro omezení nezákonného obchodu ohrožujícího spotřebitele, vlády, průmyslové podniky i společnost jako takovou,“ uvádí Christos Harpantidis, viceprezident pro vnější záležitosti PMI. „Orgány činné v trestním řízení hrají klíčovou roli při potírání organizovaného zločinu zabývajícího se ilegální výrobou cigaret a pašováním napříč Evropou. Chceme-li však nezákonný obchod v Evropě zcela zastavit, potřebujeme komplexní přístup, který přísné tresty a důsledné vymáhání práva doplní osvětovými a vzdělávacími kampaněmi o jeho skutečných dopadech, zajistí předvídatelné daňové a regulační prostředí, v němž dospělí ku-

Podle orgánů činných v trestním řízení se nadnárodní organizovaný zločin a celý dodavatelský řetězec nelegální výroby nadále profesionalizuje. Podle informací úřadů, veřejně dostupných článků v médiích a odhadů PMI se dále zrychlila výstavba nelegálních továren na výrobu cigaret. Jen v roce 2023 bylo podle dat úřadů objeveno a zastaveno nejméně 113 výroben nelegálních cigaret ve 22 evropských zemích.

Pokud se zaměříme na Českou republiku, můžeme zde pozorovat znepokojivý vývoj. Od poklesu v době covidu černý trh setrvale roste a v roce 2023 dosáhl 5,7 % celkové spotřeby cigaret, resp. 730 milionů nelegálních cigaret. To sice není z celoevropského hlediska až tak vysoké číslo, ale v kontextu České republiky se jedná o jeden z nejvyšších podílů.

Podrobný přehled výsledků a metodiky zprávy KPMG je k dispozici zde

Zdroj: Philip Morris International

Odpovědnost právnických osob za trestný čin a jak se jí vyvarovat

Trestní odpovědnost obchodních společností, družstev a dalších právnických osob je v českém právním řádu zakotvena již více než dekádu. Přesto na platnou právní úpravu zdaleka ne každý dotčený subjekt adekvátně reagoval. Následující článek je prvním ze série na dané téma a věnuje se zejména podmínkám vzniku této odpovědnosti.

JEva Novotná

Advokátka, Sokol, Novák, Trojan, Doleček a partneři

e notorietou, že právnické osoby jsou českým právním řádem vnímány jako subjekty práva mající právní osobnost, tedy způsobilost nabývat práva a povinnosti. Jelikož právnická osoba je umělý konstrukt práva nemající vlastní vůli ani schopnost ji projevovat, je tato vůle vytvářena a projevována prostřednictvím osob fyzických. Díky nim může právnická osoba činit právní jednání a nést za ně i odpovědnost.

Michaela Hlavatá

Advokátní koncipientka, Sokol, Novák, Trojan, Doleček a partneři

Ve většině případů nesou právnické osoby (většinou jde o subjekty soukromého práva, jako jsou obchodní korporace a spolky) odpovědnost civilní (typicky odpovědnost smluvní či deliktní) či správní (odpovědnost za přestupky).

S účinností zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen „ ZoTOPO“), od 1. 1. 2012 došlo v České republice k zavedení nového druhu

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2024

odpovědnosti, a sice odpovědnosti za spáchání trestného činu (trestní odpovědnosti). S tímto institutem se česká společnost stále ještě sžívá. Zatímco orgány policie, státní zástupci a soudy již více než 12 let společnosti více či méně úspěšně stíhají pro trestné činy, zajišťují jim majetek a ukládají jim tresty jako například zákaz činnosti, zákaz účasti ve veřejných soutěžích, ale i zrušení právnické osoby, zdaleka ne každá právnická osoba na tyto „novoty“ adekvátně reagovala. Absence příslušných opatření přitom často vyplývá z nedostatečné informovanosti, jaké jsou vlastně podmínky vzniku trestní odpovědnosti a následky s tím spojené, ať už v samotném průběhu trestního řízení, či po jeho skončení odsuzujícím rozsudkem. V tomto článku se tak budeme věnovat samotným podmínkám vzniku této trestní odpovědnosti právnických osob.

Princip přičitatelnosti

Klíčovou informaci pro zodpovězení této otázky najdeme v ustanovení § 8 ZoTOPO. Toto ustanovení upravuje tzv. princip přičitatelnosti, na němž je vystavena celá koncepce trestní odpovědnosti právnických osob v České republice. Princip přičitatelnosti v jednoduchosti znamená, že jsou definovány jednotlivé skupiny fyzických osob, jejichž jednání je možné právnické osobě tzv. přičítat, avšak pouze za určitých podmínek.

Do skupiny osob, jejichž jednání může být právnické osobě přičítáno, patří:

statutární orgán nebo člen statutárního orgánu anebo jiná osoba ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která je oprávněna jménem nebo za právnickou osobu jednat (typicky jednatel, člen představenstva, zmocněnec), osoba ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby, která u této právnické osoby vykonává řídicí nebo kontrolní činnost (například člen dozorčí rady), osoba vykonávající rozhodující (byť jen faktický) vliv na řízení právnické osoby, zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení (například člen družstva, zaměstnanec agentury práce, pracovník vykonávající činnost na základě DPČ či DPP, pracovník pracující na základě tzv. Švarcova systému).

