časopis pro studenty techniky a ekonomie
TOP ZAMĚSTNAVATELE pro start své kariéry! Vyber si
POZNEJ ZBLÍZKA TOP ZAMĚSTNAVATELE
V JEDNOTLIVÝCH OBORECH A VYBER SI TU
PRAVOU KARIÉRNÍ PŘÍLEŽITOST PRO TEBE.
VÁŽENÍ ČTENÁŘI,
svět technologií se posouvá rychleji než kdy dřív. Největší otázka dneška však nezní, co stroje dokážou. Zásadní je, co zvládnou ve spojení s člověkem.
Právě propojení člověka a techniky je hlavním tématem našeho podzimního vydání. Ukazujeme, že budoucnost nestojí jen na vyšším výkonu nebo nových senzorech. Je o chytřejší spolupráci mezi lidskou kreativitou a technologickou přesností.
Podmořská osmotická elektrárna v Japonsku připomíná, že energetika může růst tam, kde se potkávají přírodní procesy a lidská vynalézavost. Biohybridní list, který napodobuje fotosyntézu, ukazuje, že průmysl budoucnosti nemusí přírodu pouze využívat. Může se jí učit. A nové možnosti generování hlasu umělou inteligencí dokazují, že hranice mezi lidským a syntetickým světem je stále méně zřetelná.
Stejný posun vidíme i ve výrobě. Jakub Černý z Valea přibližuje, jak jeho tým přenáší umělou inteligenci přímo na výrobní linky, jakým výzvám díky tomu čelí a jak může propojení lidí a algoritmů zrychlit celý proces industrializace.
Podzimní číslo EkonTechu vás zve k zamyšlení. Jak bude vypadat svět, kde technologie fungují jako partner člověka? A jak se na tuto budoucnost můžeme připravit už dnes?
Přeji vám inspirativní čtení a chuť hledat nové cesty, kde se setkává kreativita člověka s přesností strojů.
Aneta Střechová šéfredaktorka
sefredaktor@ekontech.cz
OBSAH / 63. ČÍSLO
Lidé a technika
Aktuality ze světa vědy / 4
TechFair.cz 2025 / 6
Speciální příloha Lidé a technika / 9
Valeo | Ve Valeu víme, že automotive má svá pravidla. A AI je musí respektovat / 10
Osmotická energetika: Japonsko spouští revoluční osmotickou elektrárnu / 14
Žádný rozdíl: Hlas vytvořený umělou inteligencí nepoznáte od lidského / 16
Biohybridní list napodobuje fotosyntézu a vyrábí chemikálie z oxidu uhličitého / 18
3D tisk se světlem a umělou inteligencí vytváří kvalitnější produkty / 20
Adam Coubal: „Důležité je začít něco dělat a nebát se“ / 22
Krystyna Pyszková: „Když najdete své ikigai, práce se změní v radost“ / 24
Jakub Korf: „Ve světě, který se mění ze dne na den, uspěje jen ten, kdo se umí přizpůsobit“ / 26
Konference #ČESKObudoucnosti 2025 / 28
AKADEMIČTÍ PARTNEŘI
HLAVNÍ PARTNEŘI
POD ZÁŠTITOU
AKTUALITY ZE SVĚTA VĚDY
Autor: Vladislava Vojtíšková, šéfredaktorka VědaVýzkum.cz
Portál VědaVýzkum.cz přináší již od roku 2016 nezávislé informace o vědě, výzkumu, inovacích, transferu a vědní politice. Stručný přehled toho, co se na portálu objevilo za poslední měsíce a co čtenáře nejvíce zaujalo, najdete na této dvojstraně.
Highly Cited Researchers 2025: Sedm Čechů mezi nejcitovanějšími vědci
Sedm českých vědců se letos zařadilo mezi Highly Cited Researchers 2025, tedy jedno procento nejcitovanějších vědců na světě podle společnosti Clarivate. Jsou jimi Tomáš Jungwirth, Petr Baldrian, Tomáš Čajka, Ondřej Novák, Dmitry M. Chudakov, Petr Neužil a Vivek Y. Reddy
Pro zařazení na seznam musí výzkumník publikovat mnohokrát citované práce, které se v daném oboru a roce vydání umístily mezi jedním procentem nejčastěji citovaných článků ve sbírce Web of Science Core Collection za posledních jedenáct let. Citace však nejsou jediným kritériem výběru. Seznam je dále zpřesňován pomocí dalších kvantitativních ukazatelů, kvalitativní analýzy a odborného posouzení.
Clarivate pro letošní rok zavedl navíc zpřísněné kontroly, aby zamezil praktikám, jako je hyperautorství a nepřirozené citační vzorce, což vedlo k vyloučení stovek kandidátů.
Evropské univerzity žádají návrat vědecké komunikace do rukou akademiků
Dnešní systém vědeckého publikování se vzdálil svému původnímu účelu, jímž je podporovat šíření, sdílení a uchovávání vědeckých poznatků. Problémem jsou především příliš vysoké a stále rostoucí náklady, nedostatečná otevřenost, jazyková homogenita, nízká technická interoperabilita a příliš silný vliv komerčních aktérů.
VĚDA A VÝZKUM
Špatně fungující a dlouhodobě neudržitelný systém vědecké komunikace ohrožuje akademické hodnoty jako důvěryhodnost, integrita a rovný přístup k výsledkům vědy a výzkumu. Na tyto problémy upozorňuje Asociace evropských univerzit (European University Association, EUA) a navrhuje řešení.
EUA vydala začátkem června dokument s názvem Reclaiming academic ownership of the scholarly communication system: Challenges and opportunities for universities, v němž popisuje současný stav systému vědecké komunikace, hlavní faktory, které jej ovlivňují, a zásadní výzvy, před nimiž akademická obec stojí. Uvádí však také příležitosti pro univerzity, jak sehrát klíčovou roli v transformaci tohoto systému a utváření lepší budoucnosti vědecké komunikace. Aktivní zapojení univerzit a dalších institucionálních partnerů je totiž klíčovým předpokladem pro spravedlivé vědecké publikování, které bude transparentní, cenově dostupné, udržitelné a především pod kontrolou výzkumných komunit.
Do Česka míří tři prestižní
ERC Synergy granty. Čeští vědci uspěli v mimořádně silné konkurenci
Ve spolupráci s kolegy z partnerských institucí se budou ocenění Češi snažit překonat genetickou poruchu vedoucí k vážným onemocněním, zkoumat vztah systému politických stran a společenských konfliktů na Blízkém východě a v severní Africe nebo se zaměří na vývoj Evropy po pádu Římské říše. Tři ocenění výzkumníci – Julius Lukeš, Leoš Valášek a Jan Zouplna – působí na Akademii věd ČR, Clément Steuer působí v Ústavu mezinárodních vztahů a Jiří Macháček na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity.
V letošním kole soutěže ERC Synergy Grants uspělo 66 týmů, sdružujících celkem 239 vědců. Během šesti let si rozdělí 684 milionů eur. ERC Synergy Grants jsou určeny pro multidisciplinární projekty dvou až čtyř vědeckých týmů. Do soutěže se přihlásilo 712 návrhů, z nichž uspěl přibližně jeden z deseti.
