Ptáme se významných vědců a osobností naší civilizace. Stejně jako oni, i my hledáme odpovědi. Vítejte v Hyde Parku Civilizace. Pořad a kniha pro ty, co ví, že chtějí vědět.
Daniel Stach
Za popularizaci vědy po něm byla pojmenována planetka obíhající v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Zařazen byl také do výběru Forbes 30 pod 30, v kategorii Objev roku získal cenu TýTý, obdržel také Novinářskou křepelku pro mladé perspektivní novináře, Cenu Václava Havla za přínos občanské společnosti a jako nejmladší laureát v historii medaili Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy od Akademie věd ČR.
Hosty Hyde Parku Civilizace jsou lidé, kteří mění svět. Lidé, kteří zachránili tisíce nebo i miliony životů. Lidé, kteří se postavili útlaku a nepoddali se utrpení. Lidé, kteří Vás posunou dopředu. K tématu je vždy pozván ten nejlepší možný host. Tým Hyde Parku Civilizace se řídí heslem velitele letu Apolla 13 Gena Kranze: „Failure is NOT an option,“ tedy „Neúspěch nepřichází v úvahu.“
Gratuluji k vašim snahám přiblížit vědu veřejnosti a zvýšit její atraktivitu. To je nesmírně důležitý úkol! Jean-Pierre Sauvage, nositel Nobelovy ceny za chemii
Vystudovala mediální studia na FSV UK. V rigorózní práci popsala informování českých i zahraničních médií o letu Apolla 11 a Apolla 13, v dizertaci zkoumala sovětskou vědu v 50. letech se zaměřením na tokamak a let Sputniku. V České televizi pracuje od roku 2002. Jako editorka vysílala například první zprávy ČT24, přímé přenosy startů raketoplánů i pohřeb Václava Havla. Byla dramaturgyní pořadů Milénium, Světadíl a Hyde Park ČT24. Od vzniku pořadu je vedoucí dramaturgyní a editorkou Hyde Parku Civilizace, od roku 2016 členkou vědecké redakce ČT. Ráda cestuje, zajímá se o kosmonautiku, astronomii a vše, co baví jejího malého syna.
Erik De Clercq biolog, spolupracovník Antonína Holého, průkopník výzkumu v oblasti antivirů Jeho Svatost dalajlama duchovní vůdce, nositel Nobelovy ceny míru Kip Thorne nositel Nobelovy ceny za fyziku Dita Krausová přeživší holocaustu, osvětimská knihovnice Josef Koutecký onkolog, zakladatel dětské onkologie v Československu
QR kódy u každé kapitoly navigují na videoverze rozhovorů umístěných na webu České televize.
Díky sehranému tandemu Cihlářová-Stach se pořad Hyde Park Civilizace stal rodinným stříbrem České televize v národním, ale i mezinárodním měřítku. Jiří Grygar, astrofyzik
Gabriela Cihlářová
Andrew a Indira Feustelovi americký astronaut a jeho manželka
Zdeněk Svěrák humorista, dramatik, scenárista, herec, textař, spisovatel, cimrmanolog, jeden z „otců“ Járy Cimrmana
Hyde Park Civilizace2
Vystudoval mezinárodní obchod na FMV VŠE v Praze a mediální komunikaci na FSV UK. Začínal v Českém rozhlasu Radiu Wave, kde moderoval pořad o sportech, které nejsou na titulních stranách Sports Take. V roce 2010 se jako fanoušek přišel podívat do zákulisí Hyde Parku ČT24 a v ČT v podstatě už zůstal. Nejprve pracoval jako redaktor a reportér a následně i jako moderátor. Od září 2012 je jediným moderátorem Hyde Parku Civilizace, od roku 2016 členem vědecké redakce ČT. Je bývalým juniorským reprezentantem ČR ve vodním slalomu. Kromě divoké vody se věnuje hlavně běhu a jízdě na horském kole.
Daniel Stach, Gabriela Cihlářová
Vítejte ve světě vědy a otázek současné společnosti.
Vladimír Dzuro bývalý vyšetřovatel Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu Cédric Villani matematik, držitel Fieldsovy medaile Miroslav Zikmund cestovatel, spisovatel, publicista, fotograf Jane Goodall primatoložka
Na rozhovor v Hyde Parku Civilizace vzpomínám s radostí jako na jeden z nejlepších, co jsem zažila. Otázky byly dobře promyšlené, prostředí příjemné a Daniel byl opravdu skvělý. Fabiola Gianotti, ředitelka, CERN
Eliyahu Rips v roce 1969 se v Rize pokusil zopakovat čin Jana Palacha, profesor matematiky na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě Milan Šamánek dětský kardiolog
ISBN 978-80-7404-341-3
9 788074 043413 Doporučená cena 269 Kč
Daniel Stach Gabriela Cihlářová
Jamie Andrew horolezec James Kakalios fyzik, komiksolog
130 / CĂŠdric Villani
130-145_Villani.indd 130
27.10.2020 11:00
Cédric Villani matematik, držitel Fieldsovy medaile
Studuje chaos. Matematik, který získal Fieldsovu medaili – podle mnohých Nobelovu cenu za matematiku. Věnuje se hlavně Boltzmannově rovnici, která popisuje statistické rozdělení jedné částice v tekutině. Zabývá se také parciálními diferenciálními rovnicemi, matematickou fyzikou a teorií chaosu. Profesor matematiky na Lyonské univerzitě a ředitel matematického výzkumného ústavu Henriho Poincarého při Sorbonně nosí vždy na klopě pavouka, ale nikdy nechce prozradit proč.