Trestní odpovědnost právnické osoby je v zásadě možné vyvodit, pokud tato fyzická osoba jednala v zájmu nebo v rámci činnosti právnické osoby, přičemž toto její jednání bude naplňovat všechny znaky trestného činu. Tedy nejen jednotlivec, který trestný čin spáchal, ale i právnická osoba, v jejímž zájmu nebo rámci činnosti byl trestný čin spáchán, může nést trestní odpovědnost.

Kritérium spáchání v zájmu nebo v rámci její činnosti právnickou osobu chrání před odpovědností za excesy fyzických osob, při kterých by s její činností neexistovala žádná souvislost. Typicky se bude jednat o zájem majetkový, lze ale zmínit i zájem nemajetkový či jakoukoliv výhodu , získání vlivu na rozhodovací činnost ohledně dispozic s majetkem, získání akcií za výrazně nižší cenu či např. ztrátu zájmu policejního orgánu o vyšetřová-

ní možných protiprávních činností právnické osoby díky korupčnímu jednání statutárního orgánu. Při vymezení pojmu „v rámci činnosti“ lze vycházet ze zakladatelského právního jednání či jiného obdobného dokumentu.

Dle ZoTOPO tedy právnická osoba trestný čin nepáchá, neboť sama jednat (projevovat vůli) nemůže, pouze se jí při splnění zákonných podmínek přičítá spáchání trestného činu, pokud je spáchán některou z výše uvedených fyzických osob.

Konkrétní viník nemusí být znám

Ustanovení § 8 hovoří také o tom, že jednání dané fyzické osoby musí být protiprávní. Protiprávnost v obecné rovině chápeme jako jakékoliv jednání, které je v rozporu se zákonem. V daném případě však platí již řečené, že jednání fyzické osoby musí naplnit všechny znaky trestného činu, které popisuje zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník “). Ustanovení tak odkazuje na § 13 trestního zákoníku, podle něhož je trestným činem protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v tomto zákoně (tzv. formální znaky trestného činu). Odborná literatura tak protiprávnost ztotožňuje s protizákonností. Vedle toho je navíc nezbytné i naplnění tzv. materiálního znaku trestného činu, kterým je společenská škodlivost stanovená v § 12 odst. 2 trestního zákoníku. Tyto podmínky jsou ostatně nezbytné i v případě trestní odpovědnosti fyzických osob.

Je ale třeba upozornit, že trestní odpovědnost právnické osoby nezávisí na zjištění či odsouzení konkrétní fyzické osoby, která spáchala trestný čin, který má být přičten právnické osobě. Pro lepší představu lze uvést opět příklad, kdy trestný čin spáchá člen představenstva, nicméně se v trestním řízení neprokáže, který konkrétní člen představenstva takto jednal. Totéž se může odehrát v případě zaměstnance. Tato konstrukce trestní odpovědnosti je vhodná například u trestných činů proti životnímu prostřední nebo hospodářské kriminality, kde se v minulosti často vyskytovaly potíže při dokazování, která konkrétní fyzická osoba daný trestný čin spáchala. Nutno říci, že trestný čin je možné spáchat nejen konáním, ale i opomenutím, kdy fyzická osoba měla povinnost konat, ale neučinila tak (například postup non lege artis v případě lékařů-zaměstnanců nemocnice).

Jednání manažerů a exces zaměstnance

Přičitatelnost trestného činu právnickým osobám lze rozdělit do následujících dvou kategorií. První je přičitatelnost jednání statutárního orgánu nebo jeho člena, jiné osoby ve vedoucím postavení v rámci právnické osoby oprávněné jménem nebo za právnickou osobu jednat, nebo osoby ve vedoucím postavení vykonávající řídicí nebo kontrolní činnost, anebo osoby vykonávající rozhodující vliv na řízení právnické osoby. V tomto případě se jedná o typickou přičitatelnost, když se jednání ně-

45 moje .kdpcr.cz

které z osob uvedené v § 8 odst. 1 písm. a) až c) ZoTOPO právnické osobě přičítá bez dalšího. Od jednání této osoby se odvozuje naplnění všech znaků trestného činu, a to i včetně zavinění. V praxi to znamená, že vyvození trestní odpovědnosti právnické osoby závisí na náležitém zjištění jednání uvedené osoby, které musí být v trestním řízení dostatečně prokázáno.

Až dosud tedy shrňme, že pokud člen statutárního orgánu, generální zmocněnec nebo jiná osoba v obdobném postavení spáchají trestný čin v zájmu či v rámci činnosti dané společnosti, je nasnadě, že i tato společnost bude trestně odpovědná.

