Bulletin 25 03

Dostupné bydlení

Vydání

3/25

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

COVER

1

Vážené čtenářstvo, v novém vydání Bulletinu jako vždy shrneme aktuality za poslední čtvrtletí a jako hlavní téma nabídneme v současnosti tolik diskutované dostupné bydlení. Nesmí chybět ani ohlédnutí za červnovým nominačním večerem České ceny za architekturu 2025. Na stránkách se také dozvíte smutnou zprávu, že v červenci zesnul architekt Petr Suske. Osobně na něj vzpomínám jako na svého vedoucího ateliéru ve třetím ročníku na Fakultě architektury ČVUT, kdy byl pro mě ekologický rozměr architektury ještě něčím velmi vzdáleným, podobně jako ve veřejném diskurzu, kde byla rovněž ekologická architektura opomíjeným tématem. O to víc dnes oceňuji jeho inovativní přístup, kterým o tolik let předběhl svou dobu. ČKA se velmi intenzivně zabývá tematikou dostupného bydlení, proto vám v tomto čísle přinášíme několik zajímavých článků. Petr Hornát, nový člen představenstva a vedoucí nově založené pracovní skupiny Dostupné bydlení působící při ČKA, vás seznámí s plánem její činnosti a připomene letní konferenci na Vyšehradě. Zásadní jsou Teze ČKA k tomuto tématu, které v září schválilo představenstvo. Michal Kohout ve svém textu přináší podrobný pohled na nástroje podpory bydlení. O vlastních aktivitách státního fondu na podporu bydlení (SFPI) píše jeho ředitel Daniel Ryšávka.

Věřím, že také v dalších textech shrnujících zkušenosti municipalit s konkrétními realizacemi naleznete řadu inspirativních informací.

Zvláštní pozornost bych chtěl věnovat podzimní konferenci zaměřené na dostupné bydlení „Affordable and Quality Housing for All“, kterou naše komora připravuje spolu s Evropskou radou architektů (ACE), jež ji financuje. Konference bude předcházet valné hromadě ACE. Možnost uspořádat tyto dvě akce v Praze považujeme za pozitivní výsledek naší dlouholeté aktivní činnosti v ACE. Časově navíc obojí proběhne v návaznosti na vyhlášení výsledků České ceny za architekturu 2025. Letošní galavečer ČCA tak bude vskutku celoevropským formátem a příležitostí představit českou architekturu způsobem, jaký jsme dosud neměli. Do Prahy se sjedou zástupci evropských komor a obcí. Jejich účast bude o to větší, jelikož letošní ročník valné hromady je rokem volebním. Na další dva roky se bude volit nové představenstvo a nový prezident ACE. O místo bývalé prezidentky Ruth Shagemann se budou ucházet Daniel Fugenshuch, současný předseda rakouské komory, a Carl Backstrandt, současný viceprezident ACE a zakládající člen známého ateliéru White architects ze Švédska.

Konference o dostupném bydlení Affordable and Quality Housing for All proběhne 13. 11. v Míčovně Pražského hradu. Kapacita konference je sice omezená, ale pro ty, kteří nebudou moci být na místě, bude zajištěn stream na youtube kanálu ACE a tlumočení do českého jazyka. Diskuse by měla být věnována způsobům bydlení, zlevnění výstavby při zachování kvality a v neposlední řadě environmentálním otázkám a udržitelnosti. Důraz bude kladen na využití stávajících staveb a na možnosti unifikací novostaveb.

V několika sekcích se zaměříme na historický kontext, vycházející zejména ze zkušeností středoevropského prostoru s výstavbou sídlišť. V další sekci bude představeno několik současných realizací a poslední část nabídne pohled politiků, zastupitelů a iniciativy House Europe! Mezi přizvanými hosty budou také zástupci pracovních skupin z Evropské komise a našeho ministerstva pro místní rozvoj. Z mluvčích bych rád zdůraznil přednášku Miroslava Šika nebo Sabine Pollak, rakouské autorky expozice vídeňského modelu bydlení na probíhajícím bienále v Benátkách. Moderování diskusních panelů Adamem Gebrianem bude nepochybně dalším přínosem a odborným vstupem. Závěrem konference bude společná deklarace.

Jejím cílem je zdůraznit směrem k Evropské komisi a parlamentu význam role architektů v procesu vytváření ekonomicky přijatelnějšího bydlení.

Přeji příjemný čas strávený nad tímto vydáním Pavel Martinek člen představenstva ČKA, vedoucí PS Zahraničí, delegát ČKA v ACE

Vydání

3/25

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

EDITORIAL

3

6 aktuality

6 7 9 10 10 10 11 11 12 12 14 14 15 16 16

16 17 20 21 21 21 22 23 23 24 24 26 26 26 26 28

Z nominačního večera České ceny za architekturu Pocta ČKA Janu Štípkovi in memoriam Ocenění za výjimečný počin ČCA Od Slavonic po dnešek – reflexe Debata ČKA na téma dostupné bydlení Women in architecture 2025 v Berlíně (Zdebská) Teze ČKA k volbám do PS Parlamentu 2025 Nová vláda by mohla zřídit kancelář plánování a rozvoje DIGI/BIM DAY ČKA 2025 – záznam z konference (Marek) Kalkulačka – informace o opatřeních přijatých v návaznosti na stanovisko ÚOHS Portál stavebníka po roce provozu Stanovisko ČKA k novele vyhlášky o územně analytických podkladech (Kasl) Strategie pro umisťování výdejních boxů ve veřejném prostoru Kulatý stůl – Jak obnovit krajinu a sídla po povodních?

Obnova města po povodni – zkušenost města Jeseník z pohledu městského architekta (Zatloukal) Workshop ČKA, Člověka v tísni a České asociace pojišťoven na téma „Oni“ (Janáč) Novela stavebního zákona LEX OZE III Nové normy pro dřevostavby Podpora projektové přípravy regenerací brownfieldů na podnikatelské využití Celoživotní vzdělávání Architekt v praxi Architekt roku 2025 – Marek a Štěpán Chalupovi Architekt obci 2025 – Lukáš Soukup Zesnul Petr Suske Zemřel architekt Milan Rejchl Odešel Léon Krier Karlínský viadukt je ve finále New European Bauhaus Prizes 2025 Urbanistickým projektem roku 2025 je studie přestavby centra Jaroměře Konference o politikách architektury v Gdaňsku Valná hromada ACE a konference v Lucemburku (Martinek) Soutěžní dialog versus Architektonická soutěž (Křížková, Šoupa, Polášek)

28 výsledky soutěží Vydání

3/25

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

OBSAH

4

33 téma

Dostupné bydlení 36 37 41 43 44 47 48 49 50 52 54 56 58

Vydání

3/25

Dostupné bydlení jako strategická výzva a příležitost (Hornát) Podporované bydlení – světlo na konci tunelu?

(Kohout) Založena pracovní skupina Dostupné bydlení ČKA (Hornát) Teze ČKA – Dostupné bydlení Debata ČKA na téma dostupné bydlení Konference Affordable and Quality Housing for All – 13. 11. 2025 ACE Urban and Housing Transformation Working Group a naše účast (Kohout) Jak stát a obce reagují na krizi dostupnosti bydlení (Sliš) Zpráva o dostupném bydlení v Česku Kroky ke zlepšení dostupnosti bydlení (Prokop) Dostupnost bydlení v Česku a role SFPI (Ryšávka) Poradenství „Obec ON“ (Endal) Příklady projektů dostupného bydlení – Žďár nad Sázavou, Litomyšl, Liberec, Dobruška, České Budějovice (Mrkos, Dokoupil, Tesař, Joukl)

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

OBSAH

5

■1

Slavnostní vyhlášení 25 děl nominovaných na ČCA proběhlo v Kotelně Uhelného mlýna v Libčicích nad Vltavou. Foto Ondřej Besperát

■1

Z NOMINAČNÍHO VEČERA ČESKÉ CENY ZA ARCHITEKTURU

Česká komora architektů na nominačním večeru 10. ročníku České ceny za architekturu a za přítomnosti mezinárodních porotců odtajnila pětadvacet děl, která byla nominována do užšího výběru. Jméno hlavního vítěze i dalších finalistů bude slavnostně oznámeno 13. listopadu 2025 na galavečeru ve Foru Karlín. Na nominačním večeru, pořádaném 19. června 2025 v Kotelně Uhelného mlýna v Libčicích nad Vltavou, byla zároveň udělena Pocta ČKA, předána Cena za výjimečný počin v oblasti architektury a poprvé v historii ČCA spuštěno i hlasování veřejnosti.

Pětičlenná mezinárodní porota vybrala z 271 přihlášených mezi nominované stavby 10. ročníku České ceny za architekturu pětadvacet realizací, které vynikají architektonickou kvalitou, citlivým vztahem k okolí a zřetelným společenským přesahem. Již samotná nominace je velikým úspěchem a potvrzuje vysokou úroveň a význam těchto děl v evropském měřítku.

Potvrzuje se, že čeští architekti dokážou citlivě doplňovat stávající stavby o nové funkce a že výsledky jejich práce (ať se již jedná o rekonstrukce, přístavby, dostavby či konverze) jsou hodny ocenění. Mezi nominovanými najdeme například obnovu Mlýnské brány s trafostanicí, přestavbu nádražního skladu v Řevnicích, konverzi bývalých vodojemů v Brně nebo kombinaci rekonstrukce a přístavby industriální výrobní budovy společnosti Era. Silné zastoupení mají také stavby pro bydlení, což odráží i strukturu přihlášených. Ve výběru

se objevují jak individuální rodinné domy (např. vila v zahradním městě, vila Sidonius, dům Oskar či dům v Polance nad Odrou), tak menší rekreační objekty (Ateliér, Veritas) i větší bytové domy (Victoria Palace, Nové Lauby). Pozornost si zaslouží rovněž NOOX Living – projekt, který nabízí nový model dostupného městského bydlení.

Porota zároveň ocenila stavby, u nichž se kvalitní architektonické řešení snoubí s důležitým společenským přesahem. Mezi nominovanými jsou tak i budovy občanské vybavenosti jako dětský hospic Dům pro Julii, lesní školka Parukářka, přístavba ateliérů Pedagogické fakulty MU v Brně či domov pro seniory kombinovaný s mateřskou školou. Výrazný akcent byl kladen i na veřejný prostor – nominaci získaly Brána do Borského parku v Plzni, náves v obci Příšovice či revitalizace Moravského náměstí v Brně, jež vzešla z architektonické soutěže s potvrzením regulérnosti ČKA, za což získala loni i Cenu MMR (pozn.: tato partnerská cena neomezuje možnost přihlásit realizaci opakovaně).

Nechybí ani příklady infrastrukturních staveb (např. lávka v Lužci nad Vltavou), drobná architektura a designové počiny (kaple Panny Marie Na Pískách, Tea House Pavilion, svatováclavská mříž v chrámu sv. Bartoloměje) či krajinářský projekt zaměřený na protierozní opatření ve Vohančicích u Brna. „V září členové mezinárodní poroty všech 25 nominovaných staveb napříč Českou republikou osobně navštívili, což jim umožnilo posoudit skutečné provedení realizací a zhodnotit jejich přínos v kontextu místa. Na základě toho porota určí finalisty a vybere vítěze hlavní ceny.

Výsledky budou slavnostně vyhlášeny během

Vydání

3/25

galavečera České ceny za architekturu, který se uskuteční 13. listopadu 2025,“ přiblížila další proces hodnocení manažerka České ceny za architekturu Dagmar Mošnerová.

Komentář poroty ke všem nominovaným dílům viz www.cka.cz/media/prilohy/ceska-cena-za-architekturu-2025-odtajnila-25-nominaci_-opr. docx Mezinárodní odborná porota Práci českých architektů letos hodnotí pět erudovaných zahraničních porotců, kteří byli součástí porot v prvních pěti ročnících ČCA. Jsou jimi architekt a pedagog na fakultě architektury v Mariboru Boris Bežan (Slovinsko/Španělsko), architektka a zakladatelka neziskové organizace Women Architects podporující profesní rozvoj žen v architektuře Andrea Klimko (Slovensko/ UK), krajinářská architektka, urbanistka a kurátorka Yael Moria Klain (Izrael), architekt, urbanista a akademik Roger Riewe (Německo) a architekt, který aktivně působí v mnoha profesních sdruženích, Jeroen van Schooten (Nizozemsko).

Zastoupení v krajích, investor Nominované stavby jsou rozesety opravdu po celé České republice od Plzeňského po Moravskoslezský kraj. Nejvíce nominovaných děl je ve Středočeském kraji, a to sedm. Následuje kraj Jihomoravský se šesti nominacemi. Praha a Moravskoslezský kraj mají mezi nominacemi shodně tři zástupce. Jednu nominaci pak můžeme najít v kraji Ústeckém, Libereckém, Plzeňském, Jihočeském, Pardubickém a Zlínském.

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

AKTUALITY

6

Výstavy nominovaných děl Putovní výstava České ceny za architekturu zavítá do řady měst po celé republice. V létě mohli zájemci zhlédnout výstavy ČCA v Plasích, Slavonicích, Velkém Meziříčí, Vyšehradě nebo v Jihlavě, následovala Valdštejnská zahrada, Mělník, Olomouc, Vimperk a můžeme se těšit na výstavy třeba v Čáslavi (do 30. 10.) nebo v Řevnicích (1.–22. 11.).

■2

POCTA ČKA JANU ŠTÍPKOVI IN MEMORIAM

Pocta, kterou ČKA uděluje osobnostem, jež se svou prací a morálním kreditem významně zapsaly do moderní historie české architektury, byla letos in memoriam udělena architektu a spoluzakladateli ČKA Janu Štípkovi. Ocenění převzali syn Jan Štípek a dcera Dominika Rouhová na nominačním večeru ČCA 19. června 2025.

Návrhy na udělení Pocty každoročně podává odborná veřejnost, z nominací pak laureáty vybírá porota, v níž letos zasedli známá městská architektka Litomyšle a Tišnova a porotkyně architektonických soutěží Zdeňka Vydrová, novinář a autor odborných článků o architektuře Matěj Beránek, architektka a spoluzakladatelka soukromé vysoké školy architektury ARCHIP Regina Loukotová, krajinářská architektka a zakladatelka ateliéru Land05 Martina Forejtová a architekt a organizátor architektonických soutěží Miroslav Vodák. „Porota uděluje ocenění Pocta České komory architektů in memoriam doc. Ing. arch. Janu Štípkovi za celoživotní působení v oboru architektury, a to v celém rozsahu profese, od navrhování a projektování staveb přes dlouholetou pedagogickou činnost po aktivní účast při založení České komory architektů a další spolupráci s odbornými organizacemi a institucemi,“ shrnula ve svém hodnocení porota.

Doc. Ing. arch. Jan Štípek (12. 8. 1941–24. 5. 2012) byl v architektonické obci uznávanou a respektovanou osobností s výrazným morálním kreditem. Po letech nesvobody stál u zrodu obnovy profese architekta – byl předsedou ustavujícího výboru České komory architektů a v roce 1992 se podílel na jejím založení. Číslo autorizace ČKA 00001 mluví za vše. Povolání architekta vnímal

Kotelna Uhelného mlýna, Libčice nad Vltavou, interiér

Poprvé v historii České ceny za architekturu bylo spuštěno veřejné hlasování – svého favorita tak můžete podpořit na webu ceskacenazaarchitekturu.cz. Se všemi nominovanými realizacemi se lze seznámit nejen online, ale také prostřednictvím výstav, které se v následujících měsících uskuteční po celé republice, na sociálních sítích ČCA či prostřednictvím medailonků a rozhovorů s architekty, které v říjnu uvede ČT art.

Setkání se zajímavými a inspirativními hosty, občerstvení, kapela Střídmí klusáci v kulisách višní - to vše na nominačním večeru

Cena veřejnosti – hlasování do 31. 10. 2025

Speciální vlak odvezl zájemce do Libčic nad Vltavou z Masarykova nádraží v Praze

Rozložení dle investorů je rovnoměrné – 12 realizací bylo financováno z veřejných zdrojů, ze soukromých pak 13.

■1

■1

■1

Vydání

3/25

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

AKTUALITY

7

■2

■2

Ocenění Pocta ČKA Janu Štípkovi – in memoriam převzali syn Jan Štípek a dcera Dominika Rouhová na nominačním večeru ČCA 19. června 2025

Jan Štípek na ustavující valné hromadě ČKA v roce 1993 v pražské Lucerně

jako úctyhodné poslání a významně přispěl k jeho kultivaci i společenské prestiži. Nastavoval základní standardy profese a prosazoval mezioborovou spolupráci. Funkci předsedy České komory architektů vykonával celkem deset let, naposledy v roce 2006.

Jan Štípek absolvoval Fakultu stavební ČVUT. Poté nastoupil do Projektové služby Pragounion, byl zakládajícím členem Družstva architektů A13 a do roku 1990 pracoval v Pragoprojektu jako hlavní architekt ústavu.

Od počátku 90. let vedl až do roku 2008 Ústav nauky o budovách na Fakultě architektury ČVUT v Praze, kterým prošla celá jedna generace současných architektů.

Jan Štípek zpracoval desítky studií, návrhů a projektů, z realizovaných staveb uveďme alespoň pavilon čs. stavebnictví v Moskvě z roku 1973 (navrhl s arch. Šaferem, Ing. Witzanym a prof. Janů v roce 1973), rekonstrukci hotelu Union v Praze 4 (s arch. Jeníčkem v roce 1992) nebo hotel Tranzit v blízkosti letiště Praha-Ruzyně z roku 2004. Nejznámější stavbou je administrativní budova ve Štětkově ulici v Praze 4-Nuslích, kterou v roce 1976 navrhl pro Prům‑ stav (dnes Qubix). Budova prošla v roce 2012 rekonstrukcí, která částečně pozměnila její vnější podobu. Rovněž je autorem projektu Fakulty designu a umění Ladislava Sutnara ZČU v Plzni. „Honza Štípek o Komoře mluvil už před rokem 1989. A pak, když přišla doba, kdy to bylo možné, začal ji skutečně prosazovat. Možná někdo řekne, že by vznikla i bez něj, ale myslím si, že

bez Honzy Štípka by vznikla o rok nebo dva později. A hlavně – on jí dal pevný základ. Jeho práce v Komoře nebyla vždy vidět, ale za jeho éry se začalo prosazovat, aby se všechny veřejné stavby soutěžily, aby soutěže byly transparentní a regulérní. Být předsedou Komory přeci neznamená prosazovat sebe, ale vytvořit podmínky, aby celá instituce mohla efektivně fungovat.

Honza byl předsedou České komory architektů deset let. To o něčem svědčí…“ vzpomíná na Jana Štípka teoretička a historička architektury Radomíra Sedláková.

Medailon u příležitosti Pocty ČKA Janu Štípkovi ke zhlédnutí na www.youtube.com/watch?v=mvni91dDC9Q Zamyšlení Události, které se staly v listopadu a prosinci 1997 v naší zemi – pád vlády, názorové rozpory v politických stranách a nevyřešená ekonomic‑ ká situace – mě donutily opět se zamyslet nad významem profesní samosprávy.

Od začátku platnosti zákona č. 360/1992 Sb. se diskutují s větší či menší noblesou teoretické i praktické důvody pro existenci samosprávných profesních institucí. Kritika z extrémně libe‑ rálních pozic argumentuje právem jednotlivce individuálně se rozhodovat v otázce příslušnosti k organizaci či skupině lidí. Organizace profesní samosprávy však nijak, zdůrazňuji nijak, nezasa‑ huje do práv lidí v jejich uplatnění na trhu. Trvá

Vydání

3/25

Administrativní budova Průmstav (Qubix), Štětkova ulice v Praze, 1976 (rekonstrukce podle návrhu ateliéru Ernst Hoffman pod vedením Martina Tröthana, 2012)

■2

pouze na tom, že pro výkon našeho povolání je nezbytné prokázat mimo vzdělání jisté minimum schopností a dovedností a ochránit tak klienty před diletantismem. Tak vnímám profesní komo‑ ru v kontextu naší profese.

V širších souvislostech jsem si opět uvědomil, že při selhávání tak zvaných standardních poli‑ tických stran je to právě systém občanských, profesních a územních samospráv, které vytvářejí stabilní, vůči politickým otřesům imunní společ‑ nost. Bohatě strukturovaná občanská společnost snadno překoná krize politických stran bez tra‑ gických dopadů do ekonomie, do stability státu i do společenských vazeb.

Jsem přesvědčen, že jsme se v roce 1992 napl‑ něním zákona č. 360/1992 Sb. vydali správnou cestou. ČKA vedle úkolu kultivace naší profese a zvyšování odbornosti architektů má i v koexi‑ stenci s ostatními profesními i územními samo‑ správnými organizacemi stabilizující vliv v naší společnosti.

Jan Štípek Převzato z periodika Informace ČKA 1/1998

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

AKTUALITY

8

■3

■3 Plakát k filmu Architektura ČSSR 58–89

■3

OCENĚNÍ ZA VÝJIMEČNÝ POČIN

Ocenění za Výjimečný počin v rámci ČCA převzali režisér Jan Zajíček a umělec Vladimir 518

■3

Cenu za výjimečný počin, udělovanou Akademií České ceny za architekturu, letos obdržel dokumentární film Architektura ČSSR 58–89 režiséra Jana Zajíčka, který vznikl podle námětu Vladimira 518.

Tento filmový projekt představuje mimořádně rozsáhlou a systematickou reflexi československé architektonické produkce v období mezi lety 1958 a 1989, které bývá v laickém i odborném diskurzu často zjednodušováno, opomíjeno nebo zatíženo ideologickými předsudky. Zajíčkův film se vyznačuje snahou o historicky vyvážený a věcný pohled, který umožňuje nově nahlédnout na kvalitu i kontext architektury pozdního modernismu a tzv. normalizačního brutalismu.

Režisér se v dokumentu zaměřuje nejen na vizuálně působivé celky a jednotlivé stavby, ale především na životní příběhy a profesní osudy hlavních protagonistů tehdejší architektonické scény. Právě skrze jejich osobní výpovědi film akcentuje generační étos, dobové souvislosti i vnitřní rozporuplnost tehdejší tvorby pohybující se mezi progresivními koncepty a omezeními danými dobovou politikou. Důležitou součástí výpovědi filmu je rovněž upozornění na současný stav řady významných staveb z tohoto období, z nichž mnohé byly necitlivě přestavěny, zanedbány, či dokonce zbourány. „Chodíme kolem těch domů každý den, aniž bychom si uvědomili, že je za nimi neuvěřitelná práce, životní zvraty, příběhy, souboje, konflikty, výhry a tak dále… Unikátní na tom období je, že architekti vytvářeli domy v podmínkách totality a neměli přístup k technologiím, museli si je sami vymyslet, což vedlo k neuvěřitelné kreativitě, která je ceněná i na Západě. Když chtěli architekti udělat třeba zavěšenou fasádu, tak ji nemohli nikde koupit, nemohli si ani objednat

Ceremoniál v rámci nominačního večera ČCA v Kotelně Uhelného mlýna. Foto Ondřej Besperát

nějaké doplňky z katalogu, ale museli vše prostě vymyslet od nuly. A ten ‚do it yourself‘ princip je na místní větvi tohoto architektonického období unikátní,“ oceňuje režisér Jan Zajíček.

Film Architektura ČSSR 58–89 zároveň tvoří symbolické završení dlouhodobého úsilí Vladimira 518 – hudebníka, výtvarníka a výrazné postavy současné kulturní scény – o popularizaci a „znovuzhodnocení“ architektury druhé poloviny 20. století. Navazuje na jeho předchozí projekty, zejména rozsáhlou dvousvazkovou publikaci Architektura 58–89, stejnojmennou výstavu a televizní dokumentární cyklus. Výsledný film tak představuje významný příspěvek k aktuální debatě o hodnotách a budoucnosti poválečné architektonické tvorby v českém prostředí.

Vydání

3/25

„V té době se stavěly domy, které se už nikdy stavět nebudou, způsobem, který se už nikdy nebude používat. Byl to experiment, byla to sochařina, bylo to snění, byl to pokus o naplnění určitých utopií v té době. A v tom je podle mě neuvěřitelná hodnota. A snad se nám podaří něco z toho zachránit – nejen pro svět, ale i pro budoucí generace – protože v té hmotě je ten příběh strašně silně zapsaný,“ svěřil se Vladimir 518.

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

AKTUALITY

9

OD SLAVONIC PO DNEŠEK: REFLEXE

■4

Revitalizace Spolkového domu ve Slavonicích, autoři: Jiří Opočenský, Štěpán Valouch, 2013

■4

Součástí České ceny za architekturu jsou doprovodné výstavy a další akce. Mezi nimi také dne 9. srpna 2025 komentovaná prohlídka Spolkového domu s architektem Jiřím Opočenským z ateliéru OVA a reflexe výstavy Česká cena za architekturu 2025.

Během prohlídky se zájemci dozvěděli zajímavosti o historii domu, jeho obnově a výzvách spojených s návrhem i samotnou realizací. Spolkový dům se přitom může pyšnit cenou Hlávkovy nadace 2008, účastí na London festival of Architecture 2013, uvedením v publikaci a na putovní výstavě Místa architektonického vz(d)oru 2014, nominací na Českou cenu za architekturu 2016 a mnohými dalšími oceněními.

Společně s architektem Jiřím Opočenským a ředitelkou Kanceláře České komory architektů Dagmar Mošnerovou si poté zájemci prohlédli výstavu 25 děl nominovaných na Českou cenu za architekturu 2025. Letos nově je navíc spuštěno hlasování veřejnosti!

■5

U příležitosti vernisáže výstavy ČCA 2025 uspořádala Česká komora architektů 29. července 2025 v sále Starého purkrabství na Vyšehradě setkání na téma dostupného bydlení.

Po představení nově ustavené pracovní skupiny pro otázky dostupného bydlení následoval blok přednášek a diskuse. Důležitou součástí večera byl i networking přítomných – zastupitelů řady obcí, architektů, zástupců státní sféry i bankovního sektoru a mnohých dalších.

Více viz s. 44.

■6

■5 Debata v sále Starého purkrabství na Vyšehradě.

Foto Ondřej Besperát

DEBATA ČKA NA TÉMA DOSTUPNÉ BYDLENÍ

Markéta Zdebská, 1. místopředsedkyně České komory architektů, se na konci června zúčastnila mezinárodního diskusního večera věnovaného tématu Ženy v architektuře po roce 1945 v Československu a Německu, který proběhl v Berlíně v rámci festivalu Women in Architecture 2025.

Diskuse se uskutečnila ve spolupráci s Českou komorou architektů, která je spolupořadatelem akce a zároveň se na jejím konání podílí i finančně. Hlavním finančním přispěvatelem je Česko-německý fond budoucnosti. Červnový večer tematicky navázal na předchozí setkání, které se konalo v dubnu téhož roku a bylo věnováno tématu dostupného bydlení.

Za Českou komoru architektů na něm vystoupil 2. místopředseda České komory architektů Petr Lešek – viz Bulletin ČKA 2/2025, s. 9.

Markéta Zdebská při přednášce v Berlíně. Foto archiv Women in Architecture 2025

WOMEN IN ARCHITECTURE 2025 V BERLÍNĚ

■6

Vydání

3/25

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

AKTUALITY

10

Ve svém červnovém příspěvku Markéta Zdebská představila současný stav a tendence v zastoupení žen na poli architektury z pohledu dat, která v rámci Komory sleduje. Nárůst žen v profesi je patrný zejména v porovnání historického zastoupení žen s celkovým průměrem a se zastoupením autorizovaných architektek v posledních třech letech, kdy je počet žen v průměru 37 %.

Statistiky berlínské komory prezentovala architektka Suzanne Sturm. Zajímavé pak bylo, jak moc si byla ta čísla podobná.

Diskusní večer poskytl prostor nejen ke sdílení dat, ale i k setkání napříč profesními sférami. „Zaujal mě odlišný úhel pohledu akademického světa u nás a v Berlíně. Velice důvěryhodně totiž působil pečlivě sestavený výběr architektek působících v bývalé NDR, který představila Katharina Deppisch, kurátorka z Berlinische Galerie. Sdílím potřebu takovou reprezentaci hodně promýšlet, protože i zde je kvalita reprezentantek podstatnější než jejich kvantita,“ říká Markéta Zdebská. „Nejvýraznější pro mě bylo vystoupení vídeňské teoretičky architektury a kurátorky Elke Krasny, která porovnávala skleněný strop (neviditelnou bariéru bránící ženám v profesním růstu) se železnou oponou. To, z perspektivy východního bloku a počtu obětí v důsledku rozdělení sféry vlivu, považuji minimálně za troufalé. Pravdou ale je, a tak to nejspíš paní profesorka myslela, že ta historická bariéra přetrvává, protože dokonce ani lesní zvěř ji dodnes nepřekračuje, což dokládají jiné, než feministické kruhy,“ dodává Markéta Zdebská.

Tématu rovných příležitostí se budeme věnovat v prvním Bulletinu ČKA roku 2026, kde se k berlínské akci, a k ženám v profesi obecně, ještě budeme obsáhleji vracet. Nesmíme ale zapomínat, že prostor rovných příležitostí zahrnuje také budoucí kolegy a kolegyně, tedy mladé a specifikum práce v regionech, kde práce autorizovaných osob může být také dost komplikovaná.

□7

TEZE ČKA K VOLBÁM DO POSLANECKÉ SNĚMOVNY PARLAMENTU ČR 2025

ČKA již tradičně vydává doporučení k parlamentním volbám i následnému funkčnímu období vlády k tématu vystavěného prostředí.

Téma vystavěného prostředí (prostředí, v němž žijeme, které je nositelem tradice) nebývá hlavním tématem voleb. Obecně je vnímané jako náročné svým požadavkem na kontinuální víceletou práci překračující jedno volební období.

Zároveň má ale zásadní vliv na naše životy. Kvalita prostředí, ve kterém žijeme, energetická úspornost, ale i dostupné bydlení – to vše jsou jeho součásti. Většina je ostatně definována ve vládním usnesení Politika architektury a stavební kultury ČR z roku 2015, aktualizovaném v roce 2022. Snažíme se na zásadní důležitost tohoto tématu upozorňovat a vnést jej do veřejné i politické debaty. Česká komora architektů proto představuje Teze ČKA k volbám 2025, které obsahují 10 prioritních

oblastí pro rozvoj kvalitního a udržitelného prostředí – od férového zadávání veřejných zakázek a dostupného bydlení po krajinné plánování a inovace. Tyto teze jsou podkladem pro politické strany a hnutí při přípravě jejich programů i pro následnou legislativní činnost nové vlády.

Stručné resumé Hlavní cíl: Kvalitní a udržitelné prostředí pro život dnešní i budoucí generace.

1️. Politika architektury a stavební kultury: uplatňovat tento vládní dokument jako základní koncepci státu, propojit jej s každodenním rozhodováním.

2. Nový stavební zákon a územní plánování: nastavit jasná pravidla v regulačních plánech, posílit roli samospráv, implementovat otevřené datové formáty při digitalizaci.

3️. Veřejné zakázky: hodnotit kvalitu, zkušenosti a reference, podporovat architektonické soutěže, využít digitalizaci pro zpětnou vazbu.

4. Kancelář plánování a rozvoje ČR (KAPR): koordinace územního rozvoje a kvality státních investic, spolupráce s kraji, obcemi i sousedními státy.

5. Národní centrum architektury: osvěta, vzdělávání a propagace kvality prostředí, inspirace ze skandinávských zemí a Beneluxu.

6. Komplexní, ne pouze energetické rekonstrukce: implementovat evropskou směrnici o úsporných budovách v souladu s PASK, posílit podporu vlastníků a samospráv.

7. Dostupné bydlení: pojímat jej komplexně (urbanismus, architektura, krajina) a vy‑ užít synergií s udržitelností, rekonstrukcemi a energetickou úsporností.

8. Krajinné plánování a zelená infrastruktura: tvořit kvalitní, klimaticky odolné a inkluzivní prostředí, při hospodaření s vodou najít přírodě blízká řešení.

