Page 1


Obsah Řečníci konference Reportáž Téma Rozhovor

ÚVODNÍK

Téma

4 14 16 20 24

Vážení čtenáři,

2

celý život mne fascinují informace, jak vznikají, jak se sdílejí a jak formují svět. Hlavním heslem TOVEKu je proto „najít, pochopit a využít informace“. Zabýváme se vytvářením nástrojů a metod, jak z dat získávat znalosti potřebné k rozhodování lidí. Umělá inteligence možnosti v tomto směru dramaticky zvyšuje a některé rozhodovací procesy zásadně mění. Využití umělé inteligence v oblastech, ve kterých silně ovlivní či zcela nahradí rozhodování člověka, ovšem vyvolává řadu očekávání, ale i obav a nastoluje mnoho otázek technologických, byznysových, legislativních, ale i ryze lidských. K uspořádání konference o vlivu umělé inteligence na rozhodování člověka nás ale přivedlo až setkání s firmou GoodAI, která se stala odborným garantem a má k tomu také ty nejlepší předpoklady – jejím cílem je vytvořit umělou inteligenci převyšující tu lidskou. Touto konferencí bychom společně chtěli udělat první krok k vytvoření dosud postrádané osvětové platformy věnované možnostem existujících nástrojů umělé inteligence pro kvalitativně nové rozhodování lidí a pro adaptaci lidí na spolupráci s umělou inteligencí. Hlavním tématem konference a navrhované osvětové platformy je tedy to, jak umělá inteligence ovlivní lidské rozhodování a vše, co s ním souvisí. Slovem „mozek“ zdůrazňujeme právě tuto oblast využití umělé inteligence na rozdíl od využití v Průmyslu 4.0 či autonomních systémech. Zcela zřejmé jsou přínosy umělé inteligence v náhradě člověka při vykonávání jasně definovaných procesů nebo činnosti s jasně definovanými pravidly a zadáním. Problémy ale vidíme tam, kde: a) umělá inteligence je sice pouze v roli „asistenta“ člověka, ale kde významně ovlivňuje jeho chování a interakce s okolím,


ÚVODNÍK

b) člověk je v roli učitele umělé inteligence pro její využití tam, kde by ho měla nahradit s přenesením právní a morální odpovědnosti. Obě dvě oblasti se již dnes významně prolínají v oblasti sociálních sítí, finančních operací, kybernetické bezpečnosti, a dokonce i politiky. Program prvního ročníku konference jsme se snažili sestavit tak, aby přinesl odpovědi na otázky, před kterými stojí nebo budou stát manažeři. Musejí čelit výzvě zavádět či vyvíjet umělou inteligenci s ekonomickým, právním a etickým dopadem na své zaměstnance a uživatele poskytovaných produktů a služeb. Myslím, že téma AI není jen „módní vlnou“, která se přežene. Není to jen o nové technologii (neuronových sítích), je to o široké dostupnosti dat, technologií a znalostí, které mnoha lidem dávají reálnou naději na uskutečnění pradávného snu o překročení omezení biologické existence a porozumění celému vesmíru. Když se nad tím ale zamyslíme hlouběji, vznik nových technologií je přírodní zákonitostí. Výsledkem evoluce – či nějaké tvořivé síly - je i biotechnologie „člověk“, který dokáže stále efektivněji přetvářet energii vesmíru pro formování vlastního prostředí a vytváření stále sofistikovanějších forem hmoty a poznání – další technologie. Proč se ale člověk stal tak úspěšným druhem? Myslím, že to byla schopnost dělby práce a s tím spojená potřeba komunikace a sdílených hodnot. Tyto hodnoty se staly základem různých náboženských a výchovných systémů. Jsem přesvědčen, že technologický vývoj je nezastavitelný (až do vyčerpání energie celého vesmíru) a že dalším stupněm vývoje bude právě to, co si všichni představují pod tou skutečnou umělou inteligencí ze sci-fi románů (General Artificial Intelligence, Super Artificial Intelligence). A proto je také důležité, aby tento vývoj zahrnoval i tvorbu systému hodnot, které tato nová inteligence bude sdílet. Bohužel ale i ve vývoji našeho biologického druhu dochází ke ztrátě hodnot a ke střetu diametrálně odlišných pravidel. Nelze proto ani reálně očekávat, že vývoj umělé inteligence bude v tomto směru jednoduchý a jednoznačný, a nelze očekávat, že bude shoda v tom, co je dobré a co špatné. Nakonec vše je pouze o kontrastech. Není dobra beze zla. Není vítězů bez poražených. To, že tu jsme, je jen důsledkem toho, že trocha toho dobra vždy převáží nad tím zlem. Další ročníky konference Má mozek ještě šanci? bychom tedy chtěli věnovat především tomu, jak schopnosti svého biologického mozku využít k tomu, aby důsledky nezvratného vývoje umělé inteligence přinesly vždy o ten kritický kousek dobra více než toho nezbytného zla. Děkuji všem, kteří se prvního ročníku této konference zúčastnili, a všem, kteří se na něm podíleli jako řečníci a partneři. Všechny, které téma konference zaujalo, pak vyzývám ke spolupráci na přípravě dalšího ročníku a na setkáních k problematice, která budeme organizovat.

S úctou Tomáš Vejlupek, prezident a zakladatel firmy Tovek, která je hlavním organizátorem konference Má mozek ještě šanci? Vše, co jste chtěli vědět o umělé inteligenci (a báli jste se zeptat).

3


Řečníci konference

Paul Bello, ředitel divize Interactive Systems, U. S. Naval Research Laboratory Paul Bello je ředitelem divize Interactive Systems v U. S. Naval Research Laboratory (NRL) a bývalým ředitelem programu Cognitive Science and AI u Office of Naval Research (ONR). Titul Ph.D. získal v roce 2005 v kognitivní vědě na Rensselaer Polytechnic Institute, kde jeho raná práce pomohla položit základy pro nyní se rozkvétající logický přístup k etice strojů. Ve společnosti ONR vedl Bello snahu o rozšíření financování a viditelnosti problémů týkajících se vývoje umělých morálních agentů a studiím lidského morálního poznání. Během své současné role v NRL Bello spoluřídí výzkumný program ARCADIA: ambiciózní snahu prozkoumat vztahy mezi pozorností, sebeuvědoměním a působením, budováním attention-centric architecture.

Lubomír Hanusek, manažer skupiny pro výzkum a vývoj v oblasti rizik, Home Credit International Lubomír Hanusek vystudoval magisterské a doktorské studium statistiky na Vysoké škole ekonomické v Praze. Ve společnosti Home Credit International působí jako group risk research & development manager. Tři roky žil v Číně a Hong Kongu, rovněž má praktické zkušenosti ze všech zemí skupiny (Rusko, Indonésie, Vietnam, Indie, USA, Kazachstán, Filipíny, Česko a Slovensko). Ve své předchozí práci byl data mining analytikem ve významné konzultační firmě.

4


Marek Havrda je vzděláním ekonom a sociolog. Studoval na Univerzitě Karlově, Středoevropské univerzitě, Warwick Business School (Chevening Scholar), Johns Hopkins University (Fulbright Scholar) a Georgetown University. Působil v mezinárodních společnostech, think-tancích a Evropské komisi, kde se mj. věnoval regulaci v oblasti informační společnosti a podpoře evidence-based policy makingu. V současné době podporuje praktické využití behaviorální ekonomie a evidence-based přístupů (mj. pro lepší vzdělávání, snížení korupce, prevenci závislostí či pro zlepšení vědecké spolupráce), pracuje na startupu propojujícím behaviorální vědy a analýzu dat a je poradcem GoodAI pro strategii a bezpečnost. Od roku 2014 je členem pracovní komise Legislativní rady vlády pro hodnocení dopadů regulace (Komise RIA).

Řečníci konference

Marek Havrda, strategy advisor, GoodAI

WWW.SHERLOG.CZ


Řečníci konference

Dalibor Kačmář, šéf týmu pro rozvoj partnerského ekosystému, Microsoft Česko a Slovensko Dalibor Kačmář vystudoval obor Automatizační technika a řízení na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě v Ostravě. Zde a na Northwest Missouri State University pak získal ve stejném oboru doktorát. Dvanáct let působil na řadě vysokých škol v České republice, USA a Finsku, kde se odborně věnoval informačním technologiím. Se společností Microsoft odborně spolupracoval od roku 1998 a později působil na různých technologických a manažerských pozicích. Věnoval se vývoji softwaru, vedl cloudovou divizi v čase, kdy cloud začal dobývat byznys, a dnes se odborně zabývá oblastí umělé inteligence. Jako manažer v současné době vede tým, jehož cílem je budovat v České republice a na Slovensku moderní partnerský ekosystém.

František Koukolík, lékař, neuropatolog, vědecký esejista František Koukolík vystudoval Fakultu všeobecného lékařství Univerzity Karlovy. Je patologický anatom, odborně se zaměřil na neurodegenerativní choroby mozku a na vztah mezi mozkem a chováním. Mezi lety 1983 a 2013 byl primářem oddělení patologie Thomayerovy nemocnice v Praze. Napsal mnoho vědeckých prací a knih pro lékaře i veřejnost. Získal cenu Akademie věd za popularizaci vědy, Janssenovu cenu, cenu společnosti Mensa a Vondráčkovu cenu. Jeho jméno nese planetka 1997 RK. V roce 2018 byl jmenován rytířem Českého lékařského stavu.

6


Jerald Kralik je hostujícím profesorem na katedře bioinženýrství a mozkového inženýrství na jihokorejském Advanced Institute of Science and Technology (KAIST). Bakalářský titul získal v oboru zoologie na Michiganské státní univerzitě, doktorát pak v oboru psychologie a výpočetní neurovědy na Harvardské univerzitě. Postdoktorandské vzdělání v oboru neurověda ukončil na Duke University Medical Center, kde byl spoluautorem studie o povaze rozhraní propojujícího mozek s počítačem, ve které neurální záznamy mozků opic řídily robotickou ruku. Poté absolvoval postdoktorandské studium v Národním institutu duševního zdraví USA (NIMH), kde získal vědeckou cenu NIMH za výzkum neurofyziologie prefrontální mozkové kůry. Před svým působením v KAIST byl asistujícím profesorem na Dartmouth College. Ve výzkumu se zaměřuje na evoluční, kognitivní, sociální a výpočetní neurovědu, na kognitivní architekturu, umělou inteligenci a mozkové inženýrství se zaměřením na metapoznání, sociální poznání a rozhodování.