Druhou kategorií je přičitatelnost jednání zaměstnance, který není osobou uvedenou v § 8 odst. 1 písm. a) až c) ZoTOPO. U zaměstnanců a osob v obdobném postavení je situace o něco komplikovanější, protože jejich jednání lze přičítat právnické osobě jen v případě, že zaměstnanec-pachatel jednal protizákonně buď [i] na podkladě rozhodnutí, schválení nebo pokynu orgánů právnické osoby nebo osob ve vedoucím postavení, anebo [ii] proto, že orgány právnické osoby neprovedly taková opatření, která měly provést podle jiného právního předpisu nebo která po nich lze spravedlivě požadovat, zejména neprovedly povinnou nebo potřebnou kontrolu nad činností zaměstnanců nebo jiných osob, jimž jsou nadřízeny, anebo neučinily nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení následků spáchaného trestného činu.

Tato zákonná „kouzelná formulka“ je určitým východiskem za předpokladu, že se zaměstnanci dopustili určitého excesu na svém pracovišti, ač byli dostatečně poučeni o tom, že takové jednání je protiprávní. Lze uvést jednoduchý příklad, kdy zaměstnanec po pravidelném proškolování o bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích v rámci pracovní cesty zapříčiní dopravní nehodu a bude trestně odpovědný za trestný čin ublížení na zdraví z nedbalosti. Spáchal sice trestný čin v rámci činnosti právnické osoby (při pracovní cestě), nicméně pokud statutární orgán společnosti, slovy zákona, provedl taková opatření, která po něm bylo možné spravedlivě požadovat (pravidelná školení a ověřování znalostí bezpečnosti provozu), pak společnosti nebude tento trestný čin přičítán, nebude za něj trestně odpovědná.

Obdobné ustanovení bylo, ne příliš koncepčně, o několik let později doplněno do pátého odstavce § 8, nikoliv však už pro zaměstnance, ale všechny osoby, jejichž jednání je možné právnické osobě přičítat – tedy i pro statutární a dozorčí orgány, vedoucí zaměstnance, osoby jednající na základě plné moci. Výklad tohoto ustanovení by však výrazně přesahoval ambice tohoto článku, těšit se na něj můžete v příštím vydání.

Řádné vedení dokumentace je základ

Ve stručnosti lze nyní doporučit, aby právnické společnosti zajistily řádné vedení účetnictví, vyhotovování a archivaci důležitých dokladů, jako jsou zápisy ze zasedání a rozhodování statutárního, kontrolního nebo jiného orgánu právnické osoby. Tímto postupem by měly zajistit, že v případě potřeby budou

schopny dohledat a předložit příslušným orgánům dokumenty, které umožní zjistit, kdo dané rozhodnutí (ne)učinil, kdo k němu (ne)dal pokyn či souhlas, kdo jej (ne)schválil, co bylo jeho obsahem a komu bylo adresováno. V této souvislosti lze také doporučit vytvoření vnitřního systému uchování informací, který bude transparentní a nebude možné jej zpětně zpochybnit.

Právnická osoba by měla být schopna prokázat zavedení efektivních kontrolních mechanismů, které budou způsobilé zabránit protiprávnímu jednání. Příkladem mohou být vnitřní předpisy stanovující práva a povinnosti zaměstnanců na určitých pozicích. V této souvislosti právnické osoby často přijímají různé etické kodexy, pravidla chování zaměstnanců, protikorupční a jiné programy na předcházení rizikům (tzv. compliance programy, compliance systémy). Při posuzování možnosti nepřičtení trestní odpovědnosti je však nutné zkoumat, zda byly tyto mechanismy skutečně funkční, tedy zda s nimi byli všichni relevantní pracovníci seznámeni a zda bylo jejich dodržování adekvátně kontrolováno.

Zákon myslí i na specifi cké situace

Lze dodat, že § 8 ZoTOPO bere v úvahu i některé specifické situace, kterých by právnická osoba teoreticky mohla zneužít k vyhnutí se trestní odpovědnosti. Jde například o případy, kdy trestný čin spáchá fyzická osoba, která sama není trestně odpovědná kvůli nepříčetnosti, nedostatku věku nebo nedostatečné rozumové a mravní vyspělosti (v případě mladistvých). I v takovém případě je však možné její jednání právnické osobě přičíst. Dále jsou zde zahrnuty například případy, kdy fyzická osoba jednala ještě před vznikem právnické osoby, nebo kdy je právní jednání, které zakládá oprávnění jednat za právnickou osobu, neplatné či neúčinné (například neplatná plná moc udělená neoprávněnou osobou). I na tyto případy se plně uplatní princip přičitatelnosti.