9. Data a inovace: sběr a sdílení reálných dat o prostředí (budovách), přenos dobré praxe mezi obcemi.

10. Dotace: směřovat na kvalitní projekty a procesní podporu, ne na rychlé utrácení finančních prostředků, podpořit obnovu po katastrofách („Build back better“). Česká komora architektů je připravena podat příslušné komentáře či upřesnění k předloženým tezím týkajícím se územního rozvoje a kvality vystavěného prostředí.

Teze ČKA v plné verzi jsou dostupné na www.cka.cz/komora/tema-CKA/teze-k-volbam/ teze-cka-k-volbam-do-poslanecke-snemovny-pcr_2025.pdf

Vydání

3/25

□8

NOVÁ VLÁDA BY MOHLA ZŘÍDIT KANCELÁŘ PLÁNOVÁNÍ A ROZVOJE

V souvislosti s volbami do Poslanecké sněmovny se dne 2. září 2025 vyjádřila ČKA na žádost ČTK k úkolům, jimž by se mohla nově zvolená vláda věnovat.

Nová vláda, která vzejde z říjnových voleb, by podle ČKA měla mimo jiné zřídit kancelář plánování a rozvoje zaměřenou na politiku územního rozvoje, soustředit se na úpravu některých částí nového stavebního zákona a změnit přístup k výběru dodavatelů veřejných zakázek.

Politici by podle ČKA měli dbát i na zachování příjemného prostředí pro budoucí generace a zavést komplexní krajinné plánování. Základní parametry péče o prostředí vytvořené člověkem by měly být podle komory shrnuty ve vládním dokumentu Politika architektury a stavební kultury, podobně jako je tomu v jiných evropských zemích. Politici by prostřednictvím tohoto dokumentu měli usilovat o kvalitní a udržitelné prostředí v Česku. Úkolem nově zřízené kanceláře plánování a rozvoje by mělo být podle ČKA plnění hlavních strategických priorit územního rozvoje na celostátní, nadregionální i evropské úrovni. Úřad by spolupracoval s architekty z ČR i ze zahraničí a koordinoval práci ministerstev a státních organizací na tvorbě legislativy a metodik. Zároveň by řídil zadávání veřejných zakázek a zpracování investičních strategií státu v oblasti stavebního rozvoje.

Jedním z hlavních cílů kanceláře plánování a rozvoje by měla být propagace kvalitního vystavěného prostředí po vzoru mnoha západoevropských států, například zemí Beneluxu. Pro trvalou vzdělávací a osvětovou činnost v oblasti kvalitního vystavěného prostředí, tvorby krajiny, architektury a designu by bylo žádoucí iniciovat trvalé Národní centrum architektury, podporující výchovu a vzdělávání v duchu skandinávských a dalších zemí.

Dalším z témat, kterému by se politici měli podle ČKA věnovat, je úprava nového stavebního zákona. Ten platí od loňského 1. července, a přestože podle nich zjednodušil a zpřehlednit projednávání stavebních záměrů, jiné jeho části neodpovídají skutečným potřebám. V současnosti mají například malou váhu v územním plánování a povolování staveb samosprávy. Jasná by pak měly být pravidla pro výstavbu a u digitalizace stavebního řízení, která se ještě bude upravovat, by se nemělo zabraňovat inovacím.

Komora také upozornila, že zákon o zadávání veřejných zakázek sice zakazuje výběr pouze na základě nabídky nejnižší ceny, v praxi se ale toto pravidlo například u zakázek malého rozsahu neuplatňuje. Pro výběr zhotovitele projektu stavby či územního plánu samosprávy je přitom vhodnější soutěž s hodnocením jednotlivých návrhů nebo výběr podle ekonomické výhodnosti, kdy se kromě ceny řeší také kvalita či zkušenost stavebníka.

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

AKTUALITY

11

Zvýšení dostupnosti bydlení by pak podle architektů pomohly komplexní renovace a investice do bytové výstavby. Zapomínat by podle nich politici ale neměli také na vznik ekologické infrastruktury a na smysluplné využívání dotací.

■9

■9

DIGI/BIM DAY ČKA 2025 – ZÁZNAM KONFERENCE

V pátek 30. května se na Fakultě architektury ČVUT v Praze uskutečnil třetí ročník konference Digi/BIM Day ČKA, kterou pořádá Pracovní skupina pro digitalizaci. Bez nadsázky se dá říct, že se z konference stává stabilní a respektovaná platforma pro otevřenou výměnu zkušeností v oblasti digitalizace architektury, urbanismu i krajinářského plánování.

Zájem o konferenci projevilo 46 účastníků, kteří dorazili osobně, dalších 94 se připojilo on-line.

Byli mezi nimi členové ČKA a ČKAIT, studenti i učitelé FA ČVUT, lidé z veřejné správy (MMR, MPO, Agentura ČAS), akademici i zástupci soukromých firem.

Na úvod vystoupil předseda PS Digitalizace Aleš Marek s prezentací Aktualizace Koncepce zavádění metody BIM v ČR, v níž se podělil o svůj pohled na aktuální situaci, strategii ČKA a význam pilotních projektů pro ověřování postupů a metodik.

Martin Jan Rosa (ČKA, PS Digitalizace) navázal příspěvkem Zákon o BIM – příležitost nebo hrozba?, přičemž rozebral základní body připravované legislativy a upozornil na její rizika i šance – především s ohledem na absenci prováděcích předpisů a důležitost přípravy autorizovaných osob.

Ve druhém tematickém bloku měl vystoupit Tomi Henttinen (CINO Gravicon Oy, Finsko) s příspěvkem IFC-based electronic building permit process in Finland, avšak z důvodu časové kolize se konference nakonec nezúčastnil. Zájemcům doporučuji zhlédnout dřívější záznam jeho přednášky na YouTube – IF to become a mandatory building permit document in Finland www.youtube.com/watch?v=JwQ46dXF3Ew Roman Schneider (Magistrát města Vídně) v přednášce OpenBIM Building Procedure after the conclusion of the BRISE research project ukázal, jak Vídeň díky projektu BRISE posouvá digitalizaci stavebního řízení pomocí BIM, umělé inteligence a rozšířené reality.

Jozef Sedláček (Mendelova univerzita v Brně) představil projekt DigiLARCH bridging Europe, který v rámci programu Erasmus+ podporuje digitální vzdělávání odborníků v oblasti krajinářské architektury.

Společně s kolegou Radimem Klepárníkem pak přednesli příspěvek Mapování, analýza, transformace, zaměřený na využití technologií jako fotogrammetrie, LiDAR, drony a 3D modely v reálné krajinářské praxi.

Daniel Theidel z německé kanceláře landschaft ID GmbH představil v přednášce Informační technologie v krajinářské architektuře konkrétní příklady práce s nástroji, jako jsou VR/AR, 3D tisk

Z konference DIGI/BIM Day ČKA 2025

nebo AI, při navrhování na dálku tak, jak je po‑ užívají i v běžné každodenní agendě kanceláře.

Jiří Čtyroký (Institut plánování a rozvoje hl. m.

Prahy) přiblížil koncept Modelu vystavěného prostředí dle zákona o BIM, který má ambici stát se základní vrstvou pro efektivní správu dat o území v Česku.

Krajinářské architektuře byly věnovány také dva praktické vstupy: Tereza Rapsová (ČKA, PS Digitalizace) představila ve své přednášce Praktické využití BIM v krajinářské architektuře práci s terénními úpravami, zpevněnými plochami i vegetací.

Miriam Muroňová (ČKA, PS Digitalizace) pak ve svém příspěvku BIM a zahrady ukázala, jak lze efektivně pasportizovat zeleň a modelovat její stav v čase pomocí nástrojů jako Revit.

Závěr patřil Lukáši Kurillovi a Šimonu Prokopovi z platformy CodingARCH, kteří v přednášce Výpočetní myšlení v architektuře ukázali, jak algoritmy a skriptování mění způsob, jakým přemýšlíme o návrhu a plánování.

Velký dík patří všem přednášejícím a účastníkům, kteří přispěli k tomu, že letošní Digi/ BIM Day byl odborně kvalitní a inspirativní. Těší mě, že digitalizace v architektuře už není jen okrajové téma, ale zajímá se o něj čím dál více našich kolegů.

Další ročník konference se uskuteční v květnu 2026.

Aleš Marek předseda Pracovní skupiny ČKA pro digitalizaci Záznam z konference je dostupný po přihlášení k účtu na webu ČKA.

Vydání

3/25

□ 10

KALKULAČKA – INFORMACE O OPATŘENÍCH PŘIJATÝCH V NÁVAZNOSTI NA STANOVISKO ÚOHS

Česká komora architektů byla v únoru 2025 informována o výhradách Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže vůči některým ustanovením vnitřních předpisů Komory, konkrétně Profesního a etického řádu ČKA, Soutěžního řádu ČKA a programu označovanému jako „Kalkulačka“, který byl zveřejněn na webových stránkách Komory. Činnost České komory architektů podléhá regulaci zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže. Dle výkladu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže mohou být profesní komory, včetně ČKA a ČKAIT, považovány za sdružení soutěžitelů ve smyslu § 3 odst. 2 zákona, a tudíž se na ně vztahují pravidla hospodářské soutěže.

V případě, že by předmětná ustanovení vnitřních předpisů a program Kalkulačka nebyly upraveny, hrozilo by udělení významné sankce, a to nejen Komoře samotné, ale zprostředkovaně i všem jejím členům (v případě, že by Komora nebyla schopna pokutu uhradit).

S požadavky Úřadu byla seznámena valná hromada, která se konala v dubnu 2025. Ta uložila představenstvu vést s Úřadem jednání s cílem zabránit zahájení správního řízení ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona. Představenstvo má připravit úpravy programu Kalkulačka a návrhy na změnu Profesního a etického řádu a Soutěžního řádu a změny řádů předložit ke schválení valné hromadě 2026.

Dosud proběhla ve věci tři osobní jednání s pracovníky Úřadu (v dubnu, květnu a červenci), řeše-

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

AKTUALITY

12

na byla konkrétní textace dotčených ustanovení vnitřních předpisů (kde Úřad chápe, že tyto změny podléhají schválení valnou hromadou, která se bude konat v dubnu 2026), a zároveň i nutnost s okamžitou účinností ukončit veřejné zpřístupnění aplikace Kalkulačka, která je Úřadem vnímána jako nástroj potenciálně narušující hospodářskou soutěž, zejména tím, že může ovlivnit způsob určování ceny architektonických služeb (přičemž o stažení Kalkulačky z webu je oprávněno rozhodnout představenstvo, tedy tento krok musel být učiněn skutečně bezodkladně).

Mezi Komorou a Úřadem bylo na již proběhlých jednáních dosaženo souladu ohledně znění § 26 odst. 5 Profesního a etického řádu a § 7 odst. 10 a § 12 odst. 1 Soutěžního řádu – ke stažení na www.cka.cz/media/prilohy/nove-zneni-ss-26-odst-5-profesniho-a-etickeho-radu-a-ss-7-odst-10-a-ss-12-odst-1-soutezniho-radu.pdf Nedořešena zatím zůstává textace § 18 Profesního a etického řádu, který bude předmětem dalšího jednání.

Do doby schválení novelizovaných předpisů Komora přistupuje k předběžnému zajištění souladu své činnosti s požadavky zákona a doporučeními Úřadu. K 15. 7. 2025 bylo proto rozhodnuto: → o odstranění programu Kalkulačka z webových stránek ČKA, → o ukončení aplikace dotčených ustanovení vnitřních předpisů v případech, kde by jejich další uplatňování mohlo být v rozporu se zákonem, např. při posuzování mimořádně nízkých cen, finanční přiměřenosti odměn soutěžících v architektonických soutěžích či při přejímání zakázky, jejímž předmětem je změna zrealizovaného díla.

Současně Komora usiluje o legislativní zakotvení svého oprávnění stanovit odborné standardy výkonu profese, včetně minimální doporučené časové náročnosti, zejména s ohledem na plnění povinností dle § 4 odst. 2 zákona č. 360/1992 Sb. V rámci tzv. „velké novely“ tohoto zákona bylo ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj ČR navrženo výslovné zmocnění profesních komor k definování profesních standardů včetně jejich časové náročnosti.

Ačkoliv nelze s ohledem na právo EU zavést závazný honorářový řád, Komora usiluje o vytvoření právně udržitelného mechanismu, který umožní poskytovat odborné vodítko např. pro potřeby zadavatelů veřejných zakázek. Pokud bude novela zákona schválena novou Poslaneckou sněmovnou, lze očekávat její účinnost od 1. července 2026.

Prozatím Komora nemůže na svém webu odkázat na konkrétní externí kalkulační nástroje provozované soukromými subjekty, byť je jejich obsah odborně relevantní a vychází z veřejně dostupných dat (např. ČSÚ, RTS apod.). Z tohoto důvodu byly od 15. 7. 2025 na místě původní Kalkulačky zveřejněny obecné informace o stanovení časové náročnosti projektových fází a odůvodnění, proč ČKA nemůže nadále tento nástroj poskytovat.

Komora si je vědoma, že zrušení původní Kalkulačky může některým členům, ale zejména

samosprávám a zadavatelům veřejných zakázek komplikovat proces stanovení hodnoty veřejné zakázky na projektové práce. Podařilo se však dosáhnout souladu s Úřadem v tom, že obdobné výpočty je možné v praxi provádět prostřednictvím externích nástrojů, které nejsou nástrojem sdružení soutěžitelů a zároveň respektují dělení projektové činnosti podle aktuálního znění stavební legislativy.

□ 11

PORTÁL STAVEBNÍKA PO ROCE PROVOZU

Po auditu digitálního stavebního řízení (DSŘ) zahájilo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) pod vedením Ing. Evy Pavlíkové dvě klíčové iniciativy: stabilizaci a zlepšení stávajícího systému a současně přípravu nové generace DSŘ s plánovaným spuštěním po 1. 1. 2028.

Na úpravách Portálu stavebníka se podílí tři pracovní skupiny. ČKA a ČKAIT jsou zapojeny do skupiny vedené Alešem Krupou z DESÚ (MD ČR), která navrhuje funkční a uživatelská vylepšení portálu. Mezi hlavní priority patří: → přihlašování pomocí registru zastupování (REZA), → přehlednější zobrazení stavu žádostí a projektů (zjednodušení nabídek jako „záměr“, „žádost“, „řízení“ apod.), → srozumitelnější zpětná vazba a notifikace pro uživatele, → jednodušší podávání projektové dokumentace v různých formátech, → efektivnější komunikace s dotčenými orgány – například možnost podat jednu žádost s označenými DO. Současný Portál stavebníka by měl být stabilizován tak, aby byl provozuschopný i po roce 2028 – s ohledem na riziko zpoždění nového systému.

Další dvě skupiny pracují na vylepšení informačního systému stavebního řízení (ISSŘ) na straně úřadů. Cílí jak na ty stavební úřady, které se systémem aktivně pracují, tak na úřady využívající alternativní řešení (např. VITA, VERA).

Paralelně vzniká zadání pro nový DSŘ, který by měl být technologicky modernější a více využívat nástroje umělé inteligence – např. pro automatizované ověřování projektové dokumentace nebo napojení na územní plány skrze NGÚP (Národní geoportál územního plánování). MMR plánuje vyhlásit výběrové řízení na nový systém již v září 2025, ale s ohledem na možné změny po volbách zůstává termín nejistý.

Po roce fungování je možné podat žádosti a projektovou dokumentaci elektronicky přes Portál stavebníka. Propojení se stavebními úřady je však dosud nedostatečné – v praxi portál po‑ užívají pouze některé úřady.

Vydání

3/25

□ 12

STANOVISKO ČKA K NOVELE VYHLÁŠKY O ÚZEMNĚ ANALYTICKÝCH PODKLADECH

Česká komora architektů podporuje digitalizaci a zjednodušení grafické reprezentace územních plánů, jak navrhuje novela vyhlášky č. 157/2024 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a jednotném standardu, a upozorňuje na riziko plošné unifikace plánů bez ohledu na jejich regulativní obsah. Standardizace barevných ploch sama o sobě neřeší rozdíly v regulativních požadavcích jednotlivých obcí a může vést k chybné interpretaci plánů.

Přestože ne každý z vás hlouběji sleduje vývoj v oblasti územního plánování, mohli jste zaznamenat reakce na v meziresortním připomínkovém řízení (MPŘ) aktuálně projednávanou novelu vyhlášky č. 157/2024 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a jednotném standardu (www.zakonyprolidi.cz/ cs/2024-157), nahrazující vyhlášku 500/2006 Sb. Aktuálně předložená novela, která se nacházela v srpnu ve fázi připomínkovacího řízení, mimo jiné usiluje o zjednodušení tzv. Jednotného standardu územních plánů, prosazeného bývalým vedením Odboru územního plánování MMR již v roce 2022. Jde o odborné téma, které se však týká všech územních plánů v Česku, a tedy i podmínek pro práci členů ČKA, nejen urbanistů a expertů na územní plánování. ČKA novelu v meziresortním připomínkovém řízení podpořila a připojila několik doplňujících návrhů, aby reforma územního plánování byla efektivní a smysluplná. ČKA je zároveň přesvědčena, že digitalizace dat o území prostřednictvím Národního geoportálu územního plánování (NGÚP) přinese lepší přehled o využití území, plánovaném rozvoji a investicích. Přechod z CAD na GIS umožní obcím a státu efektivně pracovat s prostorovými daty a šetřit čas i veřejné prostředky.

Od počátku snah o rekodifikaci stavebního řízení v Česku upozorňujeme na nutnost řešit současně nejen rychlost a komplikovaný proces povolování staveb, ale především plánování sídel. V září 2021 přijala ČKA „Teze k územnímu plánování“, v nichž formulovala východiska nezbytné reformy plánování v ČR (www.cka.cz/ svet-architektury/aktualne/novinky/teze-cka-k-uzemnimu-planovani). Sedmá teze ČKA se přitom věnuje právě tématu digitalizace a standardizace procesů územního plánování.

Bohužel v žádné fázi přípravy a schvalování nového stavebního zákona (č. 283/2021 Sb. ve znění již osmé novely) nebyly názory ČKA brány gesčním ministerstvem v potaz. Pod tlakem odborníků z ČKA a akademické obce byla alespoň zřízena a posléze nadvakrát obnovena činnost pracovní skupiny MMR „Územní plánování 2030“, s cílem dosáhnout reformy nejpozději do roku 2030. Teprve pod vedením ministra Petra Kulhánka, a především díky změnám v personálním obsazení příslušné sekce a odboru MMR, došlo na ministerstvu v poslední době k zásad-

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

AKTUALITY

13

ním impulzům, které by měly posunout české územní plánování do 21. století.

■ 13

Jednotný standard územních plánů není nutný Standardizace obsahu a grafického vyjádření směřující k vzniku unifikované územně plánovací dokumentace pro více než 6000 značně rozdílných sídel v ČR – tedy stejný plán pro Prahu, Brno, Ústí nad Labem a obce s několika stovkami či tisíci obyvatel – nijak nepřispívá k jejich udržitelnému a úspěšnému rozvoji. Problém spočívá v tom, že plocha vyznačená graficky (určeným odstínem barvy, šrafou apod.) má textovou částí vymezený regulační obsah, který se u jednotlivých obcí a měst často velmi liší. Jednotný standard tak sice standardizuje grafické vyjádření, ovšem zcela pomíjí různorodost regulačního obsahu. Výsledkem je, že stejně zobrazené, resp. stejně vypadající a pojmenované plochy mají odlišný regulační obsah, což může vést k chybné interpretaci územních plánů – zdánlivě stejné plochy tak mohou skrývat fakticky rozdílné požadavky na výstavbu.

Preferovaná je integrace výdejních boxů do již existujících objektů. Zdroj: Strategie pro výdejní boxy ve městě

Digitalizace informací o území je žádoucí Shromažďování těchto dat, týkajících se využití území, v digitální podobě v Národním geoportálu územního plánování (NGÚP) umožní lepší přehled o využití území, plánovaném rozvoji a potřebných investicích. Vyhláška k NGÚP se připravuje a jeho plná funkce by měla být spuštěna od 1. července 2026.

Zcela neoprávněné jsou obavy projektantů liniových staveb, jako jsou dálnice, vysokorychlostní tratě, produktovody či energetické páteřní stavby. Tyto stavby se neprojektují podle územních plánů jednotlivých obcí, ale na základě jednotného celostátního „územního rozvojového plánu“ a krajských zásad územního rozvoje, které mají přednost před obsahem územních plánů sídel. (TZ ČKAIT – www.ckait.cz/chaos-v-projektovani-staveb-graduje-stat-chce-zrusit-jednotny-graf-standard) Přechod z formátu CAD na GIS Ke kritizovanému přechodu územních plánů z dřívějšího CAD formátu na geografické informační systémy (GIS) lze za ČKA uvést, že obce potřebují v územním plánování pracovat především s prostorovými daty, což systémy GIS umožňují nejefektivněji. Syntéza prostorových dat z výstupů CAD je pro obce i stát složitá a nákladná. Projektantům, kteří z různých důvodů nemohou či nechtějí přejít na GIS, je poskytováno přechodné období.

Faktické argumenty na podporu novely vyhlášky Argumenty jednak pro vysvětlení procesu členům, kteří se územním plánováním nezabývají, a jednak pro případnou argumentaci vůči těm, kteří podporují zdánlivě logickou standardizaci

a unifikaci územních plánů pro celou republiku, jsou uvedeny v plném znění textu na webu ČKA. Novela přinese úspory veřejných rozpočtů díky zásadnímu zjednodušení požadavků na grafickou reprezentaci jednotného standardu, aniž by bylo nutné vynakládat statisíce až miliony korun na pořízení standardizační změny územního plánu (například město Kolín stála změna plánu do jednotného standardu cca 1 milion korun). Zůstanou přitom zachovány všechny přínosy digitální transformace, neboť datový standard je plně zachován. Obcím i krajům se tak sníží objem prostředků a času zaměstnanců vynakládaných na změny územně plánovací dokumentace.

Změna vyhlášky zároveň nijak neovlivní současně probíhající přípravu a projednání dokumentací zpracovávaných podle podrobného standardu, a to ani do budoucna.

Za autory připomínek Jan Kasl, předseda ČKA Kráceno redakcí. Plné znění na www.cka.cz/ svet-architektury/aktualne/novinky/stanovisko-cka-k-novele-vyhlasky-c-157-2004-sb

■ 13

STRATEGIE PRO UMISŤOVÁNÍ VÝDEJNÍCH BOXŮ VE VEŘEJNÉM PROSTORU

Nezisková organizace Naše kultivovaná města ve spolupráci s Institutem plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR Praha) představila novou strategii pro umisťování výdejních boxů ve veřejném prostoru.

Dokument, který vznikal s přímým zapojením 18 měst z celé České republiky, městských architektů i partnerů ze Slovenska, poskytuje návod,

Vydání

3/25

jak nastavit vyvážená pravidla mezi městy a soukromými provozovateli těchto zařízení.

Cílem strategie je kultivovat a systematizovat rychle rostoucí fenomén výdejních boxů tak, aby jejich přítomnost ve veřejném prostoru nepůsobila rušivě, ale naopak byla urbanisticky a esteticky začleněna do městského prostředí.

Strategie přináší konkrétní doporučení, jak přistupovat k jejich vhodnému umístění, vzhledu, dopadům na okolí i procesu povolování.

Dokument reaguje také na současný metodický výklad Ministerstva pro místní rozvoj, který považuje výdejní boxy za zařízení mimo působnost stavebního zákona. Česká komora architektů se k této otázce staví kriticky – s ohledem na technický charakter, trvalé umístění i vliv na kvalitu veřejného prostoru považujeme za nezbytné, aby otázka jejich regulace byla předmětem odborné diskuse. Výdejní boxy mohou významně ovlivnit prostředí, v němž žijeme, a jejich plošné rozmísťování bez pravidel může vést k degradaci veřejného prostoru. Česká komora architektů podporuje tuto iniciativu jako důležitý krok směrem k odpovědnému plánování veřejného prostoru.

Ze strategie: → Strategie výdejní boxy vítá jako užitečnou a inovativní službu, která má ve městech své místo. Zároveň však varuje před jejich nekontrolovanou instalací bez jasných pravidel – ta totiž často vede k dopravním komplikacím, bezpečnostním rizikům a postupnému znehodnocování veřejného prostoru. → Strategie důrazně nedoporučuje volné umisťování boxů do veřejného prostoru, doporučuje upřednostnit instalaci boxů v interiérech. → Autory dokumentu jsou designérka Veronika Rút a architekt Jan Kadlas. Strategie vznikla jako výsledek mezioborové spolupráce šir-

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

AKTUALITY

14

šího autorského týmu, ve kterém se potkali architekti, designéři a krajináři, například Petr Štefek (architekt), Tom Kozelský (architekt, KOGAA), Jaroslav Juřica (designér, CHYBIK+KRISTOF), Petr Velička (architekt), David Karásek (designér, mmcité) nebo Hana Chalupská (architektka, A8000). → Tým společně formuluje odborný pohled na umisťování výdejních boxů ve veřejném prostoru a překládá jej do srozumitelných doporučení. Dokument zároveň vyzývá do‑ ručovatele a e-shopy ke spolupráci s municipalitami při hledání kvalitních a kontextuálně vhodných řešení. → Strategie doporučuje inspirovat se přístupem města Utrecht a vytipovat na území celého města nejvhodnější místa pro umístění výdejních boxů. Tato místa by měla být projednána s doručovateli a e-shopy, a následně ukotvena například v tržním řádu nebo jiných nástrojích městské správy. → Cílem projektu je sjednotit přístup měst, která chtějí nastavit jasná pravidla pro umisťování výdejních boxů a současně zlepšit kvalitu veřejného prostoru. Jednotný přístup, například v otázkách polepů, osvětlení nebo barevného provedení boxů, je pro firmy přínosnější než nekoordinované požadavky, kdy by každé město mělo zcela odlišná pravidla.

Celou strategii si můžete stáhnout www.cka. cz/sluzby/verejne-sprave/strategie_pro_vydejni_boxy_ve_meste_nkm_05_2025.pdf Více informací najdete na webu www.kultivovanamesta.cz/project/vydejni-boxy-strategie-pro-18-mest

□ 14

KULATÝ STŮL – JAK OBNOVIT KRAJINU A SÍDLA PO POVODNÍCH?

V lednu 2025 uspořádal Člověk v tísni ve spolupráci s Informačním centrem OSN kulatý stůl na téma „Jak úspěšně obnovit sídla a krajinu po povodních a připravit se na budoucí přírodní katastrofy“. Zúčastnili se ho zástupci a zástupkyně obcí, krajů, ministerstev, státních úřadů, odborných institucí i zástupci ČKA – Petr Lešek a Lukáš Janáč.

Z různých částí Česka se do Prahy sjela čtyřicítka účastníků odborné diskuse zaměřené na komplexní obnovu krajiny a zastavěných území po přírodních katastrofách. Přítomní diskutovali o tom, jaké bariéry se na různých úrovních objevily během řešení následků povodní v září 2024.

Identifikace bariér a chyb a pojmenování možností prevence by nám v budoucnu měly pomoci podobné katastrofy lépe zvládnout, v ideálním případě jim i předcházet. Postižená území by v budoucnu měla být odolnější a životy jejich obyvatel kvalitnější.

Panuje vědecká shoda na tom, že prohlubováním klimatické změny bude mimořádných přírodních událostí přibývat. Škody po podzimních povodních dosáhly částky 68 miliard korun. Peníze na

opravu a obnovu poškozené zástavby i krajiny do regionu poslal stát i nevládní organizace prostřednictvím sbírek, do kterých přispěly tisíce dárců.

Výstupy z kulatého stolu jsou shrnuty v brožuře vydané organizací Člověk v tísni – klima. clovekvtisni.cz/media/publications/2547/file/ vystupy-kulateho-stolu.pdf

■ 15

3/25

Od povodně také město aktivně spolupracuje s vysokými školami – aktuálně už potřetí. Nejnověji jde o spolupráci s Fakultou architektury VUT v Brně, kde by se v rámci nově vznikajícího magisterského oboru krajinný urbanismus studenti měli zabývat právě procesem obnovy v rámci celého regionu.

Náročná agenda přetěžuje úřad

OBNOVA MĚSTA PO POVODNI – ZKUŠENOST MĚSTA JESENÍK Z POHLEDU MĚSTSKÉHO ARCHITEKTA

V září 2024 zasáhla Jeseník ničivá povodeň, která zaplavila třetinu města. Škody jsou obrovské: jen na majetku města Jeseník se vyšplhaly na více než 600 milionů korun. Voda zaplavila 786 staveb a výrazně poškodila dopravní infrastrukturu v celém regionu – mosty, lávky, silnice i železniční trať.

V prvních dnech po katastrofě bylo nutné rychle zajistit základní služby, protože město zůstalo dočasně odříznuté a bez vody, elektřiny i plynu.

Díky mimořádnému nasazení se však během několika dnů podařilo obnovit alespoň základní provoz – znovu otevřít obchody a zprůjezdnit klíčové komunikace. Velkou roli v tom sehrála armáda, hasiči, neziskové organizace i stovky dobrovolníků – oficiálně jich bylo evidováno 1 180. Vznikaly provizorní sklady a koordinovala se dobrovolnická pomoc.

Příležitost k systematické transformaci Jakmile odezněla akutní fáze krize, vyvstala zásadní otázka: jak uchopit obnovu systematicky. Jeseník si stanovil ambiciózní cíl – nejen opravit škody a vrátit město do původního stavu, ale využít tuto těžkou zkušenost jako příležitost k transformaci. Obnova se tak začala vnímat nejen jako návrat k normálu, ale jako šance vytvořit odolnější, funkčnější a kvalitnější prostředí pro život obyvatel. Krátkodobé zásahy se postupně propojily s dlouhodobou vizí rozvoje města.

Studie rekonstrukce školy – Architekti pro bono V současnosti město soustředí největší úsilí na přípravu žádostí do dotačního programu Živel 1, v jehož rámci bylo dosud podáno 15 souborů žádostí. Příkladem dlouhodobější vize je připravovaná revitalizace náměstí Svobody, která by měla proběhnout formou architektonické soutěže. Pro ZŠ Nábřežní vznikla díky iniciativě Architekti pro bono v relativně krátkém čase dispoziční studie rekonstrukce přízemí školy, jež bylo při povodni zcela zaplaveno. Situace je mimořádně naléhavá, protože žáci se nyní učí v provizorních modulových učebnách. Následně byla zadána také studie protipovodňové ochrany celé školy. Současně pokračují projekční práce na obnově jesenických lávek.

Vydání

Spolupráce s vysokými školami

Obnova však naráží na řadu specifických překážek. Městský úřad je zatížen běžnou agendou a zároveň musí řídit náročné procesy obnovy, což s sebou přináší značnou administrativní zátěž. Menší obce často postrádají dostatek zaměstnanců, kteří by se této činnosti mohli věnovat. Chybí rovněž platforma, jež by efektivně propojovala stát, kraj, vlastníky pozemků, odborníky a občany – včetně sdílené mapy aktérů a jejich kompetencí. Další významnou překážkou jsou majetkoprávní vztahy, jež komplikují realizaci opatření v krajině, přitom právě tato řešení mohou zásadně zmírnit dopady budoucích povodní.

Chybějící koordinace Zkušenosti z Jesenicka ukazují, že obnova po povodni vyžaduje nejen technická a finanční řešení, ale především koordinaci a spolupráci všech zúčastněných. Nabízí se proto otázka, zda by na úrovni kraje neměla vzniknout specializovaná platforma nebo tým, který by mohl být do zasažených oblastí dočasně vyslán, koordinovat obnovu, propojovat obce, odborníky, stát i neziskový sektor a nastavovat společnou strategii.

Podobně by stálo za zvážení, zda by funkce regionálního architekta či jiného odborníka nemohla menším obcím pomoci s přípravou koncepčních řešení a zajistit kontinuitu v čase. Takový krok by mohl výrazně urychlit a zefektivnit obnovu nejen na Jesenicku, ale i v dalších regionech, které se v budoucnu mohou ocitnout v podobné situaci.

