Bulletin 1/25

Nový stavební zákon

Vydání

1/25

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

COVER

1

Vydání

1/25

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

COVER

2

Milé čtenářky a milí čtenáři Bulletinu ČKA 1/2025, s mírným odkladem vyvolaným velmi fluidní situací s rekodifikací stavebního práva, a především digitalizací stavebního řízení, dostáváte shrnutí posledního vývoje v této oblasti naší činnosti. Chtělo by se mi říct, že šťastní ti, kteří svou kreativitu končí u návrhu stavby či se živí interiérovou tvorbou, případně ponechávají projednání svých projektů na obstaravatelích potřebných povolení… my ostatní chceme navrhovat, ale i realizovat své návrhy, které se také sami snažíme provést zákruty povolovacího procesu spolu s klienty přes realizaci až do posledního kolaudačního řízení.

V Bulletinu pro vás současnou situaci popisují a komentují přední experti z oboru, od advokátů přes zástupce podnikatelské sféry a zástupce Ministerstva pro místní rozvoj až po odborníka na přístupnost – dříve bezbariérovost. Není to nijak veselé čtení, ale musíme se s daným stavem vyrovnat.

Samozřejmě nepřestáváme vznášet podněty na očekávané novelizace jak „nového“ stavebního zákona 283/2021 Sb., který již dnes má 8 novel, nevedoucích ovšem ke kýženému zlepšení a zjednodušení procesů, tak prováděcích vyhlášek, které jsou navzdory účasti zástupců obou komor v uplynulých třech letech stále spíš úřednickým produktem legislativců MMR než užitečnou pomůckou pro kvalitní projektování.

Především se to týká digitalizace všech procesů, od elektronické autorizace po projednávání našich projektů v digitálním prostoru i budoucí využití neustále se vyvíjejících nástrojů umělé inteligence. Jde o správnou cestu a navzdory zbabrané realizaci o zatím největší technologický pokrok v oboru, byť haškovsky „mírný pokrok v mezích zákona“. Stejně tak se pomalu prosazuje projektování s využitím BIM metody, kde se zatím nedaří postupovat s koncepcí pragmatických a účelných dílčích etap, které samy přesvědčí o své výhodnosti širší publikum. Cesta zpět k rýsovacím perům a „iziskám“ či „korbíkům“ nenastane. Bohužel se globálně nedaří vyvinout tlak na dodavatele softwaru, aby neustále nezdražovali své produkty, neomezovali jejich platnost a nenutili nás vynakládat stále vyšší částky na licence platící stále kratší dobu, respektive neustále se obnovující. Zatímco klesají ceny hardwaru, respektive roste jeho výkon za v poměru nižší cenu, u softwaru jsme obětí omezeného okruhu dodavatelů.

Očekáváme, že alespoň úspory za reprografii pomohou snižovat uhlíkovou stopu našeho oboru a šetřit zdroje a energie.

Mnohé z nás také trápí často přehnané požadavky dotčených orgánů na rozsah projednávané projektové dokumentace – poslední stížnost kolegů z Jihomoravského kraje na excesivní požadavky krajské hygieny se nám podařilo vyřešit prostřednictvím hlavní hygieničky ČR MUDr. B. Mackové, která uznala oprávněnost našeho upozornění a výsledkem je snad důrazné upozornění všech krajských pracovišť ohledně obsahu projednávané projektové dokumentace. Více naleznete dále v Bulletinu a na webu ČKA. Paní Mackové děkuji za vstřícný a profesionální přístup a členům ČKA slibuji, že budeme v tomto tlaku pokračovat i u dalších DOSS. Věřím, že i MMR zintenzivní metodické vedení stavebních úřadů, které jsou často, někdy i pochopitelně, nezvyklé pracovat v nové legislativě a požadují rozsah projektové dokumentace nad rámec zákona a vyhlášek.

V Bulletinu se dočtete o mnohých dalších zajímavých aktualitách, které ovlivňují naši profesi. Věřím, že i když nebudete moci přijet osobně na valnou hromadu 26. dubna na Fakultu architektury ČVUT v Praze, tak se připojíte na stream a uvidíte – věřím že věcnou a obsažnou – diskusi a seznámíte se s výsledky ročního úsilí všech orgánů Komory.

Mám radost ze stupňující se aktivity většiny členů představenstva i zapojování se našich dalších členů do každodenních aktivit Komory. Také chci před valnou hromadou poděkovat a smeknout klobouk před celou Kanceláří, v Praze i Brně, která v nezměněném počtu zvládla za uplynulý rok nejen množství nové odborné agendy valící se na nás z resortů i EU, ale i výměnu autorizačních osvědčení, zavedení elektronických autorizačních razítek a všechny povinnosti uložené nám zákonem. Děkuji vám za všechny členy a omlouvám se za neurvalé chování některých, kteří se ani neobtěžují si zjistit fakta a sledovat základní informace v oboru.

Přeji všem čtenářkám a čtenářům Bulletinu dobré čtení, dobrou práci a pohodu v osobním životě. Těším se na setkání na valné hromadě 2025.

Jan Kasl Předseda České komory architektů Vydání

1/25

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

EDITORIAL

3

6 aktuality

6 6

16

Valná hromada ČKA 2025 Profesní datová schránka povinná pro všechny autorizované osoby Od Diplom.ky k České ceně za architekturu Česká cena za architekturu – příjem přihlášek skončil Iniciativa Architekti pro bono (Janáč) OTTA – Rekapitulace architektonických soutěží (Lešek) Senát PČR schválil v prosinci „bypass“ nového stavebního zákona OTTA – BIM a digitalizace Nové metodiky MMR: přístupnost a parkování Souhrnné znění požadavků na výstavbu v Praze Stanovisko ČKA k dalšímu osudu Pragerových kostek Nominujte osobnosti na cenu „Architekt obci“ Role architektů v dostupném nájemním bydlení (Nová) Nezákonné požadavky DOSS na doplnění dokumentace pro povolení stavby (Faltusová) UCEEB Inovační vouchery: Inovace pro udržitelnou budoucnost Publikace Práce pro Ústecký kraj (2017—2023) Vyšel 43. překlad knihy Navrhování staveb od Ernsta Neuferta Patnáctiminutové město (Nosek) Zemřel Jan Línek Odešel Emeritní předseda ČKAIT Pavel Křeček Zesnul Karel Filsak Architekt Václav Valtr oslavil 80. narozeniny Cena Víta Brandy 2024 – Štvanická lávka Pritzkerova cena – Liou Ťia-kchun Zprávy z ACE Nová platforma ACE HUB: Propojení architektů napříč Evropou Odpovědnost autorizovaných osob za vady projektové dokumentace ve světle § 2629 a § 2630 Občanského zákoníku (Křížková, Hanková) Errata

18

Výsledky soutěží

6 7 7 7 8 8 8 8 8 8 9 9 10 10 10 10 11 11 12 12 12 12 13 14 15

18 výsledky soutěží Vydání

1/25

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

OBSAH

4

22

téma Nový stavební zákon 23 26 28 32 35 37 40 41

Vydání

1/25

Stavíme podle nových pravidel: Klíčové změny stavebního zákona v praxi (Korbel, Panattoni) Aktuální změny ve stavebním právu (Daněk) Dopady NSZ na projektovou praxi (Pintová Králová) Zrychlil stavební zákon č. 283/2021 Sb. povolování staveb? (Landová) Požadavky na přístupnost staveb po rekodifikaci stavebního práva (Tomandl) Plánovací smlouvy v novém stavebním zákoně (Malá, Nezhyba) ČKA vítá schválení „bypassu“ stavebního zákona Senátem PČR Digitální stavební řízení v ČR z pohledu autorizovaných architektů: hrozba, nebo příležitost? (Marek)

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

OBSAH

5

■1

■3

Z diskusního setkání v CAMP

■3 Fakulta architektury ČVUT v Praze, Thákurova 9, místo konání valné hromady

■1

VALNÁ HROMADA ČKA 2025

XXXII. valná hromada České komory architektů se uskuteční dne 26. dubna 2025 od 9.30 h na Fakultě architektury ČVUT v Praze, Thákurova 9.

Podklady pro jednání jsou zveřejněny na webu ČKA a v tištěné podobě budou k dispozici v místě konání valné hromady.

Lukáš Smetana a Zdenek Balík převzali v CAMP Cenu Centra pro regionální rozvoj ČR za záchranu Automatických mlýnů v Pardubicích

Strategie ČKA Kancelář ČKA uspořádala 25. února 2025 diskusní setkání architektů OTTA, na němž byla prezentována činnost pracovních skupin ČKA slovy svých předsedů a zhodnocení plnění programu činnosti ČKA na rok 2024 a návrh činnosti na následující období (duben 2025–duben 2026).

Zájemci z řad členů ČKA se mohli ptát členů představenstva, dozorčí rady, Stavovského soudu a předsedů jednotlivých pracovních skupin na to, co je zajímá.

Prezentace je k dispozici po přihlášení na www.cka.cz/sluzby/clenum/otta/otta-strategie-a-pracovni-skupiny-25-2-2025 Streaming valné hromady Valná hromada bude letos poprvé streamována na www.cka.cz, přístupná bude v sekci pro členy (po přihlášení). Jedná se o možnost pasivního přístupu (náslechu) bez možnosti vstupovat do diskuze či hlasovat. Jedná se o postup, který je možný bez změny zákona o výkonu povolání a vnitřních předpisů. Možnost konání online VH v plném rozsahu je zařazena jako bod programu VH (v rámci diskuze).

Stravování bude zajištěno pouze pro ty členy, kteří písemně (datovou schránkou nebo e-mailem na cka@cka.cz) potvrdí svoji účast nejpozději do 22. dubna 2025. Ostatní budou mít možnost si občerstvení zakoupit.

Letos poprvé bude zajištěno hlídání dětí ve věku 3-10 let. I zde prosíme ty, kteří o tuto službu mají zájem, aby jej potvrdili (s uvedením věku dítěte) nejpozději do 22. dubna 2025.

■3

□2

Co mají společného architekti, kteří uspěli v České ceně za architekturu i v soutěžní pře‑ hlídce Diplom.ky? Jaké byly jejich první kroky k úspěchu a co je na této cestě překvapilo? To si mohli poslechnout účastníci debaty na půdě CAMP dne 21. ledna a setkat se s architekty, kte‑ ří byli oceněni jak za svou diplomovou práci, tak za zdařilý projekt realizovaný během své praxe.

PROFESNÍ DATOVÁ SCHRÁNKA POVINNÁ PRO VŠECHNY AUTORIZOVANÉ OSOBY

Od ledna loňského roku platí pro autorizované architektky a architekty povinnost využívat zvláštní profesní datovou schránku určenou pro komunikaci s orgány veřejné správy (v rámci výkonu profese), klienty a rovněž s ČKA. Upozorňujeme architekty, kteří dosud profesní datovou schránku nevyužívají, že i přesto do ní mohou být doručovány úřední dokumenty, u kterých může nastat fikce doručení. V lednu byly do datových schránek rozeslány předpisy pro platby členských příspěvků a profesního pojištění.

Rovněž upozorňujeme, že nevyužívání schránky by mohlo být hodnoceno jako jednání v rozporu s vnitřními předpisy České komory architektů.

Vzhledem k četným komentářům opakujeme, že profesní datové schránky nezřídila ČKA, nýbrž Digitální informační agentura (DIA) na základě zákonného nařízení.

Vydání

1/25

OD DIPLOM.KY K ČESKÉ CENĚ ZA ARCHITEKTURU

Debatu moderoval Petr Volf, diskuse se zúčastnili Petr Janda, Jiří Weinzettl, Pavel Jura, Martin Rusina, Pavel Nasadil, Jiří Žid, David Pavlišta a Vojtěch Ružbatský. Od 19.30 h proběhla vernisáž výstavy ČCA 2024, kde promluvil laureát loňského ročníku ČCA Petr Hájek. Následovalo předání Ceny Centra pro regionální rozvoj ČR (CRR). Laureátem se stal výjimečný projekt záchrany Automatických mlýnů v Pardubicích, který byl podpořen z Integrovaného regionálního operačního programu. Cenu převzali architekti Lukáš Smetana a Zdenek Balík. Zahájen byl nový ročník České ceny za architekturu.

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

AKTUALITY

6

■4

■5

Nový design trofeje ČCA odlije letos česká sklářská firma Bomma

Architekti Pro Bono – ČKA zorganizovala pomoc regionům zasaženým povodněmi v roce 2024

■4

www.ceskacenazaarchitekturu.cz

a vytvořili seznam těch, které jsou připraveny se zapojit.

Na podzim loňského roku proběhlo první setkání členů iniciativy, kterého se zúčastnilo přes 20 architektů (více viz Bulletin ČKA 4/2024, s. 22–25). Další diskuse se uskutečnila 27. 2.

2025. Pravidelná setkání plánujeme opakovat, aby vznikl prostor pro výměnu zkušeností a vzájemnou debatu. V listopadu 2024 se zástupci iniciativy zúčastnili setkání pracovní skupiny cyklodopravy Olomouckého kraje. Diskutovalo se o obnově území po povodních a o možnostech mezioborové spolupráce (zapojení samospráv, vlastníků infrastruktury, státních organizací aj.).

V prosinci 2024 jsme na grémiu děkanů architektonických škol otevřeli téma pro bono služeb a role vzdělávacích institucí. Iniciativa pro bono se propojila s organizací Člověk v tísni, aby mohla poskytovat pomoc v širším kontextu.

Nejsi ještě součástí iniciativy? Přidej se na www.architektiprobono.cz.

www.bomma.cz/cz/soutez-ceska-cena-za-architekturu

Lukáš Janáč pověřený vedením iniciační skupiny

■5

□6

ČESKÁ CENA ZA ARCHITEKTURU 2025

V lednu vyhlásila ČKA již 10. ročník soutěžní přehlídky Česká cena za architekturu. Své rea‑ lizace mohli architekti přihlašovat bezplatně do 8. 4. 2025. Na nový design skleněné trofeje ČCA proběhla soutěž. Známá jsou už také jména letošních porotců.

Do 14. března mohli zájemci odevzdávat své návrhy na nový design trofeje ČCA. Společně s českou sklářskou značkou Bomma, proslulou svými ikonickými svítidly, vyhlásila ČKA na nový design trofeje otevřenou soutěž. Tato soutěž byla určena pro designéry, architekty i studenty a kladla důraz na kreativitu, estetiku a hlubší propojení mezi světem designu a architektury.

INICIATIVA ARCHITEKTI PRO BONO

Cílem iniciativy je budovat komunitu architektů pro bono, podporovat rozvoj jejich kompetencí a poukazovat na smysl architektury nejen při obnově po živelních katastrofách.

Iniciativa se zaměřuje na rozvoj a podporu služby pro bono, aby se stala běžnou součástí profesního života architektů. Prostřednictvím této iniciativy můžeme kromě odborné pomoci také šířit povědomí o důležitosti architektury tam, kde by za normálních okolností byla vnímána omezeně nebo vůbec.