Závěr

Český právní řád vnímá právnické osoby jako subjekty s právní subjektivitou, které však nemají vlastní vůli, a proto musí jednat prostřednictvím fyzických osob. Pro vznik trestní odpovědnosti právnické osoby je nezbytné, aby byla naplněna celá řada zákonných podmínek, včetně přičitatelnosti jednání určitých osob právnické osobě podle § 8 ZoTOPO. Tento princip přičitatelnosti umožňuje postihovat právnické osoby za protiprávní jednání určitých osob, jako jsou její zaměstnanci či členové různých orgánů v případě, že jednají v jejím zájmu nebo rámci její činnosti. Následkem trestní odpovědnosti může být i zrušení právnické osoby či zákaz různých druhů činnosti, včetně zákazů účasti ve veřejné soutěži či zákazu přijímání dotací.

Daňovým poradcům bude nový AI nástroj pomáhat s profesní regulací

Lawrence AI a Komora daňových poradců ČR spouští Profesního chatbota, inovativní nástroj pro daňové poradce usnadňující přístup k profesní regulaci. Projekt je výsledkem několikaměsíční spolupráce navazující na Valnou hromadou Komory schválený záměr podpory AI.

Chatbot pracuje nejen s profesními předpisy, ale i dalšími dokumenty, počínaje vnitřními směrnicemi, přes odborná stanoviska až po vzory. Konkrétně pak poradí například s otázkami z oblasti praní špinavých peněz, evidence skutečných majitelů či standardů profesního chování.

„Chatbot není jen pasivním vyhledávačem, ale interaktivním nástrojem, který daňovým poradcům pomůže rychle reagovat na různorodé situace, ve dne i v noci. Zjednodušuje přístup k rozsáhlé profesní regulaci,“ uvádí Jakub Charvát, spoluzakladatel Lawrence AI.

„Z technického hlediska jde o nástroj vycházející z rešeršního modulu Lawrence AI, jehož výstupem je stručnější odpověď s prokliky na použité zdroje, přes které si uživatel může odpověď snadno ověřit,“ přidává Vojtěch Pour, druhý ze spoluzakladatelů Lawrence AI.

Radek Neužil, tajemník Komory daňových poradců ČR, v souvislosti se spuštěním Profesního chatbota uvádí: „Primárním cílem bylo vytvořit nástroj pro rychlou a efektivní orientaci v oblasti pravidel proti praní špinavých peněz, kde se na daňové poradce vztahuje řada regulatorních povinností. Rychle a efektivně se dostat k informaci, kterou je třeba aplikovat v konkrétní situaci a současně mít k dispozici zdroje, ze kterých je taková informace čerpána. Využití v celé řadě dalších oblastí profesní regulace daňových poradců pak dává impulz k širšímu využití nástrojů umělé inteligence a potvrzuje to postupující trend digitalizace práce daňových kanceláří.“

Ostatní

Novinky z oblasti české a evropské regulace

fi nančních institucí

Projděte si další ucelený přehled novinek z české a evropské regulace finančních institucí. Věnuje se tradičně novinkám v oblasti ESG, ale také například tématu oznamování údajů obhospodařovatelem a administrátorem investičního fondu a zahraničního investičního fondu České národní bance nebo návrhu zákona o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu.

Ondřej Havlíček , Schönherr

Kristýna Tupá, Schönherr

Martin Svoboda, Schönherr

EVROPSKÁ UNIE

Banky

13/08: EBA – Finální návrh technických standardů pro tržní riziko jako součást plánu provádění bankovního balíčku v EU - EBA zveřejnila konečné změny svých regulačních technických standardů (RTS) týkajících se základního přezkumu obchodního portfolia (FRTB). Cílem těchto revizí je sladit RTS s nařízením o kapitálových požadavcích (CRR3) a zachovat stabilitu regulačního rámce. Aktualizace jsou součástí širšího plánu týkajícího se bankovního balíčku a mezi hlavní změny patří:

Test přisuzování zisku a ztráty: RTS odstraňují agregační vzorec pro kapitálové požadavky k tržnímu riziku v rámci alternativního přístupu interního modelu, neboť ten je nyní začleněn do CRR3; Modelovatelnost rizikových faktorů: RTS objasňují, jak by instituce měly posuzovat své spoléhání se na dodavatele z řad třetích stran při určování modelovatelnosti rizikových faktorů; a

Měnové a komoditní riziko: RTS zajišťují, aby instituce řádně zachytily riziko přepočtu u pozic v neobchodním portfoliu, které podléhají měnovému nebo komoditnímu riziku.

09/08: EBA – Aktualizace technických standardů upřesňujících sběr údajů pro referenční srovnávání za rok 2025 - EBA

zveřejnila konečný návrh implementačních technických standardů (ITS) pro srovnávací analýzu za rok 2025, která se zaměřuje na úvěrové riziko, tržní riziko a modely IFRS9. Nejvýznamnější změnou je rozšíření portfolií pro ověřování alternativního standardizovaného přístupu ( Alternative Standardised Approach) na všechny třídy aktiv pro tržní riziko ve srovnání s rokem 2024. Drobné úpravy byly provedeny v oblasti úvěrového rizika, zejména vyjasnění požadavků na povinné vykazování některých rizikových parametrů. Šablony založené na alternativním přístupu interního modelu ( Alternative Internal Model Approach) pro tržní riziko nebyly zavedeny z důvodu odložení základního přezkumu obchodního portfolia (FRTB) v EU. V důsledku toho se obsah a vzor pro banky pro sběr údajů o tržním riziku nezměnily a lhůty pro sběr údajů byly prodlouženy.