Řečníci konference

Jerald Kralik, profesor, Korea Advanced Institute of Science and Technology (KAIST)

Martin Kvapilík, ředitel kvality a IT, TOSHULIN Martin Kvapilík vystudoval technickou kybernetiku na FE VUT v Brně a teologii v oboru křesťanské výchovy na CMTF UP Olomouc. K jeho zájmovým tématům na těchto školách patřily umělá inteligence, kvalitativní popisy systémů a problém duše–tělo. Je ředitelem kvality a IT ve strojírenské firmě TOSHULIN a ředitelem IT v TOS Kuřim – OS.

7


Pavel Kysilka, zakladatel a předseda správní rady, 6D

Řečníci konference

Pavel Kysilka je absolventem Vysoké školy ekonomické. V letech 1986–1990 pracoval v Ekonomickém ústavu ČSAV, 1990–1991 jako hlavní poradce ministra pro ekonomickou politiku. V 90. letech zastával pozici viceguvernéra a výkonného guvernéra České národní banky. Byl odpovědný za přípravu a realizaci rozdělení československé měny a zavedení české koruny. V letech 1994–1997 působil jako expert Mezinárodního měnového fondu a podílel se na zavedení národních měn v řadě východoevropských zemí. V 90. letech působil jako prezident České společnosti ekonomické. V roce 2000 začal pracovat pro Českou spořitelnu jako hlavní ekonom, v roce 2004 byl zvolen členem představenstva a od 1. ledna 2011 vykonával pět let funkci generálního ředitele a předsedy představenstva. Třikrát – v roce 2011, 2012 a 2013 – byl vyhlášen bankéřem roku. Je zakladatelem a předsedou správní rady společnosti 6D, která firmám poskytuje strategické a transformační poradenství, projekty a školení. Je také prezidentem festivalu Smetanova Litomyšl, členem správních rad VŠE, Masarykovy univerzity, Univerzity Palackého v Olomouci, Nadace Leoše Janáčka, Bohemian Heritage Fund, Česko-izraelské smíšené obchodní komory a dozorčích rad Dobrého anděla a Aspen Institute Central Europe.

Miroslav Nečas, business development manager, TOVEK Miroslav Nečas se dlouhodobě věnuje problematice využití informačních technologií pro podporu rozhodování v oblasti bezpečnosti státu i v podnikové sféře. Zabývá se návrhem nových řešení a jejich uváděním do praxe. V minulosti to byly například hlasové analýzy pro kontaktní centra. V roce 2008 získal doktorát ze systémového inženýrství se zaměřením na znalostní systémy a umělou inteligenci. Je členem rady ředitelů české pobočky AFCEA, kde působí v pracovních skupinách PS05 Kybernetická bezpečnost a PS07 Inteligence.

8


Petr Očko vystudoval informační management a evropskou integraci na VŠE v Praze a dále absolvoval Ph.D. studium informační ekonomiky na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Začínal v úspěšném technologickém startupu a pak působil v různých expertních pozicích na MF ČR. V roce 2006 byl vládou pověřen funkcí národního koordinátora zavedení eura. V letech 2007–2009 působil jako koordinátor projektů EU ve společnosti Telefónica O2. Do státní správy se vrátil v roce 2009 na pozici vrchního ředitele pro oblast rozpočtu a fondů EU na Ministerstvu dopravy ČR a od srpna 2010 pak působil jako sekční ředitel pro oblast fondů EU, výzkumu a vývoje na MPO, kde měl na starosti zejména řízení klíčových programů na podporu průmyslového výzkumu a vývoje, inovací a podnikání. V letech 2012–2013 měl jako pověřený generální ředitel na starosti také stabilizaci a rozvoj agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest. Od roku 2015 vedl na MPO odbor finančních nástrojů a řízení projektů a připravoval projekty v oblasti alternativních možností financování rozvoje podnikání. V březnu 2016 byl jmenován předsedou Technologické agentury ČR a v jejím čele úspěšně napomáhal rozvinout podporu aplikovaného výzkumu v oblastech klíčových pro ČR, včetně tzv. Průmyslu 4.0 a dalších významných trendů. Od července 2018 je náměstkem na MPO zodpovědným za zcela novou sekci digitalizace a inovací a věří, že ČR může v blízké době patřit v mnoha oblastech mezi inovační lídry.

Řečníci konference

Petr Očko, náměstek ministra MPO ČR

Richard Papík, informační specialista, knihovník Studoval obor Vědecké informace a knihovnictví na Univerzitě Karlově. Pracovní zkušenosti má jako informační specialista se zaměřením na rešeršní služby, knihovník nebo vysokoškolský učitel. V letech 2002 až 2012 vedl Ústav informačních studií a knihovnictví na Univerzitě Karlově. V současnosti působí na Ústavu bohemistiky a knihovnictví Slezské univerzity v Opavě a v oddělení vědeckých informací Institutu pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví.

9


Řečníci konference

Radim Polčák, vedoucí Ústavu práva a technologií Právnické fakulty Masarykovy univerzity Radim Polčák jako host pravidelně přednáší na právnických fakultách a justičních vzdělávacích institucích v Evropě, USA a Austrálii. Zabývá se převážně právní teorií, právem informačních technologií a energetickým právem. Založil stálou mezinárodní konferenci Cyberspace, stálou národní konferenci České právo a informační technologie, odborné časopisy Masaryk University Journal of Law and Technology a Revue pro právo a technologie a vede pozorovatelské delegace ÚPT PrF MU při UNCITRAL a UNODC. Je rozhodcem tribunálu pro doménová jména .eu a .cz při RS při HK a AK, zakládajícím členem European Academy of Law and ICT, zakládajícím členem European Law Institute a členem odborných orgánů vědeckých a akademických společností v Evropě a Austrálii. Je členem Komise pro správní právo Legislativní rady vlády a Výboru pro základní práva a předcházení diskriminaci Rady vlády pro lidská práva. V letech 2017 a 2018 působil jako zvláštní poradce Evropské komise pro robotiku a ochranu dat.

Jan Romportl, chief data scientist, O2 Czech Republic Jan Romportl je chief data scientist v O2 Czech Republic. Do roku 2015 působil na Západočeské univerzitě v Plzni, kde vedl oddělení Interakce člověka a stroje ve Výzkumném centru nových technologií, věnoval se aplikovanému výzkumu umělé inteligence na katedře kybernetiky Fakulty aplikovaných věd a vyučoval filozofii umělé inteligence na fakultě filozofické. Od roku 2015 buduje v O2 analytický tým intenzivně zaměřený na využívání a rozvoj pokročilého strojového učení v oblasti telekomunikačních dat. Kromě nedávného půlročního výletu do tech-startupového prostředí coby chief science officer v AI Startup Incubatoru se nyní věnuje i výzkumu bezpečnosti umělé inteligence. Dále výzkumně spolupracuje s Centrem teoretických studií Univerzity Karlovy, s Národním ústavem duševního zdraví a s českým spolkem hnutí Effective Altruism. Organizuje také AI Safety Meetup v Praze.

10


Juraj Rosa, CEO, GoodAI Applied

Aleš Špidla, prezident Českého institutu manažerů informační bezpečnosti Aleš Špidla vystudoval technickou kybernetiku. V roce 2011 jako ředitel odboru kybernetické bezpečnosti na Ministerstvu vnitra ČR koncipoval strategii kybernetické bezpečnosti České republiky a zapojil se do diskuzí nad věcným záměrem a potom i samotným zákonem o kybernetické bezpečnosti. Dále pracoval jako vedoucí sekce informatiky Státního ústavu pro kontrolu léčiv, ředitel odboru bezpečnostních politik Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, manažer oddělení řízení rizik ve společnosti PricewaterhouseCoopers, poté ve státním podniku Cendis jako specialista pro kybernetickou bezpečnost a ve státním podniku Nakit jako vedoucí oddělení v sekci bezpečnosti. V současné době pracuje jako manažer kybernetické bezpečnosti na Generálním finančním ředitelství. Je prezidentem Českého institutu manažerů informační bezpečnosti, garantem a pedagogem MBA studijního programu Management a kybernetická bezpečnost a spolugarantem a pedagogem LL.M. programu Ochrana informací na Vysoké škole CEVRO Institut. Intenzivně se věnuje evangelizaci problematiky kybernetické a informační bezpečnosti ve všech jejích aspektech. Přednáší na konferencích, vystupuje v médiích, publikuje články s touto tematikou.

Řečníci konference

Juraj Rosa spolupracuje s lídry v různých odvětvích na řešení jejich potřeb pomocí technologií umělé inteligence nové generace. Při této práci, při které spojuje zájem o design a technologii, vede silný, výkonný a zkušený tým a zároveň dohlíží na kvalitu poskytovaných služeb.

11


Řečníci konference

Tomáš Vejlupek, prezident a zakladatel společnosti TOVEK Tomáš Vejlupek vystudoval ČVUT Praha, Fakultu elektrotechnickou, kde promoval v roce 1983. První zkušenosti s hi-tech informačními systémy získával v oblasti řízení letového provozu a počítačové podpory výcviku pilotů. V roce 1993 založil se dvěma dalšími společníky firmu TOVEK. Jeho profesní zálibou, tak jako předmětem činnosti TOVEK, jsou systémy umožňující získávat z velkého množství různorodých dat znalosti k podpoře rozhodování a kreativity. Své vize vyjádřené firemním heslem najít, pochopit, využít informace uvádí Vejlupek systematicky v realitu díky šikovnému týmu svých lidí v podobě softwarové platformy TOVEK. Vejlupek se dívá stále dopředu a o dalším vývoji platformy má jasnou představu ve využití umělé inteligence a ve spolupráci s firmami, které mají na tomto poli ty nejvyšší ambice.