V roce 2024 se podařilo spustit webovou platformu www.architektiprobono.cz, která slouží jako centrální místo pro zapojené architekty i zájemce o pomoc. Počet architektů nabízejících pro bono služby vzrostl z 50 na 90. Navázali jsme také komunikaci s architektonickými školami

1/25

POČET VYHLÁŠENÝCH REGULÉRNÍCH SOUTĚŽÍ V ČR – 58 za rok 2024 SOUTĚŽE PODLE TYPU:

OTTA – REKAPITULACE ARCHITEKTONICKÝCH SOUTĚŽÍ

Dne 30. 1. 2025 proběhlo tradiční každoroční setkání OTTA k rekapitulaci architektonických soutěží v uplynulém roce. Časově navazovalo na školení porotců pro architektonické soutěže.

Překvapivě naprostá většina účastníků školení debatě o soutěžích nezůstala přítomná. Standardním příspěvkem k tématu byly statistiky soutěží, které zpracovává Tomáš Zdvihal: „Rok 2024 byl z hlediska počtu vyhlášených architektonických soutěží historicky druhý nejlepší.

Zároveň však lze na konečné číslo (58) nahlížet tak, že jejich počet výrazněji nestoupá, ale spíše stagnuje. A to i přes rostoucí publicitu v médiích, příklady dobré praxe v podobě realizovaných staveb nebo větší počet městských architektů.

Vyššímu počtu soutěží očividně nepomáhá ani dotační podpora ze strany MMR. Slouží spíše

Vydání

jako vítaný bonus pro menší zadavatele, kteří by soutěž uspořádali i bez ní,“ řekl mimo jiné člen pracovní skupiny Soutěže architekt Tomáš Zdvihal (více ke statistice soutěží viz Ročenka ČKA 2024).

Otevřené jednofázové 50 % Otevřené dvoufázové 19 % Užší 21 % Workshop / soutěžní dialog 10 %

Osvěžením byl on-line vstup zahraničního hosta, maďarského architektonického studia Építész Stúdió. Ti vyzdvihli kvalitu a otevřenost soutěžního prostředí v ČR v porovnání s jinými státy.

Upozornili ale na velmi složitý systém veřejných zakázek a jejich digitálních nástrojů. Bylo diskutováno memorandum s NPÚ, které bylo uzavřeno v lednu 2024. Zaměřené bylo na posílení spolupráce při přípravě a průběhu architektonických soutěží. Připomněly se také chystané vzorové smlouvy pro veřejné zadavatele. Také byla představena spolupráce v rámci střední Evropy a nově připravené vzorové podmínky Evropské rady architektů. Debatovalo se téma digitálního odevzdávání a odpovědnosti porotců stejně jako úlohy ČKA v celém systému. Stále platí, že lídry soutěžení jsou spíše malá a střední měs-

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

AKTUALITY

7

ta. Stát, kraje a velká města mají rozsáhlejší úřední aparát a menší vztah ke konkrétnímu místu. Například město Praha se snaží omezit pravomoc ČKA v soutěžích.

ní z metodik, která vznikla v úzké spolupráci s ČKA, se věnuje přístupnosti staveb a podrobně rozpracovává vztah nové legislativy k normě ČSN 73 4001.

Petr Lešek 2. místopředseda ČKA

Přístupnost a bezbariérové užívání. Tato metodika je dostupná na stránkách MMR: www.mmr. gov.cz/cs/ministerstvo/stavebni-pravo/pravo-a-legislativa/novy-stavebni-zakon/metodiky/ pristupnost-a-bezbarierove-uzivani

□7

SENÁT PČR SCHVÁLIL V PROSINCI „BYPASS“ NOVÉHO STAVEBNÍHO ZÁKONA

Česká komora architektů vítá novelu zákona 283/2021, tedy nového stavebního zákona, kte‑ rou 11. prosince 2024 schválil Senát PČR. Tato novela pomůže zprůchodnit stavební řízení do doby, než bude vytvořen skutečně funkční sys‑ tém digitalizace stavebního řízení. Dne 17. pro‑ since 2024 uspořádala ČKA k tématu webinář.

Na rozdíl od Svazu měst a obcí ČR, Hospodářské komory ČR či ČKAIT zástupci ČKA podporovali ponechání povinnosti podávat elektronickou formu projektové dokumentace prostřednictvím Portálu stavebníka, pokud budou odstraněny chyby a nedokonalosti provázející jeho dosavadní fungování.

Více k tématu digitalizace stavebního řízení viz s. 40.

□8

OTTA – BIM A DIGITALIZACE

V pondělí 18. března proběhl hybridní workshop zaměřený na BIM a digitalizaci, který přinesl informace o aktuálním stavu a vývoji v oblasti. Úvodní slovo pronesl předseda PS Digitalizace Aleš Marek, který se zaměřil na pokrok v implementaci Aktualizace Koncepce BIM v ČR, projednávání návrhu „zákona o BIM“, aktuální výstupy ČAS a stav datového slovníku. Zmínil se také o stavu digitálního stavebního řízení a jeho vlivu na práci architektů (k tématu též s. 41).

Martin Jan Rosa v další části workshopu vysvětlil rozdíly mezi informačním modelováním a managementem informací a zdůraznil důležitost role architekta v těchto procesech. Miriam Muroňová se podělila o praktické zkušenosti s vedením projektového týmu při zpracování dokumentace pro provedení stavby metodou BIM a poskytla účastníkům cenné rady pro jejich vlastní projekty. Libuše Dobrá představila iniciativu CityDeal, která sdružuje aktéry v oblasti GIS a územního plánování v ČR, a dotkla se také tématu standardizace územního plánování, která je klíčová pro efektivní správu a rozvoj měst.

□9

NOVÉ METODIKY MMR: PŘÍSTUPNOST A PARKOVÁNÍ

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo nová metodická doporučení významná pro architekty při aplikaci nového stavebního zákona. Prv‑

Druhá metodika se zaměřuje na výpočet parkovacích stání ve vazbě na územně plánovací dokumentaci. Metodika vysvětluje, že od 1. 7. 2024 nelze použít výpočet kapacit parkování podle ČSN 73 6110. Pokud územní nebo regulační plán pořízený dle starého stavebního zákona obsahuje stanovení stupně automobilizace, tato část se podle § 324 nového stavebního zákona nepoužije a při nejbližší změně územního či regulačního plánu musí být vypuštěna.

Podle nové legislativy může být parkování upraveno také v územním plánu s prvky regulačního plánu a v regulačním plánu odchylně od úpravy vyhlášky, musí být však stanoveno v souladu s metodou výpočtu uvedenou v příloze 1 vyhlášky o požadavcích na stavby.

Metodika parkování: mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/stavebni-pravo/pravo-a-legislativa/novy-stavebni-zakon/metodiky/pozadavky-na-pocet-parkovacich-stani-ve-vazbe-na-u

□ 10

SOUHRNNÉ ZNĚNÍ POŽADAVKŮ NA VÝSTAVBU V PRAZE

Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy zve‑ řejnil Souhrnné znění požadavků na výstavbu v Praze, které představuje přehledný kompilát platných právních předpisů – Pražských staveb‑ ních předpisů (nařízení č. 12/2024 Sb. Hlavního města Prahy) a vyhlášky č. 146/2024 Sb., o po‑ žadavcích na výstavbu.

Dokument je pracovní pomůckou, nikoli právně závazným předpisem, a slouží jako mezistupeň k plánované komentované verzi, která bude obsahovat odůvodnění jednotlivých ustanovení.

Její vydání je plánováno v průběhu letošního roku. Souhrnné znění je dostupné na webu IPR Praha: iprpraha.cz/stranka/29

■ 11

STANOVISKO ČKA K DALŠÍMU OSUDU PRAGEROVÝCH KOSTEK

ČKA se vyjádřila k situaci ohledně rekonstrukce budov „Sdružení projektových ateliérů“, tzv. Pra‑ gerových kostek. Své stanovisko podepsané předsedou Janem Kaslem zaslala všem členkám a členům Rady a Zastupitelstva hl. m. Prahy, přičemž část tohoto vyjádření zazněla i na ve‑ řejném jednání zastupitelstva, které se usku‑ tečnilo 23. ledna. Iniciativa se vyplatila, s re‑ konstrukcí budov by se mělo začít ještě letos.

Vydání

1/25

Ze stanoviska ČKA z ledna 2025 Česká komora architektů (ČKA) řadu let s obavami sleduje horšící se stavebně technický stav objektů „Sdružení projektových ateliérů“ v Emauzích (tzv. Pragerových kostek) – architektonického díla, které není jen tuctovým stavebním produktem své doby, ale zatím nedoceněnou ikonou mozaiky nemovitého kulturního dědictví Prahy. A dnes důstojným sídlem Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), návštěvnického Centra architektury a městského plánování (CAMP) a také galerie umístěné přesně tam, kde se měl podle Pragerovy vize nacházet výstavní sál. ČKA proto kvitovala, když Rada hl. m. Prahy v dubnu 2022 odsouhlasila záměr budovy zrekonstruovat.

Nyní se se znepokojením dovídáme, že prostředky na realizaci připraveného projektu rekonstrukce nebyly schváleny do rozpočtu hl. m.

Prahy na rok 2025.

V době politického uvolnění konce 60. vznikly v této části Prahy 2 ikonické stavby: novátorská dostavba vybombardovaného Emauzského kláštera od Františka Marii Černého (1968) a právě budovy „Sdružení projektových ateliérů“ (1967– 74) Karla Pragera. Nelze si přitom nevšimnout, že ty dvě stavby jsou jaksi propojeny. Ne tématem, ne autorem, ne investorem, ne výrazem, ale kontextem – vírou, že architekt má vždy mluvit slovy své doby, resp. toho nejlepšího, co daná doba umožňuje (ideově, politicky, ekonomicky, technologicky), a projevit svůj tvůrčí potenciál, imaginaci, odvahu, vyjednávací schopnosti.

Architekt musí být o krok napřed před vkusem společnosti nebo řekněme před setrvačným vnímáním „krásy“.

A Pragerova stavba jednoznačně obstála.

Plné znění dopisu na webu ČKA: www.cka.cz/ svet-architektury/aktualne/novinky/stanovisko-cka-k-dalsimu-osudu-tzv-pragerovych-kostek

□ 12

NOMINUJTE OSOBNOSTI NA CENU„ARCHITEKT OBCI“

Do 30. června 2025 lze nominovat významné osobnosti do soutěže Architekt obci 2025.

Cena Architekt obci se snaží upozornit na význam spolupráce a vzájemné symbiózy mezi architektem a samosprávou při rozvoji obce. Cena je udělována architektovi a obci, tedy spolupracujícímu tandemu, který se soustavně věnoval koncepci vystavěného prostředí obce a svým přístupem se zásadním způsobem zasloužil o kvalitní architekturu a udržitelný rozvoj.

Soutěž Architekt obci také podporuje funkci městských architektů, a má proto přímou vazbu na jeden z cílů Politiky architektury a stavební kultury České republiky, kterým je posilování úlohy městských a obecních architektů. www.architektobci.cz

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

AKTUALITY

8

■ 11

■ 13

Budovy Sdružení projektových ateliérů (Pragerovy kostky) slouží dnes pro Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy

Rezidence Meandr ve Znojmě patří mezi největší projekty žádající o podporu z dotačního titulu – na 97 dostupných nájemních bytů

■ 13

ROLE ARCHITEKTŮ V DOSTUPNÉM NÁJEMNÍM BYDLENÍ

V České republice dnes obce realizují jen 1 % nové bytové výstavby. Většinu projektů zajiš‑ ťují soukromí investoři, což dlouhodobě vede k nedostatečné nabídce obecních bytových fondů, vysokým cenám nájmů a dále zhoršuje dostupnost bydlení, která patří k nejpalčivějším problémům současné České republiky.

To se nyní začíná měnit. Zapojení nových investorů do bytové výstavby se podařilo pomocí nově vytvořeného systému podpory bytové výstavby, postavené na financování, ale také díky poradenství pro veřejné investory. Alokace 7 mld.

Kč na výstavbu nájemních bytů z otevřeného programu Dostupného nájemního bydlení má potenciál přinést v krátké době 2 000 bytů. Důležitou roli v tom, aby podpořené projekty přinášely opravdu dostupné bydlení, hrají i architekti, jejichž přínos je stěžejní.

Kromě podpory samotné výstavby, Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) klade dlouhodobě důraz na kvalitní projektovou přípravu. Proto v minulém roce podpořilo zpracování těchto projektů dostupných nájemních bytů částkou 582 mil. Kč z prostředků Národního plánu obnovy.

Role MMR a SFPI v programu Dostupného nájemního bydlení MMR je klíčovým aktérem podpory bydlení, především pokud jde o legislativu, strategii bytové politiky a její financování. Ministerstvu se podařilo až do roku 2030 u Evropské komise notifikovat veřejnou podporu pro nový program výstavby bydlení. Díky tomu Státní fond podpory investic (SFPI) pak s podporou Národního plánu obnovy otevřel program Dostupné nájemní bydlení, který je určený pro dotační a úvěrové financování na výstavbu, rekonstrukci nebo nákup bytů.

Důležitou roli v přípravě projektů veřejných investorů hraje odborné poradenství Obec ON, které Státní fond podpory investic poskytuje starostům měst a obcí bezplatně pomocí regi-

onálních specialistů. Během uplynulých měsíců realizovali specialisté SFPI více než 3500 konzultací pro 2200 obcí. Kromě bytové výstavby pomáhá poradenství Obec ON také se související investiční výstavbou a dalšími stavebními záměry, které jsou potřebné pro rozvoj obce.

Rezidence Meandr a moderní vstup do Znojma Ve Znojmě se připravuje rozsáhlý projekt Rezidence Meandr, který počítá s výstavbou dvou bytových domů s 97 nájemními byty. Projekt se uchází o financování z programu Dostupného nájemního bydlení ve formě dotace a zvýhodněného úvěru, což by mělo pokrýt většinu investičních nákladů. Architektonický koncept se zaměřuje na integraci moderní bytové výstavby do stávajícího městského prostředí s důrazem na komunitní aspekty. Návrh zahrnuje veřejně přístupné prostranství, propojení s městskou zelení a dostatek přirozeného světla v jednotlivých bytech. Budovy budou využívat prvky udržitelné architektury, včetně zelených střech a energeticky úsporných řešení.

Význam architektů v programu Dostupného nájemního bydlení Ambicí programu Dostupné nájemní bydlení je snaha o architektonicky kvalitní a technicky soudobá řešení. Role architektů je zde klíčová. Kromě technických aspektů a optimalizace nákladů na výstavbu a provoz, má jejich práce zásadní dopad na kvalitu života obyvatel, udržitelnost a funkčnost v dané lokalitě. Významná je především spolupráce architektů s obcemi a městy na tom, aby nové projekty přirozeně zapadly do širšího urbanistického kontextu.

V tom hrají důležitou roli také městští architekti, protože zajišťují propojení nových projektů bydlení s urbanistickými cíli města, vč. integrace zelených ploch, dostupnosti veřejné dopravy a vytváření prostorů podporujících sociální soudržnost.

