Tchahagir Supplement No. 51 - Ջահակիր, Յաւելուած ԾԱ.

Page 1

ՎԱՀԱԳՆԻ ԾՆՈՒՆԴԸ ԱՇԽԱՐՀ Ի 50 ԼԵԶՈՒՆԵՐ ՈՎ Հաւաքեցին եւ հրատարակութեան պատրաստեցին ՝ ԱՐԾՈՒԻ ԲԱԽՉԻՆԵԱՆ եւ ՀԱՅԿ ԱՒԱԳԵԱՆ ՋԱՀԱԿԻՐ ՇԱԲԱԹԱԹԵՐԹ ՅԱՒԵԼՈՒԱԾ ԾԱ. (51) ԳԱՀԻՐԷ 2022
ՎԱՀԱԳՆԻ ԾՆՈՒՆԴԸ ԱՇԽԱՐՀԻ 50 ԼԵԶՈՒՆԵՐՈՎ Հաւաքեցին եւ հրատարակութեան պատրաստեցին ՝ ԱՐԾՈՒԻ ԲԱԽՉԻՆԵԱՆ եւ ՀԱՅԿ ԱՒԱԳԵԱՆ ՋԱՀԱԿԻՐ ՇԱԲԱԹԱԹԵՐԹ ՅԱՒԵԼՈՒԱԾ ԾԱ. (51) ԳԱՀԻՐԷ 2022
Ջահակիր շաբաթաթերթ Տնօրէնեւ խմբագիր` Մարտիրոս Պալաեան Խմբագրական խորհրդատու` ՀայկԱւագեան Այս գիրքը հրատարակուած է սահմանափակ տպաքանակով։ Ան չէ նախատեսուած վաճառքի համար։ Անվճար կը տրամադրուի գրադարաններուն եւ նիւթով հետաքրքրուողներուն։ This book is published in a limited edition. It is not for sale or any commercial use. Ստանալու համար դիմել` tchahagir@journalist.com

(ԱՄՆ) Թեհմինա Թումասովա (Tehmina Tumasova) ՝ ասորերէն (Հայաստան) Անտրէա Սքալա (Andrea Scala) ՝ գնչուերէն (Իտալիա) Գերդա Դաւիդեան (Gerda Davidian) ՝ դանիերէն (Դանիա)

Շլոմի Էֆրաթի (Shlomi Efrati) ՝ եբրայերէն (Իսրայէլ)

Արսէն Քլեան (Arsen Kljan) ՝ էսթոներէն (Էսթոնիա)

Տոքթ. Նաուամին Ուիթթայաքուն (Dr. Navamintr (Tom) Vitayakul) ՝ թայլան տերէն (Թայլանտ) Ինկիպիէօրկ Թորիստոթիր (Ingibjörg Þórisdóttir)

Կամպուշայ (Soutchai Khamphouxai)

իսլանտերէն (Իսլանտա)

լաոսերէն (Լաոս)

ՇՆ ՈՐՀԱԿԱ ԼԻՔ Կու գանք մեր խորին շնորհակալութիւնները յայտնելու բոլոր բանաս տեղծներուն, լեզուաբաններուն եւ պարզապէս լեզուակիրներուն ՝ որոնք հատորիս համար սիրայօժար ստանձնեցին Վահագնի ծնունդին թարգմա նութիւնը. Էմիլ Աստուրեան (Emil Asdurian) ՝ ալպաներէն
՝
Սուչայ
՝
Օլգա Արզումանեան (Olga Arzumanian) ՝ լիթուաներէն (Հայաստան Լիթուանիա) Կարօ Նանիկեան (Garro Nanikian) ՝ լինկալերէն (Քոնկոյի Տեմոքրաթական Հանրապետութիւն) Տոքթ. Վինոտքումար ՝ հնդկերէն (Հնդկաստան) Նանէ Ճերահեան (Nane Djerrahian) ՝ հոլանտերէն (Հայաստան) Նուրայշա Բեկէեւա (Nuraysha Bekeeva) ՝ ղազախերէն (Ղազախստան) Ռուզան Խոջիկեան ՝ ճաբոներէն (Հայաստան) Արմինէ Փիլոյեան Վրտեսկա ՝ մակեդոներէն (Մակեդոնիա) Դաշդոնդոգ Բայարսայխան (Bayarsaikhan Dashdondog) ՝ մոնղոլերէն (Մոնղոլիա) Կարէն Նիկոլ (Karen Nikgol) ՝ նորվեկերէն (Նորվեկիա) Նիգորա Ումարովա ՝ ուզպեքերէն (Ուզպեքստան) Նաթալիա Սանտեցքա (Natalia Sandetska) ՝ ուքրաիներէն (Ուքրաինա) 3

Khosroeva)

(Michael Stone)

(Հայաս

(Իսրայէլ)

թայլանտերէնին համար (Թայ լանտ)

Ռոմհիլտ (Elizabeth Romhild)

Դաւիթ Գրիցենկօ ՝ չինարէն (Երեւան) Անտրէա Լաֆուենթեք (Andrea Lafuentek) ՝ պասքերէն (Սպանիա) Սեարհէյ Նիկիտկօ (Siarhey Nikitko) ՝ պելառուսերէն (Պելառուս) Ահմէտ Սուափան Մահմուտ ՝ պենկալերէն (Պանկլատէշ) Մերի Սարգսեան (Mery Sarkisian) ՝ սլովաքերէն (Աւստրիա) Նաթալիա Սփաթար (Natalia Spatar) ՝ քմէրերէն (Ռուսաստան) Անտի Ռոզլունտ (Andi Roselund) եւ Նաքիունկ Քիմ ՝ քորէերէն (Հարաւային Քորէա) Ուելաթ Ալփ (Welat Alp) ՝ քրտերէն (Ֆրանսա) Սինի Թուօմիսալօ (Sini Tuomisalo) ՝ ֆինլանտերէն (Ֆինլանտա) Այս թարգմանութիւնները կը տպագրուին առաջին անգամ։ Յատուկ շնորհակալութիւն հետեւեալ անձերուն եւ մասնագէտներուն, որոնք, ընդառաջելով մեր խնդրանքին, հատորը համալրեցին նոր նիւթերով, կամ միջնորդ հանդիսացան վերոյիշեալ թարգմանութիւններուն. Միհրան Մինասեան ՝ զանազան նիւթեր տրամադրելու եւ ստուգումներ կատարելու համար (Հայաստան) Անահիտ Խոսրոեւա (Anahit
՝ ասորերէնին համար
տան ԱՄՆ) Մայքլ Սթօուն
՝ եբրայերէնին համար
Էլիզապէթ
՝
Մարալ Աքթոքմաքեան (Maral Aktokmakyan) ՝ թրքերէնին համար (Թուր քիա) Վիքթորիա Մինոյեան (Victoria Minoian) ՝ լաոսերէնին համար (Արժան թին) Վալտա Սալմինիա (Valda Salmiņa) ՝ լատվիերէնին համար (Լատվիա) Ֆելիքս Բախչինեան ՝ լիթուաներէնին համար (Լիթուանիա) Բիջայա Ջենա (Bijaya Jena) ՝ հնդկերէնին համար (Հնդկաստան) Գիւլնարա Մենդիկուլովա (Gulnara Mendikulova) ՝ ղազախերէնին համար (Ղազախստան) Յովիկ Գասապեան (Hovik Kassabian) ՝ յունարէնին համար (Յունաստան) Լուսիա Ադամեան (Lousia Adamian) ՝ շուէտերէնին համար (Շուէտ) Գէորգի Սաակով (Georgiy Saakov) ՝ ուզպեքերէնին համար (Ուզպեքստան) Վիկտոր Սոլովկա (Viktor Solovka) ՝ ուքրաիներէնին համար (Ուքրաինա) Հայկ Իւթիւճեան (Haig Utidjian) ՝ չեխերէնին համար (Չեխիա) 4
Միլատա Քիլիանովա (Milada Kiliánová) ՝ չեխերէնին համար (Չեխիա) Իվան Կասթանիակա (Iván Gaztañaga) ՝ պասքերէնին համար (Սպանիա) Կոլամ Ռապպանի Պիփլոպ (Golam Rabbany Biplob) ՝ պենկալերէնին համար (Պանկլատէշ) Անուշ Բալայեան (Anush Balayan) ՝ սերպերէնին համար (Սերպիա) Յակոբ Ասատրեան (Hakob Asatryan) ՝ սլովաքերէնին համար (Չեխիա) Տոքթ. Տէզի Քրեսփիմ Փերէյրա (Dr. Deize Crispim Pereira) ՝ փորթուկա լերէնին համար (Պրազիլ) Լաուրա Տաուն Մինասեան (Laura Daun Minasjan) ՝ քմէրերէնին համար (Շուէտ) Իւմիթ Քուրթ (Ümit Kurt) ՝ քրտերէնին համար (Թուրքիա Իսրայէլ) Առանց այս բոլորի սիրայօժար օժանդակութեան ՝ ներկայ աշխատութիւնը պիտի ըլլար թերի ու անկատար։ 5
ԵՐԿՈՒ ԽՕ ՍՔ Գողթան երգիչներու գողտրիկ երգը ՝ որ ծանօթ է Վահագնի ծնունդը խորագիրով, դարձած է հայ գրականութեան ամենասիրելի եւ ամենատա րածուած նմոյշներէն մէկը։ Փրկուած շնորհիւ Մովսէս Խորենացիի, ան կը ներկայացնէ հայ բանաւոր մշակոյթի վաղագոյն նմոյշներէն մէկը։ Հասած է գրական բնագիրը ՝ առանց երաժշտութեան։ Վերարտադրուած է ոչ միայն Խորենացիի Պատմութեան հետ, այլ տեղ գտած բանաստեղծական ժողովածուներու եւ պատմագիտական, գրականա գիտական, բանասիրական ու լեզուաբանական ուսումնասիրութիւններու մէջ։ Ինչպէս նաեւ արձակագիրներ զայն վերապատկերած են իրենց պատմը ւածքներուն եւ յուշագրութիւններուն մէջ, բանաստեղծներ ներշնչուած են անկէ ՝ յառաջացնելով նոր իմաստային շերտեր։ Վահագնի ծնունդը, նաեւ, մէկն է ամենաշատ թարգմանուած հայերէն բանաստեղծութիւններէն, թերեւս ՝ ամենաշատը։ Առաջին անգամ զայն կը գտնենք լատիներէն լեզուով ՝ Գուլիելմուս եւ Գէորգիուս (Գէորգ) Ուիսթոն եղբայրներու թարգմանած Խորենացիի Պատ մութեան մէջ (Լոնտոն, 1736)։ 73 տարի ետք, ան կը գտնուի Պատմութեան Յովսէփ Յովհաննիսեանի ռուսերէն թարգմանութեան մէջ (Սանքթ Փեթերպուրկ, 1809), որուն կը յաջոր դէ Էմիլ Լը Վայեան տը Ֆլորիվալի ֆրանսերէն թարգմանութիւնը (Փարիզ, 1836)։ Ինչպէս հայերէնը, թարգմանուած գրականութեան մէջ նոյնպէս Վահագնի ծնունդը կ’անջատուի Պատմութենէն եւ կ’ապրի ինքնուրոյն կենսագրութիւն մը բանաստեղծական ժողովածուներու մէջ, ինչպէս նաեւ մաս կը կազմէ հետազօտական յօդուածներու եւ գիրքերու1։ 1. Խորենացիի հայերէն եւ թարգմանական մատենագիտութեան համար տես ՝ Պետրոս Յովհաննիսեան, Մովսէս Խորենացի. մատենագիտութիւն, Երեւան, ԵՊՀ Հրատարակչութիւն, 2013։ 7

հայ է պատմուածքը եօթը լեզուներով (հայերէն, էսթոներէն, անգլերէն, ֆրանսերէն,

Ներկայ ժողովածուն կը միտի ամփոփել Վահագնի ծնունդը բանաստեղ ծութեան թարգմանութիւնները, ինչպէս նաեւ ստեղծել նոր թարգմանութիւն ներ ՝ ցարդ չթարգմանուած լեզուներով։ Բազմալեզու հրատարակութիւնները հայ իրականութեան մէջ նորութիւն չեն։ Վենետիկի Մխիթարեանները հրատարակած են Ներսէս Շնորհալիի Հաւատով խոստովանիմ աղօթքը 6 լեզուներով (1810, 1811), 10 լեզուներով (1811, 1812), 14 լեզուներով (1815), 16 լեզուներով (1818), 24 լեզուներով (1823, 1833, 1837), 33 լեզուներով (1862), վերջապէս ՝ 36 լեզուներով (1871, 1882, 1884)։ 1986 ին, Երեւանի մէջ հրատարակուած է Է. դարու բանաստեղծ Դաւթակ Քերթողի Ողբք ի մահն Ջեւանշիրի մեծիիշխանին բանաստեղծութիւնը եօթը լեզուներով (գրաբար, աշխարհաբար, ռուսերէն, անգլերէն, ֆրանսերէն, գեր մաներէն, սպաներէն, լեհերէն)։ Արծուի Բախչինեանի նախաձեռնութեամբ, Երեւանի մէջ լոյս տեսած են հայ արձակագրուհի Էլդա Գրինի Ձեռքերը պատմուածքը 35 լեզուներով (2010) եւ անգլիագիր բանաստեղծ Յովհաննէս Փիլիկեանի Ծովանկար իմ մօր օրուայ մասին անգլերէն բանաստեղծութիւնը 19 լեզուներով (ներառեալ ՝ քէչուա լեզուով երկու թարգմանութիւններ) (2012)։ 2017 ին առանձին գիրքով կը հրատարակուի Վրէժ Սարուխանեանի Իմ սիրտը
գերմաներէն, ռուսերէն, թրքերէն)։ 2019 ին, Երեւանի մէջ լոյս կը տեսնէ Եղիշէ Չարենցի Ես իմ անոյշ Հայաս տանի բանաստեղծութիւնը 35 լեզուներով։ Ներկայ ժողովածուին մէջ, Վահագնի ծնունդը առաջին անգամ կը հնչէ քանի մը լեզուներով, մասնաւորապէս ՝ Ծայրագոյն Արեւելքի լեզուներով (թայլանտերէն, լաոսերէն, քմէրերէն), այլեւ ափրիկեան լինկալերէն (լինկա լա) լեզուով։ Յստակութեան համար, նախընտրեցինք ընդգրկել նաեւ հայերէն տպա գիր բնագիրները։ Նախապէս ըլլալով ձեռագիր, Վահագնի ծնունդը հասած է բազմաթիւ տարընթերցումներով, զորս վերծանած եւ հրատարակած են Խորենացիի նոր շրջանի խմբագիրները։ Մեր նպատակէն դուրս ըլլալով այս տարընթերցումներուն ամբողջական վերարտադրութիւնը ՝ ընտրեցինք միայն այն տարբերակները, որոնք կրնան ընդհանուր գաղափար տալ տարբերութիւններուն մասին, ինչպէս նաեւ ցոյց տալ ժամանակի ընթացքին բնագրային ներկայացումի նկատմամբ եղած ըմբռնումներուն եւ մօտեցում ներուն փոփոխութիւնները։ Կը բաւէ նշել, որ հակառակ իր կուռ ու հակիրճ կառուցուածքին, համաձայնութիւն չկայ անոր տողաբաժանումի եւ տաղա 8
չափութեան նկատմամբ։ Գրաբարին համատեղ ամփոփեցինք հայերէն աշխարհաբար թարգմա ն ո ւ թ ի ւ ն ն ե ր ը ։ Վ ե ր ջ ի ն ն ե ր ո ւ ն ք ա ն ա կ ը ք ի չ է , ք ա ն ի ո ր հ ա յ ե ր ը յ ա ճ ա խ նախընտրած են օգտագործել գրաբար բնօրինակը։ Տպագիր թարգմանութիւններէն կարելի եղաւ հաւաքել հետեւեալ լեզու ները. Անգլերէն ՝ 28 թարգմանութիւն Ֆրանսերէն ՝ 24 Ռուսերէն ՝ 20 Գերմաներէն ՝ 12 Իտալերէն ՝ 6 Սպաներէն ՝ 5 Հունգարերէն ՝ 4 Պարսկերէն ՝ 4 Արաբերէն ՝ 2 Լատվիերէն ՝ 2 Սերպերէն ՝ 2 Վրացերէն ՝ 2 Փորթուկալերէն ՝ 2 Թրքերէն ՝ 1 Լատիներէն ՝ 1 Լեհերէն ՝ 1 Յունարէն ՝ 1 Շուէտերէն ՝ 1 Չեխերէն ՝ 1 Պուլկարերէն ՝ 1 Ռումաներէն ՝ 1 Ընդամէնը ՝ 21 լեզու, 121 թարգմանութիւն։ Չենք յաւակնիր ըլլալ լիակատար ՝ քանզի կան պակասներ որոնք անմատ չելի մնացին մեզի, ուրիշներու մասին ալ հաւանաբար անիրազեկ մնացած ըլլանք։ Մեր նպատակը, արդարեւ, եղած է ըլլալ որքան կարելի է ամբող ջական։ Տպագիրներէն զատ, հատորս համալրուեցաւ յատուկ կատարուած թարգմանութիւններով 29 նոր լեզուներու ՝ ալպաներէն, ասորերէն, գնչուերէն, դանիերէն, եբրայերէն, էսթոներէն, թայլանտերէն, իսլանտերէն, լաոսերէն, լիթուաներէն, լինկալերէն, հնդկերէն, հոլանտերէն, ղազախերէն, ճաբոներէն, մակեդոներէն, մոնղոլերէն, նորվեկերէն, ուզպեքերէն, ուքրաիներէն, չինա 9
րէն, պասքերէն, պելառուսերէն, պենկալերէն, սլովաքերէն, քմէրերէն, քորէերէն, քրտերէն եւ ֆինլանտերէն, ընդհանուր թարգմանուած լեզուներուն թիւը հասցնելով 50 ի եւ թարգմանութիւնները ՝ 150 ի։ Հատորին սկիզբը տեղադրեցինք հայերէն բնագիրները, նախ ՝ գրաբար բնօրինակները, ապա ՝ արեւելահայերէն եւ արեւմտահայերէն թարգմանու թիւնները։ Որոնցմէ ետք, թարգմանութիւնները տեղադրեցինք լեզուներու այբբենական կարգով ՝ անգլերէն, ասորերէն, արաբերէն, եւ այլն, իսկ իւրա քանչիւր լեզուի ներսը ՝ ժամանակագրական կարգով։ Ա. Բ. (Երեւան) Հ. Ա. (Գահիրէ) 10
ՎԱՀԱԳՆԻ ԾՆՈՒՆԴԸ
13 Վահագնի ծնունդը Գեղանկար ՝ Արծուի Բախչինեան
ԳՐ ԱԲԱՐ 1 Ե ր կ ն է ր ե ր կ ի ն ՝ ե ր կ ն է ր ե ր կ ի ր ՝ ե ր կ ն է ր ե ւ ծ ի ր ա ն ի ծ ո վ ն . ե ր կ ն ի ծովուն ունէր՝ եւ զկարմրիկն եղեգնիկ, ընդ եղեգան՝ փող ծուխ ելանէր, ը ն դ ե ղ ե գ ա ն ՝ փ ո ղ բ ո ց ե լ ա ն է ր , ե ւ ի բ ո ց ո յ ն վ ա զ է ր Խ ա ր տ ե ա շ Պ ա տ ա ն ե կ ի կ , ն ա ՝ հ ո ւ ր հ ե ր ո ւ ն է ր , ա պ ա թ է ՝ բ ո ց ո ւ ն է ր մ ո ւ ր ո ւ ս ն , ե ւ ա չ ք ՝ ո ւ ն ք ն ՝ է ի ն ա ր ե գ ա կ ո ւ ն ք ։ Ազգաբանութիւն տոհմին Յաբեթեան, յօրինեցեալ ի Մովսիսէ Խորե նացւոյ, յեռամեծ Վարդապետէ, եւ յոգներախտ Քերթողահօրէ, Ամսթերտամ, 1695, էջ 100։ 15
2 Ե ր կ ն է ր ե ր կ ի ն , ե ր կ ն է ր ե ր կ ի ր , ե ր կ ն է ր ե ւ ծ ի ր ա ն ի ծ ո վ ն . ե ր կ ն ի ծովուն ունէր՝ եւ զկարմրիկն եղեգնիկ, ընդ եղեգան՝ փող ծուխ ելանէր, ը ն դ ե ղ ե գ ա ն ՝ փ ո ղ բ ո ց ե լ ա ն է ր , ե ւ ի բ ո ց ո յ ն վ ա զ է ր Խ ա ր տ ե ա շ Պ ա տ ա ն ե կ ի կ , ն ա ՝ հ ո ւ ր հ ե ր ո ւ ն է ր , ա պ ա թ է ՝ բ ո ց ո ւ ն է ր մ ո ւ ր ո ւ ս ն , ե ւ ա չ ք ՝ ո ւ ն ք ն ՝ է ի ն ա ր ե գ ա կ ո ւ ն ք ։ Ազգաբանութիւն տոհմին յԱբեթեան, յօրինեալ ի Մովսիսէ Խորենացւոյ յեռամեծ վարդապետէ, եւ յոգներախտ քերթողահօրէ, Վէնէտիկ, ի Տպարանի Անտոնի Պօռթօլի, 1752, էջ 90։ 16
3 Ե ր կ ն է ր ե ր կ ի ն ե ւ ե ր կ ի ր . ե ր կ ն է ր ե ւ ծ ի ր ա ն ի ծ ո վ . ե ր կ ն ի ծ ո վ ո ւ ն ո ւ ն է ր զ կ ա ր մ ր ի կ ե ղ ե գ ն ի կ ն . ը ն դ ե ղ ե գ ա ն փ ո ղ ՝ ծ ո ւ խ ե լ ա ն է ր . ը ն դ ե ղ ե գ ա ն փ ո ղ ՝ բ ո ց ե լ ա ն է ր . ե ւ ի բ ո ց ո յ ն պ ա տ ա ն ե կ ի կ վ ա զ է ր . ն ա հ ո ւ ր հ ե ր ո ւ ն է ր . ա պ ա բ ո ց ո ւ ն է ր զ մ օ ր ո ւ ս ն . ե ւ ա չ ք կ ո յ ք ն է ի ն ա ր ե գ ա կ ո ւ ն ք ։ Միքայէլ վարդապետ Չամչեանց, Պատմութիւն հայոց ի սկզբանէ աշխարհի մինչեւ ցամ Տեառն 1784, հատոր Ա., Վենետիկ, Ի Տպարանի Պետրոսի Վաղվազեանց, 1784, էջ 120 121։ 17
4 Ե ր կ ն է ր ե ր կ ի ն ե ւ ե ր կ ի ր , ե ր կ ն է ր ե ւ ծ ի ր ա ն ի ծ ո վ . Ե ր կ ն ի ծ ո վ ո ւ ն ո ւ ն է ր ՝ ը զ կ ա ր մ ր ի կ ե ղ ե գ ն ի կ ն . Ը ն դ ե ղ ե գ ա ն փ ո ղ ՝ ծ ո ւ խ ե լ ա ն է ր , Ը ն դ ե ղ ե գ ա ն փ ո ղ ՝ բ ո ց ե լ ա ն է ր . Ե ւ ի բ ո ց ո յ ն ՝ պ ա տ ա ն ե կ ի կ ՝ վ ա զ է ր , ն ա հ ո ՛ ւ ր ՝ հ ե ր ո ւ ն է ր . Ա պ ա թ է բ ո ՛ ց ՝ ո ւ ն է ր մ ո ւ ր ո ւ ս , Ո ւ ա չ ք կ ո ւ ն ք ն է ի ն ՝ ա ր ե գ ա կ ո ւ ն ք ։ Արսէն վարդապետ Անթիմոսեան [Բագրատունի], Քերականութիւն գաղղիական, Վենետիկ, ի Տպարանի Սրբոյն Ղազարու, 1821, էջ 580։ 18
5 Ե ր կ ն է ր ե ր կ ի ն ե ւ ե ր կ ի ր , ե ր կ ն է ր ե ւ ծ ի ր ա ն ի ծ ո վ . ե ր կ ն ի ծ ո վ ո ւ ն ո ւ ն է ր զ կ ա ր մ ր ի կ ե ղ ե գ ն ի կ ն . ը ն դ ե ղ ե գ ա ն փ ո ղ ծ ո ւ խ ե լ ա ն է ր , ը ն դ եղեգան փող բոց ելանէր. եւ ի բոցոյն պատանեկիկ վազէր, նա հուր հեր ո ւ ն է ր . ա պ ա թ է բ ո ց ո ւ ն է ր մ ո ւ ր ո ւ ս , ե ւ ա չ ք կ ո ւ ն ք ն է ի ն ա ր ե գ ա կ ո ւ ն ք ։ Մովսիսի Խորենացւոյ պատմութիւն հայոց, Վենետիկ, Սուրբ Ղազար, 1827, էջ 126։ 19

ի ր ,

.

