A právě proměna je i klíčovým slovem našeho jarního vydání.
Ve světě technologií a průmyslu se dnes nestačí zaměřit jen na výkon nebo zisk. Úspěch začíná tam, kde firmy dokážou spojit byznys se zodpovědností vůči lidem i planetě. V příloze věnované ESG ukazujeme, že udržitelnost není jen o snižování emisí. Specialistka Karla Matoušková ze Skupiny ČEZ vysvětluje, jak se velká energetická společnost připravuje na nové evropské standardy – a proč diverzita, péče o zaměstnance a chytrá práce s daty dnes patří k základním kamenům úspěchu. Proměnou prochází také automobilový průmysl.
Victor Nicolas z Valea nás zavádí do světa vývoje ekologických materiálů a chladiv – světa, kde hledání cest k menší uhlíkové stopě není volba, ale nutnost.
Ani tentokrát ale nechybí novinky ze světa vědy a výzkumu. Kromě toho vám představíme Butterfly framework, který pomáhá přibližovat textilní průmysl k principům cirkulární ekonomiky, a podíváme se na globální studii, která ukazuje, že svoboda tisku je úzce propojená s vyšší finanční stabilitou zemí.
Jarní číslo EkonTechu je tak trochu pozvánkou k zamyšlení: Jaké technologie, hodnoty a přístupy budou určovat budoucnost? A jakou roli v ní můžeme sehrát my sami?
Přejeme vám inspirativní čtení – a odvahu tvořit svět, který bude stát za to.
POD ZÁŠTITOU
Aneta Střechová šéfredaktorka
sefredaktor@ekontech.cz
OBSAH / 62. ČÍSLO
SPECIÁLNÍ PŘÍLOHA
aneb Společensky odpovědní zaměstnavatelé
Aktuality ze světa vědy / 4
Globální studie: Svoboda tisku je spojená s větší finanční stabilitou / 6
Speciální příloha DEJ TO DÁL / 9
ČEZ | Udržitelnost v energetice je víc než zelené cíle / 10
„Butterfly framework“ přispívá k dosažení cirkularity ve výrobě textilu / 14
ESG a AI: Co udělá umělá inteligence s udržitelností? / 15
Valeo | Nové materiály, nové výzvy: Ekologie jako hnací motor inovací / 16
Rodinné podniky jsou udržitelnější a vstřícnější vůči životnímu prostředí / 20
„Chlapácké“ investování vede k horším výdělkům / 22
Jak chatboty s umělou inteligencí ovlivňují důvěru zákazníků? / 24
Jak se akcionáři prostřednictvím řetězců vlivu zapojují do záležitostí spojených s ESG? / 26
AKADEMIČTÍ PARTNEŘI
HLAVNÍ PARTNEŘI
AKTUALITY ZE SVĚTA VĚDY
Autor: VědaVýzkum.cz
Portál VědaVýzkum.cz přináší nezávislé informace o vědě, výzkumu, inovacích a transferu znalostí a technologií již od roku 2016. Denně na něm naleznete nové články, pracovní pozice, akce ve vědě a vědní politice či podcasty výzkumných institucí. Nahlédněte do článků, které čtenáře v posledních týdnech zaujaly.
Mezi mzdami akademiků panují obrovské rozdíly, ukazuje analýza
Průměrná mzda akademiků v roce 2022 přesahovala 62 tisíc Kč, ale rozdíly mezi jednotlivými fakultami byly obrovské. Analýza ukazuje, že rozdíly v odměňování odrážejí mimo jiné velké disproporce ve financování výzkumu v různých oborech a velkou koncentraci výzkumných zdrojů na malém počtu fakult. Roli nicméně hrají také výrazně odlišné počty studentů na jednoho akademika na jednotlivých fakultách a další faktory. Zajímavé je, že i u srovnatelných fakult na různých vysokých školách se významně liší příspěvek na jednoho studenta, což zřejmě odráží (mimo jiné) odlišné přístupy jednotlivých univerzit k vnitřnímu rozdělování institucionálních zdrojů.
Diskuzi v nedávné době rozvířil článek Petra Baierla, Pavla Šaradína a Terezy Bandžuchové, který stavěl na jejich průzkumu mezi akademickými průzkumníky. Průzkum je přínosný mimo jiné v tom, že ukazuje, že si akademici často z vlastní kapsy platí pracovní výdaje, včetně například konferenčních poplatků a cestovních nákladů. Autoři také ukazují, že přestože je většina respondentů nespokojená se svým ohodnocením a akademickou práci vnímají jako společensky spíše málo prestižní, naprostá většina z nich nepřemýšlí o změně povolání.
Vedle užitečných zjištění se ale autoři dopouštějí také některých zkratek, jež mohou být zavádějící.
Zkreslený průměr
VĚDA A VÝZKUM
Autoři v článku tvrdí, že průměrná mzda akademických pracovníků dosahuje pouhých 39 tisíc korun, což je ovšem v rozporu s oficiálními statistikami. Z těch je patrné, že akademici v roce 2023 vydělávali v průměru 65 tisíc Kč. V roce 2024 to patrně bude ještě více, data ale zatím nebyla zveřejněna.