ENG
CZ
Datum vysílání: 29. 4. 2017
Cédric Villani / 131
130-145_Villani.indd 131
27.10.2020 11:00
LIDÉ SI PŘEDSTAVUJÍ MATEMATIKU JAKO NĚJAKÉ LOGICKÉ UVAŽOVÁNÍ, COŽ JE SAMOZŘEJMĚ PRAVDA, ALE TO JE AŽ TA POSLEDNÍ ČÁST. NA ZAČÁTKU SE HODNĚ SPOLÉHÁME NA INTUICI A NA TO, ŽE ODHADUJEME, SNAŽÍME SE ŘEŠENÍ NAJÍT.
V rozhovoru pro Telegraph jste v březnu 2015 řekl, cituji: „Lidský mozek není stavěný na pochopení matematiky, ale na porozumění jazykům a příběhům.“ Líbí se vám to? S naším mozkem musíme být spokojeni, protože nás dostal hodně daleko. Je to zvláštní mozek, co v hlavách máme. On vůbec nefunguje jako počítač, je to velmi emocionální mozek. Dominují mu vášně a pocity. Ale je úžasné, jakou má hloubku a že nám umožňuje objevovat věci, které nás ani nenapadly. Jak funguje mozek matematika, když mozek lidí není stavěný na matematiku? Nejdřív je potřeba říct, že to, jak my matematici uvažujeme o matematice, je – jak to říct – lajdáčtější, než byste možná čekal. Zaprvé my nepočítáme, to nejsou výpočetní operace. My hledáme správnou úvahu, my tipujeme, hádáme. Hledáme nějakou harmonii v tom, jak věci vypadají. Hledáme analogie, ty jsou velmi důležité.
MATEMATIK – DETEKTIV
MATEMATIKA JE UŽITEČNÁ A NABÍZÍ VÁM SPOUSTU PRACOVNÍCH PŘÍLEŽITOSTÍ, ALE JE TO ZÁBAVA A ODMĚŇUJE VAŠI ZVĚDAVOST VE VŠEM, CO DĚLÁTE.
V rozhovoru pro Guardian v roce 2015 jste řekl, že je to všechno o konceptech a logickém myšlení. Je to spíš jako být právníkem nebo detektivem. Mohl byste mi říct, co máte společného vy, matematik Cédric Villani a třeba policejní detektiv Colombo? Ano. Tady jde zejména o ty dvě stránky toho, jak Colombo uvažuje. Proč máme Colomba rádi? Protože Colombo má skvělou intuici. On má velký cit pro situaci a dokáže odhadnout, kdo je viník, protože mu to dobře zapadá do sebe. Pak ale zapojí i logické uvažování a určí bez nejmenších pochyb, kdo to skutečně udělal. A přesně tak to děláme i v matematice. Lidé si představují matematiku jako nějaké logické uvažování, což je samozřejmě pravda, ale to je až ta poslední část. Na začátku se hodně spoléháme na intuici a na to, že odhadujeme, snažíme se řešení najít. Takže dedukce je důležitější než odhalení samotného vraha, tedy jak dojít k výsledku je podstatnější než mít výsledek samotný. To je naprostá pravda. V mnoha případech je mnohem dů-
132 / Cédric Villani
130-145_Villani.indd 132
27.10.2020 11:00
ležitější úvaha než ten samotný výsledek. A tohle mimochodem asi bude trochu špatná zpráva pro mnoho vašich mladších diváků. Pokud v písemce z matematiky máte správný výsledek, ale špatnou úvahu, je to za 0 bodů. Při své přednášce v rámci TED talku jste řekl, cituji: „Matematik – nejlepší práce na světě“. Proč? Protože teď v průmyslu všichni chtějí matematiky, aby jim optimalizovali produkci, aby nacházeli nové způsoby, jak dělat věci, aby přicházeli s novými cíli a s dobrým systémem a dobrými algoritmy. To je všechno dobrá matematika. Nejenom že matematika je užitečná a nabízí vám spoustu pracovních příležitostí, ale je to zábava a odměňuje vaši zvědavost ve všem, co děláte.
O KLEINOVĚ LAHVI OD UNIVERZITY KARLOVY Když mi tu lahev dávali, tak jsem zavtipkoval, že z téhle lahve se opravdu neopiju. Protože ona nemá, tak jako normální lahve, vnitřek a vnějšek. Když se pokusíte dostat dovnitř, projdete tam a vžum a už jste zase venku. Ona patří k těm tvarům, které vám ukazují, že v geometrii říct, kde je uvnitř a kde je venku, není zas tak jednoduché.