ն է ր

6 Ե ր կ ն է ր ե ր կ ի ն ե ւ ե ր կ
Ե ր կ ն է ր ե ւ ծ ի ր ա ն ի ծ ո վ
Ե ր կ ն ի ծ ո վ ո ւ ն ո ւ ն է ր Ը զ կ ա ր մ ր ի կ ե ղ ե գ ն ի կ ն . Ը ն դ ե ղ ե գ ա ն փ ո ղ ծ ո ւ խ ե լ ա
, Ը ն դ ե ղ ե գ ա ն փ ո ղ բ ո ց ե լ ա ն է ր . Ե ւ ի բ ո ց ո յ ն պ ա տ ա ն ե կ ի կ Վ ա զ է ր , ն ա հ ո ւ ր հ ե ր ո ւ ն է ր . Ա պ ա թ է բ ո ց ո ւ ն է ր մ օ ր ո ւ ս , Ի ա չ ք ո ւ ն ք ն է ի ն ա ր ե գ ա կ ո ւ ն ք ։ Մկրտիչ Էմին, Ընտիր հատուածք քաղեալք ի գրոց նախնի եւ արդի մատենագրաց հայոց, հանդերձբառագրովք ի հայկականէի ռուսաց բարբառ, իպէտս աշակերտաց Լազարեանց Ճեմարանի, Մոսկուա, ի Տպարանի նորին Ճեմարանի, 1849, էջ 208։ 20
7 Ե ր կ ն է ր ե ր կ ի ն ե ւ ե ր կ ի ր , Ե ր կ ն է ր ե ւ ծ ի ր ա ն ի ծ ո վ , Ե ր կ ն ի ծ ո վ ո ւ ն ո ւ ն է ր զ կ ա ր մ ր ի կ ե ղ ե գ ն ի կ ն . Ը ն դ ե ղ ե գ ա ն փ ո ղ ծ ո ւ խ ե լ ա ն է ր , Ը ն դ ե ղ ե գ ա ն փ ո ղ բ ո ց ե լ ա ն է ր . Ե ւ ի բ ո ց ո յ ն պ ա տ ա ն ե կ ի կ վ ա զ է ր . Ն ա հ ո ւ ր հ ե ր ո ւ ն է ր , Ա պ ա թ է բ ո ց ո ւ ն է ր մ ո ր ո ւ ս ՝ Ե ւ ա չ կ ո ւ ն ք ն է ի ն ա ր ե գ ա կ ո ւ ն ք ։ Հ. Յովսէփ Վ. Գաթըրճեան, Պատմութիւն մատենագրութեան հայոց, Վիէննա, Պաշտպան Ս. Աստուածածնի Վանք, 1851, էջ 34։ 21
8 Ե ր կ ն է ր ե ր կ ի ն , ե ր կ ն է ր ե ր կ ի ր , Ե ր կ ն է ր ե ւ ծ ի ր ա ն ի ծ ո վ ն . Ե ր կ ն ի ծ ո վ ո ւ ն ո ւ ն է ր ե ւ զ կ ա ր մ ր ի կ ն ե ղ ե գ ն ի կ . Ը ն դ ե ղ ե գ ա ն փ ո ղ ծ ո ւ խ ե լ ա ն է ր , Ը ն դ ե ղ ե գ ա ն փ ո ղ բ ո ց ե լ ա ն է ր . Ե ւ ի բ ո ց ո յ ն վ ա զ է ր խ ա ր տ ե ա շ պ ա տ ա ն ե կ ի կ , Ն ա հ ո ւ ր հ ե ր ո ւ ն է ր . Ա պ ա թ է բ ո ց ո ւ ն է ր մ օ ր ո ւ ս ն , Ե ւ ա չ կ ո ւ ն ք ն է ի ն ա ր ե գ ա կ ո ւ ն ք ։ Մ. Աբեղեան, Հայ ժողովրդական առասպելները Մ. Խորենացու Հայոց պատմութեան մէջ (քննադատութիւն եւ ուսուածք), Վաղարշապատ, Տպարան Մայր Աթոռոյ Ս. Էջմիածնի, 1899, էջ 98 99։ 22
9 Ե ր կ ն է ր ե ր կ ի ն , ե ր կ ն է ր ե ր կ ի ր , ե ր կ ն է ր ե ւ ծ ո վ ն ծ ի ր ա ն ի . ե ր կ ն ի ծ ո վ ո ւ ն ո ւ ն է ր ե ւ զ կ ա ր մ ր ի կ ն ե ղ ե գ ն ի կ . ը ն դ ե ղ ե գ ա ն փ ո ղ ծ ո ւ խ ե լ ա ն է ր , ը ն դ ե ղ ե գ ա ն փ ո ղ բ ո ց ե լ ա ն է ր . ե ւ ի բ ո ց ո յ ն վ ա զ է ր խ ա ր տ ե ա շ պ ա տ ա ն ե կ ի կ . ն ա հ ո ւ ր հ ե ր ո ւ ն է ր , ա պ ա թ է բ ո ց ո ւ ն է ր մ օ ր ո ւ ս , ե ւ ա չ կ ո ւ ն ք ն է ի ն ա ր ե գ ա կ ո ւ ն ք ։ Մովսիսի Խորենացւոյ Պատմութիւն հայոց, աշխատութեամբ Մ. Աբեղեան եւ Ս. Յարութիւնեան, Թիֆլիս, Տպարան Մնացական Մարտիրոսեանց, 1913, էջ 85 86։ 23
Ա ՇԽԱՐ ՀԱԲԱՐ Ա ՐԵՒԵԼԱՀ ԱՅԵՐ ԷՆ 1 Ե ր կ ո ւ ն ք ի մ է ջ է ի ն ե ր կ ի ն ք ն ո ւ ե ր կ ի ր ը , Ե ր կ ո ւ ն ք ի մ է ջ է ր ե ւ ծ ի ր ա ն ի ծ ո վ ը , Ե ր կ ո ւ ն ք ի մ է ջ է ր ծ ո վ ո ւ մ Ե ւ կ ա ր մ ր ի կ ե ղ ե գ ն ի կ ը ։ Ե ղ ե գ ն ի փ ո ղ ի ց ծ ո ւ խ է ր դ ո ւ ր ս գ ա լ ի ս , Ե ղ ե գ ն ի փ ո ղ ի ց բ ո ց է ր դ ո ւ ր ս գ ա լ ի ս , Ե ւ բ ո ց ի մ է ջ ի ց պ ա տ ա ն ե ա կ է ր վ ա զ ո ւ մ ։ Կ ր ա կ է մ ա զ ե ր ո ւ ն է ր ն ա , Բ ո ց ե ղ է ն մ օ ր ո ւ ք ո ւ ն է ր , Ե ւ ա չ ք ե ր ն է ի ն զ ո յ գ ա ր ե գ ա կ ն ե ր ։ Խորէն եպիսկոպոս Ստեփանէ Մովսէս Խորենացու Հայոց պատմութիւն, աշխարհաբար թարգմանեց եւ լուսաբանեց Խորէն եպիսկոպոս Ստեփանէ, Բ. տպագրութիւն, Ս. Պետեր բուրգ, Յ. Լիբերմանի Տպարան, 1897, էջ 70։ 25
2 Ե ր կ ն ո ւ մ ( տ ա ն ջ ւ ո ւ մ ) է ր ե ր կ ի ն ք ը , ե ր կ ն ո ւ մ է ր ե ր կ ի ր ը , Ե ր կ ն ո ւ մ է ր ե ւ ծ ի ր ա ն ի ծ ո վ ը . Ե ր կ ո ւ ն ք ը ծ ո վ ո ւ մ բ ռ ն ե լ է ր ե ւ կ ա ր մ ր ի կ ե ղ ե գ ն ի կ ի ն . Ե ղ ե գ ն ի փ ո ղ ի ց ծ ո ւ խ է ր ե լ ն ո ւ մ , Ե ղ ե գ ն ի փ ո ղ ի ց բ ո ց է ր ե լ ն ո ւ մ , Ե ւ բ ո ց ի մ է ջ պ ա տ ա ն ե կ ի կ է ր վ ա զ ո ւ մ . Ն ա կ ր ա կ մ ա զ ե ր ո ւ ն է ր , Ա պ ա թ է բ ո ց ո ւ ն է ր մ օ ր ո ւ ք ը , Ե ւ ա չ ք ե ր ն է ի ն մ ի - մ ի ա ր ե գ ա կ ։ Ստեփան Լիսիցեան Ստ. Լիսիցեան, Հայրենի առասպելներից եւ վէպերից. պատմուածքներ հայոց պատմութիւնից, Թիֆլիս, Տպարան Հերմէս, 1907, էջ 39։ 26
3 Ե ր կ ո ւ ն ք ի մ է ջ է ր ( ե ր կ ն է ր ) ե ր կ ի ն ք ը ե ւ ե ր կ ի ր ը ե ւ ծ ի ր ա ն ի ծ ո վ ը ե ւ կ ա ր մ ր ի կ ե ղ ե գ ն ի կ ը ։ Ե ղ ե գ ի փ ո ղ ի ց ծ ո ւ խ է ր դ ո ւ ր ս գ ա լ ի ս ե ւ բ ո ց . բ ո ց ի մ է ջ վ ա զ ո ւ մ է ր խ ա ր տ ե ա շ պ ա տ ա ն ի ն , ո ր կ ր ա կ ո տ մ ա զ ե ր ո ւ ն է ր , բ ո ց ա վ ա ռ մ օ ր ո ւ ք ե ւ ա ր ե գ ա կ ի ն մ ա ն ա չ ք ե ր ։ Վրթանէս Փափազեան Վ. Փափազեան, Պատմութիւն հայոց գրականութեան (բանահիւսութեան պատմութիւն) սկզբից մինչեւ մեր օրերը, Թիֆլիս, Հրատարակութիւն Գ. Գալստեանի No 46, 1910, էջ 14։ 27
4 Ե ր կ ո ւ ն ք ի մ է ջ է ր ե ր կ ի ն ք ը , ե ր կ ո ւ ն ք ի մ է ջ է ր ե ր կ ի ր ը , ե ր կ ո ւ ն ք ի մ է ջ է ր ն ա ե ւ ծ ի ր ա ն ի ծ ո վ ը . ե ր կ ո ւ ն ք ի մ է ջ է ր ծ ո վ ո ւ մ ն ա ե ւ կ ա ր մ ր ի կ ե ղ է գ ն ի կ ը . ե ղ է գ ն ի փ ո ղ ի ց ծ ո ւ խ է ր դ ո ւ ր ս գ ա լ ի ս , ե ղ է գ ն ի փ ո ղ ի ց բ ո ց է ր դուրս գալիս, եւ բոցի միջից մի խարտեաշ պատանեակ էր վազում. նա ո ւ ն է ր կ ր ա կ է մ ա զ ե ր , բ ո ց ե ղ է ն մ օ ր ո ւ ք , ե ւ ա չ ք ե ր ն ա ր ե գ ա կ ն ե ր է ի ն ։ Ա. Խուդաւերդեան Հին հայկական վիպասանքից եւ առասպելներից Ռոտտերի նկարներով, պատասխանատու թողարկող եւ տեխ. խմբագիր Ա. Խուդաւերդեան, Երեւան, ՀԽՍՀ Պետական Հրատարակչութիւն, 1939, [առանց էջակալումի]։ 28
5 Ե ր կ ն ո ւ մ է ր ե ր կ ի ն ք , ե ր կ ն ո ւ մ է ր ե ր կ ի ր , Ե ր կ ն ո ւ մ է ր ե ւ ծ ո վ ը ծ ի ր ա ն ի . Ե ր կ ո ւ ն ք ը բ ռ ն ե լ է ր ծ ո վ ո ւ մ Ն ա ե ւ կ ա ր մ ր ի կ ե ղ ե գ ն ի կ ի ն ։ Ե ղ ե գ ն ի փ ո ղ ո վ ը ծ ո ւ խ է ր ե լ ն ո ւ մ , Ե ղ ե գ ն ի փ ո ղ ո վ ը բ ո ց է ր ե լ ն ո ւ մ Ե ւ բ ո ց ի ց ը դ ո ւ ր ս է ր վ ա զ ո ւ մ Մ ի պ ա տ ա ն ե կ ի կ . Վ ա զ ո ւ մ է ր խ ա ր տ ե ա շ մ ի պ ա տ ա ն ե կ ի կ , Ն ա հ ո ւ ր մ ա զ ե ր ո ւ ն է ր , ( ա պ ա թ է ) ՝ Բ ո ց մ օ ր ո ւ ք ո ւ ն է ր , Ե ւ ա չ ք ե ր ն է ի ն ա ր ե գ ա կ ն ե ր ։ Ստեփան Մալխասեանց Մովսէս Խորենացի, թարգմանութիւն, ներածութիւն եւ ծանօթագրութիւն ներ ՝ Ստ. Մալխասեանց, Երեւան, Հայպետհրատ, 1940, էջ 55։ 29
6 Ե ր կ ն ո ւ մ է ր ե ր կ ի ն ք ը , Ե ր կ ն ո ւ մ է ր ե ր կ ի ր ը , Ե ր կ ն ո ւ մ է ր ե ւ ծ ո վ ը ծ ի ր ա ն ի . Ե ր կ ո ւ ն ք ը բ ռ ն ե լ է ր ծ ո վ ո ւ մ Ն ա ե ւ կ ա ր մ ր ի կ ե ղ ե գ ն ի կ ի ն ։ Ե ղ ե գ ն ի փ ո ղ ի ց ծ ո ւ խ է ր ե լ ն ո ւ մ , Ե ղ ե գ ն ի փ ո ղ ի ց բ ո ց է ր ե լ ն ո ւ մ , Ե ւ բ ո ց ի ց ը դ ո ւ ր ս է ր վ ա զ ո ւ մ Մ ի խ ա ր տ ե ա շ պ ա տ ա ն ե կ ի կ Ն ա հ ո ւ ր մ ա զ ե ր ո ւ ն է ր , ( ա պ ա թ է ) Բ ո ց մ օ ր ո ւ ք ո ւ ն է ր , Ե ւ ա չ ք ե ր ն է ի ն ա ր ե գ ա կ ն ե ր ։ Մկրտիչ Մկրեան Մ. Մկրեան, Մովսէս Խորենացի, Երեւան, Հայաստան Հրատարակչու թիւն, 1970, էջ 145։ 30
7 Ե ր կ ն ո ւ մ է ր ե ր կ ի ն ք ը , ե ր կ ն ո ւ մ է ր ե ր կ ի ր ը , Ե ր կ ն ո ւ մ է ր ե ւ ծ ո վ ն ծ ի ր ա ն ի . Ե ր կ ո ւ ն ք ո ւ ն է ր ծ ո վ ո ւ մ Ե ւ կ ա ր մ ր ի կ ե ղ ե գ ն ի կ ը ։ Ե ղ ե գ ա ն փ ո ղ ի ց ծ ո ւ խ է ր ե լ ն ո ւ մ , Ե ղ ե գ ա ն փ ո ղ ի ց բ ո ց է ր ե լ ն ո ւ մ . Ե ւ բ ո ց ի ց վ ա զ ո ւ մ է ր Խ ա ր տ ե ա շ պ ա տ ա ն ե կ ի կ ։ Ն ա հ ո ւ ր հ ե ր ո ւ ն է ր , . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Ո ւ ն է ր բ ո ց մ օ ր ո ւ ս , Ա չ կ ո ւ ն ք ն է ի ն ա ր ե գ ա կ ա ն ք ։ Ս. Յակոբեան եւ Է. Չալիկեան Հայ հին եւ միջնադարեան քնարերգութիւն, կազմեցին ՝ Ս. Ս. Յակոբեան եւ Է. Պ. Չալիկեան, Երեւան, Լոյս Հրատարակչութիւն, 1986, էջ 7։ 31
8 Ե ր կ ն ո ւ մ է ր ե ր կ ի ն ք ը , ե ր կ ն ո ւ մ է ր ե ր կ ի ր ը , Ե ր կ ն ո ւ մ է ր ե ւ ծ ի ր ա ն ի ծ ո վ ը . Ե ր կ ո ւ ն ք ն է ր բ ռ ն ե լ ծ ո վ ո ւ մ ն ա ե ւ կ ա ր մ ի ր ե ղ ե գ ն ի կ ի ն . Ե ղ ե գ ա ն փ ո ղ ի ց ծ ո ւ խ է ր ե լ ն ո ւ մ , Ե ղ ե գ ա ն փ ո ղ ի ց բ ո ց է ր ե լ ն ո ւ մ , Ե ւ բ ո ց ի ց դ ո ւ ր ս է ր վ ա զ ո ւ մ մ ի խ ա ր տ ե ա շ պ ա տ ա ն ե կ ի կ . Ն ա հ ո ւ ր մ ա զ ե ր ո ւ ն է ր , Ո ւ ն է ր բ ո ց ե ղ է ն մ օ ր ո ւ ք , Ե ւ ա չ ք ե ր ն է ի ն ա ր ե գ ա կ ն ե ր ։ Սարգիս Յարութիւնեան Սարգիս Յարութիւնեան, Հայ հին վիպաշխարհը, Երեւան, Արեւիկ, 1987, էջ 38։ 32
9 Ե ր կ ն ո ւ մ է ր ե ր կ ի ն ք ը , ե ր կ ն ո ւ մ է ր ե ր կ ի ր ը , Ե ր կ ն ո ւ մ է ր ն ա ե ւ ծ ի ր ա ն ի ծ ո վ ը ։ Ծ ո վ ո ւ մ ե ր կ ո ւ ն ք ի մ է ջ է ր կ ա ր մ ի ր ե ղ ե գ ն ի կ ը ՝ Ե ղ ե գ ն ի փ ո ղ ի ց ծ ո ւ խ է ր դ ո ւ ր ս գ ա լ ի ս , Ե ղ ե գ ն ի փ ո ղ ի ց բ ո ց է ր դ ո ւ ր ս գ ա լ ի ս , Ե ւ բ ո ց ի մ ի ջ ի ց դ ո ւ ր ս է ր վ ա զ ո ւ մ Ո ս կ ե ծ ա մ մ ի պ ա տ ա ն ե կ ի կ ։ Ն ա կ ր ա կ է մ ա զ ե ր ո ւ ն է ր , Ն ա բ ո ց մ օ ր ո ւ ք ո ւ ն է ր , Ե ւ ա չ ք ե ր ը ա ր ե գ ա կ ն ե ր է ի ն ։ Ռաֆայէլ Իշխանեան Ռաֆայէլ Իշխանեան, Պատկերազարդ պատմութիւն հայոց, գիրք առա ջին, Երեւան, Արեւիկ Հրատարակչութիւն, 1990, էջ 120։ 33
ԱՇԽԱՐՀ ԱԲԱՐ Ա ՐԵՒՄ ՏԱՀ ԱՅԵՐ ԷՆ 1 Ց ա ւ ի մ է ջ է ի ն ե ր կ ի ն ք ը , ե ր կ ի ր ն ո ւ ծ ի ր ա ն ի ծ ո վ ը ։ Կ ա ր մ ի ր ե ղ ե գ ն ի կ մ ը ո ր ծ ի ր ա ն ի ծ ո վ ո ւ ն մ է ջ է ր ՝ ծ ո ւ խ ո ւ բ ո ց կ ’ ա ր ձ ա կ է ր . ա յ դ բ ո ց ի ն մ է ջ է ն պ ա տ ա ն ե ա կ մ ը կ ը վ ա զ է ր . ա ն ո ր մ ա զ ե ր ը կ ր ա կ է է ի ն , մ օ ր ո ւ ք ը բ ո ց ե ղ է ն ո ւ ա չ ք ե ր ը մ է յ մ է կ ա ր ե գ ա կ ։ Դաւիթ Խաչկոնց Դաւիթ Խաչկոնց, Պատկերազարդ հայոց պատմութիւն, միջին Ա., Կ. Պոլիս, Տպագրութիւն Յ Մատթէոսեան, 1909, էջ 53 54։ 35
2 Ե ր կ ի ն ք ը կ ը տ ա ն ջ ո ւ է ր ( ե ր կ ո ւ ն ք ի մ է ջ է ր ) , Ե ր կ ի ր ը կ ը տ ա ն ջ ո ւ է ր , Ծ ի ր ա ն ի կ ա ր մ ր ո ւ կ ծ ո վ ն ա լ կ ը տ ա ն ջ ո ւ է ր . Ծ ո վ ի ն մ է ջ ի կ ա ր մ ր ո ւ կ ե ղ ե գ ն ա լ կ ը տ ա ն ջ ո ւ է ր . Ե ղ ե գ ն ի խ ո ղ ո վ ա կ է ն ծ ո ւ խ կ ’ ե լ ն է ր , Ե ղ ե գ ն ի խ ո ղ ո վ ա կ է ն բ ո ց կ ’ ե լ ն է ր , Ե ւ բ ո ց ի ն մ է ջ է ն պ ա տ ա ն ի մ ը կ ը վ ա զ է ր . Ն ա կ ր ա կ մ ա զ ե ր ո ւ ն է ր , Մ օ ր ո ւ ք ն ա լ բ ո ց է ր . Ե ւ ա չ ք ե ր ը մ է յ մ է կ ա ր ե գ ա կ է ի ն ։ Գէորգ Մեսրոպ Գէորգ Մեսրոպ, Հայոց պատմութիւն, տարրական Ա. տարի, Կ. Պոլիս, Փարոս Հրատարակչական Ընկերութիւն, 1913, էջ 59 60։ 36

