TEZE ČKA
k informačnímu modelování staveb (BIM)
Česká komora architektů vítá zavádění metody informačního modelování staveb (BIM) jako nevyhnutelný a prospěšný posun v oblasti navrhování, realizace a správy staveb. V prostředí rostoucích nároků na tvorbu a předávání informací představuje BIM cestu k zachování efektivity, kvality a udržitelnosti stavebních projektů.
Jako profesní organizace zastupující architekty si uvědomujeme, že zavádění BIM přináší zásadní změny v procesech a zodpovědnostech jednotlivých účastníků projektu. Architekti a projektanti, kteří vytvářejí a předávají požadované informace pro aplikaci metody BIM, se musí těmto změnám přizpůsobit.
Současně však hájíme postavení architektů v roli tvůrců ideové koncepce a návrhu stavby, kde metoda BIM nesmí znamenat zbytečnou komplikaci.
Teze ČKA k informačnímu modelování staveb tedy odrážejí nejen odborný pohled našich členů. Naší prioritou je zajistit, aby zavádění BIM přispívalo k vyšší kvalitě architektury a vystavěného prostředí a zároveň respektovalo a posilovalo roli architektů v tomto procesu.
K odborné diskusi proto předkládáme následující návrhy řešení jednotlivých okruhů:
1. BIM má být nástrojem, nikoli překážkou
Metoda BIM nesmí být překážkou omezující účast malých projekčních ateliérů ve veřejných zakázkách, architektonických soutěžích ani při zadávání zakázek malého rozsahu. Právě malé a střední ateliéry tvoří páteř architektonické obce a významně přispívají k vyšší kvalitě vystavěného prostředí.
ČKA proto považuje za klíčové, aby zavádění BIM včetně případného zákonného rámce nevedlo k vyloučení těchto subjektů z trhu kvůli neúměrným nárokům na softwarové vybavení, administrativu nebo kapacity. BIM by měl být implementován způsobem, který umožní postupné zapojení všech typů subjektů včetně těch, které nedisponují rozsáhlým zázemím.
Je nutné, aby podmínky zadávacích řízení odpovídaly charakteru projektu a fázi návrhu. Zvláště v raných koncepčních fázích nebo u zakázek malého rozsahu musí být vyžadování metody BIM vždy odůvodněno jejím přínosem s ohledem na náklady a složitost.
2. Koncepce zavádění BIM v ČR
ČKA sice respektovala vládní Koncepci zavádění metody BIM v České republice z roku 2017 jako zásadní strategický dokument přispívající k digitalizaci stavebnictví, ale současně zpochybňovala navrhované termíny a dílčí kroky k jejímu naplnění. Komora aktivně sledovala její vývoj a zapojila se do připomínkování. Teprve aktualizace Koncepce v roce 2024 ovšem představuje významný posun správným směrem, zejména díky důrazu na realistické termíny uplatňování a vytvoření jednotného rámce pro management informací založeného na mezinárodních standardech.
Současně však ČKA upozorňuje, že stanovené cíle Koncepce se dosud nedaří plnit v plánovaném rozsahu ani tempu.
Proto považujeme za nutné realisticky nastavit plán pro její naplňování s ohledem na připravenost trhu. Zároveň je třeba posílit zapojení zástupců profesních organizací do rozhodovacích procesů, pravidelně vyhodnocovat dosažené milníky a vést otevřenou komunikaci směrem k odborné veřejnosti.
3. Zákon o BIM
Zákon o správě informací o stavbě a informačním modelu stavby (tzv. zákon o BIM) je součástí Koncepce BIM. V současnosti je projednáván v Poslanecké sněmovně a jeho účinnost se předpokládá od 1. ledna 2027. Tento termín považuje Komora z níže uvedených důvodů za nerealistický.
Zákon zásadním způsobem ovlivní zadávání významné části nadlimitních veřejných zakázek. Jeho uvedení do praxe dopadne nejen na zadavatele, ale i na dodavatele. Konkrétní dopady však nelze zatím přesně odhadnout, protože dosud chybějí prováděcí vyhlášky, které teprve stanoví konkrétní povinnosti – včetně povinností autorizovaných osob.
