NAŠI ABSOLVENTI PAVEL TROJAN jr.

PAVEL TROJAN JR. STUDOVAL SKLADBU NA PRAŽSKÉ

KONZERVATOŘI VE TŘÍDĚ PROF. EDUARDA DOUŠI. VE

STUDIU SKLADBY POKRAČOVAL U PROF. VÁCLAVA

RIEDLBAUCHA NA HUDEBNÍ A TANEČNÍ FAKULTĚ

AKADEMIE MÚZICKÝCH UMĚNÍ V PRAZE, KDE TAKTÉŽ

ABSOLVOVAL OBOR HUDEBNÍ MANAGEMENT. NA

PRAŽSKÉ KONZERVATOŘI TAKÉ VYSTUDOVAL OBOR

DIRIGOVÁNÍ, A TO POD VEDENÍM PROFESORŮ KOŠLE -

RA, FARKAČE A NĚMCOVÉ. OD ROKU 2022 JE ŘEDITELEM PRAŽSKÉHO JARA. JAK VZPOMÍNÁ NA SVÁ

STUDIA NA HAMU? A CO MÁ SPOLEČNÉHO SKLADBA pad replikují další. Oběma profesím je společný cíl, aby naše životy byly rozšířeny za horizont každodenní rutiny. Zatímco jako skladatel si můžete měsíce či roky vystačit sám (dokud píšete partituru, nikoho dalšího k tomu nepotřebujete), hudební produkce je od začátku týmová disciplína, přičemž zcela zásadní je praktická stránka věci. Bez uskutečněného koncertu či festivalu není podstata věci naplněna. Na druhé straně jako skladatel můžete získat pocit dobře odvedené práce i s partiturou v šuplíku (záměrně to říkám s jistou nadsázkou, protože představa spokojeného skladatele s partiturou v šuplíku je věc, se kterou se obtížně smiřuji).

A HUDEBNÍ PRODUKCE? TO SE DOZVÍTE V ROZHOVORU, KTERÝ S PAVLEM TROJANEM VEDL ALFRED HABERMANN.

Jaké byly vaše hudební začátky? Hrál jste v dětství na nějaký hudební nástroj?

Rodiče vzpomínají, že od chvíle, kdy jsem dosáhl na klaviaturu, vášeň pro objevování souzvuků mě neopustila. Od pěti let jsem pak chodil na klavír na základní uměleckou školu ke skvělé Magdě Jiříkovské. Miloval jsem také divadlo – od dětství jsem zpíval v Dětské opeře Praha, později jsem začal moderovat dětský televizní pořad a získal první televizní herecké role.

Předpokládám, že jste se asi inspiroval u svého otce, ale proč právě skladba? Co vás na ní nejvíce lákalo? V pubertě jsem si prošel klasickou revoltou a klavír to odnesl. Šel jsem na osmileté gymnázium a hudba šla na vedlejší kolej. Na střední škole byl ale skvělý pěvecký sbor, do kterého jsem se přihlásil. Ani nevím jak, napsali jsme si vlastní muzikál – Petr a Lucie podle předlohy Romaina Rollanda.

Já zkomponoval hudbu, neuvěřitelně mě to bavilo. Přihlásil jsem se ke studiu skladby na Pražské konzervatoři a vrátil se tak zpátky k hudbě.

Jak vzpomínáte na svá studia na HAMU? Co vše vám tato škola dala?

Vašimi spolužáky je nastupující generace umělců a organizátorů. Vašimi pedagogy jsou aktivně působící lidé na nejvyšších pozicích. Tento networking a předávání zkušeností je naprosto zásadní pro vaši profesní dráhu. Formující pro mě byla také zkušenost ze studia skladby na londýnské Guildhall v rámci programu Erasmus.

Kam vedly vaše první kroky po ukončení HAMU? Bylo lehké se uplatnit po absolvování studia?

Už během studia jsem pracoval jako brigádník pro festival Pražské jaro – v rámci tiskového střediska jsem měl na starosti kontakt s novináři. Měl jsem ohromné štěstí, že mě pak oslovil Roman Bělor, ředitel festivalu a můj pedagog z HAMU, zda bych neměl zájem stát se zaměstnancem Pražského jara a posílit marketingový tým. Ještě během studií jsem tak získal práci snů, to bylo v roce 2010.

Co si myslíte, že je nejdůležitější pro současné umělce, aby našli uplatnění?

Vy jste kromě skladby vystudoval také hudební produkci. V čem se tyto obory propojují a v čem jsou naopak odlišné?

V obou případech musíte mít jasnou vizi a plán, jak jí dosáhnout. Jako skladatel usilujete, aby vaše dílo bylo interpretováno dalšími, jako producenta vás zase může těšit, když váš ná- foto: Nadiia Ponomarova

Být svrchovaným profesionálem po technické i osobnostní stránce. Přemýšlet, v čem jsem jedinečný a nezaměnitelný. Chápat, jak funguje svět, nejenom ten hudební, abych věděl, jakými cestami dosáhnout naplnění svých cílů. Nesedět v koutě, až vás někdo objeví. Být autentický a pravdivý ke svým posluchačům, ale i k sobě. Kupředu vás musí pohánět pozitivní náboj, touha něčím přispět, nikoliv prahnutí po úspěchu či slávě.

Od roku 2022 jste ředitelem festivalu Pražské jaro, předtím jste zde působil jako tiskový mluvčí. Bude Pražské jaro zařazovat do svých programů také mladé umělce?

Pražské jaro je referenčním festivalem v celé šíři záběru klasické hudby. Propojuje zahraniční scénu s domácí, přináší hostování špičkových orchestrů i komorních souborů, žhavé novinky současné hudby i poučenou interpretaci staré hudby. Vedle etablovaných osobností vystupují umělci na začátku svých profesních drah. Od roku 1947 je součástí festivalu Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro, kde mladí umělci dostávají velkou příležitost. Součástí festivalu jsou také matiné, kde představujeme mladé talenty, mladí dirigenti jsou zase v hledáčku projektu Debut Pražského jara. V rámci Prague Offspring, víkendu věnovanému současné hudbě, dostávají příležitost především mladí autoři. Když s obdivem sleduji, kolik zajímavých mladých umělců se v posledních letech objevilo, a to jak na domácí, tak zahraniční scéně, jejich podíl v programu festivalu bude určitě narůstat.