ČESKÁ REPUBLIKA

Regulace napříč odvětvími

28/08: Vláda České republiky – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu - Vláda České republiky schválila návrh zákona, kterým se transponuje směrnice (EU) 2024/1174, pokud jde o některé aspekty minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky, a mění se transpozice některých ustanovení směrnice (EU) 2019/879, pokud jde o schopnost úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a schopnost rekapitalizace, včetně směrnice 98/26/ES . Návrh nyní míří do Poslanecké sněmovny Parlamentu. moje .kdpcr.cz

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2024

15/08: Vláda České republiky – Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 1/2022 Sb., o žádostech a oznámeních k výkonu činnosti podle zákona o platebním styku a vyhláška č. 7/2018 Sb., o některých podmínkách výkonu činnosti platební instituce, správce informací o platebním účtu, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu - Vláda ČR v současné době projednává návrh vyhlášky, který byl připraven v souvislosti s připravovanou novelou zákona o platebním styku a změnami příslušných evropských předpisů. Změny vyhlášky č. 1/2022 Sb. se týkají zejména některých licenčních podmínek v oblasti požadavků na řídicí a kontrolní systém platební instituce, správce informací o platebním účtu, instituce elektronických peněz, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu. Tyto požadavky jsou nově stanoveny v nařízení DORA . V případě novely vyhlášky č. 7/2018 Sb. se vypouští úprava podrobností řízení rizik v oblasti informačních a komunikačních technologií, která je nově obsažena v kapitole II nařízení DORA.

06/08: FAÚ – Úprava osvědčených postupů EU pro účinné provádění omezujících opatření - FAÚ publikoval informaci o úpravě osvědčených postupů EU pro účinné provádění omezujících opatření v části B. Finanční omezující opatření, kapitola VIII. Vlastnictví a ovládání a vložení nové kapitoly IX. Jednání „jménem“. Úprava spočívá v: doplnění odůvodnění do kapitoly VIII.: Vlastnictví a kontrola (nový odstavec 62); stanovení vlastnictví jako držení 50 % nebo více vlastnického podílu v subjektu nebo vlastnictví většinového podílu; doplnění odstavce o souhrnném vlastnictví (v odstavci 63); přidání nového odstavce 67 s demonstrativním výčtem okolností svědčících o ovládání neoznačeného subjektu a doplnění nové kapitoly IX. popisující jednání „jménem nebo na příkaz“. Aktuální verze osvědčených postupů je ke stažení zde.

Kapitálové trhy

03/08: Vláda České republiky – Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu - Vláda ČR nyní projednává návrh zákona, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, který transponuje směrnici (EU) 2024/790, kterou se mění směrnice 2014/65/EU o trzích finančních nástrojů (MiFID II), a to v rámci unijní iniciativy Unie kapitálových trhů zaměřené na posílení investic na kapitálových trzích. Mezi hlavní změny patří snížení povinnosti zveřejňovat nevyužité informace před obchodováním s dluhopisy a deriváty a zvýšení transparentnosti u akcií díky konsolidaci údajů o obchodování. Návrh obsahuje také technické úpravy, jako je odstranění ustanovení o synchronizaci obchodních

hodin a platbách za směrování příkazů, které jsou nyní upraveny nařízením. Zužuje také definici systematických internalizátorů tak, aby zahrnovala pouze akciové nástroje, a osvobozuje obchodníky s cennými papíry od povinnosti zveřejňovat předobchodní údaje pro dluhopisy a deriváty. Kromě toho návrh řeší problémy, které odhalila energetická krize v roce 2022 na trzích s komoditními deriváty, a to rozšířením informačních povinností a zavedením opatření k pozastavení obchodování během výrazných cenových pohybů. Rovněž uděluje České národní bance jako orgánu dohledu pravomoc pozastavit obchodování, pokud organizátor trhu v mimořádných situacích nekoná.

Investiční společnosti a investiční fondy

13/08: Vláda České republiky – Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 267/2020 Sb., o oznamování údajů obhospodařovatelem a administrátorem investičního fondu a zahraničního investičního fondu České národní bance - Vláda projednává v připomínkovém řízení návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 267/2020 Sb., o oznamování údajů obhospodařovatelem a administrátorem investičního fondu a zahraničního investičního fondu České národní bance, která zohledňuje požadavky na oznamování pro nelicencované správce majetku podle § 15 novely zákona č. 240/2013 Sb., o investičních společnostech a investičních fondech, provedené zákonem č. 163/2024 Sb. Návrh vyhlášky obsahuje následující změny: zavedení národního výkazu pro správce aktiv, konkrétně potvrzení auditora o počtu investorů; sladění výkladu požadavku ESMA na předkládání údajů z hlediska povolení správce k překročení platného limitu a skutečného stavu překročení limitu.