Vydání

1/25

Jsme inspirací pro Evropskou unii Český program Dostupného nájemního bydlení zaujal i v Evropě svým komplexním přístupem k problematice bydlení. Kombinace dotací, zvýhodněných úvěrů a spolupráce s Evropskou komisí, Evropskou investiční bankou a dále i mezi státem, samosprávami, soukromým sektorem, architekty a projektanty, slouží jako model pro další členské státy EU. Přístup České republiky akcentuje architektonicky kvalitní návrhy a udržitelnost, což odpovídá dlouhodobým cílům EU v oblasti rozvoje měst. V tomto kontextu také aktuálně probíhá intenzivní spolupráce mezi MMR a Českou komorou architektů a jejím prostřednictvím s Evropskou radou architektů (ACE, Architects’ Council of Europe), což posiluje odborný a strategický přínos české architektury k efektivnímu řešení problematiky dostupného bydlení na evropské úrovni.

Zdroj: MMR, SFPI

□ 14

NEZÁKONNÉ POŽADAVKY DOSS NA DOPLNĚNÍ DOKUMENTACE PRO POVOLENÍ STAVBY

Nová vyhláška o dokumentaci č. 131/2024 Sb. účinná od poloviny loňského roku přinesla zjed‑ nodušení požadavků na obsah dokumentace pro povolení stavby. Součástí dokumentace již nemusí být část dříve označená jako „technika prostředí staveb“, uvádějící např. požadavky pro zdravotně technické instalace, vzduchotechniku a vytápění, silnoproudou elektrotechniku, elek‑ trotechnické komunikaci atp. Z praxe našich členů přesto vyplynulo, že krajské hygienické stanice (a v některých případech i stavební úřa‑ dy) nadále dokumentaci v původní podrobnosti v rozporu s novou legislativou požadují.

V souvislosti s konkrétní stížností jsme oslovili Ministerstvo pro místní rozvoj jako gestora stavebního zákona a Ministerstvo zdravotnictví, jako nadřízené ministerstvo KHS. Obě ministerstva potvrdila výklad ČKA, podle kterého

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

AKTUALITY

9

mají dotčené orgány povinnost vydat závazné stanovisko na základě dokumentace v rozsahu vyhlášky č. 131/2024 Sb., bez možnosti požadovat dopracování dalších částí dokumentace.

Stanovisko MZ je dostupné na webu ČKA. Stanovisko Ministerstva zdravotnictví ke stažení www.cka.cz/svet-architektury/aktualne/novinky/nezakonne-pozadavky-doss-na-podrobnost-dokumentace-pro-povoleni-stavby

□ 15

UCEEB INOVAČNÍ VOUCHERY: INOVACE PRO UDRŽITELNOU BUDOUCNOST

Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT (UCEEB) nabízí architektům příle‑ žitost, jak posunout své projekty směrem k větší udržitelnosti a technologické inovaci – UCEEB Inovační vouchery.

Tento program je navržen pro ty, kteří chtějí spojit síly s odborníky v oblasti energeticky efektivních staveb, moderních materiálů a šetrného designu.

Inovační vouchery jsou finanční nástroje, které podnikům umožňují získat odborné služby, výzkum nebo testování za zvýhodněných podmínek. Díky voucherům mohou firmy snížit náklady na vývoj nových produktů nebo technologií a zároveň využít špičkových výzkumných kapacit UCEEB. uceeb.cz

■ 16

Prezentovaná publikace docenta Ondřeje Beneše nazvaná „Práce pro Ústecký kraj.

Architektura, urbanismus, krajina. 2017–2023“ shrnuje šestileté úsilí zaměřené na problematiku z pohledu iniciační práce, a to především z úhlu pohledu městského architekta Děčína (2017–2022) a vedoucího pracovní skupiny Krajský architekt Ústeckého kraje.

V úvodu Petr Lešek definuje onu „věc, o kterou běží“: pokud se „kraje promění v regiony, tedy pokud se promění vnímání jejich obyvatel a namísto toho, aby kraj brali jako pouhé administrativní vymezení, vypěstují si k němu citovou vazbu, pocit ukotvenosti… pak bude možné nastartovat lokální tvůrčí potenciál“.

V šesti kapitolách se před čtenářem rozevírají témata a fakticita, děje se tak věcně, obsažně, ideově nasyceně a výtvarně instruktivně: Ústecký kraj a jeho obyvatelé (Děčín, Ústí nad Labem, Bílina, Terezín, Louny), Vztah celku a detailu (infrastrukturní studie Ústí z pohledu kraje, celkové uchopení mostecké pánevní oblasti), Metody práce, architektonické soutěže (okolí jezera Milada, Transformační centrum Ústeckého kraje, lávka přes Labe v Děčíně), Krajská architektonická agenda, Transformace jako zakládání nové perspektivy kraje.

Reflexe problematiky krajské architektonické agendy nabízí čtenáři komplexní a plastický pohled na kraj – z pohledu architekta.

Do publikace svými texty přispěli také Vladimír Arnošt, Tomáš Ctibor, Matěj Čunát, Martin Hausenblas, Jan Hrouda, Jan Jehlík, Petr Lešek, Zbyněk Linhart, Lukáš Ryšavý, Klára Salzmann, Filip Ušák a Michal Volf. Vydání publikace podpořila Česká komora architektů.

■ 17

PUBLIKACE PRÁCE PRO ÚSTECKÝ KRAJ 2017–2023 Ústecký kraj čeká „odchod od uhlí“. Jak s tím‑ to faktem pracovat v kraji, který dlouhodobě vnímáme jako ten s největšími problémy, který se pohybuje na spodních příčkách snad všech žebříčků?

VYŠEL 43. PŘEKLAD KNIHY NAVRHOVÁNÍ STAVEB OD ERNSTA NEUFERTA Světoznámá příručka o zásadách navrhování staveb pro architekty, projektanty a další profese odborníků činných ve výstavbě, která obsahuje vyčerpávající podklady pro jejich návrh od dispozičního řešení až po technické detaily, vyšla

Vydání

1/25

počátkem roku ve vydavatelství Grada. Kromě občanských budov se kniha na 624 stranách věnuje stavbám pro výrobu, restauracím, hotelům, nemocnicím a dalším. Publikace vychází z německých norem DIN, přesto je jedinečným podkladem pro navrhování staveb i u nás. Ernst Neufert poprvé publikoval knihu Navrhování staveb již v dubnu roku 1936. Kniha se v průběhu následujících desetiletí stala stěžejním dílem celosvětové architektonické tvorby a obecně uznávaným podkladem pro navrhování budov. Je odkazována ve velkém množství architektonické literatury a v dnešní době je s drobnými úpravami přeložena do osmnácti jazyků. Původní obsah knihy od Ernesta Neuferta je i po jeho smrti stále aktualizován profesorem Johannesem Kisterem s podporou nadace Neufert-Stiftung, ve spolupráci s Ing. Mathiasem Brockhausem, Ing. Matthiasem Lohmannem a Ing. Patricií Merkelovou.

■ 18

PATNÁCTIMINUTOVÉ MĚSTO

Francouzsko-kolumbijský vědec a univerzit‑ ní profesor Carlos Moreno je známý pro svoje myšlenky a aktivity zaměřené na inteligentní, udržitelné a citlivé město. Zásadním koncep‑ tem, s nímž přišel v roce 2016, je tzv. Patnácti‑ minutové město.

Podle něj 15minutové město dokáže zkvalitnit život obyvatel a řešit klimatickou krizi. Jedná se o pragmatický přístup k udržitelnosti města. Je výrazem nové urbanity, která se zaměřuje na pěší pohyb a krátké vzdálenosti, na humánní rozdělení prostoru ulic, na přehodnocení každodenních procesů s cílem snížit emise CO2, na ochranu biologické rozmanitosti a posílení sociální soudržnosti. V roce 2022 představil svůj koncept v rámci série Urban Talks v CAMPu. Jeho kniha „15minutové město“ vyšla již v mnoha jazycích, v češtině zatím bohužel nikoliv.

Lehce dostupná a hojně rozšířená automobilová doprava proměnila naše města na města dlouhých vzdáleností. Díky dopravním prostředkům není problém cestovat z jedné čtvrti do druhé.

Kolem větších měst vznikají satelitní městečka, jejichž život je úzce spjat s dennodenním několikahodinovým dojížděním. Automobily i městská hromadná doprava zahlcují životní prostředí sídelních celků jak prostorově, tak klimaticky.

Podle Morena jsou současné podmínky ve městech nepřijatelné. Řada metropolí, např. Londýn nebo New York, již zavedla poplatky za vjezd automobilu do centra města. Řešením nejsou ani elektrokoloběžky (např. v centru Paříže se již nesmí používat).

V posledních letech se proměnil také způsob nakupování. Velká nákupní centra na okraji měst, která zatěžují jednotlivé městské části dopravou i CO2, postupně nahrazuje on-line prodej spojený s rychlým doručením i výměnou výrobků. Carlos Moreno rozlišuje ve své knize fungování měst jak v jejich historickém centru (Benátky, Amsterdam, Vídeň, Barcelona apod.),

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

AKTUALITY

10

■ 18

přístupu v recenzi vily Bumerang Rostislav Švácha (Architekt 8/2002, s. 28). Možná se do tvarů staveb propisuje také architektův celoživotní zájem o modely letadel a jejich kostry. Řada z uvedených staveb získala ocenění v soutěžních přehlídkách.

□ 20

ODEŠEL EMERITNÍ PŘEDSEDA ČKAIT PAVEL KŘEČEK

V neděli 15. prosince zemřel ve věku 80 let Pa‑ vel Křeček, autorizovaný inženýr, čestný člen a druhý předseda ČKAIT. Zůstane v paměti jako inspirativní osobnost a neúnavný obhájce inže‑ nýrské profese.

Pravidla 15minutového města podle Carlose Morena jsou postavena na šesti základních potřebách: práce, nakupování, vzdělávání, zdravotní péče, kultura a volnočasové aktivity.

tak v nových městských čtvrtích, a myslí i na budoucí výstavbu.

Problémy udržitelného rozvoje měst jsou stále aktuálnější a shrnuje je řada publikací (ostatně jsou uvedeny také v knize Proti vyhazování architektury od V. M. Lumpugnaniho – viz Bulletin ČKA 1/2024, s. 14 nebo v mé publikaci Územní plán – metodika zpracování). Jsem však přesvědčen, že Morenovo Patnáctiminutové město by bylo užitečné přeložit do češtiny.

Ivan Nosek

□ 19

ZEMŘEL JAN LÍNEK

V pondělí 20. ledna 2025 opustil řady autori‑ zovaných architektů Jan Línek. Bylo mu 81 let.

Stál u zrodu České komory architektů, v letech 1993–2002 byl členem představenstva Komory.

Ing. arch. Jan Línek (* 22. 8. 1943 Praha) vystudoval v roce 1966 Fakultu architektury a pozemního stavitelství na ČVUT v Praze. Po ukončení studia pracoval ve Sdružení projektových ateliérů, ateliér Gama (pod vedením Karla Pragera) a Delta.

Tam v ateliéru 4 začal spolupracovat s archi-

tektem Vlado Milunićem. Komplexy domovů důchodců, které v sedmdesátých a osmdesátých letech realizovala právě dvojice Jan Línek a Vlado Milunić, například domov seniorů a malometrážní byty v Praze-Bohnicích, dnes domov pro seniory Slunečnice (1972–1981), domov seniorů v Praze-Malešicích (1974–1985), v Praze-Chodově (1985–1990) a Praze-Hájích (1983–1989), patřily k tomu nejlepšímu, co v tomto období u nás vzniklo. V roce 2023 získal za přínos v oblasti architektury za celoživotní snahu o vytváření důstojného a přívětivého prostředí pro seniory Cenu Ministerstva kultury. V roce 1990 se stal Línek zástupcem ředitele ateliéru Delta, s. p., později založil vlastní atelier L&P. Zatímco v 90. letech se začínají v české architektuře objevovat prvky minimalismu, neofunkcionalismu a záliby v pravoúhlém rámci, u Línkových staveb se projevuje čistý výraz kontextuálně zdařilých děl, u nichž lze vypozorovat organické prvky společně s projevy hi-tech a dekonstruktivismu, aniž by však byla překročena hranice exhibice. V této souvislosti je třeba připomenout např. Geriatrické centrum v Týništi nad Orlicí (1996), rodinnou usedlost v Kostelci nad Černými Lesy (1998), vilu Bumerang v Býchorech (2001), vilu v Modřanech (2004), Penzion pro seniory Hvězda v Praze (2004) nebo Dům sociální péče Hagibor (2008). „Línek si pěstuje svůj vlastní koncept, který se zakládá na deformacích těla stavby a na úhybech od její ,normální‘ podoby, aniž by projevy vyzněly násilně. Deformace, pokrouceniny a úhyby… vždy nějak vyplývají z logiky celé stavby a vždy se svému uživateli zdají být zajímavé a příjemné,“ píše o Línkově

Vydání

1/25

Ing. Pavel Křeček patřil k zakládajícím členům České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. V roce 1992 získal autorizaci v oboru stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství a v oboru městské inženýrství. Byl členem prvního ustavujícího představenstva ČKAIT. Podílel se na přípravě a vydání Výkonového a honorářového řádu architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě a vždy hájil oprávněnost a potřebnost jeho existence.

Zasadil se o ustavení pracovních aktivů jednotlivých oborů autorizace, pracovních komisí pro oblast práva a legislativy, technické normy a BIM. Angažoval se v přípravě rekodifikace stavebního práva. Předsedou ČKAIT byl zvolen v letech 2008, 2011, 2014 a 2017.

■ 21

ZESNUL KAREL FILSAK ML.

Architekt Karel Filsak, jeden ze zakládajících čle‑ nů ČKA (číslo autorizace 00201), oslavil 24. pro‑ since 80. narozeniny. Záhy, hned v lednu 2025, však opustil řady autorizovaných architektů.

Ing. akad. arch. Karel Filsak vystudoval architekturu na ČVUT v Praze v roce 1969 a navázal studiem na AVU pod vedením Františka Cubra.

K jeho profesnímu zrání přispěla návštěva Brazílie v roce 1965, kam odcestoval za svým otcem Karlem Filsakem, který v té době pracoval jako architektonický dozor na stavbě souboru budov ČSR velvyslanectví v hlavním městě Brasílii.

V roce 1966 se podílel jako spoluautor na návrhu nového zastupitelského úřadu v Dillí. Se svou

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

AKTUALITY

11

■ 21

■ 22 Karel Filsak st., Karel Filsak ml., Vodní stavby, Praha‑Holešovice, 1978–1985

matkou strávil krátký čas v marockém Rabatu, kde působila jako lékařka v nemocnici.

Jako zaměstnanec Projektového ústavu Výstavby hlavního města Prahy (ateliér 5/Epsilon) pracoval např. na návrhu přístavby a přestavby paláce SIA v Praze na hotel Budovatel (dnes hotel Prezident). Společně se svým otcem se podílel na řešení Barrandovského mostu a výtvarných dominantách předmostí nebo obchodně-administrativního centra vodních staveb v Praze-Holešovicích (nyní Rosmarin Business Center), v roce 1992 dokončil rekonstrukci hotelu Tranzit na Club hotel Bohemia v Praze-Ruzyni, navrhl také řadu interiérů.

■ 22

ARCHITEKT VÁCLAV VALTR OSLAVIL 80. NAROZENINY Václav Valtr je členem České komory architektů od jejího založení v roce 1992. Známá je pře‑ devším jeho spolupráce s Ivo Obersteinem na projektech pražského Jihozápadního Města, Stodůlek a Nových Butovic.