• Průměrná mzda akademiků v roce 2022 byla přes 62 000 Kč, ale mezi fakultami existují obrovské rozdíly (od 37 000 do 133 000 Kč).
• Velké rozdíly ve mzdách způsobuje nerovnoměrné financování výzkumu a různé počty studentů na akademika.
• Výzkum Baierla a kolegů uvádí nižší mzdy (39 000 Kč), ale podhodnocuje realitu, protože nezapočítává odměny a neuvažuje různé úvazky.
• Výzkumné finance jsou extrémně soustředěné – 10 % fakult získává polovinu všech prostředků z výzkumné podpory.
Rozdíl mezi realitou a výsledky výzkumu může být způsoben vícero faktory. Mezi ně patří například to, že vzorek respondentů není zcela reprezentativní a autoři se (zřejmě) neptali na velikost úvazku a (zřejmě) tiše předpokládají, že všichni účastníci mají úvazek 1,0, což může být daleko od pravdy.
Významným zdrojem zkreslení je ale i to, že autoři do mezd započítali pouze tarifní mzdu a osobní ohodnocení, což zároveň ve svém článku nepřiznávají. Odměny a příplatky přitom v akademické sféře představují zásadní složku a v průměru dosahují 44 % základní mzdy, s obrovskými výkyvy nahoru i dolu. Je legitimní diskutovat o tom, jestli je takový systém nastaven dobře, ale není v pořádku se tvářit, že odměny neexistují.
Analýza reálných mezd akademiků
Kolik tedy akademici vydělávají reálně? Tomu jsme se podrobněji věnovali v naší loňské analýze, kterou jsme spolu s kolegy
z Vysoké školy ekonomické Hanou Fluskovou a Jakubem Fischerem vytvořili pro MŠMT.
Analýza vycházela z dat za rok 2022, kdy průměrná mzda akademiků přesahovala 62 tisíc Kč, a zaměřovala se zejména na mapování rozdílů mezi jednotlivými fakultami.
Přestože naše zpráva vychází z oficiálních údajů reportovaných jednotlivými školami a zveřejňovaných ministerstvem, i ty mohou být zatíženy určitým zkreslením, jak podrobněji rozebíráme v textu.
Cílem naší analýzy nebylo hodnotit, jestli je výše mezd odpovídající, jestli je prostředků ve vysokém školství celkově hodně nebo málo, ani jestli je jejich rozdělení spravedlivé. Místo toho nabízíme pouze analytický popis tehdejšího/současného stavu pro další veřejnou diskusi.
Rozdíly mezi fakultami jsou obrovské Průměrná hrubá mzda na jednotlivých fakultách se v roce 2022 pohybovala od 37 tisíc Kč až po 133 tisíc Kč. Mzdy se přitom lišily mezi jednotlivými oborovými skupinami. Nejmenší byly v průměru na zdravotnických (nelékařských) a především na uměleckých fakultách, nejvyšší naopak na chemicko-technologických, lékařských a přírodovědeckých fakultách. I v rámci jednotlivých skupin ale existovaly propastné rozdíly.
Ze základního příspěvku na činnost vysokých škol od MŠMT bylo hrazeno méně než 50 % mzdových výdajů. Zásadní vliv na rozdíly ve mzdách tak měly i jiné faktory, zejména financování výzkumu a vývoje (projekty bez operačních programů, pozn. red.). Ty byly významně koncentrovány v některých oborech a na několika málo nejsilnějších fakultách. 10 % nejúspěšnějších fakult získalo 50 % všech mzdových prostředků z podpory VVI, a naopak spodních 50 % fakult se dělilo o pouhých 8,5 % výzkumných zdrojů.
V přepočtu na jednoho akademického pracovníka směřovalo na chemicko-technologické fakulty třikrát více mzdových prostředků z podpory VVI než na humanitní a sociální fakulty, jedenáctkrát více než na pedagogické fakulty a téměř dvacetkrát více než na umělecké fakulty. Výzkumníci v různých oborech tak rozhodně nemají stejnou šanci si „sáhnout“ na prostředky z VVI.
Jaké jsou příčiny a možná řešení problému? Dočtete se v článku na webu VědaVýzkum.cz
Novela zákona zásadně mění financování doktorandů, univerzity jsou v nejistotě
Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o vysokých školách, která zásadně mění podmínky financování doktorandů. Schválila ji poté, co návrh vrátil Senát s požadavkem na vypuštění tzv. hlídačkovného. Novela zákona o vysokých školách nyní čeká na podpis prezidenta republiky. Jak se na tuto změnu univerzity připravují, s jakými komplikacemi se potýkají a co novela znamená pro současné i budoucí doktorandy?
Vysoké školy budou mít podle novely povinnost zajistit, aby od 1. 9. 2025 dosáhl studijní příjem doktorandů v prezenčním studiu ve standardní době studia (tj. po dobu 4 let) nejméně na 1,2násobek minimální měsíční mzdy, což odpovídá 24 960 Kč měsíčně. Díky navázání na minimální mzdu bude zajištěna valorizace příjmu v průběhu času. Zda bude doktorský studijní příjem studenta na dané vysoké škole tvořen doktorským stipendiem, mzdou či platem nebo kombinací obojího, je ponecháno na rozhodnutí jednotlivých vysokých škol.