AML

29/08: Vláda České republiky – Návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 67/2018 Sb., o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu - Vláda ČR projednává návrh vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 67/2018 Sb., o některých požadavcích na systém vnitřních zásad, postupů a kontrolních opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, neboť tato novela navazuje na širší návrh zákona vypracovaný Ministerstvem financí, kterým se mění český AML zákon. Je v souladu s navrhovanými změnami v AML zákoně a reaguje na přijetí nařízení EU 2024/1620, kterým se zřizuje nový orgán EU pro boj proti praní peněz a financování terorismu.

Osobní rozvoj

Koučink a daňové poradenství – jak může kouč pomoci daňovému poradci

Přetížení, zahlcení, nové příležitosti, nové technologie, neustálý vývoj legislativy, nedostatek schopných lidí v oboru, velký tlak klientů na termíny, obrovská zodpovědnost a spousta dalších a dalších výzev, kterým jako daňoví poradci čelíme na každodenní úrovni. Myslím, že nejsem daleko od pravdy, když řeknu, že někdy to dokonce hraničí se situací, že byste nejraději tuto profesi pověsili na hřebík.

Eva Kubáčová

Daňová poradkyně, koučka a mentorka

Na druhé straně obrovská chuť posouvat věci dál, investovat čas i peníze do rozvoje vlastní daňové kanceláře nebo svého vzdělání. Pocit naplnění z práce, když se vám dostane ocenění od klienta nebo kolegy, kterému jste pomohli vyřešit jeho problém.

Pro ty z vás, kteří ještě nikdy nevyužili služeb kouče nebo nevědí, co od koučinku očekávat, bych nejdříve osvětlila, o čem je koučink.

Koučink je proces, který pomáhá jednotlivcům najít a realizovat jejich cíle.  Existuje více koučovacích přístupů a škol. Jedno však mají společné. Kouč neříká klientovi, co má dělat, ale klade mu otázky, které ho dovedou k jeho vlastním řešením a nalezením odpovědí, které má uvnitř sebe. Kouč podporuje klienta v objevování jeho vlastního potenciálu. Koučování je založené na znalostech psychologie, neurovědy,

e-Bulletin Komory daňových poradců ČR / 10/2024

komunikačních technik nebo principech fungování systémů. Probíhá formou dialogu mezi koučem a koučovaným a je postaveno na vzájemné důvěře. Nejčastější oblasti, které kouč s klientem řeší, se dají rozdělit do tří skupin – práce, vztahy a osobní rozvoj.

Ze svých zkušeností vím, že člověk vyhledá nejčastěji služby kouče, když cítí potřebu změny. Ví, že musí něco změnit, něco dělat jinak. Nemá v tom ale jasno. Někdy má pocit, že narazil na své limity a chce jít dál, chce víc a neví jak. Na druhou stranu lidé vyhledávají tyto služby v případech, kdy se dostanou do problémů a složitých životních situací, se kterými si nevědí rady.

Jistě už tušíte, že právě v práci daňového poradce by vám koučink mohl být v mnohém prospěšný. Ať už v oblasti profesní nebo osobní.

Skloubení osobního a pracovního života je velké téma dnešní doby a v oboru daňového poradenství je výzvou pro daňové poradce všech věkových kategorií.

Další oblastí může být nastavení daňové kanceláře nebo firmy jako efektivně fungujícího podniku, oblast pracovních vztahů nebo komunikace se zákazníky.

Velká část seniornějších daňových poradců dnes hledá cestu, jak předat svoji poradenskou praxi nebo firmu další generaci, nebo uvažuje o prodeji své daňové kanceláře a neví si s tím rady.

Témat na koučink je opravdu hodně. Vybrala jsem tedy pár případů ze své koučovací praxe pro vaši inspiraci.

1. Problém s přetížením a pocitem vyhoření

Přetížení a obrovské pracovní nasazení. Většina daňových poradců to zná velmi dobře. Tlak na termíny, správnost, kvalitu odvedené práce. Potřeba mít věci neustále pod kontrolou, pocit, že musíte vědět o všem, co se ve vaší firmě (nebo na vašem oddělení) děje. Řešení několika rozpracovaných věcí najednou, neustálé přesouvání svých úkolů v kalendáři, přesouvání nastavených termínů na později, špatné delegování úkolů na své podřízené (nebo vůbec žádné delegování), trávení více času v práci, než je běžné. To je jen pár situací, které vedou k tomu, že vás práce přestane dřív nebo později bavit. Začnete být negativní, frustrovaní a nejlépe byste už nechtěli žádného nového klienta, žádnou novou práci. Máte obrovský pocit vyhoření. V konečném důsledku to vede nejen ke špatným výsledkům vaší práce, ale také problémům v osobním životě nebo zdravotním potížím.