Existují v matematice teorie, které našly využití až mnohem později po svém objevu? Posouvá se matematika i díky tomu, že se snaží řešit problémy spojené s realitou – třeba současnou fyzikou apod.?
Cédric Villani / 133
130-145_Villani.indd 133
27.10.2020 11:00
O GALTONOVĚ DESCE VE STUDIU No sakra! To je krása! Je nádherná! To jste měli na skladě, nebo jste si ji nechali vyrobit?
Ona je celá řada příkladů, kde se aplikace objevila až stovky let, nebo dokonce ještě déle poté, co vznikla ta teorie. V prvním oboru, kterému jsem se věnoval ve svém výzkumu, to byla statistická fyzika, Boltzmanova rovnice. Cílem bylo jenom pochopit strukturu světa. Tím to celé začalo a aplikace se objevila, až když jsme chtěli optimalizovat systémy, ve kterých jsou plyny, třeba motory aut a takovéhle věci. Takže teorie začala někdy okolo roku 1860 a aplikace až o 100 let později. A co třeba Fourierova analýza, která vznikla na začátku 19. století. Kde se teď využívá? Dnes je všude. Fourierova analýza je úplně všude. Třeba v tom, jak je kódovaný signál právě tohohle pořadu. V tom bude Fourierova analýza. Když zvukaři upravují zvuk, aby dostali správné kombinace hlasitostí a úrovní, využívají Fourierovu analýzu. Respektive ona je schovaná v těch jejich zařízeních. Technologie vám umožňuje využívat vědecké poznatky, aniž byste jim musel rozumět.
134 / Cédric Villani
130-145_Villani.indd 134
27.10.2020 11:00
Ale na úplném začátku byl teorém, který v podstatě popisuje například přesun tepla. Ano, na samém začátku byl jenom teorém a vlastně ještě před teorémem byl nějaký koncept, matematický koncept. A někdo si řekl: Tohle je zajímavé téma, tomuhle se chci věnovat. Třeba Fourier řekl: Chci studovat funkci sinus. Proč zrovna tuhle? Protože to bude fungovat. A zrovna to souviselo s výpočtem tepla.
TECHNOLOGIE VÁM UMOŽŇUJE VYUŽÍVAT VĚDECKÉ POZNATKY, ANIŽ BYSTE JIM MUSEL ROZUMĚT.
A v důsledku pak teď mohou diváci sledovat Hyde Park Civilizace. Ano, ano. Ale to už si ani neuvědomujeme, protože to je úplný základ, který bereme jako samozřejmost. Samozřejmě Fourier netušil, že bude nějaký Hyde Park Civilizace. Ale možná si řekl, že něco takového by se mohlo někdy objevit. Jeden z příkladů, který je hodně slavný mezi matematiky ohledně toho nesouladu mezi teorií a aplikací, je jedna z nejslavnějších teorií celého 20. století – obecná teorie relativity Alberta Einsteina. Ta byla zveřejněna kolem roku 1915 a byl to obrovský triumf, protože nám dala nový geometrický způsob, jak porozumět gravitaci. Byla to revoluce, ale žádná aplikace se neobjevila vlastně až do samého konce 20. století. Praktická aplikace dnes tak trochu existuje, protože GPS zařízení musí započítat určité korekce kvůli obecné relativitě, ale kdyby to tam nebylo, tak by žádná aplikace zatím neexistovala. Já jsem si naprosto jistý, že nové aplikace se objeví někdy později, ale Einsteinovi to bylo úplně jedno. Ten pouze chtěl pochopit, jak svět funguje. On řekl: „Chci vědět, jak uvažuje Bůh. Všechno ostatní mě nezajímá.“
NEJZNÁMĚJŠÍ KŘIVKA Když mluvíme o začátcích a klíčových částech matematiky: „Kdyby ji Řekové znali, zbožňovali by ji. Je to nejvyšší zákon neracionálna.“ O čem Francis Galton mluvil? Tady mluvil o zákonu chyb o té všudypřítomné statistické distribuci, která má charakteristický tvar zvonu a kterou známe jako Gaussovu křivku nebo Maxwell-Boltzmanovu křivku
EINSTEINOVI TO BYLO ÚPLNĚ JEDNO. TEN POUZE CHTĚL POCHOPIT, JAK SVĚT FUNGUJE. ON ŘEKL: „CHCI VĚDĚT, JAK UVAŽUJE BŮH. VŠECHNO OSTATNÍ MĚ NEZAJÍMÁ.“ Cédric Villani / 135
130-145_Villani.indd 135
27.10.2020 11:00
ČLOVĚK BY SI MYSLEL, ŽE CHAOS JE NĚCO, O ČEM NEMŮŽETE NIC ŘÍCT, ŽE JE NEPŘEDVÍDATELNÝ. ALE ON SE PŘESTO ŘÍDÍ NĚJAKÝMI ZÁKONY A TO BYL FASCINUJÍCÍ OBJEV.
