Thomasowy ewangelij z dźěćatstwa Jězusa
Chrystusa
KAPITEL 1
1 Ja, Tomaš, Israelit, mam za trěbne, našim bratram mjez pohanami skutki a dźiwy Chrystusa w swojim dźěćatstwje zeznajomić, kotrež běše naš Knjez a Bóh Jezus Chrystus po swojimporodźe w Betlehemje w našimkrajuskutkował, wo čimž běch samzadźiwany. Započatk bě kaž slědowany.
2 Jako běše Jězusdźěćatko pjeć lět stare a bě padnył regener, kotryž nětko nimo bě, hraješe Jězus z druhimi hebrejskimi hólcami na běžacej rěčce; A woda, kotraž po brjohach běžeše, steješe w małych jězorach;
3 Ale woda bu hnydom zaso jasna a wužitna; Dokelž bě ju jenož přez słowo bił, jemu zwólniwi posłuchachu.
4 Potom wza wón wot pobrjoha rěki mjechku hlinu a formowaše z toho dwanaće wroblikow; A dawaše druhich hólcow, kiž so z nim hrajkachu.
5 Jako pak žid widźeše, što činješe, mjenujcy na sabaće zwuk k wroblowym figuram formować, woteńdźe wón hnydom a powědaše to swojemu nanej Josephej a rjekny:
6 Hlej, twój pachoł hraje při brjoze rěki a je hlinu wzał, jeho k dwanaće wroblam formował a sabat wonječesćił.
7 Da přińdźe Joseph na městno, hdźež bě, a hdyž na njeho hladaše, zazwoni na njeho a so wopraša: "Čehodla činiš to, štož na sabaće dowolene njeje?
8 Da zbije Jezus dłónje, zawoła wroble k sebi a rjekny jim: Dźiće, leći dele! A dołhož sće žiwi, mysli na mnje.
9 Da wroble ćeknychu a činjachu haru.
10 Jako Židźa tole widźachu, běchu woni zadźiwani, woteńdźechu a powědachu swojim předstajenym, kajki dźiw woni wo Jezusu widźeli.
KAPITEL 2
1 Nimo toho steješe syn pismawučeneho Hany z Jozefom, wza ž pastwowu hałžku a sypaše wodu, kotruž bě Jezus nazběrał, w jězorach.
2 Jako pak pachoł Jezusa widźeše, što běše činił, rozzłobi so a rjekny jemu: "Ty nora, što je ći jězor škodźał, zo by wodu rozsypał?"
3 Hlej, nětko budźeš zeschnyć kaž štom a njesměš ani łopjena ani hałužki ani płody wunjesć.
4 A hnydom wuschny wón po cyłym ćěle.
5 Da dźěše Jezus domoj. Staršej wuschnyteho hólca pak, skoržeštaj njezbožo jeho młodosće, donjeseštaj jeho k Josephej, wobskoržištaj jeho a prajištaj: Čehodla wobchowaš syna, kiž je so tajkich skutkow dołžnił?
6 Da hoješe Jezus jeho na próstwu wšitkich přitomnych a wostaji jenož mały staw, kotryž wuschnyje, zo bychu warnowali.
7 Druhi raz dźěše Jezusej na dróhu, a hólc, kiž nimo běžeše, wali so na jeho ramjo;
8 Dokelž soJezus hněwnya k njemu praji:"Ty njesměš dale hić!"
9 A wón hnydom mortweho popadny.
10 Jako to někotři ludźo widźachu, so prašachu: "Hdźe je so tutón pachoł narodźił, zo wšitko, štož wón praji, nětko přijědźe?"
11 Da hóršištajsostaršej mortwych, kotřiž kJozefej dźěchu, a prajachu:"Njejsy kmany, z nami w našimměsćežiwybyć, dokelž maš tajkeho hólca."
12 Pak jeho wuči, zo by žohnował a njezasaknył, abo wón z nim preč dźe, přetož wón mori naše dźěći.
13 Da mjenowaše Joseph hólca Jezusa samoho a kazaše jemu: "Čehodla činiš tajke něšto, zo by lud tak zranił, zo nas hidźi a přesćěhuje?"
14 Jezus pak wotmołwi: "Wěm, zo to, štož prajiš, wo sebi samym njeje, ale tebje dla njebudu ničo prajić; 15 Ći pak su to prajili, budźe wěčne chłostanje poćerpjene.
16 A hnydombuchu ći, kotřiž běchu jeho wobskoržili, slepi.
17 A wšitcy, kotřiž to widźachu, běchu přewšo nastróženi a zamyleni a prajachu wo nim: "Wšitko, štož praji, hač derje abo złe, stanje so hnydom, a dźiwachu so."
18 Jako woni tute žiwjenje Chrysta wuhladachu, stany Jozef a cybaše jeho za wucho, na čož bu knaba rozzłobjeny, a rjekny jemu: "Budź měrny!
19 Přetož hdyž nas pytaja, nas njenamakaja; ty sy jara njeskedźbliwje jednał.
20 Njewěš, zo sym ja twój? Njewobćežujeće mje hižo.
KAPITEL 3
1 Wěsty šulski mišter z mjenom Cachej, kiž na wěstym městnje steješe, słyšeše, kak to Jězus swojemu nanej rjekny.
2 A wón so jara dźiwaše, zo jako dźěćo tajke wěcy rěčeše; A po někotrych dnjach přińdźe k Josephej a rjekny:
3 Maš mudre a rozumne dźěćo, pósćel mi je, zo by čitać nawuknył.
4 Jako so sydni, zo by Jezusa listy wučił, započa wón z prěnim pismikom Aleph;
5 Jezus pak wupraji druhi pismik Mpeth (Beth) Cghimel (gimel) a rěčeše wo wšitkich pismikach k njemu hač do kónca.
6 Potom wočini knihu a wučeše swojeho knjeza profetow; ale wón so hańbowaše a njemóžeše zapřimnyć, kak bě k pismikam přišoł.
7 A wón stany a dźěše domoj, wulkotnje překwapjeny přez tajku spodźiwnu wěc.
KAPITEL 4
1 Jako Jezus nimo wobchoda přińdźe, widźeše młodeho muža, kiž někotrerubiška a nohajcy do pjecyzrudnejebarby tunkny(abobarbješe), a to po wosebitymporjedźe kóždeho; 2 Pachoł Jezus dźěše k młodźencu, kiž to činješe, a wza tež někotre z płatow sobu.