Je třeba si určit priority, správně plánovat, nastavit hranice, vést správnou komunikaci, jak se zákazníky, tak s podřízenými. A hlavně opustit přesvědčení, že beze mě to nebude fungovat. Neexistuje žádný univerzální návod, jsou techniky a cesty, které fungují. Jejich použití je však individuální. Při práci s koučem můžete velmi účinně pracovat s tí m, jak najít cestu k rovnováze, která bude fungovat vám. Najdete, co všechno může pomoci eliminovat stres, aby vás vaše práce bavila a nebyla zdrojem frustrace a negativity.

Životní úspěch nezáleží na podmínkách, které máme, ale na rozhodnutích.

(Hal Urban)

2. Potřeba posunout podnikání dál

Chcete posunout svoje podnikání na vyšší úroveň, mít více klientů, více zaměstnanců, víc vydělávat a rozvíjet svoji daňovou nebo účetní kancelář? Pokud ano, možná i vám by koučink mohl významně urychlit cestu. Čas od času se zaseknete v nějakém bodě a nemůžete se hnout z místa. Narazíte na svoje limity. Možná byste chtěli růst, ale bojíte se více riskovat, mít více zodpovědnosti. Něco vás ale žene dopředu. Cítíte, že nevyužíváte naplno to, co vám obor nabízí. Všechno je v naší hlavě. Máme spoustu omezení a limitujících přesvědčení, která nám brání posunout se dál. Sami je ale nevidíme. Pokud nás na ně někdo upozorní, vnímáme to spíše jako nechtěnou kritiku nebo nevyžádanou radu. Situací, které brání růstu podnikání, je mnoho a každý to má jinak. Koučink je velice účinný nástroj na růst, podnikání nevyjímaje. Obzvláště pokud si najdete kouče, který má s podnikáním svoje zkušenosti (i když to nemusí být nutné) a umí pochopit a rozvinout vaše vize.

3. Převod fi rmy na následovníky

V dnešní době aktuální téma velké části daňových poradců. V praxi často narazíte na spoustu překážek, které jsou spíše v osobní a vztahové rovině a které vám v konečném důsledku nedovolí firmu převést na děti, společníky nebo předat do rukou výkonného managementu. Sama jsem tuto situaci řešila před 2 lety a nebýt koučinku, možná bych se v tom motala ještě dnes. Někdy je to jako začarovaný kruh. Firmu, kterou jste léta

51 moje .kdpcr.cz

Osobní rozvoj

budovali, není jednoduché předat. Kouč vám pomůže vidět více variant, najít více možností řešení nebo pomoci rozmotat složité vztahové záležitosti, které jsou s tímto často spojeny. Zvláště u malých rodinných firem je někdy velmi těžké získat nadhled a odstup, který je nutný pro hladký průběh celého procesu. Pokud se nacházíte právě v této situaci, potřebujete mít jasnou vizi, jak to celé uchopit. Pokud si s tím sami nevíte rady, koučink je jednou z metod, která vám může významně pomoci tuto situaci vyřešit.

4. Sladění pracovního

a osobního

života

Vykonávat práci daňového poradce a vykonávat ji naplno a dobře vyžaduje velké pracovní nasazení a i určitou oddanost profesi. A tak není tajemstvím, že spousta daňových poradců jede v práci na plné obrátky a jejich osobní život jde stranou. Pokud k tomu máte ještě malé děti a tak trochu šidíte péči o rodinu, časem se objeví problémy i ve vztazích. Za mě je to problém snad většiny daňových poradců. Důležité daňové termíny a nároky klientů nebo požadavky legislativy často upřednostníme před potřebami svými nebo našich blízkých. Jak najít rovnováhu? To je téma na koučink jako stvořené. Každý potřebujeme najít svoji vlastní cestu, najít svoji vlastní míru, co je v pohodě a co už je „přes čáru“. Když se vám dlouhodobě nedaří vybalancovat pracovní a osobní život, nakonec vezme i kvalita práce za své. Vše se vším souvisí. Tak jako ve všech oblastech i tady platí, že existuje mnoho cest, mnoho možností, jen je sami někdy nevidíme.

Ráda bych ještě zmínila jednu velmi důležitou část. A to je osoba kouče, respektive, jak si správně vybrat kouče, protože to je pro úspěch koučovacího procesu klíčové.

Jak už jsem zmínila v úvodu, vztah mezi klientem a koučem je postaven na vzájemné důvěře a respektu. Kouč nemusí být nutně odborník na oblast, kterou koučuje. Důležité ale je, aby kouč pro koučovaného vytvořil bezpečné prostředí, uměl klientovi naslouchat, porozuměl potřebám klienta a byl schopen dia-

log vést směrem, který vede k naplnění klientových cílů. Velkou výhodou je, pokud se setkáte v osobě kouče s člověkem, který má zkušenosti s řešením problémů, které řešíte vy, a pokud vám dokáže dát i relevantní zpětnou vazbu. Důležitá je za mě také osobní sympatie a způsob komunikace. Koučink má smysl pouze v případě, že vás koučuje člověk, kterému věříte, u kterého máte pocit, že vám naslouchá a je po celou dobu koučování plně soustředěn na vás.