Čeští výzkumníci jsou zapojeni do tří projektů. Jeden z grantů putuje za Leošem Valáškem z Mikrobiologického ústavu AV ČR a Juliem Lukešem z Biologického centra AV ČR, kteří se budou ve spolupráci s kolegy z National Center for Scientific
Research (CNRS) a University of Minnesota věnovat výzkumu specifického typu genetické poruchy, známé jako předčasný terminační kodon. Ta stojí za zhruba 11 procenty genetických onemocnění člověka. Mezi takto geneticky podmíněná onemocnění patří například cystická fibróza, Fanconiho anémie, Hurlerův syndrom, Duchennova svalová dystrofie a epidermolysis bullosa.
Druhý projekt bude řešit Clément Steuer, který působí na Ústavu mezinárodních vztahů, spolu s Jane Zouplnou z Orientálního ústavu AV ČR a s kolegy z Free University Brussels. Projekt bude zkoumat interakce mezi systémem politických stran a liniemi sociálních konfliktů Blízkého východu a severní Afriky a zapojí se do něj 40 dalších badatelů.
Jiří Macháček z Masarykovy univerzity se bude zabývat propojením komunit v raně středověké Evropě. V projektu se zaměří na prozkoumání tisíců předmětů nalezených v hrobech běžného obyvatelstva i dobový kontext pohřebních zvyklostí, které se dodržovaly napříč Evropou.
„Chtěli bychom přehodnotit tradiční představu, že po pádu Západořímské říše se původně sjednocená a propojená Evropa rozpadla na řadu izolovaných a vzájemně bojujících barbarských království ovládaných elitními etnicky definovanými skupinami. Tento obraz vytvořený historiky z pozdní antiky a raného středověku stále do značné míry určuje to, co si lidé myslí o době velkého stěhování národů, která propojovala dobu římskou a středověk. Tito autoři však patřili k politické a intelektuální elitě a svá historická díla psali v zájmu této skupiny,” říká Jiří Macháček. Projekt bude řešit ve spolupráci s výzkumníky z Leiden University, Catholic University of the Sacred Heart a KU Leuven.
Mezi oceněnými je také česká chemička Jana Roithová, která dlouhodobě působí na Radboud University Nijmegen.
Leoš Valášek z Mikrobiologického ústavu AV ČR
KARIÉRA
LETOS SE OPĚT POVEDLO
PROPOJIT TOP TECH TALENT
S TOP TECH VYSOKÝMI A STŘEDNÍMI ŠKOLAMI A TOP
30. září 2025 se v prostorách Českého institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) v Praze konal druhý ročník
TechFair.cz.
Akce byla určena pro studenty středních a vysokých škol se zájmem o technické a přírodní vědy, byznys nebo jejich kombinaci. Díky top řečníkům se na poslední chvíli opět přihlásilo i mnoho talentovaných deváťáků základních škol, což nás mile překvapilo.
Na akci byly pozvány světově úspěšné osobnosti z různých oblastí podnikání, vědy, techniky, přírodních věd a dalších oblastí, aby se studenty a účastníky akce sdílely, co světově špičkového dělají, že jsou úspěšné, jaká byla jejich cesta k úspěchu, i to, co by poradily k dosažení úspěchu druhým.
Vše probíhalo formou krátkých přednášek vedených moderátorem ve třech hlavních zónách. Další tři zóny byly doplňkové – diskusní, zde si mohli účastníci i něco vyzkoušet nebo absolvovat TECH prohlídku.
Součástí akce byly také partnerské stánky různých organizací či škol, kde se účastníci mohli dozvědět, co pro studenty tyto organizace dělají. Zajímavostí byla i virtuální prohlídka jaderné elektrárny nebo technické prohlídky přímo v CIIRC.
TechFair zóny
TECH TALENT – top témata, kterými oslovit mladé české talenty
TECH GIRLS – inspirativní přednášky s cílem předání know-how dívkám a ženám se zájmem o studium a práci v TECH oborech
TECH BYZNYS – top témata, kterými se ve firmách nebo v projektech řečníci zabývají
STUDENT ZÓNA – zde přednášeli pouze studenti
TEACHERS ZÓNA – speciální diskusní zóna pro učitele a ředitele škol
TECH PROHLÍDKY – prohlídky prostor, kde dnes pracují roboti s umělou inteligencí
Lidé a technika Lidé a technika Lidé a technika
příloha časopisu EkonTech.cz
Ve Valeu víme, že automotive má svá pravidla. A AI je musí respektovat
Valeo není jen vývojové centrum, ale i výrobní gigant. A právě spojení vývoje s praxí je klíčem k jeho technologickému náskoku. Jakub Černý, který spoluvytvářel nové oddělení pro nasazení
AI a IoT přímo ve výrobě, přibližuje, jak vypadá vývoj pod tlakem norem, zákazníků a reálných výsledků a také proč je pro inženýra stejně důležitý algoritmus i pochopení výrobní linky.
Autor: Aneta Střechová
Když jste nastupoval do oddělení zabývajícího se industrializací, teprve se rodilo. Co bylo tehdy jeho hlavním posláním a jak se za těch pět let proměnilo?
Původní poslání bylo jasné: podporovat industrializaci, tedy přenášet nové produkty z vývoje do výroby. Mělo být nepostradatelným článkem mezi R&D (výzkumem a vývojem) a výrobou, což ve Valeu do té doby chybělo. Poměrně rychle jsme ale zjistili, že to nebude úplně jednoduchá cesta.
Oddělení totiž vyrostlo z optického týmu, kde jsme já i kolega, který ho zakládal, měli silné zázemí. A právě tuto odbornost jsme chtěli uplatnit i v průmyslovém prostředí. Narazili jsme samozřejmě na spoustu překážek, ale časem jsme si našli vlastní cestu. Objevili jsme oblast, kde máme největší přidanou hodnotu a kde můžeme být skutečnými partnery.
Z původní role „indusáků“, kteří jen dohlížejí na průběh industrializace, jsme se posunuli k aktivnímu přinášení nových technologií
Jakub Černý, Valeo
do našich závodů. Přestali jsme se tedy označovat jako klasické industrializační oddělení a dnes fungujeme jako Advanced Industrial Engineering Technologies – tedy tým, který do výroby přináší nové optické přístupy, umělou inteligenci nebo internet věcí.
V automotive si nemůžeme dovolit, aby si AI něco vymýšlela. Výstupy musejí být ověřitelné a spolehlivé. Tlak na přesnost je obrovský.
Dnes se o umělé inteligenci mluví v souvislosti téměř se vším. Co přesně znamená její přenášení do výroby ve vašem případě? Pod pojmem umělá inteligence si každý představí něco jiného, schovat se pod něj dá ledacos. V našem týmu to nejsou žádní chatboti ani generátory textu, tím se zabývají jiná oddělení. My se zaměřujeme především na vizuální kontrolu. Zjednodušeně řečeno: máme výrobek, který dnes kontroluje člověk – dívá se na něj a hodnotí, jestli je v pořádku. My se snažíme ten proces automatizovat. Namíříme na výrobek kameru, správně ho nasvítíme a pak pustíme AI, aby vyhodnotila, jestli je vše v pořádku, případně jaký defekt se na výrobku nachází a co s tím dál můžeme dělat. Když se mě někdo zeptá, co u nás znamená AI, odpovím právě tímto příkladem.
V čem je podle vás nejtěžší propojit svět R&D a výroby? Kde vznikají největší třecí plochy?