կ ’ե

ո ց ի

է ր

ջ է ն ե ղ է գ ն ի ,

ղ ի ն մ է ջ է ն ե ղ է գ ն ի ,

3 ՎԱՀ ԱԳՆԻ ԾՆ ՈՒ ՆԴ Ը Կ’ ե ր կ ն է ր ե ր կ ի ն ք ն ո ւ ե ր կ ի ր , Կ’ ե ր կ ն է ր ծ ո վ ը ծ ի ր ա ն ի , Հ ո ս ց ա ւ ն ո ւ ն է ր ե ր կ ո ւ ն ք ի Ե ւ ե ղ է գ ն ի կ ը կ ա ր մ ի ր ։ Ծ ո ւ խ կ ’ ե լ լ է ր փ ո ղ ի ն մ է
Բ ո ց
լ լ
փ ո
Բ
ն մ է ջ է ն պ ա տ ա ն ե կ ի կ կ ը վ ա զ է ր ։ Կ ր ա կ է է ի ն ի ր մ ա զ ե ր , Ե ւ մ ո ր ո ւ ք ն ա լ է ր բ ո ց ե ղ . Ի ս կ ի ր ա չ կ ո ւ ն ք ՝ Ա ր ե գ ա կ ո ՜ ւ ն ք ։ Հայ կեդրոն Հայ կեդրոն, պաշտօնաթերթ Հայաստանեայց Առաքելական Եկեղեցւոյ Հոգաբարձութիւն Պ. Այրէսի, Պուէնոս Այրէս, Զ. տարի, թիւ 67 68, Յուլիս Օգոստոս 1938, էջ 1։ 37
4 Կ’ ե ր կ ն է ր ե ր կ ի ն ք , կ ’ ե ր կ ն է ր ե ր կ ի ր , Կ’ ե ր կ ն է ր ե ւ ծ ո վ ը ծ ի ր ա ն ի . Ե ր կ ո ւ ն ք ը ծ ո վ ի մ է ջ բ ռ ն ա ծ է ր Ն ա ե ւ կ ա ր մ ր ի կ ե ղ է գ ն ի կ ը ։ Ե ղ է գ ի փ ո ղ է ն ծ ո ւ խ կ ’ե լ լ է ր , Ե ղ է գ ի փ ո ղ է ն բ ո ց կ ’ ե լ լ է ր , Ե ւ բ ո ց ի ն մ է ջ է ն կ ը վ ա զ է ր Խ ա ր տ ե ա շ պ ա տ ա ն ե կ ի կ մ ը ։ Ա ն հ ո ւ ր մ ա զ ե ր ո ւ ն է ր , Բ ո ց մ օ ր ո ւ ք ո ւ ն է ր , Ե ւ ա չ ո ւ կ ն ե ր ն է ի ն Ա ր ե գ ա կ ն ե ր ։ Մարտիրոս Մինասեան Մարտիրոս Մինասեան, Գրաբարիգործնականդասընթացք, Անթիլիաս, Տպարան Կաթողիկոսութեան Հայոց Մեծի Տանն Կիլիկիոյ, 1976, էջ 16 17։ 38
5 Վ ԱՀԱԳՆ Կ ’ ե ր կ ն է ր ե ր կ ի ն ք ը , կ ’ ե ր կ ն է ր ե ր կ ի ր ը , Կ ’ ե ր կ ն է ր ե ւ ծ ո վ ը ծ ի ր ա ն ի . Ծ ո վ ո ւ ն մ է ջ ե ր կ ո ւ ն ք ո վ բ ռ ն ո ւ ա ծ է ր ն ա ե ւ կ ա ր մ ի ր ե ղ է գ ն ի կ ը ։ Ե ղ է գ ի փ ո ղ է ն ծ ո ւ խ կ ’ ե լ լ է ր , Ե ղ է գ ի փ ո ղ է ն բ ո ց կ ’ ե լ լ է ր . Ե ւ բ ո ց ի ն մ է ջ է ն կ ը վ ա զ է ր խ ա ր տ ե ա շ պ ա տ ա ն ի մ ը ։ Ա ն կ ր ա կ է մ ա զ ե ր ո ւ ն է ր , Ո ւ ն է ր բ ո ց է մ օ ր ո ւ ք , Ե ւ ա չ ք ե ր ը ա ր ե գ ա կ ն ե ր է ի ն ։ Զուլալ Գազանճեան Զուլալ Գազանճեան, Հատընտիր հայ հին բանաստեղծութեան, հատոր Ա., Վենետիկ, 1995, էջ 30։ 39
6 Ե ր կ ի ն ք ո ւ ե ր կ ի ր ե ր կ ո ւ ն ք ի մ է ջ է ի ն , Ե ր կ ո ւ ն ք ի մ է ջ է ր ն ա ե ւ ծ ո վ ը ծ ի ր ա ն ի . Ե ր կ ո ւ ն ք ը ծ ո վ ի ն մ է ջ բ ռ ն ե ր է ր կ ա ր մ ր ի կ ե ղ ե գ ն ի կ ն ։ Ե ղ ե գ ն ի փ ո ղ է ն ծ ո ւ խ դ ո ւ ր ս կ ո ւ գ ա ր , Ե ղ ե գ ն ի փ ո ղ է ն բ ո ց դ ո ւ ր ս կ ո ւ գ ա ր . Բ ո ց ի ն մ է ջ է ն կ ը վ ա զ է ր պ ա տ ա ն ի մ ը խ ա ր տ ե ա շ ։ Ա ն ո ւ ն է ր կ ր ա կ է մ ա զ ե ր , Ո ւ ա չ ք ե ր ը ա ր ե գ ա կ ն ե ր ո ւ պ է ս է ի ն ։ Համաստեղ Համաստեղ, «Հայկական բանաստեղծութիւնը մեր անգիր դպրութենէ մինչեւ միջին դար», Մոռացուած էջեր, հատոր Դ., Երեւան, Երեւանի Պետա կան Համալսարանի Հրատարակչութիւն, 2007, Էջ 192։ 40
7 ( Ա ս տ ո ւ ա ծ ) կ ’ ե ր կ ն է ր ե ր կ ի ն ք ը , կ ’ ե ր կ ն է ր ե ր կ ի ր ը ե ւ ծ ի ր ա ն ի ծ ո վ ը ։ Ծ ո վ ն ո ւ ն է ր կ ա ր մ ր ի կ ե ղ ե գ ն ի կ , ե ղ ե գ ն ի կ ի փ ո ղ է ն ն ա խ ծ ո ւ խ կ ’ ե լ լ է ր , ա պ ա բ ո ց կ ’ ե լ լ է ր , ե ւ բ ո ց ե ր ո ւ ն վ ր ա յ կ ը ս ա ւ ա ռ ն է ր խ ա ր տ ե ա շ պ ա տ ա ն ե կ ի կ Վ ա հ ա գ ն ը ։ Մովսէս Նաճարեան Մովսէս Նաճարեան, «Գիրք արարչութեան», Հայրենիք, Արեւմտեան Հայաստանի Հանրապետութեան պաշտօնաթերթ, թիւ 5, 1 Նոյեմբեր 2018, Հրատարակչութիւն ՝ Արեւմտեան Հայաստանի Ուսումնասիրութիւններու Կեդրոն, էջ 11։ 41

LINDJA E VAHAGN

Në punë të rëndë, ku qielli dhe toka, në punë të rëndë, gjithashtu, deti i purpurtë! Punë e rëndë mbi det mban kërcellin e kuq. Nga pipëza e tij bosh tym del një fjollë, Nga pipëza e tij bosh një flakëzë ngre kokë, Nga buzë e saj rend një i ri! Flokët zjarr, Mjekër flakëruar, Sytë,diej ari!

ԱԼՊԱ ՆԵՐԷՆ
Emil Asdurian Էմիլ Աստուրեան Յատուկ թարգմանուած ներկայ հատորին համար։ 43

1

Heaven and earth were in travail, In travail was the crimson sea; And in the sea

The ruddy reed was in travail. From the stem of the reed issued smoke, From the stem of the reed issued flame; And out of the flame sprang the child;

His locks were fiery, his beard was ablaze, His eyes were suns.

Noel Buxton and Harold Buxton

ԱՆԳԼԵՐԷՆ
Նոէլ Պաքսթըն եւ Հարոլտ Պաքսթըն
Noel Buxton and Harold Buxton, Travel and Politics in Armenia, London: Smith, Elder & Co., 1914, p. 240.
45

THE BIRTH OF VAHAGN, KING OF ARMENIA

Heaven and earth were in travail, And the crimson waters were in travail. And in the water, the crimson reed Was also in travail.

From the mouth of the reed issued smoke, From the mouth of the reed issued flame. And out of the flame sprang the young child. His hair was of fire, a beard had he of flame, And his eyes were suns.

Zabelle

2
Boyajian Զապէլ Պօյաճեան
Zabelle C. Boyajian, Armenian Legends and Poems, London: J. M. Dent & Sons Ltd.; New York: E. P. Dutton & Company, [1916], p. 10.
46

In travail were both heaven and earth.

In travail was the crimson sea.

The small red reed was seized with labor in the sea, And from its stem there issued smoke, From the small reed’s stem there issued flame.

And athwart the flame there sprang a youth, Sprang a fair haired youth;

His hair was as of fire, His nascent beard of flame. And his eyes, they were as suns!

Jacques de Morgan, The History of the Armenian People from the Remotest Times to the Present Day, translated by Ernest F. Barry, [Boston: Hairenik Press, 1918], p. 346.

3
Էրնըսթ Ֆ. Պարրի
47

The heavens and the earth travailed, There travailed also the purple sea, The travail held

The red reed (stalk) in the sea. Through the hollow of the reed (stalk) a smoke rose, Through the hollow of the reed (stalk) a flame rose

And out of the flame ran forth a youth.

He had hair of fire, He had a beard of flame, And his eyes were suns.

Mardiros Ananikian

4
Մարտիրոս Անանիկեան
Mardiros H. Ananikian and Alice Werner, The Mythology of All Races, Volume VII, Armenian and African, Boston: Archaeological Institute of America, 1925, p. 43.
48

The heaven and the earth travailed, Also travailed the purple sea, And the travail held The red reed in the sea. Through the hollow of the reed a smoke rose, Through the hollow of the reed a flame rose, Out of the flame ran forth a youth, He had hair of fire, He had a beard of flame, And his eyes were suns.

V. C. Vahan, History of Armenia, Volume I, Boston: Ararat Publishing Co., 1936, p. 133.

5
V.
C. Vahan
Վ. Վահան
49

Heaven and earth were in travail

Was in travail the purple sea.

The sea gave birth to a red reed

And from that reed came forth smoke

And from that reed came forth flame

And out of the flame ran a lad.

His hair was of fire

His beard was of flame

And his eyes were like suns.

6
Leon Z. Surmelian
Լեւոն Զ. Սիւրմէլեան
Leon Z. Surmelian, I Ask You, Ladies and Gentlemen, New York: E. P. Dutton, 1945.
50

In travail were heaven and earth, In travail, too, the purple sea!

The travail held in the sea the small red reed. Through the hollow of the stalk came forth smoke, Through the hollow of the stalk came forth flame, And out of the flame a youth ran!

Fiery hair had he, Ay, too, he had flaming beard, And his eyes, they were as suns!

Vahan

Vahan M. Kurkjian, A History of Armenia, New York: Armenian General Benevolent, 1958, p. 304.

7
Kurkjian Վահան Քիւրքճեան
51

In travail were heaven and earth, In travail, too, the purple sea!

The travail held in the sea

The small red reed.

Through the hollow of the stalk came forth smoke, Through the hollow of the stalk came forth flame, And out of the flame the little boy ran!

Fiery hair had he, Ay, too, he had flaming beard, And his eyes, they were as suns!

8
Suniti Kumar
Chatterji Սիւնիթի Քիւմար Չաթերճի
Suniti Kumar Chatterji, ‘Armenian Hero Legends, and the Epic of David of Sasun,’ Journal of the Asiatic Society, Calcutta, Vol. I, No. 3, 1959, p. 205.
52

Heaven and earth were in the throes of labour

The scarlet sea was in agony

The sea gave birth to a small red reed, Out of the stalk of the reed arose smoke

Out of the stalk of the reed broke out a flame

Out of the flame there arose a child

The child had fiery hair and a beard of fire

And his eyes were two suns.

Jan Rypka

Jan Rypka, History of Iranian Literature, Dordrecht: D. Reidel Publishing Com pany, 1968, p. 51.

9
Իան Ռիփքա
53

In travail were sky and earth, in travail also purple sea, the travail in the sea held the red reed. Through the neck of the reed smoke arose, through the neck of the reed flame arose, and, from the flame, a small adolescent bounded forth. He had hair of fire, mustaches he had of flame, and his little eyes were suns.

Alf Hiltebeitel

10
Ալֆ Հիլթեպեյթէլ
Georges Dumézil, The Destiny of the Warrior, translated by Alf Hiltebeitel, Chicago and London: The University of Chicago Press, 1970, p. 128.
54

Heaven and earth were in labor. The purple sea also labored.

The sea in labor bore a red reed. From the reed rose smoke, From the reed rose flame, And from the flame a young lad sprang. He had hair of fire, His beard was of flame, And his eyes were as the rays of the sun.

A A , ‘Armenian Poetry,’ in Princeton Encyclopedia of Poetry and Poetics, en larged edition, edited by Alex Preminger, London, Basingstoke: The Macmillan Press Ltd , 1975, p 51

11
Arra
Avakian Արա Աւագեան
55

Heaven was in travail, earth was in travail, the purple sea was also in travail; in the sea travail also gripped the red reed. From the tube of the reed came forth smoke, from the tube of the reed came forth flame. From the flame a red headed young boy ran out. He had fire for hair, and had flame for beard, and his eyes were suns.

12
Ռոպըրթ Ու. Թոմսոն
Moses Khorenats’i, History of the Armenians, translation and commentary on the
literary
sources by Robert W. Thomson, Cambridge, London: Harvard Univer sity Press, 1978, p. 123.
56

Anthology

THE BIRTH OF VAHAKN

The skies were in labor and the muscles of the earth and the red ripe seas were in labor. And in labor too the reeds of the shore. And out of one small red reed, smoke. And out of the smoke, flames. And out of the yellow flames of the reed a blond boy ran, with flickering fire hair, and a beard of live fire. And his eyes were two suns.

edited by Diana Der Hovanessian

University Press, 1978, p. 12.

13
Diana Der Hovanessian and Marzbed Margossian
Տիանա Տէր Յովհաննէսեան եւ Մարզպետ Մարկոսեան
of Armenian Poetry, translated and
and Marzbed Margossian, New York: Columbia
57

THE BIRTH OF VAHAK N, K ING OF ARMENIA

The sky is turbulent, turbulent the earth, Turbulent the purple sea, And turbulent also the red reed in the sea.

Smoke curled out of the reed, Flame curled out of the reed, And out of the reed a fair child came forth.

His hair glowed, His beard flamed, And his eyes were suns.

Armenian Poetry Old and New: A Bilingual Anthology, compiled and translated with an introduction by Aram Tolegian, Detroit: Wayne State University Press, 1979, p. 33.

14
Արամ Թոլեկեան
58

15

Heaven was in labour, earth was in labour, the purple sea was in labour. The labour in the sea seized a red reed. Along the reed stalk smoke ascended; along the reed stalk fire ascended. And out of the fire leapt a golden haired boy. He had fiery hair and a fiery beard, and his eyes were little suns.

James Robert Russell, Zoroastrianism in Armenia, thesis for the degree of Ph.D. in Religious Studies (Zoroastrianism) at the School of Oriental and African Studies of the University of London, 1982, p. 262.

James Robert Russell
(1st
version)
Ճէյմս Ռոպըրթ Ռասըլ (Ա. տարբերակ)
59

Heaven and earth were in labor, And in labor was the purple sea, And in labor was the red reed in the sea.

Out of the reed smoke came forth, Out of the reed flames came forth, And out of the flames a blonde boy came forth.

He had hair of fire, And a beard of flame, And his eyes were two suns.

Nourhan Ouzounian

Martiros Kavoukjian, Armenia, Subartu and Sumer: The Indo European Home land and Ancient Mesopotamia, մranslated from Armenian by N. Ouzounian, Montreal: M. Kavoukjian, 1987, pp. 177 178.

16
Նուրհան Ուզունեան
60

THE BIRTH OF VAHAKN

The skies were in labor, The earth was in labor, And so was the crimson sea.

And in the sea a small red reed Was also in labor.

And out of the reed came smoke And out of the smoke came flames, And from the flames dashed forth

A blond youth

With fiery hair, And a flaming beard, And his eyes were two blazing suns!

Sojourn at Ararat: Poems of Armenia, compiled and edited by Gerald Pa pasian, Los Angeles: G. Papasian, 1987, p. 5.

17
Gerald
Ժիրայր Բաբազեան
61

Heaven was in labor, earth was in labor, the purple sea was in labor also: the labor in the sea seized the little red reed: smoke rose up along the reed stalk, fire rose up along the reed stalk: and out of the fire leapt a blond little youth. He had flame hair, he had fire moustaches, and his eyes were little suns.

18
James Robert Russell
(2nd version) Ճէյմս Ռոպըրթ Ռասըլ (Բ. տարբերակ) J R Russell, ‘Carmina Vahagni,’ Acta Antiqua Academiae Seientiarum Hungaricac 32, Budapest: Akadémiai Kiadó, 1989, p 321 62

Heaven was in labor, earth was in labor, the purple sea too was in labor. Labor pangs in the sea seized the little crimson reed.

Along the reed stalk smoke ascended, along the reed stalk flame ascended, and from the flames there leapt a golden haired little youth.

He had fire for hair, flame he had for beard, and his little eyes were suns.

19
Քալվըրթ Ուաթքինս
Calvert Watkins, How to Kill a Dragon: Aspects of Indo European Poetics, New York, Oxford: Oxford University Press, 1995, pp. 253 254.
63

The heavens were in travail, the earth was in travail, The purple sea was in travail; The red reed in the sea was also in travail; Smoke gushed out of the tube of the reed, Flames burst out of the tube of the reed; And from the flames dashed forth a fair youth; His hair was fire, His beard flames, And his eyes were suns.

Srbouhi Hairapetian, A History of Armenian Literature from Ancient Times to the Nineteenth Century, Delmar: Caravan Books, 1995, p. 49.

20
Srbouhi
Hairapetian Սրբուհի Հայրապետեան
64

heaven and earth were in travail, a reed rose from the purple sea, from the reed came smoke which turned into flame, and out of the flame came a child with fiery hair and moustache of flame and eyes like suns.

Norman Cohn, Cosmos, Chaos and the World to Come: The Ancient Roots of Apocalyptic Faith, Second edition, New Haven and London: Yale University Press, 2001, p. 112.

21
Նորման Քոհն
65

The Earth and the Heaven were in travail; And the purple sea was in travail; The sea gave birth to a reddish reed; Smoke was coming out of the neck of the reed; Flame was coming out of the neck of the reed; A young man was coming out of the flame Fire was his hair; Flame was his beard, And his eyes were (as two) suns.

Arkady Karakhanian and Yelena Abgaryan, ‘Evidence of historical seismicity and volcanism in the Armenian Highland (from Armenian and other sources), ’ An nals of Geophysics, Vol. 47, No. 2/3, April/June 2004, p. 805.

22
Arkady Karakhanian and Yelena Abgaryan Արկատի Կարախանեան եւ Ելենա Աբգարեան
66

Heaven was in labor, Earth was in labor, the purple sea was also in labor.

In the sea labor pains held the little crimson reed.

Along the reed’s stalk rose smoke; along the reed’s stalk rose flame; and from the flame leapt up a golden haired little boy.

He had hair (of) fire; he had a beard (of) flame; and his eyes were little suns.