Vše, co jste chtěli vědět o umělé inteligenci (a báli jste se zeptat)

Datum: 14. Května 2019 Místo: Hotel Don Giovanni Praha Organizátor: Tovek, s. r. o. 274 účastníků 13 odborných přednášek 17 řečníků z ČR, SR a USA


CYBER SECURITY

AUTOMATE DETECTION & RESPONSE

THREAT PREVENTION SECURITY MANAGED SERVICES

DDOS STRESS TEST

TRUST • EXPERTISE • SENSITIVE APPROACH

net.pointers.cz


Mozek má ještě šanci, nebo snad ne?

reportáž

Umělá inteligence a zpracování dat spolu velmi úzce souvisejí, což si uvědomila i společnost TOVEK, která uspořádala konferenci Má mozek ještě šanci? s podtitulem Vše, co jste chtěli vědět o umělé inteligenci (a báli jste se zeptat). Konference se konala 14. května v prostorách hotelu Don Giovanni v Praze a téměř tři stovky účastníků se mohly od rána až do večera zaobírat nejrůznějšími otázkami souvisejícími s umělou inteligencí.

14

Program celého dne byl v podstatě nabitý důležitými informacemi, a to od začátku až do samotného konce. Jeho průběhem provázel v roli moderátora informační specialista a knihovník Richard Papík. Celodenní program zahájil prezident a zakladatel společnosti TOVEK Tomáš Vejlupek, který zde všechny přítomné přivítal a nastínil hlavní důvod, jak vůbec přišel na nápad uspořádání této konference. Zároveň také zmínil, jak důležitou roli v našich životech hrají informace. Zahájení konference se zúčastnil ještě Marek Havrda, strategy advisor ve firmě GoodAI. U řečnického pultu se pak během zahájení vystřídali ještě Zdeněk Zajíček, předseda ICT Unie, a Martin Kocanda, generální ředitel Národní knihovny. První přednášky se chopil Lubomír Hanusek, manažer skupiny pro výzkum a vývoj v oblasti rizik ve společnosti Home Credit, který přítomným představil, jakým způsobem pomáhají technologie umělé inteligence v jeho firmě. Konkrétně při poskytování úvěrů. O rozdílech mezi strojovým učením a umělou inteligencí se rozhovořil Jan Romportl ze společnosti O2. Ten také nezapomněl nastínit i nejrůznější etická dilemata, k nimž může při vývoji AI dojít. Nezapomněl zmínit i dvě z výzev, jimž AI stále čelí, a to tzv. one shot learning, tedy naučení se na první pokus, a učení se bez učitele. První přednáškový blok uzavřel první ze dvou zahraničních přednášejících, a to konkrétně Jerald Kralik, hostující profesor na katedře bioinženýrství a mozkového inženýrství na jihokorejském Advanced Institute of Science and Technology. Ten se ve své prezentaci zabýval především metapoznáváním a sociálním poznáváním. Přítomným tak v podstatě okamžitě došlo, jak složité by bylo namodelovat neuronovou síť pro AI, která by fungovala jako lidský mozek. Druhý blok přednášek zahájil druhý zahraniční host, Paul Bello, ředitel divize Interactive Systems v U. S. Naval Research Laboratory, který se ve své přednášce věnoval především etickým otázkám spojeným s vývojem umělé inteligence. Po něm následoval Dalibor Kačmář ze společnosti Microsoft, který se zaměřil spíše na reálné využití AI v praxi. Přítomným tak nejen představil, ale i názorně demonstroval, kterými AI technologiemi již Microsoft disponuje a jak mohou pomoci nejen v běžném životě, ale i při podnikání. Další prezentaci měl na starosti Pavel Kysilka, zakladatel společnosti 6D, který se rozhovořil o tom, kde se skrývá opravdové bohatství digitální revoluce. Druhý blok přednášek následně uzavřel Juraj Rosa, CEO společnosti GoodAI Applied, který se zaměřil na aplikace umělé inteligence v praxi.

Odpolední část programu se zabývala především vztahem mezi lidskou a umělou inteligencí, problematikou morálního rozhodování a právními aspekty umělé inteligence. O tyto problematiky se postupně postarali pánové Martin Kvapilík, ředitel kvality a IT ve společnosti Toshulin, František Koukolík, neuropatolog z Thomayerovy nemocnice v Praze, a Radim Polčák, vedoucí Ústavu práva a technologií z Masarykovy univerzity v Brně. Následovala prezentace Petra Očka, náměstka ministra průmyslu a obchodu. Ten přítomným přiblížil, jaké stanovisko k umělé inteligenci v nejbližší budoucnosti zaujme česká vláda. Poslední prezentace se chopil sám pořadatel Tomáš Vejlupek, jenž se věnoval znalostní bázi umělé inteligence v České republice. Oficiální program zakončila panelová diskuze, kde měli návštěvníci konference možnost s některými přednášejícími prodiskutovat problematiku AI. Debata se z velké části zabývala především morálními a etickými dilematy, ale na přetřes přišla také aktuální situace na českém trhu s umělou inteligencí. Podle odborníků, ke kterým se řadí pánové Očko, Vejlupek, Havrda a Špidla, bychom dokonce mohli světovou špičku v oboru umělé inteligence v blízké budoucnosti dohnat. Bude to však stát značné úsilí a finanční prostředky. Celá konference byla zakončena při číši dobrého vína, u níž mohli všichni přítomní pokračovat v započaté diskuzi.


15

reportáž


Rozhodujme se lépe a zodpovědněji

Téma

Rozhodujeme se každodenně, děláme rozhodnutí triviální i taková, která mají dalekosáhlé dopady. Důležitá rozhodnutí děláme zpravidla na základě neúplných informací, v časové tísni a pod nátlakem různých zájmových skupin.

16

Ve všech těchto případech potřebujeme v krátkém čase vyhodnotit dostupné informace a výsledky názorně prezentovat takovým způsobem, aby byly snadno srozumitelné nám i ostatním. Využití profesionálních nástrojů pro sběr, analýzu a názornou prezentaci informací umožňuje významně zvýšit efektivitu rozhodování. Lidské rozhodnutí je zpravidla více či méně iracionální Když si člověk pročítá články týkající se IT podpory rozhodování, snadno získá dojem, že se veškerá rozhodnutí činí na základě chladné racionální úvahy. Nebo by se tak alespoň činit měla. My lidé se však zpravidla rozhodujeme i na základě jiných než racionálních pohnutek. Naše rozhodnutí v menší či větší míře závisejí na naší aktuální náladě, odvaze, laskavosti či citu pro spravedlnost, ale i na méně ušlechtilých pohnutkách, jako jsou chamtivost, strach či pocit křivdy. Mezi námi se najdou i mistři v racionálním zdůvodňování iracionálních rozhodnutí. Proč tomu tak je? Možná proto, že lidský mozek je nejsložitější strukturou ve známém vesmíru. Skládá se z desítek miliard mozkových buněk, které jsou navzájem propojeny triliony synapsí. Každý mozek je jiný, a jeho struktura se navíc neustále mění. To, čemu říkáme iracionální pohnutky, jsou často věci, které byly do lidského mozku naprogramovány nejen v průběhu života konkrétního člověka, ale i během desítek tisíc let vývoje lidstva, a pokud jde o vývojově starší části mozku, pravděpodobně i o miliony let dříve. Někdy jsou nám ony iracionální pohnutky na obtíž, ale v krajních situacích či v neznámém prostředí nám pomáhají přežít.

Rozhodovat se pouze na základě známých fakt většinou nestačí Pro strategické rozhodování potřebujeme znát nejen fakta, ale i kontext rozhodovací situace. Vždy se snažíme odhadnout cíle, motivaci a charakter svých spojenců či protivníků. Rozhodujeme-li se za nejistoty pramenící například z unikátnosti dané situace, potřebujeme zapojit mozkové závity, které jsou mimo naši vědomou kontrolu a nazýváme je „intuicí“, „čichem na něco“ či „mrazením v zádech“. A když jsou do rozhodovacího procesu zapojeny další osoby, potřebujeme mít společný obraz situace, abychom si navzájem rozuměli.

Pro naplnění rozhodnutí často potřebujeme další lidi Učinit rozhodnutí je důležité, ovšem stejně tak důležité je rozhodnutí uvést v život. K rozhodnutí velmi často potřebujeme přímou nebo nepřímou podporu ostatních. Proto se v zásadních otázkách málokdy rozhodujeme sami. Zjistili jsme totiž, že je nevyhnutelné do rozhodování nějakým způsobem zapojit ostatní, abychom pro rozhodnutí získali jejich podporu. Do procesu rozhodování tak často nepřizýváme lidi na základě jejich kognitivních kompetencí, ale na základě jejich vlivu na rozhodnutí. Jinými slovy, proces rozhodování má v lidské komunitě vliv na schopnost kooperace, vzájemnou důvěru i na sociální prestiž jednotlivců. Konkrétnímu člověku dokonce můžeme způsobit hlubokou frustraci tím, že neustále odkládáme rozhodnutí, které je pro něj důležité. Rozhodování je často založené na odhadu toho, jak budou reagovat ostatní. Teorie her nás učí, jak minimalizovat rizika a jaké jsou vítězné strategie proti inteligentnímu protivníkovi. Je však třeba mít stále na paměti, že díky různým pohnutkám se člověk často nezachová inteligentně.

Jak lze i přes to všechno dělat lepší rozhodnutí? Profesionální nástroje TOVEK pro sběr, analýzu a názornou prezentaci informací dokážou vyhodnotit informace v kontextu rozhodovací situace a propojit je do uceleného pohledu. Umožňují zpracovat a analyzovat informace, které pocházejí z rozmanitých zdrojů, v prakticky libovolném formátu a pomáhají se v nich snadno zorientovat. To je bez těchto nástrojů zpravidla nemožné, protože různých formátů bývá mnoho, informace jsou nepropojené a nekonzistentní. Nástroje TOVEK jsou založeny na vizuální prezentaci informací. Pro člověka je vizualizace klíčová, protože to, co by nám snadno uniklo v tabulkách a grafech, nás ve vztahovém nebo časovém diagramu doslova bací do očí. Lidský mozek totiž dokáže skvěle interpretovat vztahy a rozpoznávat vzory. Díky názorné prezentaci informací ve správném kontextu dokážeme aktivovat části mozku, které nemáme pod vědomou kontrolou, a využít svou intuici a pocity. To umožňuje podstatně zvýšit efektivitu rozhodování za nejistoty.