Výhodou je, že dnes už nejsme úplně součástí R&D, v tomto směru jsme víc partneři výroby. Ale to neznamená, že by mezi těmito světy nebyly žádné třecí plochy. Jedním z hlavních problémů je, že lidé stále často nechápou, co vlastně znamená umělá inteligence v praxi. Všichni si představují nějaký zázračný chatbot, který vyřeší všechno sám, ale tak to nefunguje. AI má svá pravidla, svoje zákonitosti a my je musíme neustále vysvětlovat a učit kolegy, co to znamená mít AI přímo ve výrobě.
Navíc jsme v automotive prostředí, které je velmi přísně regulované. Jsme svázáni normami, požadavky zákazníků i bezpečnostními pravidly a totéž musejí splňovat i jakékoliv AI aplikace, jež do výroby nasazujeme.
Nemůžeme si dovolit, aby se AI „spletla“ nebo si něco vymyslela, jako když se třeba chatbota zeptáte na včerejší počasí a on vám
odpoví něco úplně jiného. V našem světě musejí být výstupy ověřitelné a spolehlivé. Probíhají u nás časté audity a tlak na přesnost je obrovský, to musíme zohledňovat.
Stalo se někdy, že vás nebo váš tým výsledky nasazené AI překvapily? Třeba tím, co všechno začala ovlivňovat?
Máme aplikaci, kterou Valeo implementovalo v jednom závodě ve Francii. Nasadili jsme tam AI model, jenž kontroluje tzv. ULS (ultrazvukové parkovací senzory), tedy to, jestli na výrobku nejsou submilimetrové prasklinky, jestli je správně zapájeno a podobně (byl to především projekt jedné mojí kolegyně, abych si nepřisuzoval zásluhy). AI model jsme nastavili tak, aby vyhodnocoval, jestli je výrobek v pořádku, nebo si není jistý. To samo o sobě fungovalo podle očekávání. Co nás ale překvapilo, byla zpětná vazba od operátorů. Ti si totiž časem začali všímat, jak na rozhodování modelu působí jejich nastavení linky. A začali podle toho upravovat svůj postup. Umělá inteligence tedy začala učit operátory, jak linku nastavit tak, aby vyráběla s co nejmenším množstvím defektů a celkově vyšší kvalitou. Vytvořila se tak nečekaná zpětná vazba, kterou jsme původně vůbec neměli v plánu, ale jež ve výsledku zlepšila celý proces.
Jak se podle vás promění práce inženýrů v době, kdy část rozhodování převezmou algoritmy?
Možná bych začal příkladem z výroby, konkrétně u kvalitářů. Tam podle mě dojde k největší proměně, alespoň pokud jde o naši oblast.
Dnes dostane inženýr kvality výrobek, definuje, jak má vypadat dobrý kus a jak vypadá špatný. Informace předá operátorům, vyškolí je… a systém nějak funguje. Jenže s nasazením AI se mění role.
Zjistili jsme, že sice dokážeme výrazně ušetřit práci operátorům, ale na druhou stranu přibývá práce právě těmto odborníkům. Najednou od nich potřebujeme jiný typ znalostí: měli by alespoň částečně ovládat práci s počítačem, porozumět základům programování a pochopit, jak AI funguje a co od ní čekat.
Potřebujeme zkrátka dostat know-how inženýrů kvality do algoritmů. A to klade mnohem větší nároky na ně než na klasické programátory. Ještě bych doplnil i druhou rovinu, která se týká právě programátorů. Za posledních pár let se i tato práce dost proměnila. Dnes už skoro neexistuje programátor, který by nezadával prompty do AI nástrojů. Ale tím spíš je potřeba zachovat analytický přístup a schopnost ověřovat si výstupy, chápat kontext a souvislosti.
Podle mého názoru se zde projevuje generační rozdíl: starší programátoři, kteří vystudovali před deseti nebo patnácti lety, mají takový způsob práce zažitý. Ti mladší často spoléhají na to, že něco najdou, zkopírují, zadají do nástrojů a „nějak“ to bude fungovat. Jenže jim často chybí širší kontext, uvědomění, proč to funguje, jestli je to bezpečné, robustní, použitelné. Takže ve výsledku možná ubude klasických programátorů, ale přibude lidí, kteří budou schopni dávat celé systémy dohromady a zajistit, že dávají smysl.
Na který projekt jste v rámci vašeho týmu ve Valeu nejvíc pyšný? Důležité je na začátek říct, že každý projekt vznikl díky spolupráci mnoha lidí, nic není zásluhou jednotlivce. Moje hlavní „srdcovka“ je projekt, kdy jsme v našem oddělení navrhli vlastní IoT zařízení pro monitoring výrobních linek. Jde o zařízení, které měří spotřebu elektrické energie, stlačeného vzduchu a jiných provozních parametrů. Dalšími kroky jsou například preventivní údržba, nebo dokonce online změna parametrů výrobních linek. Máme ho nasazené v Rakovníku a ukazuje se, že má velký potenciál. Možná se z něj stane standard napříč celým Valeem. To je rozhodně projekt číslo jedna.
Druhý je úzce spojený s umělou inteligencí. Pracovně mu říkáme Magic Eye a jde o celý framework pro vizuální kontrolu. Samotný AI model je jen jeho součástí.
U třetího projektu jsem fungoval spíše jako poradní hlas. Naši kolegové z optického týmu přišli s novým systémem, který výrazně zefektivnil jednu část výroby, konkrétně se způsobem, jak zarovnat objektiv před kamerovým čipem. Pouhou změnou pohledu na tento technický (inženýrský) problém se nám objevila celá paleta nových řešení, jež budou levnější a jednodušší na instalaci, provoz i údržbu. Takže podle Occamovy břitvy jsem na správné cestě. Mám z těchto věcí radost a myslím, že na ně můžeme být opravdu pyšní.
JAKUB ČERNÝ
Vystudoval Vysoké učení technické v Brně, obor kybernetika, měřicí a řídicí technika. Do Valea nastoupil v roce 2019. Dnes působí v týmu Advanced Industrial Engineering Technologies, kde pracuje na aplikaci AI technologií pro industrializaci přímo ve výrobních linkách.
Osmotická energetika: Japonsko spouští revoluční osmotickou elektrárnu
Svět, který nás obklopuje, a jeho základní fyzikální pravidla nabízejí celou řadu možností, jak získávat energii pro naše potřeby. Jednou z nich je doposud poněkud přehlížená osmotická energetika, jež je založená na velmi jednoduchém principu míchání sladké a slané vody.
Příhodné podmínky pro osmotickou energetiku nejsou všude, přesto představuje další zdroj obnovitelné energie, která si říká o využití.
Autor: Stanislav Mihulka | Zdroj: New Atlas
Myšlenka osmotické energetiky je známá už celá desetiletí, k realizaci se ale dostává až v poslední době. Princip vyžití energie osmózy je až zrádně jednoduchý. Stačí mít k dispozici sladkou a slanou vodu a oddělit je polopropustnou membránou. Molekuly vody se pak samovolně pohybují přes membránu, aby vyrovnaly rozdíl v osmotickém tlaku. Vznikne proud molekul, který vytváří tlak dostatečně silný na to, aby roztočil turbínu.
Při osmotické energetice se nic nespaluje. Nevznikají žádné emise. Podstatné je, že na rozdíl od větrné nebo solární energetiky není osmotická výroba energie závislá na počasí ani na denním světle. Může fungovat v nepřetržitém provozu, 24 hodin denně, sedm dní v týdnu.