Školy mohou na zajištění příjmů doktorandů použít jak příspěvek od státu, který je pro tento účel školám vyplácen, tak dotace na výzkum, vývoj a inovace, které umožňují vyplácet mzdy jako způsobilý náklad (tedy projekty). „Nastavení ‚doktorského příjmu‘, který by se měl skládat ze mzdy a stipendia, je celkově velmi problematické. Jedním z okruhů problémů, které v souvislosti s novelou řešíme, je soulad pracovního poměru doktoranda, jehož náplní bude vytváření disertační práce, se zákoníkem práce. Je zde řada právních otázek, jejichž řešení není jednoduché,“ říká Kamila Šmídková, tisková mluvčí VUT Brno, která dodává, že řešení hledají v součinnosti s ostatními školami.
Jak se se situací vyrovnávají ostatní univerzity? Dočtete se v článku na webu VědaVýzkum.cz.
Svoboda tisku je důležitá pro demokracii
i ekonomickou stabilitu
Vyšší úroveň svobody tisku vede k nižšímu riziku kolapsu finančního systému
Země s vyšší mírou svobody tisku mají méně nesplácených půjček
Úroveň svobody tisku však klesá po celém světě
Spojené státy, jež se dnes nacházejí na 55. místě, kam klesly z 45. místa.
Zároveň to vypadá, že doposud největší ekonomika světa by mohla v žebříčku svobody tisku klesnout ještě níže. Prezident Trump sice podepsal exekutivní příkaz zaměřený na „obnovení svobody slova“, ale jak je u podobných politiků zvykem, jeho slova se podstatně rozcházejí s činy. Výslovně totiž pohrozil odebráním vysílacích licencí, vyšetřováním kritických médií a vězněním novinářů, kteří chrání důvěrné zdroje, což je nepokrytá agrese vůči svobodě slova.
V únoru 2025 dokonce představitelé Bílého domu potrestali americkou tiskovou agenturu Associated Press (AP) tím, že jejím novinářům bude zakázán vstup do Oválné pracovny, dokud agentura nepřestane používat všeobecně uznávaný zeměpisný výraz „Mexický záliv“ místo názvu, který si vymyslel Trump.
Toxický vliv Trumpovy administrativy se přitom neomezuje pouze na USA. Nedávné zmrazení a nejspíše i likvidace mezinárodní pomoci jeho administrativou vážně zasáhly rozsáhlé financování nezávislých médií ve více než 30 zemích včetně Ukrajiny, Afghánistánu a Íránu, což opět postihne svobodu tisku.
Zřetelný pokles svobody tisku badatelé rovněž pozorují v politicky nestabilních regionech, jako je Střední a Jižní Amerika, Afrika, Střední východ a Střední Asie, kde místní autoritářské režimy nadále zpřísňují svou kontrolu nad sdělovacími prostředky.
Průzkum Reportérů bez hranic také ukázal, že vlády po celém světě selhávají v ochraně žurnalistiky, což těsně souvisí s výrazným trendem klesající svobody tisku. Nezřídka dochází k situacím, kdy se novináři obávají o vlastní životy.
V roce 2014 mělo 13 procent zemí zahrnutých do výzkumu „dobrou“ svobodu tisku. Do roku 2021 ale toto číslo kleslo na sedm procent a jen rok poté (2022) dokonce na pouhých 4,4 procenta. Naopak dramaticky narostl podíl zemí s nejhorší úrovní svobody tisku. Před 10 lety bylo osm procent zemí považováno za státy se špatnou svobodou tisku, v současné době jich je 24 procent. Počet zemí s katastrofální svobodou tisku se ve stejném období zvýšil z osmi procent na 17 procent.
Tento vývoj je z řady důvodů alarmující. Úbytek svobody tisku ohrožuje nejen demokratické principy a politickou transparentnost, ale také fungování finančních trhů. Ukazuje se, že zajištění skutečné svobody tisku je kritickým základem ekonomické odolnosti a stability.
UDRŽITELNOST V ENERGETICE
JE VÍC NEŽ ZELENÉ CÍLE
Evropské standardy pro nefinanční reporting kladou na firmy čím dál vyšší nároky. Ve Skupině ČEZ se ESG nevnímá jako povinnost, ale jako nedílná součást strategického směřování. Specialistka ESG Karla Matoušková přibližuje, jak se velká energetická firma připravuje na změny, které přináší nové standardy ESRS, proč už udržitelnost není jen otázkou emisí a jak souvisí diverzita, zaměstnanecká politika nebo práce s daty s budoucností celé energetiky.
Autor: Aneta Střechová
Jak jste se dostala k problematice ESG? Jaká byla vaše profesní cesta?