David Zatloukal městský architekt, Jeseník

□ 16

WORKSHOP ČKA, ČLOVĚKA V TÍSNI A ČESKÉ ASOCIACE POJIŠŤOVEN NA TÉMA „ONI“

Jaké má architektura místo při obnově po živelních katastrofách? A jaké místo by mít měla?

Považujeme ji za klíčový nástroj nejen pro kvalitní vestavěné prostředí, ale i pro prevenci a zmírnění dopadů katastrof – a přitom jako by často nestála tam, kde by měla? Je architekt (a krajinný či urbanistický návrh) na prvním místě, když se obnovuje obec po tornádu nebo povodni? Není? A proč? Na vině nejsou jen „oni“.

Možná i my – autorizovaní architekti – jsme málo slyšet, málo přítomní ve správný čas na správném místě.

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

AKTUALITY

16

Workshop měl za cíl otevřít právě téma: kdo jsou „ONI“ v čase katastrofy, po ní, ale i před.

Kdo je stakeholder? Kdo všechno je zapojen?

A proč je tak těžké tuto mapu stakeholderů vůbec sestavit?

Ukázalo se, že aktérů jsou vyšší desítky – možná stovky – a jejich kompetence se mění v čase i prostoru. Bylo vidět, že zcela zásadní roli hraje starosta a zastupitelstvo. A taky bylo vidět, že v obcích (městech), kde funguje městský architekt, role architekta a architektury roste, jeho záběr se prošlou živelní katastrofou zvětšuje, důvěra v architekturu posiluje. Ale v 98 % obcí takový architekt chybí.

Praktická část workshopu přinesla dvě modelové situace: jedna technická (splaveným dřevem z místní pily byl „odnesen“ krajský most, který následně poškodil základy bytovky v majetku SVJ), druhá sociální (třída dětí s paní učitelkou uvězněná ve škole během katastrofy, následná evakuace, trauma, ztráta důvěry, nechuť vrátit se zpět). A co řešili účastníci jako první? Techniku. Ta je uchopitelnější. Na děti už tolik času nezbylo. A to byl dost nečekaný „aha moment“.

Tak si kolegyně a kolegové pojďme říct, jestli náhodou není na prvním místě obnova důvěry lidí, v konkrétním případě důvěra dětí v systém.

A pokud je úloha zastupitelů obce budovat důvěru v obec, není role architektů budovat důvěru v nás a naši profesi?

Téma „důvěry v architekturu“ je přímou výzvou pro nás všechny. A resilienční architektura a princip BBB, neboli build back better, se jeví jako vhodná cesta, jak reagovat na výzvy dneška.

Protože chceme-li, aby architektura byla (nejen) v krizových situacích součástí řešení, aby nebyla vnímána jako estetický bonus, ale jako strategický nástroj, tak ji my musíme dostat do procesu, protože oni to za nás neudělají.

■ 15

■ 15

Lukáš Janáč Zmocněnec ČKA pro otázky prevence a snižování škod po přírodních katastrofách

□ 17

NOVELA STAVEBNÍHO ZÁKONA LEX OZE III

Dne 1. srpna vstoupila v účinnost novela stavebního zákona provedená zákonem č. 249/2025 Sb., známým jako Lex OZE III. Ačkoli jde primárně o předpis k urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie, významně zasahuje i do stavebního práva.

Změny se týkají jak strategického územního plánování, tak každodenní praxe stavebníků a projektantů. Úpravy zavádějí nové nástroje pro rychlejší povolování obnovitelných zdrojů energie, mění kategorizaci staveb a stanovují kratší procesní lhůty i ochranná opatření pro životní prostředí. Zahrnují i několik změn stavebního zákona.

Jeseník v září 2024 a 2025, foto Kostas Joanidis

■ 15

Vydání

3/25

■ 15

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

AKTUALITY

17

GALAVEČER ČESKÉ

13. listopadu 2025 od 19.30 h

CENY ŽIVĚ NA art.ceskatelevize.cz

ZA

ARCHITEKTURU

2025

ČESKÁ

CENA ZA

Jaká stavba vás chytla za srdce? Pošlete jí svůj hlas na webu ceskacenazaarchitekturu.cz do 31. 10. 2025.

Ze všech hlasujících vylosujeme tři výherce, kteří získají vstupenky na galavečer!

ARCHITEKTURU

CENA

2025

VEŘEJNOSTI

1. Nové instituty: nezbytné a akcelerační oblasti

Novela zavádí dva nové pojmy: → Nezbytná oblast – strategicky vymezená plocha s významným potenciálem pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů, definovaná vládou v Politice územního rozvoje. → Pro tyto oblasti se nepoužije omezení z § 77 odst. 2 písm. c) stavebního zákona, které jinak brání umisťování určitých staveb v nezastavěném území. → Akcelerační oblast – konkrétně vymezená plocha nebo koridor v územním plánu, zásadách územního rozvoje či územním rozvojovém plánu, určená pro urychlené povolování OZE. → Vymezit ji nelze na území evropsky významné lokality, ptačí oblasti, zvláště chráněného území ani v jiných zvlášť stanovených územích (např. z důvodů obrany státu, památkové ochrany nebo lázeňství).

Akcelerační oblasti musí být přednostně voleny na umělých a zastavěných plochách – dopravní infrastruktura, parkoviště, zemědělské a průmyslové stavby, skládky, území po těžbě apod.

2. Územní opatření pro akcelerační oblasti

S vymezením akcelerační oblasti se pojí povinnost vydat územní opatření o podmínkách a zmírňujících opatřeních.

Toto opatření závazně stanoví: → druhy OZE, pro které je oblast určena, → ochranná opatření pro veřejné zájmy (příroda, voda, zdraví), → limity vyplývající z právních předpisů (např. ochrana zvláště chráněných druhů, krajinného rázu, významných krajinných prvků).

Součástí územního opatření je výkres v měřítku katastrální mapy a odhad instalovaného výkonu umístitelných záměrů.

Novela umožňuje společné pořízení územního opatření s územním plánem či zásadami územního rozvoje, což má zkrátit celý proces. Pokud se opatření neschválí, musí zastupitelstvo rozhodnout, zda ho pořídí samostatně, nebo oblast z dokumentace vypustí.

3. Zvláštní procesní režim v akceleračních oblastech

Povolování záměrů OZE v akceleračních oblastech má zkrácené a závazné lhůty.

Krajský úřad vydává jednotné environmentální stanovisko (JES) a posuzuje, zda záměr odpovídá podmínkám územního opatření.

V některých případech lze využít výjimku z EIA – pokud jsou rizika řešena už při vymezení oblasti a záměr nevyvolá nepředvídané negativní vlivy.

Stejný režim platí i pro související infrastrukturu, např. zařízení pro ukládání energie na stejném místě nebo pro připojení k síti.

Mimo akcelerační oblasti zůstávají lhůty podle RED III – zpravidla 2 roky (s možným prodloužením o 6 měsíců).

4. Změny ve stavebním zákoně

Hlavní změny, ke kterým došlo v NSZ tyto: → Rozšíření výčtu staveb – mezi drobné stavby nově patří bazény a skleníky do 40 m² na pozemku rodinného domu, přístřešky a menší objekty technické infrastruktury. → Navýšení výkonových limitů pro OZE – drobné stavby do 100 kW (dříve 50 kW), jednoduché stavby do 250 kW (dříve 100 kW). → Projektová dokumentace – u jednoduchých staveb ji může připravit i neautorizovaná osoba s odpovídajícím vzděláním a praxí, s výjimkou staveb pro bydlení a rodinnou rekreaci nebo vodních děl. → Provádění staveb – část drobných a jednoduchých staveb musí být vždy provedena dodavatelsky, zejména výrobny energie z OZE. Ostatní lze realizovat i svépomocí se stavebním dozorem. → Stavební deník a kolaudace – všechny stavby pro bydlení a rekreaci vyžadují stavební deník i kolaudaci; ostatní jednoduché stavby postačí s jednoduchým záznamem a kolaudaci nepotřebují. → Nové energetické povinnosti vlastníků – postupně od roku 2027 povinnost instalovat dobíjecí stanice nebo kabeláž pro elektromobily, a dále od roku 2030–2033 systémy automatizace a kontroly budov.

5. Digitalizace a návaznost na DTM

Novela propojuje kolaudační procesy s Digitální technickou mapou (DTM).

Při kolaudaci bude nutné doložit ID podání potvrzující zápis údajů o dopravní a technické infrastruktuře do DTM kraje.

Předseda České komory architektů Jan Kasl oceňuje roli Ministerstva průmyslu a obchodu, které iniciovalo odstranění legislativních bariér: „My architekti rádi využíváme dřevo na stavby již od pradávna – od tradičních krovů až po sportovní haly a rekreační stavby. Systém CLT panelů však přináší zcela nové možnosti i pro vícepodlažní a výškové stavby a zásadně přispívá k udržitelnému stavění. Děkuji panu ministrovi, že se mu podařilo změnit pohled institucí na stavění ze dřeva, které je obnovitelnou surovinou a může tak významně přispět k snížení uhlíkové stopy.

Zatím jsme sice ještě daleko za sousedy, kde se z CLT panelů staví celé čtvrti, ale důležité je začít.“ Dynamický rozvoj technologií a nových stavebních materiálů klade vysoké nároky na průběžnou aktualizaci předpisů a norem. „Rychlost technologických změn a dostupnost nových materiálů se zásadním způsobem promítá do celé řady oborů. Jedním z nich je také stavebnictví. Je proto naprosto klíčové trendy sledovat, vyhodnocovat a předpisy (včetně norem) nejen novelizovat, ale také v pravidelných intervalech revidovat. Cestou je úzká spolupráce státní správy s technologickými lídry a soukromým sektorem. Vzájemná výměna informací a důvěra,“ říká náměstek generálního ředitele Hasičského záchranného sboru ČR pro prevenci a civilní nouzovou připravenost Daniel Miklós.

Součástí reformy jsou i aktualizace dalších norem: → ČSN 73 0582 pro denní osvětlení budov umožní flexibilnější návrhové přístupy, → ČSN 73 0540 pro tepelnou ochranu budov jde vstříc vyšší energetické účinnosti, → ČSN 73 6058 pro parkování elektromobilů (v přípravě) má usnadnit výstavbu i rekonstrukce garáží při zachování požární bezpečnosti.

→ rozpracované změny územních plánů, zásad územního rozvoje a územních rozvojových plánů mohou pokračovat podle dosavadních pravidel, → povolovací řízení zahájená před účinností novely se dokončí podle dosavadní právní úpravy.

Úprava je výsledkem spolupráce státní správy, akademických pracovišť a odborných organizací ze stavebnictví. Podle vedoucího pracoviště Univerzitního centra efektivních budov (UCEEB) ČVUT Petra Kuklíka jde o změnu, která umožní běžné použití požárně bezpečných prefabrikovaných konstrukcí a přinese nové možnosti dostupného bydlení.

Nové normy představují důležitý krok směrem k moderním, dostupným a udržitelným dřevostavbám a jejich plnému využití v českém stavebnictví.

■ 18

Zdroj: tisková zpráva MPO z 24. 7. 2025 – bit.ly/4mYzncw

6. Přechodná ustanovení

Přechodná ustanovení zajišťují, že:

NOVÉ NORMY PRO DŘEVOSTAVBY

Od 1. srpna 2025 začala platit úprava normy ČSN 73 0802 Požární bezpečnost staveb, která odstraňuje zásadní technické bariéry pro vícepodlažní dřevostavby až do výšky 22,5 metru.

Moderní bytové domy, školy či veřejné budovy

Vydání

3/25

ze dřeva je tak možné navrhovat a realizovat výrazně snadněji, s využitím inovativních technologií, jako jsou CLT panely.

Rozhovor s předsedou ČKA Janem Kaslem k tomuto tématu – tn.nova.cz/zpravodajstvi/ clanek/624006-cesi-drevostavbam-neduveruji-je-treba-zmenit-nasi-mentalitu-rika-kasl

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

AKTUALITY

20

■ 18

subjekty (mohou být zpoplatněny; akce pořádané Komorou jsou pro autorizované architekty zdarma).

2. Všechny vzdělávací akce jsou hodnoceny body, které uděluje pracovní skupina CŽV. 3. Nasbírá minimálně 12 bodů.

4. Zašle vyplněný formulář pro záznam absolvovaných aktivit Ludmile Ševčíkové, e-mail: ludmila.sevcikova@cka.cz, tel.: 773 765 416.

5. Obdrží osvědčení o absolvování CŽV, slevu na spoluúčasti při profesním pojištění a slevu na výši pojistného na připojištění. Česká komora architektů podporuje také individuální vzdělávání architektů, nicméně pro získání osvědčení a souvisejících výhod může tvořit nejvýše 1/4 bodů, tzn. maximálně 3 body.

Aktuální přehled všech akcí viz www.cka.cz Cyklus přednášek o architektuře KRA/JINÁ II

Pasivní dřevostavba BudexHUB, Planá u Českých Budějovic, Studio Perspektiv, realizace 2024, výška 12 m

■ 20

5. cyklus se stejně jako loni zaměří na progresivní přístupy v krajinářské architektuře. Série sedmi inspirativních večerů s názvem Kra/jiná II představí vizionáře, kteří se zabývají novým pojetím využívání veřejných prostorů, odolností krajin, navrácením přírody do měst i podporou biologické rozmanitosti. Přednášky jsou součástí programu celoživotního vzdělávání České komory architektů.

Autorské přístupy krajinářských architektů a odborníků z Nizozemska, Belgie, Švýcarska, až po USA i Kanadu se zaměřují na proměnu krajin a veřejných prostorů reagující na proměny společnosti i klimatu.

Místo: CAMP Vyšehradská 2075, 128 00 Nové Město 6. 11. 2025 od 19 h – Sarah Cowles, Ruderal /GEO 4. 12. 2025 od 19 h – Lukas Schweingruber, Studio Vulkan /CH

■ 21

ARCHITEKT V PRAXI

Studio Vulkan, Atmos, Zürich, Foto Daniela Valentini. Studio vystoupí v rámci přednášek KRUH

□ 19

■ 20

Ministerstvo průmyslu a obchodu spustilo program, který obcím a krajům poskytne dotace na projektovou přípravu revitalizace brownfieldů určených převážně pro podnikatelské využití.

Do působnosti ČKA patří mimo jiné také podpora odborného vzdělávání a napomáhání šíření odborných informací. Komora si je vědoma nutnosti poskytnout svým členům kvalitní nabídku vzdělávacích možností. Pracovní skupina pro celoživotní vzdělávání vyhledává a doporučuje vhodné semináře a další aktivity, zároveň ČKA organizuje kurzy vlastní.

PODPORA PROJEKTOVÉ PŘÍPRAVY REGENERACÍ BROWNFIELDŮ NA PODNIKATELSKÉ VYUŽITÍ

Na dokumentaci, studie proveditelnosti či ekologické audity je vyčleněno 200 milionů Kč, podpora pokryje až 50 % nákladů podle velikosti obce. Příjem žádostí začal 15. srpna 2025 a výzva je průběžná. Projekty musí být realizovány do 10 let. bit.ly/47YrLmk

CELOŽIVOTNÍ VZDĚLÁVÁNÍ

Jak se autorizovaný architekt zapojí do celoživotního vzdělávání (CŽV)?

1. Účastní se vzdělávacích akcí a absolvuje činnosti, semináře, přednášky a jiné aktivity.

Vzdělávací akce jsou pořádány ČKA nebo

Vydání

3/25

Vydavatelství ARCHIZOOM BOOKS vydalo publikaci Architekt v praxi, která poprvé na českém trhu komplexně mapuje všechny aspekty úspěšného fungování architektonické kanceláře. Knihu připravili architekt Evžen Dub a publicista Radek Váňa. Kniha vyšla pod záštitou České komory architektů.

Autoři se znalostí prostředí popisují praktické aspekty a profesní dovednosti, které musí úspěšný architekt zvládnout – od založení kanceláře přes denní vedení až po marketing a komunikaci s klienty. Kniha o rozsahu 168 stran pokrývá klíčové oblasti: Profesi a pracovní náplň architekta, vzdělání a kvalifikaci; Založení a vedení architektonické kanceláře; Business plán, administrativu a využívání technologií; Finanční řízení a správné vedení projektů; Komunikaci s klienty a koordinaci s dalšími profesemi; Marketing a PR v architektuře.

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

AKTUALITY

21

■ 22

■ 21 Knihu připravili architekt Evžen Dub a publicista Radek Váňa

Na knihu navazuje online platforma Architekt v praxi (www.architektvpraxi.cz), která nabídne stejnojmenný podcast s českými architekty a architektkami, diskusní fóra a webináře.

Akademie se stane networkingovou platformou s oborovým obsahem a přístupem k odborným nástrojům.

Chalupa architekti, vítězný soutěžní návrh Nové Alšovy jihočeské galerie v Českých Budějovicích, 2025

■ 22

■ 22

www.architektvpraxi.cz

■ 22

ARCHITEKT ROKU 2025 – MAREK A ŠTĚPÁN CHALUPOVI

Bratři Marek a Štěpán Chalupovi získali ocenění za mimořádný přínos architektuře – cenu Architekt roku 2025. Čestné uznání poroty pak obdrželi architekti Jan Kratochvíl a Petr Šmídek z internetového portálu Archiweb. Slavnostní večer s předáváním cen se konal 15. září 2025 v Centru architektury a městského plánování (CAMP) v Praze.

Chalupa architekti, zastřešení schodiště na zámku Orlík, 1998

Do finále letošního ročníku soutěže postoupilo celkem pět známých jmen, ať už jednotlivců nebo ateliérů: Atelier 111 architekti / Jiří Weinzettl a Barbora Weinzettlová; Marek a Štěpán Chalupovi; David Kraus; Sporadical; Jan Šépka.

Komplexní přístup k tvorbě, vliv na vznik kvalitních staveb i prostředí a zároveň profesní a morální integritu posuzovala u jednotlivých osobností odborná porota, která se skládá z předchozích laureátů ceny Architekt roku: Zdeněk Fránek, Roman Koucký, Ivan Kroupa, Petr Stolín a dvojice Ladislav Kuba s Tomášem Pilařem. Porotci se shodli, že letošními laureáty ocenění Architekt roku se stanou přední čeští architekti Marek a Štěpán Chalupovi.

Odůvodnění poroty

Cenu Architekt roku vypsala již po sedmnácté společnost ABF, a.s., s cílem poukázat na význam a důležitost architektury a jejích tvůrců pro náš život a kulturní rozvoj společnosti a podpořit kvalitu a odbornou i občanskou angažovanost na poli architektury. Cena Architekt roku je udělována osobě či osobám, které se v uplynulém období pěti let svým přístupem významně zasloužily o architekturu v České republice.

Bratři Marek a Štěpán Chalupové jsou stálicí na nebi české architektury. Narodili se v rodině architekta a učitelky. Vyrostli a vystudovali v Praze, kde také působí. Odborně spolupracují od roku 1996. Jejich čistá nekompromisní řešení obdivujeme právě již od devadesátých let jako vrcholný projev minimalistického přístupu, který se jako takový zapíše do historie české architektury. Prvními počiny, kterými na sebe „chalupáři“ upozornili, bylo zastřešení schodiště na zámku Orlík Karla Schwarzenberga z roku 1998. Směr svého tvůrčího počínání potvrdili i v delikátním

Vydání

3/25

Rezkův nejznámější svazek spisů

vestibulu stanice metra Kolbenova v Praze.

Dalšími mistrovskými díly jsou pak technicky unikátní hotel Metropol v Praze na Národní třídě, pavilon ČR na EXPO 2000, banka ČSOB v Praze a další. Následují vyhrané soutěže z posledních let čekající na realizaci. Uveďme alespoň vítězný soutěžní návrh Nové Alšovy jihočeské galerie v Českých Budějovicích, kde vyhráli mezi 82 účastníky, nebo parkovací dům za katedrálou v Ostravě. Toto tvůrčí bratrstvo tvoří v duchu velmi sofistikovaného minimalismu s důrazem na detail a s jasným autorským rukopisem. Autoři zvolili kvalitu na úkor kvantity a místo dnes již tak dominující sebereprezentace volí raději koncentraci na svou obdivuhodnou tvorbu. Svoje zkušenosti předává Marek Chalupa mladé generaci pedagogickou činností jako vedoucí ateliéru na Fakultě architektury ČVUT v Praze.

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

AKTUALITY

22

■ 23

Čestné uznání Petr Rezek – in memoriam

Filosof, estetik a teoretik umění Petr Rezek patřil mezi kultovní osobnosti, které od 70. let utvářely filosofické a umělecké prostředí u nás.

Nazýval se učitelem filosofie, svérázným způsobem však po desetiletí formoval také myšlení výtvarníků, architektů i teoretiků a podněcoval diskusi o mezioborových tématech. A to nejen jako pedagog na Filozofické fakultě UK, AVU nebo liberecké FUA. Byl žákem Jana Patočky a své fenomenologické založení promítl do mnoha textů. Tělesné východisko architektonické zkušenosti představil ve svém mezi architekty nejznámějším svazku spisů nazvaném Archi‑ tektonika a protoarchitektura. Dlouhodobě byl oceňován všemi, kteří mu se zájmem naslouchali až do roku 2022, kdy ve věku 74 let odešel.

■ 23

Velmi důležitou aktivitou v Jindřichově Hradci je tzv. skupina Teenagers, která při příležitosti studie revitalizace sídliště zapojila početnou skupinu místní mládeže

kvalitu vystavěného prostředí a zvýšení kvality života. Do finále soutěže postoupili: Veronika Šindlerová a Bílina, Lukáš Soukup a Jindřichův Hradec, Tereza Šmídová a Vysočina.

Odůvodnění poroty

ARCHITEKT OBCI 2025 – LUKÁŠ SOUKUP A JINDŘICHŮV HRADEC

Cena Architekt obci je udělována architektovi a zároveň obci, tedy spolupracujícímu tandemu, který se po několik let soustavně a s respektem věnoval koncepci vystavěného prostředí obce a svým přístupem se významně zasloužil o kvalitní výstavbu. V letošním roce se stal laureátem městský architekt Jindřichova Hradce Lukáš Soukup. Cena byla udělena 15. září 2025 na slavnostním ceremoniálu v CAMP Praha, společně s oceněním Architekt roku 2025.

Soutěž vyhlašuje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR ve spolupráci s Českou komorou architektů, Asociací pro urbanismus a územní plánování ČR a časopisem Moderní obec. Nominace na ocenění Architekt obci 2025 posoudila v průběhu léta odborná porota, která pracovala ve složení: Josef Morkus, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Markéta Zdebská, Česká komora architektů, Petr Durdík, Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR, David Mateásko, držitel ocenění Architekt obci 2024, a Ivan Ryšavý z časopisu Moderní obec.

Porota posuzovala přínos spolupráce architekta a obce z pohledu úrovně architektonického a urbanistického řešení a jeho udržitelnosti, dále sledovala úroveň dlouhodobé vzájemné spolupráce samosprávy, architekta a také místních obyvatel a celkový přínos této spolupráce pro

Porota oceňuje kvalitní spolupráci samosprávy Jindřichova Hradce v čele se starostou Mgr. Ing. Michalem Kozárem, MBA, a městského architekta Ing. arch. Lukáše Soukupa na strategických a rozvojových projektech, které se zaměřují na dlouhodobý rozvoj města, dále na drobných intervencích a úpravách, které zvyšují kvalitu veřejného prostoru a na šíření tématu kvalitní architektury, urbanismu a rozvoje měst formou vycházek, přednášek, výstav a diskusí.

Spolupráce přináší řadu témat a úkolů, které městský architekt příkladně iniciuje, koordinuje jejich přípravu a průběh a připravuje je pro další profesionální aktéry např. z řad organizátorů soutěží, z řad kolegů architektů, projektantů nebo developerů. Městský architekt je též činný v oblasti drobných či dočasných úprav veřejných prostranství města a přispívá tak ke zlepšení podmínek pro pobyt obyvatel a návštěvníků Jindřichova Hradce. Cennou aktivitou městského architekta jsou jeho snahy o zapojování veřejnosti formou prezentací a diskusí do přípravy zadání např. soutěží a studií. Porota dále oceňuje propojení s akademickou obcí a zapojení studentů vysokých škol architektury při hledání strategických a koncepčních odpovědí na rozvoj různých lokalit.

■ 24

ZESNUL PETR SUSKE

Ve věku 74 let zemřel dne 7. července 2025 architekt a pedagog Petr Suske (číslo autorizace ČKA 1000). Byl průkopníkem ekologické architektury u nás. Proslavil ho především legendární slaměný Dům v kožichu a s deštníkem u Mladé Boleslavi.

Vydání

3/25

■ 23

Městský architekt Lukáš Soukup též zapojuje město do celostátních přehlídek, jako je Den architektury nebo Zažít město jinak.

Foto archiv Lukáše Soukupa

Doc. Ing. arch. Petr Suske, CSc. (* 6. dubna 1951) absolvoval Fakultu stavební ČVUT v roce 1975.

Před rokem 1989 působil ve Výzkumném ústavu místního hospodářství (VÚMH). Pracovně pobýval také v Alžíru (EPAU Alger, 1985–1988) a Belgii (UCL Unité d’Architecture, Louvain-la-Neuve,1988–1989). Již v roce 1984 stál u zrodu neoficiálního sdružení SEA – Skupiny ekologické architektury, platformy architektů, inženýrů a lékařů zabývajících se ekologickými otázkami v architektuře. V roce 1992 se skupina proměnila v architektonickou kancelář. Ve své architektonické tvorbě byl průkopníkem ekologického stavění. Zaměřil se na energetickou nenáročnost budov, respekt ke kontextu kulturnímu, sociálnímu i klimatickému a integraci zeleně do architektury. Prosazoval využívání přírodních a místních materiálů, úsporných technologií a ohleduplný vztah k prostředí. „Literatura pojednávající o ekologické či trvale udržitelné architektuře se často zabývá buď pouze technickou stránkou věci, řešitelnou stále pokro-

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

AKTUALITY

23

■ 24

Akademické prostředí mu umožnilo i několik zahraničních cest na západ, kde jej zaujala především atriová architektura a pasivní domy, které prosazoval už v 80. letech. V roce 1993 založil soukromý ateliér Arching R-R a věnoval se navrhování soukromých, pasivních domů.

V devadesátých letech ale nechyběly ani větší projekty, např. hotel Pyramida u Františkových Lázní nebo dostavba a přestavba sídla Plzeňského prazdroje v Plzni. Milan Rejchl byl výtvarně činný, věnoval se akvarelům, malbě a také keramice. V roce 2016 se uskutečnila výstava Milan Rejchl – architektura a výtvarné dílo, která se konala v Galerii na Hradě, ve sloupovém sále Knihovny Lékařské fakulty UK v Hradci Králové.

K výstavě vyšel katalog shrnující autorovou tvorbu (text: Ladislav Zikmund-Lender).

■ 25 Petr Suske, Dům v kožichu a s deštníkem u Mladé Boleslavi, 2003

čilejšími technologiemi, nebo alternativním stavitelstvím z přírodních materiálů. Opravdu ekologická architektura je přitom skoro neznámá. Mluvíme-li o ekologické architektuře, myslíme tím architekturu, která optimalizuje vztahy mezi živými organismy a jejich prostředím,“ píše mimo jiné v publikaci Ekologická architektura ve stínu moderny (ERA vydavatelství, 2008), v níž se pokusil shrnout podstatu, principy a mýty ekologického stavění. Již počátkem 90. let ale vydal publikaci Hliněné domy novej generácie (ALFA, 1991) V letech 1991–2024 působil jako vedoucí ateliéru na FA ČVUT v Praze. „Petr Suske byl v architekt v každém ohledu a smyslu toho slova. Architektura pro něj nebyla jen oborem, v kterém působil, ale životním vyznáním, místem které propojovalo všechno ostatní. Nemá asi smysl připomínat, že ekologickou architekturu v mezinárodním kontextu pro mnoho lidí objevoval už před půl stoletím a byl v tom fenomén. Pro mne je důležitější připomínat, že Petr byl člověk s nadhledem, něžným a trvale přítomným humorem. Stále mladý ve svém přemýšlení o věcech, svobodný a neformální ve své vlastní, nepřehlédnutelné tvorbě i při výuce studentů. Té věnoval více než třicet let, v Alžíru, Belgii, především ale na naší fakultě. Díky tomu neodchází, zůstává se všemi, které inspiroval, bavil a učil,“ vzpomíná Marek Tichý, dlouholetý spolupracovník ve vedení ateliéru, v tiskové zprávě FA ČVUT v Praze.

Mezi jeho nejznámější realizace patří slaměná stavba Domu s deštníkem u Mladé Boleslavi (2003), restaurace Hliněná bašta v Průhonicích (1997), která byla první moderní stavbou z nepálené hlíny v Čechách, nebo polyfunkční dům L’Ocelot ve Vysočanech (2008).

■ 25

ZEMŘEL ARCHITEKT MILAN REJCHL

Dne 22. července 2025 odešel architekt a pedagog Milan Rejchl, který se podílel na projektech brutalistních pražských hotelů Praha, Olympik nebo přístavbě motelu Stop.

Architekt Milan Rejchl (* 9. 8. 1936) se narodil v Hradci Králové významnému architektovi Janu Rejchlovi, který byl autorem řady důležitých staveb ve městě (pobočka Národní banky, budova nádraží, sklářský ústav, řada činžovních a rodinných domů). V 50. letech vystudoval Fakultu architektury a pozemního stavitelství u architektů Kriseho, Honzíka a Ausobského. Po krátkém angažmá v Hradci Králové nastoupil do jednoho z nejprogresivnějších ateliérů – Pražského projektového ústavu, který měl v 60. letech také významnou výzkumnou roli a formoval spolupráci architektů s výtvarnými umělci. Ještě v PPÚ začal pracovat na přípravných fázích projektu hotelu Praha, který se stal ikonickým dílem architektury 80. let s prvky organiky i brutalismu.

Projektoval také hotel Olympik. V roce 1963 se setkal na soutěžním projektu vřídelní kolonády v Karlových Varech se svým otcem a také spolupracoval se svou budoucí manželkou Dagmar.

V první polovině 70. let vytvořil jedny ze svých nejcennějších realizací: vilu Jana Kodeše v Dejvicích a přístavbu motelu Stop v Praze (s Alenou Šrámkovou a Jindřichem Pulkrábkem). V roce 1977 odešel učit na Fakultu architektury ČVUT v Praze, kde vedl později Ústav navrhování.

Vydání

3/25

Hotel Olympik, Praha 8, Josef Polák, Milan Rejchl, Vojtěch Šalda, Jan Zelený, 1971, barevný motiv na fasádě je z roku 2015.

Foto Daniela Šrámková

■ 26

ODEŠEL LÉON KRIER

Ve věku 79 let zemřel 17. června 2025 v Palmě de Mallorca architekt lucemburského původu Léon Krier, který patřil v 80. letech mezi nejvlivnější představitele neotradicionalismu.

Přednášel na mnoha prestižních univerzitách, obdržel řadu ocenění a byl vnímán jako ikona tradicionalismu v architektuře. Architekt, urbanista a teoretik Léon Krier se u nás proslavil především čtenářsky oblíbenou knihou Architektura – volba nebo osud, v níž se dotýká

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

AKTUALITY

24

výkladu obrazu současného města. Požaduje v ní sociální fyzickou konzervaci historických center, koncepci veřejných prostorů jako prvku základní organizace urbanistické morfologie, typologicky čistou architekturu. Bojoval za znovuobnovení tradičního evropského modelu města a měl velký vliv na formování hnutí Nový urbanismus zejména v USA. V roce 2003 získal ocenění Driehaus Architecture Prize, v roce 2022 cenu získal také jeho bratr Rob. Jeho nejznámějším projektem je návrh městské části Poundbury v Dorchestru v Anglii. Jinak po sobě zanechal jen pár drobnějších staveb, mnoho slavných návrhů a několik realizovaných plánů pro sídla maloměstského charakteru v Evropě a Americe.

vřené komunitní centrum pro přednášky, výstavy, sousedská setkání a další veřejné akce. Oblouk testuje jak technické parametry vestavby, tak provozní modely využití prostoru. Díky podpoře Hlavního města Prahy je možné tento prostor využívat bezplatně pro nekomerční a občanské aktivity.