První pořádná osmotická elektrárna se objevila v roce 2009, kdy norská společnost Statkraft spustila prototyp osmotického zařízení. Byl to demonstrační model o výkonu 4 kW, který prokázal, že osmotická elektrárna může produkovat energii. Vzhledem k tehdejším vysokým nákladům ale osmotická energetika zůstala omezená na laboratoře a malé pilotní provozy.
Teprve v roce 2023 představila dánská společnost SaltPower první funkční osmotickou elektrárnu, kterou otevřeli u solného dolu v dánském Mariageru. V japonské Fukuoce teď spouštějí druhou plnohodnotnou osmotickou elektrárnu na světě. Vyrobí kolem 800 tisíc kWh ročně, což pokryje spotřebu 220 domácností nebo provoz zařízení na odsolování vody.
Nové zařízení ve Fukuoce přitom odlišuje od všech předchozích pokusů o osmotickou výrobu energie způsob, jakým využívá fyziku v souvislosti s infrastrukturou. Tato osmotická elektrárna je totiž propojená s blízkým odsolovacím zařízením. Díky tomu využívá koncentrovanou odpadní slanou vodu, která by jinak přišla vniveč.
Tím vzniká výraznější rozdíl slanosti, než jaký obvykle poskytuje říční a mořská voda. Strmější gradient použitých typů vody zvyšuje energetickou účinnost osmotického procesu. Současně ale stále přetrvávají problémy, například v souvislosti se snižováním účinnosti kvůli čerpání vody a znečištění membrán nebo s finanční nákladností pokročilých polopropustných membrán.
Pracovní nabídky pro inženýry a TECH talent Česka
Zaregistrujte se do naší TalentBanky a během několika minut získáte ZDARMA osobnostní profil, který byste jinak pořídili za 3 000 Kč.
Jako zpětnou vazbu navíc obdržíte několikastránkové hodnocení své osobnosti ve vztahu k pracovnímu prostředí.
Vše s vámi okamžitě probere náš AI Kariérní rádce.
Poskytujeme také službu prémiové kariérní konzultace s headhuntery s celosvětovými zkušenostmi, kteří vám osobně poradí, na jaké pozice a do jakých firem se nejvíce hodíte, jaké platové podmínky můžete očekávat nyní i během vývoje kariéry, a další cenné rady.
REGISTROVAT DO TALENTBANKY
Žádný rozdíl:
Hlas vytvořený umělou inteligencí nepoznáte od lidského
Mnozí lidé mají osobní zkušenost s hlasy umělé inteligence díky osobním asistentům, jako je Siri nebo Alexa. Znějí natolik mechanicky, že se to občas stává terčem posměchu. Snadno lze získat dojem, že je vlastně docela jednoduché rozlišit mezi hlasem generovaným umělou inteligencí a tím, jak mluví skutečná osoba.
Autor: Stanislav Mihulka | Zdroj: Live Science
Časy se ale mění. Podle nové výzkumné studie už průměrně zdatný posluchač nedokáže rozlišit hlas reálného člověka od hlasů, které vytvořily specializované umělé inteligence. Výzkum, zveřejněný koncem září (2025) ve vědeckém časopise PLOS One, dospěl k závěru, že když lidé poslouchají lidské hlasy a společně s nimi také hlasy umělé inteligence, nedovedou přesně rozlišit, které hlasy jsou které.
Jak uvádí psycholožka Nadine Lavanová z britské Queen Mary University v Londýně, který zmíněný výzkum vedla, hlasy generované umělou inteligencí jsou všude kolem nás. Lidé mluví s osobními asistenty skrytými v elektronice nebo třeba se zákaznickými linkami rozmanitých společností. Takové hlasy podle Lavanové příliš nezní jako hlasy skutečných lidí, ale bylo jen otázkou času, než technologie umělých inteligencí vytvoří velmi reálně, přirozeně znějící lidské hlasy.
Lavanová s kolegy zjistili, že hlasy kompletně vytvořené umělou inteligencí nebývají považované za až tak realistické. Ale hlasové klony trénované podle hlasu skutečných lidí, takzvané „deepfake“ hlasy, to už je něco jiného. Ukázalo se, že jsou pro posluchače stejně věrohodné jako jejich reálné protějšky.
Jak probíhal výzkum? Vědci pouštěli dobrovolníkům, které zapojili do výzkumu, vzorky 80 různých hlasů. Polovinu z nich představovaly hlasy generované umělými inteligencemi a druhou polovinu tvořily skutečné lidské hlasy. Když byly použity hlasy kompletně vytvořené inteligencemi, dobrovolníci označili jako lidské 41 procent z nich. To znamená, že je ve většině případů stále možné říct, které hlasy patří umělé inteligenci a které nikoliv.
Zdroj:
Když ale vědci použili hlasy, jež umělá inteligence klonovala podle reálných hlasů, dospěli k tomu, že dobrovolníci označili jako lidské 58 procent z nich. Ani to není nijak závratně velké číslo. Současně ale bylo správně identifikováno jako lidské hlasy 62 procent skutečných lidských hlasů, tedy jen o něco málo víc. Badatelé na základě výsledků dospěli k závěru, že není statistický rozdíl v tom, zda lidé určí hlasy správně, či špatně. Jinými slovy, lidé nerozliší deepfake klony od skutečných hlasů.
Pokud jde o psychologické aspekty hlasů, oba typy hlasů umělých inteligencí, kompletně generované i hlasové klony, připadaly dobrovolníkům dominantnější. Některé z nich byly také vnímané jako důvěryhodnější.
Jak připouští Lavanová, takové výsledky by mohly mít velmi závažné dopady v mnoha odvětvích lidské činnosti, včetně právních či etických záležitostí a ochrany copyrightu, nebo v řadě bezpečnostních otázek. Zločinci teď mohou použít umělou inteligenci ke klonování hlasu kohokoliv, jehož vzorek hlasu se jim podaří získat. S takovým klonem mohou mnohem snadněji obejít bezpečnostní protokoly, které vyžadují hlas konkrétního člověka, například v bance, nebo třeba přesvědčit někoho blízkého dané osobě, aby podvodníkovi pod lživou záminkou převedl určitou částku.
Není to jen teoretické riziko. V tomto směru se již odehrála řada incidentů, které jistě nebyly poslední. Například letos 9. července (2025) se stala obětí takového podvodu jistá Sharon Brightwellová, která
Realističnost AI hlasů
Deepfake hlasové klony jsou pro posluchače téměř nerozlišitelné od skutečných lidských hlasů.
Snadná dostupnost technologie
K vytvoření realistického hlasového klonu stačí pár minut nahrávky, běžný software a minimální náklady.
Rizika i příležitosti
Technologie umožňuje podvody a obcházení zabezpečení, ale zároveň nabízí potenciál pro kvalitnější vzdělávací a komunikační nástroje.
byla připravena o 15 tisíc dolarů. Někdo jí zatelefonoval a vydával se za její dceru. Klon hlasu vyrobený umělou inteligencí plakal Brightwellové do telefonu a líčil jí, že dcera měla nehodu a že okamžitě potřebuje peníze, aby se vyhnula vězení. Jak o tomto podvodu později uvedla sama Brightwellová, v rozhovoru nezaznělo nic, co by zavdalo příčinu pochybnostem, zda jde skutečně o její dceru.