V rámci magisterského studia na vysoké škole jsem si velmi oblíbila předmět compliance, v rámci nějž jsme velmi okrajově nakousli i oblast ESG. Téma mě ihned zaujalo skrze svůj celospolečenský přesah a pozitivní dopad v podobě přispívání k udržitelnosti a sociální odpovědnosti. Začínalo zároveň získávat na stále větší popularitě, a když se shodou náhod vyskytla možnost nastoupit na místo specialistky ESG v tehdy nově vznikajícím útvaru ve Skupině ČEZ, vzala jsem to jako výzvu a možnost podílet se na formování udržitelnosti napříč celou skupinou.
Na co se jako specialistka ESG ve Skupině ČEZ zaměřujete?
V rámci své agendy se zaměřuji především na projekty v oblasti social a governance. Tam spadají například témata jako péče o zaměstnan-
ce, rovné odměňování, diverzita, skupinové politiky apod. Díváme se, zda plníme požadavky ratingových agentur či mezinárodních ESG standardů, a tam, kde třeba máme mezery nebo horší rating, navrhuji opatření, jak se zlepšit. Velkou součástí mé agendy je také spolupráce na tvorbě Zprávy o udržitelnosti Skupiny ČEZ, kterou má náš útvar ESG na starosti.
Naší snahou je být lídrem i v oblasti odpovědnosti.
Co přesně jsou ESRS standardy a proč jsou pro Skupinu ČEZ důležité?
Evropské standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti (ESRS), jež vstoupily v platnost 1. ledna 2024, jsou souborem pravidel, které stanovují, jak mají firmy působící v Evropské unii reportovat informace, jež se týkají udržitelnosti. Jedná se o 12 standardů, které mají umožnit srovnávat výkonnost podniků v oblasti udržitelnosti. Díky tomu je zajištěno, že firmy poskytují transparentní a srovnatelné informace o svých environmentálních, sociálních a governance (ESG) aktivitách, což může mít pozitivní dopad na zvyšování důvěry investorů, zákazníků a dalších zainteresovaných stran. Pro velké společnosti, jako je např. ČEZ, je navíc dodržování těchto standardů povinné a jejich nedodržení může vést k finančním sankcím. Zároveň firmy, které aktivně a transparentně reportují své ESG aktivity, mohou získat konkurenční výhodu na trhu a přilákat více investorů, zákazníků či budoucích zaměstnanců, kteří preferují udržitelné podniky.
Jakým způsobem se Skupina ČEZ připravuje na jejich zavedení? Reportovat podle ESRS standardů musí Skupina ČEZ již výsledky za rok 2024. Přípravu jsme proto zahájili s dostatečným předstihem a zahrnuli do ní všechny klíčové útvary, jež jsou do tvorby Zprávy o udržitelnosti zapojeny. Díky tomu bylo možné všem našim kolegům, se kterými úzce spolupracujeme, přiblížit a vysvětlit podstatu a význam nových reportovacích požadavků a společně tak projít
náročným rokem plným změn. Jedním z podstatných kroků bylo provedení interní analýzy požadavků vyplývajících z ESRS a jejich převedení do konkrétních implementačních kroků. To zahrnovalo nastavení klíčových kvantitativních i kvalitativních datových vstupů potřebných pro přípravu Zprávy o udržitelnosti, aby odpovídala legislativním požadavkům a poskytovala přehledné informace o všech požadovaných aspektech.
Jaké hlavní změny v ESG reportingu tyto standardy přinesou? ESRS standardy zavádějí povinnost reportovat v rámci všech tří pilířů (E, S i G) širší spektrum informací, než bylo doposud požadováno. Zároveň vyžadují, aby firmy poskytovaly informace podle jasně daných pravidel a v podobě, která umožňuje snadné srovnání mezi různými společnostmi i sektory. ESRS standardy nově kladou daleko větší důraz na propojení ESG informací s finančním reportingem, tedy jak ESG faktory ovlivňují finanční výsledky firem a jak jsou integrovány do jejich strategického rozhodování.
Jakým konkrétním výzvám jste při přípravě na ESRS museli čelit? Komplexita a rozsah požadavků si vyžádaly navržení a sestavení zcela
nové struktury Zprávy o udržitelnosti, včetně rozvržení kapitol, jejich obsahu a logického uspořádání. Museli jsme také zefektivnit systém pro sběr a analýzu stále většího množství ESG dat. Zároveň bylo potřeba zajistit, že kolegové, s nimiž na tvorbě zprávy spolupracujeme, mají dostatek potřebných informací a klíčových vstupů v souvislosti s naplněním nových požadavků.
Jaké nové ESG politiky Skupina ČEZ implementovala v posledních letech?
V posledních letech jsme implementovali např. personální politiku či politiku udržitelného dodavatelského řetězce. Průběžně také aktualizujeme naše stávající politiky tak, aby byly v souladu s měnící se legislativou a abychom udrželi krok s našimi hlavními energetickými konkurenty v rámci ESG ratingu.
Jak ovlivňují každodenní fungování společnosti?