V soutěžní přehlídce Česká cena za architekturu 2017 získal projekt mimořádnou cenu Karlín group za angažovaný přístup k záchraně a tvorbě výjimečného veřejného prostoru. prizes.new-european-bauhaus.europa.eu

■ 28

Více informací www.cka.cz/svet-architektury/aktualne/novinky/cervnovy-newsletter-evropske-rady-architektu

Studie Zelenomodré centrum Jaroměře na Náchodsku se stala urbanistickým projektem roku 2025. Již 11. ročník soutěže je součástí Stavby roku, kterou každoročně vyhlašuje Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství. Autory urbanistické studie jsou Martin Krupauer, Pavel Kvintus a Martin Sedmák.

□ 30

URBANISTICKÝM PROJEKTEM ROKU 2025 JE STUDIE PŘESTAVBY CENTRA JAROMĚŘE

■ 26 Nejznámější Krierova kniha Architektura volba nebo osud

■ 27

KARLÍNSKÝ VIADUKT JE VE FINÁLE NEW EUROPEAN BAUHAUS PRIZES 2025

Projekt 1 KM městské proměny, který usiluje o transformaci okolí Negrelliho viaduktu v Praze v živé a dostupné prostředí pro místní obyvatele, se probojoval do finále prestižní evropské soutěže New European Bauhaus Prizes 2025.

Mezi více než 700 přihlášenými projekty z celé Evropy se zařadil mezi šest nejlepších v kategorii Šampioni: Upřednostňování míst a lidí, kteří to nejvíce potřebují. Vítěz bude vyhlášen 30. září 2025 na slavnostním ceremoniálu v Bruselu.

Za iniciativou stojí architektonická platforma CCEA MOBA, která se revitalizaci území podél jednoho z nejstarších pražských mostů věnuje systematicky od roku 2013. Projekt propojuje péči o kulturní dědictví, udržitelnost a podporu místních iniciativ. Viadukt z roku 1850 se díky tomu proměňuje v komunitní, kulturní a podnikatelské centrum dostupné obyvatelům Karlína a širšího okolí.

V prosinci 2024 byl slavnostně otevřen první tzv. pilotní oblouk č. 036, který slouží jako ote-

Cílem vítězného návrhu je podle tvůrců snaha o oživení centra Jaroměře prostřednictvím revitalizace veřejného prostranství. Urbanistická přestavba města, kterým protéká řeka Labe, dává podle tvůrců důraz na propojení s vodním tokem. Voda by pak byla využita například ke zlepšení místního mikroklimatu a pobytové kvality ve veřejném prostoru. Důležitým aspektem návrhu je hospodaření s dešťovou vodou, která se následně využívá pro další revitalizaci zeleně.

Nominována na titul Urbanistický projekt roku 2025 byla dále také například územní studie Metropolitní oblasti České Budějovice, kterou nakonec zvláštní cenou ocenilo ministerstvo pro místní rozvoj. Dalším projektem, který mohl získat cenu, bylo venkovské bydlení v Ratiboři na Vsetínsku. To nakonec získalo zvláštní ocenění Asociace pro urbanismus a územní plánování.

Výsledky soutěže www.stavbaroku.cz/urbanisticky-projekt-roku

■ 29

KONFERENCE O POLITIKÁCH ARCHITEKTURY V GDAŇSKU

Evropskou konferenci o politikách architektury hostilo ve dnech 11. a 12. června město Gdaňsk. Konference se konala v rámci polského předsednictví v Radě Evropské unie. Českou komoru architektů zastupoval Petr Lešek, 2. místopředseda.

O konferenci se píše v červnovém newsletteru Evropské rady architektů (Architects’ Council of Europe / ACE), kde se dočtete také informace o EUmies Awards Young Talent 2025, publikaci A View from Above: Comparing Public Procurement Guidelines for Architects, která poskytuje komplexní přehled postupů zadávání veřejných zakázek v oblasti architektury v Evropě (publika-

Vydání

3/25

ce je ke stažení na www.cka.cz/svet-architektury/publikace/zajimave-publikace).

Dozvíte se tam rovněž o podpoře dostupného a kvalitního bydlení v Evropě. Dne 2. června se setkali členové Evropské rady architektů (ACE) a Evropského housing fóra (EHF) s Matthewem Baldwinem, vedoucím pracovní skupiny pro bydlení Evropské komise, aby projednali řešení bytové krize, která postihuje země EU. Česká komora architektů společně s ACE připravuje na toto téma mezinárodní konferenci, která proběhne ve čtvrtek 13. listopadu 2025 v Praze.

VALNÁ HROMADA ACE A KONFERENCE V LUCEMBURKU

U příležitosti 35. výročí založení Lucemburské komory architektů a inženýrů (OAI) proběhla ve dnech 15.–16. května v Lucemburku valná hromada ACE. Jak se stalo pravidlem, valné hromadě předcházela konference, která se pokaždé koná na jiné téma. Letos navíc proběhla za účasti inženýrských organizací. Místo konání ve sjezdovém centru sídle ministerstva životního prostředí a rozvoje poskytlo vynikající zázemí a podmínky pro takto rozsáhlou akci.

Konference Architects + Engineers: Partnership for Resilient Design (15. 5.)

Hlavním tématem byla nadcházející novelizace zákona o zadávání veřejných zakázek. Jednotlivé diskusní příspěvky se nesly v duchu tématu spolupráce architektů a inženýrů. Diskutovaly se zkušenosti se zadáváním veřejných zakázek, bylo představeno několik modelů výpočtů honorářů, kde nejpropracovanějším modelem byl švýcarsko-lucemburský systém, který v současnosti finišuje do podoby mobilní aplikace.

Společná deklarace k novelizaci zákona o zadávání veřejných zakázek: 1. Posílit vnitřní trh pomocí zastřešujících pravidel pro zadávání veřejných zakázek nad rámec nejnižší ceny. V EU je více než polovina zadávacích řízení stále zadávána pouze na základě kritéria nejnižší ceny, přičemž se nehledí na kvalitu, udržitelnost a dlouhodobou efektivnost nákladů. Domníváme se, že namísto pouhého obstarávání nejlevnější varianty by veřejné orgány měly zaručit nejlepší poměr ceny a kvality tím, že zohlední kvalitativní, environmentální a sociální faktory a také náklady životního cyklu. Pokud jde o služby v oblasti duševního vlastnictví, zadání veřejné zakázky založené pouze na nejnižší ceně může vést jenom ke špatné

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

AKTUALITY

26

■ 27

CCEA MOBA, Projekt transformace okolí Negrelliho viaduktu, finalista New European Bauhaus Prizes 2025

■ 28

Martin Krupauer, Pavel Kvintus, Martin Sedmák, Zelenomodré centrum Jaroměře, Urbanistický projekt roku 2025

Petr Lešek na konferenci o politikách architektury v Gdaňsku

■ 29

kvalitě návrhu, zvýšení dlouhodobých nákladů nebo nedostatku inovací.

2. Lepší uznání specifické povahy služeb duševního vlastnictví. Odlišná povaha služeb plánování a projektování, často označovaných jako služby duševního vlastnictví nebo kreativity, spočívá v inherentní nepředvídatelnosti jejich výsledků. Zatímco je možné definovat potřeby a nastavit ekonomické, lokální, funkční a další parametry, které projekt rámují, samotné řešení se objevuje až v tvůrčím procesu. Tato charakteristika zásadně odlišuje služby duševního vlastnictví od nákupu zboží, kde lze předem podrobně popsat kvalitu a specifikace konečného produktu. Vzhledem k tomuto rozlišení se domníváme, že k zadávání veřejných zakázek na služby duševního vlastnictví by se mělo přistupovat jinak než ke standardním službám. S jasnou definicí by konkrétní kapitola o službách duševního vlastnictví umožnila řešit problémy odlišně.

3. Dbát na kvalitu a inovace orientované na zadávací řízení. Domníváme se, že kritéria pro zadání zakázky na služby v oblasti duševního vlastnictví musí být založena na kvalitě, a to i v oblasti projektových služeb: technické přednosti, kombinace designu a konstruktivních řešení, dostupnosti, so‑ ciálních, environmentálních a inovativních charakteristik. Soutěže o architektonický návrh nabízejí dobrý způsob, jak získat služby v oblasti duševního vlastnictví, neboť nabízejí výběrová řízení založená na kvalitě a inovacích a zaměřená na projekty. Nařízení by měla motivovat veřejné zadavatele k podpoře kritérií kvality a opatření ke zvyšování kvalifikace orgánů pověřených veřejnými zadavateli.

4. Zlepšit přístup malých a středních podniků a nových účastníků k veřejným zakázkám.

Malé a střední podniky významně přispívají k hospodářskému růstu EU, jsou hnací silou inovací a přispívají k hospodářské odolnosti EU v době krize. Jejich účasti na veřejných zakázkách a přístupu pro nové účastníky na trhu brání příliš mnoho omezení. Domníváme se, že je třeba zlepšit přístup malých a středních podniků a nových účastníků k veřejným zakázkám. Doporučujeme využívat flexibilnější technická a finanční kritéria (např. rozšíření tříletého referenčního období nebo snížení minimálního obratu).

Valná hromada ACE (16. 5.) → Organizace valné hromady v první polovině roku představuje vždy prezentaci rozpracovaných agend pracovních skupin. Zejména se jednalo o: → Arch-E – prezentace uceleného dokumentu platformy architektonických soutěží, která vznikla z iniciativy rakouské komory, do níž se přímo zapojilo několik dalších zemí v rámci projektu Creative Europe. ČKA je přispěvatelem prostřednictvím PS Soutěže. Podrobně na https://www.arch-e.eu/

Vydání

3/25

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

AKTUALITY

27

→ Web ACE – po letech je hotov nový web odpovídající současným potřebám a pro každého architekta by měl být běžnou pomůckou.

Obsahuje všechny informace o jednotlivých národních organizacích, informace z praxe, politik architektury – www.ace-cae.eu. Vedle nového webu vznikla i aplikace ACE HUB, ke stažení pro Android i IOS. Umožňuje všem architektům vytvořit si vlastní profil a dát tak o sobě vědět, zda jsou ochotni spolupracovat se zahraničním projektantem na principu joint venture. Lokalizace vyhledávání architektů funguje na principu nastavené geolokace. Aplikace vznikla za podpory Creative Europe pro zlepšení přeshraniční spolupráce. → Chorvatská komora architektů prezentovala své nové standardy. → ACCORD – prezentace dopracování průzkumu zavádění digitalizace stavebního povolení. Tento materiál je užitečný v zavádění společné metodiky, jak k digitalizaci přistupovat, pojmenovává jednotlivé stupně vyspělosti digitalizace atd.; více na https:// accordproject.eu/ → Pražská konference – Pavel Martinek prezentoval přípravu konference Dostupné bydlení, která proběhne v Praze 13. 11. 2025 v Míčovně Pražského hradu. Následující den bude valná hromada ACE, která bude výjimečná v tom, že má být volební. Zástupci evropských komor budou také hosty galavečera ČCA. Pavel Martinek, PS Zahraničí

□ 31

SOUTĚŽNÍ DIALOG VS. ARCHITEKTONICKÁ SOUTĚŽ

Jak vybrat dodavatele na architektonické a projekční služby Ještě před zahájením realizace projektu stojí zadavatel před zásadní otázkou, která má významný dopad na jeho další průběh. Jakým způsobem zvolit obchodní partnery, zejména v oblasti architektonických a projekčních služeb? Tento výběr není pouze formální procedurou, ale představuje klíčový krok, který ovlivňuje samotný proces zadání i kvalitu a podobu výsledného díla.

Způsob výběru dodavatele přitom není důležitý jen z pohledu zadavatele, ale také významně určuje postavení a požadavky na potenciální dodavatele, kteří se chtějí projektu zúčastnit.

Volba vhodného zadávacího řízení tak může výrazně ovlivnit nejen samotný výběr dodavatele, ale i výslednou podobu, cenu, a především kvalitu projektu. Pohledem zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), je možné volit hned z několika typů zadávacích řízení, přičemž v oblasti architektonických a projekčních služeb bývá nejčastěji využívána tzv. soutěž o návrh a na ni navazující jednací řízení bez uveřejnění (dále jen „JŘBU“). Je však soutěž o návrh skutečně

univerzálním nástrojem pro výběr dodavatele v rámci veřejných zakázek, nebo mohou být v některých případech vhodnější jiné postupy, například soutěžní dialog?

Proč se o soutěžním dialogu mluví V posledních letech lze sledovat na straně veřejných zadavatelů rostoucí zájem o soutěžní dialog. Byl využit například u velkých projektů, jako jsou NG, Praha-Jinonice – novostavba depozitární budovy, 1. a 2. etapa, Super Most – Super Centrum, Železniční mosty pod Vyšehradem či Nový Hlavák. Soutěžní dialog nabízí účastníkům zadávacího řízení řadu výhod (zejména flexibilitu), avšak při nesprávném použití může vést k prodražení a prodloužení úvodní fáze projektu. Ve srovnání se soutěží o návrh (a na ni navazujícím JŘBU) se soutěžní dialog jeví jako méně prověřený způsob zadávání pro architektonické a projekční služby a jeho využití tak může především na straně architektů budit obavy. Pojďme si proto soutěžní dialog přiblížit, porovnat jeho základní parametry se soutěží o návrh (a navazujícím JŘBU) a v neposlední řadě zhodnotit, v jakých případech může být jeho využití přínosné.

Soutěžní dialog vs. soutěž o návrh – v čem je rozdíl?

Soutěž o návrh je dle § 143 ZZVZ postup zadavatele směřující k získání návrhu, kterým je zejména plán nebo projekt v oblasti územního plánování nebo architektonických, stavebních, technických a inspekčních služeb, přičemž zadavatel použije soutěž o návrh, pokud má v úmyslu zadat veřejnou zakázku na služby v navazujícím jednacím řízení bez uveřejnění podle § 65 ZZVZ. Cílem soutěže o návrh je tedy získat kvalitní návrh řešení u jasně definovaného zadání a zároveň vybrat jeho autora, který je schopen návrh dále projektově rozpracovat. Soutěž o návrh je tak možné využít nejen pro stavby, ale rovněž pro urbanistické celky, revitalizaci veřejného prostoru nebo krajinné úpravy. Společným jmenovatelem je nicméně přesně definované zadání, které ještě může být dodatečně upřesněno v návaznosti na výsledek soutěže o návrh v JŘBU. Jde o dvoufázový proces, kdy nejprve odborná porota vybere nejlepší návrh či obvykle 3 nejlepší návrhy a následně zadavatel vede JŘBU a uzavírá smlouvu na architektonické a projekční práce přímo s autorem vítězného návrhu. Oproti tomu soutěžní dialog je vhodný u zakázek na architektonické a projek‑ ční práce za situace, kdy zadavatel zná svůj cíl, ale není schopen sám předem stanovit přesné ať už technické či organizační zadání. Typicky je tak soutěžní dialog vhodný spíše pro složité nebo rozsáhlé projekty, kde se střetává řada protichůdných požadavků a očekávání. Právě ve složitých případech může být výhodou jeho flexibilita, kdy zadavatel v průběhu řízení jedná s vybranými účastníky a společně s nimi postupně upřesňuje zadání a vybírá řešení.

Soutěžní dialog tímto způsobem umožňuje zadavateli lépe reagovat na nové poznatky,

Vydání

3/25

vyjasňovat své potřeby a hledat optimální řešení i tam, kde by pevně formulované zadání bránilo inovacím nebo předem neumožňovalo konsenzus všech dotčených stran. Po skončení první fáze dialogu účastníci zadávacího řízení předkládají své finální nabídky, které jsou hodnoceny podle předem stanovených obecnějších kritérií.

Soutěžní dialog tak nabízí prostor pro vzájemnou interakci, otevřenou komunikaci a průběžnou zpětnou vazbu účastníků zadávacího řízení a zadavatele. Umožňuje vznik řešení, která by zadavatel na začátku snad ani nepředpokládal, přičemž stále zachovává alespoň obecný koncept návrhu stanoveného na počátku dialogu.

Oproti tomu soutěž o návrh drží pevnější rámec.

Pracuje s anonymními návrhy a neměnným zadáním, což sice omezuje flexibilitu, ale často vede k přímočařejšímu výsledku bez nutnosti dodatečných nákladů zadavatele i samotných tvůrců návrhů. Oba postupy proto míří na rozdílné situace. Klíčové je, nakolik má být projekt už od začátku pevně definovaný a jak velkou ochotu má zadavatel investovat čas, energii a prostředky do hledání řešení, která se mohou v průběhu zadávacího řízení měnit.

Nutno podotknout, že např. dvoufázová soutěž o návrh představuje s ohledem na výše uvedené jakýsi mezikrok: zachovává stabilní zadání a anonymní posouzení porotou, zároveň však umožňuje ve druhé fázi prohloubení vybraných návrhů a jejich cílené dopracování. Tento formát ale nese i svá úskalí – prodlužuje a prodražuje řízení (vyšší organizační a hodnotící nároky – obdobně jako v případě soutěžního dialogu), a je omezen prostor pro průběžné slaďování protichůdných požadavků a změny zadání oproti soutěžnímu dialogu. Nenabízí proto plné výhody dialogu, zejména jeho flexibilitu a možnost společně s účastníky dotvářet zadání. Na druhé straně přináší vyšší míru jistoty a stability: pravidla jsou předem pevně nastavena, anonymita posiluje férovost a porota může porovnávat návrhy v konzistentním rámci. Klíčové je realisticky nastavit rozsah výstupů druhé fáze a přiměřené odměny, jinak hrozí, že náročnost odradí některé kvalitní týmy nebo se soutěž zbytečně „rozpracuje“ bez odpovídající přidané hodnoty.

Dvoufázový postup je tak vhodný tam, kde je cíl z převážné části známý a zadavatel potřebuje před finálním výběrem porovnat detailněji rozpracované varianty. Je-li však třeba aktivně vyjednávat rovnováhu mezi vícero protichůdnými požadavky a současně hledat a zpřesňovat samotné zadání, účelu by lépe mohl sloužit soutěžní dialog.

Kontroverze a kritické body soutěžního dialogu Řízení se soutěžním dialogem obvykle probíhá ve třech na sebe navazujících fázích. Nejprve zadavatel vyzve potenciální dodavatele k podání žádostí o účast a posoudí jejich kvalifikaci.

Pokud je to účelné, může v souladu s § 111 ZZVZ počet zájemců dále zúžit. Ti, kteří kvalifikačním sítem projdou, jsou následně přizváni do samotného dialogu, což si lze představit jako sérii jednání, jejichž cílem je společně definovat

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

AKTUALITY

28

a upřesnit optimální řešení předmětu zakázky a vyjasnit si i obchodní podmínky v podobě smlouvy. Po uzavření této fáze vyzve zadavatel účastníky zadávacího řízení k předložení finálních nabídek a podnikne závěrečné kroky vedoucí k výběru vítězného řešení a uzavření smlouvy.

Právě v této struktuře se skrývá první potenciálně problematický moment soutěžního dialogu, a to vyšší náklady prakticky na všech stranách.

Na rozdíl od soutěže o návrh a následného JŘBU, v němž probíhá vyjednávání výlučně s nejlepšími (typicky třemi) účastníky nad hotovým návrhem, se soutěžního dialogu často účastní větší počet dodavatelů (v závislosti na nastavení průběhu soutěže); řada z nich se nakonec do nejužšího výběru ani k samotné realizaci nedostane, a to navzdory tomu, že již nesla významné náklady spojené s dialogem.

Soutěž o návrh dále probíhá ve značné míře anonymně. Zasedání odborné poroty jsou předem stanovena, pečlivě protokolována a porota hodnotí návrhy a rozhoduje o cenách a dalších odměnách. U soutěžního dialogu anonymita zpravidla nepřipadá v úvahu, protože řešení vznikají v průběhu interaktivního vyjednávání, v jehož rámci může zadavatel postupně zužovat počet posuzovaných návrhů. Po ukončení dílčích částí dialogu pak vyzve účastníky zadávacího řízení k podání nabídek a s vybranými uchazeči může následně upřesnit jak samotnou finální nabídku, tak smluvní podmínky. Právě v této flexibilitě se poté může skrývat další úskalí soutěžního dialogu, neboť otevírá prostor pro méně transparentní výběr vítěze, což může vyvolat pochybnosti o férovosti celého procesu.

Další důležitou oblastí je poté možnost odchýlit se od původního zadání. U soutěže o návrh tvoří závazné požadavky stanovené v soutěžních podmínkách pevný rámec pro všechny účastníky a vítězný návrh na ně v JŘBU přímo navazuje.

Jakékoli zásadní odchylky od původního zadání by spíše neměly být připuštěny. V soutěžním dialogu je nicméně situace opět odlišná, neboť vítězný dodavatel má možnost návrh po ukončení dialogu ještě upravit a dopracovat, a to v mezích zachování základních prvků řešení a principu rovného zacházení, jak výslovně umožňuje § 69 odst. 8 ZZVZ. Právě tato možnost následných úprav sice otevírá prostor pro dotažení návrhu k optimálnímu řešení, zároveň však přináší další riziko nižší transparentnosti, protože finální podoba vítězného návrhu se může od té posuzované v průběhu řízení významně lišit.

Ačkoliv se tedy soutěžní dialog a architektonická soutěž s JŘBU na první pohled jeví jako poměrně odlišné instituty, při jejich využití pro regulérní architektonické soutěže se rozdíly částečně stírají. V takovém případě se totiž uplatní Soutěžní řád ČKA a samotný dialog musí být materiálně uspořádán obdobně jako architektonická soutěž a zadavatel je povinen zapojit do rozhodování porotu, v níž mají převahu nezávislí odborníci-architekti. Tato porota posuzuje návrhy podle předem stanovených kritérií kvality, a to s cílem zajistit transparentnost a rovné zacházení.

Zákonná úprava soutěžního dialogu tak slouží spíše jen jako obecný rámec, který musí dále

splňovat podrobnější standardy ČKA. Hlavní rozdíly obou přístupů však nadále přetrvávají.

Postoje ČKA a ÚOHS Co se týče postoje ČKA, může napovědět zejména dokument „Stanovisko ČKA k uskutečněnému soutěžnímu dialogu Nový Hlavák“. Z daného stanoviska lze vyvodit, že ČKA považuje soutěžní dialog za naprosto legitimní formát architektonické soutěže, pokud je materiálně veden podle Soutěžního řádu ČKA a v souladu se ZZVZ, přičemž v takovém případě vydává ČKA potvrzení regulérnosti takové soutěže. V tomto ohledu ČKA nicméně upozorňuje, že jimi vydané potvrzení stvrzuje pouze soulad soutěžních podmínek a nikoli správnost či vhodnost zadání, která zůstává odpovědností zadavatele a poroty. ČKA v tomto kontextu zároveň zdůrazňuje, že dialog je vhodný zejména u složitých zadání a při větším množství zadavatelů, neboť umožňuje širší participaci a průběžnou zpětnou vazbu. Oproti tomu ÚOHS na soutěžní dialog nahlíží primárně prizmatem ZZVZ jako na flexibilní vyjednávací řízení a akceptuje jej za účelem hledání řešení a postupného zužování variant. ÚOHS nicméně důrazně upozorňuje na splnění podmínek jeho použití a na rovné zacházení, ochranu důvěrných informací a přezkoumatelnost všech kroků (včetně vyloučení či redukce řešení). Po ukončení dialogu trvá ÚOHS na formální správnosti všech výzev, hodnocení podle předem stanovených kritérií a na tom, aby objasnění či jednání s vybraným dodavatelem neměnilo základní prvky nabídky ani nenarušovalo soutěž.

Mgr. Martina Křižková, advokátka Mgr. Jakub Šoupa, advokátní koncipient Jakub Polášek, právní praktikant www.greats.cz

GREATS ADVOKÁTI – KOMPLEXNÍ PRÁVNÍ SERVIS NEJEN PRO ARCHITEKTY Podpora při účasti v soutěžích o návrh, v zadávacích řízeních na veřejné zakázky, při jednání s veřejnými zadavateli i soukromými investory, příprava, kontrola a revize smluv o dílo, subdodavatelských smluv, licenčních smluv na užití autorských děl, zajištění požadavků na udržitelnost projektů a další.

Závěr Soutěž o návrh, spojená s anonymitou, porotou převážně nezávislých odborníků a jasným postupem při navazujícím JŘBU, zůstává pro většinu architektonických projektů i nadále nejčastěji využívaným způsobem výběru dodavatelů. Soutěžní dialog se naopak uplatní tam, kde nelze zadání přesně definovat už na začátku a kde je třeba postupně ladit technické, provozní či institucionální požadavky více aktérů.

Jakýsi mezikrok pak představuje dvoufázová soutěž o návrh. Pokud chce zadavatel využít soutěžní dialog, měl by též materiálně naplnit standardy Soutěžního řádu ČKA a ideálně si vyžádat potvrzení jeho regulérnosti. Současně je nutné důsledně dodržet pravidla ZZVZ, tedy rovné zacházení, transparentní vedení dialogu, přezkoumatelnost kroků a neměnnost základních prvků návrhů po ukončení dialogu. Kombinace těchto požadavků výrazně snižuje obavy architektů z nepředvídatelnosti tohoto postupu.

Volba mezi oběma způsoby výběru dodavatelů by proto měla vždy vycházet z povahy projektu. Zjednodušeně řečeno: čím jasnější zadání,

Vydání

3/25

tím vhodnější je soutěž o návrh. Naopak čím komplexnější zadání, tím vhodnější může být soutěžní dialog, ovšem s vědomím, že klade vyšší nároky na zúčastněné dodavatele i na řízení celého procesu ze strany zadavatele.

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

AKTUALITY

29

Jednou ze stěžejních oblastí, kterým se ČKA plně věnuje, je podpora architektonických soutěží jako základního nástroje k výběru projektanta. Z tohoto důvodu Komora posuzuje soutěžní podmínky, vydává rozhodnutí o regulérnosti nebo neregulérnosti soutěží, propaguje dobré příklady a působí na zlepšení zákonného předpisu. Zadavatelům nabízí odborné konzultace zdarma a pořádá semináře na téma architektonických soutěží pro porotce, zadavatele i organizátory.

Představujeme výsledky soutěží ukončených v uplynulém čtvrtletí.

Výsledky všech architektonických soutěží stejně jako přehled probíhajících a připravovaných soutěží viz www.cka.cz

„Dům přírody Jeseníků“, návštěvnické středisko chráněné krajinné oblasti Jeseníky

1. cena P.P. Architects, s. r. o. / Pavel Pekár, Marek Holán, Jolana Karásková

Nové centrum pro Zeleneč

1. cena Klára Zahradníčková, Ada Rypl Žabčíková, Martin Sucharda

Plavecký bazén Havlíčkův Brod

Dvoufázová otevřená projektová architektonicko-urbanistická soutěž 25 odevzdaných návrhů

1. cena Apropos Architects s. r. o.

Jednofázová otevřená projektová architektonická soutěž 31 odevzdaných návrhů

Okolí Ponávky z Králova Pole do Řečkovic Dvoufázová otevřená projektová krajinářská soutěž 10 odevzdaných návrhů

Jednofázová otevřená projektová architektonická soutěž 25 odevzdaných návrhů

Vydání

Sekce

3/25

BULLETIN ČKA

1. cena Aoc architekti, s. r. o. / Josef Choc, Filip Rašek, Jonáš Mikšovský, Natálie Kristýnková, Barbora Lopraisová, Michail Nužnyj

VÝSLEDKY SOUTĚŽÍ

Strana

30

Žofinka, Ostrava Dvoufázová užší projektová urbanisticko-architektonická soutěž 29 odevzdaných návrhů

Bytový dům a parkovací dům, Jablonec nad Nisou

1. cena (sdílená) ADEPT, atelier.tečka, VEN.KU architekti, ohboi, VECTURA Pardubice / Tomáš Klapka, Luboš Klabík, Ondřej Valigura, Jan Kubát

1. cena (sdílená) Pavel Hnilička Architects+Planners / Pavel Hnilička, Marek Řehoř, Jan Pačka, Petr Fogl, Pavlína Malíková, Aleš Steiner

1. cena Pokorný Votoček / Jan Votoček, Antonín Pokorný

Přerov: revitalizace lokality Strojař

Dvoufázová otevřená projektová architektonicko-urbanistická soutěž 24 odevzdaných návrhů

Centrum míčových sportů, České Budějovice Jednofázová užší projektová architektonická soutěž 29 odevzdaných návrhů

Soutěžní dialog 37 odevzdaných návrhů

1. cena Sdružení WilkinsonEyre + Boele architekti / Petr Šuma, Pavel Fajfr, Sam Wright, Ayman El Habiri, Martin Bumbál ml.

Vydání

3/25

1. cena svobodová blaha architekti s. r. o.

Gymnázium Černošice Dvoufázová otevřená projektová architektonická soutěž 39 odevzdaných návrhů

1. cena FENOMEN SPACE / Radomír Feňo

Sekce

BULLETIN ČKA

VÝSLEDKY SOUTĚŽÍ

Strana

31

Náměstí Nový Lískovec Jednofázová otevřená projektová urbanisticko-architektonická soutěž 8 odevzdaných návrhů

Revitalizace Základní školy Březno

2. cena (sdílená) KOTA atelier s. r. o. / Adam Koten, Tomáš Babka, Štěpán Vašut

2. cena (sdílená) Grido, architektura a design / Peter Sticzay-Gromski, Sebastian Sticzay, Jakub Herza, Matyáš Kytka, Vojtěch Kettner

1. cena Lenka Milerová

Pohořko – revitalizace okolí kostela Nanebevzetí Panny Marie v Přešticích

Jednofázová otevřená projektová architektonická soutěž 26 odevzdaných návrhů

Úprava kontrolních stanovišť na vstupech do areálu Pražského hradu

Jednofázová užší projektová architektonická soutěž 6 odevzdaných návrhů

1. cena Atelier HRA s. r. o. / Josef Čančík, Vít Šimek, Martina Kubešová

22 odevzdaných návrhů Jednofázová užší projektová designérská soutěž

Vydání

3/25

Technické služby a sběrný dvůr v Roztokách

1. cena Aoc architekti, s. r. o. / Ondřej Císler, Josef Choc, Filip Rašek, Ivan Gogolák, Lukáš Grasse, Martina Kameníková, Radek Prokeš, Monika Šafářová

1. cena ARCHPORT, s. r. o. / David Dvořák, Vojtěch Hybner

Jednofázová otevřená projektová architektonická soutěž 13 odevzdaných návrhů

Sekce

BULLETIN ČKA

VÝSLEDKY SOUTĚŽÍ

Strana

32

Kampus Cihelna – Základní a střední škola v Roztokách Jednofázová otevřená projektová architektonická soutěž 11 odevzdaných návrhů

Kulturní dům Peklo a jeho předprostor, Plzeň

1. cena Ofstone, s. r. o. / Karel Trachta, Jan Cyrus, Dominik Haviar, Maxim Didunyk, Iana Lauda, Přemysl Halámek

D0, stavba 519, Suchdol – Březiněves, Most přes Vltavu

1. cena Jiří Zábran, Jakub Sýkora, Kateřina Svobodová

Mezigenerační centrum Osmička Tábor

Jednofázová otevřená projektová architektonická soutěž 5 odevzdaných návrhů

Bytový dům Louka Jednofázová otevřená projektová architektonická soutěž 28 odevzdaných návrhů

1. cena NEUHÄUSL HUNAL / David Neuhäusl, Matěj Hunal

Jednofázová užší projektová architektonická soutěž o návrh 5 odevzdaných návrhů

1. cena Ondřej Buš, Eliška Buš

Vydání

3/25

Jednofázová otevřená projektová architektonicko-konstrukční soutěž 15 odevzdaných návrhů

1. cena Stráský, Hustý a partneři s. r. o. + Studio acht, spol. s r. o. / Jiří Stráský, Jan Nováček, Václav Hlaváček, Jan Masopust, Milena Šnajdrová, Petr Topolovský

Sekce

BULLETIN ČKA

VÝSLEDKY SOUTĚŽÍ

Strana

33

Praha zítra?