Ing. ach. Václav Valtr (*4. 2. 1945) vystudoval obor architektura na Fakultě stavební ČVUT v Praze v roce 1968. Po absolutoriu se stal členem skupiny Ing. arch. Ivo Obersteina, která v roce 1968 zvítězila v urbanisticko-architektonické soutěži se svým návrhem Jihozápadního Města (JZM) v Praze. Skupina pak postupně v akciové společnosti Rodas, Investis a následně ve Sdružení projektových ateliérů, které přešly v Projektový ústav výstavby hl. města Prahy (PÚ VHMP), připravila podrobný územní plán JZM. Po zahájení výstavby JZM projektoval v Ober‑ steinově Ateliéru 7 PÚ VHMP také obytný soubor Stodůlky a Nové Butovice. V první polovině 80. let navrhli společně centrální park Jihozápadního Města s estakádou metra. Na jeho návrh se stalo denní světlo společným motivem stanic trasy metra v tomto území. Spolupracoval na koncepci výtvarného doplnění obytných souborů a prosazení prací nekonformních výtvarníků. Patřili mezi ně např. Kurt Gebauer nebo Magdalena Jetelová,

Stefan Milkov a Čestmír Suška. Ve Stodůlkách navrhl park Panská zahrada.

Podílel se na bytových domech na Dívčích Hradech, navrhoval mnoho dalších rodinných domů.

Po rozpadu PÚ VHMP v roce 1991 spoluzaložil s Ing. arch. Pavlem Dydovičem, Ing. Richardem Kaisrem a Ing. Milenou Boháčkovou architektonický ateliér Arkáda, v němž projektovali územní a zastavovací plány i obytné budovy. Mezi největší projekty patřil obytný soubor a vilová čtvrť Velká Skála, vinařství Svatá Klára v pražské botanické zahradě a vinařství Čermák na Salabce.

Od roku 1993 je členem správní rady Nadace Quido Schwanka – Troja, město v zeleni, od roku 2011 je jejím předsedou. Účastnil se i komunální politiky, resp. od roku 1994 byl zastupitel MČ Troja, následně zde působil i jako místostarosta.

Vydal soubor plánů Česká barokní krajina.

V letošním roce bude dle jeho návrhu zahájena stavba již 6. etapy centrálního parku JZM.

■ 23

CENA VÍTA BRANDY 2024 – ŠTVANICKÁ LÁVKA

V soutěži Cena Víta Brandy 2024, která oceňu‑ je změny ve veřejném prostoru, získala hlavní cenu Štvanická lávka, jež propojuje pražský Karlín a Holešovice. Do soutěžní přehlídky se přihlásilo 55 projektů z celé ČR, do užší nomi‑ nace postoupilo 16 staveb.

Jedním z cílů Ceny Víta Brandy je zviditelňovat zdařilé a hodnotné zásahy do veřejného prostoru s významným pozitivním dopadem na pohyb pěšky, na kole a veřejnou dopravou. Cena Víta Brandy oceňuje projekty, které spojují technické řešení s estetikou a udržitelností. Zvláštní cenu za opatření pro chodce obdržela lávka pro pěší přes kolejiště nádraží v Chebu, zvláštní cenu za opatření pro cyklisty cyklostezka Bevlava v Horní Lidči na Vsetínsku, zvláštní cenu za nerealizovaný návrh dočasná pěší zóna v Táboře a zvláštní cenu za přínos v regionu Hub 123 – sdílený prostor pro rozvoj v Uherském Hradišti. Projekty posuzovala odborná devítičlenná porota složená

Vydání

1/25

Zleva architekti Václav Valtr, Ivo Oberstein a Milan Klíma

ze zástupců organizací zaměřených na tematiku dopravy, architektury, urbanismu, krajinářské architektury, výtvarného umění a ochrany životního prostředí.

■ 24

PRITZKEROVA CENA – LIOU ŤIA-KCHUN

Pritzkerovu cenu získal v březnu Číňan Liou Ťia-kchun. Porota ocenila zejména to, že jeho architektura přichází s řešením výzev v oblasti životního prostředí a rychle se měnící společ‑ nosti a také že jeho práce oslavuje každodenní život obyčejných lidí.

„Liou Ťia-kchun (*1955) si představuje a vytváří nové světy, které jsou zbaveny všech estetických a stylistických omezení. Namísto stylu si vymyslel strategii, v níž neopakuje stále dokola jednu metodu, ale raději vyhodnocuje specifika a potřeby každého projektu,“ uvedla porota. On sám tvrdí, že se snaží „vytvořit krásné a důstojné prostředí pro život“. Mezi jeho díla patří například komplex West Village v Čcheng-tu nebo budova univerzity výtvarného umění ve městě Čchung-čching (Sichuan Fine Arts Institute, SFAI). V obou případech ocenili porotci kreativní přístup k architektuře, kdy West Village nabízí lidem pohled do prostředí, které propojuje přírodu se zastavěným velkoměstem, a SFAI ukazuje alternativní řešení maximalizace prostoru.

Pritzkerovu architektonickou cenu založili v roce 1979 podnikatel Jay Pritzker se svou ženou Cindy. K ocenění patří bronzový medailon a 100 000 dolarů (2,4 milionu korun). Nevybírá se mezi firmami či ateliéry, ale jednotlivci. Pokud je jich vybráno víc, pak je to proto, že porota jejich práci vnímá jako neoddělitelně propojenou.

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

AKTUALITY

12

■ 23

■ 24

Štvanická lávka – Cena Víta Brandy 2024

Liou Ťia-kchun, budova univerzity výtvarného umění, Čchung-čching (Sichuan fine arts institute, SFAI)

■ 25

a připravenost na rizika. Zdůrazněn byl posun od demolice k renovacím stávajících budov.

ZPRÁVY Z ACE

V listopadu 2024 se zástupci ČKA zúčastnili dvou důležitých jednání v rámci ACE (Archi‑ tects’ Council of Europe) – konference na téma Nový evropský Bauhaus a valné hromady ACE v Krakově.

Konference Dne 28. listopadu 2024 proběhla v Krakově konference na téma „Nový evropský Bauhaus: Dědictví a transformace“, kterou uspořádaly ACE a Europa Nostra. Diskutovány byly inovativní postupy pro zachování a modernizaci kulturního dědictví včetně udržitelnějších přístupů v architektuře. Konference přinesla některé zásadní výstupy, jako například Krakovskou deklaraci, která obsahuje klíčová doporučení pro budoucnost evropského zastavěného prostředí. Důraz byl kladen na renovace, zapojení veřejnosti a propojení kultury s vědou, což má napomoci komplexní transformaci evropských měst.

Nový evropský Bauhaus a kulturní dědictví První panelová diskuse na konferenci se zaměřila na Nový evropský Bauhaus a kulturní dědictví. Výměny názorů se točily kolem důležitosti spoluvytváření našeho zastavěného prostředí, vytváření udržitelnějšího a cenově dostupnějšího bydlení a uznání dědictví jako zdroje znalostí a inovací. Zmíněn byl bukurešťský manifest „Za praxi v oblasti kulturního dědictví založenou na kvalitě v Evropě“, který nedávno zveřejnila organizace Europa Nostra.

Udržitelnost v kontextu architektonického dědictví Odpolední blok se zamýšlel nad dopady změny klimatu na naše zastavěné prostředí a řešeními pro ochranu, modernizaci, opětovné použití

Vzdělávání a účast veřejnosti V následujícím panelu byli představeni dva vítězové cen European Heritage Awards / Europa Nostra Awards 2024 – řešení rumunského kostela v Alma Vii a Boulouki – putovní workshop o tradičním stavitelství v Řecku. Zdůrazněn byl význam účasti veřejnosti, kulturní dědictví není cílem, ale nástrojem komunity. Představeny byly také další příklady, např. asanace hotelu Cracovia, kterému hrozila demolice, nebo HouseEurope! – občanská iniciativa pro renovace, která kombinuje praxi, výzkum a politiku.

Architektonické dědictví a jeho zachování Poslední panelová diskuse se věnovala tématu dědictví a obnovy, přičemž čerpala z poučení z války na Ukrajině. Zveřejněna byla doporučení skupiny odborníků pro ochranu kulturního dědictví na Ukrajině vedené Evropskou komisí. Představeny byly investiční pokyny NEB-u, nástroje, který poskytuje praktické a procesní aspekty přípravy investic a projektů v zastavěném prostředí.

Závěry konference a Krakovská deklarace Konference byla zakončena prezentací Krakovské deklarace „Nový evropský Bauhaus: Dědictví a transformace“, kterou společně vydaly ACE, Europa Nostra a ICOMOS a která předkládá sedm klíčových doporučení pro budoucnost evropského zastavěného prostředí, od upřednostňování renovací a adaptivního opětovného využití, zavádění inovací a tradičních znalostí, zvyšování kvalifikace a účasti občanů až po kritéria kvality, vzájemné učení a rizika řízení a připravenost.

Plné znění Krakovské deklarace: ace-cae.eu/ wp-content/uploads/2024/12/ACE-Europa-Nostra-ICOMOS-joint-statementV15122024.pdf

Vydání

1/25

Valná hromada ACE Dne 29. listopadu navázala valná hromada ACE. Za ČKA se valné hromady účastnili předseda Jan Kasl, 1. místopředsedkyně představenstva Markéta Zdebská, 2. místopředseda Petr Lešek, členové představenstva David Mateásko, Pavel Martinek a Zdeněk Trefil a také ředitelka Kanceláře ČKA Dagmar Mošnerová.

Informace o dohodě o vzájemném uznávání odborné kvalifikace mezi EU a Kanadou Jedná se o první dohodu svého druhu o vzájemném uznávání podle dohody CETA, ale také o první dohodu o vzájemném uznávání odborných kvalifikací, kterou má EU uzavřít. Nejenže podpoří větší profesní výměnu a spolupráci, ale také pomůže posílit sdílené hodnoty kvalitní architektury.

Pracovní skupiny Proběhla reorganizace pracovních skupin. Poté, co se practice committee poslední dva roky věnovala převáženě AI, dohodlo se, že tomuto tématu se bude věnovat samostatně ustanovená skupina AI. Byly nově založeny pracovní skupiny Housing a Památková péče. Tématu se za ČKA v rámci ACE věnuje Pavel Martinek.

Soutěže Pokračuje projekt Connect-arch, portál zpřístupňující soutěže ve středoevropském prostoru. ČKA se projektu účastní jako partner.

BIM – Prezentace podcastu ARCHI'VOICES: 5 evropských reflexí BIMu V této sérii se sešlo pět renomovaných odborníků z Rakouska, České republiky, Dánska, Itálie a Polska, aby se podělili o své zkušenosti v oblasti informačního modelování budov (BIM).

Za Českou republiku se podcastu zúčastnil Aleš Marek, vedoucí BIM skupiny ČKA. smartlinks. audiomeans.fr/l/archivoices-a425f6ce

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

AKTUALITY

13

Rada EU přijala revidované nařízení o stavebních výrobcích Rada přijala v listopadu nařízení o stavebních výrobcích (CPR). Jedná se o poslední krok v rozhodovacím procesu, který aktualizuje stávající pravidla EU v této oblasti. Cílem nového nařízení je harmonizovat pravidla EU pro uvádění těchto výrobků na trh, usnadnit jejich volný pohyb na jednotném trhu, snížit administrativní zátěž a podpořit oběhové hospodářství a technologický rozvoj v tomto odvětví.

Společnost přátel starožitností Dubrovníku, Chorvatsko

Laureáti European Heritage Awards 2024

Hodnotový řetězec výstavby: Jak mohou architekti hrát větší roli?

Pracovní skupina internacionalizace se poslední dva roky zabývala tématem role architekta.

Vznikla publikace, která nastiňuje realizovatelné strategie pro zvýšení profesního vlivu architektů v celé Evropě. ace-cae.eu/wp-content/ uploads/2024/12/ACE_Value_Chain_ISBN.pdf

Rehabilitace věže Tsiskarauli, Akhieli, Gruzie

■ 25

Udržitelná architektura V listopadu Rada evropských architektů sestavila s Evropským fórem pro bydlení dopis, v němž vyzývá k opětovnému zřízení skupiny URBAN v Evropském parlamentu.

Schéma tradičních zemědělských budov, Irsko

Směrnice o energetické náročnosti budov Nová směrnice byla schválena Parlamentem a Radou – u budov se bude povinně měřit uhlíková stopa po celou dobu životnosti, stanovily se normy energetické náročnosti atd. Je nutno podpořit spolupráci se zainteresovanými organizacemi.

Historický důl Ignacy, Rybnik, Polsko

Nové Investiční pokyny pro NEB EK a JASPERS (poradenský program financovaný Evropskou investiční bankou) zveřejnily investiční pokyny pro Nový evropský Bauhaus, praktický průvodce tím, jak uplatňovat základní hodnoty a zásady fungování NEB v projektech zastavěného prostředí, zejména v budovách a veřejných prostranstvích. Vysvětluje přidanou hodnotu NEB. new-european-bauhaus.europa.eu/tools-and-resources/neb-investment-guidelines_en Podrobněji viz www.cka.cz/svet-architektury/ aktualne/novinky/zpravy-z-ace ace-cae.eu

□ 26

NOVÁ PLATFORMA ACE HUB: PROPOJENÍ ARCHITEKTŮ NAPŘÍČ EVROPOU

Kostel v Alma Vii, Rumunsko

Dne 26. února představila Evropská rada archi‑ tektů (ACE) novou digitální platformu ACE Hub, jejíž cílem je usnadnit spolupráci a networking mezi evropskými architekty.

Vydání

1/25

Platforma, financovaná z programu Creative Europe, nabízí prostor pro sdílení profesních příležitostí, novinek, událostí i odborných diskusí. hub.ace-cae.eu

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

AKTUALITY

14

□ 27

ODPOVĚDNOST AUTORIZOVANÝCH OSOB ZA VADY PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE VE SVĚTLE § 2629 A § 2630 OBČANSKÉHO ZÁKONÍKU

Od pádu Trojské lávky v roce 2017 bylo o odpovědnosti autorizovaných osob za vady projektové dokumentace napsáno hodně, náš článek přináší zamyšlení nad ustanoveními § 2629 a § 2630 občanského zákoníku, která jsou v účinnosti již více než deset let a pro autorizované osoby mohou v praxi přinášet nemalá rizika.

Vzhledem k tomu, že je projektová dokumentace nedílně spojena se stavbou, jsou obě citovaná ustanovení upravena v části občanského zákoníku týkající se stavby jako předmětu díla.

Projektovou dokumentaci lze považovat za dílo s nehmotným výsledkem.

Projektová dokumentace je vadná v případě, kdy neodpovídá smlouvě. Z tohoto důvodu je klíčové ji, resp. její jednotlivé stupně, přesně specifikovat v samotné smlouvě o dílo s investorem v pozici objednatele. Tím bude jasně vymezeno, co se od autorizované osoby očekává a v jakém rozsahu a standardu má být projektová dokumentace zhotovena. Za vadu se nad rámec sjednaného považují také nedodělky, nesoulad s obecně závaznými právními předpisy nebo nedodržení technických norem, které jsou závazné. Úroveň a kvalitu provedení projektové dokumentace lze poměřovat i optikou právně nezávazných standardů a metodických nástrojů vydávaných profesními komorami (např. Standard služeb architekta – pozemní stavby). Tyto nezávazné předpisy mohou být ve vztahu k určení vadnosti díla rovněž vhodnou pomůckou.