23
Benjamin Fortson
Պենճամին Ֆորթսըն
Benjamin W. Fortson IV, Indo European Language and Culture: An Introduction, Oxford; Blackwell, 2004, p. 347.
67

The Sky was in labour, the Earth was in labour, The purple sea was also in labour; Labour caught also a small red reed in the sea. Through the reed’s tube came a smoke, and from the reed’s tube came a flame, and from the flame a red haired youth jumped. He had fire as hair, flame as beard, and his eyes were Suns.

24
Ranko Matasović
Ռանքօ Մաթասովիչ
Ranko Matasović, A Grammatical Sketch of Classical Armenian, Zagreb, 2009, p. 30.
68

Heaven was in labor, earth was in labor (heaven and earth were in labor), the purple sea was also in labor; in the sea labor pangs also held the little red reed. Along the reed pipe smoke ascended, Along the reed pipe flame ascended. And from the flame a (red headed) young boy jumped out.

He had (celestial) fire for hair, and had flame for beard, and his eyes were suns.

V. Ivanov

Vyacheslav V. Ivanov, ‘A Probable Structure of a Protoform of the Ancient Armenian Song of Vahagn, ’ Aramazd, Armenian journal of Near Eastern studies, Yerevan, vol. VI, issue 1, 2011, p. 8.

25
Vyacheslav
Վիաչեսլաւ Վ. Իվանով
69

In labor was heaven, in labor was earth, and in labor was the purple sea. The birth pangs in the sea grasped too the small red reed. Along the stalk of the reed smoke arose, along the stalk of the reed flame arose. And out of the flame leapt a small red headed young man. He had fire hair, he had flame moustaches, and his little eyes were suns.

Roger D. Woodard

Roger D. Woodard, Myth, Ritual, and the Warrior in Roman and Indo European Antiquity, Cambridge: Cambridge University Press, 2013, p. 150.

26
Ռոճըր Տ. Ուուտարտ
70

The sky was in labor, so was the earth, So was the sea with its deep blue water, The same labor, in the sea, took hold of the glowing red reed; From the stem of the reed arose the smoke, From the stem of the reed, a flame came forth, From the flame there leaped a young blond boy: He had hair of fire, He had a beard of flame, And his eyes were suns!

Marc Nichanian, Mourning Philology: Art and Religion at the Margins of the Ottoman Empire, translated by G. M. Goshgarian and Jeff Fort, New York: Fordham University Press, 2014, p. 183 (the translation of Vahagn’ s birth belongs to Nichanian).

27
Մարկ Նշանեան
71

In travail were sky and earth in travail was the purple sea travail held the red reed in the sea through the hollow of the reed smoke arose through the hollow of the reed flame arose and from the flame a youth bounded forth he had hair of fire he also had a beard of flame and his eyes were suns.

28
Arpiné
Khatchadourian Արփինէ Խաչատուրեան
Arpiné Khatchadourian, David of Sassoun: An Introduction to the Study of the Armenian Epic, Eugene (Oregon): Resource Publications, 2016, pp. 18 19.
72
ԱՍՈՐԵՐԷՆ Յատուկ թարգմանուած ներկայ հատորին համար։ 73
ԱՐԱ ԲԵՐԷՆ 1 75 . . :
2 76

Es kreisste der Himmel und die Erd’, es kreisste auch das purpurne Meer, Geburtsschmerz aus dem Meer erfasst das röthliche Schilfrohr. Und eine Flamme aus dem Hals des Rohres sprang empor, Und aus der Flamm’ ein Kindlein sprang, ein Knäblein da hervor. Das hatte Feuer zum Haar;

Als aber zur Flamme wuchs der Bart, Waren Sonnen sein Augenpaar.

Therese Albertine Louise Robinson von Jacob

Talvj., Versuch einer geschichtlichen Charakteristik der Volkslieder germanis cher Nationen, Leipzig: F. A. Brockhaus, 1840, s. 41.

ԳԵՐՄԱ ՆԵՐԷՆ 1
Թերէզ Ալպերթին Լուիզ Ռոպինսոն ֆոն Եաքոպ
77

in geburtswehen lag der himmel, in geburtswehen die erde, in geburtswehen auch das purpurne meer: geburtswehen hielten im meere auch das rothe rohr. durch des rohres kehle drang rauch, durch des rohres kehle drang flamme, und aus der flamme fuhr ein kleiner jüngling: der hatte feuer zum haar, weiter hatte er flamme zum bart und die äuglein beide waren sonnen.

de Lagarde

Paul de Lagarde, Gesammelte Abhandlungen, Leipzig: F. A. Brockhaus, 1866, s. 293.

2
Paul
Փօլ տէ Լակարտ
78

Es gebar der Himmel und die Erde, es gebar auch das purpurne Meer; ein rothes Schilf hatte seine Geburt im Meere, aus dem Halse des Schilfes kam hervor Rauch, aus dem Halse des Schilfes kam hervor eine Flamme,und aus der Flamme lief hervor ein Knabe; dieser hatte Feuerhaare, auch hatte er einen Flammenbart, und seine Augen waren Sonnen.

Des Moses von Chorene Geschichte Gross Armeniens, Aus dem Armenischen übersetzt von Dr. M. Lauer, Regensburg: Druck und Verlag von G. J. Manz, 1869, s. 52.

3
Max
Մաքս Լաուէր
79

Es gebar der Himmel und die Erde, Es gebar auch das purpurne Meer, Die Geburt aus dem Meere brachte zu Tage das blutrote Schilfrohr, Durch des Rohres Schaft kam Rauch heraus, Durch des Rohres Schaft kam Feuer heraus, Und aus dem Feuer ein Knäblein sprang, Das Flammenhaare trug, Einen Feuerbart trug es, Und seine Äuglein waren Sonnen.

Better

Dr. Better, ‘Die nationalen Gesänge der alten Armenier’, Theologische Quar talschrift, Tübingen: Laupp’sche Buchhandlung, 1894, s. 74.

4
Dr.
Տոքթ. Պեթթէր
80

Es kreiste der Himmel, [es kreiste] die Erde, Es kreiste auch das purpurne Meer.

Geburtsschmerzen hatte im Meer das blutrothe Schilfrohr.

Durch des Rohres Schaft kam Rauch heraus; Durch des Rohres Schaft kam Flamme heraus.

Und aus der Flamme ein Knäblein sprang.

Feuer hatt’ es als Haar, Feuer trug es als Bart.

Und seine Aeuglein waren Sonnen.

Heinrich Gelzer

H. Gelzer,‘Zur armenischen Götterlehre’ , Berichte über die Verhandlungen der Königlich Sächsischen Gesellschaft der Wissenschaften zu Leipzig, Philosophisch historische Klasse, Achtundvierzigster Band, Leipzig: Hirzel, 1896, s. 107 108.

5
Հայնրիխ Կելցէր
81

in Geburtswehen lagen Himmel und Erde, in Geburtswehen lag auch das purpurne Meer, Geburtswehen im Meere hielten das rothe Schilflein ergriffen, durch des Schilfes Röhre stieg Rauch auf, durch des Schilfes Röhre stieg Flamme auf, und aus der Flamme sprang ein Knäblein, das hatte Feuer als Haar, auch hatte es Flamme als Bart, und seine Aeuglein waren Sonnen.

Heinrich Hübschmann, Armenische Grammatik, I. Theil, Armenische Etymolo gie, Leipzig: Breitkoph & Härtel, 1897, s. 75.

6
Heinrich Hübschmann Հայնրիխ Հիւպշման
82

In Geburtswehen lagen Himmel und Erde, In Geburtswehen lag auch das purpurne Meer; Geburtswehen im Meere hielten ein Schilfrohr ergriffen.

Aus der Kehle des Schilfrohres stieg Rauch auf, Aus der Kehle des Schilfrohres stieg Flamme auf, Aus der Flamme lief ein Knäblein hervor,

Es hatte Feuer als Haar, Es hatte Flamme als Bart, Und seine Augen waren Sonnen.

Chalatianz

Bagrat Chalatianz, ‘Kurdische Sagen’, Zeitschrift des Vereins für Volkskunde, Berlin: Behrend & Co., 1907, s. 79.

7
Bagrat
Բագրատ Խալաթեանց
83

Es gebar der Himmel und die Erde, Es gebar auch das purpurne Meer.

Die Geburt aus dem Meere brachte zutage Das blutrote Schilfrohr; Durch des Rohres Schaft kam Rauch heraus, Und aus dem Feuer ein Knäblein sprang, Mit flammenden Haaren, Und einem feurigen Barte, Und Augen wie Sonnen.

Amand Freiherr von

Lerchenfeld

Amand Freiherr von Schweiger Lerchenfeld, Kulturgeschichte: Werden und Vergehen im Völkerleben, Erster band, Wien und Leipzig: A. Hartleben’s Verlag, 1907, 310.

8
Schweiger
Արման Ֆրայհէր ֆոն Շվայկէր Լերշենֆելտ
84

DIE GEBU RT WAHAGN’S

Erd’ und Himmel lagen in den Wehen, Meere wälzten sich im Schmerz der Wehen, Da entstieg dem Wasser rot ein Rohr. Aus dem Rohr stieg blauer Rauch empor, Aus dem Rauche Flammen ungeheuer.

In den Flammen trat ein Kind ans Licht. Seine Haare waren ganz aus Feuer, Stirn und Augen waren ganz aus Feuer, Wie die Sonne herrlich sein Gesicht!

9
Փաուլ Ռորպախ
Paul Rohrbach, Armenien, Stuttgard: J. Engelhorns nachf., 1919, s. 118.
85

Es kreisste der Himmel, es kreisste die Erde, Es kreisste auch das purpurne Meer, Geburtswehen hatte im Meer auch das blutrote Schilfröhrchen, Durch des Rohres Schaft kam Rauch heraus, Durch des Rohres Schaft kam Flamme heraus, Und aus der Flamme ein Knäblein sprang, Feuer hatte es als Haar, Flamme als Bart, Und seine Äuglein waren Sonnen.

Vahan Inglisian, ‘Die armenische Literatur’, Handbuch der Orientalistik, Leiden: E. J. Brill, 1963, s. 157.

10
Vahan Inglisian Վահան Ինգլիզեան
86

VAHAGNS GEBURT

In Wehen lag der Himmel, in Wehen lag die Erde, in Wehen lag auch das purpurne Meer; Wehen engriffen im Meer auch das kleine rote Schilfrohr; durch des Rohres Schaft kam Rauch empor, durch des Rohres Schaft kam eine Flamme empor; und aus der Flamme sprang ein blondes Knäbchen; es hatte Feuer als Haar, eine Flamme hatte es als Bart, und die Äuglein waren Sonnen.

Schmitt

Rüdiger Schmitt, Grammatik des Klassischen Armenischen mit sprachvergle ichenden Erläuterungen, Inssbruck: Inst. für Sprachwiss. d. Univ., 1981, s. 216.

11
Rüdiger
Ռիւտիկէր Շմիթ
87

Der Himmel und die Erde waren in den Schmerzen der Geburt, Auch das purpurne Meer kam nieder, Aus dem Meer stieg zartes rotes Schilf empor, Aus den Schilfhalmen kam Rauch, Aus den Schilfhalmen schlug eine Flamme, Und aus der Flamme lief ein braunhaariger Jüngling, Er hatte Haare aus Feuer Und einen flammenden Bart, Und seine Augen waren zwei Sonnen.

Krikor Beledian, ‘Dichtung der Armenier zwischen Lobgesang und Katastrophe’, Armenien: 5000 Jahre Kunst und Kultur, herausgegeben von Museum Bochum und der Stiftung fü r Armenische Studien, Tübingen: Wasmuth, 1995, s. 277.

12
88

VAHAGN VéLA PUR VéLTO

Kinélas u vélto, kinélas i čik, kinélas ánka u méro lólo. Kínelas nur méro ánka ja tíni róra lóli. Tuv vélas vrin da dren i róra, jak vélas vrin da dren i róra, e di jak stélas vrin ja tíno čau bjóndo. Léskar bal ísle ar i jak léskar čor ísli ar i jak e léskar tíne jáka ísle ar dui kam

Գ ՆՉՈՒԵՐ ԷՆ Lombard Sinti (Ռոմանի բարբառ)
Andrea
Անտրէա Սքալա Յատուկ թարգմանուած ներկայ հատորին համար։ 89

VAHAGNS FØDSEL

I fødselsskælven himmel og jord opstod. I fødselsveer også det rødviolette hav! Smerterne lammede i havet de smalle rør, og gennem stilkenes hulrum røg brød ud, gennem stilkenes hulrum brød flammer frem.

Og ud af flammerne en yngling sprang, hans hår i ilter brand hans skæg et luende hav og hans øjne, de var som sole.

ԴԱՆԻԵՐԷՆ
Gerda Davidian Գերդա Դաւթեան Յատուկ թարգմանուած ներկայ հատորին համար։ 91
ԵԲՐԱ ՅԵՐԷՆ Յատուկ թարգմանուած ներկայ հատորին համար։ 93 ,

VAHAGNI SÜNN

Taevas sünnitas, Maa sünnitas, Lilla meri sünnitas, Punane pilliroog poegis meres. Roost tuli suitsu Roost tuli tuli välja Leekidest jooksis välja kuldsete juustega noormees. Tal olid juuksed tuli, Tema habe oli leek, Silmad olid päikesest.

Kljan

ԷՍԹՈՆԵՐ ԷՆ
Arsen
Արսէն Քլեան Յատուկ թարգմանուած ներկայ հատորին համար։ 95
96 Վահագնի ծնունդը Քանդակագործ ՝ Արսէն Քլեան Մասնաւոր հաւաքածոյ, Էսթոնիա
ԹԱ ՅԼԱՆՏԵՐԷՆ Յատուկ թարգմանուած ներկայ հատորին համար։ 97

Yer ve gök doğum sancısı çekiyordu

Mor deniz doğum sancısı çekiyordu.

Deniz kırmızı bir kamış doğurdu

Ve bu kamıştan duman çıktı

Ve bu kamiştan alev çıktı

Ve alevlerden bir çocuk fırladı.

Saçı ateştendi

Sakalı alevden

Ve gözleri güneş gibiydi.

Leon Z Surmelian, Soruyorum size hanımlar ve beyler, Çeviren Zülal Kılıç, İs tanbul: Aras, 2013, s 259

ԹՐՔԵՐԷՆ
Zülal Kılıç
Զիւլալ Քըլըչ
99

FÆÐING VAHAGN

Í þrautum voru himinn og jörð.

Í þrautum var líka hinn magnaði sær!

Þrautin hélt þar niðri rauðum reyr.

Í gegnum holan stilkinn kom reykur.

Í gegnum holan stilkinn kom eldur,

og úr loganum hljóp ungur maður með eldrautt hár

Skegg hans logaði

Og augun voru eins og sólir!

ԻՍԼԱՆՏԵՐԷՆ
Ingibjörg Þórisdóttir Ինկիպիէօրկ Թորիստոթիր Յատուկ թարգմանուած ներկայ հատորին համար։ 101

Partoriva il cielo e la terra, partoriva anche il purpureo mare: i dolori del parto occupavano in mare una rossa canna: per la cavità della canna usciva fumo, per la cavità della canna usciva fiamma: e dalla fiamma sbucava un giovinetto, il cui crine era fuoco; poscia, allorchè la barba era fiamma, anche gli occhietti diventarono soli.

Mosè Corenese, Storico armeno del quinto secolo, versione di Giuseppe Cappelletti, Venezia: Giuseppe Antonelli, 1841, p. 66.

ԻՏԱ ԼԵՐԷՆ 1
Giuseppe Cappelletti Ճիուզեփփէ Քափփելլեթթի
103

Il cielo e la terra partorivano: Partoriva il mar purpureo: Nel mare nacque una cannuccia rossellina: Dal bucciuolo della canna usciva fumo, Dal bucciuolo della canna usciva fiamma: E dalla fiamma un giovinetto balzava: Questo giovinetto aveva chioma di fuoco, Egli aveva barba di fiamma, Occhietti ch’ eran due soli.

Monaci Armeni Mechitaristi

Storia di Mosè Corenese, versione italiana illustrata dai Monaci Armeni Mechi taristi, ritoccata quanto allo stile da N. Tommaséo, seconda edizione, Venezia: Ti pografia Armena di San Lazzaro, 1850, p. 85.

2
Մխիթարեան Միաբանութիւն
104

Partoriano in dolore il ciel, la terra Ed il purpureo mar: nacque dal mare Una cannuccia di color rossino; E fumo uscia dal vano della canna, Fiamma dal vano della canna uscia; E balzò dalla fiamma un giovanetto, E il giovanetto avea chioma di fuoco, Barba fiammante, e ucchini come soli.

Tommaséo

Storia di Mosè Corenese, versione italiana illustrata dai Monaci Armeni Mechi taristi, ritoccata quanto allo stile da N. Tommaséo, seconda edizione, Venezia: Ti pografia Armena di San Lazzaro, 1850, p. 85.

3
Niccolò
Նիքքոլօ Թոմմազէօ
105

In doglie erano cielo e terra in doglie anche mare purpureo le doglie nel mare tenevano la canna rossa. Per il collo della canna fumo saliva, per il collo della canna fiamma saliva, e dalla fiamma, un piccolo adolescente si slanciava. Capelli di fuoco egli aveva, di fiamma aveva i baffi, e i suoi piccoli occhi erano Soli.

Dario Rei e Roberto Scagno

Georges Dumézil, Ventura e sventura delguerriero: aspetti mitici della funzione guerriera tra gli indo europei, traduzione di Dario Rei e Roberto Scagno, Torino: Rosenberg & Sellier, 1974, p 128

4
Տարիօ Ռէյ եւ Ռոպերթօ Սքանիօ
106

INNO DI VAHAGN

In doglie era il cielo, in doglie era la terra, in doglie era anche il mare purpureo, da doglie in mezzo al mare era presa la piccola canna rossa. Usciva fumo dalla gola della canna, usciva fiamma dalla gola della canna, e dalla fiamma balzava un giovinetto biondo. Di fuoco aveva i capelli, di fiamma aveva la barba, e i piccoli occhi erano due soli.

In forma di parole:canto d’Armenia:yerg Hayastani, rivista trimestrale a cura di Boghos Levon Zekiyan, anno 18, serie 4, numero 1, gennaio marzo 1998, pp. 46 47.

5
Boghos Levon Zekiyan Պօղոս Լեւոն Զէքիեան
107

Il cielo e la terra erano in travaglio, e le acque cremisi erano in travaglio. E nell’acqua, anche la canna cremisi era in travaglio.

Dalla bocca della canna emanava fumo, Dalla bocca della canna emanava fiamma. E dalla fiamma scaturì il bambino.

Aveva i capelli di fuoco, la barba aveva di fiamma, e i suoi occhi erano come soli.

Mark Rab Մարք Ռապ

Mark Rab, Portasar… e la storia di un popolo, Mark Rab, 2019.

6
108
ԼԱՈՍԵՐ ԷՆ ການກຳເນດຂອງວາດສະໜາ ໃນການເດນທາງ ຄ ສະຫວນ ແລະ ໂລກ, ໃນການເດນທາງກເຊນກນ ຄທະເລສມວງ! ການເດນທາງໃນທະເລທເຕມໄປດວຍພດພນສແດງຂະໜາດນອຍ. ຜານຮນອຍໆຂອງການໃບ ກມອາຍຄວນອອກມາ, ຜານຮນອຍໆຂອງການໃບ ກມແສງໄຟປະກາຍອອກມາ ແລະໄດມເດກໜມແລນອອກມາຈາກເປວໄຟ. ເຂາມໜວດແລະຜມ ທລກເປນເປວໄຟ ແລະດວງຕາທງສອງຂອງເຂາກເໝອນກບດວງອາທດ! Soutchai Khamphouxai Սուչայ Կամպուշայ Յատուկ թարգմանուած ներկայ հատորին համար։ 109

Parturiebat cœlum, parturiebat terra, parturiebat etiam pur pureum mare. Partûs quoque dolores occupabant rubram arundinem. Per arundinis fistulam fumus prodibat, per arundinis fistulam flamma prodibat, et ex flammâ prosiliebat rubicundus ju venis, cujus crines ignis comprehendit, cujus barbam flamma com prehendit, atque oculi et palpebræ erant soles.

Guglielmus et Georgius Whiston

Mosis Chorenensis Historiæ armeniacæ libri III, accedit ejusdem scrip toris epitome geographiæ. Præmittitur præfatio, quæ de literatura, ac versione sacra armeniaca agit; et subjicitur appendix, quæ continet epistolas duas ar meniacas, primam, Corinthiorum ad Paulum Apostolum, alteram, Pauli Apostoli ad Corinthios; nunc primùm ex Codice Ms integrè divulgatas, Ar meniacè ediderunt, Latinè verterunt, notisque illustrârunt Guglielmus & Georgius, Gul. Whistoni filii, aulæ clarensis in Academiâ Cantabrigiensi ali quandiu Alumni. Londini: apud Joannem Whistonum, 1736, p. 74.

ԼԱՏԻՆԵՐ ԷՆ
Գուլիելմուս եւ Գէորգիուս Ուիսթոն
111

U Z VAROŅA DZIMŠANU

Brēca debesis un zeme, Brēca purpura jūra. Dzemdēšanas sāpes no jūras Sagrāba sarkanās niedras.

Izlēca liesma no niedras kakla, No liesmas izlēca puisēns.

Puisēnam mati bij liesmas, Puisēnam bārda izauga liesma, Puisēnam acis bij saules.

Rainis, Kopoti raksti: tulkotā dzeja, 8. sējums. Rīga: Zinātne, 1980, 218. lpp.

ԼԱՏՎԻԵՐԷՆ 1
Rainis Ռայնիս
113

Radīšanas mokās brēca debess un zeme; Radīšanas mokās gulēja purpura jūra; Jūrai radās sarkaniņš niedrājs; No niedrāja kakliņa iznāca dūmi; No niedrāja kakliņa iznāca liesma; No liesmas izlēca puisēns: Viņa mati bija uguns, Viņa bārda bija liesma, Viņa acis bija divas saules.

Rainis, “Visnelaimīgākā tauta un zeme ” , Kopoti raksti: publicistika, raksti par literaturu, 18. sējums, Rīga: Zinātne, 1983, 495. lpp.