Skupinové politiky, jako jsou vrcholové dokumenty společnosti, poskytují jasná pravidla a pokyny, kterými se musí zaměstnanci, potažmo celá společnost, řídit. To vede ke zjednodušení a urychlení rozhodovacích procesů i usnadnění komunikace jak dovnitř firmy, tak i navenek.
Budoucnost potřebuje moderní energetiku a tebe.
„BUTTERFLY FRAMEWORK“ PŘISPÍVÁ K DOSAŽENÍ CIRKULARITY
VE VÝROBĚ TEXTILU
Textilní průmysl Nizozemska stojí na rozcestí. Intenzivní produkce oděvů, poplatná módním vlnám, spojená s přehnanou spotřebou vytváří stále větší množství odpadu. Nizozemsko se přitom zavázalo, že do roku 2050 dosáhne plné cirkularity čili dlouhodobě udržitelné a plně uzavřené smyčky používaných materiálů dodavatelského řetězce při výrobě textilu. Jak toho dosáhnout?
Autor: Stanislav Mihulka | Zdroj: Phys.org
Badatelka v odvětví spotřební ekonomiky Ghalia Nassarová z nizozemského centra Wageningen Social & Economic Research zkoumá současný stav recyklování textilu v Nizozemsku a také překážky, které stojí v cestě zavedení plně cirkulárního systému výroby textilu.
Jak Nassarová uvádí, v současnosti se v textilním průmyslu recykluje jen malá část textilního odpadu. Zbytek končí na skládkách nebo ve spalovnách. Většina recyklovaného textilu navíc prochází zpracováním, které vede k podstatnému snížení hodnoty materiálu.
Produkovat méně a spotřebovávat uvědoměleji je klíč k úspěchu.
Pro dosažení cílů cirkularity v tomto odvětví je zásadní lépe porozumět překážkám, které brání rozsáhlejší recyklaci textilu. Nassarová za tímto účelem aplikuje model vytvořený ve Wageningenu nazvaný „Butterfly framework“, jenž mapuje interakce mezi technickými, ekologickými a socioekonomickými aspekty recyklování textilu. Tento model zviditelňuje klíčové překážky, které jak se ukázalo, zahrnují nedostatky ve sběru a třídění textilu, technologické nedostatky procesu recyklace a nedostatečnou poptávku na trhu po recyklovaných materiálech.
Podle Nassarové představuje „Butterfly framework“ systémový přístup, který se při studiu recyklace textilu doposud využíval jen vzácně. Nabízí holistickou perspektivu systému recyklace, což je nezbytné pro jeho úspěšné změny a vylepšení.
Nassarová dospěla k tomu, že recyklace textilu v Nizozemsku se potýká zejména s technickými překážkami. Mnohé oděvy se vyrábějí ze směsných tkanin, jako jsou například směsi bavlny a polyesteru,
které je obtížné recyklovat. Mechanická recyklace v takovém případě vede k degradaci vláken tkaniny a ke ztrátě jejich kvality. Chemická recyklace je stále spíše ve fázi vývoje a zůstává drahá.
Problémem je i nezralá politika a regulace. Státy Evropské unie musejí od roku 2025 organizovat sběr a třídění textilu. Stále ale není jasné, jak by taková legislativa měla být efektivně implementována.
Pokud jde o chování spotřebitelů, mnozí zákazníci si nejsou vědomi dopadu výběru materiálů oblečení na recyklaci a často nerecyklují textil správně. Stále trvá silná preference levného oblečení z nových materiálů oproti dražším udržitelným variantám.
Komplikovaná je i dynamika trhu. Recyklované materiály čelí konkurenci levných čerstvých materiálů. Dokud budou recyklované textily dražší a jejich kvalita nedostatečná, textilní průmysl bude i nadále fungovat převážně lineárně.
NOVÉ MATERIÁLY, NOVÉ VÝZVY: EKOLOGIE JAKO HNACÍ MOTOR
INOVACÍ
Automobilový průmysl prochází proměnou – a právě ve vývojových centrech se rozhoduje, jaká bude jeho budoucnost. Victor Nicolas z Valea je součástí týmu, který se zaměřuje na vývoj tepelných výměníků do klimatizačních jednotek automobilů. Jedním z klíčových bodů jeho práce je zaměření se na recyklované materiály, ekologická chladiva a chytrá řešení s nižší uhlíkovou stopou. Přizpůsobit se musí nejen potřebám trhu, ale i výzvám, které s sebou přináší dnešní doba.
Autor: Aneta Střechová
Jaká byla vaše cesta do Valea?
Během studia posledního ročníku vysoké školy mě z Valea oslovili s tím, že hledají do týmu vývoje tepelných výměníků někoho s chemickým zaměřením. Pracoval jsem na zkoumání vlivu ozonu na povrchové úpravy výměníků. To byl můj první projekt ve Valeu, na kterém jsem pracoval ještě jako student. Od té doby patřím do týmu Valeo, je to asi dva a půl roku.
Můžete nám přiblížit, co konkrétně vaše pozice obnáší?