Výkladové nejasnosti při aplikaci § 2629 a § 2630 občanského zákoníku Lhůta pro oznámení skrytých vad Občanský zákoník uvádí, že právo ze skryté vady stavby je možné uplatnit do pěti let od jejího převzetí, a dále uvádí, že totéž platí o skryté vadě projektové dokumentace a o jiných obdobných plněních1.

Od kdy ale tedy začíná běžet lhůta pro oznámení skrytých vad projektové dokumentace?

U odborné veřejnosti dominuje právní názor, že lhůta začíná běžet až od okamžiku převzetí stavby, nikoliv od převzetí projektové dokumentace. Důvodem může být fakt, že od odevzdání projektové dokumentace, včetně zajištění povolovacího procesu pro výstavbu, do zahájení a dokončení stavby mnohdy uplyne více než pět let. Mohla by tedy nastat situace, kdy podstatná část lhůty či celá lhůta pro vytknutí skrytých vad projektové dokumentace uplyne ještě před samotným započetím či dokončením stavby, kdy se vada fakticky projeví. Objednatel by tak svá práva nemohl efektivně uplatňovat.

Druhý právní názor odborné veřejnosti se kloní k tomu, že pětiletá lhůta pro uplatnění skrytých vad projektové dokumentace začíná běžet již od převzetí projektové dokumentace objednatelem.

Tento názor je podpořen tím, že autorizovaná

osoba předem neví, v jakém časovém horizontu bude stavba započata a dokončena, a vyjma řádné projekční přípravy nezbytné pro získání povolení záměru to ani nemůže ovlivnit. Objednatel v pozici investora může rozhodnout o pozastavení projektu (např. z důvodu nedostatku financí, pro změnu investičního záměru nebo dojde ke změně politické reprezentace apod.) a vrátit se k projektu až za několik let. V takovém případě by nebylo spravedlivé, aby docházelo ke svévolnému prodlužování lhůty pro oznámení práva ze skryté vady v neprospěch autorizované osoby.

Navíc pokud by soud nepřiznal objednateli právo ze skryté vady pro jeho opožděné uplatnění, má ze zákona i jiné nároky vůči autorizované osobě (např. nárok na náhradu škody).

1. § 2629 občanského zákoníku: (1) Soud nepřizná právo ze skryté vady, kterou objednatel nevytkl bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby, namítne-li druhá strana, že vada nebyla vytknuta včas.

Totéž platí o skryté vadě projektové dokumentace a o jiných obdobných plněních.

(2) Prováděcí právní předpis může v odůvodněných případech stanovit zkrácení lhůty uvedené v odstavci 1 pro některé části stavby až na dva roky. Ujednají-li strany zkrácení této lhůty, nepřihlíží se k tomu, je-li objednatel slabší stranou.

(3) Je-li objednatelem spotřebitel a projeví-li se vada v průběhu dvou let od převzetí, má se za to, že stavba byla vadná již při převzetí, ledaže to povaha vady vylučuje.

Tato doba neběží po dobu, po kterou objednatel nemůže stavbu užívat, v případě, že vadu vytkl oprávněně.

Nárok na náhradu škody Nárok na náhradu škody je nutné uplatnit v promlčecí lhůtě, která činí tři roky a počíná běžet okamžikem, kdy se poškozený o škodě měl a mohl dozvědět (lhůta subjektivní), nejpozději však do deseti let ode dne, kdy škoda vznikla (lhůta objektivní). Při úmyslném způsobení škody je tato lhůta prodloužena na patnáct let. Jedná se tak o další možnost, jak může objednatel svá práva efektivně bránit v delším časovém horizontu, tedy až v průběhu či po dokončení stavby.

Společná odpovědnost autorizované osoby se zhotovitelem stavby Druhé problematické ustanovení, § 2630 občanského zákoníku, zakládá mimo jiné solidární odpovědnost zhotovitele stavby s dodavatelem stavební dokumentace. Dodavatel stavební dokumentace se této odpovědnosti zprostí, pokud prokáže, že vadu stavby nezpůsobila chyba ve stavební dokumentaci. Problematické může být uplatnění § 2630 občanského zákoníku za situace, kdy projektovou dokumentaci dodává osoba odlišná od zhotovitele stavby, kterou si zajistil objednatel v pozici investora sám. Toto je v praxi zcela běžný model, zejména u veřejných zakázek. Dle § 2630 občanského zákoníku by tak objednatel měl mít právo i vůči dodavateli projektové dokumentace požadovat odstranění samotných vad stavby. K tomu však není autorizovaná osoba oprávněna a velmi čas-

Vydání

1/25

to ani technicky vybavena, protože se (vyjma dozoru) na samotné výstavbě fakticky nepodílí.

Do úvahy tak přichází odstranění vad stavby na náklady autorizované osoby. Nelze ani vyloučit právo objednatele požadovat slevu z ceny stavby, a to jak po autorizované osobě, tak po zhotoviteli stavby, případně i po obou s ohledem na jejich solidární odpovědnost. Vůči zhotoviteli stavby bude situace jednodušší, neboť pokud ještě výstavba probíhá nebo objednatel uplatnil zádržné po dokončení stavby, může vůči zhotoviteli jednostranně započítat pohledávky (v tomto případě pohledávky zhotovitele stavby na doplacení ceny stavebního díla a pohledávky objednatele na slevu z ceny díla). V případě uplatnění slevy z ceny stavby vůči autorizované osobě se jedná o poměrně kuriózní záležitost, a to nejen z důvodu, že autorizovaná osoba není smluvní stranou smlouvy o dílo na zhotovení stavby, ale i z důvodu, že započtení vzájemných nároků objednatele a autorizované osoby již tou dobou nebude zpravidla možné, protože jejich smluvní vztah již skončil. Pokud ještě probíhá autorský dozor, částka k započtení, tj. cena za autorský dozor, resp. jeho nezaplacená část by byla zřejmě marginální k požadované slevě z ceny stavby.

Jednalo by se tedy o velmi nestandardní soudní spor, kdy by objednatel žaloval na slevu z ceny stavby autorizovanou osobu, která stavbu fakticky nezhotovila, není smluvní stranou smlouvy o dílo na její zhotovení a nedostala ani zaplaceno za to, z čeho má být sleva poskytnuta. Vedení takového soudního sporu považujeme za velmi nepravděpodobné, a jelikož se jedná o solidární odpovědnost zhotovitele stavby a dodavatele projektové dokumentace, jeví se jako vysoce pravděpodobné, že nárok objednatel uplatní vůči zhotoviteli stavby, u kterého se i předpokládá, že je ekonomicky silnější subjektem oproti autorizované osobě.

Je možné se odchýlit od § 2629 a § 2630 občanského zákoníku, upravit lhůty a okamžik jejich běhu jinak, nebo je dokonce zcela vyloučit?

Vzhledem k tomu, že se pohybujeme v oblasti závazkového práva, je možné (avšak s určitými výjimkami) tato práva smluvně modifikovat či zcela vyloučit. Nadto občanský zákoník uvádí, že si osoby mohou ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona, pokud to zákon výslovně nezakazuje. Zakázaná jsou potom ujednání, která porušují dobré mravy, veřejný pořádek či právo na ochranu osobnosti.

Ustanovení § 2629 odst. 1 a 3 a § 2630 občanského zákoníku považujeme za dispozitivní, tj. dle našeho právního názoru se jedná o ustanovení, od kterých je možné se odchýlit, avšak s jednou výjimkou, na kterou je třeba pamatovat, a tou je ochrana tzv. slabší strany, uvedená v § 2629 odst. 2 občanského zákoníku. Je-li objednatel slabší stranou, typicky spotřebitelem, a pokud si smluvní strany zákonnou pětiletou lhůtu zkrátí, nepřihlíží se k tomu. Výjimkou může být, pokud zkrácení lhůty stanoví přímo právní předpis.

Stejný princip platí i na solidární odpovědnost zhotovitele stavby a autorizované osoby. I tento

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

AKTUALITY

15

paragraf považujeme za dispozitivní ustanovení, od něhož se mohou smluvní strany odchýlit.

Lze si tak představit situaci, kdy si objednatel a autorizovaná osoba ujednají úplné vyloučení solidární odpovědnosti autorizované osoby se zhotovitelem stavby, v praxi to však ale nemusí být objednateli akceptováno.

S ohledem na výše uvedené se přikláníme k názoru, že pětiletá lhůta v § 2629 občan‑ ského zákoníku, resp. počátek jejího běhu, by měl být vykládán tak, že lhůta běží od převzetí projektové dokumentace objednatelem, niko‑ liv až od předání samotné stavby, u které není jisté, zda a kdy bude dokončena. Pro vyloučení pochybností by bylo vhodné na to při uzavírá‑ ní smluv pamatovat a okamžik rozhodný pro počátek běhu lhůty do smlouvy výslovně za‑ kotvit. Lze rovněž doporučit v rámci ochrany autorizovaných osob, aby došlo při sjednávání smluv ke zkrácení zákonné lhůty pro oznámení skrytých vad projektové dokumentace, pokud nejde o smlouvu uzavíranou s osobou v pozici slabší strany (typicky se spotřebitelem). A v ne‑ poslední řadě lze doporučit se pokusit smluvně sjednat modifikaci či úplné vyloučení solidární odpovědnosti zhotovitele stavby s dodavatelem stavební dokumentace upravené v § 2630 ob‑ čanského zákoníku.

■ 26

Urbanistický projekt roku 2021 – Urbanistická studie nové městské čtvrti Bohdalec-Slatiny – brownfield Strašnice. Nadhled ze severozápadu. Autoři: Jiran a partner architekti, SUM Architekti / Zdeněk Jiran, František Štáfek, Petr Máša. Zadavatel: Městská část Praha 10

■ 26

Mgr. Martina Křižková, advokátka Mgr. Lenka Hanková, advokátní koncipientka

GREATS ADVOKÁTI – KOMPLEXNÍ PRÁVNÍ SERVIS NEJEN PRO ARCHITEKTY Podpora při účasti v soutěžích o návrh, v zadávacích řízeních na veřejné zakázky, při jednání s veřejnými zadavateli i soukromými investory, příprava, kontrola a revize smluv o dílo, subdodavatelských smluv, licenčních smluv na užití autorských děl, zajištění požadavků na udržitelnost projektů a další.

Urbanistický projekt roku 2019 – Rozvoj Brněnského výstaviště. Autoři: ARCHTEAM PROJEKTOVÁ KANCELÁŘ, s. r. o. + RadaArchitekti, s. r. o. / Pavel Rada, Milan Rak, Alena Režná, Martina Řehořová. Zadavatel: Statutární město Brno

■ 28 ERRATA

V Bulletinu ČKA 4/2024 jsme na s. 59 chybně uvedli autory Urbanistické studie nové městské čtvrti Bohdalec-Slatiny, vítěze soutěže Urbanistický projekt roku 2021 – a zaměnili jsme je za vítěze soutěže Urbanistický projekt roku 2019. Uvádíme informace na pravou míru a oběma autorským týmům se za toto nedopatření omlouváme.

Vydání

1/25

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

AKTUALITY

16

®

PIER 27, TORONTO, KANADA ARCHITECTS—ALLIANCE, ARCHITECTSALLIANCE.COM FOTO: ©JAMES BOMBALES / VŠECHNA PRÁVA VYHRAZENA

c

e

g

r

a

.

c

z

Akcelerujte své podnikání díky chytrým nástrojům

Jednou ze stěžejních oblastí, kterým se ČKA plně věnuje, je podpora architektonických soutěží jako základního nástroje k výběru projektanta. Z tohoto důvodu Komora posuzuje soutěžní podmínky, vydává rozhodnutí o regulérnosti nebo neregulérnosti soutěží, propaguje dobré příklady a působí na zlepšení zákonného předpisu. Zadavatelům nabízí odborné konzultace zdarma a pořádá semináře na téma architektonických soutěží pro porotce, zadavatele i organizátory.

Představujeme výsledky soutěží ukončených v uplynulém čtvrtletí.

Výsledky všech architektonických soutěží stejně jako přehled probíhajících a připravovaných soutěží viz www.cka.cz

Revoluční 30, Praha

1. cena muoto + peer / Daniel Struhařík, Jan Urbášek, Georgi Dimitrov, Gilles Delalex, Yves Moreau

Architektonická soutěž s workshopem

Rekonstrukce a revitalizace obchodního domu Breda, Opava

1. cena atelier gram + OFFICE Kersten Geers David Van Severen + Spolka

Veřejná zakázka na služby zadávaná v řízení se soutěžním dialogem 5 odevzdaných návrhů

Zkvalitnění a rozvoj sídliště Čs. odbojářů v Chodově

1. cena Eliška Málková, Matěj Čunát, Jakub Herza, Sebastian Sticzay, Marie Štefanová

Jednofázová užší projektová urbanisticko-architektonickokrajinářská soutěž

4 odevzdané návrhy

5 odevzdaných návrhů

Městská hora Beroun Jednofázová otevřená projektová krajinářsko-architektonická soutěž

Odměna (ceny nebyly uděleny) studio-relinkt / Štěpán Špoula

2 odevzdané návrhy

Vydání

1/25

Městská knihovna v Kolíně Jednofázová otevřená projektová architektonická soutěž

1. cena Adam Rujbr Architects / Adam Rujbr, Marie Ulíková, Kateřina Gayerová

47 odevzdaných návrhů

Sekce

BULLETIN ČKA

VÝSLEDKY SOUTĚŽÍ

Strana

18

Revitalizace Masarykova náměstí Odry Jednofázová otevřená projektová architektonicko-urbanistická soutěž

1. cena TŘI.ČTRNÁCT architekti / Ondrej Palenčar. Patricia Pecková, Simona Vykydalová, Denis Orinčák, Vít Křeček

Jednofázová otevřená projektová architektonická soutěž

1. cena AXXI / Luděk Šimoník, Jan Stolek, Anna Kabeláčová, Šimon Klein, Vít Staudinger, Ingrid Spáčilová

Dvoufázová otevřená projektová krajinářská soutěž

Jednofázová otevřená projektová architektonická soutěž

Územní plán České Budějovice Soutěžní dialog

1. cena Studio MAP, Pavel Hnilička Architects + Planners a OMGEVING cv

5 odevzdaných návrhů

42 odevzdaných návrhů

Smetanovy sady Jeseník

1. cena Lenka Iľová, Ivo Urbánek, Mikuláš Ott

6 odevzdaných návrhů

14 odevzdaných návrhů

Bytový dům J. K. Tyla, Valašské Meziříčí

Bývalá pošta, budoucí úřad v Táboře

1. cena Barbora Kubická, Júlia Bobríková

12 odevzdaných návrhů

Freiwaldovo náměstí, Hronov Jednofázová užší projektová urbanistická soutěž

1. cena re:architekti studio / David Pavlišta, Ondřej Synek, Jan Vlach, Jiří Žid, Jan Čech, Martin Kunc, David Pfann

3 odevzdané návrhy

Vydání

1/25

Sekce

BULLETIN ČKA

VÝSLEDKY SOUTĚŽÍ

Strana

19

Náměstí Republiky v Plzni Jednofázová otevřená projektová architektonická soutěž

1. cena MAAUS / Jakub Czapek, Miroslava Zadražilová, Karolina Wojtek

Lávka přes Vltavu, Výstaviště České Budějovice – areál SKP Jednofázová otevřená projektová architektonická soutěž

12 odevzdaných návrhů

1. cena Sdružení MDS projekt a Prokš Přikryl architekti / Marek Přikryl, Martin Prokš, Jan Bursa, Mario Guisasola

20 odevzdaných návrhů

Galerie cti U Koruny, Hradec Králové Dvoufázová užší projektová architektonicko-výtvarná soutěž 5 odevzdaných návrhů

1. cena Collcoll, Bauhanz / Jiří Hanzlík, Michal Liska, Denisa Dolanská, Veronika Hušková, Anna Fiedlerová, Karolína Suchá, Pavel Ibl

Sportovní hala pro dráhovou cyklistiku a atletiku, Brno

1. cena ov architekti / Jiří Opočenský, Štěpán Valouch, Ondřej Králík, Norbert Lichý

Jednofázová užší projektová architektonická soutěž 8 odevzdaných návrhů

Revitalizace sídliště Zelená Louka v Trutnově

1. cena Ormigon / Jakub Popela, Vilém Kocáb, Alena Popelová

Jednofázová otevřená projektová urbanisticko-krajinářská soutěž 6 odevzdaných návrhů

Obytný soubor Blanice – regenerace sídliště Hlinky, Týn nad Vltavou

1. cena David Neuhäusl, Matěj Hunal, Ivan Gogolák, Lukáš Grasse

Jednofázová užší projektová urbanisticko-architektonická soutěž 5 odevzdaných návrhů

Vydání

1/25

Sekce

BULLETIN ČKA

VÝSLEDKY SOUTĚŽÍ

Strana

20

Praha zítra?