Propojené město Výstava P R O o D kolejové L O U dopravě Ž E N O

2 1 / 1 2 / 2 0 2 5

C entrum A rchitektury a M ěstského P lánování Vyšehradská 51, Praha 2, úterý–neděle, 9.00–21.00, vstup zdarma www.praha.camp

CAMP je financován Magistrátem hlavního města Prahy.

téma Dostupné bydlení Vydání

3/25

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

35

Dostupné bydlení jako strategická výzva a příležitost

Česká republika čelí nedostatku dostupného bydlení, zejména pro nízkopříjmové skupiny. Ministerstvo pro místní rozvoj rozvíjí programy jako Dostupné bydlení a Národní plán obnovy, podporující výstavbu obecních bytů a rekonstrukce. Podpora samospráv a zjednodušení legislativy jsou naprosto klíčovou podmínkou pro realizace projektů dostupného bydlení.

Reforma stavebního řízení a digitalizace Dalším z nástrojů je i připravovaná rekodifikace územního plánování, která by měla vést k pružnějšímu systému a zakomponování podpory dostupnosti bydlení.

Velká očekávání byla směrována k urychlení povolovacích procesů. Nový stavební zákon spojený s digitalizací celého procesu povolování staveb je ambiciózní, očekává se, že povolení pro rodinný dům je možné získat online do 30 dní, stavební úřad v rámci Informačního systému stavebního řízení obstará stanoviska dotčených orgánů. Bohužel téměř rok po spuštění digitalizace nemají stavebníci, projektanti a úřady k dispozici plně funkční systém, a tak byla do procesu vnesena velká míra nejistoty a frustrace.

Dostupnost vlastnického i nájemního bydlení v ČR se v posledních letech výrazně zhoršuje. Údaje z Ministerstva pro místní rozvoj ukazují, že průměrná česká domácnost potřebuje na pořízení 60 m² bytu až 5,1 ročního čistého příjmu, v Praze pak až 8 let. Například Index dostupnosti bydlení (Golem Finance) dosahuje hodnoty 51,7 %, to znamená, že více než polovina čistého příjmu domácnosti připadá na splátky hypotéky. Česko je v evropském srovnání na nejnižších příčkách, především kvůli poměru příjmů a ceny nemovitostí, průměrná domácnost totiž potřebuje přes 13 hrubých ročních platů na koupi bytu, a to ve všech regionech, protože nižší náklady na bydlení v regionech odpovídají nižším příjmům.

Index nákladové dostupnosti nájemního bydlení se celorepublikově pohybuje kolem 60 % čistého příjmu, ale v Praze dosahuje až 81 %. V Ústeckém kraji činí pouhých 26 %, v Moravskoslezském 41 %. Nízkopříjmové domácnosti, senioři a samoživitelé jsou nejzranitelnější skupinou, která si bydlení dovolit nemůže nebo dává většinu svého rozpočtu na provoz a údržbu bytu.

Průměrná česká domácnost potřebuje na nájem bytu o velikosti 60 m² vynaložit 26 % svého ročního příjmu, regionální rozdíly jsou ale značné.

V Praze náklady bydlení v nájmu dosahují až třetiny příjmů domácnosti, zatímco v menších obcích mohou dosahovat úrovně 15 %. Ministerstvo pro místní rozvoj uvádí, že v Česku je téměř 400 tisíc domácností, které na nájemní bydlení vynakládají více než 35 % disponibilních příjmů.

Důležité je také srovnání s ostatními zeměmi v rámci Evropské unie, kdy je Česko se 4 % z hlediska podílu sociálních, dostupných a obecních bytů na celkovém bytovém fondu pod průměrem EU (8 %) a výrazně zaostává za zeměmi, které se dostupnému bydlení dlouhodobě věnují, kdy např.

Rakousko disponuje 25 % bytů s výše uvedenými parametry.

Aktuální nástroje podpory dostupného bydlení MMR nastavilo poprvé po roce 1989 systémovou strategii, zahrnující zákon o podpoře bydlení, reformu stavebního řízení a masivní veřejné investice do bytového fondu obcí i soukromého sektoru. Více viz s. 47.

Vydání

3/25

Příležitost pro investory a architekty Dá se očekávat, že do výstavby bydlení budou v nejbližší době uvolněny značné finanční prostředky, a to jak z veřejných, tak i ze soukromých zdrojů. Překotná snaha o zajištění dostatečného počtu nových dostupných bytů však může přinést riziko ukvapených rozhodnutí. Je důležité, aby se i nadále vycházelo z připravených strategických nebo územně plánovacích koncepcí a byla sledována nejen architektonická kvalita návrhů, ale velká pozornost byla věnována urbanismu nových čtvrtí a sídel.

Zcela zásadní pro úspěšné, trvalé, a tedy udržitelné bydlení je projektové řízení záměru, které nezačíná až při výstavbě, ale je nezbytné už u zadání (stavebního programu), výběru architekta a zpracování projektové dokumentace. Je důležité po celou dobu trvání procesu úzce spolupracovat, navázat intenzivní spolupráci mezi zadavatelem a architektem. Klíčovou úlohu v tomto procesu hrají městští architekti, kteří by se měli podílet na městské či obecní koncepci bydlení a poskytovat municipalitám potřebný servis.

Závěr Česká republika dnes čelí dramatickému poklesu finanční dostupnosti bydlení – s jedním z nejhorších indexů v Evropě a výraznými regionálními rozdíly. Ministerstvo pro místní rozvoj reaguje komplexní politikou Bydlení pro život, která zahrnuje finanční nástroje, legislativní reformy, strategii PPP projektů, poradenskou podporu a digitalizaci řízení. Důležitá je však další dlouhodobá podpora, zvyšování rozpočtů a zajištění kontinuity plánovaných kroků.

Petr Hornát Předseda PS Dostupné bydlení, člen Představenstva ČKA

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

36

Podporované bydlení – světlo na konci tunelu?

Z pohledu běžného občana vypadá dnes situace bydlení v ČR spíše tristně: prudce rostoucí nájmy, vysoké ceny nemovitostí a nedostatek dostupného bydlení zejména ve velkých městech způsobují, že domácnosti vynakládají na bydlení stále větší podíl svých příjmů a pro velkou část obyvatelstva se bydlení stává existenčním problémem.

Česká republika navíc patří k evropským zemím, kde se podíl nájemního bydlení (nyní asi 22 % bytů) propadl za posledních 35 let hluboko pod evropský průměr (30 %) ačkoliv byl historicky – podobně jako v sousedním Německu a Rakousku – tradičně vysoký. Společnost v polistopadovém období podcenila strategický význam bydlení i roli, jakou v ní může sehrávat veřejný sektor – ať již stát jako organizátor systému či obce jako významní poskytovatelé i jako lokální koordinátoři trhu. Sektor neziskového a obecního nájemního bydlení tak za posledních 35 let vývoje z velké části ztratil schopnost, kterou plní v celé řadě západoevropských zemí, tj. fungovat jako stabilizační prvek trhu.

podporovaného nájemního bydlení strukturálně vpřed, mj. i proto, že systém je v tuto chvíli zralejší změnu přijmout, jednotlivá ministerstva i odborné a akademické organizace si po letech diskusí vyjasnily svoje stanoviska a i tři klíčová města, Praha, Brno a Ostrava, jsou institucionálně připravená nastalou situaci vstřebat.

Přesto lze nalézt dobré důvody i pro určitý optimismus. Především se zdá, že si česká společnost tento stav zhruba od nemovitostní krize, která u nás proběhla se zpožděním cca před 15 lety, začala uvědomovat. Z opomíjeného tématu se bydlení náhle dostalo zpět do veřejné debaty a posléze i veřejných politik. Svou roli toho, kdo spíše než aby vypisoval jednotlivé dotační tituly organizuje celkové legislativní, finanční i fiskální rámce celého systému, si uvědomila postupně i česká vláda. Po řadě pokusů o nastavení systému sociálního bydlení zahájených již po roce 2010, ale z řady důvodů nakonec nedotažených, nastartovala od roku 2022 nová široká koalice pod vedením ministerstva pro místní rozvoj novou vlnu reforem. Ty – jak se zdá – mají skutečně naději posunout otázku veřejně

Nejviditelnějším legislativním počinem těchto reforem je přijetí zákona o podpoře v bydlení,1 který byl letos na jaře schválen Parlamentem ČR a nabude účinnosti k 1. lednu 2026. Tento zákon by měl tvořit základní pilíř nové státní bytové politiky, protože zavádí institucionální rámec pro práci s bytovou nouzí a systémové nástroje prevence ztráty bydlení. Klíčovým prvkem zákona jsou tzv. kontaktní místa pro bydlení (KMB), která budou zřizována v obcích s rozšířenou působností. Občan zde bude moci získat poradenství, odborné posouzení své bytové situace a doporučení vhodného podpůrného opatření. KMB mají být rovněž datovými uzly, které zajistí sběr a evidenci údajů o bytové nouzi, ale i bytových podmínkách obecně a umožní tak obcím i státu přesněji nastavovat konkrétní bytové politiky ať už místní, regionální či celorepublikové. Dalším zásadním mechanismem, který umožní, aby se veřejně podporované nájemní bydlení stalo vlastnicky neutrálním, tj. aby se na jeho tvorbě a provozu mohly podílet i soukromé subjekty vč. NGO a vytvořily tak v systému vnitřní konkurenční prostředí, jsou finanční garance a kompenzace, jejichž cílem je moti-

Vydání

Sekce

3/25

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

37

vovat soukromé vlastníky bytů k tomu, aby své nemovitosti poskytovali i lidem v obtížné sociální situaci. Stát bude schopen v případě selhání nájemníka pokrýt část škod nebo uhradit nezaplacené nájemné. Zákon zároveň počítá s institucionální podporou obcí i dalších subjektů, které se rozhodnou vyčlenit část bytového fondu pro podporované bydlení – například prostřednictvím dotací a příspěvků na správu. Důležité zde bude, aby se podařilo oddělit rozpočet systému bydlení od rozpočtu obcí a částečně i přímého politického vlivu a výkyvů, tak jak je tomu běžně v cizině, ale koneckonců i u nás v případě organizací provozujících jinou veřejnou infrastrukturu. Součástí novinek, které přináší zákon o podpoře v bydlení, je také tzv. asistence v bydlení, tedy odborná pomoc rodinám či jednotlivcům, aby si bydlení udrželi, dokázali hospodařit s příjmy, zvládat nájemní vztahy a předcházeli zadlužení. Zde je důležité, aby pomoc nebyla pouze pasivní (vyplácení dávek), ale aby se kombinovala s aktivními opatřeními – poradenstvím, asistencí a prevencí ztráty bydlení. Zkušenosti ze zahraničí ukazují, že tato kombinace je mnohem efektivnější a zároveň levnější, protože předchází sociálnímu vyloučení, bezdomovectví a vysokým nákladům státu na řešení krizových situací.

Budování systému podporovaného bydlení v sobě obsahuje i další prvky.

V květnu loňského roku se podařilo ministerstvu financí rozběhnout rovněž další klíčový prvek systému, interaktivní cenovou mapu nájemného, která je i v současné podobě (zdaleka ne prosté nedostatků) pro všechny aktéry významným referenčním bodem systému. Dalším významným prvkem, bez kterého nelze efektivně provozovat systém vlastnicky neutrálního podporovaného bydlení, na němž se v současnosti pracuje, je shoda na definici nákladového nájemného. Vedle zřejmých dopadů na samotné veřejně podporované bydlení má tento faktor ve světě významný stabilizující dopad i na samotný volný trh s bydlením, kde často chybí solidní ověřené informace o struktuře nákladů na pořízení a provoz bydlení různých standardů a v odlišných regionech. Často je tak obtížné stanovit, co jsou oprávněné požadavky poskytovatelů a co spíše spekulativní využívání obecně nepříliš pružného trhu bydlení.

Další důležitou změnou – pro leckoho možná skrytou – je posun v profilaci SFPI, který se z původního poskytovatele půjček/dotací stává pod novým vedením (fondu i MMR) komplexním investičním, úvěrovým a poradenským nástrojem se zaměřením na dlouhodobý dopad a udržitelnost. Fond se nyní jako implementátor programů NPO i jako aktivní partner obcí prostřednictvím regionálních center orientuje na dostupné nájemní bydlení, regionální rozvoj, krizovou podporu i revitalizaci. Oblast bydlení tak získala významného institucionálního zástupce, což bylo potvrzeno na sklonku loňského roku, když SFPI organizačné zaštítilo iniciativu MMR založením HIAH,2 odborného think-tanku zaměřeného na veřejné investice do bydlení s cílem podporovat legislativní vývoj a tvorbu politik v oblasti bydlení.

(S120 – univerzální, S150 – základní bezbariérový a S180 – speciální), by se tím podařilo vytvořit souvislou řadu prostorových standardů po‑ užitelných pro veřejnou správu či developery orientované na omezený zisk (např. družstva či NGO), ze které mohou vycházet při vytváření vlastních stavebních programů: → Základní standard konstituuje určité přijatelné minimum reprezentované minimální nábytkovou řadou dostupnou běžně na trhu (např. nejmenší řada nábytku IKEA, kde se u šatní skříně počítá s hloubku 0,55 m, u dvoulůžka se šířkou 1,50 m). V zásadě odpovídá jednomu z trendů: prostorové minimalizaci, která se často na trhu objevuje i v extrémnější formě tzv. mikrobytů. Škála směrem dolů je přirozeně otevřená (norma je koneckonců nezávazná), ale její překročení je pro developera a jeho architekta i budoucí klienty určitým signálem, že další zmenšování dává smysl spíše v nějakých speciálních případech či sestavách, kde je možné zapojit buď speciální nábytkové či technické vybavení či společně fungující služby (např. laundramaty, co-workingy) nahrazující nedostatek prostoru v jednotkách. → Rodinný standard, tj. víceméně to, co se považovalo za normové minimum až dodnes, ale z hlediska evropských standardů je to v rámci nábytkové řady spíše považováno za optimum (např. hloubka šatní skříně 0,60 m, šířka dvoulůžka 1,80 m). → Univerzální standard S120 je první v řadě bezbariérových standardů a vychází vstříc potřebám osob s lehčím pohybovým omezením (pohyb s chodítkem, berlemi, malým mechanickým vozíkem, ale i manipulace s kočárkem atp.). Zároveň prostorově odpovídá tomu, co bychom mohli chápat jako potřebou zdůvodnitelný prostorový komfort (např. ložnice pro 2 osoby má místo 12 m2 přibližně 15 m2), zahrnující určitou univerzalitu užívání a schopnost bytu přizpůsobit se pohodlně a bez stavebních úprav řadě běžných situací: rodinný provoz s malým dítětem, přechodná zdravotní indispozice či neduhy stáří. Jde zkrátka o pohodlné, ale neplýtvavé bydlení, které současně vyhoví 80–90 % uživatelů, jimž by dříve byly obce nuceny zajistit upravitelné byty ve starším bezbariérovém standardu, ale o 20–30 % dráž investičně, asi o 15–20 % dráž provozně, a ještě nepohodlně a nepřirozeně pro většinu uživatelů! → Bezbariérový standard S150 odpovídá víceméně původnímu bezba‑ riérovému standardu dle starší vyhlášky 398/2009, o bezpariérovém užívání staveb. V tomto systému se dostáváme k tomu, že takovýto standard je najednou opravdu tím, čím má být – spíše mimořádným opatřením určeným osobám s těžším pohybovým omezením. → Bezbariérový standard S180 zůstává tím, čím byl vždy, tj. skutečně speciálním standardem určeným osobám s pohybovým postižením, vyžadujícím trvalou asistenci v domácnosti, kdy se nepočítá, že by osoba s postižením byla schopna vykonávat některé činnosti (např. příprava jídel či osobní hygiena bez asistence).

Veřejně podporované bydlení vždy vyžaduje i zavedení určitých standardů, aby se jasněji definovaly cíle systému, zjednodušilo se zadávání (zejména pro ty, kteří nedisponují kvalifikovaným odborný aparátem) a omezily se excesy – ať již „zespoda“ (nedůstojné podmínky) či „shora“ (plýtvání či zneužívání systému). I zde se v uplynulých letech v českém prostředí leccos promění. V probíhající aktualizaci (a liberalizaci) dvou bytových norem3 jsou – mj. i zásluhou ČKA – obsaženy dva skromnější standardy, tzv. základní a rodinný. Spolu s již v loňském roce aktualizovanou „bezbariérovou“ normou,4 ve které jsou podchyceny tři standardy bezbariérové

Výše naznačený reformní proces zdaleka není ani dílčím způsobem ukončen a vše zůstává otevřené. Je dobře, že se do přípravy zmíněných reforem často zapojuje odborná architektonická veřejnost prostřednictvím ČKA nebo akademických či plánovacích pracovišť (IPR, KAM Brno, MAPPA atp.).

Současně je potřeba celý proces pečlivě sledovat a poskytovat reformním snahám účinnou zpětnou vazbu. Tady je možné vidět zhruba tři oblasti pro zapojení ze strany architektů, urbanistů a plánovačů:

1. Zákon č. 175/2025 Sb., zákon o poskytování některých opatření v podpoře bydlení (zákon o podpoře bydlení).

2. Housing Investment Advisory Hub. 3. Dvě vzájemně provázané normy ČSN 73 4301 Obytné budovy a ČSN 73 4305 Zaříditelnost bytů.

4. ČSN 73 4001: „Přístupnost a bezbariérové užívání“, vychází ze starší Vyhlášky 398/2009 Sb., o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb, zrušené k 1. 1. 2024. Nová vyhláška o provádění staveb 146/2024 Sb. platí od 1. 7. 2024 a určuje normu jako závaznou.

Především je nutné napomoci při vytváření procesní a institucionálních nástrojů – hlavně na úrovni od ORP výše – a zdůrazňovat přitom nejenom ekonomickou stránku věci, ale i kvalitu ve smyslu kulturní, sociální a ekologickou udržitelnosti. Mohou to být architektonické soutěže, ale i různé typy sofistikovanějších výběrových řízeních, při nichž se ovšem uplatní skutečně funkční kvalitativní kritéria. Nezastupitelná je zde především role městských architektů, kterých se týká zejména konkrétní aplikace zmíněných opatření a nástrojů takříkajíc „v terénu“. V zahraničí to často bývá profesní či akademický sektor, který vytváří pro takovou činnost informační zázemí a napomáhá tak při vytváření pravidel a kvalitativních standardů pro výběr projektů a benchmarking již postaveného prostředí.

Jedním z aktuálních úkolů bude např. doplnit zmíněné řady prostorových standardů i o další kvalitativní kritéria, a postupně tak vytvořit vlastní

Vydání

Sekce

3/25

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

38

Dům Kateřinka, Kateřinice, startovací byty a byty pro seniory.

Autoři: knesl kynčl architekti s. r. o. / Jiří Knesl, Jakub Kynčl, spolupracovníci Josef Hajný, 2023. Stavebník: Obec Kateřinice, 15 bytů (13× 2+kk pro seniory, 1× 2+kk a 1× 3+kk startovní).

Náklady: 35,4 mil. Kč vč. DPH (34,6 mil. Kč stavební náklady + 0,834 mil. Kč projekční náklady). Foto Radek Brunecký

Sociální bydlení Bílovice nad Svitavou, sociální a startovací byty a byty pro seniory. Autoři: ČTYŘSTĚN architekti / Tomáš Págo, Karel Kubza, Milan Joja, spoluautor Martina Fojtíková, spolupracovník Pavel Matonoha, 2020. Stavebník: Obec Bílovice nad Svitavou, 6 bytů (2× 1+kk, 2× 2+kk, 2× 3+kk). Náklady: 13 mil. Kč bez DPH (za novostavbu, vč. přípojek / bez demolice původního objektu). Foto Pavel Barták

Bytové domy Vojnova, Brno, startovací byty pro mladé rodiny (30 bytů) a pro seniory (84 bytů). Autoři: Rudiš-Rudiš architekti / Martin Rudiš, Martin Komárek, spolupráce Lukáš Šiarny, 2020.

Stavebník: Statutární město Brno, 116 bytů (57× 1+kk, 57× 2+kk, 2× 2+1). Náklady: 459 mil. Kč bez DPH (405 mil. Kč – bytové domy + 54 mil. Kč – veřejný park, komunikace, infrastruktura). Foto Filip Šlapal

Vydání

3/25

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

39

obdobu obecně použitelných standardů pro hodnocení projektů tohoto typu bydlení, jakými jsou např. německý systém NaWoh,5 vídeňský Čtyřpilířový model hodnocení6 či britské systémy Building for Life7 či Design and Quality Standards.8 Cílem je „objektivnější“ měření kvalitativních parametrů v okamžiku jejich zrodu i užívání a tím i určitého „narovnání“ pro uživatele vždy nutně dosti nepřehledného realitního trhu.

Další důležitou oblastí, kde mohou architekti, urbanisté a plánovači napomoci veřejné správě při zkvalitňování a současně zlevňování bydlení, je aplikace integrovaného urbánního rozvoje, který umožňuje navázat výše zmíněné procesy na celospolečenské cíle způsobem, který by uskutečňování těchto cílů činil pro developery atraktivním, či minimálně ne pouze obtěžujícím. V tomto smyslu má – a historicky mělo – územní plánování velkou moc ať už v podobě rozumně nastavených regulačních pravidel, jejichž základní funkce je koneckonců koordinace jednotlivých stavebníků vůči celku i navzájem, či vhodně plánovanou veřejnou vybaveností. Velkou část kvality bydlení tvoří právě to: veřejná prostranství, občanská vybavenost, krajinná infrastruktura atp. Inspirací zde může být např. přístup města (a spolkové země) Hamburk k plánování nových čtvrtí, jdoucí až do podrobnosti úprav stavebních předpisů ve snaze dosáhnout nejlepšího poměru cena/výkon. Viz iniciativa Hamburský bytový standard9 hamburského Úřadu pro urbanismus a bydlení, kladoucí si za cíl racionalizací procesů i předpisů, mj. o třetinu snížit stavební náklady na m2 obytné plochy při zachování vysoké užitkové kvality i bezpečnosti staveb.

Rád bych čtenáře upozornil, že právě dočtený text může působit jako dosti suchopárný výčet institucionálních a procesních opatření, která se v oblasti bydlení uskutečnila v posledních zhruba dvou letech a která jsou pro tuto oblast v ČR potencionálně zásadní. Tato opatření se nicméně z velké části dosud nestihla nějak výrazně odrazit ve stavební realitě. Kdo by toužil po historii bytových politik v ČR za posledních přibližně 35 let ve šťavnatějším podání, zaměřeném více na architekturu a realizace, toho lze odkázat na článek Podporované bydlení – jeho institucionální předpoklady a archi‑ tektonické projevy, uveřejněný vloni v časopise Projekt,11 který je určitým zábavnějším pandánem tohoto příspěvku.

11.Kohout, M.; Peňazová, V., Projekt. 2024, 2024 (03/2024), 11–13.

Jako vždy potom platí: zapojovat se intenzivněji do veřejné debaty na téma bydlení, a to nejen na úrovni life-stylových časopisů (kde je jistě příjemné se občas objevit) či profesní odborné debaty (která je nepochybně rovněž potřebná), ale především na mezioborové úrovni a směrem k obecné veřejnosti. Je známou pravdou, že nic nepohne politiky tak jako tlak veřejného mínění. Ale především je to nakonec odborná a obecná veřejnost, kdo svým každodenním chováním formuje realitu našich měst.

Bez toho, aby velká část občanů na základní úrovni chápala, v čem spočívá kvalitní bydlení, se bytovou situaci a kulturu zlepšit nepodaří: i kdyby naše bytové politiky a projekty byly špičkové, nebude nikdo, kdo by je byl ochoten a schopen naplnit.

V posledním odstavci bych chtěl navázat na to, co bylo řečeno na začátku.

Zdá se, jako by poslední dva až tři roky bytové politiky v ČR charakterizovaly dva odlišné procesy. Na jedné straně zde máme stupňující se „blbou náladu“ ve společnosti, která vnímá bytovou situaci – z řady dobrý důvodů – velmi skepticky. Na druhou stranu se zde rýsuje překvapivě kompetentní a konstruktivní přístup (to píšu při vědomí všech chyb a přehmatů, které se na cestě dějí) státu – ať už ministerstev (především MMR) či dalších institucí (především SFPI), ale i celé řady českých municipalit (vyzdvihnout možno nejen dlouhodobě na bytovou politiku zaměřené Brno,10 ale i Prahu a její PDS i IPR, které se koneckonců potýkají s největší výzvou a přichází v posledních letech s řadou smysluplných iniciativ). Tato tendence se dosud neměla šanci výrazně projevit ve fyzickém prostředí – odtud také ona skepse veřejnosti. Nicméně českému bydlení a tím i naší profesi se tím otevírá příslovečné „okno příležitosti“, které zde dlouho nebylo a které bychom neměli promarnit tím, že přehlédneme možnosti, které přináší.

Michal Kohout Architekt, pedagog a teoretik, vedoucí Ústavu nauky o budovách Fakulty architektury ČVUT

5. Nachhaltigkeit im Wohnungsbau, sdružení NaWoh. 6. 4-Säulen Modell, Wohnfonds Wien.

7. Building for Life – The Sign of a Good Place to Live, Nottingham Trent University: CADBE for the Building for Life Partnership.

8. Design and Quality Standards, Agentura pro bydlení a společenství (The Homes and Communities Agency).

9. Hamburg-Standard, Behörde für Stadtentwicklung und Wohnen.

10. Brno je také jedním z mála velkých českých měst, které se v 90. a nultých letech masivně nezbavilo svého bytového fondu a svou bytovou politiku provozovalo kontinuálně daleko koncepčněji než jinde.

Vydání

3/25

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

40

Založena pracovní skupina Dostupné bydlení

Představenstvo ČKA schválilo na svém květnovém zasedání založení nové pracovní skupiny Dostupné bydlení. Pracovní skupina vznikla jako reakce na aktuální situaci, kdy se dostupnost a dosažitelnost bydlení stává celospolečenským tématem. Pracovní skupina by se měla stát diskusní platformou odborníků, veřejné správy a investorů.

Dostupné bydlení je téma, které v posledních letech rezonuje napříč celou Evropou a Česká republika není výjimkou. Růst cen nemovitostí, omezená nabídka nájemního bydlení a složité povolovací procesy vedou k tomu, že bydlení se stává výsadou, nikoli samozřejmostí. Tato situace doléhá na jednotlivce i na celé městské komunity, mladí lidé odkládají založení rodiny, firmy mají problém sehnat pracovníky a obce čelí odlivu obyvatel.

Dá se očekávat, že do výstavby bydlení budou v nejbližší době uvolněny značné finanční prostředky, a to jak z veřejných, tak i ze soukromých zdrojů. Překotná snaha o zajištění dostatečného počtu nových dostupných bytů však může přinést riziko ukvapených rozhodnutí. Je důležité, aby se i nadále vycházelo z připravených strategických nebo územně plánovacích koncepcí a byla sledována nejen architektonická kvalita návrhů, ale velká pozornost byla věnována urbanismu nových čtvrtí a sídel.

Nově založená Pracovní skupina ČKA Dostupné bydlení by měla být především diskusní platformou, kde si sednou k jednomu stolu nejen architekti, ale i zástupci veřejné správy, investorů a developerů. Každý má možná trochu odlišnou motivaci, ale cíl je společný. Je totiž naprosto zřejmá nutnost systematického a dlouhodobého řešení. Dílčí řešení zjevně neobstojí, je nutné propojit architekty s veřejnou správou i investory.

Klíčové oblasti, kterým se bude PS Dostupné bydlení věnovat: → Otevřít téma výstavby dostupného bydlení ve vztahu ke kvalitě života a vystavěného prostředí. → Zahájit spolupráci s veřejným sektorem a investory, hledání vyváženého přístupu k financování a dlouhodobé strategii pro zajištění dostupného bydlení (NEB). → Sledovat a vyjadřovat se k nově vznikající legislativě v oblasti dostupného bydlení. → Iniciovat diskusi na téma nákladově úsporných stavebních standardů. → Zvýšit informovanost o procesech projektového řízení.

Obce jako klíčový hráč nájemního bydlení Mnohé české obce dnes deklarují vůli aktivně se zapojit do výstavby.

Analýzy SFPI v rámci programu Dostupné nájemní bydlení ukazují, že města a obce jsou připraveny investovat do bytových projektů prostředky v řádu desítek miliard. To je výrazná politická i ekonomická vůle, kterou je třeba intenzivně vnímat.

Jednou ze základních podmínek rozvoje bydlení je pro obce vlastnictví pozemků. Pokud obec disponuje majetkově ucelenými lokalitami, má

Vydání

3/25

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

41

možnost efektivně řídit rozvoj, zaměřit se na konkrétní záměry a eliminovat komplikace v rámci projektového řízení. Tyto pozemky představují jedinečný nástroj, který je často jediným, avšak podstatným majetkovým vkladem obcí do záměru výstavby bytů. Je tedy nutný i aktivní přístup měst a obcí k získání pozemků nebo i jednotlivých staveb.

Tradiční český model – každý vlastní svůj byt – se ukazuje jako dlouhodobě neudržitelný. Investiční byty a jejich následný pronájem mají dopad na standard bydlení a jeho dostupnost. V situaci, kdy ceny rostou rychleji než příjmy, je třeba hledat jiné alternativy. Družstevní bydlení, bytové společnosti s omezeným ziskem, obecní byty, dlouhodobé nájemní smlouvy nebo hybridní formy sdíleného vlastnictví představují cesty, které umožňují širší skupině obyvatel dosáhnout na kvalitní bydlení. Inspiraci lze čerpat v zahraničí, například z Dánska, kde družstva fungují jako stabilní pilíř bytového fondu, nebo z Nizozemska, kde kombinace obcí, neziskových organizací a investorů tvoří flexibilní a odolný systém.

Architekt a urbanista jako koordinátor procesu

ambiciózní, očekává se, že povolení pro rodinný dům je možné získat online do 30 dní, stavební úřad v rámci Informačního systému stavebního řízení obstará stanoviska dotčených orgánů. Bohužel téměř rok po spuštění digitalizace nemají stavebníci, projektanti a úřady k dispozici plně funkční systém, a tak byla do procesu vnesena velká míra nejistoty a frustrace.

Shrnutí Veřejná správa, investoři a architekti mohou mít různé motivace – někdo sleduje veřejný zájem, jiný návratnost investice, další kvalitu prostředí.

Ale společný cíl je jasný: vytvářet byty, které nebudou luxusním zbožím, ale dostupnou součástí života ve městě.

Dostupné bydlení není jen o číslech a tabulkách. Je to základní předpoklad soudržné společnosti a funkčního města. Pokud dokážeme propojit rozdílné pohledy a motivace, můžeme znovu udělat z bydlení to, čím má být – samozřejmou součástí důstojného života.

Petr Hornát předseda PS Dostupné bydlení, člen Představenstva ČKA

Je třeba zmínit, že úloha architektů nespočívá pouze v samotném navrhování budov. Architekti a urbanisté jsou také koordinátoři a prostředníci mezi obcí, investorem a veřejností. Významnou roli hrají městští architekti, kteří by se měli aktivně podílet na městských koncepcích a vytvářet potřebný servis pro samosprávu. Klíčovým nástrojem pro vytvoření udržitelného vystavěného prostředí jsou architektonické soutěže. Úspěšná architektonická nebo urbanistická soutěž však potřebuje především kvalitní zadání, které by mělo vznikat na základě odborné i veřejné diskuse. V rámci soutěže samotné nejde jen o výběr nejlepšího návrhu, ale i o proces samotný, kde se setkávají architekti z nezávislé části poroty se zástupci měst a obcí. Diskuse nad jednotlivými soutěžními návrhy je cenná pro obě strany a vede k potřebné shodě a přijetí vítězného návrhu ze strany zadavatele.