Moje pozice se jmenuje Advanced Development Engineer a jejím cílem je vývoj produktů v rané fázi – ne přímo na základě zákaznických požadavků, ale spíš „in-house“ vývoj pro Valeo. Firma si tím rozšiřuje své produktové portfolio a připravuje se na možné trendy. V týmu se zaměřujeme na vývoj povrchových úprav, spolupracujeme na vývoji recyklovaných materiálů, řešíme jejich vlastnosti, korozní odolnost nebo pájitelnost. Když nastane nějaký specifický problém, kolegové za námi často přijdou a my se snažíme najít řešení.
Jedním z témat, která jste zmínil, jsou recyklované materiály, ve vašem případě slitiny hliníku. Je jejich využívání povinné nebo spíš dobrovolné rozhodnutí Valea? Je to kombinace obojího. Celé to začalo v roce 2015 na klimatické konferenci v Paříži, kde se většina zemí dohodla na tom, že je potřeba podniknout konkrétní kroky směrem k udržitelnosti. Evropská unie pak nastavila konkrétní limity – na emise, odpad a další environmentální faktory. Automobilový průmysl čelí výzvám právě v oblasti emisí. Abychom mohli tyto limity splnit, musíme implementovat nové materiály, technologie a hledat cesty, jak snížit ekologickou stopu.
Jaký je rozdíl mezi prací s primárním a recyklovaným hliníkem? Technologicky se s tím pracuje podobně, ale recyklované materiály bývají méně čisté. Při výrobě dochází ke kontaminaci různými prvky, takže musíme klást důraz na kvalitu výchozího materiálu – čistotu, správné složení a chování při pájení nebo korozi. Vývoj recyklovaných materiálů je trochu náročnější, protože musíme garantovat stejné vlastnosti jako u slitin pocházejících z primárního hliníku.
Odkud ty materiály pocházejí? Máte vlastní recyklační kapacity?
Ne, my jsme až na konci celého řetězce. Náš přímý dodavatel nám posílá vrstvené plechy, jež splňují naše požadavky. Ten má svého dodavatele, který zajišťuje základní surovinu a zpracovává ji do podoby vhodné pro nás. Takže jsou mezi námi a samotnou recyklací často dva nebo i více článků dodavatelského řetězce.
Valeo se věnuje i vývoji výměníků tepla pro elektromobily s důrazem na ekologické chladivo R744. Co je ekologické chladivo R744 a proč se používá?
Je to vlastně oxid uhličitý – CO₂. Ten je všude kolem nás, i proto mluvíme o přírodním chladivu. Nepotřebuje složité chemické procesy na výrobu a má menší dopad na životní prostředí než běžná syntetická chladiva. Z hlediska ekologie je to jednoznačné plus. Ale má to i svá úskalí.
RODINNÉ PODNIKY JSOU UDRŽITELNĚJŠÍ
A VSTŘÍCNĚJŠÍ VŮČI ŽIVOTNÍMU PROSTŘEDÍ
Odborníci španělských Universidad Carlos III de Madrid (UC3M) a Universidad de Salamanca ve spolupráci s americkou Arizona State University (ASU) zkoumali zodpovědné chování vůči životnímu prostředí, v němž porovnávali rodinné podniky s podniky, v nichž rodinná struktura nehraje významnou roli.
Autor: Stanislav Mihulka | Zdroj: Phys.org
V rámci tohoto výzkumu považovali Ignacio Requejo z Universidad de Salamanca a jeho spolupracovníci za rodinný podnik společnost, v níž osoba, která společnost založila či vložila základní kapitál, vlastní alespoň 25 procent hlasovacích práv, ať už je to stále stejná osoba, její příbuzní, nebo její potomci.
Badatelé v tomto výzkumu, který nedávno uveřejnil odborný časopis Journal of Business Ethics, zjistili, že rodinné podniky vykazují zodpovědnější chování vůči životnímu prostředí než podniky, které rodinné nejsou. Rovněž dospěli k tomu, že sklon rodinných podniků k prosazování „zelené“ politiky, jež zahrnuje snižování emisí skleníkových plynů, je ještě větší, když jsou členové rodiny zapojeni do systému řízení korporace prostřednictvím účasti v představenstvu.
Jak říká Requejova kolegyně María José Sánchez-Buenová z UC3M Department of Business Economics, v rámci výzkumu také viděli, že když v čele společnosti pokračuje generace zakladatelů, úsilí rodinných podniků o ekologičtější udržitelnost se tím ještě více zvýrazňuje.
Do své studie zahrnuli celkem 22 evropských zemí, což jim umožnilo dospět k zobecňujícím závěrům pro Evropu jako celek. Využili data o emisích rodinných a nerodinných podniků, publikovaná v rámci systému European Emissions Trading System. Tento systém je přitom úhelným kamenem klimatické politiky Evropské unie. Databáze Amadeus jim poskytla údaje o vlastnictví společností a jejich finanční indikátory.
Velmi zajímavým zjištěním bylo, že rodinné podniky, které se orientují na praktiky zaměřené na podporu udržitelnosti z hlediska životního
prostředí, si také vedou lépe finančně. Sánchez-Buenová vysvětluje, že i když to může být překvapením, jejich výzkum ukazuje, že snižování znečištění, kterého jsme často svědky u rodinných podniků, může zlepšit sociální i finanční výhody plynoucí z akcí spojených se sociální odpovědností podniků.