Realistické hlasy vytvořené umělou inteligencí je rovněž možné použít ke zfalšování prohlášení či rozhovorů politiků, expertů nebo třeba celebrit. Veřejnost je velmi vnímavá vůči tomu, co kdo říká ve veřejném prostoru, a přesvědčivě vyhlížející projevy mohou posloužit k diskreditaci dané osoby, ke zvětšování polarizace ve společnosti, k šíření konfliktů nebo i podněcování nepokojů, což může mít závažné důsledky.
I takové podvody jsou už vlastně realitou. Podvodníci například nedávno s umělou inteligencí „klonovali“ hlas premiéra australského státu Queensland Stevena Milese, aby jeho jménem přinutili důvěřivé lidi vložit peníze do bitcoinového podvodu.
Vědci přitom upozorňují, že hlasové klony, které během svého výzkumu použili, v tomto případě se souhlasem majitelů dotyčných hlasů, nebyly ani nijak zvlášť důmyslné. Vytvořili je pomocí komerčně dostupného softwaru a trénovali je s pouhými čtyřminutovými nahrávkami lidské řeči.
Podle Lavanové tento proces vyžadoval jen minimální odborné znalosti, krátké hlasové nahrávky a téměř žádné finanční prostředky. Ukazuje to, jak snadno dostupná a technologicky zdatná se teď stala tvorba lidského hlasu s využitím umělé inteligence.
Ačkoliv „deepfake“ klony lidských hlasů představují pro aktéry, kteří nemají dobré úmysly, nepřeberné množství příležitostí, není to jenom špatná zpráva. Možnost generovat hlasy s využitím umělé inteligence ve velkém měřítku může mít i pozitivní využití. Jak uvádí Lavanová, mohly by na jejich základě vzniknout přístupnější aplikace pro vzdělávání a komunikaci, kde by vysoce kvalitní syntetické hlasy šité na míru mohly vylepšit uživatelský zážitek.
Biohybridní list napodobuje fotosyntézu a vyrábí chemikálie z oxidu uhličitého
Chemický průmysl v současné době vyrábí stovky tisíc chemických látek pro nejrůznější účely. Obvykle zpracovává suroviny, typicky fosilní paliva, na užitečné produkty. Vzhledem k tomu, jak je dnes chemická výroba rozsáhlá, a tomu, že využívá fosilní suroviny, je vcelku pochopitelné, že chemický průmysl zodpovídá za zhruba šest procent globálních emisí uhlíku.
Autor: Stanislav Mihulka | Zdroj: University of Cambridge
Řada výzkumných týmů ve světě se to snaží změnit. Hledají nové, udržitelné postupy při výrobě chemických látek, které představují základ pro ohromné množství produktů, s nimiž se setkáváme v každodenním životě. S takovými metodami bude možné v dohledné době „defosilizovat“ tento důležitý sektor průmyslové výroby.
Patří k nim i odborníci britské University of Cambridge, kteří nedávno vyvinuli pozoruhodné hybridní zařízení kombinující organické polymery schopné využívat energii slunečního záření s bakteriálními enzymy. Účelem tohoto zařízení je přeměňovat vodu a oxid uhličitý s přispěním energie slunečního záření na mravenčan (formiát), palivo, které může posloužit jako surovina pro výrobu řady dalších látek.
Zařízení týmu z Cambridge je vlastně napůl umělý (semi-artificial) „list“, který napodobuje přírodní fotosyntézu. Rostliny a další or-
ganismy využívají podobné procesy poháněné slunečním zářením k přeměně základních látek na sloučeniny bohaté na energii. Dřívější prototypy „umělých listů“ často spoléhaly při absorpci slunečního záření na toxické či nestabilní látky. Nový biohybridní design se vyhýbá toxickým polovodičům, je stabilnější a k provozu nepotřebuje další chemické látky, které by omezovaly účinnost celého systému.
Erwin Reisner a jeho spolupracovníci biohybridní list otestovali v experimentech s výrobou mravenčanu z oxidu uhličitého, který pak následně použili k další chemické reakci, při níž s vysokým výtěžkem reakce i čistotou produktu vznikla sloučenina (R)-1-phenylethanol, která je významnou surovinou pro výrobu farmaceutických látek, polymerů nebo také vůní.
ké. „Přírodní složku“ představují vysoce selektivní a účinné enzymy, jež pocházejí ze sulfát (síran) redukujících bakterií, konkrétně z pozoruhodné bakterie Nitratidesulfovibrio (Desulfovibrio) vulgaris. Je to významný modelový organismus, v přírodě velmi běžný, a také se jako oportunistický patogen podílí na různých bakteriálních infekcích u člověka.
Podle badatelů je to poprvé, kdy byly v podobném typu biohybridního zařízení pro získávání sluneční energie použity organické polovodiče. Tento přístup otevírá cestu k celé nové rodině udržitelných a stabilních umělých listů.
Chemický průmysl v dnešní době představuje centrální část světové ekonomiky. Pokrývá výrobu značného množství produktů, které jsou nezbytné pro mnohé další součásti ekonomiky, od hnojiv a plastů až po barvy, elektroniku a přípravky s rozmanitým využitím v mnoha každodenních činnostech.
Jak uvádí Reisner, pokud chceme vybudovat fungující cirkulární a udržitelnou ekonomiku, chemický průmysl představuje velký a složitý problém, který je nutné v rámci tohoto úsilí řešit. Je nezbytné přijít s řešením, jak defosilizovat toto důležité odvětví, v němž vzniká tolik zásadních a potřebných produktů. Pokud se to podaří, bude to podle Reisnera velký krok k udržitelnému průmyslu.
Reisnerova výzkumná skupina se dlouhodobě specializuje na vývoj umělých listů, které přeměňují sluneční záření na palivo a chemikálie na bázi uhlíku, aniž by využívaly fosilní paliva. Mnoho jejich dřívějších designů ale záviselo na syntetických katalyzátorech nebo anorganických polovodičích, s nimiž byla celá řada problémů. Šlo o látky, které se rychle rozkládají, využívají jen úzkou část spektra slunečního záření nebo obsahují toxické prvky, jako je olovo.
Podle Celine Yeungové z Reisnerovy laboratoře, která se na výzkumu podílela v rámci své doktorandské práce, je důležité z umělých listů odstranit toxické komponenty a využívat organické látky. Pak je možné získat „čistou“ chemickou reakci s jedním výsledným produktem, při které neprobíhají nežádoucí vedlejší reakce.
Jak říká Yeungová, jejich nové zařízení v sobě kombinuje to nejlepší z obou světů, umělého a přírodního. Obsahuje syntetické organické polovodiče, které jsou nastavitelné podle potřeby a hlavně netoxic-
Reisner a jeho kolegové se během výzkumu museli vyrovnat s chronickým problémem podobných zařízení. Většina takových systémů totiž vyžaduje chemická aditiva, která jako pufry udržují enzymy v provozu. Problém je, že taková aditiva bývají nestabilní a rychle se rozkládají, což omezuje životnost celého systému. Badatelé proto umístili do porézní struktury z oxidu titaničitého pomocný enzym karboanhydrázu, díky čemuž může biohybridní umělý list pracovat v jednoduchém prostředí roztoku bikarbonátu, prakticky v sodovce, aniž by bylo nutné používat nestabilní aditiva.
Podle Yeungové bylo důležité prostudovat a pochopit, jak použité enzymy fungují. Pak mohli s kolegy přesně navrhnout jednotlivé materiály, které tvoří sendvičovou strukturu jejich listu. Experimenty potvrdily, že tento biohybridní list produkuje množství elektrické energie ze slunečního záření a současně dosahuje téměř dokonalé účinnosti při směrování takto připravených elektronů do reakcí vytvářejících výsledný produkt.