2
Rainis Ռայնիս
114

NARODZINY WAAGNA

Niebiosa i ziemią ból targnął porodu Skarłatem mórz targnał ból porodu Trzcina z wód purpurowa się rodzi

Z jejo oddechu dym czarny się rodzi

Z jego kłębów płomień się rodzi

Z iskier jego dziecię się rodzi

I włosy jego były z plomienia

I broda jego były z plomienia

I słońncu równe było urodą

Stara poezja armeńska, wybrał, wstępem i przypisami opatrzył Andrzej Man dalian, Warszawa: Państwowy Instytut Wydawniczy, 1970, s. 17.

ԼԵՀԵՐԷՆ
Andrzej Mandalian Անջէյ Մանդալեան
115

VAHAGNO GIMIMAS

Dangus gimdydamas riaumojo. Gimdydama suskilo žemė.

Patyrus gimdymo kančias

Raudona jūra raibuliavo.

Iš įsčių jos išėjo Rusvoji nendrė.

Išsiveržė iš stiebo dūmai, Išsiveržė iš stiebo karštis,

Liepsna. O iš liepsnos išbėgo Jaunuolis auksaplaukis Barzda ugnine.

Kaip saulės, jo akys buvo.

ԼԻԹՈՒԱՆԵՐԷՆ
Olga Arzumanian Օլգա Արզումանեան Յատուկ թարգմանուած ներկայ հատորին համար։ 117

K OBOTAMA YA VAHAGN

Mapata na mabele bazalaki na pasi ya ko zanga mwana

Na ebale echangeaki couleur ezalaki na pasi ya ko zanga mwana

Ko zanga mwana ekangaki na kati ya ebale

Nzete ya mukie ya rouge

Na nzete ya mukie moto ebimaki

Na moto, mwana oya pene yako koma mobali atelemaki

Azalaki na mandefu ezo bimisa moto

Misu na ye ezalaki ba moyi Remplace echeangeaki par oyo ebalukaki

ԼԻՆԿԱ ԼԵՐԷՆ
Garro Nanikian Կարօ Նանիկեան Յանուկ թարգմանուած ներկայ հատորին համար։ 119
Հ ՆԴԿԵՐ ԷՆ Յատուկ թարգմանուած ներկայ հատորին համար։ 121

DE GEBOORTE VAN VAHAGN

Hemel en aarde waren in barensnood, Ook de purperen zee was in barensnood, De barensnood bereikte in de zee het rode riet.

Uit de rietstengel steeg rook, Uit de rietstengel rees een vlam

En uit de vlam barstte een blonde jongen.

Hij had vurig haar,

Hij had een vlammende baard

En zijn ogen waren zonnen.

Հ ՈԼԱՆՏԵՐԷՆ
Nane Djerrahian Նանէ Ճերահեան Յատուկ թարգմանուած ներկայ հատորին համար։ 123

Vajudott vala ég és föld, teherben volt a kéklő tenger… Tenger piros nádszálat szült, s a nád üregén füst jöve ki. Ifjú fejlődött a szikrából, haja tűz volt… Láng, füst a szakálla, két égő nap szemei…

Szongott Kristóf, ‘Kisebb közlemények’, Armenia, Magyar Örmény havi szemle, Szamosújvár, II. évfolyam, 1888, 29 oldalon.

ՀՈՒՆԳԱ ՐԵՐԷՆ 1
Szongott Kristóf Սոնգոտ Քրիշթոֆ (Խաչիկ Սոնգոտեան)
125

Márkovich

Teherben volt a mindenség, Teherben a föld és ég is, Biborhabján a tengernek Szülő fájdalom dult végig.

Tenger partján nem hüs szellő Lengette a piros nádat, Hanem a kin, a mit érez Keble a szülő anyának.

és a nádnak kebeléből Füst nyomába tűzláng gerjedt; Piros ifju lett e lángból Lágy hullámin a tengernek.

S égnek főldnek minden fénye

Ez ifjú fejére szálla: Két szeme két égő nap volt, Haja tűz, lángolt szakálla.

.

2
Márkovich Jakab Մարկովիչ Եակաբ (Յակոբ Մարկոսեան)
Jakab, ‘Váháken’, Armenia, Magyar Örmény havi szemle, Szamosújvár, II. évfolyam, 1888, 38 39 oldalon
126

Vajudott az ég és föld; vajudott a bíborszinű tenger is; a tengerben piros káka született; a kákanyakából füst jött ki; a kákanyakából láng jött ki; és a lángból egy fiú ugrott ki; kinek tűz haja, lángszakála volt; szemei napok voltak.

Chorenei Mózes, Nagy Örményország története, Eredeti örményböl fordította és magyarázó jegyzetekkel ellátta: Szongott Kristóf, Szamosújvártt: Todorán Endre «Aurora» Könyvnyomdája, 1892, 68 oldalon.

3
Szongott Kristóf Սոնգոտ Քրիշթոֆ (Խաչիկ Սոնգոտեան)
127

vajúdott az ég és föld, vajúdott a bíborszínű tenger is, a tengerben piros káka született, a káka tövéből füst jött ki, a káka tövéből láng csapott ki, majd a lángcsóvaból egy fiú ugrott ki, akinek tűzhaja, lángszakálla, sugárzó szeme volt.

Movszesz Chorenaci, Nagy Örményország története, fordította Avanesian Alex, Budapest, 2000, 30 oldalon

4
Avanesian Alex Ալէքս Աւանէսեան
128
ՂԱԶԱԽԵՐԷՆ ВАХАГН ТУЫЛУ Жер толғатып, Теңіз толқып, Жағасында қамыс қалқып. Аспан кенет жарқ еті. Теңіз толқи, қамыс қалқи Қалыңқамыс ортасынан, Түтін бықсып, от шықты Кенет, бір кез… От боп лаулап қалың шашы Сақалы оның күндей лаулап, Алтын шашты жігіт шықты. От, жалынға қарамастан Көздері күн боп жайнады. Нұрайша Бикеева Նուրայշա Բեկէեւա Յատուկ թարգմանուած ներկայ հատորին համար։ 129
ՃԱԲՈՆԵՐԷՆ Յատուկ թարգմանուած ներկայ հատորին համար։ 131
ՄԱԿԵԴՈՆԵՐԷՆ РАѓАњеТО НА ВАХАГН Се пораѓаше небото, Се пораѓаше земјата, Се пораѓаше и морето со кајсиена боја․ Породилни болки имаше и црвената трска во морето, Од шуплината на трската излегуваше чад, Од шуплината на трската излегуваше пламен, И од пламенот излегуваше русокосо момче, Имаше пламена коса, Имаше огнена брада, А очите му беа сонца. Армине Пилојан Вртеска Արմինէ Փիլոյեան Վրտեսկա Յատուկ թարգմանուած ներկայ հատորին համար։ 133
ՄՈՆՂՈԼԵՐ ԷՆ Յատուկ թարգմանուած ներկայ հատորին համար։ 135 ! ! !
ՅՈՒՆԱՐԷՆ Η ΓΕΝΝΙΣΗ ΤΟΥ ΒΑ ΧΆΚ Ν Ώδινε ο ουρανός, ώδινε η γη, ώδινε κι η πορφυρή η θάλασσα. Και μες στη θάλασσα ώδινε η κοκκινούλα καλαμιά, από τη σύριγγα της καλαμιάς έβγαινε καπνός, έβγαιναν φλόγες από τη σύριγγα της καλαμιάς, κι ανάμεσα στις φλόγες έφηβος έτρεχε ξανθός ετούτος είχε πύρινα μαλλιά, είχε φλογάτα γένια και τα μαλλιά του ήταν ήλιου σωστοί. Αγκόπ Τζελαλιάν Յակոբ Ճէլալեան Αγκόπ Τζελαλιάν, Ἀρμενική ἀνθολογία, Αθήνα: Χαμασκαϊν, 1982 137

VAHAGNS FØDSEL

Himmelen og jorden var i arbeid, Det purpurfargede havet var i arbeid, Arbeidet som skjulte seg i havets siv, I det røde sivet.

Røyk steg opp av plantens rot, Ild steg opp av plantens rot, Og ut av ilden åpenbarte ungdommen seg, Med flammende skjegg, Og øyne som solen.

ՆՈՐՎ ԵԿԵՐԷՆ
Karen Nikgol Կարէն Նիկոլ Յատուկ թարգմանուած ներկայ հատորին համար։ 139

Himmel och jord var i födslovånda, i födslovånda låg också det purpurfärgade havet, havets vånda grep den röda vassen, från vassens rör steg rök, från vassens rör steg låga, ur lågan rusade en liten människa. Hans hår var eld, hans skägg var lågor och hans ögon var solar.

Gunner, Erik Lindeberg

Göran Gunner, Erik Lindeberg, Längtan till Ararat, Göteborg: Förlagshuset Gothia, 1985, s. 124.

ՇՈՒԷՏԵՐ ԷՆ
Göran
Եորան Կուննէր, Էրիք Լինտըպերկ
141
ՈՒԶՊԵՔԵՐ ԷՆ ВААГНАНИ НГ ТУғ ИЛИшИ Кўк туғди, замин туғди, Туғди ложувард денгиз Қип қизил, алвон қамиш. Қамиш бўғзидан чиқар тутун, Унинг учида олов гуриллар бутун, Оловдан югуриб чиқар олтин сочи жингалак ўспирин бола Уни сочи эрур мисли олов, Соқол мўйлари гулхан, Кўзи мисли қуёш тамоман. Нигора Умарова Նիգորա Ումարովա Յատուկ թարգմանուած ներկայ հատորին համար։ 143
ՈՒՔՐԱ ԻՆԵՐԷՆ НАРОДЖеННЯ ВААГНА В пологах Небо, В пологах Земля, В пологах Море пурпурове, У морі народжував багряний очерет. З очерету дим пішов, З очерету йшов вогонь, Із полум ’ я юнак золоченим чолом. Волосся золото, І борода, мов полум ’ я, А очі були сонце. Наталя Сандецька. Նաթալիա Սանտեցքա Յատուկ թարգմանուած ներկայ հատորին համար։ 145

Rodila země i nebe, rodilo i purpurové moře, zrodil se z moře rudý rákos, ze stébla rákosu stoupal dým, ze stébla rákosu stoupal plamen a z toho plamene vyskočil mládenec, ten mládenec měl ohnivé vlasy a také vous měl ohnivý, jeho oči byly dvě slunce.

Bareš

Bohumil Bareš, Staré arménské pověsti, Praha, Svět sovětů, 1958.

ՉԵԽԵՐԷՆ
Bohumil
Պոհումիլ Պարէշ
147
ՉԻՆԱՐ ԷՆ Յատուկ թարգմանուած ներկայ հատորին համար։ 149

VAHAGNEN JAIO TZA

Zerua eta lurra erditzekotan zeuden.

Erditzekotan ere itsaso morea.

Itsasoan kainabera gorria erditzen ari zen.

Kainako zulotik sugarra ateratzen; kainako zulotik kea.

Eta sugar barruan ume bat korrika ari zen.

Korrika ari zen ume ilehoria; Ilea sua bezalakoa.

Bizarra sugar itxurakoa.

Eta haren begiak eguzkiak.

ՊԱՍՔԵՐ ԷՆ
Անտրէա Լաֆուենթեք Յատուկ թարգմանուած ներկայ հատորին համար։ 151
Պար սկեր էն 1 153
2 154
...

.

.

3 155
4 156 -

i

iу дым,

i

агонь,

.

ՊԵԼԱՌ ՈՒՍԵՐԷՆ НАРАДЖЭННе ВААГНА Раджалi Нябёсы, Раджала Зямля, Раджала Мора пурпурнае... Чырвоны трыснёг у моры радз
у... З трубачкi трыснёга выходз
З трубачкi трыснёга выходз
у
З полымя выбягау залатакудры юнак
У яго валасы былi як агонь, У яго барада была як полымя, Вочы былi быццам сонейка. Сяргей Нiкiтко Սեարհէյ Նիկիտկօ Յատուկ թարգմանուած ներկայ հատորին համար։ 157
ՊԵՆԿԱԼԵՐ ԷՆ Յատուկ թարգմանուած ներկայ հատորին համար։ 159 ! , , ! , , ! Ahmed Swapan Mahmud
ՊՈՒԼԿԱ ՐԵՐԷՆ РАЖДАНеТО НА ВАХАГН Стенеше в мъки родилни небето, стенеше в мъки родилни земята. Огъваше се в родилни страдания червеникавата тръстика. И димеше тръстиковото стебло, и гореше тръстиковото стебло, и бягаше сред пламъците юноша русокос. Имаше огнени коси. Имаше брада от пламъци и очите му бяха изгреви. Такъв е бил Вахагн с огнени коси, с брада от пламъци, с очи като малки слънца. Бил е очарователно красив и много силен. Агоп Мелконян Յակոբ Մելքոնեան Мария Герджикова, Олга Попова, Илияна Кръстева, Литература 5. Клас, София: Булвест 2000, с. 31. 161

Năşteau Cerul şi Para; Năştea şi Marea purpurie: Marea a dat naştere unei trestii roşii; din tulpina trestiei fum ieş; tulpina trestiei o flacără ieşea; şi din flacăra aceea un tinerel ţâşnea, cu pâr de foc şi bat e flacără iar ochişorii i erau sori. A fost lăudat în sunet de castaniete am auzit cu urech „oastre. Apoi şi cu balaurii spuneau în cântec că s a bătut şi i-a biruit.

Francisca Băltăceanu, Gabriela Creţia, Dan Slușanschi

Georges Dumézil, Mit și epopee, 3 volume, traducere de Francisca Băltăceanu, Gabriela Creţia, Dan Slușanschi, București: Editura Știinţifică, 1993, p. 978.

ՌՈՒՄԱՆԵՐԷՆ
Ֆրանչիսքա Պալթաիանու, Կապրիելա Քրեթիա, Տան Սլուշանշի
163
ՌՈՒՍԵՐԷՆ 1 Мучилось родами Небо, мучилась земля, мучилось Черм ное море. Родовыя болѣзни сіи касались и червленной трости, чрезъ стволъ ея проходилъ дымъ и пламя; а изъ пламени изходилъ румяный юноша, коего власы обьялъ огонь, коего бо роду объяло пламя и коего глаза и рѣснипы были солнцы. Иосиф Иоаннесов Յովսէփ Յովհաննիսեան (ԻոսիֆԻոաննէսով) Арменская исторія сочиненная Моисеемъ Хоренскимъ, Перевелъ съ Арменскаго на Россійскій язьыкъ архидіаконъ Іосифъ Іоаннесовъ, Санктпетербургъ: Въ Медицинской Типографіи, 1809, с. 118. 165
2 Въ болѣзненныхъ родахъ лежали небо и земля, въ болѣзненныхъродахълежалобагряноеморе, авъморѣ цвѣтокъбагровый; изъустъстеблявознессядымъ, изъустъ стеблявознеслосяпламя, изъпламениродилсяюноша; власы егобылиогненны, бровипламенны, очиего - двасолнца. М. Г. Մ. Կ. М. Г., ‘Армянская Поезія’, Вѣстникъевропы, Москва,№ 4, Февраль 1830, c.272-273. 166

;

;

;

3 Въ мукахъ рожденія находились небо и земля
Въ мукахъ рожденія лежало и пурпуровое море; Море разрѣшилось красненькимъ тростникомъ; Изъ горлышка тростника выходилъ дымъ
Изъ горлышка тростника выходило пламя
Изъ пламени выбѣгалъ юноша, У него были огонь волосы, Борода была изъ пламени, А очи словно два солнышка. Мкртич (Никита) Эмин (Первый вариант) Մկրտիչ Էմին (Ա. տարբերակ) Исторія Арменіи Моисея Хоренскаго, Перевелъ съ армянскаго и объяснилъ Н. Эминъ, Москва: Въ Типографіи Каткова и Ко, 1858, c. 70. 167
4 Зачинало небо, зачинала земля, также точно какъ и море пурпуровое. Терзалп муки зачатія и красный тростникъ; изъ вершинокъ его вырывался дымъ и вскорѣ показывалось пламя и изъ пламени этого исходилъ юноша съ русыми власами. Пламя обняло кудри его и прядало около его бороды; очи его ивѣки были два солнца. Александр Худабашев Ալեքսանդր Խուդաբաշեան (Խուդաբաշեւ) Обозрѣніе Арменіи, въ географическомъ, историческомъ и литературномъ отношеніяхъ, Собралъ и составилъ А. Худабашевъ, Санкпетербургъ: Въ Типо графіи II го Отдѣленія Собственной е. И. В. Канцеляріи, 1859, с. 83. 168
5 Небо и земля рожали; пурпуровое море рожало; въ морѣ родился багровый камышъ; изъ ствола его выходилъ дымъ, выходило пламя, а изъ пламени выскакивалъ юноша; юноша огневласый, огнебрадый; глаза его были солнце. Иван шопен Իվան Շոփէն Иван шопен, Новыя замѣтки на древнія исторіи Кавказа и его обитателей, С Петербургъ: В Типографіи Н. Тиблена и Комп., 1866, с. 51. 169
6 Въ родахъ мучились небо и земля; мучилось также пурпурное море, Муки рожденія изъ моря обхватили и красноватый тростникъ, И изъ полости его взлетѣло вверхъ пламя, И изъ пламени выпрыгнулъ мальчикъ. Вмѣсто волосъ у него было пламя на головѣ. Когда же выросла у него пламенная борода, его глаза сдѣлались какъ солнце. Владимир Зотов Վլատիմիր Զոթով (Վլադիմիր Զոտով) Владиміръ Зотовъ, Исторія всемірной литературы въ общихъ очеркахъ, биографіяхъ, характеристикахъ и образцахъ, томъ I, С. Петербургъ, Москва: Изданіе Книгопродавца Типографа Маврикія Осиповича Вольфа, 1877, с. 336. 170
7 Въ мукахъ находились небо и земля, Въ мукахъ находились и пурпурное море, И красненькій тростникъ въ морѣ былъ одержимъ муками. Изъ трубочки тростника выходилъ дымъ, Изъ трубочки тростника выходило пламя, А въ пламени бѣгалъ юноша. У него волосы были огненные, У него борода была изъ пламени, А глаза (два) солнца. Керопэ Патканов Քերովբէ Պատկանեան К. П. Патканов, ‘Очеркъ исторіи древней армянской литературы’, Всеобщая исторія литературы, Подъ редакціей В. Ф. Корша, томъ I, часть I, С.-Петербургъ: Изданіе Карла Риккера, 1880, с. 593. 171

;

;

;

8 Въ мукахъ рожденія находились Небо и Земля; Въ мукахъ рожденія лежало и пурпуровое Море; Море разрѣшилось красненькимъ Тростникомъ
Изъ горлышка Тростника выходилъ дымъ
Изъ горлышка Тростника выходило пламя
Изъ пламени выходилъ юноша У него были огонь волосы, У него была борода полымя, И глаза (словно два) солнышка. Мкртич (Никита) Эмин (Второй вариант) Մկրտիչ Էմին (Բ. տարբերակ) Исторія Арменіи Моисея Хоренскаго, Новый переводъ Н. О. Эмина (съ примѣчаніями и приложеніями), посмертное изданіе, Москва: Изданіе Лазаревскаго Института Восточныхъ Языковъ, 1893, с 45 46 172

огня, И, какъ

ликъ.

9 РОЖ ДеНІе ВААГНА Небеса и Земля были въ мукахъ родинъ, Морей багрянедъ былъ въ страданьи родинъ, Изъ воды возникъ алый тростникъ, Изъ горла его дымъ возникъ, Изъ горла его пламень возникъ, Изъ того огня младенецъ возникъ, И были его власы изъ огня, Была y него брада изъ
солнце, былъ прекрасенъ
Валерий Брюсов Վալերի Պրիւսով (Բրիւսով) Поэзія Арменіи съ древнѣйшихъ временъ до нашихъ дней, noдъ редакцïей, со вступительнымъ очеркомъ и примѣчанïями Валерія Брюсова, Москва: Из данїе Московскаго Армянскаго Комитета, 1916, с. 95. 173

Небеса и земля были въ мукахъ родинъ, И багряное море было въ мукахъ родинъ, Перешли отъ воды эти муки родинъ На красный тростникъ. И дымъ исходилъ изъ стебля тростника, И огонь исходилъ изъ стебля тростника, И отрокъ изошелъ изъ огня: Были пламень кудри его, Была пламень - его борода, Были солнца очи его.

Сборникъ армянской литературы, под редакцией М. Горького, Петроградъ: Парус, 1916, с. LI.

10
Павелъ Макинціанъ Պօղոս Մակինցեան
174
11 В родильных муках было небо, была земля, В родильных муках было также багряное море, Родильными муками в море схвачен красненький тростничок. По желобку тростника дым несся вверх, По желобку тростника пламя неслось вверх, И из пламени выскочил русый мальченка, Волосы у него - огонь, Борода у него пламя, И глаза его солнышки. Николай Марр Նիկողայոս Մառ Н Я Марр, ‘К семантической палеонтологии в языках неяфетических си стем ’ , Избранные работы, том второй, Основные вопросы языкознания, Ленинград: Государственное Социально Экономическое Издательство, 1936, с. 248. 175

землей, Мучилось

Мучились

пурпурное, Мучился красный тростник; Из

вышел дым, И

вышло пламя, Р

вставал паренек: Волосы словно огонь, Пламя

12
небо с
море
тростника
з тростника
ыжий
его борода, Солнца в глазах родниках. Вячеслав Вс. Иванов Վեաչեսլաւ Վս. Իվանով Вяч. Вс. Иванов, ‘Выделение разных хронологических слоев в древнеар мянском и проблема первоначальной структуры текста гимна Ва(х)агну’, Историко филологический журнал, ереван, № 4, 1983, с. 43. 176
13 РО ЖДеНИе ВААГНА В муках Рождения пребывало Небо, Пребывала Земля в муках Рождения, В муках Рождения было и розово красное Море. Томилась в муках Рождения Красная Тростинка в Море. Из горлышка Тростинки выходило пламя, Из горлышка Тростинки выходил дым, Из пламени выбегал огненно русый Отрок, У Отрока кудри из огня, Борода из пламени, А очи у него – как два солнышка. Левон Мкртчян Լեւոն Մկրտչեան От «Рождения Ваагна» до Паруйра Севака: Антологический сборник армянской лирики в двух книгах: Книга первая: Древнейший период. Средние века,Вступительная статья, составление биографические справки и примечания Левона Мкртчяна, ереван: Советакан Грох. 1983, с. 39. 177

Мучилась

Мучилось

море. Муки

В

Д

Пламя

И

14 Мучилось родами небо,
родами земля,
родами и багряное
родин охватили
море и красненький тростничок.
ым выходил из ствола тростника,
выходило из ствола тростника.
из пламени выпрыгнул светлокудрый юнец. его кудри горели огнем И борода пылала пламенем, Очи же были (как два) солнца. Гагик Саркисян Գագիկ Սարգսեան Мовсес Хоренаци, История Армении, Перевод с древнеармянского языка, введение и примечания Гагика Саркисяна, ереван: Айастан, 1990, с 46 178

В родах было

в родах земля, В родах

Роды в море имел

багряное,

И аленький тростничок.