Zákon, který měl původně symbolicky završit Koncepci BIM, je prosazován v průběhu jejího zásadního přepracování. Není proto možné utvořit si reálnou představu o dopadech ani na základě metodik a standardů, které v posledních letech nebyly dokončeny ani ověřeny v praxi.
Metodu BIM již dnes využívá řada projektů v soukromém i veřejném sektoru. Stále však zdaleka nelze hovořit o ustáleném standardním rámci pro management informací.
ČKA proto požaduje, aby byly bezodkladně vypracovány a před nabytím účinnosti zákona v praxi otestovány prováděcí předpisy. Zadavatelé i zhotovitelé tak získají čas na přípravu na nové povinnosti. Upozorňujeme, že dlouhodobě chybí sběr relevantní zpětné vazby z pilotních projektů, na nichž měly být ověřeny jednotlivé aspekty managementu informací.
Zbývající čas do účinnosti zákona považujeme za velmi krátký a v případě dalších průtahů budeme usilovat o odložení povinností z něj vyplývajících.
4. Vzdělávání v oblasti BIM
V rámci Koncepce BIM probíhá příprava i realizace vzdělávacích aktivit. Ty jsou však zatím postaveny na neexistujících či v praxi dostatečně neověřených metodikách a standardech a cílí převážně na veřejné zadavatele.
ČKA zdůrazňuje zásadní potřebu komplexního vzdělávacího systému zahrnujícího všechny aktéry, včetně profesních skupin, které se podílejí na přípravě a realizaci staveb. Nelze jej ponechat jen na komerčních školeních či iniciativě jednotlivců. Je nutný systematický a koncepční přístup podporovaný mimo jiné profesními organizacemi.
ČKA proto doporučuje vytvořit vzdělávací program pro architekty a projektanty v oblasti BIM a zajistit pro něj dostatečné finanční prostředky ze zdrojů určených k realizaci Koncepce BIM. Klíčové je aktivní zapojení profesních komor do tvorby vzdělávacích standardů a kurikula, nastavení systému průběžného vzdělávání reflektujícího aktuální vývoj BIM a zajištění metodické podpory. Cílem nemá být pouze formální proškolení, ale skutečné pochopení principů BIM a jeho přínosů pro kvalitu stavebních projektů.
5. Ekonomické aspekty BIM a profesní standardy
Implementace BIM přináší významné změny do výkonu profese architektů a projektantů, spojené s vyšší časovou i odbornou náročností. ČKA si uvědomuje, že dosavadní výkonové standardy tyto zvýšené nároky na tvorbu komplexních digitálních modelů nezohledňují.
Nezbytné HW a SW vybavení a odpovídající proškolení odpovědných osob představuje také významnou finanční zátěž pro projektové ateliéry. Omezený počet dodavatelů softwaru ztěžuje hledání dostupných a úsporných alternativ, zejména pro menší subjekty.
Je nezbytné důsledně využívat existující otevřené standardy, formáty a schémata, které umožňují propojení různých nástrojů a omezují závislost na konkrétním softwarovém řešení.
Nejprve je nezbytné vytvořit ucelený metodický rámec a technické standardy pro BIM, které poskytnou jednoznačný základ pro definování rozsahu a požadavků na využívání metody BIM. Teprve poté bude možné odpovídajícím způsobem upravit stávající standardy výkonů a služeb architektů a projektantů tak, aby zohlednily dodatečné práce spojené s touto metodou.
ČKA proto doporučuje systematický postup zahrnující důkladnou analýzu dopadů BIM na profesní činnosti a návrh odpovídajících úprav vnitřních předpisů a standardů. Cílem je nastavit spravedlivý a transparentní systém odměňování, který zohlední zvýšenou náročnost práce v BIM a zároveň zajistí adekvátní ohodnocení práce autorizovaných architektů.
6. Role autorizovaných osob v BIM
Pomalé uplatňování Koncepce BIM se v praxi často odráží na nesprávně nastaveném rámci pro management informací. Architekti a projektanti jsou ze strany některých zadavatelů a jejich konzultantů nuceni nastavovat celý systém managementu informací s využitím BIM včetně definování požadavků na informace. V podstatě tak vykonávají činnosti náležející zadavateli, které jsou navíc v protikladu k jejich vlastním zájmům.