Příkladem je soutěž v Litomyšli, kde město hledalo návrh nové čtvrti a proces byl od začátku postaven na dialogu. Výsledkem nebyl jen kvalitní urbanistický návrh, ale i shoda mezi obcí, investorem a obyvateli.

To ukazuje, že soutěže mohou fungovat jako prostor, kde se tříbí vize a nastavuje realistický plán.

Finance a řízení: příprava rozhoduje o úspěchu Jednou z největších slabin českého prostředí je podcenění předprojektové a projektové přípravy. Záměry pak často narážejí na problémy, které mohly být vyřešeny už na začátku. Kvalitní příprava rozhodně není ztráta času, je to investice, která se vrátí v rychlejší realizaci a nižších nákladech.

Chybná rozhodnutí učiněná při přípravě koncepce lze jen obtížně napravit.

Na toto téma lze opět nalézt vhodné příklady v zahraničí, vídeňský Wohnfonds Wien – městský fond, který koordinuje všechny kroky od akvizice pozemků přes plánování až po soutěže a financování. Podobný model byl uplatněn i v českých podmínkách, ať už na úrovni hlavního města (Pražská developerská společnost), nebo u regionálních center (Českokrumlovský rozvojový fond).

Pro samotné řízení procesu bude nutné aplikovat nové formy koordinace, a to využití digitálních nástrojů, otevřené plánování a větší transparentnost. Pokud má být bydlení dostupné, musí být i proces jeho přípravy a povolování dostupný, předvídatelný a srozumitelný.

Reforma stavebního řízení a digitalizace Velká očekávání byla směrována k urychlení povolovacích procesů. Nový stavební zákon spojený s digitalizací celého procesu povolování staveb je Vydání

3/25

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

42

Teze ČKA pro dostupné bydlení Představenstvo ČKA schválilo v září soubor tezí pro dostupné bydlení, které formulují zásadní východiska a cíle pro další aktivity ČKA a její nově vzniklé pracovní skupiny Dostupné bydlení.

Problematika dostupného bydlení patří v současnosti k nejvýznamnějším společenským i profesním tématům. Stále více roste potřeba hledat cesty, jak zajistit kvalitní rozvoj vystavěného prostředí, vytvořit stabilní a finančně udržitelné podmínky pro obyvatele a zároveň respektovat ochranu krajiny a kulturního dědictví. Architekti jsou klíčovými aktéry tohoto procesu, a proto Česká komora architektů formuluje základní teze, které mohou přispět k ucelené strategii dostupného bydlení v České republice.

1. Kvalita vystavěného prostředí jako klíč k efektivitě investic Dostupné bydlení nelze chápat pouze prizmatem finanční dostupnosti.

Stejně zásadní je i kvalita vystavěného prostředí, která zajišťuje udržitelnost a efektivní využití investic. Architektura a urbanismus přímo ovlivňují kvalitu života, a proto by při tvorbě politik dostupného bydlení měly být uplatňovány principy Nového evropského Bauhausu (NEB).

Je nutné podporovat transparentní výběr architektů prostřednictvím architektonických a urbanistických soutěží a posilovat roli městských a krajských architektů při přípravě strategií a projektů. Nezastupitelné je i systematické shromažďování dat a sdílení příkladů dobré praxe, a to i v evropském kontextu. V této oblasti by mohla sehrát významnou roli i pozice „státního architekta“ zodpovědného za aplikaci vládní Politiky architektury a stavební kultury ČR.

2. Městská odolnost a mobilita pro vyvážený rozvoj regionů Dostupné bydlení je úzce propojeno s udržitelným rozvojem měst a regionů. Architektura a územní plánování mohou účinně přispět ke zmírnění dopadů klimatických změn i přírodních katastrof. Kvalitní urbanistická řešení snižují provozní náklady obcí a podporují efektivní hospodaření se zdroji.

Klíčové je odpovědné nakládání se zastavěným územím i krajinou a podpora udržitelné mobility. Hromadná doprava a promyšlené dopravní strategie by měly posilovat soudržnost a dostupnost lokalit. Zároveň je nezbytné zohledňovat specifické podmínky jednotlivých regionů a připravovat řešení cílená a lokálně ukotvená.

3. Regenerace a transformace před novostavbami

transformace brownfieldů a regenerace městských částí, které mohou nabídnout nové obytné kapacity bez expanze do volné krajiny.

Důležitá je i adaptivní konverze existujících budov, která zachovává historické hodnoty a zároveň je přizpůsobí současným potřebám. Vhodná integrace kulturního dědictví do moderního městského života zvyšuje kvalitu a identitu prostředí. Je proto nezbytné podporovat rekonstrukce, přestavby i dostavby bytových a rodinných domů, ale i nebytových prostor.

4. Inovace jako motor dostupného bydlení Budoucnost dostupného bydlení je neoddělitelně spjata s inovacemi ve stavebnictví. Rozhodující je šíření znalostí o projektovém řízení, zavádění nových technologií a hledání cest, jak zkrátit dobu výstavby a snížit náklady. Digitální nástroje a umělá inteligence mohou zefektivnit přípravu i realizaci projektů a přispět tak k širší dostupnosti kvalitního bydlení.

5. Spolupráce a vyvážený přístup pro důvěru a stabilitu Řešení problematiky dostupného bydlení vyžaduje spolupráci veřejného sektoru, investorů, obyvatel, vlastníků i odborné veřejnosti. Participace a mediace v přípravě projektů umožňují hledat vyvážená řešení, která budou dlouhodobě udržitelná jak finančně, tak kvalitativně.

Je třeba vytvářet nové finanční nástroje – dotace, úvěry či alternativní formy vlastnictví – a využívat synergie s dalšími dotačními tituly, například s programem Nová zelená úsporám. Důležitá je také kvalitní příprava projektů a odborné poradenství. Nezbytné je zohlednit i demografické změny, zejména stárnutí populace, a podpořit vznik bytů zvláštního určení a bytů s pečovatelskou službou.

6. Stabilní legislativa jako základní jistota Rozvoj dostupného bydlení není možný bez stabilního legislativního rámce. Je nutné aktivně se zapojovat do tvorby nové legislativy, zejména v souvislosti s rekodifikací územního plánování, a podporovat digitalizaci stavebního řízení.

Jedním z principů udržitelného bydlení je omezení záboru půdy a maximální využití stávajících zastavěných území. Klíčový význam proto nabývá

Zároveň je vhodné otevřít diskusi o nákladově úsporných stavebních standardech a o využití daňových nástrojů. Významnou výzvou je i standardizace nových forem bydlení, jako je co-living, a podpora alternativních forem vlastnictví a financování.

Vydání

Sekce

3/25

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

43

Debata ČKA na téma dostupné bydlení

Česká komora architektů uspořádala dne 29. července 2025 v sále Starého purkrabství na Vyšehradě setkání na téma dostupného bydlení. Po představení nově ustavené pracovní skupiny pro otázky dostupného bydlení následoval blok přednášek a diskuse. Důležitou součástí večera byl i networking přítomných – zastupitelů řady obcí, architektů, zástupců státní sféry i bankovního sektoru a mnohých dalších. Součástí akce byla vernisáž výstavy ČCA 2025.

V přednáškách i debatě zazněly příčiny současného stavu a aktuální výzvy spojené s potřebou zajistit kvalitní a zároveň cenově dostupné bydlení v České republice. Byly uvedeny konkrétní modely udržitelného a obecního bydlení, příklady ze zahraničí (např. Vídeň, Barcelona, Berlín) i domácí municipální projekty jako Nová Linecká čtvrť nebo bytové domy ve Čtyřech Dvorech v Českých Budějovicích (viz s. 64 a 66). Za klíčové problémy byly označeny malý počet městských bytů, nedostatečná podpora ze strany veřejné správy, nízká motivace investorů k neziskové výstavbě a složitost povolovacích procesů.

Po úvodním slovu předsedy Jana Kasla vystoupil Petr Hornát, člen představenstva ČKA a předseda nové PS pro dostupné bydlení, který představil situaci v Českých Budějovicích a Jihočeském kraji, kde působí jako vedoucí odboru regionálního rozvoje. Následovaly prezentace Vojtěcha Kubáta o současných a připravovaných legislativních a finančních nástrojích MMR, resp. o podpoře bytových společností s omezeným ziskem (viz s. 49), Filipa Endala ze SFPI k aktuálnímu programu ObecON zabývajícímu se poradenstvím pro obce (viz s. 56), Petra Štěpánka z CRR, jenž se zaměřil na regionální kohezi a veřejný zájem, Davida Tichého z FA ČVUT, který představil modely udržitelného a participativního bydlení, a Karolíny Kripnerové, členky představenstva ČKA a PS pro dostupné bydlení, která doplnila širší mezinárodní kontext a příklady inspirativních zahraničích projektů.

Vydání

3/25

Podle Davida Tichého existují čtyři modely dostupnosti: → dostupnost ekonomická (financování), → dostupnost typologická (adekvátní bydlení), → dostupnost procesní (legislativní, povolování staveb), → dostupnost plánovací (územní plán, regulace).

V následné diskusi rezonovala témata týkající se prioritizace ve veřejném zájmu, možností změn územního plánování a stavební legislativy, rozdílů mezi potřebami velkých měst a méně osídlených regionů a dostupnosti financování výstavby městských a obecních bytů. Přítomní se shodli, že ke zlepšení dostupnosti bydlení je potřeba rozvinout v ČR více modelů a přístupů, při nichž bude zapotřebí koordinace mezi státem, kraji, obcemi, soukromou sférou, architekty i občany samotnými. „Pokud chceme skutečně řešit krizi bydlení, musíme začít spolupracovat napříč všemi sektory a hledat nejen finanční, ale i urbanistická a legislativní řešení,“ zhodnotil aktuální situaci Petr Hornát.

Prezentace přednášejících jsou k dispozici na www.cka.cz/svet-architektury/aktualne/novinky/debata-cka-na-tema-dostupne-bydleni Reportáž z debaty i vernisáže uvedla Česká televize 30. července v Událostech v kultuře – možno zhlédnout na webu ČT. Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

44

Výstava nominovaných děl ČCA 2025 na Vyšehradě

Příručky a manuály ke stažení Metodika identifikace tržního selhání v oblasti bydlení zpracovaná v roce 2017 týmem Sociologického ústavu AV ČR a FA ČVUT v Praze mmr.gov.cz/getmedia/9e13284e-de37-4cf1-88eb-aaa56cbd8d36/2-3_ Metodika-TSB_komplet.pdf Metodická příručka participativního bydlení a Manuál participativního bydlení si kladou za cíl představit možnosti, jak mohou obce podporovat a rozvíjet participativní bydlení a diskutovat limity, které s tímto přístupem souvisí. Publikace vyšly na půdě Masarykovy univerzity v Brně v roce 2023 v rámci projektu Možnosti a limity sociálně a environmentálně udržitelného participativního bydlení v ČR, který byl v letech 2021–2023 spolufinancovaný Technologickou agenturou ČR a Ministerstvem životního prostředí ČR. participativnibydleni.cz/metodika-manual

Z debaty ČKA o dostupném bydlení ve Starém purkrabství na Vyšehradě. Foto Ondřej Besperát

Vydání

3/25

Investujeme do nájemního bydlení. Příručka pro inspiraci veřejným investorům. Pro rychlou orientaci ve složité problematice obecní výstavby bydlení a péče o tuto oblast připravilo v roce 2024 Ministerstvo pro místní rozvoj, Státní fond podpory investic a Centrum kvality bydlení příručku.

Najdete v ní srozumitelný návod, jak postupovat při přípravě projektu i jeho realizaci krok za krokem, a také konkrétní příklady úspěšných realizací včetně příběhu a okolností jejich vzniku. Ke stažení www.mmr. gov.cz/cs/pro-media/publikace/investujeme-do-najemniho-bydleni-prirucka-pro-insp

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

45

Operativa

Strategický plán / Program rozvoje obce

Prioritní osy politiky bydlení

Akční plány

Koncepce bydlení

Implementační plán

Realizace opatření

Regulační plán

Příprava jednotlivých stavebních parcel

Územní studie

Změna územního plánu

Stavební záměr (Real‑Estate Development)

Taktika

Územní plán

Příprava území (Land-development)

Strategie

Záměr

Projekt

Stavba

–

– –

– – –

Politika a strategie v oblasti bydlení

Užívání a správa

Návaznost procesů

Zpodrobňování procesů

Asset management

Scelení majetkoprávních vztahů

Budování infrastruktury

stanovení základních parametrů stavby (prostorových, sociálních, finančních, technických

zpřesnění parametrů stavby vytvoření dokumentace pro zadání stavby dodavateli

výběr dodavatele realizace stavby předání stavby do užívání

Property management

Facility management

– –

– – –

provádění sestavování plánů oprav

Stanovení strategických cílů

provádění plánů oprav provádění každodenní péče a údržby sběr dat

Vyhodnocování dat

Nastavování základních paramentrů péče i smluvních vztahů – tvorba podkladů pro jednotlivá rozhodování Příprava území pro výstavbu byla vždy jednou z nejdůležitějších činností, jejichž prostřednictvím města zajišťovala vlastní rozvoj. V posledních třech dekádách česká města delegovala tuto činnost z velké části na soukromý sektor. Tomu však pro ni chybí některé základní předpoklady: vlastním rozhodnutím měnit územní plán, kompetence vyjednávat se státní správou i správci infrastruktury a často i dlouhodobý zájem v území. Zdroj: Příručka Investujme do nájemního bydlení

Vydání

3/25

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

46

Česká komora architektů ve spolupráci s Evropskou radou architektů – Architects’ Council of Europe (ACE) pořádá mezinárodní konferenci, která se bude věnovat aktuální evropské i české debatě o dostupném bydlení. Konference propojí pohled architektů, urbanistů, zástupců evropských institucí, akademické sféry i samospráv.

Hlavním cílem je otevřít dialog o možnostech, jak pomocí architektury, územního plánování a veřejných politik rozvíjet udržitelné a inkluzivní formy bydlení. Program nabídne několik tematických sekcí věnovaných legislativnímu a politickému rámci, inovativním přístupům i konkrétním příkladům dobré praxe z Evropy. Doporučení a další strategie v oblasti dostupného bydlení budou shrnuta v závěrečné deklaraci.

Mezi více než 20 řečníky a účastníky panelových debat vystoupí přední odborníci z celé Evropy. Zkušenosti představí Miroslav Šik, Doris Wälchli ze Švýcarska, Karin Krokfors z Finska nebo Němka Suzanne Sturm a Sabine Pollak z Rakouska. Dále přijedou zástupci evropských profesních organizací a českých odborných institucí např. Jan Kasl, předseda ČKA, Ruth Schagemann, bývalá prezidentka ACE, Dalibor Hlaváček, děkan FA ČVUT v Praze, potvrzena je účast ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka, ředitele Sekce regionální politiky, politiky bydlení a sociálního začleňování MMR Jana Schneidera, ředitele Státního fondu podpory investic Daniela Ryšávky a dalších. V sekci zaměřené na historické souvislosti vystoupí např. Michaela Janečková, Irina Tulbur z Rumunska, Jitka Molnárová nebo Henrieta Moravčíková a další.

Konference probíhá v angličtině, bude streamována a tlumočena do českého jazyka.

Více informací www.cka.cz/komora/tema-CKA/conference-affordable-and-quality-housing-for-all

Affordable and Quality Housing for All a

13. listopadu 2025 (9–16 h) Míčovna Pražského hradu

Building on the Past, Designing the Future

ACE Urban and Housing Transformation Working Group a naše účast Pracovní skupina UHT vznikla jako součást širších aktivit Architects’ Council of Europe (ACE) se zaměřením na kvalitu bydlení a urbanismu. Jejím hlavním cílem je propojit architektonické kompetence související s urbanistickou kvalitou života — tedy od individuálních budov až po městské plánování — a to v duchu hodnot Nového evropského Bauhausu (NEB).

Hlavní témata práce zahrnují dostupné bydlení, proměnu měst, adaptive reuse památek, udržitelnou mobilitu a sociální soudržnost. Postupuje se především cestou vytváření konkrétně implementovatelných doporučení (návrhy indikátorů kvality investic do městského prostoru a databáze podobných evropských iniciativ atp.), dále pravidelnou účasti na politických a odborných fórech, přispíváním do publikací ACE (např. ACE Sector Study, výroční zprávy) a dále aktualizací ACE publikací o životní kvalitě (Quality of Life).

Pracovní skupina má nyní přibližně 22 členů, setkává se cca 10 až 12krát ročně, což umožňuje flexibilní koordinaci aktivit, ale je současně poměrně náročné. Skupinu vede předseda Eugen Panescu (Rumunsko) a místopředsedkyně Corinne Girard-Young (Francie). Koordinátorem skupiny, který je zároveň motorem aktivit skupiny, je Lucas Bollaert (Holandsko), specialista na evropské právo a veřejnou správu.

V obecné rovině se UHT WG v posledním roce zaměřila na témata, kterými jsou: → Nový evropský Bauhaus (NEB): podpůrné aktivity a prosazování architektonické kvality ve veřejném diskurzu. → Městská transformace: vytváření návrhových standardů a indikátorů kvality (např. Davos Baukultur), podpora urbanistické regenerace, prevence urban sprawl a digitalizace řízení měst. → Bydlení jako klíčový element městské kvality: inkluzivní procesy (např.

Community Land Trusts, model BXL Contracts de Cartier), vytváření indikátorů kvality na úrovni měst, ulic i budov, podpora densifikace a mixu funkcí. → Adaptivní využití kulturního dědictví: integrace hodnot dědictví do moderního využití, podpora cirkulární ekonomiky a regenerace brownfieldů. Architects' Council of Europe+1 Do práce skupiny jsem se zapojil zhruba koncem roku 2024. S blížícím se koncem semestru, tj. někdy od dubna-května letošního roku, jsem práci ve UHT WG, která je poměrně intenzivní, maličko pustil ze zřetele. Mezi aktivity, kterých jsem se nicméně zúčastnil nebo je zachytil, patří:

→ Příprava policy paper týkajícího se výhod prefabrikované výstavby (Market Potential of Offsite Construction for Housing Supply). → Během léta (konec 07/2025 – termín pro zaslání připomínek) se chystal dokument State Aid Rules Revision, soupis definic dostupného bydlení a systémů podpory v různých evropských zemích. → Nyní se připravuje soupis National Housing Policy Documents sledující – jak napovídá samotný název – národní politiky bydlení. → Dále se připravuje HOUS Priorities paper – dopis WG Výboru Evropského parlamentu pro řešení bytové krize (European Parliament’s Special Committee on the Housing Crisis = HOUS).

Lukas Bollaert rovněž občas obesílá členy UHT WG s evropskými výzvami shromažďujícími příklady dobré praxe z různých oblastí, např. European Affordable Housing Plan. Na 21. 10. t. r. se v Barceloně chystá ve spolupráci s COAC and CSCAE (národní organizace katalánských a španělských architektů) výroční konference s tématem dekarbonizace (Decarbonising Architecture Conference).

UHT WG hraje významnou roli jako architektonický hlas v diskurzu o dostupném, kvalitním a udržitelném bydlení v Evropě tím, že přispívá: → k definování nových standardů kvality ve městech, → k integraci architektury do širších politických rámců (NEB, EU Urban Agenda), → k propojení architektonické profese s veřejným zájmem, tématy ochrany kulturního dědictví a výzvami spojenými s klimatickou změnou. Účast v pracovní skupině je zajímavou zkušeností, která pomáhá pochopit, jakým způsobem se konstituují evropské politiky, a nabízí možnost zapojit se na této úrovni do spoluvytváření povědomí o tom, jak může obor architektury přispět k transformaci měst, podporovat inkluzivní a výtvarně hodnotné prostředí a čelit současné krizi bydlení.

Michal Kohout Architekt, pedagog a teoretik, vedoucí Ústavu nauky o budovách Fakulty architektury ČVUT

→ Příprava dopisu novému evropskému komisaři pro Energetiku a bydlení Danu Jørgensenu, na kterém se pracovalo prakticky od mého příchodu do WG (úřadu se D. Jørgensen ujal 1. 12. 2024).

Vydání

3/25

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

48

Jak stát a obce reagují na krizi dostupnosti bydlení

Dostupnost bydlení se v České republice stává jedním z nejvážnějších společenských témat. Vlastní bydlení je drahé, nájmy hlavně ve velkých městech stoupají a stále více lidí ohrožuje bytová nouze. Co dělají stát a obce pro to, aby se tento stav zlepšil? Odpovědi na tyto otázky nejprve zasazujeme do přesnějšího popisu současné situace.

Jedním z klíčových ukazatelů dostupnosti bydlení je podíl domácností, které jsou zatíženy nadměrnými výdaji na bydlení. Konkrétně jde o ty, jejichž výdaje na bydlení přesahují 40 % čistého disponibilního příjmu.

V Česku jde zhruba o každou osmou domácnost (12 %), a pokud se zaměříme pouze na Prahu, jde dokonce o každou pátou (21 %). Na pořízení vlastního bytu potřebuje průměrná domácnost 5,2 svých čistých ročních příjmů a v hlavním městě dokonce 8,1. Nájemníci pak vydávají za bydlení průměrně 26 % svých příjmů, v Praze dokonce 35 % — a tato čísla nepůsobí příznivě ani v mezinárodním kontextu.

Ve srovnání se zeměmi OECD zjistíme, že jsme jedním z pouhých čtyř států, u kterých se podíl průměrného nájmu ku příjmům od roku 2008 nezlepšil.

U vlastnického bydlení zase platí, že tu poměr mezi cenami bytů a příjmy průměrné domácnosti rostl mezi lety 2015–2023 čtvrtou největší rychlostí.

V bytové nouzi je 154 tisíc obyvatel V bytové nouzi – tedy v situaci bez přístřeší, na ubytovnách nebo v nejistých a nevyhovujících bydleních – se v Česku navíc nachází 154 tisíc lidí a až 1,6 milionu je jí ohroženo.1 Jednou z nejdůležitějších příčin tohoto stavu je skutečnost, že v České republice existuje jen velmi málo alternativ k tržním variantám bydlení.

Studie rakouského institutu WIFO například ukazuje, že dostupné nájemní byty provozované neziskovými poskytovateli dokážou – pokud je jich dostatek – účinně stlačovat ceny na nájemného na volném trhu. Také podle doporučení OECD patří mezi nezbytné nástroje zvyšování dostupnosti bydlení rozšiřování fondu dostupného a sociálního bydlení. Právě proto je posilování tohoto segmentu klíčovou strategií bytové politiky.

V takovém výčtu by šlo pokračovat: letos byl v rámci spolupráce města a soukromého investora dokončen nájemní dům s byty pro potřebné profese ve Žďáru nad Sázavou, oceňovaný je i projekt sociálního bydlení v Liberci v ulici Na Žižkově.

Dvě třetiny obcí chtějí navýšit bytový fond O obecní výstavbu je mezi městy zájem — vyplývá to jak z průzkumů (rozšiřovat svůj bytový fond podle něj chce přes 70 % obcí), tak ze zapojení municipalit do státních programů na podporu výstavby nebo pořízení obecního bydlení. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) právě pro tyto účely spustilo ve spolupráci se Státním fondem podpory investic a Národní rozvojovou bankou v posledním roce dva nové finanční nástroje. Jde o dotačně-úvěrové programy, které pomáhají s pořizováním dostupného nájemního bydlení. Ty přichází po více než 20 letech, během kterých byla veřejná podpora dostupného nájemního bydlení utlumena.

MMR i municipality se zároveň shodují, že záměr pořizovat obecní bydlení a vyčlenění financí nestačí. Obzvlášť pro menší obce je klíčová technická podpora s přípravou projektů nebo pomoc s investičním know-how. Právě proto bylo pod taktovkou Státního fondu podpory investic spuštěno bezplatné poradenství Obec ON – více viz s. 56, které za rok fungování poskytlo konzultace více než 2000 obcím. V podobném duchu pomohla i výzva MMR na přípravu projektů – obce mohly žádat o dotační podporu na pořízení projektové dokumentace nebo na architektonické a urbanistické soutěže.

Bytové společnosti s omezeným ziskem

Takovou alternativu v podobě dostupného nájemního bydlení mohou budovat obce – a v Česku existují příklady dobré praxe z nedávné doby.

V architektonických časopisech se objevuje nový bytový dům z Brna, který v ulici Bratislavská poskytuje startovací bydlení pro mladé páry, pro osoby s omezenou možností pohybu a pro samoživitele. Podobně rezonoval i projekt Nové Lauby v Ostravě, kde město prodalo pozemek s už vypracovaným projektem na 85 bytů soukromému investorovi. Ten po dokončení výstavby prodal za nákladovou cenu 31 bytů zpět městu. V tomto případě tak jde o příklad projektu PPP – partnerství soukromého a veřejného sektoru.2

V úvodu byla zmíněna nezbytnost vytvářet alternativy k čistě komerčnímu bydlení. Část tvořená samosprávami představuje důležitou součást tohoto snažení. Zároveň jsou zde limity: obce mají i celou řadu jiných investičních priorit, jejich rozpočty jsou často omezené, jsou svázané pravidly rozpočtové odpovědnosti a často jim chybí i nezbytné znalosti a zkušenosti – a tak zde existuje místo pro dalšího aktéra, který by mohl vytvářet dostupné formy bydlení.

Vydání

Sekce

3/25

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

49

Tímto aktérem mohou být takzvané Bytové společnosti s omezeným ziskem (BSOZ). Jde o prozatímní název — jejich legislativní ukotvení a systém finanční podpory právě v současnosti připravuje MMR. Obdobný typ regulovaných poskytovatelů dostupného bydlení – může se jednat o nezisková bytová družstva či nájemní asociace – spravují v některých evropských zemích velkou část bytů. V Rakousku se jedná 17 %, v Dánsku 27 % a v Nizozemsku dokonce okolo 30 % tamních bytových fondů.

Co si tedy pod BSOZ představit? Jde o společnosti se speciálním právním statutem, jejichž hlavní činností je výstavba, pořizování a provoz nájemních bytů s dostupným nájemným. Klíčovou vlastností těchto společností je, že vylučují spekulaci a byty v režimu dostupného nájemného zůstávají trvale.

Financování je v nich založeno na dlouhodobých finančních nástrojích, což vede jednak k nižším nájmům, jednak k možnosti získat bydlení i pro domácnosti s malými úsporami. Dosáhnou na něj tak i mladé rodiny nebo senioři. Veřejná podpora tohoto typu bydlení je mimořádně výhodná, protože po doplacení veškerých nákladů na pořízení budou příjmy z nájmů reinvestovány do výstavby dalších dostupných bytů.

Podpora dostupného bydlení MMR ve spolupráci se Státním fondem podpory investic a Národní rozvojovou bankou podporuje výstavbu dostupného nájemního bydlení v souladu se zákonem o podpoře bydlení a iniciativou Bydlení pro život – mmr.gov. cz/cs/microsites/bydleni-pro-zivot/uvod Finanční podpora výstavby dostupného nájemního bydlení Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) Dotace na přípravu projektů Max. 10 mil. Kč/projekt Alokace 2024: 1,4 mld. Kč

Dva typy BSOZ

Dostupné nájemní bydlení Státní fond podpory investic (SFPI) Kombinace dotace a zvýhodněného úvěru Projekty do 250 mil. Kč (cca 60 bytů) Dotace 25–40 % nákladů / celková podpora max. 90 % / vlastní kapitál min. 10 % Úrok: 1–3 % / splatnost: 20–30 let Alokace 2024–26: 7,5 mld. Kč

Prvním typem jsou nájemní korporace (v angličtině známé jako housing associations). Investoři do těchto korporací – což mohou být obce, soukromé společnosti i různé kombinace veřejných a soukromých entit – si budou moci odvádět omezený výnos z vlastního investovaného kapitálu.

Nájemníci žijící v bytech těchto korporací dostanou vždy dlouhodobější smlouvu a budou vědět, jak se bude v budoucnu vyvíjet výše nájemného – to bude moct meziročně růst maximálně o inflaci.

Dostupné nájemní bydlení Národní rozvojová banka (NRB) Zvýhodněný úvěr s odloženou splatností Projekty nad 250 mil. Kč Úvěr na max. 80 % nákladů / vlastní kapitál min. 10 % Úrok: 1,3–1,4 % / splatnost 20–30 let Alokace 2025–26: 2,5 mld. Kč

Druhou variantou jsou pak kolektivně vlastněné bytové společnosti – tedy nezisková obdoba bytových družstev. Ty jsou vlastněné přímo nájemníky, kteří do společnosti vkládají finanční vklad a výměnou získávají právo pronájmu dostupného bytu. To jim opět zaručí možnost žít ve stabilním nájemním bydlení. I zde platí důležitá podmínka, kdy při prodeji členského podílu není možné realizovat zisk vyšší než jen například zhodnocení o míru inflace.

Koinvestiční fond Národní rozvojová investiční (NRI) 1 mld. Kč NRI + min. 1 mld. soukromý investor Nákup hotových bytů a provoz v režimu dostupného nájemního bydlení

Tento systém tak přináší směsici toho nejlepšího ze všech sektorů – bydlení poskytované ve veřejném zájmu jako v případě obecního bydlení, profesionalitu a efektivitu jako u soukromých poskytovatelů a vysokou jistotu stabilního bydlení jako v bytových družstvech.

V neposlední řadě mohou BSOZ znamenat příležitost pro architektonickou profesi jako takovou. Se vznikem nového sektoru bydlení s veřejnou podporou se objeví i nové architektonické soutěže — a ty mohou být důležité obzvlášť pro menší a začínající ateliéry. Zkušenosti ze Švýcarska nebo Rakouska ukazují, že se právě v tomto sektoru objevují nejprogresivnější a nejkvalitnější návrhy rezidenční výstavby.

Ministerstvo pro místní rozvoj se zaměřuje na pravidelné hodnocení dostup‑ nosti bydlení a její mezinárodní srovnání, čímž chce zlepšit analytické schopnosti státu v této oblasti a tvorbu bytových politik.

Ondřej Sliš Sekce regionální politiky, politiky bydlení a sociálního začleňování, MMR

1. Senát schválil 22. května zákon č. 175/2025 Sb., o poskytování některých opatření v podpoře bydlení (zákon o podpoře bydlení). Jeho cílem je systémově pomoci lidem v bytové nouzi a zároveň posílit roli obcí v této oblasti. Obsahuje také pojistky proti obchodu s chudobou. Norma navazuje na vládní strategii dostupného bydlení a byla na konci dubna schválena Poslaneckou sněmovnou. Zákon by měl být účinný od 1. 1. 2026, kdy se do systému začnou zapojovat obce a poskytovatelé a bude fungovat poradenství na kontaktních místech pro bydlení. mmr.gov.cz/cs/microsites/bydleni-pro-zivot/menime-pravidlahry/zakon-o-podpore-bydleni 2. Ministerstvo pro místní rozvoj představilo metodiku pro obce, která ukazuje, jak postupovat při výstavbě dostupného nájemního bydlení společně se soukromým sektorem. Jde o první ucelenou příručku pro tzv. PPP projekty v oblasti bydlení v českém prostředí. Kompletní metodika včetně praktických nástrojů (finanční model projektů PPP pro dostupné bydlení, průvodce zadávací dokumentací, vzorové smlouvy atd.) je dostupná na mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/bytova-politika/ metodiky/ppp

Vydání

3/25

ZPRÁVA O DOSTUPNOSTI BYDLENÍ V ČESKU 2024

Dostupnost bydlení v Česku je jedním z nejvýznamnějších z nejzásadnějších společenských a politických témat. Předražený trh a nedostatek nájemního bydlení vytvářejí bariéry dostupnosti bydlení pro mladé rodiny, seniory, nízkopříjmové skupiny a obyvatele větších měst.