Из горла

поднимался,

Из горла тростника огонь поднимался, И из пламени

15
небо,
было море
тростника дым
выбегал Огненнорыжий юноша. Левон Мелик шахназарян Լեւոն Մելիք Շահնազարեան Левон Мелик шахназарян, Характер армянского народа, ереван: Тираст, 1999, с. 16. 179

16 РОЖ

ВАХАГНА Болью рождения мучились небо и мир, Мучилось море цвета крови, Живот внутри от боли разрывался. Боли рождения даже до камыша тёмно красного дошли, Даже до красного тростника. Из тростника огонь поднимался, Вместе с ним появился рыжий юноша. Волосы у него были огненные, Борода – из пламени. Глаза, как солнце, светились.

ДеНИе
Мая Гайдарова Մայա Կայտարովա სომხური ფოლკლორი Армянский фольклор, შემდგენელი ლია ჩლაიძე, მთავარი რედაქტორი ნაირა გელაშვილი, თარგმ. ქართულად გივი ლუარსაბიშვილის და ზეზვა მედულაშვილის, თარგმ რუსულად მაია გაიდაროვასი, თბილისი: კავკასიური სახლი, 2004։ 180
17 В муках родов было небо, в муках родов была земля, В муках родов было и море багряное. Море в мучениях разродилось красным тростником. Из горла тростника дым исходил, Из горла тростника пламень исходил, Из пламени выбегал русый отрок. У него были власы-огнь, Была борода пламень, И очи были солнцами. Рафаэль Папаян (подстрочный перевод) Ռաֆայէլ Պապայեան (միջգծային թարգմանութիւն) Р А Папаян, ‘Стиховые и образно стилевые метаморфозы в брюсовских переводах из армянской поэзии ’ , Брюсовские чтения 2006 года, ереван: ере ванский Государственный Лингвистический Университет им. В. Я. Брюсова, 2007, с. 235 236. 181
18 Рожало небо, рожала земля, Рожало море пурпурное, В море рожал (имел роды) красненький тростничок. Из горнила тростника дым выходил, Из горнила тростника огонь выходил, Из пламени выбегал златокудрый юноша. У него были (он имел) волосы огонь, У него борода была пламя, Глаза были – солнца. Бурастан Зулумян (подстрочный перевод) Բուրաստան Զուլումեան (միջգծային թարգմանութիւն) Бурастан Зулумян,‘Архетип в структуре художественного сознания создания. Памятник армянской эпической поэзии Песнь о Ваагне’ , Историко филологический журнал, ереван, № 3, 2007, с. 42. 182
19 Небо и земля мучились в родах, А с ними и темно красное море. И в море красный тростник мучился в родах, Изо рта тростника шел дым, Изо рта тростника шло пламя, И в пламени возникло юное дитя, его волосы были огненными, Огненной была его борода, а в его глазах сияли солнца. Леонид Игоревский (перевод с английского) Լէոնիտ Իկորեվսքի (թարգմանութիւն անգլերէնէ) Сирарпи Тер Нерсесян, Армения. быт, религия, культура, Пер. с англ. Л. А. Игоревского, Москва: Центрполиграф, 2008, с. 91. 183

Небеса и земля мучились в родах, И пурпурное море тоже трудилось, Появился Красный стебель в море. Сквозь полый стебель поднялся (родился) дым, Сквозь полый стебель вырвалось пламя, Из пламени восстал юноша. его волосы были огонь, Бородой его было пламя, И солнца были его глазами.

Мартирос Ананикян, Мифы Армении, Москва: Центрполиграф, 2020.

20
Мартирос Ананикян Մարտիրոս Անանիկեան
184
ՍԵՐՊԵՐ ԷՆ 1 ВААГНОВО РАЂАње У мукама Рађања је боравило Небо, Земља је боравила у мукама Рађања, У мукама Рађања било је и румено Море. У мукама Рађања мучила се Трстика у Мору Из врата Трстике излазио је дим, Из врата Трстике излазио је пламен, Из пламена истрча ватрено руси Дечак Коврџе у Дечака су од огња Брада од пламена, А очи су као два мала сунашца. Бабкен Симоњан, Бранко Палибрк Բաբկէն Սիմոնեան, Բրանկօ Պալիբրկ Књижевна реч, бр. 383, 10 октобар 1991, Београд. 185
2 РОЂење ВАХАГНА Мучило се порођаjем небо, Мучила се порођаjем земља, Мучило се порођаjем и румено море. Муке рођења обузеше У мору црвену трскицу. Дим jе излазио из стабла трскице, Пламен jе излазио из стабла трскице. И из пламена искочило jе светлокосо дете. Негове косе пламтеле су огнем И брада је горела пламеном, А очи су биле (као два) сунца. Војислав Гутеша Պոիսլաւ Կութեշա Мовсес Хоренаци, Историја Јерменије, превод са руског: Војислав Гутеша, Београд, Пешић и синови, 2021. 186

ZRO DENIE VAHAGNA

V mukách pôrodu sa trápili Útroby nebies a zeme, Lono purpurových hlbín,

More sčervenelo karmínovým ohňom, Plameň sa vyplazil z úzkych prasklín,

A z vody vyšľahla šarlátová trstina,

Z hrdla tej trstiny vychádzal dym,

Z hrdla tej trstiny vychádzal plameň,

A z toho plameňa vybehol chlapec,

S ohnivou korunou, v živelnej nádhere, Mladý Vahagn sa vynoril z priepasti!

Mal žiarivé vlasy, Mal žeravú bradu,

A oči krasne ako dve slnká!

ՍԼՈՎԱ ՔԵՐ ԷՆ
Mery
Մերի Սարգսեան Յատուկ թարգմանուած ներկայ հատորին համար։ 187

Enjendraba el cielo, enjendraba la tierra, lo propio que el mar de color purpúreo. Los dolores del parto atormentaban tambien á la caña encarnada. Desprendíase de su estremidad el humo, y luego apareció la llama, y de esta brotó un jóven de rubia cabellera. La llama envolvió sus rizos y su barba. Sus ojos y sus párpados eran dos soles.

Editores del Guardia Nacional

del

ՍՊԱՆԵՐԷՆ 1
(traducción
francés) Կուարտիա Նասիոնալ լրագիրի խմբագիրներ (թարգմանութիւն ֆրանսերէնէ) Eujenio [Eugène] Boré, Historia de la Armenia, traducida al castellano por los Editores del Guardia Nacional, Barcelona: Imprenta del Guardia Nacional, 1838, p. 33. 189

EL NACIMIENTO DE VAHAKN

El cielo y la tierra iban a dar vida; el mar purpúreo iba a dar vida. El parto del mar hacia temblar a la pequeña caña roja. Salia humo de su tallo. La caña roja desprendia llamas. Y a través de las llamas saltó un joven, que tenia la barba de fuego. Sus ojos eran soles.

Josefina Lerena Acevedo de Blixen

Josefina Lerena Acevedo de Blixen, Antologia de poetas armenios, Montevideo:

de

1943,

20

2
Խոսեֆինա Լերենա Ասեւետօ տէ Պլիքսէն
Imprenta Artistica,
Dornaleche Hermanos,
pp.
21. 190

EL NAC IMIENTO DE VAHAGN

El cielo y la tierra iban a dar nacimiento; Iba a dar nacimiento también el mar purpúreo;

En el mar la pequeña caña roja era en parto.

Por el hueco de la caña salía llama; Por el hueco de la caña salía humo,

Y dentro de la llama corría un niño, Corría un niño blondo; Tenía cabellos de fuego, Tenía barbas de llama;

Y sus ojos eran soles.

3
Arzobispo Karekin Khachadourian Գարեգին արք. Խաչատուրեան Արարատ, ամսագիր, Պուէնոս Այրէս, Բ. տարի, Հոկտեմբեր Նոյեմբեր 1944, էջ 178։ 191

De parto estaban cielo y tierra, de parto también púrpura el mar, el parto en el mar alzaba la caña roja. Por el agujero de la caña humo subía, por el agujero de la caña llama subía, y de la llama un pequeño adolescente se lanzaba. Cabellos de fuego tenía, de llama tenía bigotes, y sus ojillos eran soles.

Almela

Georges Dumézil, El destino del guerrero: aspectos míticos de la función guer rera entre los indoeuropeos, traducción de Juan Almela, México: Siglo Xxi Editores, 1971, p. 156.

4
Juan
(traducción del francés) Խուան Ալմելա (թարգմանութիւն ֆրանսերէնէ)
192

Estaba de parto el cielo, estaba de parto la tierra, estaba de parto también el púrpura mar, en el mar el parto también envolvía a la roja caña. Por el tallo de la caña humo ascendía, por el tallo de la caña llamas ascendían. De las llamas corría un joven de roja melena. Tenía fuego [celestial] por cabello, llamas por barba y sus ojos eran soles.

Vartán Matiossián, ‘Soles y orígenes: el mito armenio de la creación’, Transoxiana, Journal de Estudios Orientales, Junio 2001, http://www transoxiana org/0102/soles html#1

5
Վարդան Մատթէոսեան
193
ՎՐԱցԵՐԷՆ 1 ძრწოდა ზეცა, ძრწოდა მიწა, ბობოქრობდა ზღვაც წითელი, ზღვაში კრუნჩხვამ მოუარა პატარა წითელ ლერწამს. ამოდი ოდალერ წმის ღრუდან ბოლი, ლერწმის ღრუში ცეცხლის ენებიჩანდა. ალიდან წითელ თმიანიბი ჭუნა ამოვარდა, ცეცხლის დარითმები ჰქონდა, წვერი ალის ფერი, მზის თვალნი კიმისი თვალები იყო ალექსანდრე აბდალაძემ Ալեքսանդր Աբդալաձէ (Աբդալեան) ხორენაცი მოვსეს, სომხეთის ისტორია, ძველი სომხურიდან თარგმნა, შესავალი და შენიშვნები დაურთო ალექსანდრე აბდალაძემ, თბილისი, მეცნიერება, 1984 195

ლელსაკ ძოსძალებოდა, წითელ ლერწაძსაც. ლერწმიდან ცეცხლი აძოდიოდა, ცეცხლს ძოჰყვებოდა წითური ბიჭი.

ცეცხლის ჰქონდა,

2 ვაჰაგ ნის დაბადება ძშობიარობის ტკივილებით იტანჯებოდა ცა და ქვეყანა იტანჯებოდა ზღვა სისხლისფერი, გულ–ძუცელი სტკიოდა და იტანჯებოდა. მშობიარობის ტკივილები ლალისფერ
თმა
წვერი ალისა. მისი თვალები მზესავით ანათებდა... გივი ლუარსაბიშვილის, ზეზვა მედულაშვილის Գիվի Լուարսաբիշվիլի, Զեզվա Մեդուլաշվիլի სომხური ფოლკლორი, შემდგენელი ლია ჩლაიძე, მთავარი რედაქტორი ნაირა გელაშვილი, თარგმ ქართულად გივი ლუარსაბიშვილის და ზეზვა მედულაშვილის, თარგმ. რუსულად მაია გაიდაროვასი, თბილისი: კავკასიური სახლი, 2004։ 196

CANTO DE VAHAGN

Paria o céu, paria a Terra, paria o Mar purpúreo, também o cálamo, no mar, paria. Saía fumaça do oco do cálamo, saíam chamas do oco do cálamo e através das chamas corria um menino louro ; tinha cabelos de fogo, tinha barbas de chamas

e seus olhos eram sóis.

Yessai Ohannes Kerouzian, ‘Os documentos antigos da poesia armênia’ , Língua e Literatura, revista, São Paulo, v. 7, 1978, p. 277.

ՓՈՐԹՈՒԿԱԼԵՐ ԷՆ 1
Yessai Ohannes Kerouzian Եսայի Յովհաննէս Գռուզեան
197

NASCIMENTO DE VAHAK N

O céu com dores de parto

A terra com dores de parto Também com dores de parto o mar púrpuro Com as mesmas dores agitam se no mar as varas rubras Varas que fumegam Que se consomem em chamas Chamas ardentes de onde surge fulgurante jovem Cabeleira de fogo Barbas incandescentes Olhos de sol radiante.

Sapsezian

Aharon Sapsezian, Literatura Armênia: uma introdução, Rio de Janeiro: Paz e Terra, 1994, p. 20.

2
Aharon
Ահարոն Սափսըզեան
198

VAHAGN

ՔՄԷՐԵՐԷՆ Յատուկ թարգմանուած ներկայ հատորին համար։ 199
Natalia Spatar

바하근의 탄생 하늘과 땅은 산통 중에 있었고, 보라색 바다도 진통! 바다에 붉은 작은 갈대가 솟아 있었다. 줄기의 구멍을 통해 연기가 나왔고, 줄기의 구멍을 통해 불꽃이 나왔고, 그리고 화염 속에서 청년이 달렸다! 그는 불 같은 머리카락을 가지고 있었고, 그는 불타는 수염도

있었고,

!

ՔՈՐԷԵՐ ԷՆ
가지고
그리고 그의 눈은 태양과 같았다
앤디 르즐런드 & 김나경 Անտի Ռոզլունտ եւ Նաքիունկ Քիմ Յատուկ թարգմանուած ներկայ հատորին համար։ 201

ZAYîNA VAHAGN

Erd û asîman

êşa zayînê dikişand

Derya ya xemrî êşa zayînê dikişand

Deryayê zilek sor za

Û ji vê zilî dû derket

Û ji vê pêtê zarokek pengizî

Porê wî ji agir bû

Rîha wî ji pêtê bû

Û çavên wî mîna rojê bû

ՔՐՏԵՐԷՆ
Welat Alp Ուելաթ Ալփ Յատուկ թարգմանուած ներկայ հատորին համար։ 203

SYNTYI VAHAGN

Syntyivät taivas ja maa, ja mereen lilaa!

Synnytti sinne pientä punaista kaislaa. Sen varren ontelosta nousi liekki, ja liekistä juoksi nuori! Niin tuliset hiukset ja leimuaa parta, ja silmissä auringon kulta!

Ֆ ԻՆԼԱՆՏԵՐԷՆ
Sini Tuomisalo Սինի Թուօմիսալօ Յատուկ թարգմանուած ներկայ հատորին համար։ 205

1

Il engendra le ciel et la terre, il engendra la mer Rouge, c ’est à dire il engendra dans la mer un roseau de couleur rouge, du tuyau de ce roseau sortait de la fumée, sortait de la flamme, à tra vers la flamme s’élançait un jeune homme, et ce jeune homme avait une chevelure de feu, une barbe de flamme, ses yeux étaient des soleils.

Paul-émile Le Vaillant de Florival (1ère version)

Histoire d’Arménie de Moïse Khorénatzi, auteur arménien classique du Vme siècle, traduite par P. E. Le Vaillant de Florival, Paris, 1836, p. 56.

ՖՐԱ ՆՍԵՐԷՆ
Փօլ Էմիլ Լը Վայեան տը Ֆլորիվալ (Ա. տարբերակ)
207

Le ciel enfantait, la terre enfantait, ainsi que la mer, couleur de pourpre. Les douleurs de l’ enfantement tourmentaient aussi le roseau rouge. De son extrémité s’échappait une fumée, et bientôt la flamme parut, et de cette flamme s’élançait un jeune homme à la chevelure blonde. La flamme entoura ses boucles et voltigeait autour de sa barbe; ses yeux et ses paupières étaient deux soleils.

Boré

Eugène Boré, ‘Arménie’, L’Univers ou histoire et description de tout les peuples, de leurs religions, mœurs, costumes, etc., Paris: Firmin Didot Frères, 1838, pp. 34 35.

2
Eugène
Էօժէն Պորէ
208

Le ciel et la terre enfantaient; la mer purpurine enfantait; dans la mer naquit un roseau rouge, de son tuyau sortait de la fumée, sortait de la flamme, et de cette flamme s ’élançait un jeune homme; ce jeune homme avait une chevelure de feu, une barbe de flamme, ses petits yeux étaient des soleils.

de Khorène, auteur du Ve siècle, Histoire d’Arménie, texte arménien et traduction française par P. E. Le Vaillant de Florival, Venise: Typocraphie arméni enne de Saint Lazare, 1841, pp. 125, 127.

3
Paul émile Le Vaillant de Florival (2ème version) Փօլ Էմիլ Լը Վայեան տը Ֆլորիվալ (Բ. տարբերակ) Moïse
209

Le ciel et la terre étaient dans les douleurs de l’enfantement; La mer, aux reflets de pourpre, était aussi en travail;

Du sein des eaux naquit un petit roseau vermeil; Du tuyau de ce roseau sortait de la fumée; Du tuyau de ce roseau jaillissait de la flamme; De cette flamme s ’élançait un petit enfant;

Il avait une chevelure de feu; Une barbe de flammes; Ses petits yeux étaient deux soleils.

Dulaurier

éd Dulaurier, ‘études sur les chants historiques et les traditions populaires de l’ancien Arménie, d’après une dissertation de M J B émin’, Journal asiatique, Paris: Imprimerie Nationale, janvier 1852, p 41

4
édouard
Էտուար Տիւլօրիէ
210

En mal d’enfant étaient le ciel et la terre, En mal d’enfant était la mer empourprée, Le mal d’enfant saisissait dans la mer le petit roseau rouge; De la tige du roseau de la fumée sortait, De la tige du roseau de la flamme sortait, Et dans la flamme courait un adolescent, Courait un blond adolescent;

Il avait des cheveux de feu, Il avait une barbe de flamme,

Et ses yeux étaient des soleils.

en Orient, Paris:

Archag Tchobanian,

du Mercure de

5
Archag Tchobanian (1ère version) Արշակ Չօպանեան (Ա. տարբերակ)
L’Arménie: son histoire, sa littérature: son rôle
Société
France, 1897, p. 24. 211

En mal d’enfant étaient le ciel et la terre, En mal d’enfant était la mer empourprée, Le mal d’enfant saisissait dans la mer le petit roseau rouge; De la tige du roseau de la fumée sortait, De la tige du roseau de la flamme sortait, Et, à travers la flamme s ’élançait un adolescent, S’élançait un blond adolescent:

Il avait des cheveux de feu, Il avait une barbe de flamme, Et ses yeux étaient des soleils.

Chants

6
Archag Tchobanian (2ème version) Արշակ Չօպանեան (Բ. տարբերակ)
populaires arméniens, traduction française avec une introduction par Archag Tchobanian, Paris: Société d’éditions littéraires et artistiques, 1903, p. LXXVI. 212

Le ciel et la terre étaient en mal d’enfant, La mer empourprée aussi était en mal d’enfant, Le mal d’enfant saisissait dans la mer le petit roseau rouge; Une fumée sortait du tube du roseau, Une flamme sortait du tube du roseau, Et dans cette flamme courait un adolescent;

Il avait des cheveux de feu,

Il avait une barbe de flamme, Et ses yeux étaient des soleils.

M Matindjiane, étude sur la poésie populaire arménienne, thèse pour le doc torat d’Université, présentée à la faculté des Lettres de l’Université de Paris, Paris: V Giard & E Brière, 1907, p 149

7
Mambré Matindjiane Մամբրէ Մատէնճեան
213

Le ciel et la terre étaient dans l’enfantement; la mer aux reflets de pourpre donnait aussi naissance. Dans la mer naquit un roseau vermeil, de ce roseau sortait une flamme. De cette flamme jaillissait un enfant. L’enfant avait une chevelure d’ or; il avait une barbe de flamme et ses yeux étaient des soleils.

Kévork Aslan

Kévork Aslan, études historiques sur le peuple arménien, Paris: G Dujarric, 1909, p 174 214

8
Գէորգ Ասլան

Le ciel et la terre étaient en travail;

La mer pourprée aussi était en travail;

Un petit roseau vermeil vit le jour dans la mer;

Du tube du roseau sortait de la fumée;

Du tube du roseau jaillissait de la flamme,

Et de la flamme s’élançait un petit garçon;

Il avait une chevelure de feu;

Et s’il portait une barbe de flamme, Ses petits yeux étaient deux soleils.

Joseph Sandalgian, Histoire documentaire de l’Arménie des âges du paganisme (1410 av. 305 apr. J. C.), tome deuxième, Rome: Imprimerie du Sénat, 1917, pp. 760 761.

9
Յովսէփ Սանտալճեան
215

En mal d’enfant étaient le ciel et la terre, En mal d’enfant était la mer empourprée, Le mal d’enfant saisissait dans la mer le petit roseau rouge, De la tige du roseau sortait de la fumée, De la tige du roseau sortait de la flamme, Et, à travers la flamme s’élançait un adolescent, S’élançait un blond adolescent;

Il avait des cheveux de feu, Il avait une barbe de flamme, Et ses yeux étaient des soleils.

Jacques de Morgan

Jacques de Morgan, Histoire du peuple arménien depuis les temps reculés de ses annales jusqu’à nos jours, Nancy Paris Strasbourg: Berger Levrault, Libraires édi teurs, 1919, p. 306.

10
Ժաք տը Մորկան
216

Ciel et terre ils enfantaient, La mer purpure enfantait; De la mer leur travail eut

Un jonc vermeil de couleur.