Výsledky výzkumu Requejova týmu by mohly mít důležité společenské dopady. Podle badatelů je teď pro zajištění dlouhodobé ochrany planety zásadní dodržení cílů udržitelného rozvoje (SDG, sustainable development goals).
RODINNÉ PODNIKY: CESTA K UDRŽITELNOSTI A LEPŠÍM VÝSLEDKŮM
Rodinné podniky jsou odpovědnější vůči životnímu prostředí
Mají větší sklon k prosazování „zelené“ politiky
Podniky zaměřené na udržitelnost mají lepší finanční výkonnost
Rodinné podniky přispívají k dosažení cílů udržitelného rozvoje
Pracovní nabídky pro inženýry a TECH talent Česka
Zaregistrujte se do naší TalentBanky a během několika minut získáte ZDARMA osobnostní profil, který byste jinak pořídili za 3 000 Kč.
Jako zpětnou vazbu navíc obdržíte několikastránkové hodnocení své osobnosti ve vztahu k pracovnímu prostředí.
Vše s vámi okamžitě probere náš AI Kariérní rádce.
Poskytujeme také službu prémiové kariérní konzultace s headhuntery s celosvětovými zkušenostmi, kteří vám osobně poradí, na jaké pozice a do jakých firem se nejvíce hodíte, jaké platové podmínky můžete očekávat nyní i během vývoje kariéry, a další cenné rady.
REGISTROVAT DO TALENTBANKY
Investujeme do růstu TVÉHO talentu, abys mohl vydělávat přes 200 000 Kč měsíčně
Podporujeme už přes 100 000 nejtalentovanějších lidí v Česku. Buď jedním z nich!
JAK CHATBOTY S UMĚLOU
INTELIGENCÍ OVLIVŇUJÍ
DŮVĚRU ZÁKAZNÍKŮ?
Autor: Stanislav Mihulka | Zdroj: Phys.org
Chatboty čili konverzační agenti, software určený ke konverzaci s lidskými uživateli, takové ty malé textové bubliny, které se objevují na nespočtu zákaznických webových stránek, jsou již dlouho součástí digitálního světa. Nástup generativních inteligencí, jehož jsme svědky, teď ještě zmnohonásobil jejich schopnosti.
Konverzace s velkými jazykovými modely (LLM), jako jsou inteligence rodiny ChatGPT a mnohé další, jsou den ode dne realističtější. Chatboty poháněné umělou inteligencí jsou nyní součástí služeb pro zákazníky mnoha různých podniků.
Scott Schanke z americké University of Wisconsin-Milwaukee a jeho kolegové si položili otázku, jak šíření chatbotů se schopnou umělou inteligencí ovlivňuje chování spotřebitelů.
Schankeho výzkum je přitom jedním z několika výzkumných projektů University of Wisconsin zaměřených na umělou inteligenci. Soustředí se na design chatbotů s umělou inteligencí pro obchodní interakce s veřejností a současně na to, jak mohou různá „inteligentní“ rozhraní posílit nebo naopak narušit důvěru spotřebitelů.
Jak říká Schanke, chatboty s umělou inteligencí se dovedou této role zhostit. Mohou zprostředkovat prodej a jako bonus systematicky sbírat informace o spotřebitelích. Velmi přitom záleží na tom, aby spotřebitelé skutečně dokončili vyplnění formuláře, případně dokončili nákup. V tomto směru mohou různé vlastnosti chatbotů ovlivnit interakci s člověkem a v důsledku i schopnost dotyčné společnosti získat si důvěru veřejnosti.
Studium toho, jak chatboty ovlivňují interakci se spotřebiteli, může firmám poskytnout cenný vhled do uplatnění nových technologií umělé inteligence. To zahrnuje i další formáty pro interakci se zákazníky, jako jsou hlasové klony. Schankeho výzkum také přispívá k výhledu do budoucna, kde lze tušit rozmanité aplikace takových technologií – od velmi užitečných až po devastující.
Podle Schankeho potřebujeme mít představu o budoucím vývoji. Jde o to, že se nacházíme v kritickém období vývoje
generativních inteligencí a současně příliš nevidíme možné nevýhody.
Schanke a další odborníci se tímto tématem zabývali již v roce 2021, kdy vznikla studie v odborném časopisu Information Systems Research. Tehdy zkoumali, jak polidštění chatbotu ovlivnilo šanci, že zákazník přijme nabídku. Navázali partnerství s prodejcem oblečení z druhé ruky a automatizovali proces zpětného odkupu oblečení.
JAK SE AKCIONÁŘI PROSTŘEDNICTVÍM ŘETĚZCŮ
VLIVU ZAPOJUJÍ DO ZÁLEŽITOSTÍ SPOJENÝCH S ESG?