Dostupné bydlení by mělo být finančně udržitelné, odpovídat potřebám domácností a být v přístupné lokalitě s ohledem na pracovní příležitosti a služby. K měření dostupnosti bydlení jsou klíčové finanční možnosti domácností, udržitelnost výdajů na bydlení a přiměřená kvalita bydlení.

Tento report je první komplexní snahou státu pravidelně monitorovat dostupnost bydlení na základě kvalitních dat. Navazuje na dosavadní analýzy Ministerstva pro místní rozvoj (MMR), které však problematiku dostupnosti řešily pouze okrajově.

Aktuální data o dostupnosti bydlení jsou uvedena na Dashboardu bydlení – bit.ly/4moadnd Celkové hodnocení V desetiletém horizontu došlo k významnému zhoršení finanční dostup‑ nosti vlastnického bydlení, nicméně v ostatních indikátorech dostupnosti bydlení vykazovalo Česko pozitivní trend. V posledních třech letech se však situace významně zhoršuje, a to jak ve finanční dostupnosti vlastnického bydlení, tak finanční udržitelnosti bydlení. Situace se projevuje velmi odlišně v regionální perspektivě a přístup k bydlení je hlavně omezen pro

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

50

zranitelné skupiny obyvatel, jako jsou samoživitelé, senioři nájemníci a nízkopříjmové domácnosti.

Finanční dostupnost vlastnického bydlení se zhoršuje v dlouhodobé i krát‑ kodobé perspektivě také v mezinárodním srovnání.

Finanční udržitelnost bydlení Finančně udržitelné bydlení je takové, které domácnostem umožňuje si ho dovolit, aniž by nepřiměřeně zatěžovalo jejich rozpočet. Zohledňuje provozní náklady, náklady na údržbu i výdaje za služby, aby domácnostem zůstával dostatek prostředků na další potřeby.

Finanční dostupnost bydlení Náročnost pořízení a udržení bydlení vzhledem k příjmům domácností v Česku se v posledních letech výrazně zvýšila. Regionální rozdíly dál pro‑ hlubují krizi dostupnosti bydlení, zejména ve velkých městech.

Průměrná domácnost v Česku potřebuje 5,1 ročního příjmu na koupi bytu o velikosti 60 m², v Praze tento ukazatel dosahuje až 8 let. → Dostupnost bydlení se zlepšovala do roku 2015, od té doby se situace výrazně zhoršuje. K největšímu zhoršení došlo mezi lety 2019 a 2022, rok 2023 sice přinesl zlepšení, ale situace zůstává obtížná. → V dlouhodobém srovnání se Česká republika pohybuje blízko průměru zemí OECD, ale za posledních deset se dostupnost vlastnického bydlení zhoršovala jedním z nejrychlejších temp v OECD. → V České republice zůstává finanční dostupnost vlastnického bydlení závažným problémem zejména ve větších městech, kde je přístup k bydlení čím dál více omezený a ceny rostou rychleji než příjmy. → Průměrná česká domácnost potřebuje na nájem bytu o velikosti 60 m² vynaložit 26 % svého ročního příjmu, regionální rozdíly jsou ale značné. → V Praze náklady bydlení v nájmu dosahují až třetiny příjmů domácnosti, zatímco v menších obcích mohou dosahovat úrovně 15 %. → Náklady na nájemní bydlení v Česku se dlouhodobě zvyšovaly od roku 2008 do roku 2013. Po roce 2014 se začala situace zlepšovat a postupně dorovnala úroveň roku 2008. → Česko patří mezi pouhé čtyři země OECD, kde se dostupnost nájemního bydlení od roku 2008 v zásadě nezlepšila. → Regionální rozdíly dál komplikují přístup k dostupnému nájemnímu bydlení v největších městech, kde náklady na bydlení nadále zůstávají pro mnoho domácností vysoké. → Nové smlouvy tvoří každý rok pouze část všech nájmů. Za posledních deset let rostlo nájemné nabízené pro nové tržní smlouvy výrazně rych‑ leji než nájemné u běžících smluv. Zatímco průměrný nájem placený domácnostmi bydlícími v tržním nájmu stoupl od roku 2014 o 56 %, průměrný nájem nabízený na realitních portálech stoupl o 94 %. Za stejné období vzrostly čisté příjmy o 69 %.

Od roku 2021 výdaje na bydlení rostou a nejvíce zatěžují Prahu a méně prosperující kraje. Česko se v podílu výdajů na bydlení řadí v mezinárodním srovnání k zemím se spíše průměrnou zátěží domácností. Nízkopříjmové domácnosti, nájemníci a samoživitelé jsou však zatíženi výrazně více.

V posledních letech došlo ke zvýšení zátěže domácností výdaji na bydlení i nárůstu podílu domácností, pro které tyto výdaje představují nadměrnou finanční zátěž.

Výdaje na bydlení pro průměrnou českou domácnost dlouhodobě dosahují zhruba 23 % příjmů, od roku 2021 se však tento podíl zvyšuje. → Výrazně zatíženy jsou nízkopříjmové domácnosti, které na bydlení vyna‑ kládají přes 40 % příjmů, dále nájemníci (36,8 % příjmů) a samoživitelé (33,8 % příjmů). → Regionálně tvoří výdaje na bydlení nejvyšší podíl v Praze (26,9 %), následované Ústeckým (25,6 %) a Moravskoslezským krajem (25,3 %). → V evropském srovnání se Česko dlouhodobě pohybuje mírně nad prů‑ měrem EU, k větším nárůstu došlo zejména v posledním roce. → V roce 2023 bylo téměř 13 % domácností zatíženo výdaji na bydlení nadměrně, tedy vynakládalo na nájemné, zásobování vodou, energie a nutnou údržbu obydlí více než 40 % svých disponibilních příjmů. → Dlouhodobě se podíl těchto domácností pohybuje kolem 12 %, od roku 2021 však zaznamenal rychlý růst. Nejvyšší podíly byly v Praze (20,7 %), Moravskoslezském a Ústeckém kraji. → Nejohroženější nadměrnými výdaji na bydlení jsou přitom nízkopříj‑ mové domácnosti (40 % domácností), nájemníci (35,7 % domácností) a samoživitelé (30,3 % domácností). → Mezinárodně se Česko řadí k průměru EU a vykazuje podobné hodnoty jako země V4.

Přiměřená kvalita bydlení Problém prostorově neadekvátního bydlení nejvíce zasahuje nájemníky, samoživitele a nízkopříjmové domácnosti.

V roce 2023 žilo přibližně 16 % obyvatel Česka v domácnostech s nedosta‑ tečným prostorem k bydlení. → Nejvíce v Praze (25 %), Moravskoslezském (20 %) a Olomouckém kraji (18 %). → Situace se týká nejvíce domácností nájemníků (38,1 %), samoživitelů (36,1 %) a domácností s nízkými příjmy (30 %), naopak domácnosti seniorů (5,4 %) a vlastníků (10,5 %) jsou bydlením v prostorově neade‑ kvátních domácnostech zasaženy nejméně. → Dlouhodobý trend ukazuje postupný pokles tohoto ukazatele, v meziná‑ rodním srovnání se Česko (15,9 %) blíží průměru EU (16,8 %).

Mezinárodní srovnání Mezi lety 2015 a 2023 rostl v Česku poměr mezi cenou bytů a příjmy čtvr‑ tou nejvyšší rychlostí mezi zeměmi OECD. Co se týče finanční dostupnosti nájemního bydlení, v Česku sledujeme od roku 2008 výrazně odlišný vývoj oproti OECD (deregulace nájemného). Zatímco v OECD se poměr celou dobu snižoval, v Česku došlo k výraznému výkyvu, a nakonec k dorovnání hodnoty na úroveň roku 2008. Mezi lety 2008 a 2023 bylo Česko spolu s Rakouskem, Švýcarskem, a Portugalskem jednou ze 4 zemí, kde se situace nezlepšila.

Zpráva o dostupnosti bydlení mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/bytova-politika/data-anylyzy-indikatory/ zprava-o-dostupnosti-bydleni

Vydání

3/25

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

51

Kompozitní index nedostupnosti bydlení (Index dostupnosti bydlení – IDB) vyjadřuje procento průměrného čistého měsíčního příjmu domácnosti, které by padlo na splátku hypotéky za průměrný byt. Vyšší hodnota IDB signalizuje horší dostupnost bydlení, zatímco nižší hodnota značí lepší dostupnost. Zdroj: MMR

Podíl výdajů na bydlení na příjmech domácností. Zdroj: MMR

Vydání

3/25

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

52

Kroky pro zlepšení dostupnosti bydlení

Národní ekonomická rada vlády (NERV) představila na konci loňského roku soubor 50 střednědobých opatření ve 12 prioritních oblastech pro zlepšení dostupnosti bydlení v České republice, zaměřených na posílení nabídky dostupných bytů a posílení rozpočtů obcí.

Dostupnost bydlení souvisí se vším. A jde jen o malou nadsázku. Vysoké náklady na bydlení redukují kupní sílu obyvatel, spotřebu a tím i ekonomický růst. Nedostupnost nájemního bydlení omezuje flexibilitu trhu práce (stěhování se za prací). Trh práce trpí, když se musí méně kvalifikovaní a zkušení zaměstnanci vystěhovat z prosperujících měst – i jejich práce je totiž potřeba a musí ji dělat jiní lidé pod svou kvalifikaci. Neschopnost zajistit bydlení ve městech a tvorba řídkých suburbií vede k posílení automobilové dopravy a škodí životnímu prostředí. Nedostupnost bydlení souvisí s odkladem zakládání rodin a poklesem porodnosti. Nestabilita bydlení a bytová nouze chudších domácností má těžké dopady na vzdělávání dětí. A neschopnost mladé střední třídy získat vlastnické či dlouhodobé nájemní bydlení vede k poklesu důvěry v zásluhovost společnosti a možnost zajistit si stabilitu vlastní prací.

11. Posílit nástroje využitelné k posílení energetické úspornosti bytových domů 12. Zlepšit datový monitoring bytového a pozemkového fondu

Nedostupnost bydlení se přitom v Česku projevuje hned na několika frontách. V prosperujících částech republiky rostou ceny nájemního i vlastnického bydlení v posledních 10 letech výrazně rychleji než mzdy.

Například prodejní ceny bytů v Praze v letech 2014 až 2024 vzrostly o 140 %, zatímco mediánová mzda o 50 %. Ve srovnání s průměrem EU máme ani ne poloviční segment obecního bydlení, v kterém navíc často žijí ne zcela potřebné skupiny – a nezvládáme řešit bytovou nouzi, v níž žijí desítky tisíc dětí.

Stavět je skutečně potřeba, ale zejména menší byty pod 55 metrů. Současný nedostatek bydlení je kromě migrace do Prahy, Brna a jejich okolí dán demografickou změnou. Populace stárne, přibývá jednočlenných domácností. V Praze mezi lety 2011 a 2021 narostla populace o 3 % a počet domácností o 14 %. Bytů ale přibývá jen 8–9 % za dekádu, a to některé zastarávají, další se stávají předmětem komerčních Airbnb pronájmů či jsou využívány jako kanceláře. Není divu, že bydlení chybí.

NERV navrhuje opatření ve 12 prioritních oblastech: 1. Zrychlit povolování výstavby a dokončit reformu stavebního řízení 2. Provést reformu územního plánování 3. Reformovat financování obcí skrze rozpočtové určení daní (RUD), aby byly více motivovány povolovat stavbu nových bytů 4. Omezit zbytečné výdaje – selektivní a trh deformující podpory poptávkové strany 5. O uspořené prostředky výrazně navýšit výdaje na podporu výstavby a rekonstrukcí dostupného bydlení 6. Zvýšit motivaci obcí využívat obecní a sociální bydlení místo přenosu nákladů na stát 7. Omezit rizika obchodu s chudobou v dávkovém systému 8. Reformovat konstrukci daně z nemovitých věcí motivující k využívání pozemků a umožňující snížení zdanění práce 9. Podporovat dlouhodobé pronájmy v legislativě i daních 10. Posílit možnosti alternativních strategií investic na stáří Vydání

3/25

Principy opatření vycházejí z toho, že stát by měl místo neefektivního „cukrování“ poptávky řešit posílení nabídky bydlení. Takřka 30 miliard Kč dáváme ročně na daňové odpočty hypoték, příspěvky na bydlení a podporu stavebního spoření. Odpočty z více než 80 % míří na koupě existujících nemovitostí a čerpá je stále užší skupina vysokopříjmových. Příspěvky na bydlení sice řadu chudých lidí zachránily, ale nabídku neposilují. Stavební spoření darmo mluvit. Velkou část těchto prostředků by veřejný sektor měl investovat do posílení nabídky dostupného bydlení a reforem, které odblokují soukromou výstavbu a posílí motivace všech aktérů ji neblokovat.

Měli bychom se zaměřit na klíčové věci, které brzdí výstavbu. Tou je podle nás rigidní územní plánování, příliš specificky definující možnosti staveb a obsahující kontraproduktivní limitace zelených ploch apod. Ve stavebním řízení je kromě digitalizace problém extrémní roztříštěnost stavebních úřadů – nemělo bych jich být přes 600, ale 206 podle obcí s rozšířenou působností. To posílí zastupitelnost úředníků, implementaci digitalizace a usnadní řízení. V uzemním plánování a stavebním řízení by měl někdo hájit dostupnost bydlení jako veřejný zájem, konkurující zájmům ekologickým a dalším.

Měli bychom změnit motivaci měst a obcí. Při povolení staveb obec čelí nákladům na novou infrastrukturu (školy, lékaři, parkování), která není plně pokryta v rozpočtovém určení daní. Dávalo by smysl obcím dát část DPH z výstavby bytů. Obecní a sociální bydlení zase města nemusí dělat či mohou do obecního bytů umisťovat i privilegované a ničím potřebné skupiny. Bytovou nouzi chudých totiž zaplatí stát 20 miliardami příspěvků na bydlení, majoritně směřujícími do soukromých bytů. I tento morální hazard

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

53

bychom měli omezit. A naopak obcím pomoct budovat obecní byty – což se snad začalo dařit Státnímu fondu podpory investic.

Měli bychom podporovat dlouhodobé nájmy. A to legislativně z obou stran – sblížením podmínek nájmů na dobu určitou a neurčitou, posílení jistot pronajímatelů i možnosti řetězit nájemní smlouvy. Ale i daňově – zvýhodněním jednoduchého paušálního režimu u dlouhodobých pronájmů oproti pronajímání na Airbnb (zatím je to naopak).

Musíme přestat investovat do přehřívání poptávky. Odpočty hypoték by dávalo smysl omezit na prvních 5–10 let splátek (prvovlastníci) a více jejich strukturou podporovat menší nemovitosti. Zisk z prodeje nemovitostí ne‑ určených pro vlastní bydlení by se měl danit, abychom nemovitosti nezvýhodňovali jako investiční artikl. V daňovém mixu by pomohl snížit zdanění práce – tím zvýšit kupní sílu, a posílit danění nemovitostí, ale zaměřit je na pozemky, jejich efektivní využívání, a i zde vytvořit incentivu k pronájmu.

Ale pointa je jedna – krize dostupnosti je velká. Nejde o menu, z kterého by si vlády měly vybrat jedno jídlo. Ale o ingredience, z nichž musíme použít většinu, abychom dostupnost bydlení zvýšili.

Daniel Prokop sociolog a zakladatel výzkumné organizace PAQ Research, spoluautor souboru návrhů NERV k reformám politiky bydlení, regionálního rozvoje a oddlužení Dvanáct klíčových opatření pro posílení dostupnosti bydlení v České republice ke stažení vlada.gov.cz/cz/ppov/nerv/aktuality/nerv-pripravil-namety-pro-lepsi-dostupnost-bydleni-217159

To samozřejmě není vše. Dostupnosti bydlení může pomoci rozvoj regionálních center, která mohou ulehčit Praze, Brnu a okolí. Kvalitní příměstská hromadná doprava. I posílení studentského bydlení na kolejích. A reforma 3. pilíře, aby fungoval jako zajištění na stáří a hlavní strategií nemuselo být skupování nemovitostí, které vede k přehřívání poptávky a růstu cen.

Dostupnost bydlení v Česku a role SFPI

Státní fond podpory investic (www.SFPI.cz) nabízí nejen finanční produkty pro podporu rozvoje dostupného bydlení, ale také znalost velmi komplexní problematiky rozvoje bydlení.

Při práci v obcích si každý den více uvědomujeme význam kvality vystavěného prostředí, dlouhodobé udržitelnosti sousedství, obcí i měst. Člověk a jeho potřeba bydlet jsou pro SFPI vždy na prvním místě – a měly by být prioritou i pro architekty a projektanty. Ceníme si snahy každého návrhu rozvoje území, který propojuje environmentální, ale také společenskou a ekonomickou udržitelnost.

SFPI propojuje lokální, krajskou, státní i evropskou úroveň veřejné správy Snaží se poskytovat podporu na všech stupních a zároveň funguje jako „nositel reality“ mezi těmito vrstvami, protože jednotlivé úrovně správy nemusí mít vždy přesné informace o tom, co kde opravdu jde řešit a jak. Česká republika se potýká s jednou z nejhorších dostupností bydlení v Evropě. Ceny nemovitostí jsou v poměru k příjmům domácností extrémně vysoké a nabídka nových bytů nestačí poptávce. Nájemní bydlení, které by mohlo představovat alternativu, zůstává drahé a často nestabilní.

Tato situace má hluboké sociální dopady – mnoho lidí je vytlačováno z trhu bydlení a obce se jen obtížně vypořádávají s tlakem na zajištění dostupných bytů.

V roce 2024 založil SFPI regionální poradenství pro všechny kraje České republiky, kde máme kolegy se znalostí místní reality a experty na velmi detailní technické, právní či ekonomické řešení rozvoje bydlení. Na odborné poradenství má nárok každá obec, bez ohledu na velikost (více viz s. 56 a www.ObecOn.cz).

Vydání

3/25

Na Evropské úrovni se pod novým komisařem pro bydlení Danem Jorgensenem připravuje celoevropská strategie podpory bydlení (European Affordable Housing Plan) a mně je ctí, že z naší praxe máme Evropě a k její činnosti co říct. Experti SFPI se účastní klíčových evropských akcí na dané téma a kde aktivně poukazujeme na situaci poskytovatelů dostupného bydlení v Česku. Evropa západní má velmi odlišnou strukturu veřejné správy, ale také odlišné vystavené prostředí, jinou strukturu rozvoje územního plánování a trh v oblastech finančního řízení či stavebnictví je rovněž z mnoha důvodů rozdílný. Proto je potřeba upozorňovat na specifika a tím podpořit taková řešení, která povedou k lepšímu bydlení pro rodiny, seniory či singles také v našich obcích.

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

54

Souhrnný indikátor rizika tržního selhání v oblasti bydlení (TSB). Zdroj: Metodika identifikace tržního selhání v oblasti bydlení, 2017 – ke stažení: bit.ly/3KgWFMV

Expertní dialog, reálná data a praktická zkušenost Nemohu říci, že bychom byli schopni takových aktivit sami od sebe. Pro činnost fondu je klíčový expertní dialog, reálná data a praktická zkušenost. Proto si zakládáme na spolupráci s experty v různých oblastech pojících se k bydlení. Na státní úrovni jsme v lednu 2025 založili státní platformu pro rozvoj bydlení, která by měla sloužit jako poradenský orgán jak Ministerstvu pro místní rozvoj, které má bydlení v gesci, tak celé vládě a resortům, jichž se problematika bydlení citelně dotýká. Naše platforma se nazývá Housing Investment Advisory Hub (více na www.hiah.cz). V současné chvíli naše síly zaměřujeme na tři témata, jejichž aktuální realita významně brzdí rozvoj bydlení: 1. Důvěra mezi veřejným a soukromým sektorem 2. Nové finanční nástroje pro rozvoj bydlení 3. Land Development a územní plánování Česká komora architektů je zapojená a my vidíme, jak důležité je vnímat přesah práce architektů do všech dílčích prvků rozvoje problematiky bydlení.

Environmentální udržitelnost území Mám-li se zaměřit na něco, co nyní na SFPI interně velmi řešíme, jedná se o téma, které již dlouho v Evropě rezonuje: je jím environmentální udržitelnost rozvoje území, na to navazující taxonomie a prvky ESG (Environmental, Social, and Governance). Na SFPI máme pro toto téma odborný tým, který rozumí tomu, co je možné, co je potřebné a snaží se jak na státní, tak lokální úrovni o kroky, které by měly jednou vrcholit v kvalitních finančních programech spojených s poradenstvím pro obce, města či jiné veřejné investory na rozvoj budov. Nejde jen o novou výstavbu, ale především o nutnost oprav a rekonstrukcí současného bytového fondu, který často Vydání

3/25

neodpovídá dnešním ani budoucím standardům. Evropa i Česko dnes hledají cesty, jak k této obrovské úloze přistoupit – půjde o vlnu tvrdé práce, investic i zcela nových přístupů k rozvoji bydlení. Demografické trendy ukazují, že se budou měnit cílové skupiny dostupného bydlení, jejich finanční možnosti i kvalitativní očekávání. Bude nutné hledat řešení, aby budovy vyhovovaly lidem všech generací a aby sousedství nabízela dlouhodobě kvalitní a dostupný život. ČKA zde bude mít velkou roli – jak na lokální, tak na národní úrovni – a my budeme rádi v roli partnerů.

Program Dostupné nájemní bydlení V rámci programu Dostupné nájemní bydlení poskytuje SFPI nejen finance, ale také intenzivní poradenství, které už má za sebou více než 2300 konzultací realizovaných ve více než 1600 obcích po celém Česku. Pokud jde o samotné financování, k 30. červnu 2025, kdy byl program pozastaven, eviduje program ve SFPI 326 přijatých žádostí s celkovým požadovaným objemem podpory ve výši 20,1 miliardy Kč, – z toho dotace 7,516 mld. Kč a úvěry 12,532 mld. Kč.

Z celkového počtu přijatých žádostí jich 205 podaly územně samosprávné celky, další právnické osoby 115, církve 4, a po jedné žádosti pak dobrovolný svazek obcí a ústav. Nejvíce žádostí (46) bylo z Moravskoslezského kraje, v objemu 2,148 miliardy korun, z toho dotace dosahuje 903 milionů korun a úvěry 1,245 miliardy korun. Tyto prostředky by měly v kraji podpořit vznik asi 850 bytů.

Vedle obcí hledají svou roli i kraje, se kterými je SFPI připraven vést dialog.

Fond tak nabízí pomocnou ruku všem aktérům, aby se včas vyhnuli chybám a rozvíjeli dostupné bydlení jako základ kvalitního života.

Daniel Ryšávka ředitel, Státní fond podpory investic

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

55

Poradenství „Obec ON“

Česká města a obce dnes řeší stejnou rovnici: na jedné straně rostoucí tlak na potřebu zapojit se do řešení nedostatečné nabídky bydlení, oproti tomu omezené kapacity a zdroje a k tomu nepředvídatelný povolovací proces.

Praxe ukázala, že Státní fond podpory investic (SFPI) nabízí pro rozvoj bydlení funkční servis v jednom: poradenství, standardy a financování, aby se dobré záměry nezasekávaly v procedurách. Proto vznikla na SFPI nová sekce poradenství. Pod projektem Obec ON zdarma poskytuje veřejnému sektoru poradenské služby, propojující strategii, právo, ekonomiku a technickou přípravu projektů.

5× rychlejší projekty Za první rok provozu jsme vybudovali síť zastoupení regionálních specialistů ve všech krajích a „pool“ externích expertů. Výsledkem je 4876 konzultací ve 2 668 obcích: kromě metodické pomoci tak vzniká i unikátní „rentgen“ připravenosti záměrů. V obcích do 10 000 obyvatel se připravuje 72,8 % všech projektů, ale jen 26,4 % bytů; naproti tomu města nad 10 000 soustřeďují 73,6 % budoucích bytů.

Zkušenost poradenské služby Obec ON potvrzuje, že když se propojí znalost území, projektová příprava, zpřístupní se financování a nastaví standardy kvality, cesta od nápadu ke smlouvě a stavbě se výrazně zkrátí.

Z dostupných dat vyplývá, že obce, které využily poradenství Obec ON, postupují při přípravě investičních záměrů výrazně rychleji než v minulosti a dokážou své projekty zpracovat až pětkrát rychlejším tempem než bez odborné pomoci. Ve většině případů platí, že bez podpory financování Vydání

3/25

a potřebného poradenství by se ani nezačaly realizovat. Současně platí, že 28 % projektů měly obce již dříve připravené a byly identifikovány už na základě úvodního setkání.

Kam poradenství míří?

Pro Česko funguje dvojkolejný přístup: velká města se zaměřují na rychlé pokrytí přírůstku obyvatel a menší obce na rozšíření bytového fondu zejména pro seniory, udržení mladých a přilákání potřebných profesí a zajištění územní soudržnosti. Budoucnost České republiky nevidím v „urbánní oligopolizaci“, tedy prudkému růstu velkých metropolí s přetíženou infrastrukturou nebo nedostatkem škol, ale v udržitelném rozvoji i malých sídel, která infrastrukturu mohou nabídnout, ideálně za cenu jejich spojování do dobrovolných svazků obcí (polycentrický rozvoj).

Terénní zpětná vazba od starostů napříč kraji je pozoruhodně konzistentní: obce trápí roztříštěnost dotačních titulů, nepředvídatelnost, časté změny pravidel, „experimentální podmínky“ programů a chybějící návaznost mezi výzvami – což často obrací strategii naruby a nutí investovat podle nabízených dotací, ne podle potřeb. Obce proto žádají stabilní, univerzální a víceleté nástroje (včetně úvěrů a poradenství), aby neplýtvaly penězi na přípravu „do šuplíku“.

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

56

Projekty dostupného nájemního bydlení v krajích. Objem investic: 44,435 mld. Kč, počet bytových jednotek: 14 082, počet projektů: 721. Zdroj: SFPI Portál RC k 31. 3. 2025

Program SFPI Dostupné nájemní bydlení běží od října 2024 v režimu průběžné výzvy. K 30. 6. 2025 byl příjem žádostí dočasně přerušen, bylo přijato 326 žádostí v souhrnném objemu přes 20 miliard korun, což představuje trojnásobné překročení 7miliardové alokace, která pro úvěrové financování využívá zdroje Národního plánu obnovy. Z připravenosti trhu je patrné, že zájem je vysoký. Regionální centra SFPI evidovala v obcích 415 projektů již se stavebním povolením s 10 221 byty a investicí 33 miliard korun – jde o okamžitý potenciál pro rychlý rozběh. Současně platí, že větší sídla nesou většinu budoucí kapacity, zatímco většina projektů leží v menších obcích.

Jaká doporučení do dalších let?

1. Dvoulinkový design programu – je důležité odlišit dvě rozdílné skupiny, kapacitní (velká města) a soudržnostní (menší obce) linku podpory s jasnými KPI; 2. Předvídatelnost a dlouhodobost – vytvořit stabilní systém financování a expertní podpory tak, aby každý starosta věděl, že projekt, který bude pár let připravovat, bude z čeho financovat; včetně podpory financování projektové dokumentace obcím, což obvykle startuje investiční akci; 3. Standardizace – cenová dostupnost výstavby vede přes typizované a modulární projekty a bílou knihu standardů. Typové či modulární řešení je nástroj, ne cíl – prostor pro autorskou kvalitu a urbanistickou koncepci zůstává.

4. Stabilní finanční nástroj SFPI – dlouhé úvěry, záruky, malý dotační gap, revolvingové rámce. Velké téma pro obce je „zdravé“ zadlužování – financovat úvěrem výnosové investice, jakými jsou například nájemní byty, je pragmatická cesta. Obce se stávají finančně stabilnějšími a silnějšími.

nabídky. A to vše s pozitivním dopadem na ekonomiku a ve výsledku i na státní rozpočet.

To vše drží společný cíl: rychle postavit dostupné byty a udržet kvalitu veřejných investic tam, kde to dává smysl. A to vždy doplněno o kvalitní práci architektů s územím (urbanismus, veřejný prostor, dispozice, detail).

V řadě velkých měst navíc pomáháme k nastavení spolupráce s developery, kde je zdravý potenciál využít privátní investory bytové výstavby nebo vznikají nové čtvrti, které kombinují soukromé a veřejné investice.

Neplatí „vytěsňovací efekt“: projekty dostupného nájemního bydlení neomezují developerskou rezidenční výstavbu ani nebytový segment; jde o „add‑on investice“, které posledních dvacet let na českém trhu chyběly, přirozeně doplňují trh a vytvářejí další zakázky i pro architekty (soutěže, úpravy typů, veřejný prostor).

Pointa na závěr: dostupné bydlení je společný projekt státu, samospráv a trhu. Opřeme-li se o data z regionů, standardy a předvídatelná pravidla, kvalitní práci architektů a urbanistů, umíme v horizontu několika let dodávat tisíce bytů tam, kde reálně chybí – a udržet jejich dostupnost pro domácnosti i rozpočtovou udržitelnost pro obce, a zároveň posílit kvalitu prostoru i roli architekta. Jestliže Národní ekonomická rada vlády (NERV) doporučuje výstavby cca 11 000 nájemních bytů ročně, již nyní tuto pipeline projektů na SFPI evidujeme a v rámci služeb Obec ON konzultujeme a máme schopnost je rychle nastartovat, bude-li zajištěno pokračování financování.

Filip Endal ředitel Regionálních center SFPI www.ObecOn.cz

Významný je také multiplikační efekt rezidenční výstavby na ekonomiku (× 2,8–3,1). Praxe našich regionálních konzultací ukázala, že kombinace nižší dotace a výhodného úvěru s participací žadatelů vytváří silný pákový efekt: za minimum státních prostředků rozjíždí výstavbu a posiluje stranu Vydání

3/25

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

57

Příklady projektů dostupného bydlení Vydání

3/25

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

58

Rezidence Drdla ve Žďáře nad Sázavou: Partnerství pro dostupné bydlení

Rezidence Drdla je společným projektem města Žďár nad Sázavou, společnosti DBČS, a.s. (dceřiná společnost České spořitelny) a Státního fondu podpory investic.

Je jednou z prvních vlaštovek dostupného nájemního bydlení, které vzniklo mimo hlavní město a je zaměřené na udržitelnou architekturu a sociální odpovědnost.

Bytový dům je navržen jako třípodlažní dřevostavba s celkem 34 nájemními byty různých velikostí (1+kk, 2+kk, 2+1 a 3+kk), které jsou plně vybavené a určené pro jednotlivce, mladé rodiny, pracující zejména v preferovaných profesích (např. zdravotnictví, školství, bezpečnost) i pro další zájemce z řad rezidentů.

Projekt podpořila dotace a zvýhodněný úvěr – SFPI na projekt přispěl dotací 30 mil. Kč a úvěrem 20 mil. Kč. Vlastníkem objektů je DBČS, město však má právo po dobu 50 let byty využívat pro nájemce, kteří pracují v profesích nezbytných pro chod společnosti.

O byty byl v kontextu velikosti našeho města značný zájem – na 34 bytů se přihlásilo 64 zájemců. Tento poměr ilustruje reálnou poptávku po cenově dostupném, kvalitním a stabilním bydlení i ve městech mimo velká centra jako Praha, Brno nebo další krajská města. O konkrétním výběru nájemců bude rozhodovat komise zřízená městem. Konečný výběr schválí Rada města Žďáru nad Sázavou. Město ve výběru nájemců klade důraz na sociální mix a stabilitu komunity.

PENB – třída A). Objekt byl postaven v rekordně krátké době, za necelých 16 měsíců, a to díky prefabrikaci a dřevěné konstrukci. Snažíme se také využívat lokálních zdrojů, na stavbu Drdly se použilo i dřevo z městského lesa, které zpracoval lokální podnik. Kvalita zpracování a estetika odpovídají moderním standardům dostupného bydlení v evropském kontextu.

Projekt zpracoval ateliér Kuba & Pilař architekti pod vedením architekta Tomáše Pilaře.