Téma

Vizuální prezentace informací je o to důležitější, rozhodujeme-li se v kolektivu. Pak se bez společného obrazu situace prostě neobejdeme. A samotným rozhodnutím to nekončí. Abychom dosáhli žádoucího výsledku, musíme rozhodnutí naplnit. K tomu je potřeba si za rozhodnutím stát, tedy vědět, na základě čeho a proč jsme se určitým způsobem rozhodli. A ve většině případů si nevystačíme s tím, že rozhodnutí věříme

my sami. Je potřeba přesvědčovat a motivovat ostatní. K tomu se skvěle hodí vizuální výstupy, které nám pomohly se správně rozhodnout. Čím větší firma či organizace, tím větší počet lidí je třeba motivovat a dostat na svou stranu, a tím důležitější je role nástrojů TOVEK při podpoře rozhodování.

Vytváříme business aplikace zpracovávající v reálném čase velké množství rychlých dat (Fast Data) pomocí algoritmů umělé inteligence (AI). by OBLASTI, KTERÉ ŘEŠÍME: Behaviorální prescoring

Řešení alternativního preskóringu klientů na základě chování uživatelů Operational Intelligence

Lifetrace - predikce výpadků online kanálů

360 Customer View

Personalizace díky sběru všech uživatelských interakcí napříč kanály

JSME PARTNERY FIRMY:

VYUŽÍVÁME TECHNOLOGIE:

Více informací na

lundegaard.ai

17


Microsoft

Závod o využití umělé inteligence začal i v Česku

Téma

Úspěšné firmy investují do rozvoje a využití umělé inteligence. Téměř dvě pětiny firem (38 %) vykazujících vysoký růst už zavádějí řešení na bázi umělé inteligence. Navíc plánují její využití i ve strategických oblastech, jako je rozhodování nebo hledání nových obchodních příležitostí.

18

České firmy jsou s praktickou aplikací v porovnání se zahraniční konkurencí pozadu, ovšem velké procento firem u nás s umělou inteligencí alespoň experimentuje. Jak vyplývá z exkluzivního průzkumu společnosti Microsoft Byznys ve věku umělé inteligence, u společností vykazujících dvouciferné tempo růstu je pravděpodobnost, že už dnes využívají umělou inteligenci (AI), dvakrát vyšší než u ostatních firem. Z rychle rostoucích firem už 38 % aktivně pracuje na zavádění umělé inteligence, přičemž drtivá většina z nich (87 %) plánuje v horizontu jednoho roku až tří let investovat do rozvoje umělé inteligence v rozhodovacích procesech. Naléhavost zavádění AI ukazuje i to, že téměř polovina těchto firem ji plánuje více využívat už během následujícího roku. Jejich šéfové v tom vidí příležitost nejen ke zvýšení efektivity, ale chápou umělou inteligenci především jako možný zdroj dalšího růstu založeného na inovacích. „V průzkumu na první pohled upoutá velký rozdíl mezi rychle rostoucími firmami a těmi ostatními. Nejenže jsou dnešní lídři z hlediska implementace AI už nyní dále, ale cítí mnohem větší naléhavost využívat umělou inteligenci ještě více a co nejdříve,“ popsal Dalibor Kačmář, ředitel pro partnerskou síť Microsoft Česká republika a Slovensko. Firmy v průzkumu odpovídaly, zda oblast AI vůbec neřeší (fáze 0), už se jí začínají zabývat (fáze 1), experimentují s ní (fáze 2), formalizují její využití (fáze 3), případně se už soustředí na integraci do infrastruktury (fáze 4).

Z firem, které rostou pomaleji, AI aktivně zavádí jen necelá pětina (17 %). Navíc tyto firmy zatím nepociťují velkou urgenci v implementaci umělé inteligence, do rozhodovací AI plánují dvě třetiny z nich investovat v dlouhodobějším horizontu tří až pěti let. Jak si stojí české firmy? V České republice je míra praktického využívání umělé inteligence ve firmách ve srovnání s dalšími zeměmi v průzkumu podprůměrná. Pozitivní zprávou je, že 70 % tuzemských firem je s využitím AI ve fázi přípravy a experimentování. Ovšem pouhých 17 % firem v Česku se dostalo do fáze implementace (fáze 3 a 4). Tuzemským firmám nadšení ohledně AI nechybí, ale projevuje se spíše v laboratořích než v obchodní praxi – řada z nich zatím nemá jasnou strategii a konkrétní obchodní scénáře, jak s AI naložit v praxi. „Tuzemské firmy stojí na podobné startovní čáře jako vyspělé země a nyní se hraje o to, kdo tuto inovační šanci nejlépe využije. Ten, kdo bude mít jasnou vizi přidané hodnoty AI pro podnikání, má obrovskou šanci stát se lídrem ve svém odvětví. I menší podniky se díky včasnému zavedení AI mohou posunout do pozice vyzyvatele současných lídrů na trhu,“ uvedl Kačmář.


Téma České firmy se zatím spíše než na inovace soustředí na zlepšení stávajících firemních procesů, kde s AI v příštích 12 měsících počítá 22 % dvouciferně rostoucích firem a 33 % ostatních firem. Do tří let pak chce AI pro tyto účely zavést dokonce 87 % „vyzyvatelů“ a 78 % dvouciferně rostoucích firem. Se strategickým využitím umělé inteligence české firmy spíše vyčkávají. Zatímco například v USA ji plánuje využívat pro rozhodování do tří let 100 % oslovených firem, pro Evropu je průměr 87 %, a v ČR je to jen 80 % respondentů. Během jednoho roku ji v ČR plánuje využívat jen asi 16 % firem (průměr činí přes 40 %). Pro vývoj nových produktů nebo nalezení nových obchodních příležitostí také zatím v Česku plánuje během roku využít AI méně firem než v dalších zemích z průzkumu. „Henry Ford řekl, že kdyby se lidí zeptal, co potřebují, chtěli by rychlejší koně. Ale on vymyslel auto. Budoucími lídry budou firmy, které využijí AI strategicky a na inovace, nikoli jen na zlepšení toho, co už dnes dělají,“ doplnil Kačmář. Nyní se nejen na českém trhu hraje o to, kdo bude díky správnému a včasnému využití umělé inteligence lídrem v budoucnosti. Jak ukázal jiný průzkum, české firmy přitom bohužel dlouhodobě podceňují nástup

digitalizace a nevidí se jako tahouni inovačních změn. „Jen 12 % českých manažerů očekává během nadcházejících dvou let disrupci, tedy výraznou změnu ve svém odvětví, a dvě pětiny si myslí, že se nic zásadního nestane. Těmto firmám může velmi rychle ujet inovační vlak,“ zhodnotil situaci Rudolf Urbánek, generální ředitel Microsoftu Česko a Slovensko. Česká republika tak zatím nepatří mezi „inovační tygry“ Evropy. Řada dalších zemí je vzhledem k AI odvážnější a progresivnější. I z hlediska budoucnosti tuzemské ekonomiky je proto velmi důležité postupovat tak, aby místní firmy dál obstály v konkurenčním prostředí evropského trhu. Toho si je ostatně vědoma i česká vláda. I proto patří rozvoj umělé inteligence mezi jedny z priorit Národní strategie umělé inteligence z dílny Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. „Důležité je jednak začít postupně budovat český AI průmysl, tedy komunitu startupových, malých a středních firem orientovaných na vývoj řešení na bázi umělé inteligence, jednak též podporovat systémové zavádění umělé inteligence do všech výrobních podniků i služeb. Jedině tak uděláme kvalitativní skok od pouhých montoven k moderní flexibilní výrobě s pozitivními dopady na českou ekonomiku,“ podotkl Vladimír Mařík, vědecký ředitel CIIRC ČVUT a vedoucí iniciativy AICZECHIA.

19


AI potřebuje správné informace

Rozhovor

Dvě společnosti, které se zabývají oblastí umělé inteligence (AI), každá jiným způsobem. TOVEK vyvíjí profesionální nástroje, které pomáhají najít, pochopit a využít informace k podpoře rozhodování, a umělá inteligence má potenciál stát se v budoucnu jedním z nástrojů, který bude manažerům pomáhat činit správná rozhodnutí. GoodAI se zabývá výzkumem a vývojem umělé inteligence.

Jejím cílem je vývoj všeobecné umělé inteligence – tak rychle, jak jen to jde – aby pomohla lidstvu k porozumění vesmíru. Proč je oblast AI zajímavá a co si o ní myslí, na to jsme se zeptali Miroslava Nečase, business development managera společnosti TOVEK, a Juraje Rosy, CEO ve společnosti GoodAI Applied.

Je pro lidi AI prospěšná, nebo jde spíše o hrozbu? Juraj Rosa: GoodAI jsme založili s misí vytvářet umělou inteligenci, abychom pomohli lidstvu a pochopili vesmír. To, aby byla pro člověka přínosná, je pro nás klíčové. Proto vedeme výzkum obecně umělé inteligence (na úrovni člověka) v GoodAI Research a v GoodAI Applied zase preferujeme komerční projekty, které mají potenciál dlouhodobě výrazně zlepšit lidské životy. Rozhodně vidím víc příležitostí než hrozeb.

20

Zrovna rozbíháme pilotní projekt zlepšení kvality péče o pacienty na lůžkových odděleních nemocnic. Když je člověk například hospitalizován před a po operaci srdce, musí dodržovat určitý režim, aby se rychle zotavil a neměl zdravotní komplikace. Sestřičky většinou mají plné ruce práce a nemají vždy možnost do detailu dohlédnout, zda dodržel pacient během dne předepsaný režim, jestli si například správně zacvičil nebo naopak se příliš nenamáhal. Naše AI by na základě analýzy z jednoduchých pokojových kamer pak sestřičky upozornila na problém a v reálném čase by jim poskytla přehledný report o pacientovi. Tuto technologii nasazujeme i u klientů z oblasti komerčních nemovitostí, kde je úlohou například vylepšovat ergonometrii prostoru podle toho, jak se v něm lidé pohybují, což má obrovský vliv na dlouhodobou spokojenost a pracovní hygienu lidí.