Zařízení úspěšně běželo v experimentech déle než 24 hodin, což je více než dvojnásobek oproti předchozím designům. Vědci hodlají nový design dále vyvíjet, aby se ještě víc prodloužila životnost biohybridního listu a aby mohl vyrábět různé druhy chemických produktů.
Umělá fotosyntéza
Biohybridní „list“ z Cambridge využívá sluneční energii, vodu a CO₂ a napodobuje fotosyntézu bez toxických materiálů.
Výroba čistých chemikálií
Zařízení přeměňuje CO₂ na mravenčan a následně na další průmyslové látky s vysokou čistotou a účinností.
Krok k bezfosilní chemii
Nový design ukazuje cestu k udržitelnému chemickému průmyslu, který nebude závislý na fosilních palivech.
3D tisk se světlem a umělou inteligencí
vytváří kvalitnější produkty
V dnešní době se často využívá 3D tisk, v němž hraje klíčovou roli světlo. Tímto způsobem se tisknou rozmanité produkty od stomatologických výrobků až po složité prototypy nejrůznějších zařízení v přesném strojírenství. 3D tisk se světlem bývá rychlý a přesný, ale platí, že ani tento typ tisku není bez vady. Produkty 3D tisku se světlem bývají křehké a snadno se poškodí nárazem.
Autor: Stanislav Mihulka | Zdroj: TechXplore
Uvedený postup využívá světlo k ztuhnutí tekuté pryskyřice (polymeru) pro rychlou tvorbu přesných struktur, které se používají v různých oblastech výroby. Tradiční 3D tisk se vstřikováním plastů sice nabízí vynikající odolnost produktů, ale je při něm zapotřebí použít formy, jejichž výroba vyžaduje značný čas a náklady.
Výzkumný tým korejského institutu Korea Advanced Institute of Science and Technology (KAIST) vyvinul novou technologii 3D tisku, která překonává slabinu 3D tisku s vytvrzováním světlem. Podle svých tvůrců má potenciál vylepšit a zlevnit produkci mnoha výrobků, které se dnes tisknou tímto způsobem.
Miso Kimová a její kolegové vyvinuli 3D tisk založený na postupu digital light processing (DLP), čímž zajistili, že výsledný produkt 3D tisku se světlem je podstatně trvanlivější. Jejich vylepšení zahrnuje dva klíčové prvky. Prvním z nich je, že použili nový typ pryskyřice vytvrzované světlem, založené na polyuretan-akrylátu (PUA), která absorbuje nárazy a vibrace a současně si zachovává požadované mechanické vlastnosti.
Druhým zásadním vylepšením bylo zapojení umělé inteligence. Nový 3D tisk zahrnuje algoritmy strojového učení, které automaticky přiřazují každé části finálního výrobku optimální pevnost, aby byl co nejodolnější. Tento postup je založený na technologii grayscale DLP, díky které je možné ovládat intenzitu světla, aplikovaného na různé části výrobku.
Tímto způsobem je možné zajistit různou pevnost jednotlivých částí výrobku, ačkoliv má použitá pryskyřice stále stejné složení. Tento koncept je inspirovaný strukturou a funkcí chrupavek a kostí v lidském těle.
Nový 3D tisk s vytvrzováním světlem je rovněž ekonomicky úspornější. Starší metody 3D tisku musely při tisku výrobku, jehož součásti měly mít různé vlastnosti, využívat nákladný 3D tisk s různými materiály. S novou technologií lze dosáhnout prakticky stejných výsledků s jediným materiálem a jediným procesem 3D tisku.
Podle Kimové to značně rozšiřuje možnosti 3D tisku výrobků, pokud jde o jejich vlastnosti a strukturální design. Nová metoda by se mohla v dohledné době uplatnit například v biomedicíně, leteckém a kosmickém průmyslu nebo v robotice.
Chytřejší světlo, silnější 3D tisk
Nová pryskyřice PUA zvyšuje odolnost
Výzkumníci z KAIST vyvinuli světlem vytvrzovanou polyuretan-akrylátovou pryskyřici, která absorbuje nárazy a zvyšuje trvanlivost tištěných produktů.
AI řízené vytvrzování
Algoritmy strojového učení pomocí technologie grayscale DLP nastavují pro každou část výrobku optimální pevnost, podobně jako fungují kost a chrupavka.
Vyšší kvalita a nižší náklady
Nová metoda umožňuje dosáhnout různých vlastností v rámci jednoho materiálu, bez nutnosti více druhů plastů – výroba je přesnější, levnější a použitelná v biomedicíně, robotice i letectví.
iPhone Air Hlasuj a vyhraj nový
Hlavní partneři Partneři studie
Odborný garant Podporovatelé
ADAM COUBAL: „DŮLEŽITÉ JE ZAČÍT
NĚCO DĚLAT A NEBÁT SE“
Autor: Marie Dubnová
BYZNYS
Z bývalého hokejisty se stal klíčový hráč na americkém trhu se soukromými letadly. Adam Coubal založil Alion Aviation díky odvážné nabídce výrobci, od kterého chtěl koupit svůj první stroj. Dnes jeho firma prodá přes 150 letadel ročně a patří k největším exportérům evropských značek do USA. V rozhovoru mluví o tom, proč je zásadní začít, nebát se a spolehnout se na dobrý tým.
Adam Coubal na TechFair 2025
Jak jste začal svou kariéru?
Po ukončení školy i hokejové kariéry jsem přemýšlel, co dál. Bavila mě letadla, auta a samozřejmě hokej. Když jsem si chtěl koupit vlastní letadlo, strávil jsem výběrem skoro dva roky — chtěl jsem mít jistotu správného výběru. Nakonec jsem narazil na model, který byl podle mě absolutní špička, ale neměl zastoupení v USA.
Tak jsem výrobci řekl: „Koupím si od vás letadlo, ale dejte mi šanci ho v Americe dva roky prodávat.“ A oni na to kývli. Získal jsem tak svou šanci, i když jsem o prodeji letadel ještě nic nevěděl. Dostal jsem dvouletou exkluzivitu. První rok jsme prodali tři letadla, druhý rok dvanáct… a od té doby se to už jen nabalovalo.
Na konferenci #ČESKObudoucnosti 2025 byl hostem panelu Zkušení manažeři tvoří #ČESKObudoucnosti
To zní jako raketový růst. Jak to šlo dál?
Firma začala rychle růst a všimli si nás další výrobci — hlavně z Česka a Itálie. Postupně jsme začali přidávat další značky a budovali portfolio.
Zní to jednoduše. Bylo to tak?
Vůbec ne. A prodávat letadla rozhodně jednoduché není. Když jsem začínal, nevěděl jsem o tom prakticky nic. Ale měl jsem zapálení a bavilo mě to.
A to je podle mě klíč: začít můžete úplně s čímkoli, i když tomu zatím nerozumíte. První rok se jen učíte — regulace, administrativa, trh, očekávání klientů. Až časem se z toho stane rutina. Jako je to se vším, s čím začínáte.
V čem spočívá váš dnešní úspěch?