ve statistické fyzice a která se vám spontánně objevuje ve všemožných statistických úlohách. Distribuce chyb, různé fluktuace, rozložení výšky lidí v populaci, intenzita kosmického radioaktivního záření… Všude najdete tyhle fluktuace, kde je velká pravděpodobnost malé odchylky a velmi malá pravděpodobnost velké odchylky a to vám dá ten tvar zvonu. Gaussovu křivku. Přesně tak, Gaussovu křivku. Ona byla objevena vlastně dávno před tím, než se Gauss narodil, objevil ji Abraham de Moivre. Fascinující na ní je, že se vynořuje z chaosu. Člověk by si myslel, že chaos je něco, o čem nemůžete nic říct, že je nepředvídatelný. Ale on se přesto řídí nějakými zákony a to byl fascinující objev. Používá se i k popsání například rozložení IQ v populaci a k řadě dalších případů… Ano, to je pravda. Ale já o IQ nemluvím moc rád, protože někteří lidé jsou tím úplně posedlí. Mají pocit, že jsme k něčemu předurčeni a že s tím musíme bojovat.
136 / Cédric Villani
130-145_Villani.indd 136
27.10.2020 11:00
Jaká je podle vás nejdůležitější charakterová vlastnost? IQ není tak podstatné, jak jste zmínil. Co je? Ona je to vždycky nějaká kombinace. Například potřebujete zvědavost, ale také potřebujete houževnatost. Obojí je velmi důležité, pokud chcete dělat vědu. Pokud nemáte buď zvědavost, nebo houževnatost, tak to s vaší výzkumnou kariérou nebude moc dobré.
POTŘEBUJETE ZVĚDAVOST, ALE TAKÉ POTŘEBUJETE HOUŽEVNATOST. OBOJÍ JE VELMI DŮLEŽITÉ, POKUD CHCETE DĚLAT VĚDU.
Co máte na Gaussově křivce nejraději? Gaussova křivka je výborný příklad jednoho z nejdůležitějších matematických paradoxů. Že není nikde a zároveň je všude. Matematika není nikde, protože matematika je svět abstrakce. Co to znamená statistická křivka? Tu nikde nevidíte, je to jenom koncept. Ale ve skutečnosti je všude, protože tenhle koncept uvidíme v mnoha jevech našeho každodenního života. Takže abstrakce je to, co matematice umožňuje popisovat spoustu různých věcí. A to nám ukazuje právě Gaussova křivka.
ROVNICE CHAOSU Vy se samozřejmě nezaměřujete jen na Gaussovu křivku. Vy se soustředíte hlavně na chaos. Ukážu vám jednu konkrétní rovnici. Ta vypadá povědomě. (usmívá se) To by taky měla. Jaká byla vaše první reakce, když jste začínal svůj doktorát a váš vedoucí vám řekl: „Pár let teď budete pracovat na téhle rovnici, a až ji zvládnete, tak možná budete dělat i něco jiného.“ Jaká byla Vaše první reakce? Tohle bylo v jedné kavárně. On mi napsal tuhle rovnici a já jsem si říkal… „možná je čas změnit obor.“ Já jsem nebyl duší fyzik, já jsem se na tohle podíval, bylo to pro mě nové a říkal jsem si: „To asi ne, já nehodlám strávit část svého života s tímhle jedním řádkem.“ Ale pak jsem to udělal. Kolik let už na téhle rovnici pracujete? Řekněme, že byla hlavním tématem mého výzkumu nebo alespoň 50 % času jsem se jí věnoval nějakých 10 let. Tohle je takzvaná Boltzmannova rovnice. Ano, ta rovnice popisuje statistické rozdělení částic v plynu.
ON MI NAPSAL TUHLE ROVNICI A JÁ JSEM SI ŘÍKAL… „MOŽNÁ JE ČAS ZMĚNIT OBOR.“ JÁ JSEM NEBYL DUŠÍ FYZIK, JÁ JSEM SE NA TOHLE PODÍVAL, BYLO TO PRO MĚ NOVÉ A ŘÍKAL JSEM SI: „TO ASI NE, JÁ NEHODLÁM STRÁVIT ČÁST SVÉHO ŽIVOTA S TÍMHLE JEDNÍM ŘÁDKEM.“ ALE PAK JSEM TO UDĚLAL. Cédric Villani / 137
130-145_Villani.indd 137
27.10.2020 11:00
192 / Milan Šamánek
192-203_Samanek.indd 192
27.10.2020 11:14
Milan Šamánek
kardiolog, zakladatel dětské kardiologie v Československu Založil první dětské kardiocentrum na světě – 17. května 1977. Spolu s kolegy se staral o novorozence s vrozenou srdeční vadou i o těhotné, u jejichž dětí se podařilo problémy zjistit už před narozením. A převratnou diagnostikou i léčbou dokázal snížit úmrtnost malých pacientů s vrozenou srdeční vadou z 10 % na necelé 1 %. Na začátku od některých pediatrů a internistů slýchával: „Nemá smysl se tím zabývat, to dítě stejně umře.“ A odmítal to. Díky tomu je s námi už druhá generace těch, kteří by bez jeho práce nežili.