K tomu dochází typicky při zpracování Plánu realizace BIM (BEP). Podle zavedených standardů a osvědčené praxe má BEP reagovat na požadavky definované zadavatelem –nemá je však nahrazovat.
ČKA doporučuje důsledné uplatňování rámce vycházejícího z mezinárodních standardů a osvědčených principů a postupů. Tento rámec musí jasně vymezit odpovědnost zadavatele za definování požadavků na informace i za celkový informační management projektu. Je nezbytné nastavit takový proces spolupráce, v němž zadavatel formuluje jasné a srozumitelné požadavky na informace a architekti s projektanty se jimi následně řídí při vytváření a předávání informací.
7. Stanovování požadavků na informace
Stanovování informačních požadavků v kontextu BIM musí vycházet z reálných potřeb zadavatele a informace musí být požadovány ve strukturované podobě. Zadavatelé mají požadovat pouze takové informace, které dokážou okamžitě využít pro zamýšlený účel.
Pokud bude BIM využíván i v rámci digitálního stavebního řízení, je nezbytné, aby každá požadovaná informace měla předem jasně definované využití. Zároveň je třeba, aby již existovaly systémy a nástroje, které využití předaných informací umožní.
ČKA upozorňuje na riziko čistě formálního přístupu k nastavování požadavků, který postrádá reálný užitek. Každý požadovaný výstup by měl mít jasně definovaný účel pro rozhodovací procesy. Jen tak se zaručí, že BIM bude skutečným přínosem pro všechny zúčastněné strany a nestane se jen administrativní zátěží.
8. Předávání informačních modelů a autorská práva
Usilujeme o to, aby byly vyžadovány a předávány pouze takové informace, které mají reálné a okamžité využití v navazujících procesech. Výměna informací by měla probíhat s využitím otevřených standardů a formátů zaručujících dlouhodobou čitelnost nezávisle na konkrétním softwaru.
Zadavatelé nemají požadovat odevzdání modelů v nativních formátech s cílem jejich případného využití pro další projektování v budoucnu. Takový postup není v souladu s autorským právem a může vést k nejasnostem v otázkách odpovědnosti za dílo. ČKA proto zdůrazňuje nutnost respektovat autorská práva a doporučuje nastavit pravidla pro předávání modelů tak, aby byla chráněna práva autorů a současně umožněno smysluplné využití informací pro reálné, nikoli hypotetické účely.
Závěry:
Informační modelování staveb představuje zásadní posun v oblasti navrhování, realizace a správy staveb, který mění zavedené postupy i vztahy mezi všemi účastníky stavebního procesu. ČKA podporuje zavádění a používání této metody, ovšem zdůrazňuje nutnost systematického, promyšleného a realistického přístupu respektujícího specifika architektonické a projekční praxe.
Úspěšná implementace BIM vyžaduje jasné vymezení odpovědností – zadavatelé musí formulovat požadavky a architekti s projektanty na ně reagovat. Neméně důležité je zajistit také komplexní systém vzdělávání, odpovídající úpravy profesních standardů a účinnou ochranu autorských práv.
ČKA je připravena aktivně přispívat k diskuzi o zavádění BIM, sdílet zkušenosti z praxe a spolupracovat na tvorbě standardů a metodik. Jsme přesvědčeni, že pouze otevřený dialog, respekt k odbornosti a realistické plánování umožní plně využít potenciál BIM ke zvýšení kvality architektury a vystavěného prostředí v České republice.
Vyzýváme všechny zúčastněné strany – státní správu, veřejné zadavatele, profesní organizace, spolky či vzdělávací instituce – ke spolupráci při vytváření podmínek pro smysluplné a efektivní využití BIM v české architektonické praxi. Tato spolupráce prospěje nejen odborné komunitě, ale zejména kvalitě vystavěného prostředí – a v konečném důsledku celé společnosti.
Ing. arch. Martin Rosa