Propojené město Výstava o kolejové dopravě

2 7 / 0 3 – 2 6 / 1 0

C entrum A rchitektury a M ěstského P lánování Vyšehradská 51, Praha 2, úterý–neděle, 9.00–21.00, vstup zdarma www.praha.camp

CAMP je financován Magistrátem hlavního města Prahy.

téma Nový stavební zákon Vydání

1/25

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

22

Stavíme podle nových pravidel: Klíčové změny stavebního zákona v praxi Dne 29. července to budou čtyři roky ode dne, kdy byl ve Sbírce zákonů vyhlášen „nový“ stavební zákon1. Ačkoliv by se mohlo zdát, že uplynula již dostatečně dlouhá doba na to kvalifikovaně hodnotit dopady této rekodifikace do praxe, díky (či spíše kvůli) odloženému nabývání účinnosti je stavební zákon jako celek v účinnosti teprve od léta loňského roku.

Odkládací novelou2 byl fakticky zakotven postupný náběh nového stavebního zákona, a to prostřednictvím použitelnosti zákona v tzv. přechodném období. V tomto přechodném období se i po účinnosti nového stavebního zákona ve většině případů postupovalo podle předchozí právní úpravy3. Věcnou novelou4 pak byla stanovena nová účinnost stavebního zákona k 1. 1. 2024 (původní účinnost byla od 1. 7. 2023). Dle přechodného období se přitom k 1. 1. 2024 podle nového stavebního zákona postupovalo pouze ve věcech týkajících se vyhrazených staveb (tj. dopravní a průmyslové stavby uvedené v příloze č. 3 nového stavebního zákona). Ve zbytku se i nadále postupovalo podle „starého“ stavebního zákona, a to až do konce tohoto období, tedy do 30. 6. 20245. V praxi tak ještě dnes podstatná část řízení „dojíždí“ podle „starého“ stavebního zákona, neboť byla v přechodném období zahájena, ale nestihla se do jeho konce dokončit6. Případně byla zahájena i dávno před tím, neboť mnohá povolovací řízení trvají i mnoho let. Praxe si tedy na přijaté změny teprve postupně zvyká a sžívá se s nimi, s čímž je spojeno i odstraňování nedostatků, často technického rázu, které zatím plynulost realizace přijatých změn v praxi komplikují.

V tomto článku představíme hlavní změny, které nový stavební zákon přinesl do praxe.

Ještě předtím je však vhodné zmínit, že z většiny zásadních změn, které byly esencí původního vládního návrhu z roku 20197 a představovaly skutečné zjednodušení stavebního řízení, bylo v rámci legislativního procesu upuštěno a do praxe se tak vůbec nedostaly.

Původní myšlenka „jeden úřad – jedno řízení – jedno razítko“ tedy bohužel zůstala spíše marketingovým heslem, když se tyto změny ukázaly jako politicky neprůchozí. Zásadní vliv na finální podobu stavebníVydání

1/25

ho zákona měly již zmiňované novely vydané po jeho přijetí a vyhlášení ve Sbírce zákonů. Zejména pak věcná novela č. 152/2021 Sb. připravená Ministerstvem pro místní rozvoj zrušila řadu progresivních změn, které měly potenciál přinést skutečnou reformu stavebního práva v České republice.

Věcnou novelou došlo k úplnému upuštění od vytvoření nové soustavy státní stavební správy v čele s Nejvyšším stavebním úřadem (po vzoru katastrálních úřadů).

Stavební správu tak nadále i po 1. 7. 2024 vykonávají obecní úřady územních samosprávných celků (obce a kraje) v přenesené působnosti. Jejich počet se přitom nijak výrazně nesnížil, když dle vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj8 existuje aktuálně 607 stavebních úřadů (původně jich bylo přibližně 700). V této otázce tedy k reformě, která stála na základním pilíři „jeden úřad – jedno razítko“, nedošlo, a nadále tak mj. trvá i riziko systémové podjatosti, která může nastat vždy, když na povolení či zamítnutí záměru má daná obec či kraj vlastní zájem a rozhodují o tom její zaměstnanci.

Dále věcná novela navrátila zpět podkladové akty – typicky závazná stanoviska a vyjádření dotčených orgánu. Původní návrh spočívající v integraci agend dotčených orgánů do stavebních úřadů (byť s výjimkami ve věcech zvláštně chráněných území přírody a památek, památkových rezervací a památkových zón), který by měl potenciál řízení výrazně zjednodušit a zrychlit, tedy také nakonec realizován nebyl. Tyto skutečnosti mají významný vliv na aktuální podobu českého stavebního práva a bohužel vedou k závěru, že původní snahy o zjednodušení a zrychlení povolovacích procesů v České republice naplněny nebyly.

Nový stavební zákon však i přes výše uvedené ústupky a kompromisy přináší řadu významných změn, které Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

23

jsou zcela jednoznačně změnami k lepšímu oproti předchozí právní úpravě.

Kategorizace staveb: přehlednější pravidla pro povolování stavebních záměrů

Integrace územního a stavebního řízení: klíčová změna pro rychlejší povolovací procesy

Nový stavební zákon dále přináší změnu v oblasti hmotného práva, a tou je jasně definovaná kategorizace staveb. Kategorizace staveb by měla odstranit dosavadní nejednotný přístup a přispět k vyšší transparentnosti v rámci povolovacích procesů prostřednictvím předem vymezených pravidel povolování a následné kontroly pro každou z těchto kategorií.

Stavby se nově dělí na drobné, jednoduché, vyhrazené a ostatní. Drobné stavby představují nejjednodušší typy staveb, které nepotřebují žádné povolení ani kolaudaci. I tyto však musí být v souladu s hmotným právem, tj. zejména s požadavky na výstavbu a s územně plánovací dokumentací. Jedná se o stavby, u nichž se předpokládá minimální vliv na okolí. Cílem je u těchto drobných staveb odstranit mnohdy nadbytečnou byrokracii v rámci jejich povolování. Povolení jednoduchých staveb již podléhá jednotnému řízení o povolení záměru, přičemž se očekává, že u těchto staveb bude řízení rychlejší, než je tomu např. u staveb vyhrazených. Řízení o povolení jednoduchých staveb nicméně stále bude zahrnovat kontrolu souladu stavby s územně plánovací dokumentací, požadavky na výstavbu, technickými normami a dalšími požadavky podle § 193 stavebního zákona. Do jednoduchých staveb spadají například rodinné domy a menší bytové domy. Příloha č. 1 a 2 k novému stavebnímu zákonu obsahuje taxativní výčet staveb spadajících do těchto dvou kategorií.

V příloze č. 3 je pak obsažen taxativní výčet vyhrazených staveb. Jedná se např. o specifické stavby dopravní a technické infrastruktury. Ve věci povolení vyhrazených staveb rozhoduje specializovaný Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ).

Stavby, které nejsou uvedeny ani v jedné z příloh stavebního zákona, pak spadají do zbytkové kategorie tzv. ostatních staveb. Co přesně do této kategorie staveb spadá, není na první pohled tak jednoznačné. Bude se jednat např. o běžné stavby pro bydlení přesahující parametry jednoduchých staveb, zejména bytové domy, dále stavby občanské vybavenosti (zdravotní a sociální zařízení, školy), pozemní komunikace (s výjimkou dálnic, ty spadají do staveb vyhrazených dle přílohy č. 3) ad. Do této kategorie budou patrně spadat i stavby, které by jinak spadaly do kategorie drobných staveb, ale byl u nich překročen některý z zákonem daných parametrů, aniž by výslovně spadaly do kategorie jednoduchých staveb.

Stavebníci si budou muset určit, do které z kategorií zamýšlený záměr spadá, a tomu uzpůsobit stavební dokumentaci a komunikaci s úřadem. V důsledku kategorizace by mělo dojít ke snížení počtu nadbytečných povolovacích řízení u drobných staveb, kterých je více, než staveb ve volném režimu podle předchozí právní úpravy, a tím mj. k možnosti soustředit kapacity stavebních úřadů na komplexnější stavební záměry.

První zásadní změnou, kterou nový stavební zákon přinesl, je sloučení územního a stavebního řízení do jediného povolovacího procesu. Tato změna zrcadlí dlouhodobě vznášený požadavek (nejen) odborné veřejnosti po zjednodušení a zrychlení stavebního řízení, které bylo za předchozí právní úpravy často kritizováno zejména pro svoji složitost a časovou náročnost.

Dřívější samostatné řízení o vydání územního povolení a na něj navazující stavební řízení, případně společné řízení, nahrazuje nově jednotné řízení o povolení záměru, které je spíše v podrobnosti předchozího územního řízení, doplněného o posouzení požadavků na statiku a požární bezpečnost9. V tomto řízení stavebník podává pouze jednu žádost, která nahrazuje dřívější samostatnou žádost o územní rozhodnutí a stavební povolení. Tato změna si klade mj. za cíl odstranit případné duplicity a zjednodušit celý povolovací proces.

Stavební úřad tak současně posuzuje navrhovaný záměr jak z hlediska územního plánování, tak z hlediska technických požadavků na stavby. Ministerstvo pro místní rozvoj si od této zásadní procesní změny slibuje o třetinu rychlejší povolovací proces, než tomu bylo za předchozí právní úpravy.

Otázkou však zůstává, jak bude probíhat počáteční implementace této změny do praxe. Je možné, že po určitou dobu bude pro stavební úřady komplikované nová pravidla aplikovat. Stavební úřady si novou procesní úpravu, postupy a pravidla s tím spojené, teprve osvojují. Tento proces přitom může zpočátku přinášet jistá rizika spojená s implementací nové úpravy do praxe, jako je požadavek na zvýšené nároky na odborné znalosti úředníků (tím, že dojde ke spojení dříve de facto dvou oddělených řízení, bude nyní v rámci jednoho řízení řešeno širší spektrum odborné problematiky), což může v konečném důsledku vést k dočasné vyšší chybovosti při vydávání rozhodnutí.

Digitalizace stavebního řízení: krok k transparentnějšímu a rychlejšímu povolování staveb Další změnou, kterou nový stavební zákon přinesl, či spíše měl přinést, je digitalizace stavební agendy prostřednictvím portálu stavebníka, evidence stavebních postupů, digitálních úložišť a dalších informačních systému stavební správy. Do tohoto projektu však zasáhly několikeré změny vyvolané ze strany Ministerstva pro místní rozvoj i Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, které skončily v podstatě jeho krachem a přijetím odkládací novely č. 437/2024 Sb., která ponechala v účinnosti portál stavebníka a úložiště projektových dokumentací, ale odložila národní geoportál územního plánování k 1. 7. 2025 a evidenci stavebních postupů (tj. originální správní a transakční spis stavebních úřadů) k 1. 1. 2028.

Vydání

1/25

Zpřísnění podmínek pro dodatečné povolení staveb: Nová pravidla pro legalizaci černých staveb Nový stavební zákon přináší významné zpřísnění podmínek pro dodatečné povolení tzv. černých staveb, tedy staveb realizovaných bez potřebného povolení. Tato Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

24

opatření si kladou za cíl omezení nelegální výstavby.

Legalizace černé stavby je nově možná pouze za splnění těchto podmínek: → Stavebník uhradí pokutu udělenou za přestupek; pokuta musí být uhrazena v určené lhůtě. → Stavba nebude vyžadovat rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazů podle jiného právního předpisu (například zákazy týkající se ochrany přírody či památkové péče). → Stavba bude splňovat všechny zákonem stanovené požadavky na stavby; pokud by nesplňovala některý z požadavků na umístění stavby (typicky odstupovou vzdálenost od sousedního pozemku), mohla by být legalizována, pokud by s povolením souhlasila dotčená osoba (tedy soused dotčený blízkostí stavby).

Až do současnosti byla možnost dodatečného povolení velmi široká, což bylo ze strany stavebníků často zneužíváno. V původním návrhu stavebního zákona byl pro dodatečné povolení černé stavby zaveden ještě požadavek její výstavby v dobré víře. Ten by však často vedl k nutnosti odstranit i stavby, které by jinak byly zcela v souladu s právními předpisy. Věcná novela proto požadavek na dobrou víru odstranila.

Jednotné environmentální stanovisko: Integrace environmentálních posouzení V oblasti environmentálního posouzení se zavádí novým zákonem č. 148/2023 Sb. jednotné environmentální stanovisko (JES). Tento institut má za cíl zjednodušit a zefektivnit proces povolování staveb tím, že integruje dosud samostatná stanoviska a rozhodnutí týkající se vlivů stavebních záměrů na přírodu, krajinu a životní prostředí do jednoho závazného dokumentu.

JES má vyhodnocovat vlivy záměru na vybrané složky životního prostředí a na životní prostředí jako celek.

Má nahrazovat a integrovat vyjádření, závazná stanoviska nebo rozhodnutí vydávaná podle jednotlivých složkových právních předpisů v oblasti životního prostředí. Konkrétně půjde o podkladové akty vydávané dosud podle zákonů č. 62/1988 Sb., o geologických pracích, č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, č. 289/1995 Sb., o lesích, č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, č. 254/2001 Sb., o vodách, č. 256/2001 Sb., o pohřebnictví, č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií a č. 541/2020 Sb., o odpadech.