CZ
Datum vysílání: 3. 12. 2016
Milan Šamánek / 193
192-203_Samanek.indd 193
27.10.2020 11:14
JÁ JSEM ŘÍKAL: „JÁ MÁM INFARKT.“ A ONI ŘÍKALI: „JAK SI MŮŽETE ŘÍCT, ŽE MÁTE INFARKT?“ JÁ JSEM ŘÍKAL: „JÁ JSEM ŠAMÁNEK.“ ONI ŘÍKALI: „JO, JO, PANE PROFESORE, JO, TAKŽE TO JE INFARKT.“
INFARKT A TRANSPLANTACE Jel jsem z Motola večer domů a teď jsem viděl, že mám infarkt. Samozřejmě se to pozná. Klesl mi tlak, měl jsem hvězdičky před očima. Zavezl jsem se teda na druhou dětskou kliniku, kde se mě profesionálně chopili. Sice ze začátku říkali, co jako chci. Já jsem říkal: „Já mám infarkt.“ A oni říkali: „Jak si můžete říct, že máte infarkt?“ Já jsem říkal: „Já jsem Šamánek.“ Oni říkali: „Jo, jo, pane profesore, jo, takže to je infarkt.“ Bohužel se muselo brzo operovat, což je nepříjemný, ale přežil jsem to. Operovali mě čtyřikrát, Honza Pirk třikrát po sobě. Úžasnej člověk je to, nedám na něho nikdy dopustit. On mi zachránil život a prodloužil tu dobu, kdy jsem mohl udělat věci, o kterých se mi ani nezdálo. Že pořád žiju, to je neuvěřitelný. A doufám, že se vám vede po transplantaci dobře. Transplantace přišla až za dva roky, protože já jsem si před tím ještě myslel, že to tak nějak přežiju s tím malým defektem, ale ono to nešlo. Takže mě přesvědčili, udělali mi transplantaci a mně je úžasně. Úžasně. A vymýšlím stále další věci. Vy jste byl vůbec nejstarším českým pacientem, kterému transplantovali srdce. To nevím, možná. A hlavně, že to dobře dopadlo. Hlavně, že to dobře dopadlo. Srdce mám zřejmě dobrý, to náhradní. Pracuje dobře. Ostatně se srdci pracujete celý život a pracujete skvěle. A to jsem si právě říkal, že mě to nemůže postihnout, když celý život dělám se srdcem, abych dostal infarkt.
PRVNÍ DĚTSKÉ KARDIOCENTRUM NA SVĚTĚ Co se vám vybaví, když si vzpomenete na datum 15. června 1977? To vzniklo dětské kardiocentrum. První operace na tehdy ještě částečně improvizovaném chirurgickém sále. 194 / Milan Šamánek
192-203_Samanek.indd 194
27.10.2020 11:14
My jsme měli takovou představu, že když už máme to kardiocentrum, tak musíme hned začít pracovat, hned to musí být skvělý, hned dobrá operace a tak dál. My jsme se snažili pracovat co nejrychleji, hned první den byla operace. Bylo to úžasný období. Do toho nám praskly stropy a natekla nám do toho voda, takže to nebylo zrovna nejkrásnější. Divím se, že to tehdejší ředitelka přežila. Ale přežila, my jsme uklidili sály a jelo se dál. K tomuto kroku ale vedla dlouhá cesta… Mladý lidi tady byli takoví bezprizorní, nikdo se o ně nestaral. A potom Akademie věd vyhlásila stipendia a já jsem se na stipendium dostal do Ústavu chorob krevního oběhu, kde jsem rok pracoval v experimentu. Bylo to úžasný. Do toho přišla profesorka Rašková, která byla organizátorem prvního světového farmakologického kongresu v Praze. Samozřejmě se lidi báli, co z toho bude. Členem výboru byl i profesor Domingo Aviado z Pensylvánské univerzity ve Filadelfii, přijel se podívat a řekl, že chce vidět nějaký pracoviště. Tak ho poslala k nám, já jsem katetrizoval a on říkal: „No to je zajímavý, co tady děláte, takový lidi my bereme do Ameriky, nechtěl byste jet do Ameriky?“ Já jsem říkal: „Pane profesore, já bych hrozně rád, ale víte, ono je to trošku složitý, výjezdní doložky a tak dále. To jsou věci, který nám v tom malounko brání.“ A on říkal: „No to je maličkost, já jdu zítra za vaším panem prezidentem, tak já mu to řeknu.“ Tak šel za panem prezidentem, řekl mu to a pan prezident řekl: „No samozřejmě, mladý lidi posíláme do světa.“ Takže z takovýho vlastně nešťastnýho prořeknutí jsem se dostal do Ameriky ve 33 letech, což bylo úžasný.
O VČASNÉ DIAGNOSTICE Proč jsem bojoval za přísun všech těch přístrojů? Protože když se člověk dozví, že můžete u těhotné najít srdeční vadu u plodu, tak to je úžasný. Vy si jí můžete přivézt už před porodem, protože čekáte, že dítě má vadu a hned s tím něco uděláte. To byl obrovský pokrok. Česká republika je teď mezi nejlepšími na světě ve včasném zachycení, a už to nedělají jen pediatři, už to dělají i gynekologové, takže je to prostě úžasný pokrok.