Mám rád týmovou práci. Každý člověk má jiné schopnosti a jinou roli — a to je skvělé. Je ale nutné, aby v týmu byl někdo, kdo převezme roli lídra. Ne toho, kdo rozdává rozkazy, ale toho, kdo podporuje a dává jistotu, že se na něj ostatní mohou spolehnout. A to se snažím být já.
Důležitá je však spolehlivost, jasné cíle a zároveň trpělivost. Všechno chce a má svůj čas.
Co byste poradil mladým lidem, kteří chtějí vybudovat úspěšnou firmu jako vy?
Začněte. A nebojte se. Přizpůsobte své myšlení, chování i návyky tomu, že jednou možná povedete lidi nebo budete zodpovědní za něco většího. Když uděláte první krok, všechno ostatní se dá naučit.
Adam Coubal
Zakladatel & CEO, Alion Aviation
Firmu vybudoval během pěti let od nápadu až k významnému hráči na americkém trhu. Po kariéře profesionálního hokejisty se zaměřil na prodej soukromých letadel a dnes drží exkluzivní distribuci pěti světových značek. Jeho firma patří k největším exportérům evropských strojů do USA a ročně realizuje přibližně 150 prodejů. Aktivně se věnuje dobročinnosti a je spolumajitelem hokejového klubu v Litvínově.
KRYSTYNA
PYSZKOVÁ: „KDYŽ NAJDETE SVÉ IKIGAI, PRÁCE SE ZMĚNÍ
V RADOST“
BYZNYS
Krystyna Pyszková po zisku titulu Miss World 2024 nezůstala jen u modelingu. V rozhovoru popisuje, jak ji cestování a dobrovolnická práce přivedly k filozofii ikigai a proč dnes naplno spojuje veřejnou roli s filantropií. Vysvětluje poslání Pyszko Foundation, stojící na finanční gramotnosti, podpoře lidí s postižením a dostupnějším vzdělání, a mluví o tom, jak z práce udělat smysluplnou radost i dlouhodobý závazek.
Pyszková na konferenci #ČESKObudoucnosti 2025
Autor: Marie Dubnová
Krystyna
Váš život se po Miss World výrazně změnil. Co formovalo váš další směr?
Po vítězství v Miss World jsem začala hodně cestovat a potkávat lidi z různých kultur. A právě to mě přivedlo k filozofii ikigai. Jednoduše řečeno jde o to, že v životě bychom měli najít to, co milujeme, co umíme, co je ekonomicky potřebné a světu užitečné.
Když jsem nad tím přemýšlela, uvědomila jsem si, že já už své ikigai vlastně žiji. Do Afriky jsem jezdila jako dobrovolnice už několik let před miss, učila jsem tam angličtinu a později jsme dokonce postavili školu. Tam jsem pochopila, že vzdělávání je cesta, kterou chci jít a které se chci dlouhodobě věnovat.
Založila jste vlastní nadaci. O čem je Pyszko Foundation?
Nese moje příjmení a stojí na třech pilířích:
1. Finanční gramotnost
2. Podpora lidí s postižením
3. Dostupnější vzdělání
Naším posláním je překlenovat vzdělávací bariéry mezi různými částmi světa. Chceme přinášet programy, které opravdu pomáhají — od Afriky až po Evropu.
Proč je pro vás finanční gramotnost tak důležitá?
Protože se ve školách prakticky neučí. Já sama jsem si to uvědomila hodně brzy — byla jsem mladá, začala jsem vydělávat, být OSVČ, pracovala jsem s penězi, ale informace mi chyběly. Ve škole nás naučí spoustu věcí, ale jak podat daňové přiznání, jak pracovat s úvěrem, jak se orientovat ve světě financí… to s námi nikdo neřešil.
Finanční gramotnost podle mě není jen o penězích — je to forma prevence stresu, nejistoty a životních problémů.
Krystyna Pyszková
Miss Czech Republic 2022 · Miss World 2024
Zakladatelka Pyszko Foundation
Krystyna Pyszková patří k nejvýraznějším českým osobnostem posledních let. Držitelka titulu Miss Czech Republic 2022 a světového titulu Miss World 2024 dnes spojuje modeling s filantropií, vzděláváním a cestováním. Založila vlastní nadační fond Pyszko Foundation, který podporuje finanční gramotnost, dostupné vzdělávání a lidi s postižením.
Jakou dovednost musí mít člověk, který chce založit a vést nadaci?
Pracovitost a cílevědomost, bez toho to jednoduše nejde.
Jak byste chtěla, aby vaše nadace vypadala za 10 až 15 let?
Ráda bych ji viděla jako celosvětovou organizaci. Chci, abychom dokázali zaplnit mezery nejen ve finanční gramotnosti, ale i v dalších vzdělávacích projektech. Potenciál je dle mého obrovský.
Mají dnešní mladí lidé podle vás větší motivaci měnit svět, nebo je jen více možností?
Obojí spolu souvisí. Když máte větší možnosti, roste i motivace. A dnešní generace má obojí.
Jak se vám daří skloubit kariéru a osobní život s titulem Miss World?
Daří i nedaří (úsměv) — někdy je to složité. Ale věřím, že když děláte něco, co vás naplňuje, nevnímáte to jako práci. Je to radost. Je to něco, co chcete dělat, i když nemusíte.
JAKUB KORF: „VE SVĚTĚ, KTERÝ SE MĚNÍ ZE DNE NA DEN, USPĚJE JEN
BYZNYS
TEN, KDO SE UMÍ PŘIZPŮSOBIT“
Manažer, který začínal už před 17 lety na studentských projektech. Dnes Group CFO jednoho z nejvýraznějších hráčů na českém developerském trhu. Trigema působí na trhu přes 30 let, dokončila více než 55 rezidenčních projektů a vytvořila téměř tři tisíce nových domovů. Jakub je odborník na finance, strategii a řízení velkých organizací.
Autor: Marie Dubnová
Jakub Korf na TechFair 2025
Na konferenci #ČESKObudoucnosti 2025 v diskusních skupině #ČESKObohaté
Žijeme v době extrémních změn. Jak ji vnímáte vy?
Žijeme ve světě, který se mění rychleji než kdykoliv v minulosti. Co dřív trvalo roky, dnes přichází ze dne na den, týden za týdnem. A v takové době vyhrává ten, kdo dokáže reagovat, adaptovat se a najít si v té změti vlastní přidanou hodnotu.
Kudy vedla vaše cesta k dnešní pozici?
Od střední školy jsem směřoval k financím. Fascinovalo mě, jak finance určují chod firmy, její tempo i směr. A tenhle zájem mě provázel celou kariérou.
Role CFO se za poslední roky hodně proměnila. Jak ji vnímáte?
Dřív CFO hlavně analyzoval minulost — čísla, výsledky, reporting. Dnes je to přesný opak. CFO se stal člověkem, který řeší budoucnost: predikce, plánování, strategii, dynamické řízení firmy. To, co dřív dělal, samozřejmě nezmizelo, jen se k tomu přidalo obrovské množství další práce.
Další inspirativní rozhovory odborníků z praxe si můžete pustit na vzdelavamecesko.cz
Najednou je CFO nejen interní analytik, ale také tvář firmy navenek. Je vnímán jako ten, kdo organizaci reprezentuje, vysvětluje její směr a pomáhá ji ukotvit v neustále se měnícím prostředí.
Co vás na vaší pozici baví nejvíc?
Možnost přímo ovlivňovat směr celé společnosti. To, jak bude vypadat strategie, jaké projekty budou určovat budoucnost Trigemy, kudy se firma vydá dál. Tenhle dopad je pro mě největší motivací.