Co tedy můžeme od umělé inteligence reálně očekávat? Miroslav Nečas: Umělá inteligence dnes dokáže úspěšně nahradit lidi v činnostech, které se především vyznačují opakovatelností a pracností či časovou náročností. Například přepis mluveného slova, porovnávání a vyhledání obrázků, audia či videí, rozpoznání člověka podle hlasu či tváře. V těchto úlohách se využívá strojové učení, protože přesností i výkonem překonává dříve používané přístupy. AI systémy samozřejmě mohou být navrženy i tak, aby zřetězením více technologií uměly řešit komplexnější problémy. A zde se ocitáme na pomezí toho, co reálně existuje, a technologií blízké budoucnosti. Například inteligentní asistent typu Alexy kombinuje technologie pro rozpoznání řeči, porozumění obsahu, vyhledávání, sumarizaci výsledků a syntetizaci řeči. Díky tomu dokáže komunikovat s uživatelem a pomáhat mu v řadě oblastí. Autonomní vozidla zase využívají technologii pro rozpoznání scény v kombinaci s vyhodnocením dalších dat ze senzorů k tomu, aby se dokázala bezpečně pohybovat v běžném provozu. Naopak hudbou daleké budoucnosti jsou rozhodovací úlohy, které jsou neopakovatelné či vyžadují inovativní řešení. S těmi si umělá inteligence nyní neporadí. Zejména proto, že zatím neumíme umělou inteligenci učit, jak tyto úlohy řešit. Protože současné učení AI je závislé na velkém množství trénovacích dat. Mimochodem z tohoto důvodu může být problematické chování autonomních vozidel v neobvyklých dopravních situacích. Na druhou stranu i člověku trvá dlouhou dobu, než se naučí řídit vozidlo.


Výhoda umělé inteligence je ta, že se učí neustále, získané zkušenosti lze přenášet mezi různými zařízeními a na rozdíl od člověka nezapomíná.

Kam spěje vývoj AI a co to znamená pro lidi a trh práce? Miroslav Nečas: Naší dlouhodobou vizí je, že se AI stane přirozenou součástí života člověka jako internet nebo brýle. Člověk se bude pak moci věnovat činnostem, které ho naplňují, a AI bude jeho věrným sluhou. Juraj Rosa: Pozitivní trend vidím díky AI v demokratizaci služeb. Například dnes si málokdo může zaplatit opravdu dobrého právníka, zatímco AI právník bude v budoucnu moci poradit všem a přitom bude syntetizovat znalosti těch nejšpičkovějších odborníků z celého světa. Co se týče ztráty práce, není otázkou, které profese AI nahradí, ale spíš kdy je nahradí. Více pracovních míst ale může vzniknout v oblastech, kde je člověk naopak žádaný – například ve vzdělávání nebo péči, kde je lidský dotek k nezaplacení. Je na umělou inteligenci zapotřebí nahlížet i z etického a bezpečnostního hlediska? Juraj Rosa: Při vývoji a nasazení AI razíme etické a bezpečnostní zásady. Přispíváme do celosvětového programu IEEE pro etiku autonomních a inteligentních systémů. Jsme zapojeni do tvorby celoevropské a domácí strategie pro AI. Regulování AI vnímáme jako zásadní a chceme, aby vzniklé regulace byly nápomocné jak výzkumu, tak byznysu, nikoli aby byly překážkou, a také aby se změny na trhu práce způsobené AI vhodně kompenzovaly.

Rozhovor

Velkým tématem je analýza a kontrola kvality výroby a s ní související prediktivní analytika. Co je v dnešní době v této oblasti možné? Juraj Rosa: Hodně našich projektů souvisí s analýzou a kontrolou kvality pomocí obrazu. Například pro světového obchodníka s diamanty jsme vytvořili AI odborníka, který určí kvalitu kamene podle fotografie se stejnou přesností jako lidský expert. Tento AI odborník teď v reálném čase poskytuje koncovým zákazníkům doporučení online, do kterého kamene se vyplatí investovat. Jiné naše projekty se týkají například kontroly výrobků na montážní lince nebo kontroly hotového produktu – zda nemá kaz nebo zda nechybí nějaká komponenta. Pro prediktivní analytiku je také zajímavá práce se zvuky. AI na analýzu a klasifikaci zvuků jsme zavedli pro jednoho ze svých zákazníků z automobilového průmyslu. Co když nemám dostatek dat o problému, který chci řešit? Miroslav Nečas: Vstupní data jsou samozřejmě pro umělou inteligenci důležitá. Na jejich základě pak dokáže rozhodnout, co je zapotřebí vykonat. Pokud by však AI dostala k dispozici nepravdivé údaje, z nichž by se měla učit, mohlo by to mít vážné důsledky. Proto se zpracováním dat naše společnost také zabývá. Věříme, že když dokážeme umělé inteligenci poskytnout kvalitní a bohatý zdroj údajů, bude časem schopna rozhodovat daleko složitější otázky, než je ta, zda na přechodu pro chodce pustit maminku s kočárkem. Co je nejdůležitější, když chce společnost nasadit AI? Juraj Rosa: Nechceme pouze vylepšit stávající produkty a služby přidáním AI. Spojení know-how firmy s umělou inteligencí může otevřít cestu úplně novému, revolučnímu produktu. Například Kodak měl kdysi šanci uchopit nové technologie, když jeden jeho zaměstnanec vymyslel digitální kameru, avšak nápad skončil v šuplíku a Kodak následně v bankrotu. Dnes je pokrok v AI exponenciální, a kdo zaspí, nikdy nedožene konkurenty. Proto je důležité mít oči otevřené novým nápadům, a když bude třeba, nebát se otočit o 180°.

21


Platforma Tovek Topíte se v datech, žízníte po informacích a lačníte po znalostech? Je měřítkem vašeho úspěchu schopnost získávat znalosti analýzou informací z různorodých zdrojů? Trávíte příliš mnoho času sběrem informací a schází vám pak čas na jejich analýzu a interpretaci? Ocenili by vaši kolegové, kdybyste jim byli schopni poskytovat ověřené informace s přidanou hodnotou vycházející z vaší znalosti problematiky? Platforma TOVEK vám umožní prohledávat a sledovat nesourodé informační zdroje. Ať již jde o data v e-mailech, databázích, na firemních discích nebo o data z externích zdrojů. Ušetří vám čas spojený s hledáním informací a poskytne vám profesionální nástroje k jejich analýze. Pomůže vám uchovávat, sdílet a opakovaně využívat znalosti získané rozborem a interpretací informací. Platforma Tovek navíc dokáže vaší znalost aktualizovat a rozvíjet na základě automatického monitorování nových dat.

Platforma Tovek umožňuje získávat, shromažďovat a opakovaně využívat informace a znalosti: Poskytne vám snadný a rychlý přístup ke všem potřebným informačním zdrojům z jednoho místa. Přehledně zobrazí vyhledané informace v kontextu, který je potřebný pro pochopení podstaty problému a získání klíčových znalostí. Umožní vám získané znalosti snadno prezentovat, distribuovat a selektivně sdílet s ostatními uživateli.

najít

pochopit

využít

Platforma Tovek je modulární řešení, které lze snadno nasadit nad vaše stávající úložiště i nad externí zdroje informací. Funkce platformy lze snadno integrovat do aplikací třetích stran pomocí dokumentovaného API.

Platforma Tovek vám umožní: Převádět nesourodá data a informace do homogenních indexů, které umožňují snadno vyhledávat potřebné informace. Získávat lepší vhled do aktuální situace díky intuitivním přehledům, které lze přizpůsobit různým informačním potřebám uživatelů. Na základě indicií skrytých v nestrukturovaných datech identifikovat a zobrazovat vztahy mezi tématy, která vás zajímají. Najít to „o čem nevíte, že nevíte“ díky obsahové analýze, která vám pomůže identifikovat témata, jež se vyskytují v neznámých datech. Uchovávat a rozvíjet vaši znalost o klíčových tématech v projektech napojených na živé datové zdroje a sdílet získané poznatky. Využívat šablony pro snadné vytváření komplexních dotazů, které umožní přesně vyhledat a automaticky doručovat informace o osobách, místech, organizacích, událostech či jiných předmětech vašeho zájmu. Sdílet získané poznatky a znalosti napříč organizací a exportovat vybrané informace v nejrůznějších formátech.

tovek.cz


Řešeními, která pomáhají najít, pochopit a využít informace skryté ve velkých objemech rozmanitých dat se zabýváme již od roku 1993. Za tímto účelem jsme vyvinuli originální softwarovou platformu, která umožňuje: Rychle vyhledávat a třídit informace o určitém tématu obsažené v interně vytvářených nebo získávaných dokumentech, zprávách, záznamech a databázích. Snadno extrahovat fakta a souvislosti potřebné pro konkrétní rozhodovací situaci a propojovat je ve věcných, časových a geografických souvislostech. Názorně prezentovat získané informace a znalosti v kontextu potřeb konkrétního uživatele formou diagramů, map, rešerší či interaktivních přehledů.

Platforma TOVEK umožňuje efektivně využívat dostupné zdroje dat k získávání správných, jasných a včasných informací pro podporu rozhodování, vyjednávání, řízení či plánování. Příklady využití Platformy Tovek ve firmě či organizaci: Marketing – hlasové analýzy pro kontaktní centra, monitoring konkurence, sledování novinek a trendů. Plánování a strategie – SWOT analýzy, sledování hrozeb a příležitostí, Competitive Intelligence, analýza rizik. Firemní komunikace – reakce na mediální ataky, analýza dat ze sociálních sítí, analýza vlivových skupin. Obchod – příprava podkladů pro obchodní jednání a klíčové nabídky, monitoring zákazníků a dodavatelů. Výzkum a vývoj – podpora výzkumných týmů při sdílení informací, virtuální knihovna odborné literatury. Výroba – analýza dopadů změn ve výrobě, virtuální knihovna výrobní dokumentace, technologické rešerše. Zákaznická podpora – kontaktní centra, helpdesky, informační portály, virtuální samoobsluha. Bezpečnost a interní vyšetřování – prošetřování bezpečnostních událostí a incidentů, odhalování podvodů, prověrky personálu. Týmová spolupráce – tvorba znalostní a poznatkové báze pro sdílení know-how. Shoda s předpisy – provádění GDPR, kontrol a auditů informačních aktiv.