Každý byt je vybaven kvalitním zařízením – od kuchyňské linky se spotřebiči až po vestavěné skříně, postele nebo jídelní stůl. Toto vybavení je součástí nájmu bez navýšení ceny. Jeden byt je plně vybavený, to je zohleděno v ceně. Předpokládané nájemní ceny bytů byly stanoveny ve spolupráci s developerem na: 1+kk – 11 000 Kč; 2+kk – 14 500 Kč; 3+kk – 19 000 Kč plus zálohy na energie, posléze byly nájemní ceny sníženy na: 1+kk – 8 400 Kč, 2+kk – 12 000 Kč, 3+kk – 15 600 Kč plus zálohy na energie.

Průběh a role města

Architektonický návrh kladl důraz na jednoduchost, uživatelský komfort a energetickou úspornost (předpokládají se úspory za energie 30–50 %;

Město Žďár nad Sázavou v tomto projektu vystupovalo jako partner při výběru lokality, komunikaci s obyvateli a definování priorit při nájmech.

Zároveň jsme garantovali napojení projektu na městský rozvojový plán a urbanistický kontext lokality. Využili jsme zkušenosti ze spolupráce s developery, ale zde jsme mohli vstoupit aktivněji do procesu. Podporujeme projekty, kde město není jen pasivní stranou, ale aktivním partnerem, který spoluurčuje výsledný charakter a fungování objektu.

Vydání

Sekce

Nájemní smlouvy budou standardně uzavírány na jeden rok s možností prodloužení až na 5 let, pokud nájemce bude plnit své povinnosti. Poté může nájemce podat novou přihlášku o pronájem. Správu objektů zajistí společnost SATT a.s. se sídlem přímo ve Žďáru nad Sázavou.

3/25

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

59

Dostupné bydlení jako součást rozvojové politiky Projekt Rezidence Drdla bereme jako pilot, který ověřil, že dostupné bydlení lze realizovat i v menších městských aglomeracích. Zkušenost ukázala, že poptávka, pokud je nabídka kvalitní, vždy existuje. V návaznosti na tuto stavbu pokračujeme s přípravou dalších tří obdobných projektů.

Závěr Projekt Rezidence Drdla je pro nás příkladem, jak může fungovat spolupráce města, státu a komerční sféry v oblasti, která čelí vážným výzvám.

Je to současně zkušenost, díky které jsme se mnohé naučili a můžeme nyní přenášet do dalších projektů města ryze již ve vlastní režii, kterou si přejeme sdílet a replikovat.

Martin Mrkos Starosta města Žďár nad Sázavou rezidencedrdla.zdarns.cz Další dostupné bydlení České spořitelny – Amadeus Rezidence, Praha 9 (254 bytů); Opatov City, Praha (154 bytů), Projekt Harfa, Praha (220 bytů), Černý Most, Praha 14 (32 bytů) – viz www.dostupnebydlenics.cz/ cs/projekty

Foto archiv stavebníka

Vydání

3/25

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

60

Stavebník bytovek v Litomyšli musel prokázat budoucí vysokou kvalitu života Město Litomyšl si cení kvalitní architektury a kvalitního veřejného prostoru více než maximalizace finančních benefitů, které lze získat z prodeje pozemků. Proto vyhlásilo v roce 2019 architektonickodeveloperskou soutěž na zpracování studie nových bytových domů. Pozemky pro výstavbu byly prodány vítěznému developerovi za předem stanovenou cenu až po výběru nejkvalitnějšího návrhu z většího množství nabídek.

Foto archiv města Litomyšl

Na hranici města a krajiny, mezi ulicemi Mařákova, J. E. Purkyně a Z. Kopala v Litomyšli, se nacházel pozemek určený pro výstavbu bytových domů s především rezidenční funkcí doplněnou o drobné komerční prostory.

Terén byl velmi svažitý a v zastavěné části území byl formován do výrazných teras s jasnými výškovými hranami.

Úkolem vítězného developera bylo také zajistit na své náklady při výstavbě bytových domů i výstavbu potřebných inženýrských sítí, komunikací a parkovacích ploch, provedení terénních úprav a výsadbu zeleně. Město pak převzalo tyto části pozemků včetně inženýrských sítí a komunikací zpět do svého vlastnictví.

Očekávali jsme, že novostavba bude reagovat na kontext svého okolí a nebude s ním v kontrastu ani se z území záměrně vyčleňovat. Měla naopak posílit a respektovat unikátní rezidenční urbanistický celek, jeho vazby na okolí a pěší trasy a cyklistickou dopravu. Za velmi důležité jsme pokládali věnovat zvýšenou pozornost kvalitě veřejných prostorů mezi zástavbou. Předpokládala se výstavba jednoho až dvou domů, které mohly být zčásti tvořeny samostatnými bytovými jednotkami s vlastním vstupem z veřejného prostoru. Plánovaná výstavba měla reagovat jak na současný stav krajiny za městem, tak také na plánovaný park jižně od Domu pro seniory, s jehož výstavbou se brzy začne. Důležitá byla rovněž vazba na výraznou stromovou alej spojující bytové domy a hřeben svahu a definování hranice mezi rezidenční výstavbou a krajinou, respektive parkem v jihozápadní části území. Žádoucí bylo snižování podlažnosti budov směrem od centra na okraj města, jednotící hladina plochých střech, horizontalita, jasná a čitelná hierarchie veřejných, poloveřejných a soukromých prostorů, rytmické opakování architektonických prvků, výrazová čistota a soudobá architektura.

Kupní cena za pozemky byla stanovena odborným posudkem jako pevná: 3 360 000 Kč bez DPH. Vlastní výběrové řízení se soustředilo pouze na kvalitu návrhu a splnění zadávacích podmínek. Návrhy byly vyhotoveny v režii uchazečů.

Čtyři předložené nabídky (studie na zastavění pozemku) byly posouzeny odborníky. Své návrhy představili autoři studií na neformálním setkání se zastupiteli, kde opět zaznělo i doporučení předchozích odborných posuzovatelů.

Vydání

Sekce

3/25

BULLETIN ČKA

S vítězem výběrového řízení jsme uzavřeli smlouvu o budoucí kupní smlouvě a prodej pozemků se uskutečnil po vydání stavebního povolení.

Při prodeji byla sjednána výhrada zpětné koupě pozemků a předkupní právo za stejnou kupní cenu na dobu určitou do dokončení hrubé stavby bytových domů. Město mělo možnost přednostního odkoupení až 5 bytových jednotek.

Architekt Aleš Burian navrhnul tři bytové domy s podzemním parkingem, které nabízejí 73 bytových jednotek (1+kk – 4+kk). Kromě bytových jednotek doplněných o hluboké balkony, kde se mohou sejít i dvě rodiny, jsou v komplexu 3 komerční prostory a 38 venkovních a 72 krytých parkovacích míst. Součástí je i komunitní prostor v interiéru a v exteriéru veřejná pobytová plocha se zelení.

Antonín Dokoupil Vedoucí oddělení rozvoje města Litomyšl

Strana

TÉMA

61

Sociální bydlení města Liberce Na Žižkově

Nová bytová výstavba tří domů s celkem 49 byty vznikla na místě zbořené základní školy Rochlice. Město zajistilo bydlení pro domácnosti s nízkými příjmy a osoby v bytové nouzi, celkem pro 150 lidí. Jde o kombinaci sociálního i dostupného standardního nájemního bydlení.

Nejprve byly obsazeny sociální byty, které podléhají specifickým podmínkám poskytovatele dotace, a proto musely být obsazeny do 3 měsíců od kolaudace. Nesociální byty byly nabídnuty Městské policii Liberec, Krajské nemocnici Liberec, Technické univerzitě v Liberci, městem zřizovaným školám, úzce spolupracujícím neziskovým organizacím atd.

Architektura kombinuje moderní přístup s tradičním libereckým stavitelstvím. Na první pohled zaujme například velký, půlkruhový vchod do vnitrobloku, kde se chystá i nové malé náměstí. Nejenže je skrze něj vidět městská dominanta – Ještěd s Hubáčkovým hotelem, ale navazuje i na architekturu nedalekého Liebiegova městečka s náměstím Pod Branou.

Na těchto bytových domech nechalo město vybudovat extenzivní vegetační střechy.

Foto archiv Kanceláře primátora, Liberec

Cena sociálního bydlení je definována specifickými pravidly poskytovatele dotace, tj. limitem stanoveným Ministerstvem pro místní rozvoj, v roce 2023 ve výši 84,7 Kč za m2. Cena nesociálních bytů se řídí typologií bytu podle Pravidel přidělování bytů ve vlastnictví statutárního města Liberce.

Cena byla v roce 2023 stanovena na 120 Kč za m2 plus poplatek za služby.

Za zdařilým architektonickým zpracováním stojí Kancelář architektury města (KAM), konkrétně Marie Procházková Sanvito a někdejší šéf KAM, dnes náměstek pro architekturu, veřejný prostor a dopravní stavby Jiří Janďourek (STAN/SLK), projektantem byla společnost DigiTry Art Technologies s.r.o. Zhotovitelem stavby je První podještědská stavební, spol. s r. o.

Tomáš Tesař odbor Kanceláře primátora, Liberec

Výstavba 49 bytů (21x 1+kk, 10x 2kk, 16x 3+kk, 2x 4+kk) začala v prosinci 2021 a dokončena byla v červenci 2023. Celkové náklady projektu jsou 150 387 685 Kč včetně DPH (65 000 Kč/m2). První z bytových domů byl podpořen z IPRÚ, kdy dotace z EU činí 34 357 501 Kč, což je 85 %, a 2 021 029 Kč je dotace ze státního rozpočtu. Další 2 bytové domy splnily podmínky poskytovatele dotace a byly podpořeny z ITI dotací v celkové výši 32 511 576 Kč. Město se tedy podílelo vlastními finančními prostředky ve výši 82 milionů korun. První nájemníci se nastěhovali již v roce 2023.

Vydání

3/25

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

62

Družstevní bydlení v Dobrušce

V roce 2023 dokončilo Stavební bytové družstvo v Dobrušce 52 bytových jednotek. Jedná se o čtyři bytové domy v nízkoenergetickém standardu, jejichž náklady na výstavbu byly přibližně o čtvrtinu nižší než u developerských projektů obdobného rozsahu.

Foto Tomáš Malý

Cílem vedení města i bytového družstva bylo vytvořit bydlení dostupné pro běžné rodiny s prodejními cenami 46 000 Kč/m² (celkové stavební náklady 165 mil. Kč). Každý z těchto domů nabízí celkem 13 bytů, z nichž 11 jich má dispozici 3+kk, ve 4. nadzemním podlaží se nalézají luxusní byty o dispozici 4+kk a velkými střešními terasami.

Stavební bytové družstvo v Dobrušce spravuje 700 bytů a zajišťuje správu pro dalších 43 společenství vlastníků ze širokého okolí. Stavbu bytových domů původně plánovalo vedení města. Novostavby zde chyběly, poslední městské byty vznikly na přelomu tisíciletí. Město získalo dotaci na bytový dům u školy a hledalo partnera pro realizaci dalšího projektu v Mírové ulici.

Bytové družstvo, které nemůže generovat zisk, si pronajalo pozemky pro výstavbu a odkoupilo pak pouze ty přímo pod domy.

Noví obyvatelé nezískali byty do osobního vlastnictví, ale museli se stát členy družstva a složit podíl ve výši čtvrtiny ceny budoucího bytu. Už to znamenalo pro některé nutnost získat hypotéku nebo úvěr. U bytů okolo 70 m2 se jednalo o složení částky ve výši 800 tisíc Kč, u větších o ploše přibližně 120 m2 pak asi 1,3 milionu Kč. Družstvu budou splácet tři čtvrtiny ceny bytu v nájemném po dobu 25 let. Za byt o velikosti 3kk zaplatí 10 500 Kč měsíčně, za větší 17 500 Kč. Úvěr na stavbu si vzalo přímo družstvo.

Při navrhování bytových domů kladla projekční společnost DABONA s. r. o. zvláštní důraz na jednoduchost konstrukce a vytvoření funkčních dispozic, které nejenže splňují vysoké nároky na bydlení, ale také umožňují propojení s okolním prostředím. Tohoto efektu je dosaženo díky předzahrádkám, balkonům a střešním terasám, které přímo navazují na hlavní obytné prostory. Na pozemku byly v pravidelných rozestupech rozmístěny čtyři domy lišící se pouze barevným odstínem fasády. Územní plán povoloval maximálně čtyři nadzemní podlaží s podmínkou, že čtvrté podlaží bude půdorysně ustoupené.

se tak nežádoucímu střídání obyvatel. Důraz byl kladen na soukromí obyvatel, proto byly navrženy konstrukce překračující normové požadavky na akustiku. Dalším cílem bylo maximálně omezit výdaje na vytápění budovy.

Naopak prostor pro úspory byl nalezen v jednoduchosti konstrukcí domů tak, aby nebylo nutné realizovat finančně a technicky náročné nosné konstrukce. Zvláštní pozornost byla věnována minimalizaci společných prostor v domě a vytvoření efektivních dispozic bytů s minimem nevyužitelných ploch. Byty naopak disponují množstvím úložných prostor, které jsou pro rodiny nezbytné. Estetika a minimalizace nároků na údržbu byly rovněž klíčovými prvky při návrhu domů.

Domy jsou situovány v klidné části města Dobrušky. Plochy mezi domy jsou zatravněné, doplněné o živé ploty a vyšší zeleň, navržené v rámci sadových úprav tak, aby obyvatelům přízemních bytů poskytovaly soukromí a díky terasám s přístupem na přilehlý terén i příjemný kontakt s okolím. Ostatní byty mají balkony o výměře 8 m² nebo velké terasy u bytů ve čtvrtém podlaží o výměře 49 m². Čisté užitné plochy bytů a plochy sloužící výhradně pro obyvatele představují více než 87 % z celkových ploch v domě.

Bytové domy získaly v roce 2023 cenu Ministerstva průmyslu a obchodu v soutěži Stavba roku Královéhradeckého kraje a zároveň Zvláštní cenu za dostupné a udržitelné bydlení v rámci Ceny Inženýrské komory za zdárný příklad družstevního bydlení a ukázku směru finančně dostupného bydlení s poměrně vysokým standardem, velmi efektivními dispozicemi bytů a energetickou nenáročností.

Karel Joukl Stavební bytové družstvo Dobruška, Michal Freivald DABONA s. r. o.

Byty byly navrženy převážně o dispozici 3+kk, primárně pro rodiny s dětmi, které budou využívat nemovitost v delším časovém horizontu a předejde Vydání

3/25

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

63

Centrum sociálních služeb a nájemního bydlení – Nová linecká čtvrť, České Budějovice

Celkový pohled na novou čtvrť (vlevo 2. etapa – bydlení; vpravo 1. etapa – sociální služby). Vizualizace www.linecka.cz

Projekt nové čtvrti vychází z potřeby rozšířit nabídku nájemních bytů a zlepšit dostupnost bydlení pro širokou veřejnost rekonverzí bývalého nemocničního areálu na centrum sociálních služeb a bydlení. V rámci projektu vznikne více než 200 lůžek pro seniory a osoby s neurodegenerativními chorobami, rehabilitační a společenské prostory a 140 bytových jednotek. Služby budou doplněny i o rehabilitační bazén, společenské místnosti a jídelnu s vlastní kuchyní. Součástí jsou i parkově upravené venkovní prostory, které budou zčásti přístupné i veřejnosti. Nelze opominout ani prostory pro dětskou skupinu, která bude sloužit primárně pro potřeby zaměstnanců. Sociální služby budou již v první etapě doplněny nájemním bydlením. Mělo by vzniknout 37 bytů o velikosti 2+kk a 3+kk.

její získání však nebylo a není podmínkou pro realizaci záměru. Zpracována byla také ověřovací urbanistická studie (4DS, spol. s r. o.). Celý záměr byl rozdělen na dvě projektové fáze – severní část areálu s převahou sociálních služeb a domy se 140 bytovými jednotkami. Zadání výběrového řízení na architekta bylo definováno na základě ověřovací studie. Projektové práce společností AFRY CZ, a. s. byly zahájeny v červnu 2023. Výstavba bude probíhat metodou Design & Build. www.linecka.cz

Předprojektová příprava byla zahájena v dubnu 2022, kdy byl vytvářen stavební program, ve kterém byly definovány potřeby sociálních služeb, předpokládaná skladba bytů a stanoveny předběžné kapacity území.

Stavební program vznikal v úzké spolupráci dotčených odborů krajského úřadu. Příprava byla zahájena v době, kdy ještě nebyl spuštěn dotační program Dostupné bydlení. V rámci tohoto titulu bylo požádáno o dotaci, Vydání

3/25

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

64

Inovativní řešení pro náročné klimatické podmínky Vysoko v Dolomitech, na kraji městečka Corvara in Badia, vznikl projekt, který bourá zažité představy o tom, jak má vypadat armádní výstavba.

Villaggio Alpino Tempest!, nové výcvikové středisko italských horských jednotek, není jen funkční základnou. Je zároveň silným architektonickým gestem – a důkazem, že i veřejná stavba může mít kultivovaný výraz, kvalitní materiály a dlouhodobou vizi.

Autory návrhu jsou Claudia Lucchin a Daniela Varnier ze studia CL&AA. Objekty bez přesahů, s jednoduchou formou sedlové střechy a čistou geometrií, reagují na okolní krajinu nejen tvarem, ale i volbou barev a materiálů. Dominantním prvkem je hliníková fasádní a střešní krytina PREFALZ v odstínu P.10 prefa bílá.

vedení, ale také organizace stavby – probíhající v náročném podzimním období, kdy již bylo nutné ze stavby odklízet čerstvě napadaný sníh.

Příklad úspěšné spolupráce a odvahy Projekt vzešel z veřejné zakázky pro italské ministerstvo obrany. Přes počáteční očekávání konzervativního řešení se architektům podařilo přesvědčit investora o výhodách současného výrazu. Klíčová byla úzká koordinace mezi návrhem, prefabrikací a realizací, která umožnila dokončení střešních a fasádních ploch v extrémně krátkém čase – i v průběhu alpské zimy.

Fasáda, která dýchá i chrání

O PROJEKTU

Hliníkový plášť celkem čtyř samostatně stojících objektů je proveden jako provětrávaná fasáda, přičemž šáry jsou kladeny horizontálně v různých šířkách podle přesného návrhu architektů. Tato variabilita dodává objektům rytmus a jemnou plasticitu, navzdory jinak minimalistickému výrazu.

Bílá barva má kromě estetické roviny – budovy v zimě splývají se sněhem, v létě kontrastují se zelení luk – i praktický rozměr. Ve vysoké nadmořské výšce maximálně odráží sluneční záření a zamezuje tak přehřívání.

Použitý systém PREFALZ je navržen tak, aby umožnil dilataci materiálu – s ohledem na extrémní klimatické podmínky v nadmořské výšce přes 1500 m. Celkem bylo použito více než 3800 m² hliníkového plechu na střechy a fasády čtyř samostatných objektů. Při montáži hrála roli přesnost pro-

Země: Itálie Objekt, místo: kasárna, Corvara in Badia Typ stavby: novostavba Architekti: Claudio Lucchin & architetti associati, Bolzano Realizace: Unionbau AG Typ fasádní krytiny: PREFALZ Barva fasádní krytiny: P.10 prefa bílá Typ střešní krytiny: PREFALZ Barva střešní krytiny: P.10 prefa bílá Fotografie: Croce & WIR

Vydání

Sekce

3/25

BULLETIN ČKA

Strana

PR ČLÁNEK

65

Bytové domy 4D, České Budějovice

Na bývalém cvičišti ve Čtyřech Dvorech, vedle hokejové haly Pouzar, se v následujících měsících začne s výstavbou komplexu 6 bytových domů s více než 300 novými městskými byty. Celkem vznikne přibližně 100 bytů 1+kk, 140 bytů 2+kk, zbytek bude o velikosti 3+kk. V architektonické soutěži na projekt stavby vyhlášené v roce 2022 vyhrál ateliér Malý Chmel (Zdeněk Chmel, Miroslav Malý, Miroslav Chmel, Martin Ciglbauer).

Jedná se o pilotní projekt vládního programu podpory výstavby bytů a zajištění dostupného bydlení. Ten má více variant, které umožňují zapojení municipalit i soukromého sektoru. Základní parametry všech variant jsou na jedné straně nastaveny ve formě finančních nástrojů garantovaných Ministerstvem financí a na druhé straně povinností vlastníka nemovitosti dodržet podmínky dostupného bydlení. Jednou z nich je i výše nájemného, které musí být nastaveno na 90 % tržního nájmu v dané lokalitě.

Vlastnictví kvalitního bytového fondu nejen pro ohrožené sociální skupiny je a do budoucna bude jedním ze základních nástrojů, jak ovlivnit socioekonomickou strukturu města a regionu a přivádět do něj potřebné profese.

Vizualizace www.lokalita4d.cz

Předpokládané náklady jsou 1,6 mld. Kč, z toho stát poskytne 900 mil. Kč úvěr z Národní rozvojové banky, zbytek město zajistí z vlastních zdrojů. www.lokalita4d.cz/bytovy-dum-4d

Vydání

3/25

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

66

LKR Innovation House V dánském Hørsholmu vznikl LKR Innovation House – přeměna bývalého skladu střešních oken z 90. let na současné kreativní a pracovní centrum. Budova slouží jako sídlo a inovační hub VELUXu, ale zároveň jako ukázka toho, jak lze prostřednictvím šetrné rekonstrukce, maximálního využití světla, ventilace a přírodních materiálů vytvořit zdravé a inspirativní pracovní prostředí.

Exteriér – Experimentální dřevo Budova byla postavena v roce 1995 z udržitelně pěstovaného dřeva z Dánska a Švédska.

Ekologie – Zachování materiálů a nízká uhlíková stopa Původní betonová podlaha, glulam rámy, střešní konstrukce, fasády i dlažební kameny byly zachovány a znovu využity. Přestavba ušetřila 56,5 % materiálu a výsledná uhlíková stopa činí jen 4,6 kg CO₂e/m²/rok – výrazně pod dánským limitem.

Proměna – Z 9 500 na 14 000 m² Sklad o původní ploše 9 500 m² se přeměnil na světlé a inspirativní pracovní prostředí o rozloze 14 000 m², s důrazem na přístup denního světla, čerstvý vzduch a variaci prostor.

LKR Innovation House

Interiér – Zelené dvory jako srdce budovy Dvě velká zelená nádvoří v srdci objektu přivádějí do interiéru přírodu, světlo a proudící vzduch. Kolem této vnitřní fasády jsou uspořádány pracovní prostory.

Ukázka toho, jak lze prostřednictvím šetrné rekonstrukce, maximálního využití světla, ventilace a přírodních materiálů vytvořit zdravé a inspirativní pracovní prostředí.

Na webu České komory architektů www.cka.cz naleznete základní informace o této samosprávní organizaci, složení orgánů a důležitá témata týkající se výkonu profese autorizovaných architektů, mezi nimi například:

Autorizační zkoušky

Celoživotní vzdělávání

ČKA uděluje v souladu se zákonem č. 360/1992 Sb. autorizace. Na webu naleznete podrobné informace o obsahu a termínech autorizační zkoušky. Zkouškou odborné způsobilosti se rozumí ověření odborných znalostí, vědomostí, dovedností a schopností opravňujících k samostatnému výkonu povolání na území České republiky.

Česká komora architektů organizuje řadu vzdělávacích akcí pro své členy, stejně jako sdílí další důležité aktivity přínosné pro výkon profese architekta. Vědoma si nutnosti poskytnout svým členům kvalitní nabídku vzdělávacích možností, zřídila také samostatnou pracovní skupinu pro celoživotní vzdělávání, která se této problematice věnuje.

Propagace práce architektů

Informování autorizovaných osob

Pro lepší informovanost všech autorizovaných osob o činnosti ČKA i výkonu profese architekta využívá Komora nejen webu a sociálních sítí, ale také rozesílá všem svým členům mailem jednou měsíčně Newsletter, poštou čtvrtletně Bulletin ČKA a jednou ročně Ročenku ČKA. Kromě toho nabízí také monitoring médií, informace o vypsaných soutěžích atd.

ČKA se věnuje také podpoře a prezentaci kvalitní práce autorizovaných architektů, ale též studentů a absolventů architektonicky zaměřených vysokých škol.

Pořádá proto přehlídku realizovaných staveb Česká cena za architekturu, uděluje Poctu ČKA, organizuje Přehlídku diplomových prací.

Vydání

3/25

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

WWW.CKA.CZ

68

Soutěže

Standardy výkonů a dokumentace

ČKA záleží na architektonické a urbanistické kvalitě měst, neboť úzce souvisí s kvalitou života jejich obyvatel. Bezpečným způsobem, jak ji zajistit a dodržet zákonné povinnosti, je dobře vypsaná architektonická soutěž. Na webu ČKA lze získat postup, jak připravit soutěž, vzory a pravidla soutěží, data školení porotců architektonických soutěží, kontakt na pracovní skupinu Soutěže, která se problematice věnuje, a samozřejmě také aktuální seznam připravovaných soutěží, probíhajících soutěží nebo výsledky již ukončených soutěží.

Česká komora architektů vydává standardy služeb jako metodický nástroj pro ustanovení vztahů mezi architektem a klientem v projekční praxi. Standardy by měly pomoci jak architektům, tak i klientům stanovit dobré podmínky spolupráce. Stanovují obvyklý rozsah a jednotlivé etapy výkonu profese architekta.

K dispozici jsou: Standard služeb architekta – pozemní stavby, interiéry, územní a regulační plán a také odkazy na zahraniční dokumenty.

Legislativa

Seznamy autorizovaných architektů

Databáze všech osob autorizovaných Českou komorou architektů podle zákona o výkonu povolání. Vyhledávat lze podle typu autorizace: VP: autorizace se vše‑ obecnou působností (A.0); A: obor architektura (A.1); UP: obor územní plánování (A.2); KA: obor krajinářská architektura (A.3); ÚSES: projektant územních systémů ekologické stability (A.3.1); IT: obor interiérová tvorba; SC: obor scénické stavby, dále lze autorizované osoby vyhledávat podle krajů, abecedního seznamu atd.

Konzultační služby pro státní správu a samosprávu

Právní poradna

ČKA nabízí také konzultační služby pro státní správu a samosprávu, dále např. metodiku s názvem Výběr projektanta, jež je určena veřejným zadavatelům, kteří chtějí zvládnout zadání veřejné zakázky bez organizátora zadávacího řízení, nebo třeba seznam všech městských architektů působících v českých sídlech.

ČKA nabízí všem svým členům právní pomoc v oblasti týkající se projektování staveb a souvisejících témat (územní plánování, veřejné zakázky, postupy úřadů při povolování staveb, problematika autorství projektů a staveb…) formou osobních konzultací nebo zpracování odborných stanovisek.

Vydání

3/25

ČKA rovněž nabízí pro své členy ke stažení účinná znění právních předpisů významných pro výkon povolání autorizovaných architektů, vzory smluv o dílo na zpracování projektu stavby a na zpracování návrhu územního plánu, stejně jako vzor licenční smlouvy apod.

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

WWW.CKA.CZ

69

oficiální čtvrtletník České komory architektů číslo 3/2025, ročník XXXII

Kancelář Praha

Josefská 34/6, 118 00 Praha 1 cka@cka.cz

Datum expedice 6. 10. 2025

+420 273 167 480

úřední hodiny po, st, čt 8–16 h út 8–17 h pá 8–15 h

Náklad 5 000 ks Registrace MK ČR E 11062

právní poradna, supervize soutěžních podmínek Mgr. Barbora Veselá barbora.vesela@cka.cz +420 773 792 928

agenda recepce ISSN 1804-2066

právní poradce Stavovského soudu ČKA, PS Legislativa, právní poradna Mgr. Eva Faltusová eva.faltusova@cka.cz +420 273 167 481

Vanesa Bušková recepce@cka.cz

+420 731 508 028 Vydavatel Česká komora architektů Josefská 34/6, 118 00 Praha 1 +420 273 167 480 www.cka.cz Redakce šéfredaktorka PhDr. Markéta Pražanová marketa.prazanova@seznam.cz Redakční rada doc. Ing. arch. Ondřej Beneš, Ph.D. Ing. arch. David Hlouch Ing. arch. Miroslav Holubec Ing. arch. Jan Kasl Ing. arch. Petr Lešek Ing. arch. Pavel Martinek Jazyková korektura Mgr. Josef Šebek, Ph.D. Grafický design MEANWHILE (Jakub Straka, Barbora Malo) Tisk Triangl, a. s.

Distribuce Bulletin ČKA je bezplatně rozesílán všem architektům autorizovaným ČKA a investičním odborům magistrátů a větších měst.

Upozornění U inzerce a podepsaných článků se redakce nemusí ztotožňovat s obsahem. Pokud není uvedeno jinak, obrázky pocházejí z archivu autorů textů.

PDF Bulletinu ČKA je ke stažení na: www.cka.cz.

ředitelka Kanceláře ČKA Ing. Dagmar Mošnerová dagmar.mosnerova@cka.cz +420 702 035 234 +420 257 532 430 sekretář ČKA Ing. arch. Petr Buryška, Ph.D. petr.buryska@cka.cz office manager Monika Pohanková monika.pohankova@cka.cz +420 273 167 486 zástupkyně ředitelky Kanceláře ČKA, právní poradce představenstva ČKA, právní poradna Mgr. Ing. Daniela Lastovecká (dříve Rybková) daniela.lastovecka@cka.cz +420 273 167 481 tisková mluvčí Mgr. Barbora Sedlářová barbora.sedlarova@cka.cz +420 273 167 485 +420 777 464 453

3/25

Starobrněnská 16/18, 602 00 Brno +420 542 211 809

Sekce

BULLETIN ČKA

Stavovský soud ČKA Radka Kasalová radka.kasalova@cka.cz +420 257 532 430 členské příspěvky, profesní pojištění Helena Jiříková helena.jirikova@cka.cz +420 608 975 312 manager akcí ČKA Bc. Marek Job marek.job@cka.cz +420 771 126 426 grafická designérka Ing. arch. Radka Fořterová radka.forterova@cka.cz +420 771 508 346

Kancelář Brno

sekretář PS Soutěže, PS Krajinářská architektura, PS Urbanismus, PS Udržitelnost, PS Památková péče, PS Digitalizace, autorizace Kateřina Slaná katerina.slana@cka.cz +420 542 211 809 Vydání

autorizace, databáze, dozorčí rada ČKA, autorizační rada ČKA Milena Ondráková milena.ondrakova@cka.cz +420 273 167 483 +420 608 976 912

webmaster, sekretář PS Vzdělávání, PS Zahraniční aktivity, PS Celoživotní profesní vzdělávání, PS Standardy a honoráře Ing. Ludmila Ševčíková ludmila.sevcikova@cka.cz +420 773 765 416

Strana

TIRÁŽ

70

®

PIER 27, TORONTO, KANADA ARCHITECTS—ALLIANCE, ARCHITECTSALLIANCE.COM FOTO: ©JAMES BOMBALES / VŠECHNA PRÁVA VYHRAZENA

c

e

g

r

a

.

c

z

Akcelerujte své podnikání díky chytrým nástrojům

NEJVĚTŠÍ

rezidenční stavitel v ČR Již více než 30 let stavíme novou Prahu. Prodali jsme 20.000 bytů, domů a parcel ve 200 úspěšných rezidenčních projektech

V Praze vlastníme 1,5 milionu m2 pozemků a brownfieldů pro výstavbu téměř 40.000 bytů

Spolupracujeme s těmi nejlepšími architekty a urbanisty z ČR i ze zahraničí (např. Josef Pleskot, Eva Jiřičná a další)

Mnoha desítkami milionů korun každý rok přispíváme na charitu, obecně prospěšné účely a realizaci veřejných staveb

Jsme generálním partnerem Sdružení pro architekturu a rozvoj, Iniciativy pro dostupné bydlení a také prestižních pololetních Summitů stavebního rozvoje a Summitů dostupného bydlení

central-group.cz