Proč by studenti měli uvažovat o kariéře ve financích?
Protože je to nekonečně zábavná disciplína. Pokud máte ambice nebýt jen kolečkem v soukolí, ale chcete opravdu sedět u volantu a ovlivňovat směr organizace, pak finance jsou ta správná možná cesta. Je to obor pro lidi s ctižádostí, zvědavostí a chutí neustále se posouvat.
Jaký je podle vás základní předpoklad úspěchu?
Schopnost reagovat na změny. Kdybych se na tuto práci připravoval podle znalostí a modelů starých třicet let, vůbec by mi nestačily. Musíte mít široký záběr — rozumět nejen financím, ale i samotnému byznysu, ve kterém firma působí. Finance bez kontextu jsou jen čísla.
Jakub Korf
Group CFO a člen představenstva společnosti Trigema
Jakub Korf je Group CFO a člen představenstva developerské a investiční skupiny Trigema. Po více než 15 letech v poradenství a real estate řídí finanční strategii, ziskovost, cash flow i ESG agendu skupiny, stojí za vznikem investičního Trigema Fondu a dohlíží na projekty, které dlouhodobě proměňují podobu Prahy. Je členem ACCA.
#ČESKObudoucnosti
KONFERENCE 2025
Již 17. ročník konference #ČESKObudoucnosti se konal 30. září 2025 v Českém institutu informatiky, robotiky a kybernetiky (CIIRC) při ČVUT v Praze a aktivně se ho zúčastnilo přes tisíc osobností byznysové, neziskové, mediální a akademické sféry spolu se studenty středních a vysokých škol. Nechyběli ani talentovaní deváťáci. Letos, stejně jako v roce loňském, v daný den neprobíhala pouze konference, ale na stejném místě byl i inspirativní veletrh TechFair.cz.
Autor: Marie Dubnová
Konference byla také vysílaná online pro inspiraci občanům České republiky, veřejnosti, prarodičům, rodičům i studentům do českých škol na YouTube kanále, na sociálních sítích a díky mediálnímu partnerství TV Nova také prostřednictvím webu tn.cz.
Celý záznam konference si můžete pustit na YouTube kanále #ČESKObudoucnosti
Na několik otázek k platformě a konferenci jsme se zeptali zakladatele platformy Michala Nováka. Michale, co je posláním a cílem konference #ČESKObudoucnosti? Změnil se cíl od prvního ročníku před 17 lety?
Posláním konference je stále spojovat lidi, propojovat generace a vytvářet prostor pro inspiraci, vzdělávání a vzájemnou spolupráci napříč společností k vizi Česka: Česko mozkovnou světa díky špičkovému vzdělávání. Chceme, aby se každý –student, učitel, rodič, podnikatel i politik – zamyslel nad tím, jak osobně přispívá k naplnění této vize a tím k budoucnosti naší země. Cílem zůstává motivovat Čechy, aby se zvedli z křesla a aktivně tvořili svoji budoucnost. A v součtu všech budoucnost celého Česka.
Co vůbec obnáší organizace takové akce?
Nebudu vám lhát, organizace akce tak velkého rozsahu není nic snadného. Na druhou stranu, nejsme na to sami. Naším cílem je dávat příležitost a posouvat mladé akční studenty, proto jsme do organizace zapojili studenty několika středních škol, zejména OA Slaný. Zároveň jsme dali možnost i zástupkyním ze Studentského parlamentu ČR a dalším akčním studentům ze základních a středních škol, kteří se sami přihlásili. Nejmladší účastnici a spoluorganizátorce bylo jen 11 let. A musím říct, že se práce zhostili na jedničku. Nedostali za to finanční odměnu, ale odměnu v podobě neocenitelných zkušeností.
V čem byl letošní ročník jiný než ten minulý?
Samotnou konferenci jsme udělali dynamičtější a zároveň jsme si pohráli i s programem. Dopolední částí byla opět in-
Hosty panelu „Média tvoří #ČESKObudoucnosti“ byli Zdislava Pokorná z Deníku N, Jindřich Šídlo ze Seznam Zpráv a Martin Čermák z TV Nova.
spirativní konference osobností Česka, odpoledne jsme zvolili blok pracovních skupin, které vedli jednotliví lídři. Vzešly z toho zajímavé výstupy a pro nás i akční kroky. Atmosféra celého dne byla mimořádně pozitivní – od debat o umělé inteligenci přes prezentace studentských aktivit až po inspirativní příběhy učitelů, kteří mění vzdělávání k lepšímu.
Na konferenci jste oceňovali UČITELE a ŘEDITELE
ROKU 2025 základních a středních škol. Jak mohli ocenění tento titul získat?
Na konferenci byli tradičně oceněni nejlepší pedagogové České republiky. Tituly UČITEL ROKU a ŘEDITEL ROKU 2025 získali lidé, kteří svým přístupem posouvají vzdělávání
a inspirují ostatní. Nominace probíhaly online přes projekt www.HodnoceníŠkoly.cz. O vítězích rozhodovali samotní studenti. Hodnotili nejen výsledky jejich práce, ale i přístup, inovativnost a schopnost spolupracovat s ostatními.
Co je prestižní hodnocení TOP STUDENTI
a TECH TALENT ROKU, které se na konferenci také vyhlašovalo?
Tyto kategorie jsou určeny pro mladé lidi, kteří vynikají v technologiích, vědě, výzkumu nebo občanské angažovanosti. Cílem je představit mladé lidi, kteří už dnes přinášejí nápady měnící svět kolem nás. Věřím, že právě tito studenti jednou povedou naši zemi v různých oblastech.
Chceš získat relevantní zkušenosti již při studiu?
Podílej se na realizaci
18. ročníku konference platformy #ČESKObudoucnosti s vizí: Česko mozkovnou světa díky špičkovému vzdělávání.
Přidej se!
Hledáme nejaktivnější studenty v Česku.
Termín konference: 13. října 2026
Oslov nás na chcisepridat@ceskobudoucnosti.cz
Šéfredaktorka: Aneta Střechová sefredaktor@ekontech.cz | redakce@ekontech.cz | Inzerce: inzerce@ekontech.cz Vydavatel: ASA (Asociace studentů a absolventů), z.s., Vítězné náměstí 1, 160 00 Praha 6-Dejvice, IČ: 22729283 Číslo 63. | Termín distribuce: listopad 2025 | Registrace: MK ČR E 20872 | ISSN 2336-307X
Hledáme TOP TECH talent pro české miliardáře.
Pracujeme s TOP TECH zaměstnavateli v Česku.
Děláme z juniorů manažery, z manažerů generály.
Vysíláme český TECH talent do světa na zkušenou.
Máme přes 20 let zkušeností s rozvojem českého talentu.
Naším cílem je propojit špičkové talenty s firmami, které hledají experty na technologie, energetiku, přírodní vědy, IT, inženýrství, vývoj softwaru a další technické obory.
S důrazem na individuální přístup a důkladné porozumění trhu pomáháme kandidátům najít ideální pracovní příležitosti a firmám získat ty nejlepší TECH profesionály pro jejich týmy. www.TechHunt.cz
Investujeme do růstu TVÉHO talentu, abys mohl vydělávat přes 200 000 Kč měsíčně
Podporujeme už přes 100 000 nejtalentovanějších lidí v Česku. Buď jedním z nich!