Du tuyau du jonc fumée sortit, Du tuyau du jonc flamme sortit,

Et [de la flamme] un jeune homme sauta;

Il avait cheveux de feu, Vraiment il avait barbe (de) flamme,

Et ses yeux étaient deux soleils.

Louis H. Gray, ‘Les Mètres païens de l’Arménie’, Revue des études arméniennes, tome VI, fascicule 2, Paris: Librairie Orientaliste Paul Geuthner, VII année, 1926, p. 162.

11
Louis H. Gray
Լուի Ն. Կրէյ
217

LA NAISSANC E DE VAHAGN

Le ciel et la terre étaient en mal d’enfant;

Et la mer empourprée était en mal d’enfant.

Le mal d’enfant saisissait dans la mer

Le petit roseau rouge.

De la tige du roseau sortait de la fumée,

De la tige du roseau sortait de la flamme,

Et à travers la flamme, un adolescent s ’élançait:

Il avait une barbe de flamme,

Et ses yeux étaient des soleils...

Astour Navarian, Anthologie des poètes arméniens, Paris: Librairie Ernest Leroux, 1928

12
Astour Navarian Աստուր Նաւարեան
218

En travail étaient le ciel et la terre, en travail aussi la pourpre mer, le travail dans la mer tenait le rouge roseau. Par le col du roseau une fumée montait, par le col du roseau une flamme montait, et hors de la flamme un petit adolescent courait. Il avait les cheveux de feu, et de flamme il avait les moustaches, et ses petits yeux étaient des soleils.

Dumézil, ‘Vahagn’, Revue de l’histoire des religions, Vol. 117, 1938, p. 162.

13
Georges Dumézil (1ère version) Ժորժ Տիւմեզիլ (Ա. տարբերակ) Georges
219

Le ciel et la terre étaient en travail d’enfantement;

La mer couleur de pourpre était elle aussi en travail; Le travail s’était emparé dans la mer du petit roseau rouge;

Par la tige du roseau, une fumée sortait;

Par la tige du roseau, une flamme s’échappait;

Et de la flamme, un jeune homme s’élançait:

Il avait des cheveux de feu;

Il avait aussi une barbe de feu,

Et ses petits yeux étaient des soleils.

Frédéric Feydit, ‘L’épopée populaire arménienne’, Pazmaveb, CXVe année, No. 1 2, janvier février 1957, p. 33.

14
Frédéric Feydit Ֆրետերիք Ֆէյտի
220

VIC HAPAKAGH VAHAGN

Le ciel, la terre et la mer pourpre Avaient des douleurs d’enfantement;

En mer, le petit roseau rouge Etait de douleurs saisi.

Du roseau sortait de la fumée, Du roseau sortaient des flammes;

Et dans les flammes courait un blond adolescent; Ses cheveux étaient de feu,

Sa barbe était de flamme,

Et ses yeux étaient des soleils.

‘Littérature arménienne’, Europe, revue mensuelle, Paris, 39e année, No. 382 3, février mars 1961, p. 176.

15
Տ. Կարա Սարգսեան
221

Les cieux et la terre étaient en proie aux tumultes de l’enfantement, la mer de pourpre était aussi en plein travail; de la mer surgit un frêle roseau rouge, de ce roseau des flammes jaillissaient, de ces flammes naquit un jeune homme, ce jeune homme avait une chevelure de feu, une barbe de feu, et deux soleils en guise de prunelles.

é Godel

Vahé Godel, ‘La poésie arménienne’, Andastan, revue arménienne arts et lit térature, Paris, No. 15, 1964, p. 99.

16
Vah
Վահէ Կոտէլ
222

En travail étaient ciel et terre, en travail aussi pourpre mer, le travail dans la mer tenait le roseau rouge. Par le col du roseau fumée montait, par le col du roseau flamme montait, et, de la flamme, un petit adolescent s’élançait. Cheveux de feu il avait, de flamme il avait moustaches, et ses petits yeux étaient soleils.

Georges Dumézil, Heur et malheur du guerrier: aspects mythiques de la fonction guerrière chez les Indo Européens, Paris: Presses Universitaires de France, 1969, p 116

17
Georges Dumézil (2ème version)
Ժորժ Տիւմեզիլ (Բ. տարբերակ)
223

LA NAISSANC E DE VAHAGN

Le ciel était en gésine

La terre était en gésine

Et en gésine la mer purpurine

Et dans la mer le roseau rouge en gestation

Du corps de ce roseau de la fumée sortait Du corps de ce roseau le feu jaillissait

Et le feu engendra un blond éphèbe bondissant Sa chevelure était de feu

Sa barbe était de feu

Et ses yeux étaient des soleils.

La poésie arménienne: anthologie des origines à nos jours, réalisée sous la direction de Rouben Mélik, Paris: Les éditeurs Français Réunis, 1973, p. 17.

18
Մարք Տըլուզ
224

LA NAISSANC E DE VAHAGN

Ciel et terre étaient en gésine, Et en gesine la mer purpurine. Dans la mer, Enfantait aussi le roseau rubicond. De la tige du roseau sortait de la fumée, De la tige du roseau jaillissait la flamme. Hors de la flamme bondissait un éphèbe blond, Dont la chevelure était de feu,

La barbe de flamme, Et dont les yeux étaient des soleils.

Chahinian

Krikor Chahinian, Panorama de la

arménienne, Antélias: Catholicos sat arménien de Cilicie, 1980,

19
Krikor
(1ère version) Գրիգոր Շահինեան (Ա. տարբերակ)
littérature
p. 12. 225

Le ciel et la terre étaient dans l’enfantement

La mer aux reflets de pourpre était aussi en travail Dans la mer naquit un petit roseau vermeil

Du tube de ce roseau sortait de la fumée jaillissant de la flamme De la flamme s’élançait un jeune enfant

Ce jeune enfant avait une chevelure de feu

Il avait une barbe de flamme

Et ses petits yeux étaient deux soleils.

Vatche Nalbandian, Varag Nersessian, Henrikh Bakhtchinian, Histoire abrégée de la littérature arménienne médiévale du V au XVIII siècle, Yerevan: Sovetakan Grogh, 1986, p. 16.

20
Vigen Isahakian Վիգէն Իսահակեան
226

Ciel et terre étaient en gésine, En gésine aussi la mer azurée. Dans la mer enfantait de même le roseau rubicond. De la tige du roseau sortait de la fumée, De la tige du roseau jaillissait une flamme. Hors de la flamme bondissait un éphèbe blond, Dont la chevelure était de feu, La barbe de flamme, Et dont les yeux étaient des soleils.

Chahinian

Krikor Chahinian, Œuvres vives de la

arménienne, Antélias: Catholi cossat arménien de Cilicie, 1988,

21
Krikor
(2ème version) Գրիգոր Շահինեան (Բ. տարբերակ)
littérature
p. 21. 227

En labeur était le ciel, en labeur la terre, En labeur aussi la mer aux eaux pourprées, Même labeur, dans la mer, saisissait le roseau rougeoyant; De la tige du roseau, une fumée montait, De la tige du roseau, une flamme sortait, De la flamme s ’élançait un jeune garçon blond:

II avait une chevelure de feu, II avait une barbe de flamme,

Et ses yeux étaient des soleils!

Anne et Jean Pierre Mahé Անն

Moïse de Khorène, Histoire de l’Arménie, nouvelle traduction de l’arménien classique par Anne et Jean Pierre Mahé, Paris: Gallimard, 1993, p. 151.

22
եւ Ժան Փիէր Մահէ
228

Le ciel et la terre étaient en gésine, En gésine aussi était la mer de pourpre; De la mer surgissait un frêle roseau rouge. De la tige du roseau sortait de la fumée, De la tige du roseau sortait une flamme, Et de la flamme bondissait un jeune homme blond; Il avait une chevelure de feu, Une barbe de flamme

Et ses prunelles étaient des soleils.

Avis de recherche: une anthologie de la poésie arménienne contemporaine, poèmes choisis et traduits par Olivia Alloyan, Stéphane Juranics, Krikor Beledian, Nounée Abrahamian, Marseille: éditions Parenthèses, 2006, p 14

23
Krikor Beledian
Գրիգոր Պըլտեան
229

Serge Venturini,

2010, p.

En gésine était le ciel, En gésine était la terre, Et la mer pourpre en gésine, Car la mer enfantait aussi

Ainsi que le rouge roseau.

Du roseau la fumée montait, Du roseau la flamme fusait,

Et de la flamme s’élançait

Un blond jeune homme bondissant.

Il avait les cheveux en feu,

Il avait la barbe en feu,

Et ses yeux étaient des soleils.

élisabeth Mouradian et Serge Venturini

de

: 2000 2010, Paris: L

24
Էլիզապէթ Մուրատեան եւ Սերժ Վենթիւրինի
Avant tout et en dépit
tout
’Harmattan,
29. 230

1.

20

ԲՈ ՎԱՆԴ ԱԿՈՒ ԹԻՒՆ ՇՆՈՐՀԱԿԱԼ ԻՔ 3 ԵՐԿՈՒ ԽՕՍՔ 7 ՎԱՀԱԳՆԻ ԾՆՈՒՆԴԸ 11 ԳՐԱԲԱՐ
«Երկնէր երկին ՝ երկնէր երկիր» 15 2. «Երկնէր երկին, երկնէր երկիր» 16 3. «Երկնէր երկին եւ երկիր» 17 4. «Երկնէր երկին եւ երկիր» 18 5. «Երկնէր երկին եւ երկիր» 19 6. «Երկնէր երկին եւ երկիր»
7. «Երկնէր երկին եւ երկիր» 21 8.«Երկնէր երկին, երկնէր երկիր» 22 9. «Երկնէր երկին, երկնէր երկիր» 23 ԱՇԽԱՐՀԱԲԱՐ ԱՐԵՒԵԼԱՀԱՅԵՐԷՆ 1. «Երկունքի մէջ էին երկինքն ու երկիրը» թարգմ. ՝ Խորէն եպիսկոպոս Ստեփանէ 25 2. «Երկնում (տանջւում) էր երկինքը, երկնում էր երկիրը» թարգմ. ՝ Ստեփան Լիսիցեան 26 3. «Երկունքի մէջ էր (երկնէր) երկինքը եւ երկիրը» թարգմ. ՝ Վրթանէս Փափազեան 27 4. «Երկունքի մէջ էր երկինքը, երկունքի մէջ էր երկիրը» թարգմ. ՝ Ա. Խուդաւերդեան 28 5. «Երկնում էր երկինք, երկնում էր երկիր» թարգմ ՝ Ստեփան Մալխասեանց 29 6 «Երկնում էր երկինքը» թարգմ ՝ Մկրտիչ Մկրեան 30 7 «Երկնում էր երկինքը, երկնում էր երկիրը» թարգմ ՝ Ս Յակոբեան եւ Է Չալիկեան 31 8 «Երկնում էր երկինքը, երկնում էր երկիրը» թարգմ ՝ Սարգիս Յարութիւնեան 32 231

In travail were both

The heavens and the earth travailed

9.«Երկնում էր երկինքը, երկնում էր երկիրը» թարգմ.՝Ռաֆայէլ Իշխանեան 33 ԱՇԽԱՐՀԱԲԱՐ ԱՐԵՒՄՏԱՀԱՅԵՐԷՆ 1.«ցաւի մէջ էին երկինքը, երկիրն ու ծիրանի ծովը» թարգմ.՝Դաւիթ Խաչկոնց 35 2.«Երկինքը կը տանջուէր (երկունքի մէջ էր)» թարգմ.՝Գէորգ-Մեսրոպ 36 3. Վահագնի ծնունդը թարգմ.՝Հայ կեդրոն 37 4.«Կ’երկնէր երկինք, կ’երկնէր երկիր» թարգմ.՝Մարտիրոս Մինասեան 38 5. Վահագն թարգմ.՝Զուլալ Գազանճեան 39 6.«Երկինք ու երկիր երկունքի մէջ էին» թարգմ.՝Համաստեղ 40 7.«(Աստուած) կ’երկնէրերկինքը, կ’երկնէրերկիրըեւծիրանիծովը» թարգմ.՝Մովսէս Նաճարեան 41 ԱԼՊ ԱՆԵՐԷՆ Lindjae Vahagn թարգմ.՝ Էմիլ Աստուրեան 43 ԱՆԳԼԵՐԷՆ 1.‘Heaven and earth were in travail’ թարգմ.՝ Նոէլ Պաքսթըն եւ Հարոլտ Պաքսթըն 45 2. The Birth of Vahagn, King of Armenia թարգմ.՝Զապէլ Պօյաճեան 46 3.‘
heaven and earth’ թարգմ.՝ Էրնըսթ Ֆ. Պարրի 47 4.‘
’ թարգմ.՝ Մարտիրոս Անանիկեան 48 5.‘The heaven and the earth travailed’ թարգմ.՝ Վ. Վահան 49 6.‘Heaven and earth were in travail’ թարգմ.՝ Լեւոն Զ. Սիւրմէլեան 50 7.‘In travail were heaven and earth’ թարգմ.՝ Վահան Քիւրքճեան 51 232

In

Heaven and earth

and

‘Heaven was

The Birth of Vahakn

14 The Birth of Vahakn, King of Armenia

15 ‘Heaven was in labour, earth was in labour

16 ‘Heaven and earth were in labor

Ուզունեան

17 The Birth of Vahakn

Բաբազեան

18. ‘Heaven was in labor, earth was in labor’

Ռոպըրթ Ռասըլ (Բ. տարբերակ) 62

19. ‘Heaven was in labor, earth was in labor’ թարգմ. ՝ Քալվըրթ Ուաթքինս 63

20. ‘The heavens were in travail, the earth was in travail’ թարգմ. ՝ Սրբուհի Հայրապետեան 64

21. ‘heaven and earth were in travail’ թարգմ. ՝ Նորման Քոհն 65

22. ‘The Earth and the Heaven were in travail’ թարգմ. ՝ Արկատի Կարախանեան եւ Ելենա Աբգարեան 66

23. ‘Heaven was in labor, Earth was in labor’ թարգմ. ՝ Պենճամին Ֆորթսըն

‘The Sky was in labour, the Earth was in labour’ թարգմ. ՝ Ռանքօ Մաթասովիչ

‘Heaven was in labor, earth was in labor’ թարգմ. ՝

Վ. Իվանով

‘In labor was heaven, in labor was earth’ թարգմ.

Ռոճըր Տ. Ուուտարտ

8. ‘
travail were heaven and earth’ թարգմ. ՝ Սիւնիթի Քիւմար Չաթերճի 52 9. ‘
were in the throes of labour’ թարգմ. ՝ Իան Ռիփքա 53 10. ‘In travail were sky and earth’ թարգմ. ՝ Ալֆ Հիլթեպեյթէլ 54 11. ‘Heaven
earth were in labor’ թարգմ. ՝ Արա Աւագեան 55 12.
in travail, earth was in travail’ թարգմ ՝ Ռոպըրթ Ու Թոմսոն 56 13
թարգմ ՝ Տիանա Տէր Յովհաննէսեան եւ Մարզպետ Մարկոսեան 57
թարգմ ՝ Արամ Թոլեկեան 58
’ թարգմ ՝ Ճէյմս Ռոպըրթ Ռասըլ
տարբերակ) 59
’ թարգմ ՝ Նուրհան
60
թարգմ. ՝ Ժիրայր
61
թարգմ. ՝ Ճէյմս
67 24.
68 25.
Վիաչեսլաւ
69 26.
՝
70 233

Ապու Սեննա 76

ԳԵՐՄԱՆԵՐԷՆ

1.‘Es kreissteder Himmel und die Erd’ թարգմ.՝ Թերէզ Ալպերթին Լուիզ Ռոպինսոն-ֆոն Եաքոպ 77

2.‘ingeburtswehen lag der himmel, in geburtswehen die erde’ թարգմ.՝ Փօլ տէ Լակարտ 78

3.‘Es gebar der Himmel und die Erde’ թարգմ.՝ Մաքս Լաուէր 79

4.‘Es gebarder Himmel und die Erde’ թարգմ.՝ Տոքթ. Պեթթէր 80

5.‘Es kreiste der Himmel, [es kreiste] die Erde’ թարգմ.՝ Հայնրիխ Կելցէր 81

6.‘inGeburtswehenlagenHimmel und Erde’ թարգմ.՝ Հայնրիխ Հիւպշման 82

7.‘In GeburtswehenlagenHimmel und Erde’ թարգմ.՝ Բագրատ Խալաթեանց 83

8.‘Es gebarder Himmel und die Erde’ թարգմ.՝ Արման Ֆրայհէր ֆոն Շվայկէր-Լերշենֆելտ 84

9. Die GeburtWahagn’s թարգմ.՝ Փաուլ Ռորպախ 85

10.‘Es kreissteder Himmel, es kreisstedie Erde’ թարգմ.՝ Վահան Ինգլիզեան 86

11.VahagnsGeburt թարգմ.՝ Ռիւտիկէր Շմիթ 87

27.‘The sky was in labor, so was the earth’ թարգմ.՝ Մարկ Նշանեան 71 28.‘In travail were sky and earth’ թարգմ.՝ Արփինէ Խաչատուրեան 72 ԱՍՈՐԵՐԷՆ թարգմ.՝ Թեհմինա Թումասովա 73 ԱՐԱԲԵՐԷՆ 1. թարգմ.՝ Նիզար Խալիլի 75 2. թարգմ.՝ Վարուժան Գազանճեան եւ Մոհամմատ Իպրահիմ
234
12. ‘Der Himmel und die Erde waren in den Schmerzen der Geburt’ 88 ԳՆՉՈՒԵՐԷՆ Vahagn véla pur vélto թարգմ. ՝ Անտրէա Սքալա 89 ԴԱՆԻԵՐԷՆ Vahagns fødsel թարգմ. ՝ Գերդա Դաւթեան 91 ԵԲՐԱՅԵՐԷՆ թարգմ. ՝ Շլոմի Էֆրաթի 93 ԷՍԹՈՆԵՐԷՆ Vahagni sünn թարգմ. ՝ Արսէն Քլեան 95 ԹԱՅԼԱՆՏԵՐԷՆ թարգմ. ՝ Նաուամին Ուիթթայաքուն 97 ԹՐՔԵՐԷՆ ‘Yer ve gök doğum sancısı çekiyordu’ թարգմ. ՝ Զիւլալ Քըլըչ 99 ԻՍԼԱՆՏԵՐԷՆ Fæðing Vahagn թարգմ. ՝ Ինկիպիէօրկ Թորիստոթիր 101 ԻՏԱԼ ԵՐԷՆ 1. ‘Partoriva il Cielo e la terra’ թարգմ. ՝ Ճիուզեփփէ Քափփելլեթթի 103 2. ‘Il cielo e la terra partorivano’ թարգմ. ՝ Մխիթարեան Միաբանութիւն 104 3. ‘Partoriano in dolore il ciel, la terra’ թարգմ. ՝ Նիքքոլօ Թոմմազէօ 105 4. ‘In doglie erano cielo e terra’ թարգմ. ՝ Տարիօ Ռէյ եւ Ռոպերթօ Սքանիօ 106 235
5. Inno di Vahagn թարգմ.՝ Պօղոս Լեւոն Զէքիեան 107 6.‘Il cieloe la terra eranoin travaglio’ թարգմ.՝ Մարք Ռապ 108 ԼԱՈՍԵՐԷՆ ການກຳເນີດຂອງວາດສະໜາ թարգմ.՝ՍուչայԿամպուշայ 109 ԼԱՏԻ ՆԵՐԷՆ ‘Parturiebatcœlum, parturiebatterra’ թարգմ.՝Գուլիելմուս եւ Գէորգիուս Ուիսթոն 111 ԼԱՏՎԻԵՐԷՆ 1. Uzvaroņadzimšanu թարգմ.՝Ռայնիս 113 2.‘Radīšanasmokāsbrēcadebessun zeme’ թարգմ.՝Ռայնիս 114 ԼԵՀԵՐԷՆ NarodzinyWaagna թարգմ.՝Անջէյ Մանդալեան 115 ԼԻ ԹՈՒԱՆԵՐԷՆ Vahagnogimimas թարգմ.՝Օլգա Արզումանեան 117 ԼԻ ՆԿԱԼԵՐԷՆ KobotamayaVahagn թարգմ.՝ Կարօ Նանիկեան 119 ՀՆԴ ԿԵՐԷՆ թարգմ.՝ Տոքթ. Վինոտքումար 121 ՀՈԼ ԱՆՏԵՐԷՆ De Geboortevan Vahagn թարգմ.՝ Նանէ Ճերահեան 123 236
ՀՈՒՆԳԱՐԵՐԷՆ 1. ‘Vajudott vala ég és föld’ թարգմ. ՝ Սոնգոտ Քրիշթոֆ 125 2. ‘Teherben volt a mindenség’ թարգմ. ՝ Մարկովիչ Եակաբ 126 3. ‘Vajudott az ég és föld’ թարգմ. ՝ Սոնգոտ Քրիշթոֆ 127 4. ‘vajúdott az ég és föld’ թարգմ. ՝ Ալէքս Աւանէսեան 128 ՂԱԶԱԽԵՐԷՆ Вахагн туылу թարգմ ՝ Նուրայշա Բեկէեւա 129 ՃԱԲՈՆԵՐԷՆ թարգմ. ՝ Ռուզան Խոջիկեան 131 ՄԱԿԵԴՈՆԵՐԷՆ Раѓањето на Вахагн թարգմ. ՝ Արմինէ Փիլոյեան Վրտեսկա 133 ՄՈՆՂՈԼԵՐԷՆ թարգմ. ՝ Դաշդոնդոգ Բայարսայխան 135 ՅՈՒՆԱՐԷՆ Η γεννιση του Βαχάκν թարգմ. ՝ Յակոբ Ճէլալեան 137 ՆՈՐՎԵԿԵՐԷՆ Vahagns fødsel թարգմ ՝ Կարէն Նիկոլ 139 ՇՈՒԷՏԵՐԷՆ ‘Himmel och jord var i födslovånda’ թարգմ ՝ Եորան Կուննէր, Էրիք Լինտըպերկ 141 237
ՈՒԶՊԵՔԵՐԷՆ Ваагнанингтуғилиши թարգմ.՝Նիգորա Ումարովա 143 ՈՒՔՐԱԻՆԵՐԷՆ Народження Ваагна թարգմ.՝Նաթալիա Սանտեցքա 145 ՉԵԽԵՐԷՆ ‘Rodilazeměinebe, rodiloipurpurovémoře’ թարգմ.՝ Պոհումիլ Պարէշ 147 ՉԻՆԱՐԷՆ թարգմ.՝ ԴաւիթԳրիցենկօ 149 ՊԱՍՔԵՐԷՆ Vahagnenjaiotza թարգմ.՝ԱնտրէաԼաֆուենթեք 151 ՊԱՐՍԿԵՐԷՆ 1. թարգմ.՝Գէորգ Նալբանդեան 153 2. թարգմ.՝Ահմատ Նուրիզատէ 154 3. թարգմ.՝Էդիկ Բաղդասարեան 155 4. թարգմ.՝Անուշիկ Մալեքի 156 ՊԵԼ ԱՌՈՒՍԵՐԷՆ Нараджэнне Ваагна թարգմ.՝Սեարհէյ Նիկիտկօ 157 ՊԵՆԿԱԼԵՐԷՆ թարգմ.՝Ահմէտ Սուափան Մահմուտ 159 238 ‘ ’ ‘ ’ ‘ ’ ‘ ’
ՊՈՒԼ ԿԱՐԵՐԷՆ Раждането на Вахагн թարգմ. ՝ Յակոբ Մելքոնեան 161 ՌՈՒՄԱՆԵՐԷՆ ‘Năşteau Cerul şi Para’ թարգմ. ՝ Ֆրանչիսքա Պալթաիանու, Կապրիելա Քրեթիա, Տան Սլուշանշի 163 ՌՈՒՍԵՐԷՆ 1 ‘Мучилось родами Небо, мучилась земля ’ թարգմ ՝ Յովսէփ Յովհաննիսեան 165 2. ‘Въ болѣзненныхъ родахъ лежали небо и земля ’ թարգմ. ՝ Մ. Կ. 166 3. ‘Въ мукахъ рожденія находились небо и земля ’ թարգմ. ՝ Մկրտիչ Էմին (Ա. տարբերակ) 167 4. ‘Зачинало небо, зачинала земля ’ թարգմ. ՝ Ալեքսանդր Խուդաբաշեան 168 5. ‘Небо и земля рожали ’ թարգմ. ՝ Իվան Շոփէն 169 6. ‘Въ родахъ мучились небо и земля ’ թարգմ. ՝ Վլատիմիր Զոթով 170 7. ‘Въ мукахъ находились небо и земля ’ թարգմ. ՝ Քերովբէ Պատկանեան 171 8. ‘Въ мукахъ рожденія находились Небо и Земля’ թարգմ. ՝ Մկրտիչ Էմին (Բ. տարբերակ) 172 9 Рожденіе Ваагна թարգմ ՝ Վալերի Պրիւսով 173 10 ‘Небеса и земля были въ мукахъ родинъ ’ թարգմ ՝ Պօղոս Մակինցեան 174 11 ‘В родильных муках было небо, была земля ’ թարգմ ՝ Նիկողայոս Մառ 175 12 ‘Мучились небо с землей’ թարգմ ՝ Վեաչեսլաւ Վս Իվանով 176 13 Рождение Ваагна թարգմ. ՝ Լեւոն Մկրտչեան 177 14. ‘Мучилось родами небо’ թարգմ. ՝ Գագիկ Սարգսեան 178 239
15.‘В родах было небо, в родах - земля’ թարգմ.՝Լեւոն Մելիք-Շահնազարեան 179 16. РождениеВахагна թարգմ.՝Մայա Կայտարովա 180 17.‘В муках родов было небо, в муках родов была земля’ թարգմ.՝Ռաֆայէլ Պապայեան 181 18.‘Рожало небо, рожала земля’ թարգմ.՝Բուրաստան Զուլումեան 182 19.‘Небо и земля мучились в родах’ թարգմ.՝Լէոնիտ Իկորեվսքի 183 20.‘Небеса и земля мучились в родах’ թարգմ.՝Մարտիրոս Անանիկեան 184 ՍԵՐՊԵՐԷՆ 1. Ваагново Рађање թարգմ.՝Բաբկէն Սիմոնեան,ԲրանկոՊալիբրկ 185 2. РођењеВахагна թարգմ.՝Պոիսլաւ Կութեշա 186 ՍԼՈՎԱՔԵՐԷՆ ZrodenieVahagna թարգմ.՝Մերի Սարգսեան 187 ՍՊԱՆԵՐԷՆ 1.‘Enjendrabaelcielo, enjendrabala tierra’ թարգմ.՝Կուարտիա Նասիոնալ լրագիրի խմբագիրներ 189 2. El nacimientode Vahakn, թարգմ.՝Խոսեֆինա Լերենա Ասեւետօ տէ Պլիքսէն 190 3. El nacimientode Vahagn թարգմ.՝Գարեգին արք. Խաչատուրեան 191 4.‘De partoestabancieloy tierra’ թարգմ.՝Խուան Ալմելա 192 5.‘Estabade partoelcielo, estabade partola tierra’ թարգմ.՝Վարդան Մատթէոսեան 193 ՎՐԱցԵՐԷՆ 1.‘ძრწოდაზეცა, ძრწოდამიწა’ թարգմ.՝Ալեքսանդր Աբդալաձէ 195 240