JES je představováno jako podstatné zjednodušení, protože jej bude vydávat jeden orgán. V detailu se však ukazuje, že JES může povolování i zkomplikovat, neboť v sobě ukrývá druhou vrstvu podkladových aktů, kterou nezrušil ani nenahradil. Jde o všechna původní stanoviska všech původních složkových orgánů, která se změnila co do formy vyjádření. Orgán vydávající JES si je vyžádá, „pokud je to potřebné“. V takovém případě se lhůta k vydání JES v délce 30 dnů prodlouží o dalších 30 dnů a u složitých případů o dalších 30 dnů, celkem tedy až 90 dnů jen na vydání podkladových aktů pro navazující rozhodování stavebního úřadu. Z hlediska územního nebude JES vydáván pro záměry, které se týkají zvláště chráněných území, jako jsou národní parky, chráněné krajinné oblasti, evropsky významné Vydání

1/25

lokality nebo ptačí oblasti. V těchto případech budou i nadále vydávána závazná stanoviska Agentury ochrany přírody a krajiny a správ národních parků.

Závěr V tomto článku byly přestaveny základní změny přijaté v rámci rekodifikace stavebního práva. Celkově lze konstatovat, že nový stavební zákon má oproti původním představám a původně schválenému znění pouze částečnou ambici odstranit systémové nedostatky předchozí právní úpravy a přinést zjednodušení a urychlení povolovacích procesů. Jeho skutečný dopad na praxi bude záviset také na kvalitě implementace a schopnosti veřejné správy přizpůsobit se novým pravidlům, což se zatím, minimálně ve vztahu k digitalizaci stavebního řízení, nepodařilo. Následující období proto bude rozhodující pro hodnocení, zda nová právní úprava naplnila účel, za kterým byla přijímána, a zda skutečně přispěje ke zrychlení povolovacích procesů při současném zachování vysokých standardů ochrany veřejných zájmů a práv účastníků řízení.

Mgr. František Korbel, Ph.D., Mgr. Karolína Panattoni, advokáti AK HAVEL & PARTNERS

1. Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.

2. Zákon č. 195/2022 Sb., kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon.

3. Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů.

4. Zákon č. 152/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění zákona č. 195/2022 Sb., a některé další související zákony.

5. § 334a stavebního zákona.

6. § 330 odst. 1 stavebního zákona.

7. Usnesení vlády č. 448 ze dne 24. června 2019.

8. Vyhláška č. 130/2024 Sb., o stanovení obecních stavebních úřadů.

9. § 158 a § 182 a násl. stavebního zákona.

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

25

Aktuální změny ve stavebním právu

Nový stavební zákon nabyl plné účinnosti 1. července 2024, přičemž za své krátké účinnosti prošel již velkými změnami a další novely se chystají v roce 2025. Poslední novela stavebního zákona, označovaná jako tzv. legislativní bypass, nabyla účinnosti 21. prosince 2024.

Bypass stavebního řízení Cílem bypassu bylo vyřešit problémy způsobené digitalizací stavebního řízení, ale primárně ve vztahu ke stavebním úřadům. V případě projektantů bypass mnohé nezměnil, stále je nutné projektovou dokumentaci vkládat do evidence elektronických dokumentací přes portál stavebníka a není možné ji předkládat stavebnímu úřadu v listinné podobě. V praxi však dochází k mylné představě, že přes portál stavebníka je nutné podávat i samotnou žádost o povolení záměru. Uvedené bylo nutné před bypassem, jelikož portál stavebníka neumožňoval vložit projektovou dokumentaci bez podání žádosti, nicméně tento stav bypass opravil.

V současné chvíli je tedy možné do portálu stavebníka nahrát samotnou projektovou dokumentaci bez zakládání nového záměru a proces je tedy významně jednodušší. Samotnou žádost o povolení záměru lze podat na stanoveném formuláři standardními způsoby, tedy datovou schránkou nebo poštou, přičemž na projektovou dokumentaci nahranou v portálu stavebníka se pouze ve formuláři odkáže.

Lex OZE III V rámci projednání novely energetického zákona (tzv. lex OZE III) byl v Poslanecké sněmovně načten komplexní pozměňovací návrh, který zásadním způsobem novelizuje nový stavební zákon. Veškeré změny lze nalézt na webových stránkách Poslanecké sněmovny pod sněmovním tiskem 656, mezi nejzásadnější změny však patří následující:

Vydání

1/25

Drobné stavby, které nesplní požadavky na odstupové vzdálenosti od hranice pozemku, budou považovány za jednoduché stavby. V nyní platném stavebním zákoně platí pravidlo, že pokud drobná stavba nesplní požadavek na odstupové vzdálenosti od hranice pozemku (2 metry), je automaticky považována za stavbu ostatní. Uvedené však znamená, že i např. kůlna nebo sauna, pokud nesplní odstupové vzdálenosti, bude vyžadovat kompletní projektovou dokumentaci pro povolení stavby a provádění stavby a dále bude vyžadovat kolaudaci. Novela uvedené mění tím způsobem, že nepůjde o ostatní stavbu, ale jednoduchou, což znamená, že projektová dokumentace a kolaudace nebude vyžadována.

Z jednoduchých staveb budou projektovou dokumen‑ taci vyžadovat pouze stavby pro bydlení, pro rodinnou rekreaci a vodní díla. Ostatní jednoduché stavby budou vyžadovat pouze dokumentaci zpracovanou kvalifikovanou osobou (osoba bez autorizace). Zároveň pouze stavby pro bydlení a rodinnou rekreaci budou vyžadovat kolaudaci, ostatní jednoduché stavby kolaudaci vyžadovat nebudou. Je nutné mít na zřeteli, že stavební zákon za stavbu považuje i změnu dokončené stavby, tedy i pokud bude docházet např. k přístavbě nebo nástavbě stavby pro bydlení, stále bude nutná projektová dokumentace.

Stavby obnovitelných zdrojů energie budou považová‑ ny za drobné stavby do instalovaného výkonu 100 kW. Nyní jsou ve volném režimu stavby OZE do instalovaného výkonu 50 kW, tato hranice se tedy zdvojnásobuje.

Změna terminologie u dokumentací pro povolení záměru. Nově se jednoznačně rozlišuje projektová dokumentace (zpracovaná autorizovanou osobou) a dokumentace, která nemusí být zpracována projekSekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

26

tantem (zde postačí tzv. kvalifikovaná osoba, která nemá autorizaci). Obě dokumentace však mají totožné náležitosti stanovené vyhláškou č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb. Rozdíl je pouze v tom, že projektová dokumentace musí být zpracována autorizovanou osobou a vložena do portálu stavebníka. Dokumentace, která nemusí být zpracována projektantem, nahrána do portálu stavebníka být nemusí a je možné ji předložit v listinné podobě. Části dokumentace, které nejsou předmětem navr‑ hovaného záměru, se neuvádějí. Uvedené pravidlo platilo podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, a nyní se posiluje a bude uvedeno přímo na úrovni stavebního zákona. V praxi uvedené znamená, že dokumentace pro povolení záměru vždy musí odpovídat strukturou a obsahovými náležitostmi vyhlášce č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb, o konkrétní podrobnosti dokumentace však rozhoduje projektant v závislosti na druhu a významu stavby. Stejně tak pokud určitá položka dokumentace s navrhovaným záměrem nesouvisí, projektant uvedené vyplňovat nebude. Jak však bylo řečeno, struktura musí odpovídat vyhlášce, a položka tedy musí být v dokumentaci uvedena, pouze se k ní napíše např. „nesouvisí se záměrem“ Účinnost všech těchto změn je navržena na pátý kalendářní měsíc po dni vyhlášení ve sbírce zákonů.

Novela nyní čeká již pouze na podpis pana prezidenta, a pokud uvedené proběhne v březnu, účinnost nastane 1. srpna 2025.

podle ní při návrhu projektové dokumentace postupovat. Norma však neplatí obecně pro všechny stavby, ale okruh staveb, které musí být přístupné, je stanoven v § 149 písm. b) stavebního zákona. Vždy je nutné tedy normu číst v kontextu s vyhláškou o požadavcích na výstavbu a stavebním zákonem. Bylo by nesprávné aplikovat normu v každém jednotlivém případě bez úvahy, zda vůbec stavba musí být přístupná, či nikoliv.

Výše citované změny představují výčet těch nejzásadnějších změn, které nás v tomto roce čekají, nelze však vyloučit, že další koncepční změny budou následovat.

Je však nutné konstatovat, že s ohledem na blížící se volby již nelze tento rok očekávat přípravu žádné zásadnější novely stavebního zákona a stav, který bude nastaven po výše citovaných novelách, s námi určitou dobu zůstane.

Mgr. Martin Daněk Vedoucí technického oddělení odbor stavebního řádu MMR

Novela autorizačního zákona Novela autorizačního zákona již byla předložena do meziresortního připomínkového řízení minulý rok, nicméně z důvodu zásadních změn v této novele bude nutné meziresortní připomínkové řízení opakovat, přičemž proběhne pravděpodobně v dubnu. Novela se tvoří ve spolupráci s ČKA i ČKAIT, přičemž vyřeší některé výkladové problémy vzniklé v praxi, např. způsob udělování autorizací nebo možnost konání valné hromady distančním způsobem. Největší změnou však je, že nově budou specializace autorizovaných osob stanoveny vyhláškou, nikoliv vnitřními předpisy ČKA nebo ČKAIT. Úprava specializací byla vždy problematická, především ve vztahu ke ČKAIT, kdy některé specializace se překrývaly. Nově bude uvedené stanoveno transparentně vyhláškou, což pomůže právní jistotě samotných projektantů, aby věděli, jaké stavby mohou projektovat, ale zároveň i stavebním úřadům, aby nedocházelo ke zbytečným průtahům v řízení. Účinnost této novely předpokládáme 1. července 2026.

Vývoj v oblasti přístupnosti staveb Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s ČKA i ČKAIT vydalo metodickou pomůcku k aplikaci některých požadavků na přístupnost a zároveň tato metodická pomůcka osvětluje způsob zezávaznění nové normy ČSN 73 4001 Přístupnost a bezbariérové užívání ve vyhlášce o požadavcích na výstavbu, jelikož v praxi dochází stále k výkladovým nejasnostem, kdy je nutné normu použít. Norma je vyhláškou o požadavcích na výstavbu zezávazněna výlučným odkazem, což znamená, že projektant se nemůže od normy odchýlit a musí Vydání

1/25

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

27

Dopady NSZ na projektovou praxi

Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový stavební zákon“), je pro všechny záměry aplikovatelný od 1. 7. 2024. Cílem textu je seznámit projektanty se změnami oproti zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 183/2006 Sb.“), které mohou výrazně zasáhnout do projektové praxe.

1. Rozdělení staveb Ustanovení § 5 stavebního zákona, kde je definován pojem stavba, obsahuje kromě této definice také rozdělení staveb na stavby drobné (příloha č. 1), jednoduché (příloha č. 2), vyhrazené (příloha č. 3) a ostatní (tyto stavby nelze zařadit pod uvedené kategorie).

Stavby drobné uvedené v příloze č. 1 nevyžadují vydání povolení ani kolaudační rozhodnutí, avšak je nutné, aby byly prováděny v souladu s územně plánovací dokumentací (viz § 73 odst. 2 nového stavebního zákona).

Jejich okruh vychází z okruhu staveb uvedených v § 79 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., z něhož však nevyplývala povinnost, že by měly být realizovány pouze v souladu s územně plánovací dokumentací. Nový stavební zákon však tento požadavek zavádí, a pokud by drobná stavba byla provedena v rozporu s územně plánovací dokumentací, pak se stává „černou“ stavbou a stavební úřad by nařídil její odstranění (viz § 250 odst. 1 písm. h) nového stavebního zákona). Takovou stavbu pak nelze jednoduše dodatečně povolit, neboť její uvedení do souladu se stavebním zákonem by vyžadovalo např. schválení změny územního plánu (viz § 254 odst. 3 nového stavebního zákona).

Stavby jednoduché uvedené v příloze č. 2 vždy vyžadují povolení záměru, úlevy se vztahují ke zpracování projektové dokumentace (§ 156 nového stavebního zákona), která nemusí být ve většině případů zpracována autorizovanou osobou, a k dokumentaci pro provádění stavby (§ 160 nového stavebního zákona), která u většiny těchto staveb nemusí být zpracována vůbec. Dále jednoduché stavby nevyžadují vydání kolaudačního rozhodnutí (§ 230 odst. 2 nového stavebního zákona),

Vydání

1/25

vyjma staveb pro bydlení a stavebních úprav souvisejících se změnou v užívání stavby.

Vyhrazené stavby uvedené v příloze č. 3 jsou vymezeny z důvodu stanovení příslušnosti k jejich povolení.

Vyhrazené stavby a stavby s nimi související povoluje pouze Dopravní a energetický stavební úřad.

2. Povolení záměru Podle zákona č. 183/2006 Sb. bylo nutné, aby byl záměr nejprve umístěn územním rozhodnutím, následně povolen stavebním povolením a až poté mohl být realizován. Záměr mohl být dále projednán ve společném řízení, jehož výsledkem bylo vydání společného povolení, kdy byl záměr schválen, tedy umístěn a povolen.

Nový stavební zákon zakotvil pouze jeden institut povolení záměru (§ 197 a § 211 nového stavebního zákona), kterým se záměr umístí a povolí. Dvoukrokové rozhodování je tak minulostí a institut povolení záměru odpovídá původnímu společnému povolení. Zároveň mizí speciální stavební úřady, které povolovaly vodní díla či stavby komunikací a drah, k povolení těchto staveb jsou příslušné stavební úřady, ať již obecní, krajské či Dopravní a energetický stavební úřad.

3. Soulad s územně plánovací dokumentací Soulad s územně plánovací dokumentací v rámci řízení o povolení záměru je podle nového stavebního zákona posuzován stavebním úřadem v rámci řízení (viz § 193 odst. 1 písm. a). Závazné stanovisko úřadu územního Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

28

plánování, který posuzoval soulad s územně plánovací dokumentací podle § 96b zákona č. 183/2006 Sb., již není dle nového stavebního zákona vyžadováno, úřad územního plánování není příslušný k posouzení souladu záměru s územně plánovací dokumentací.

Podstatnou novinkou je skutečnost, že soulad záměru na území obce, která má vydaný územní plán, posuzuje stavební úřad vždy ve vztahu k územně plánovací dokumentaci, nikoliv z hlediska cílů a úkolů územního plánování (§ 193 odst. 1 písm. a) nového stavebního zákona). Soulad záměru s cíli a úkoly územního plánování je posuzován pouze v případě, kdy obec nemá vydaný územní plán (§ 193 odst. 1 písm. b) nového stavebního zákona.

4. Platnost povolení Povolení platí podle § 198 odst. 1 nového stavebního zákona 2 roky od právní moci povolení s tím, že může stavební úřad na základě žádosti stavebníka stanovit platnost v rámci povolení záměru delší, a to až 5 let.

Novinkou oproti zákonu č. 183/2006 Sb. je, že pokud je zahájena realizace stavby v době platnosti povolení, prodlužuje se jeho platnost na 10 let od právní moci povolení (§ 198 odst. 1 nového stavebního zákona).

Pokud by však stavba nebyla dokončena v době platnosti, tedy v době 10 let od právní moci povolení, stává se předmětem odstranění stavby (viz § 250 odst. 1 písm. f) nového stavebního zákona), stává se stavbou „černou“.