Architekturu platformy Tovek tvoří tři základní moduly: Tovek Server Serverová aplikace pro automatizované zpracování velkých objemů strukturovaných i nestrukturovaných dat. Zajišťuje funkci indexace dat, extrakce metadat, rozpoznání entit, kategorizace informací, monitorování a zasílání upozornění. Umožňuje uživatelům jedním dotazem prohledat obsah různorodých datových zdrojů a bezpečným způsobem sdílet jejich obsah. Poskytuje zabezpečení dat na firemní úrovni včetně správy uživatelských rolí, přebírání přístupových práv z úložišť a pořizování auditních záznamů. Tovek Web Client Webová aplikace pro intuitivní přístup k různorodým informacím. Umožňuje informace snadno vyhledávat, nebo využívat automaticky generované přehledy. Zobrazené informace lze snadno filtrovat podle metadat, rozpoznaných entit či předdefinovaných kategorií. Čtení dokumentů usnadňuje zvýraznění hledaných slov, rozpoznaných entit a vizualizace vazeb. Tovek Tools Profesionální software k analýze informací. Umožňuje vytvářet analytické výstupy s vysokou přidanou hodnotou, uchovávat a sdílet získané poznatky a znalosti a vytvářet šablony pro přesné vyhledávání informací. Pomocí Tovek Tools lze zpracovávat lokální data, připojit se k jednomu či více Tovek Serverům, nebo využívat databáze smluvních partnerů TOVEK dostupné v rámci služby Tovek HUB.

Sjednejte si schůzku a získejte další informace E-mail obchod@tovek.cz Telefon +420 222 728 129 tovek.cz

Navrženo a vyvinuto v České republice společností TOVEK


A. T. Kearney

Téma

OD DEEP BLUE AŽ K AUTONOMNÍ UMĚLÉ INTELIGENCI: PRŮMYSLOVÁ IMPLEMENTACE AI Od chvíle, kdy počítačový program Deep Blue porazil v roce 1997 Garryho Kasparova, uplynulo již více než dvacet let. Nicméně až v posledních deseti letech se výkon počítačů, dostupnost dat a algoritmy strojového učení rozvinuly natolik, aby umožnily průmyslové využití umělé inteligence (AI). Některá průmyslová odvětví již dnes začínají profitovat ze zavádění technologií tzv. narrow AI. Příkladem může být robotizovaná výroba aut nebo navigační systémy využívané v automobilovém průmyslu. Plné prosazení umělé inteligence napříč průmyslovými odvětvími si však ještě vyžádá delší čas i nemalé úsilí.

Výsledky průzkumu společnosti Forrester z roku 2017 uvádějí, že 58 % společností se zabývalo využitím umělé inteligence, ale pouhých 12 % ji pak skutečně úspěšně implementovalo a používalo. Společnost A.T. Kearney proto pomáhá svým klientům identifikovat praktické, technologicky proveditelné a rentabilní příležitosti v oblasti AI a následně asistuje při jejich implementaci. Pro správné vyhodnocení potenciálního přínosu AI je totiž stěžejní, aby na něj firmy nahlížely v rámci kompletního hodnotového řetězce, a to už ve chvíli, kdy konkrétní využití umělé inteligence teprve zvažují.

24

Společnost A.T. Kearney se zaměřuje na podporu top managementu při rozvoji strategií pro nasazování aplikací, které významně zvýší přesnost a efektivitu práce. Všechny existující příklady z běžného života jako osobní asistenti, algoritmy pro doporučování produktů nebo algoritmy pro komplexní vyhodnocení jsou součástí trendu tzv. narrow AI. Často se jedná o jednoduché operace v podobě označení obrázku, schválení půjčky nebo předpovědi hodnot prodejů. Díky automatizaci těchto činností se nicméně mohou zaměstnanci věnovat pracovním činnostem s vyšší přidanou hodnotou, pokud k tomu dostanou tu správnou příležitost. Zapojování umělé inteligence a čerpání souvisejících výhod se neobejde bez velké míry předvídavosti vůči uvažovaným přístupům a řešením. Již ve fázi plánování automatizace činnosti, např. v podobě skenování a schvalování faktur před jejich úhradou, se manažeři musí zamýšlet nad budoucí podobou oblasti řízení financí a nechávat si otevřené možnosti flexibilně reagovat na nejrůznější vývoje technologií. V krátkodobé perspektivě doporučuje společnost A.T. Kearney, aby se podniky zaměřily především na takové iniciativy z oblasti narrow AI, které se dají dobře realizovat již dnes a mají okamžitý efekt. Paralelně musí ale připravovat své zaměstnance i přizpůsobovat obchodní procesy a strategii celé firmy na zavádění budoucích aplikací umělé inteligence, které budou suplovat lidské činnosti a shromažďovat data i další vstupy podstatně efektivněji než lidé.


Phonexia

Identifikace mluvčího dle analýzy hlasu a jazyka

Phonexia Speech Engine dokáže identifikovat mluvčího, jazyk, pohlaví, přepsat řeč do textu nebo vyhledat konkrétní slova, a to vše na jedné modulární a snadno integrovatelné platformě. Phonexia již od svého založení ve značné míře využívá techniky souhrnně označované pojmem umělá inteligence. Již v roce 2006 uvedla systém identifikace jazyka založený na umělých neuronových sítích. Dnes se umělá inteligence využívá prakticky v každé technologii a produktu Phonexie, ať už jde o přepis řeči, identifikaci jazyka, identifikaci řečníka, odhad věku osoby, nebo jiné technologie.

Phonexia dodává své technologie prostřednictvím partnerů a společně s nimi vytváří výsledné řešení pro klienta. Firma byla založena v roce 2006 jako spin-off Fakulty informačních technologií na Vysokém učení technickém v Brně. Od té doby poskytuje služby kontaktním centrům, finančním institucím a organizacím bojujícím s kriminalitou ve více než 60 zemích světa.

Téma

Společnost Phonexia vyvíjí inovativní technologie pro řečovou analytiku a hlasovou biometrii. V roce 2018 uvedla na trh technologii Deep Embeddings TM, která jako první na světě používá pro identifikaci mluvčího výhradně hluboké neuronové sítě s cílem poskytnout nejvyšší přesnost a rychlost.

25


Autocont

Téma

Průmyslová umělá inteligence přináší revoluci do výroby Průmyslová umělá inteligence (Industry Artificial Intelligence – IAI) přináší výrobcům doslova okamžik osvícení. Elektřina a zejména zařízení umožňující bezpečnou práci bez denního světla dovedly průmysl do 20. století. Zapojení umělé inteligence do provozu továren představuje další generaci průmyslové výroby umožňující nevídané zlepšení v oblasti produktivity a kvality produktů prostřednictvím optimalizace výrobních procesů.

Umělou inteligenci lze využít ke zpracování dat pro automatické rozhodování, řešení problémů a provádění managementu řízení výroby. Továrna vybavená internetem věcí (IoT) může očekávat, že jí IAI umožní: automatizovat složité úkoly, monitorovat data a reagovat na ně v reálném čase, zvýšit efektivitu a kvalitu výroby, provozovat komunikaci jak interní, tak se vzdálenými dodavateli nebo zákazníky, učit se a zlepšovat se samostatně a na základě lidských vstupů. Sama o sobě působí tato opatření jako poměrně přímočarý pokrok. Taková zařízení však v kombinaci mohou zcela transformovat průmyslové prostředí a vyřešit problémy, které trápily výrobu již dlouho před vynálezem žárovky.

26

Výrobci se dělí na ty, kteří v IAI věří, a ty, kteří ji provozují Umělá inteligence je ve výrobě aplikována již dostatečně dlouho na to, aby 70 % podnikatelů věřilo v její moc transformovat průmysl. Pro mnoho z nás přesto umělá inteligence zůstává poněkud neznámým konceptem, takže ti, kdo skutečně podnikají odvážné kroky při implementaci umělé inteligence, jsou stále v menšině. Více než 60 % světových výrobců zvažuje využití IoT ke zpracování dat ze zapojených produktů a výroby. Avšak výrobci, kteří skutečně dosáhla svou strategii prostřednictvím IAI, investují do ní a rozvíjejí ji, představují jen špičku ledovce. Pouze 2 % společností dosud skutečně dosáhly úspěchu, přičemž více než 50 % selhalo na první překážce – nepodařilo se jim transformovat jejich víru v umělou inteligenci do vize vlastní budoucnosti. Přitom jde o obrovskou příležitost, jak předehnat konkurenci. Zkoumat, plánovat, získávat stoupence a přesvědčit vrcholový management o nutnosti implementace změn, jež mohou v příštích pěti až deseti letech znamenat rozdíl mezi selháním, mírným úspěchem nebo fenomenálním růstem.

IAI řeší tradiční výrobní problémy Na základě sběru a zpracování dat v takovém měřítku, kdy to není proveditelné bez strojového učení, může umělá inteligence poskytnout poznatky o produktivitě nad rámec toho, co bylo možné v daném odvětví předvídat v minulosti. IAI je také možné využít k tomu, aby byly tyto poznatky převedeny na reálné kroky realizované pomocí automatizace výrobních a administrativních procesů. A protože vše se odvíjí od efektivity a lepší návratnosti investic, v případě správné realizace bude váš další rozvoj postaven na vašem vlastním úspěchu. Budete lépe využívat svou stávající pracovní sílu a vytvářet lepší produkty, které nalákají více zákazníků.


KŽV

KRAB S-light – vozík pro měření geometrie kolejí

Systém měří a zaznamenává (v dráhovém kroku 0,25 m) následující veličiny: rozchod, směr, výšku, převýšení, zborcení, ujetou dráhu, rychlost jízdy. Prvotní zpracování signálů od jednotlivých senzorů je provedeno pomocí měřicího počítače se systémem Android, přičemž je zajištěno následující: čtení a procházení signálů popsaných výše, zobrazení aktuálních hodnot vybraných veličin včetně signalizace při překročení mezních hodnot, záznam identifikačních údajů měřeného úseku trati, záznam vložených událostí (poškození pražců, znečištění štěrku) včetně přesné polohy. Záznam všech měřených parametrů se ukládá v dráhovém kroku, přičemž maximální měřená vzdálenost je dána kapacitou paměti měřicího počítače.

program vypočítá z naměřených hodnot primárních geometrických veličin výsledné hodnoty s vlnovou délkou λ = 1 ÷ 25 m pomocí Fourierovy transformace. V programu je po provedení výpočtu možné sledovat: směr a výšku koleje ve vlnových délkách λ = 1 ÷ 25 m, rozdělení všech měřených veličin na krátkovlnnou (λ < 25 m) a dlouhovlnnou (λ > 25 m) složku, tzv. úsekové hodnocení – statistické hodnocení traťové geometrie na základě směrodatné odchylky a indexu kvality, tabulku lokálních závad.

