TÉMA ČÍSLA
Víc než boti aneb vzájemné prolínání AI a her Michala Benešovská
O umělé inteligenci se bavíme v mnoha souvislostech. Řeší se její dopad na byznys, zaměstnanost, vzdělávání, průmysl a v neposlední řadě vyvolává otázky týkající se etiky. Umělá inteligence je ale také už několik let nedílnou součástí zábavního průmyslu, respektive počítačových her. Ať už jde o hru prakticky jakéhokoliv žánru, každá obsahuje celou řadu prvků, které ovládá umělá inteligence. Tím to ale nekončí – umělá inteligence ve spojitosti s počítačovými hrami dalece přesahuje hranice virtuálního světa. Umělá inteligence se ve hrách vyskytuje běžně – od kódu ovládajícího oponenta v Pongu nebo ducha v Pac-Manovi až po algoritmy vytvářející vesmír ve hře Elite, která pomohla prorazit konceptu generického vytváření herních světů. Vývojáři využívali umělou inteligenci novými a neotřelými způsoby, čímž otevřeli dveře dalším významným pokrokům. Ostatně i Alan Turing, který je právem považován za jednoho z otců zakladatelů dnešní AI, vyvinul algoritmus pro hraní šachů dříve, než vůbec existoval počítač, na kterém by se spustily. Na přítomnost AI ve hrách jsme si natolik zvykli, že ji ani nevnímáme. Využívá se jak pro nepřátelské boty, tak NPC (nehratelné postavy), které zdánlivě nedělají vůbec nic – což je asi to první a základní, co každému v sou-
28
Reseller Magazine
vislosti s tématem AI a hry vytane na mysli. To ale není zdaleka vše, AI a herní vývoj jsou oblasti, které se vzájemně prolínají a společně přinášejí revoluci – AI se i nadále používá k „oživování“ her, nicméně hry samotné jsou díky ní nyní schopné studovat své vlastní vzorce a v závislosti na poznatcích upravovat své vlastní algoritmy, což je také způsob, jak se samotná umělá inteligence vyvíjí a stává se pokročilejší. Dnešní počítačové hry jsou rovněž velice realistické a poskytují ideální prostředí pro algoritmy umělé inteligence vyžadující obrovské množství dat, ze kterých se mohou učit. Podívejte se na průniky AI a her z několika perspektiv.
Herní zkušenost a umělá inteligence
První oblastí, kterou se budeme zabývat, je herní zkušenost a její vylepšování prostřednictvím umělé inteligence. Strojové učení, kontextově citlivé chování, neuronové sítě, parsování přirozeného jazyka – všechny tyto techniky posouvají hry kupředu už roky. Strojové učení běží na úložištích dostupných dat a používá
tyto informace k vytvoření světa, ve kterém mohou postavy „žít“ a provádět základní akce. Algoritmy umělé inteligence musejí zpracovat velké množství informací, aby měly správné reakce na specifické podněty. Díky pokročilé AI se rychle vyvíjejí metody, jakými jsou postavy a herní prostředí ve hře vyjádřeny. Rostoucí počet hráčů, hluboké učení a stále rostoucí množství dat, která mají vývojáři k dispozici, jsou důvodem, že herní prostředí a herní postavy jsou realističtější a přirozenější než kdy předtím. Díky tomu je dnešní herní zkušenost důmyslnější a přináší daleko hlubší ponoření do herního světa. Hry nemohou existovat bez postav, ať už jde o postavy, které ovládá hráč, nebo postavy jiných hráčů, či postavy nehratelné. Vytváření postav je časově náročné, jelikož je zapotřebí zohlednit plno aspektů. Generování 2D Maria je dneska už hračka, ale co realistická postava ve 3D? Existuje celá řada výsledků výzkumu, které osvětlují generování obličeje, hlasů a pohybů herních postav. Nvidia a nezávislé vývojářské studio Remedy Entertainment sestavily automatizovanou techniku hlubokého učení v reálném čase vytvářející 3D obličejové animace ze zvuku s nízkou latencí. Tento end-to-end model pracuje se vstupy ze zvukových křivek a výstupem jsou vrcholné souřadnice obličejového modelu ve 3D. Tuto techniku lze použít například při dialogu ve hře, pro avatary ve virtuální realitě a teleprezenci. A to je přímo ukázkové využití AI ve hrách. listopad 2019 | www.rmol.cz