A tam jste našel přímou souvislost mezi funkcí plic a mimotělním oběhem krve v malém plicním okruhu. Já jsem tam byl přijatý na dvanáct měsíců na vztah mezi plícemi a krevním oběhem u kouření. Byl jsem tam z peněz, který on měl na kouření, tak mi je vyčlenil. A já to, co jsem měl na rok, jsem udělal za čtvrt roku. A říkal jsem, jestli bych nemohl dělat, co jsem začínal v Praze a on říkal: „Dělej si, co chceš.“ Už to byl můj kamarád. Takže jsem to začal dělat a objevil jsem úžasnou věc, že ventilace se přizpůsobuje krevnímu oběhu. Čím víc teče krve, tím víc ventilují plíce. Čím míň teče krve, tím míň ventilují. To bylo úžasný. Já jsem to pochopil až dodatečně, ale Aviado říkal: „To je světovej Milan Šamánek / 195
192-203_Samanek.indd 195
27.10.2020 11:14
NECHTĚL BYSTE JET DO AMERIKY? JÁ JSEM ŘÍKAL: „PANE PROFESORE, JÁ BYCH HROZNĚ RÁD, ALE VÍTE, ONO JE TO TROŠKU SLOŽITÝ, VÝJEZDNÍ DOLOŽKY A TAK DÁLE. TO JSOU VĚCI, KTERÝ NÁM V TOM MALOUNKO BRÁNÍ.“ A ON ŘÍKAL: „NO TO JE MALIČKOST, JÁ JDU ZÍTRA ZA VAŠÍM PANEM PREZIDENTEM, TAK JÁ MU TO ŘEKNU.“
objev, takže my ti to tady prodloužíme na další rok.“ Já jsem říkal: „To asi nepůjde.“ On chtěl zase volat Novotnýmu. Od toho jsem ho odradil. Ale udělal to, že jsem jezdil po celé Americe. A přednášel na nejlepších univerzitách. A navázal tak kontakty s těmi, kteří se potom dostávali do vedoucích funkcí. Tam právě byla příležitost získat tyhle kontakty, to bylo úžasný. Tam jste viděl, jak by také mohlo fungovat zdravotnictví. Jak se lékař chová ke svému pacientovi a jaké možnosti a jakou příležitost by nabízelo právě kardiocentrum. Co jste si z Ameriky odnesl hlavního? Já jsem byl takový rozpolcený. Víte, mně se tam dařily ty experimenty, tak jsem říkal, proč bych to vlastně nemohl dělat natrvalo? Proč bych se měl vracet? Tam to nebude dobrý v tom Česku. No ale nakonec jsem se vrátil zpátky a byl to pro mě šok, protože u Aviada byl okamžitě jakýkoliv přístroj a tady nebylo nic. Ani katetr, nic. Jak vás napadla myšlenka dětského kardiocentra? Čím si vysvětlujete, že jsme byli první na světě, kteří takové centrum měli? Je odpovědí na první část otázky právě zkušenost ze Spojených států?
196 / Milan Šamánek
192-203_Samanek.indd 196
27.10.2020 11:14
Svým způsobem je. Protože v Americe měli úžasnou operativu, skvělou, ale neměli to zorganizovaný. Takže já jsem se vrátil s myšlenkou udělat něco, aby tam byly skvělý výsledky operací, ale aby to nebylo něco, co je v Americe – to znamená skvělý operace a výsledky, ale jenom pro určitou oblast osob. A tak jste se rozhodl pro toto centrum, aby to bylo všechno na jednom místě, aby to bylo efektivní a zároveň aby to bylo dostupné pro každého. Ono to bylo daleko složitější, ale v podstatě ano. Pojďme se na tu složitější cestu podívat. Kdo vám dělal největší problémy v okamžiku, kdy jste prosazoval tuto myšlenku v Československu? V té době bylo Československo mimo naše současné představy. Já ani nevím, kdo dělal největší problémy. Vždycky jsem našel někoho, kdo souhlasil s nápadem, který jsem měl. To znamená spojit kardiochirurgii s pediatrií, s dětskou kardiologií. Dát je dohromady na jedno pracoviště, to byla moje myšlenka. Základem musí být pacient, všechno ostatní jde kolem něho, ale pacient je to hlavní. Jak se k tomu postavili tehdejší lidé? Třeba obvodní tajemník KSČ pro Prahu 5, který takovýto nápad označil za buržoazní přežitek?
O KOLEZÍCH Oni říkají, že jsem je vychoval. Ale to byl tým lidí, kteří pracovali na stejném cíli. Měli dítě, které bylo těžce nemocné, a oni ho chtěli z toho stavu dostat. A to se, myslím, povedlo a je to úžasný.
VŽDYCKY JSEM NAŠEL NĚKOHO, KDO SOUHLASIL S NÁPADEM, KTERÝ JSEM MĚL. Milan Šamánek / 197
192-203_Samanek.indd 197
27.10.2020 11:14
ZÁKLADEM MUSÍ BÝT PACIENT, VŠECHNO OSTATNÍ JDE KOLEM NĚHO, ALE PACIENT JE TO HLAVNÍ.