207

2. ‘Le ciel enfantait, la terre enfantait’ թարգմ. ՝ Էօժէն Պորէ 208

3. ‘Le ciel et la terre enfantaient’, թարգմ. ՝ Փօլ Էմիլ Լը Վայեան տը Ֆլորիվալ (Բ. տարբերակ) 209

4. ‘Le ciel et la terre étaient dans les douleurs de l’enfantement’ , թարգմ. ՝ Էտուար Տիւլօրիէ 210

5. ‘En mal d’enfant étaient le ciel et la terre’ , թարգմ. ՝ Արշակ Չօպանեան (Ա. տարբերակ) 211

6. ‘En mal d’enfant étaient le ciel et la terre’ , թարգմ. ՝ Արշակ Չօպանեան (Բ. տարբերակ)

2. ვაჰაგნის დაბადება թարգմ. ՝ Գիվի Լուարսաբիշվիլի, Զեզվա Մեդուլաշվիլի 196 ՓՈՐԹՈՒԿԱԼԵՐԷՆ 1. Canto de Vahagn թարգմ. ՝ Եսայի Յովհաննէս Գռուզեան 197 2. Nascimento de Vahakn թարգմ. ՝ Ահարոն Սափսըզեան 198 ՔՄԷՐԵՐԷՆ թարգմ ՝ Նաթալիա Սփաթար 199 ՔՈՐԷԵՐԷՆ թարգմ ՝ Անտի Ռոզլունտ եւ Նաքիունկ Քիմ 201 ՔՐՏԵՐԷՆ Zayîna Vahagn թարգմ. ՝ Ուելաթ Ալփ 203 ՖԻՆԼԱՆՏԵՐԷՆ Syntyi Vahagn թարգմ. ՝ Սինի Թուօմիսալօ 205 ՖՐԱՆՍԵՐԷՆ 1. ‘Il engendra le ciel et la terre’, թարգմ. ՝ Փօլ Էմիլ Լը Վայեան տը Ֆլորիվալ (Ա. տարբերակ)
212 241

7.‘Le cielet la terreétaientenmal d’enfant’

8.‘Le ciel et la terre étaient dans l’enfantement’ թարգմ.՝Գէորգ Ասլան

9.‘Le cielet la terreétaiententravail’

Սանտալճեան 215

10.‘Enmal d’enfant étaientle cielet la terre’ թարգմ.՝Ժաք տը Մորկան 216

11.‘Ciel et terreilsenfantaient’

Ն. Կրէյ 217

12. La Naissance de Vahagn

Նաւարեան 218

13.‘En travail étaient le ciel et la terre’ թարգմ.՝Ժորժ Տիւմեզիլ(Ա. տարբերակ) 219

14.Le cielet la terreétaiententravail d’enfantement’ թարգմ.՝Ֆրետերիք Ֆէյտի 220

15. VichapakaghVahagn թարգմ.՝Տ. Կարա-Սարգսեան 221

16.‘Les cieuxet la terreétaientenproie’

Կոտէլ 222

17.‘En travail étaient ciel et terre’

Տիւմեզիլ(Բ. տարբերակ) 223

18. La Naissance de Vahagn

19. La Naissance de Vahagnրրր

(Ա. տարբերակ)

224

թարգմ.՝ՄամբրէՄատէնճեան 213
214
թարգմ.՝Յովսէփ
թարգմ.՝Լուի
թարգմ.՝Աստուր
թարգմ.՝Վահէ
թարգմ.՝Ժորժ
թարգմ.՝Մարք Տըլուզ
թարգմ.՝Գրիգոր Շահինեան
225 20.‘Le cielet la terreétaientdans l’enfantement’ թարգմ.՝Վիգէն Իսահակեան 226 21.‘Ciel et terre étaient en gésine’ թարգմ.՝Գրիգոր Շահինեան(Բ. տարբերակ) 227 22.‘Enlabeurétaitle ciel, enlabeurla terre’ թարգմ.՝Անն եւ Ժան-Փիէր Մահէ 228 23.‘Le cielet la terreétaientengésine’ թարգմ.՝Գրիգոր Պըլտեան 229 24.‘En gésine était le ciel’ թարգմ.՝Էլիզապէթ Մուրատեան եւ Սերժ Վենթիւրինի 230 242
ՅԱՒԵԼՈՒԱԾՆԵՐ ՋԱՀԱԿԻՐ ՇԱԲԱԹԱԹԵՐԹԻ 2016 Յաւելուած Ա. Չորս հարցազրոյց Հրանդ Տինքի հետ, նախաբան ՝ Հայկ Աւագեան (59 էջ) Յաւելուած Բ. Հայր Լեւոն Զէքիեան, Մեծ Եղեռնի հարիւրամեակ ՝ յիշողութիւն եւ մարտահրա ւէր (դասախօսութիւն) (40 էջ) Յաւելուած Գ Թէոդիկի նամակները Արարատ Քրիսեանին, խմբագիր ՝ Հ Աւագեան (61 էջ) Յաւելուած Դ Հայկ Աւագեան, Փարիզի Քոմիւնը, Կայսրութիւնը եւ հայոց ցեղասպանութիւնը մարքսիսթական անարշիսթական ընթերցում մը (202 էջ) 2017 Յաւելուած Ե. Papasian & Co. երաժշտական ընկերութիւնը (ըստ ազդագիրներու եւ յայտագիր ներու), հաւաքեց ՝ Հ. Աւագեան (317 էջ) Յաւելուած Զ. Աղեքսանդրիոյ հայկական երաժշտական կեանքի ուրուագիծ (ըստ ազդագիր ներու եւ յայտագիրներու), հաւաքեց ՝ Հ. Աւագեան (201 էջ) Յաւելուած Է. Խմբավար եւ երաժշտահան Հայկ Սարգիսեանի Եգիպտոսիշրջանիգործունէու թեան ուրուագիծ (ըստ վաւերաթուղթերու եւ փաստագրութիւններու), հաւաքեց եւ պատրաստեց ՝ Հայկ Աւագեան (561 էջ) Յաւելուած Ը. Դաշնակահար եւ մանկավարժ Նուարդ Տամատեանի կեանքի ուղեգրութիւնը (ըստ վաւերաթուղթերու եւ փաստագրութիւններու), հաւաքեց եւ պատրաստեց ՝ Հայկ Աւագեան (546 էջ) 243
Յաւելուած Թ. Ուրուագիծ Գոհար Գասպարեանի Եգիպտոսի շրջանի գործունէութեան (1940 1948), պատրաստեց ՝ Հայկ Աւագեան (88 էջ) Յաւելուած Ժ. Տիրան Կարապետեան. յօդուածներ իր մասին, նկարներու ալպոմ (ծննդեան 135 ամեակին առիթով), հաւաքեց ՝ Հ. Աւագեան (73 էջ) Յաւելուած ԺԱ. Վանիա Էքսէրճեան բազմերանգ աշխարհ մը համակ կենսունակութեամբ, պատրաստեց ՝ Հայկ Աւագեան (53 էջ) 2018 Յաւելուած ԺԲ Արփիար Արփիարեանի սպանութեան 110 ամեակին առիթով Ա Հայկ Աւագեան, Արփիար Արփիարեանի սպանութիւնը (155 էջ) Յաւելուած ԺԳ Արփիար Արփիարեանի սպանութեան 110 ամեակին առիթով Բ. Արփիար Արփիարեանի լոնտոնեան թղթածրարը Գահիրէի մէջ, պատրաս տեց ՝ Հայկ Աւագեան (497 էջ) Յաւելուած ԺԴ. Արփիար Արփիարեանի սպանութեան 110 ամեակին առիթով Գ. Մարդը ընդդէմ մարդու. մահափորձեր եւ սպանութիւններ հայկական օրի նակով (1890 1908), հաւաքեց ՝ Հայկ Աւագեան (169 էջ) Յաւելուած ԺԵ. 2008 Մարտ 1 ը ըստ Lragir.am ի, A1+ ի եւ Հետքի (10 ամեակին առիթով), հաւաքեց ՝ Հայկ Աւագեան (625 էջ) Յաւելուած ԺԶ. Հայկ Աւագեան, Թաւշեայ Յեղափոխութիւն Հայաստանի մէջ. Ա. փուլ (13 23 Ապրիլ 2018) (32 էջ) Յաւելուած ԺԷ. Հայկ Աւագեան, Թաւշեայ Յեղափոխութիւն Հայաստանի մէջ. Բ. փուլ (25 Ապրիլ 1 Մայիս 2018) (58 էջ) 244
Յաւելուած ԺԸ. Արմենակ Շահ Մուրատեան. ժամանակագրութիւն, յօդուածներ, երգացանկ, պատրաստեց ՝ Հայկ Աւագեան (580 էջ) Յաւելուած ԺԹ. Գոհարիկ Ղազարոսեան. ցանկ ստեղծագործութիւններու, սկաւառակագրու թիւն, պատրաստեց ՝ Հայկ Աւագեան (160 էջ) Յաւելուած Ի. Մարուշ Երամեան, Ուրուանկար 1965 1995 թուականներու Սփիւռքահայ բա նաստեղծութեան, ներածութիւն ՝ Հայկ Աւագեան, գնահատանքի խօսք ՝ Արմենակ Եղիայեան (182 էջ) 2019 Յաւելուած ԻԱ Քիրազ ընտրանի եգիպտական շրջանի երգիծանկարներու, հաւաքեց ՝ Հայկ Աւագեան (81 էջ) Յաւելուած ԻԲ. Հայկ Աւագեան, Վահան Թէքէեանի յօդուածները Արեւ լրագիրին մէջ. հնարաւո րութի ՞ ւն թէ դիմադրութիւն (124 էջ) Յաւելուած ԻԳ. Հայկ Աւագեան, Արամ Խաչատրեանի ընկալումը եգիպտական շրջանակներու մէջ. փոխուող յարացոյցներ (250 էջ) Յաւելուած ԻԴ. Վարան Ոյժ, Յակինթի պարտէզը (բանաստեղծութիւն), նախաբան ՝ Հ. Աւագեան (52 էջ) Յաւելուած ԻԵ. Եւգենեա Արիստակեան, Յուշեր գաղութահայ կեանքից, տեքստի կազմող, առաջաբանի եւ ծանօթագրութիւնների հեղինակ ՝ Արծուի Բախչինեան, ներածու թիւն ՝ Հ. Աւագեան (264 էջ) Յաւելուած ԻԶ. Արշակ Ալպօյաճեան, Պատմութիւն հայ ազատագրական շարժման. դասախօ սութիւններու շարք, հրատարակութեան պատրաստեց ՝ Հայկ Աւագեան (101 էջ) 245
Յաւելուած ԻԷ. Կոմիտաս վարդապետի ծննդեան 150 ամեակին առիթով Ա. Կոմիտաս վարդապետ, Տարբերակներ դաշնակի ստեղծագործութիւններու, խմբագրութիւն եւ ծանօթագրութիւն ՝ Հայկ Աւագեան (160 էջ) Յաւելուած ԻԸ. Կոմիտաս վարդապետի ծննդեան 150 ամեակին առիթով Բ. Հայկ Աւագեան, Կոմիտաս վարդապետի բաց ստեղծագործութիւն հասկացո ղութիւնը. տարբերակներ եւ ինքնատարբերակներ Կոմիտասի թեմայով (89 էջ) Յաւելուած ԻԹ Կոմիտաս վարդապետի ծննդեան 150 ամեակին առիթով Գ Հայկ Աւագեան, Մշոյ Ս Կարապետ վանքի մշակութային ժառանգութիւնը եւ Կոմիտաս վարդապետի Մշոյ Շորորը (127 էջ) Յաւելուած Լ Կոմիտաս վարդապետի ծննդեան 150 ամեակին առիթով Դ Ձայնագրեալ Պատարագը Կոմիտաս վարդապետի սրբագրութեամբ (ըստ Փարիզի Նուպարեան Մատենադարանի ինքնագիր նիւթերուն), պատրաստեց ՝ Հայկ Աւագեան (348 էջ) 2020 Յաւելուած ԼԱ. Տիգրան Գէորգեան, Երկեր երեք հատորով, Ա. հատոր, Ուսումնասիրութիւններ, հաւաքեց եւ հրատարակութեան պատրաստեց ՝ Հայկ Աւագեան (370 էջ) Յաւելուած ԼԲ. Տիգրան Գէորգեան, Երկեր երեք հատորով, Բ. հատոր, Մատենագիտութիւններ, հաւաքեց եւ հրատարակութեան պատրաստեց ՝ Հայկ Աւագեան (141 էջ) Յաւելուած ԼԳ. Տիգրան Գէորգեան, Երկեր երեք հատորով, Գ. հատոր, Զանազան գրութիւններ, հաւաքեց եւ հրատարակութեան պատրաստեց ՝ Հայկ Աւագեան (408 էջ) Յաւելուած ԼԴ. Մասիս Պետրոսեան, Կենսագրութիւն Ապահ Պետրոսեանի եւ քննական պատ մութիւն Զէյթունի 1895ի պատմական մեծ ապստամբութեան, հրատարակու թեան պատրաստեցին ՝ Տիգրան Գէորգեան եւ Հայկ Աւագեան (392 էջ) 246
Յաւելուած ԼԵ. Հայկ Աւագեան, Ալեքսանդր Խատիսեանի պատմական այցելութիւնը Եգիպտոս եւ Հայաստանի Անկախութեան Փոխառութիւնը. ուղի մը հաւաքականութենէ դէպի անձնականութիւն (80 էջ) Յաւելուած ԼԶ. Հայկ Աւագեան, Զապէլ Եսայեանի երկու այցելութիւնները Եգիպտոս (1918 1920) (38 էջ) Յաւելուած ԼԷ Գաբրիէլ Լէքէճեան, Ժողովածու լուսանկարներու երկու հատորով, Ա հատոր, հաւաքեց եւ նախաբանը գրեց ՝ Հայկ Աւագեան (549 էջ) Յաւելուած ԼԸ Գաբրիէլ Լէքէճեան, Ժողովածու լուսանկարներու երկու հատորով, Բ հատոր, հաւաքեց եւ նախաբանը գրեց ՝ Հայկ Աւագեան (573 էջ) 2021 Յաւելուած ԼԹ. Հայկ Աւագեան, Ուրուագիծ ջութակահար Ժիրայր Գանթարճեանի Եգիպտոսի շրջանի գործունէութեան (1931 1953) (83 էջ) Յաւելուած Խ. Հայկ Աւագեան, Ուրուագիծ երգչուհի դերասանուհի Վալանթին Ամիրայեանի Եգիպտոսի շրջանի գործունէութեան (1920 1931) (66 էջ) Յաւելուած ԽԱ. Հայկ Աւագեան, Եգիպտական սինեմայի առաջին հայ դերասանները (66 էջ) Յաւելուած ԽԲ. Հայկ Աւագեան, Եգիպտական սինեմայի առաջին հայ աստղը ՝ Ֆայրուզ (250 էջ) Յաւելուած ԽԳ. Հայկ Աւագեան, Եգիպտական սինեմայի հայ պարուհիներ. Ա. Արեւելեան պարուհի ՝ Հոտա Շամս Ալ Տին (328 էջ) 247
Յաւելուած ԽԴ. Հայկ Աւագեան, Եգիպտական սինեմայի հայ պարուհիներ. Բ. Արեւելեան պարուհիներ ՝ Հերմին եւ Ծովինար (404 էջ) Յաւելուած ԽԵ. Հայկ Աւագեան, Եգիպտական սինեմայի հայ պարուհիներ. Գ. Դասական պարուհի ՝ Սոնիա Սարգիս (55 էջ) Յաւելուած ԽԶ. Ուղեցոյց եգիպտական սինեմայի հայ դերասաններուն եւ գործիչներուն, պատրաստեց ՝ Հայկ Աւագեան (260 էջ) Յաւելուած ԽԷ Ուղեցոյց եգիպտական սինեմայի հայ դերասաններուն եւ գործիչներուն (արաբերէն), պատրաստեց ՝ Հայկ Աւագեան (276 էջ) Յաւելուած ԽԸ Հայկ Աւագեան, Ընթերցումներ Բենիամին Թաշեանի մանկավարժական գա ղափարներուն ընդմէջէն (ծննդեան 125 եւ մահուան 50 ամեակներուն առիթով) (98 էջ) 2022 Յաւելուած ԽԹ. Հայկ Աւագեան, Էտուին Ժերար Համամճեան. գաղափարապէս համակուած արուեստագէտը (179 էջ) Յաւելուած Ծ. Հայկ Աւագեան, Մառի Պէյլէրեանի Եգիպտոսի տարիները (1896 1909) եւ ընկերվարական ֆեմինիզմը (318 էջ) Յաւելուած ԾԱ. Վահագնի ծնունդը աշխարհի 50լեզուներով, հաւաքեցին եւ հրատարակութեան պատրաստեցին ՝ Արծուի Բախչինեան եւ Հայկ Աւագեան (248 էջ) 248

Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.