Téma

Zdá se vám snad, že měření geometrie kolejí není nic těžkého? Opak je pravdou. Konkrétně společnost KŽV se touto problematikou zabývá již od roku 1992. Díky jejím přístrojům mohou české vlaky jezdit bez případných poruch a nehod. Jedním z nejnovějších produktů je Krab-S-Light, který se může pochlubit maximální rychlostí měření 15 km/h a dobou provozu 20 hodin.

Vyhodnocení měření Po ukončení měření jsou všechna data nahrána do běžného počítače, ve kterém je nainstalován vyhodnocovací program Krab 10. Tento

27 27


CyberARMS Hledáte komplexní nástroj pro řízení kybernetické bezpečnosti?

Tovek CyberARMS vám umožní:    

Jste zahlceni planými poplachy a schází vám kvůli tomu čas na analýzu a řešení skutečných kybernetických incidentů? Berete vážně rizika spojená s dodavatelským řetězcem a chcete důkladně prověřovat své dodavatele a externí spolupracovníky?

Potřebujete vědět, kde se ve vašich systémech vyskytují osobní údaje a citlivé informace a co se s nimi děje? Analytický, rešeršní a monitorovací systém (ARMS) je léty  prověřen nasazením v oblasti vyšetřování organizované kriminality,  finančních podvodů a bezpečnostních rizik. Využívají ho soukromé  i vládní organizace v ČR i zahraničí. Systém ARMS byl testován v  rámci bezpečnostního výzkumu Ministerstva vnitra ČR  při návrhu  metodiky detekce a eliminace kybernetických hrozeb, která byla  následně certifikovaná Národním bezpečnostním úřadem. Tak  vznikl CyberARMS. 

Tovek CyberARMS umožňuje: 

Spojit informace ze SIEM systému, monitoringu firem a osob, systémů řízení výroby a dalších informačních systémů do jednoho uceleného pohledu. Prověřovat klíčové dodavatele, zaměstnance i externí spolupracovníky a odhalovat s nimi spojená rizika. Shromažďovat důkazy potřebné pro vyvození odpovědnosti za kybernetický incident. Provádět GDPR audit šedých dat a identifikovat v nich osobní údaje a citlivé informace.

Z jednoho místa snadno dohledat informace o kontextu určité  bezpečnostní  události  a  rozhodnout,  zda  se  jedná  o  kybernetický incident.  Shromáždit  důkazy  ze  zdrojových  systémů  a  poskládat  dohromady  průběh  incidentu,  jeho  dopady  a  vyvodit  konkrétní odpovědnost.   Na  základě  shromážděných  poznatků  realizovat  efektivní  protiopatření či nápravné opatření, uplatnit pojistné plnění či  podat trestní oznámení.   Na  základě  požadavku  dle GDPR  jedním  dotazem  vyhledat  veškeré  osobní  údaje  o  určité  osobě,  napříč  informačními  systémy i šedými daty.    Sledovat  a  vyhodnocovat  šedá  data  v organizaci  a  identifikovat v nich osobní údaje a citlivé informace a z nich  plynoucí  rizika  ve  vztahu  k bezpečnosti  informací  nebo  k  GDPR.   Předcházet  rizikům  vyplývajícím  z  dodavatelského  řetězce  díky  schopnosti  prověřovat  spolehlivost  dodavatelů,  jejich  kybernetickou  vyspělost,  ekonomické  zdraví  nebo  zranitelnosti jimi dodávaných systémů.  Využívat  šablony  dotazů,  které  umožní  přesně  vyhledat  a  automaticky  doručovat  informace  o osobách,  místech,  organizacích,  událostech  ve  vztahu  ke  kybernetické  bezpečnosti. 

 

   

Řešeními, která pomáhají najít, pochopit a využít informace skryté  ve  velkých  objemech  rozmanitých  dat,  se  zabýváme  již  od  roku  1993.  Za  tímto  účelem  jsme  vyvinuli  originální  softwarovou  platformu, která umožňuje: 

Tovek   CyberARMS  je  modulární  řešení,  které  lze  snadno  nasadit  nad  váš  SIEM  systém,  registry,  informační  systémy,  datová  úložiště  i  nad  externí  zdroje  informací.  Funkce  systému  lze  v případě  potřeby  integrovat  do  dalších  aplikací  pomocí  dokumentovaného API.  

najít

pochopit

využít

Rychle vyhledávat  a  třídit  informace  o  určitém  tématu  obsažené  v interně  vytvářených  nebo  získávaných   dokumentech, zprávách, záznamech a databázích.   

tovek.cz


Cyber ARMS

©

TOVEK 2019  

Snadno extrahovat fakta a souvislosti potřebné pro konkrétní  rozhodovací  situaci  a  propojovat  je  ve  věcných,  časových  a  geografických souvislostech.  Názorně prezentovat získané informace a znalosti v kontextu  potřeb  konkrétního  uživatele  formou  diagramů,  map,  rešerší  či interaktivních přehledů.   

Platforma TOVEK  umožňuje  efektivně  využívat  dostupné  zdroje  dat  k  získávání  správných,  jasných  a  včasných  informací  pro  podporu  rozhodování,  vyjednávání,  řízení  či  plánování.  Příklady  dalšího využití Platformy Tovek:  

Marketing –  analýza  obsahu  provozu  kontaktního  centra,  monitoring konkurence, sledování novinek a trendů.  Plánování a strategie  –  zpracování  SWOT  analýz,  monitoring příležitostí a hrozeb, analýza rizik.     Firemní komunikace – reakce na mediální ataky, analýza dat  ze sociálních sítí, analýza vlivových skupin.  Obchod  –  příprava  podkladů  pro  obchodní  jednání  a klíčové  nabídky, monitoring zákazníků a dodavatelů.  Výzkum a vývoj  –  podpora  výzkumných  týmů  při  sdílení  informací, virtuální knihovna odborné literatury.  Výroba  –  projednávání  změn  ve  výrobě,  virtuální  knihovna  výrobní dokumentace.   Zákaznická podpora  –  kontaktní  centra,    helpdesky,  informační portály.  Bezpečnost a interní vyšetřování –  prošetřování  bezpečnostních  událostí  a incidentů,  odhalování  podvodů,  prověrky personálu.   Týmová spolupráce  –  tvorba  znalostní  a  poznatkové  báze  pro sdílení know‐how.  Shoda s předpisy  (specificky  GDPR)  –  provádění  kontrol  a  auditů informačních aktiv. 

  Architekturu CyberARMS tvoří tři základní moduly: 

Tovek Server Serverová aplikace  pro  automatizované  zpracování  strukturovaných  i  nestrukturovaných  dat  z  různých  zdrojů.  Z  obsahu dat, metadat a extrahovaných entit tvoří informační bázi.  Ta  umožňuje  konsolidovat,  analyzovat  a monitorovat  data,  která  se  přímo  týkají  kybernetických  bezpečnostních  incidentů  nebo  s nimi  souvisí.  Služby  Tovek  Serveru  lze  využívat  prostřednictvím  klientský, aplikací nebo API.    

Tovek Web Client Webová aplikace  pro  jednoduché  a  intuitivní  využívání  funkcí  Tovek Serveru. Umožňuje informace o bezpečnostních událostech  a incidentech filtrovat pomocí hodnot atributů, rozpoznaných entit  či  definovaných  kategorií.  Vyhodnocení  událostí  usnadňuje  zvýraznění rozpoznaných zranitelností a dalších entit a vizualizace  souvisejících vazeb.  

Tovek Tools

Desktopová aplikace  pro  zpracování  analytických  výstupů  v podobě  kategorizovaných  rešerší  a  diagramů,  znalostí  a poznatkové  báze  a  šablon  pro  zadávání  expertních  dotazů  a  vytváření  dashboardů.  Pomocí  Tovek  Tools  lze  samostatně  zpracovávat data na lokálním počítači uživatele nebo je lze připojit  na  jeden  či  několik  Tovek  Serverů.  Speciálním  případem  je  připojení  k  Tovek  HUB,  prostřednictvím  kterého  lze  prohledávat  obsah databází smluvních partnerů Toveku. 

 

Zaujali jsme vás? Kontaktujte nás a získejte další informace: obchod@tovek.cz +420 222 728 129

tovek.cz


autor: Tomáš Vejlupek

TOVEK

Má mozek ještě šanci?

Téma

Budeme se umět rozhodovat bez pomoci „asistentů“? Na základě čeho nám k rozhodnutí budou „asistenti“ pomáhat? Co má společného „asistent“ v podobě člověka a v podobě umělé inteligence? Tak právě potřeba hledat a dávat odpovědi na tyto otázky byla motivem k rozhodnutí vytvořit platformu Má mozek ještě šanci? a zahájit její činnost konferencí s podtitulem: Vše, co jste chtěli vědět o umělé inteligenci (a báli jste se zeptat).