Autor: Stanislav Mihulka | Zdroj: Phys.org
V dnešní době je klíčové, aby se akcionáři firem aktivně zajímali o strategie udržitelnosti v rámci konceptu ESG (environmental, social, governance). Emilio Marti z Rotterdam School of Management a jeho kolegové ve zprávě Chains of influence analyzují, jak mohou investoři nejlépe podporovat zapojení akcionářů do ESG v různých kulturních a strukturálních podmínkách.
Tato zpráva zkoumá, jak se dynamika moci mezi vlastníky aktiv a správci aktiv (tj. aktivními vlastníky), společnostmi a dalšími zainteresovanými stranami liší mezi různými zeměmi. Identifikuje dva řetězce vlivu – jeden zaměřený na společnost a druhý na vlastníka.
Tyto řetězce popisují rozdílné schopnosti vlastníků aktiv a správců aktiv, pokud jde o vyvíjení tlaku na společnosti, aby se zapojily do aktivit ESG. Marti a jeho kolegové nastiňují příležitosti pro aktivní vlastníky ovlivňovat nedostatečně angažované společnosti, a to v rámci různých globálních kontextů.
Řetězce vlivu orientované na společnosti jsou typické pro společnosti, které jsou málo závislé na institucionálních investorech. Mají moc, protože se aktivní vlastníci zdráhají nebo nejsou schopni uplatňovat vliv kvůli zapojení společnosti do záležitostí ESG. Příkladem mohou být společnosti z Brazílie, Číny nebo Indie.
Řetězce zaměřené na vlastníky, typické u společností z Velké Británie nebo Francie, jsou více závislé na institucionálních in-
vesticích. To umožňuje vlastníkům aktiv a správcům aktiv vyvíjet větší tlak na manažery a společnosti.
Řetězec vlivu přitom může být strukturován v rámci pětistupňového procesu zapojení:
1. Strukturální možnosti zapojení společnosti
Zapojení orientovaná na společnost jsou do značné míry decentralizovaná a provádějí je analytici portfolia s podporou profesionálních specialistů na zakázky. Zapojení orientovaná na vlastníka bývají centralizována a provádějí je interní specialisté na zakázky.
2. Stanovení cílů angažovanosti
Zapojení orientovaná na společnost se z velké části provádějí za účelem zapojení konceptu ESG kvůli zlepšení návratnosti portfolia pro správce aktiv. Zapojení orientovaná na vlastníka se více zaměřují na ovlivňování společností.
3. Interakce společnosti
V řetězcích vlivu zaměřených na společnost se specialisté na zapojení v rámci ESG účastní firemních schůzek, na nichž se diskutuje o jiných problémech, takže mohou sdílet osvědčené postupy. Řetězce vlivu zaměřené na vlastníka mají tendenci jít do hloubky a zaměřují se na vztahy.
4. Tlak na společnosti
V případě řetězců zaměřených na společnost bývá eskalace tlaku ohledně ESG problém z psychologických důvodů. V řetězcích zaměřených na vlastníky jsou vlastníci aktiv ochotnější vyvíjet tlak.
5. Vykazování výsledků
U řetězců vlivu zaměřených na společnost v souvislosti s omezeným tlakem obvykle existuje jen málo zpráv o aktivitách
ESG. V řetězcích vlivu zaměřených na vlastníky vlastníci vyžadují podrobnější zprávy od správců aktiv. V některých zemích je to dokonce vyžadováno zákonem.
Vydavatel: ASA (Asociace studentů a absolventů), z.s., Vítězné náměstí 1, 160 00 Praha 6-Dejvice, IČ: 22729283 Číslo 62. | Termín distribuce: květen 2025 | Registrace: MK ČR E 20872 | ISSN 2336-307X
Hledáme TOP TECH talent pro české miliardáře.
Pracujeme s TOP TECH zaměstnavateli v Česku.
Děláme z juniorů manažery, z manažerů generály.
Vysíláme český TECH talent do světa na zkušenou.
Máme přes 20 let zkušeností s rozvojem českého talentu.
Naším cílem je propojit špičkové talenty s firmami, které hledají experty na technologie, energetiku, přírodní vědy, IT, inženýrství, vývoj softwaru a další technické obory.
S důrazem na individuální přístup a důkladné porozumění trhu pomáháme kandidátům najít ideální pracovní příležitosti a firmám získat ty nejlepší TECH profesionály pro jejich týmy. www.TechHunt.cz
SVĚTOVĚ
ÚSPĚŠNÉ OSOBNOSTI
STUDENTŮM
TECH GIRLS ZÓNA, KDE PŘEDNÁŠEJÍ
JEN ŽENY
KDY?
V úterý
30. září 2025 od 9:00 do 16:00
KDE PŘESNĚ?
KDE?
Budova CIIRC ČVUT Praha 6 - Dejvice metro A: Dejvická
Praha 6 - Dejvice, Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) ČVUT v Praze, Jugoslávských partyzánů 1580/3, 160 00
KDO SE ZÚČASTNÍ?
Evropsky i celosvětově úspěšné osobnosti, které budou se studenty sdílet, jak uspět ve světě
A KDO JEŠTĚ?
TOP TECH vysoké školy, TOP zaměstnavatelé a zajímavé TECH projekty