To byla taková bláznivá doba. Já myslím, že ten tajemník nebyl moc inteligentní a chtěl nás zlikvidovat, že jsme vřed socialistickýho zdravotnictví. Ale nepodařilo se mu to. Vy jste ho přesvědčil rumem od soudruha Castra… Já jsem ho přesvědčil, protože jsme v té době budovali dětské kardiocentrum na Kubě a jezdili jsme tam a já jsem měl spásnou myšlenku, že bych mu mohl přivézt od Castra rum. Tak jsem mu jednu flašku dal a on obrátil a od té doby jsme v něm měli velkého zastánce. Vy jste ale navíc na svoji stranu také spolu s kolegy dokázal získat veřejnost, získat pacienty. Vy to ve své knize, která se jmenuje Moje vzpomínky na začátky dětského kardiocentra v Praze, popisujete jako, cituji „takovou malou lest“. Vy jste říkal: My toto operovat neumíme, ale v zahraničí to operovat umí, protože na ministerstvu zdravotnictví jsou na to vyhrazené určité peníze. Ale věděl jste, že těch peněz je tam maximálně na šest operací ročně. A tak se lidé obraceli na ministerstvo zdravotnictví. Jak moc tohle pomohlo v tom, aby se vám podařilo prosadit myšlenku kardiocentra tady v Československu? To je zajímavý, jak jste tohle našel, protože to je pravda. V té době nebyly na operace peníze, ale v Londýně jich pár udělali. A my jsme tím dosáhli toho, že se začalo uvažovat, že by se vytvořilo něco jako kardiocentrum. Pomalu, bylo to těžký. Tak třeba sežeňte pediatra, který se zajímá o dětskou kardiologii. Bylo vůbec velmi obtížný sehnat ty lidi. Čili já jsem přednášel, kde to šlo. Všude jsem jim říkal: Nebojte se, posílejte nám děti, my je uděláme nejlíp. Taková přesvědčovací kampaň.
„…TYHLE DĚTI STEJNĚ UMŘOU“ O VÍNĚ A ALKOHOLU OBECNĚ Velké množství alkoholu působí značné potíže. Je až osmkrát vyšší mortalita, když pijete větší množství alkoholu. Ale jinak je alkohol prospěšný, je to součást životního stylu, je to životní kultura.
Jak často jste tehdy slýchával: Tohle nebudeme řešit. Tuhle srdeční vadu nebudeme řešit, tu necháme být, protože to dítě stejně nepřežije… To říkali pediatři a taky to říkali internisti, nemá smysl se tím zabývat, když to dítě stejně umře. Jak jste na to tehdy reagoval? Na to nemůžete reagovat, na to musíte přinést argumenty.
198 / Milan Šamánek
192-203_Samanek.indd 198
27.10.2020 11:14
A když přinesete argumenty, které říkají, že tahle vada je vyléčitelná, i když toho nejsme zatím schopni, tak to je ono. Potřebujete mít argumenty a přesvědčit pediatry, aby vám ty děti poslali. Protože oni je neposílali, oni si mysleli, že je to zbytečné, že stejně umřou, tak si je necháme radši tady, nebudeme je tam posílat. Takže šlo o to přesvědčit pediatry, že děti s vrozenými srdečními vadami nemusí umřít. Předpokládám správně, že to bylo ještě složitější než prosadit samotné kardiocentrum? Ano, bylo to nejsložitější. Ale nejgeniálnější bylo, že my jsme jim říkali: „Podívejte se, my nechceme, abyste dělali diagnózy, abyste k nám posílali defekt komorového septa, transpozici a tak dále. My chceme jenom, abyste poznali, že to dítě je smrtelně nemocný a že je potřeba s ním něco udělat. Na to další už jsme tady my a my už posoudíme, co to je.“ Jaké srdeční vady jste spolu se svými kolegy u malých pacientů řešili? Byly to všechny vrozené srdeční vady, na ně víc než 35 procent dětí umíralo. To byly ty kritické vrozené srdeční vady, které bylo nutné vyřešit rychle, jinak dítě umřelo. 90 procent těchto dětí umíralo v prvním měsíci života. 90 procent ze všech, co umřeli do patnácti let, zemřelo v prvním měsíci života. Takže šlo o to, abychom je zachránili. A to se podařilo.
POTŘEBUJETE MÍT ARGUMENTY A PŘESVĚDČIT PEDIATRY, ABY VÁM TY DĚTI POSLALI. PROTOŽE ONI JE NEPOSÍLALI, ONI SI MYSLELI, ŽE JE TO ZBYTEČNÉ, ŽE STEJNĚ UMŘOU, TAK SI JE NECHÁME RADŠI TADY, NEBUDEME JE TAM POSÍLAT. TAKŽE ŠLO O TO PŘESVĚDČIT PEDIATRY, ŽE DĚTI S VROZENÝMI SRDEČNÍMI VADAMI NEMUSÍ UMŘÍT.
