4
Věda a výzkum Aktuality
AKTUALITY ZE SVĚTA VĚDY
VĚDA A VÝZKUM
Autor: Jiří Stanzel | Vědavýzkum.cz
Portál Vědavýzkum.cz se za tři roky existence postupně stal významným informačním zdrojem o dění v oblasti vědní politiky a výzkumu a vývoje v Česku. Je určen především vědecké komunitě a pracovníkům ve veřejné i soukromé výzkumné sféře, studentům a odborné veřejnosti. Na stránkách EkonTech vychází stručné shrnutí vybraných domácích a zahraničních aktualit, podrobně si o nich můžete přečíst na portále.
1
Odkud se rekrutují výzkumníci na univerzitách?
ní pozorovat vnitřní uspořádání buněk, bakterií a virů, vyšla na 55 milionů korun. Možnost využívat moderní vybavení získají vědci z domova i ze zahraničí. Mikroskopické centrum je totiž součástí evropské infrastruktury, která v režimu open access poskytuje přístup k nejmodernějším zobrazovacím technologiím.
3
Univerzita Karlova a Akademie věd ČR založily nadějný spin-off
Společnost Charles University Innovations Prague (CUIP) a biotechnologický inkubátor Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR i&i Prague založily akademický spin-off LAM-X, který se bude zabývat vývojem nanotkanin. Uplatnění najdou zejména v medicíně, ale nejen tam. Společnost bude vyvíjet světlem aktivované antimikrobiální materiály, které se vyznačují schopností aktivní obrany proti široké škále patogenů. Ambicí zakladatelů je nalézt vhodného průmyslového partnera, který uvede společnost LAM-X na světový trh. Po Charles Games s.r.o. se jedná již o druhou spin-off společnost představenou v letošním
České vysoké školy zaostávají za světovou špičkou v najímání
roce na půdě Univerzity Karlovy. Škola tak v budoucnu chce
vědců z jiných pracovišť. Ukazuje to nová studie think-tanku
zvýšit své příjmy z transferu znalostí.
IDEA. České univerzity mají podle zjištění autorů méně výzkumníků ze zahraničí a často také zaměstnávají své vlastní absolventy. Stejně jsou na tom i univerzity z dalších zemí Vi-
4
Česká věda pomáhá v obtížné situaci
segrádské čtyřky. Pokud školy najímají někoho zvenčí, jsou to
Co nejrychlejší vyřešení probíhající pandemie koronaviru se sta-
spíše výzkumníci z jiných lokálních univerzit než ze zahraničí.
lo prioritou číslo jedna. Situaci komplikují nízké kapacity na tes-
Na špičkových univerzitách jako jsou americký Princeton nebo
tování nemocných a také nedostatek ochranných pomůcek
britský Oxford přitom vlastní absolventi tvoří obvykle méně než
jako jsou roušky či respirátory. České výzkumné instituce v této
čtvrtinu výzkumníků. Příčin tohoto stavu je podle autorů studie
obtížné situaci prokázaly svůj význam. Například na ČVUT v Pra-
několik. Záleží na nastavení podmínek pro začínající výzkumní-
ze během sedmi dní začaly na 3D tiskárnách vznikat respirá-
ky, administrativní podpoře i rozsahu výuky v angličtině.
tory. Do celostátní iniciativy zaměřené na výrobu obličejových štítů se zase zapojilo tiskové centrum Univerzity Palackého
2
V Praze vzniklo unikátní mikroskopické centrum
v Olomouci. Roušky z nanomateriálů vyrábí Centrum polymerních systémů UTB ve Zlíně a nanofiltry zase Technická univerzity v Liberci. Řada vysokých škol a jejich ústavů také vyčlenila kapacity na testování nemocných – děje se tak například v cen-
V Ústavu molekulární genetiky Akademie věd v pražské Krči byl
tru CEITEC Masarykovy univerzity, v centru BIOCEV – společném
zahájen provoz nového mikroskopického centra, jež se zařadí
pracovišti Univerzity Karlovy a Akademie věd nebo v Ústavu
k těm nejlépe vybaveným pracovištím svého druhu v Evropě.
molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity
Poznatky, které nové centrum umožní získat, najdou využití na-
Palackého. S řešením ekonomických následků aktuální krize
příklad při léčbě závažných chorob či virových infekcí. Realizace
pomůžou odborníci z think-tanku IDEA, který je součástí Náro-
jednoho z nejmodernějších pracovišť v Evropě, které umož-
dohospodářského ústavu Akademie věd.