Na závěr mě ještě napadá jedna velmi podstatná poznámka. Práce kouč versus klient, tzn. jeden na jednoho, má neuvěřitelný potenciál zacílit. Vyřešit konkrétní problém konkrétního člověka. Každý jsme jinak nastavený, každý z nás má jiné předpoklady, talenty schopnosti. Každý jsme prošli jinou životní zkušeností. Právě individuální přístup je nenahraditelný. Můžete absolvovat desítky školení, kurzů, přečíst stovky knih o osobním rozvoji, o podnikání nebo o úspěchu. Nic z toho vám ovšem nepomůže tak, jako práce s někým, kdo vás povede vaší vlastní cestou. Za mě je v tomto koučink unikátní a skvělý nástroj na osobní i profesní růst. V neposlední řadě také skvělá cesta k hlubokému sebepoznání, které jediné může vést k nalezení rovnováhy v práci i v životě.

Eva Kubáčová

Daňová poradkyně, koučka a mentorka. Je členkou Komory od roku 2009 a ve své poradenské praxi se zabývala zdaněním fyzických a právnických osob, zejména malých a středních podniků. V posledních letech se zaměřuje na mzdovou problematiku a zdanění fyzických osob. Od roku 2022 se začala věnovat koučinku a mentoringu a pomáhá tak hlavně podnikatelům uvést jejich vize do reality.

„Moje práce mi dává obrovský smysl a je mi potěšením, že vás mohu prostřednictvím tohoto článku inspirovat, jak využít služby kouče v práci daňového poradce.“

Národní účetní rada

V á s z v e n a

15. ročník odborného semináře

Vysoká škola ekonomická v Praze

Prezenčně / on-line stream pátek 6. prosince 2024 od 9:00 do 16:00 hodin

Dovolujeme si Vás pozvat již na 15. ročník tradičního odborného semináře pořádaného Národní účetní radou. Hlavním tématem letošního semináře budou připravované změny v účetnictví a doprovodný zákon k připravovanému zákonu o účetnictví. Seminář je určen pro účetní, auditory, daňové poradce, finanční ředitele, zaměstnance Finanční správy, studenty vysokých škol a další odbornou veřejnost. Účast na semináři se daňovým poradcům, auditorům a certifikovaným účetním započítává do plnění jejich kontinuálního profesního vzdělávání ve výši 6 hodin.

08:00–09:00 Prezence Přednášející

09:00–09:15 Zahájení semináře NÚR

09:15–10:15 Novela zákona o daních z příjmů, nov ý zákon o účetnictví

10:15–11:00 Teze v yhlášek a účetní v ýkazy

11:00–11:30 Přestávka

11:30–12:00

Změny pro fyzické osoby – způsoby evidence a navazující systém zdanění; změny v pojetí obchodního majetku

12:00–12:30 Novinky pro přeměny obchodních společností

12:30–14:00 Oběd

14:00–14:30 Rezervy na likvidaci stálých aktiv a jejich diskontování

14:30–15:00 Dopady nové legislativy na neziskové organizace

15:00–15:30 Jak se připravit na přechod na IFRS

15:30–16:00

Výsledek hospodaření dle IFRS jako vstupní hodnota do v ýpočtu základu daně a navazující úprav y

16:00 Závěr semináře

doc. Ing. David Procházka, Ph.D. úřadující předseda NÚR, vedoucí katedr y finančního účetnictví a auditingu FFÚ VŠE v Praze

JUDr. Ing. Stanislav Kouba, Ph.D. vrchní ředitel sekce 05 Daně a cla MF

Ing. Jiří Pelák, Ph.D. ředitel odboru 28 – Účetnictví, oceňování a související odborné profese MF, katedra finančního účetnictví a auditingu FFÚ VŠE v Praze

Ing. Jan Molín, Ph.D zástupce vedoucího katedry finančního účetnictví a auditingu FFÚ VŠE v Praze, místopředseda Metodické rady Svazu účetních

Ing. et Ing. Jáchym Lukeš, Ph.D. vedoucí oddělení Účetnictví MF ČR, FFÚ VŠE v Praze

doc. Ing. Ladislav Mejzlík, Ph.D. prezident Komory auditorů ČR, katedra finančního účetnictví a auditingu FFÚ VŠE v Praze

Ing. Simona Pacáková auditor, daňový poradce a soudní znalec ADU.CZ s.r.o místopředsedkyně Metodické rady Svazu účetních

Ing. Libor Vašek, Ph.D. k atedra finančního účetnictví a auditingu FFÚ VŠE v Praze

Ing. Alice Šrámková daňová poradkyně, Komora certifikovaných účetních

moje.kdpcr.cz