Milan Šamánek / 199
192-203_Samanek.indd 199
27.10.2020 11:14
Ptáme se významných vědců a osobností naší civilizace. Stejně jako oni, i my hledáme odpovědi. Vítejte v Hyde Parku Civilizace. Pořad a kniha pro ty, co ví, že chtějí vědět.
Daniel Stach
Za popularizaci vědy po něm byla pojmenována planetka obíhající v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Zařazen byl také do výběru Forbes 30 pod 30, v kategorii Objev roku získal cenu TýTý, obdržel také Novinářskou křepelku pro mladé perspektivní novináře, Cenu Václava Havla za přínos občanské společnosti a jako nejmladší laureát v historii medaili Vojtěcha Náprstka za popularizaci vědy od Akademie věd ČR.
Hosty Hyde Parku Civilizace jsou lidé, kteří mění svět. Lidé, kteří zachránili tisíce nebo i miliony životů. Lidé, kteří se postavili útlaku a nepoddali se utrpení. Lidé, kteří Vás posunou dopředu. K tématu je vždy pozván ten nejlepší možný host. Tým Hyde Parku Civilizace se řídí heslem velitele letu Apolla 13 Gena Kranze: „Failure is NOT an option,“ tedy „Neúspěch nepřichází v úvahu.“
Gratuluji k vašim snahám přiblížit vědu veřejnosti a zvýšit její atraktivitu. To je nesmírně důležitý úkol! Jean-Pierre Sauvage, nositel Nobelovy ceny za chemii
Vystudovala mediální studia na FSV UK. V rigorózní práci popsala informování českých i zahraničních médií o letu Apolla 11 a Apolla 13, v dizertaci zkoumala sovětskou vědu v 50. letech se zaměřením na tokamak a let Sputniku. V České televizi pracuje od roku 2002. Jako editorka vysílala například první zprávy ČT24, přímé přenosy startů raketoplánů i pohřeb Václava Havla. Byla dramaturgyní pořadů Milénium, Světadíl a Hyde Park ČT24. Od vzniku pořadu je vedoucí dramaturgyní a editorkou Hyde Parku Civilizace, od roku 2016 členkou vědecké redakce ČT. Ráda cestuje, zajímá se o kosmonautiku, astronomii a vše, co baví jejího malého syna.
Erik De Clercq biolog, spolupracovník Antonína Holého, průkopník výzkumu v oblasti antivirů Jeho Svatost dalajlama duchovní vůdce, nositel Nobelovy ceny míru Kip Thorne nositel Nobelovy ceny za fyziku Dita Krausová přeživší holocaustu, osvětimská knihovnice Josef Koutecký onkolog, zakladatel dětské onkologie v Československu
QR kódy u každé kapitoly navigují na videoverze rozhovorů umístěných na webu České televize.
Díky sehranému tandemu Cihlářová-Stach se pořad Hyde Park Civilizace stal rodinným stříbrem České televize v národním, ale i mezinárodním měřítku. Jiří Grygar, astrofyzik
Gabriela Cihlářová
Andrew a Indira Feustelovi americký astronaut a jeho manželka
Zdeněk Svěrák humorista, dramatik, scenárista, herec, textař, spisovatel, cimrmanolog, jeden z „otců“ Járy Cimrmana
Hyde Park Civilizace2
Vystudoval mezinárodní obchod na FMV VŠE v Praze a mediální komunikaci na FSV UK. Začínal v Českém rozhlasu Radiu Wave, kde moderoval pořad o sportech, které nejsou na titulních stranách Sports Take. V roce 2010 se jako fanoušek přišel podívat do zákulisí Hyde Parku ČT24 a v ČT v podstatě už zůstal. Nejprve pracoval jako redaktor a reportér a následně i jako moderátor. Od září 2012 je jediným moderátorem Hyde Parku Civilizace, od roku 2016 členem vědecké redakce ČT. Je bývalým juniorským reprezentantem ČR ve vodním slalomu. Kromě divoké vody se věnuje hlavně běhu a jízdě na horském kole.
Daniel Stach, Gabriela Cihlářová
Vítejte ve světě vědy a otázek současné společnosti.
Vladimír Dzuro bývalý vyšetřovatel Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii v Haagu Cédric Villani matematik, držitel Fieldsovy medaile Miroslav Zikmund cestovatel, spisovatel, publicista, fotograf Jane Goodall primatoložka
Na rozhovor v Hyde Parku Civilizace vzpomínám s radostí jako na jeden z nejlepších, co jsem zažila. Otázky byly dobře promyšlené, prostředí příjemné a Daniel byl opravdu skvělý. Fabiola Gianotti, ředitelka, CERN
Eliyahu Rips v roce 1969 se v Rize pokusil zopakovat čin Jana Palacha, profesor matematiky na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě Milan Šamánek dětský kardiolog
ISBN 978-80-7404-341-3
9 788074 043413 Doporučená cena 269 Kč
Daniel Stach Gabriela Cihlářová
Jamie Andrew horolezec James Kakalios fyzik, komiksolog