30

Iniciátoremy platformy jsou dvě technologické firmy, které na první pohled spolu nemají vůbec nic společného. Historie hlavního organizátora, firmy TOVEK, začala před 25 lety, kdy se její zakladatel Tomáš Vejlupek rozhodl vybudovat firmu, která bude nabízet řešení pomáhající lidem při jejich rozhodování najít, pochopit a využít informace skryté v hromadách různorodých dat. Historie odborného garanta konference, firmy GoodAI, začala před pěti lety, kdy se její zakladatel Marek Rosa rozhodl investovat do vývoje obecné umělé inteligence, která pomůže lidstvu vyřešit otázky jeho přežití a porozumět vesmíru. Společným jmenovatelem oblasti zájmu obou firem je ale tvorba znalostí z dat. Specificky pak znalostí pro rozhodování „inteligentních entit“. Na jedné straně lidí a na straně druhé umělé inteligence. Rozhodování člověka dobře popisuje tzv. OODA cyklus (Observe, Orient, Decide, Act), tedy pozorování, orientace, rozhodnutí, akce. Rozhodnutí lze ovlivnit pouze dvěma způsoby: tím, které informace dostane subjekt k dispozici, resp. přes které informační filtry jsou mu dostupné informace zprostředkovávány, tím, jak se subjektu „pomáhá“ pochopit zprostředkované informace pro dosažení nějakého cíle či úkolu nebo pro naplnění nějaké potřeby. Výběr ze všech možných variant rozhodnutí pak závisí v případě člověka už jen na jeho intuici, zkušenosti nebo vnitřních hodnotách. V případě umělé inteligence to pak záleží na vytvořeném (naučeném) modelu popisu reality a navazujících rozhodovacích algoritmech. Přemíra informací a nedostatek znalostí o stále rychlejších a komplikovanějších procesech je příčinou toho, že je člověk nucen či ochoten spoléhat na „asistenty“, kteří mu vyberou pouze ty správné informace a prezentují je jasným způsobem právě v okamžiku potřeby. Asistentem pak může být buď člověk (poradce, expert) vybavený potřebnými nástroji na efektivní práci s daty plus svojí vlastní „neuronovou sítí“, nebo systém založený na umělé inteligenci, který se práci člověka snaží nějakým způsobem nahradit, resp. automatizovat na základě naučených modelů (v umělé neuronové síti). Z toho plynou pro podporu rozhodování dva problémy:

omezená schopnost, možnost či ochota „asistenta“ zpracovávat a porovnávat informace z různých zdrojů a z toho plynoucí hrozba uzavírat subjekt do informačních bublin, omezená schopnost či předpojatost „asistenta“ v prioritách výběru

a způsobu prezentace poznatků nabídnutých subjektu pro orientaci v dané situaci. Možnost ovlivňovat rozhodování lidí pomocí obsahu prezentovaných informací a způsobu jejich zpracování byla využívána odedávna (reklama, dezinformace, „reflection control“). Mohutný rozvoj digitalizace, komunikace a zejména umělé inteligence dává těmto možnostem ale zcela nový rozměr. Je proto nutné vědět, jak snadno mohou být naše rozhodnutí, chování a názory ovlivněny službami různých lidských i umělých „asistentů“. Cílem platformy Má mozek ještě šanci? je tedy zdůrazňovat různé technologické, byznysové, právní a lidské aspekty využívání dat a technologií pro rozhodování člověka a pro vývoj automatizovaných či autonomních systémů, které budou toto rozhodování ovlivňovat či zcela nahrazovat. Klíčová je v tom výchova nové generace lidí, kteří budou schopni: poskytovat správné, jasné a včasné informace ostatním lidem, kteří na jejich vyhledávání a zpracovávání nemají čas nebo schopnosti,

„učit“ umělou inteligenci zpracovávat informace pro podporu rozhodování lidí, pro dosahování lidmi zadaných cílů a pro řešení důležitých problémů. Mozek má tedy ještě šanci! Šanci být mozkem dobrého lidského asistenta i mozkem dobrého učitele umělých asistentů, kteří budou schopnosti těch lidských rozšiřovat a znásobovat.


autor: Tomáš Vejlupek

TOVEK

Ne, nemám na mysli nějakou syntetickou bytost vybavenou umělou inteligencí, jak by odpovídalo současnému „hypu“. Mám na mysli člověka vybaveného vlastní neuronovou sítí a nástroji pro efektivní syntézu poznatků z různých zdrojů dat do podoby přesných, jasných a včasných informací využitelných pro rozhodování.

Slovo syntetik zní trochu nezvykle, ale jsem přesvědčen, že nebude trvat dlouho a stane se jednou z nejvyhledávanějších kvalifikací. Dnes jsou to analytici a v souvislosti s big data pak zejména datoví analytici. Co je ale výsledkem datové analýzy? Jsou to buď nějaké signály (trendy, odchylky, periodicity), nebo zajímavé pohledy (korelace, klasifikace, vzorce uspořádání). Z pohledu využitelnosti k rozhodování tedy jen další informace, které by se měly vzít v úvahu a které i často vytvářejí kognitivní disonanci, a tudíž odmítání je akceptovat. A v tom je problém. Jeden moudrý výrok praví: „Člověk bez informací nemůže mít odpovědnost; člověk, který informace má, se nemůže odpovědnosti vyhnout.“ (Jan Carlson) Každý manažer by se z titulu své pozice neměl vyhýbat odpovědnosti. Praxe bývá bohužel jiná. Manažeři jsou často nuceni přijímané informace filtrovat, aby snížili svou odpovědnost nebo alespoň minimalizovali riziko, že nedokázali správně rozhodnout. Špatný manažer? Ne. V mnoha případech se tomuto jednání nelze divit. Příčina je poměrně zřejmá. Většina informací k manažerům přichází ve formě signálů a útržkovitě bez potřebného kontextu k rozhodnutí. Každý si podvědomě vybíráme pouze signály odpovídající naší zkušenosti, ke kterým jsme schopni si doplnit relevantní kontext. Tato situace má pouze jedno řešení, a tím je právě role syntetika. V mnoha firmách existují možní kandidáti na tuto roli. Jsou to ti, na které se manažeři obracejí, když potřebují sehnat a zpracovat informace pro orientaci v nově vzniklé situaci či problému. Úkolem tohoto člověka je pak vytvořit ucelený, avšak stručný přehled, kde je to nejpodstatnější – kontext potřebný pro rozhodnutí – příběh. Problém je v tom, že lhůta pro vypracování kvalitních podkladů bývá většinou krátká, ale jejich vytvoření vyžaduje spoustu času. Platí zde známé pravidlo, že nelze splnit najednou to, aby výstup byl rychlý, kvalitní a levný. To je také důvod, proč si takový výstup necháváme zpracovat jen pro řešení skutečně závažných problémů, a pak na něj také většinou hodně spěcháme.

Téma

Máte již dobře vyzbrojeného firemního syntetika?

Nástroje vyvíjené firmou TOVEK tuto situaci umožňují radikálně změnit. Řešení TOVEK ARMS (analytický, rešeršní a monitorovací systém) umožňuje lidem v roli syntetiků velmi rychle: najít všechny dostupné informace k jakémukoliv tématu, pochopit, které z nich mají jakou souvislost s danou situací, využít zjištěné poznatky k tvorbě: názorné prezentace „příběhu“ pro příjemce včetně živých odkazů na zdroje, znalostní a poznatkové báze pro ještě rychlejší zpracování budoucích požadavků. Slovo „analytický“ se může zdát v rozporu s hlavní myšlenkou tohoto článku, ale není. Analýza samozřejmě vždy musí předcházet syntéze. Ve vytváření různých analytických pohledů na data je technologie daleko efektivnější než člověk. Kreativní syntéza, doufejme, ještě dlouho zůstane doménou člověka. Už proto, že výstupy syntetika jsou určeny zase jinému člověku. Díky investici do řešení ARMS pak lze dostupná data využívat k podpoře rozhodování mnohem: častěji – zpracování základního podkladu pro schůzku v řádu minut, kvalitněji – vizuální prezentace informací ve vztazích a souslednostech, levněji – stejný výstup za méně času, vyšší kvalita výstupu za daný čas. Řešení ARMS může být ve firmě využito pro mnoho různých skupin uživatelů. Mimo jiné také pro analýzu obsahu tzv. šedých dat za účelem zavedení již účinného GDPR.

31 31


Platforma BRISKMINER 

VIZUÁLNÍ KONTROLA KVALITY A AUTOMATIZACE    

Je pro  vás  vizuální  kvalita  kritickým  parametrem? 

 Možnost nepřetržitého nasazení 24/7   Statistické vyhodnocování trendů a daty  řízená optimalizace kvality   Odstranění chyb vlivem lidského faktoru   Nasazení v cloudu či na vlastním hardwaru  s maximální mírou ochrany vašich dat 

Je pro  vás  flexibilita  a  schopnost  rychle  přizpůsobit se změnám důležitá?  Je objem vámi zpracovávaných dat obrovský?  Univerzální  řešení  vám  nevyhovují  a  chcete  nástroj, který se přizpůsobí vám?  Platforma BriskMiner, kterou vyvíjí společnost  BurgSys je pokročilým nástrojem počítačového  vidění  využívajícím  umělou  inteligenci.  Skládá  se  ze  tří  samostatných  produktů,  které  zahrnují  nástroj  pro  vizuální  detekci  poruch,  vizuální  rozpoznávání  druhů  produktů  a  detekci  polohy  objektu  či  defektu  v obraze.  Pomůže vám doplnit funkčnost vašich kamer a  zdrojů  obrazových  dat  o  pokročilé  analytické  funkce. 

Průmyslové segmenty nasazení:         

Platforma BriskMiner  umožňuje  automatizovat analýzu obrazových dat:   Poskytneme vám vizuální kontrolu nad  kvalitou vašich výrobků a rozpoznáváním  typů poruch 

   

Automobilový průmysl  Pásová výroba  Maloobchod  Telekomunikační technologie  Energetika   Zdravotnictví  Potravinářství a zemědělská výroba  Doprava


Java, C++, C, C# a dalších. S integrací vám rádi  pomohou naši odborníci.  

Architektura platformy  BriskMiner  se  skládá  z intuitivního  webového  rozhraní  a  serverové  části.  Prostřednictvím  webového  rozhraní  je  možné  nahrávání  a  správa  trénovacích  dat,  včetně  rozšiřování  nových  typů  výrobků.  Zákazník  si  zde  může  také  systém  sám  doučit  na vlastní data. 

Platforma BriskMiner  je  schopna  pomoci  s problémy jako jsou kontrola kvality v pásové  výrobě,  automatické  rozponávání  produktů,  automatický  docházkový  systém,  počítání  patogenních buněk v mikroskopických datech,  monitorování  poruch  tratí,  vyhledávat  ve videích  pořízených  dronem,  měřit  plochu  postiženého  území  na satelitních  snímcích,      monitorovat  kvalitu  potravin,    určovat  výskyt  objektů  z leteckých  snímků,  monitorovat  pohyb  zvěře  či  zboží  a  dalších.

Integrace do stávajícího informačního systému  je  snadná.  Serverová  část  umožňuje  komunikovat  přes  standardizované  aplikační  rozhraní,  díky  kterému  je  integrace  možná  z webového  prohlížeče,  příkazové  řádky  či  libovolného  programovacího  jazyka  včetně   

Více informací na:  sales@burgsys.com  www.burgsys.com  


Organizátor

Odborný partner

platinový partner

zlatý partner

partneři

Pod záštitou

Mediální partneři

Profile for DCD Publishing s.r.o.

Tovek – Má mozek ještě šanci?  

Tovek – Má mozek ještě šanci?