5. Žádost o povolení záměru a dokumentace Podle § 184 odst. 2 písm. a) nového stavebního zákona musí být součástí žádosti dokumentace pro povolení záměru. Pokud dokumentace pro povolení záměru není součástí žádosti, není zpracována projektantem (pokud je to dle nového stavebního zákona nutné – viz jednoduché stavby) nebo pokud není vložena do evidence elektronických dokumentací, pak stavební úřad žádost vůbec neprojednává a usnesením ji odloží (viz § 185 odst. 3 nového stavebního zákona). Pokud stavební úřad žádost odloží, může být tato podána znovu.

Podle § 172 odst. 4 nového stavebního zákona stavebník nejpozději s podáním žádosti vloží projektovou dokumentaci do evidence elektronických dokumentací.

Dokumentaci pro povolení záměru, která nemusí být zpracovaná projektantem, může vložit do evidence elektronických dokumentací také stavební úřad, ale projektovou dokumentaci vyžadující autorizační razítko může vložit pouze stavebník, nikoliv stavební úřad.

6. Hlavní projektant Nový stavební zákon v § 14 písm. c) definuje hlavního projektanta jako projektanta pověřeného koordinací při zpracování dokumentace. Hlavní projektant musí být identifikován v projektové dokumentaci (viz vyhláška č. 131/2024 Sb.), neboť jemu bude stavební úřad zasílat vyrozumění o zahájení řízení (§ 188 nového stavebního zákona), vyrozumění o vydání povolení (§ 197 nového stavebního zákona) a vyrozumění o konání závěrečné kontrolní prohlídky při kolaudaci (§ 234 nového stavebního zákona). Hlavní projektant je také povinen se Vydání

1/25

na výzvu stavebního úřadu zúčastnit kontroly (§ 292 nového stavebního zákona).

7. Apelační princip Pokud bude podáno odvolání proti rozhodnutí o povolení záměru a odvolací orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí vydané v řízení o žádosti je v rozporu s právními předpisy nebo že je nesprávné, pak rozhodnutí nebo jeho část změní (viz § 225 odst. 1 nového stavebního zákona). Odvolací orgán by tak neměl rozhodnutí rušit a vracet k novému projednání jako dosud.

8. Projektová dokumentace Projektovou dokumentací se dle nového stavebního zákona rozumí kromě dokumentace pro povolení stavby a dokumentace pro provádění stavby také dokumentace pro odstranění stavby (§ 158 odst. 1). Obsah dokumentací je popsán v § 159 stavebního zákona, přičemž podrobné požadavky na obsah dokumentací jsou uvedeny ve vyhlášce č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb. Dokumentace pro povolení stavby je dokumentace, která odpovídá rozsahu původní dokumentace pro vydání územního rozhodnutí a je doplněná o stavebně konstrukční řešení a požární bezpečnost.

Na základě dokumentace pro povolení stavby není možné zahájit realizaci stavby, stavebník musí podle § 160 stavebního zákona nechat zpracovat dokumentaci pro provádění stavby a tu projednat s orgánem požárního dozoru.

9. Hmotné požadavky Stavební zákon oproti zákonu č. 183/2006 Sb. obsahuje pojmy, které dříve byly definovány v prováděcích právních předpisech, zatímco nyní jsou přímo součástí zákona. Jedná se např. o pojem uliční čára, stavební čára, stavební proluka, bytový dům, rodinný dům (zde došlo k rozvolnění pojmu, neboť rodinným domem je stavba, která může mít až 3 nadzemní podlaží, přičemž poslední podlaží musí být ustoupené o min. 2 m od fasády k uliční čáře). Pojmy jsou obsaženy v § 12 a § 13 nového stavebního zákona.

Nový stavební zákon obsahuje také poměrně rozsáhlé stanovení požadavků na výstavbu, které rozděluje do 3 kategorií (požadavky na vymezování pozemků, na umisťování staveb a technické požadavky na stavby).

Tyto požadavky dále nový stavební zákon rozvíjí v § 139 až § 151. Nový stavební zákon přímo stanoví např. požadavek na soulad umístění stavby s charakterem území (viz § 143), požadavek na zřízení výsadbového pásu (viz § 142) i požadavek na odstup ve vztahu k údržbě stavby (viz § 144).

Požadavky jsou dále podrobněji stanoveny prováděcími právními předpisy. Na základě § 333 nového stavebního zákona prováděcí právní předpis týkající se požadavků na výstavbu vydá Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo dopravy a požadavky mohou také podrobněji stanovit Praha, Brno, Ostrava. Vztah těchto právních předpisů je dle nového stavebního zákona následující: pokud Praha, Brno, Ostrava nestanoví jinak, platí požadavky stanovené Ministerstvem pro místní rozvoj či Ministerstvem dopravy (§ 152 odst. 3). Jedná se o poměrně zásadní odchýlení od Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

29

zákona č. 183/2006 Sb., podle kterého hlavní město Praha mohlo stanovit požadavky na stavby a vyhláška č. 501/2006 Sb. a č. 268/2009 Sb. nebyly na území hlavního města Prahy aplikovány. Nový stavební zákon přistupuje k aplikaci požadavků na území Prahy, Brna a Ostravy odlišně.

Podrobné požadavky jsou stanoveny ve vyhlášce č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu (dále též „vyhláška“), a v pražských, brněnských a ostravských stavebních předpisech, jak je zmíněno dále.

požadavek, že výsadbový pás musí být zřízen, neboť tento požadavek stanoví stavební zákon přímo v § 142.

Vyhláška č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu

Zásadní změnou v části umisťování staveb je problematika odstupů (§ 11), které byly sjednoceny v jeden jediný odstup, a to min. 2 m od hranice pozemku.

Odstup se týká jakýchkoliv staveb, tedy staveb rodinných domů, bytových domů, skladů, administrativních budov apod. Odstup se však neuplatní směrem k pozemkům veřejných prostranství, lze tedy stavbu umístit na hraně uliční čáry, aniž by byl odstup vyžadován. Odstup se také neuplatní pro stavby do výšky 2 m (stavbou je i její část, tedy i pro část staveb do výšky 2 m), pro stavby pozemních komunikací, drah, vodních cest a leteckých staveb, sítě technické a zelené infrastruktury, a dále se neuplatní v místě, kde je způsob zástavby na hranici s pozemkem v místě obvyklý a odpovídá charakteru území či parcelaci. Žádné jiné odstupy vyhláška nestanovuje, je však nutné zmínit, že toto je minimální požadavek. Pokud z charakteru území či vystavěného prostředí nebo z požadavku požární bezpečnosti, ochranného pásma lesa apod. vyplyne požadavek na větší odstup, pak je nutné vnímat všechny tyto okolnosti ve vzájemných souvislostech.

Vazba na normy Novinkou v rámci vyhlášky je způsob práce s normami.

Vyhláška obsahuje přílohu č. 14, kde je uveden seznam norem, na které přímo odkazují ustanovení vyhlášky.

Jedná se o výlučný odkaz na normy, které jsou platné jako celek a nelze se od nich odchýlit jiným, třeba i inovativním řešením. Toto však platí pouze pro normy uvedené v příloze č. 14.

Vyhláška dále obsahuje tak trochu skryté odkazy na určené normy, přičemž souhrn ustanovení vyhlášky, která odkazují na určené normy, je uveden v § 94 vyhlášky. Tento odkaz je tzv. indikativním odkazem, kdy se požadavky uvedené v konkrétním ustanovení považují za splněné, pokud jsou splněny požadavky normy určené ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Od těchto určených norem je možné se odchýlit, pokud se prokáže, že navržené řešení garantuje nejméně základní požadavky na stavby. Určené normy byly zveřejněny ve Věstníku ÚNMZ č. 12/2024, který lze najít na stránkách VĚSTNÍK ÚNMZ – UNMZ. Jsou zde přehledně uvedená jednotlivá ustanovení vyhlášky a k nim vztažené určené normy.

Normy v příloze č. 14 a určené normy uvedené ve Věstníku ÚNMZ jsou z hlediska požadavků na stavby stanovenými vyhláškou č. 146/2024 Sb. jedinými závaznými normami.

Požadavky na vymezování pozemků Vyhláška v § 7 až § 10 stanovuje požadavky na vymezování pozemků, přičemž novinky oproti staré právní úpravě jsou následující:

Doprava v klidu Nově je upraven požadavek na dopravu v klidu, a to tak, že již neodkazuje na normu, ale hodnoty základního počtu stání jsou přímo obsaženy v příloze č. 1 vyhlášky, přičemž za zmínku stojí výpočet pro bydlení, kdy je nutné zřídit 1 stání na 120 m2 podlahové plochy pro bydlení (podlahová plocha je definována v § 13 písm. n) nového stavebního zákona). Podstatnou změnou je také způsob zaokrouhlování, který se řídi matematickými principy.

Výsadbový pás V ustanovení § 9 odst. 3 je uveden požadavek na výsadbový pás, a to ve smyslu „pokud je výsadbový pás navržen, musí mít šířku min. 1 m“. Vyhláška nestanoví Vydání

1/25

Požadavky na umisťování staveb Vyhláška v § 11 až § 15 stanovuje požadavky na umisťování staveb, přičemž novinky oproti staré právní úpravě jsou následující:

Odstupy

Přístupnost Součástí požadavků na umisťování staveb jsou i požadavky na přístupnost (definice uvedena v § 13 písm. d) nového stavebního zákona), které čerpají z vyhlášky č. 398/2009 Sb., jsou obsaženy v několika ustanoveních vyhlášky (§ 7, § 14, § 29, § 30, § 31, § 32, § 34, § 35 apod.) a detailní požadavky jsou stanoveny výlučným odkazem na normu ČSN 73 4001 Přístupnost a bezbariérové užívání. Jedná se o výlučný odkaz a norma musí být respektována, nelze se od ní odchýlit (nejedná se o určenou normu dle § 94 vyhlášky).

Stavební čára Vyhláška stanovuje i požadavky na umístění stavby v souladu se stavební čarou (§ 11), kterou lze odvodit ze stávající zástavby. Pokud je však stavební záměr navrhován do místa, kde zástavba dosud neexistuje, pak se stavební čára navrhuje právě předmětným záměrem (nová budova či budovy zakládají stavební čáru). Stavební čáru lze odvozovat i z územní studie (§ 67 nového stavebního zákona), neboť i územní studie je podkladem (avšak nezávazným) pro rozhodování, pokud je v souladu s územně plánovací dokumentací.

Technické požadavky na stavby Vyhláška v § 16 až § 90 stanovuje technické požadavky na stavby, přičemž tyto se od staré právní úpravy výrazně neodlišují. Vyhláška stanoví kromě požadavků platných pro všechny stavby také požadavky pro Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

30

zvláštní druhy staveb, jako např. vodní díla, střelnice, stavby pro plnění funkce lesa apod.; požadavky jsou uvedeny především v přílohách vyhlášky.

Výraznějšími změnami oproti staré právní úpravě jsou: → stanovení minimální šířky schodišťového stupně 30 cm u hlavních a únikových schodišť (viz bod 2 přílohy č. 4 vyhlášky), → posuzování denního osvětlení v obytném prostoru, který je definován jako část obytné místnosti, jejíž minimální plocha je 8 m2 (§ 20 odst. 1); definice obytného prostoru je uvedena v § 3 písm. b) vyhlášky, → proslunění je posuzováno pouze v hernách mateřských škol a pobytových místnostech stavby pro sociální služby (§ 20 odst. 3), nikoliv v bytech, → světlá výška místnosti musí být min. 2,5 m a lze ji snížit až na výšku 2,2 m za určitých pravidel (§ 38).

Pražské stavební předpisy (nařízení č. 12/2024 Sb. hl. m. Prahy), brněnské stavební předpisy (nařízení č. 14/2024) a ostravské stavební předpisy (nařízení č. 17/2024) Praha, Brno a Ostrava vydaly nařízení, kde jsou stanoveny požadavky na výstavbu odchylně od vyhlášky č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu. Města vycházela při tvorbě z původních pražských stavebních předpisů (nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy).

Praha a Brno stanovily požadavky na vymezování pozemků a umisťování staveb zcela odchylně od vyhlášky, v případě technických požadavků na stavby se odlišují od vyhlášky pouze v některých oblastech (např. šířka schodišťového stupně, světlá výška místnosti, část denního osvětlení, hygienické zařízení apod.).

Ostrava stanovila odchylné požadavky od vyhlášky pouze v části parkovacích stání a veřejných prostranství. V části umisťování staveb pak stanovila požadavky na odstup obdobně jako vyhláška s tím, že doplnila odstupy mezi rodinnými domy částečně po vzoru vyhlášky č. 501/2006 Sb. V části technických požadavků na stavby řešila odlišně od vyhlášky pouze požadavky na hygienická zařízení.

Protože je nutné při aplikaci požadavků na území Prahy, Brna a Ostravy použít nejenom nařízení konkrétního města, ale i vyhlášku (viz § 152 nového stavebního zákona), vydala Praha kompilát požadavků vyhlášky a pražských stavebních předpisů, aby byl zajištěn určitý uživatelský komfort při navrhování staveb na území hlavního města Prahy. Tento kompilát lze najít na stránkách IPR Praha: Pražské stavební předpisy.

Výše uvedené je pouze základní přehled novinek v současné právní úpravě, cílem bylo pojmenovat základní problematické, či naopak potěšující novinky, ke kterým se lze následně podrobně a dle zájmu čtenářů vracet.

Ing. Renáta Pintová Králová členka představenstva České společnosti pro stavební právo

Vydání

1/25

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

31

Zrychlil stavební zákon č. 283/2021 Sb. povolování staveb?

Tento pohled na povolovací řízení vznikal v březnu 2025, ještě před tím, než 20. 3. 2025 selhal technický bypass a na konci března stavební úřady znovu požádaly MMR o informace a školení. Právní prostředí ovlivňující stavby se zdá být čím dál tím dynamičtější, zejména v posledních letech, kdy kromě národní legislativy do něj vstupují velmi často a velmi citelně i mezinárodní, zejména evropské požadavky. Dnes se jedná již o tisícovky dílčích požadavků, které stavebník musí splnit.

Tento pohled je pohledem stavebníka, respektive investora (a není zde podstatné, zda se jedná o fyzickou či právnickou osobu, ani zda jde o subjekt či stavbu veřejnou nebo soukromou). Podstatné je, že pro staveb‑ níka je povolovacím řízením veškerá činnost a aktivita v době mezi rozhodnutím o tom něco postavit a samot‑ ným zahájením stavby/eventuálně jejím uvedením do provozu a pod pojmem povolení si stavebník představí všechny administrativní procesy neboli razítka, potvrzení, které musí doložit a absolvovat, aby k cíli dospěl.

Ke každému pak musí doložit výkresy, studie, měření, výpočty a řadu dalších podkladů.

Původní záměr rekodifikace stavebního práva byl formulován jako 1 úřad, 1 řízení, 1 razítko a šlo o to, aby po vzoru zemí, v nichž se podařilo povolování staveb zrychlit, zjednodušit a zpřehlednit, byly požadavky revidovány, spojeny, odstraněny nadbytečné, duplicitní či vzájemně si odporující a minimalizován počet razítek, která stavba vyžaduje. Tak to se tedy nepo‑ vedlo. Zákon 283/2021 po několikaletém legislativním procesu vyšel z poslanecké sněmovny v červenci 2021 a během 2 let měl být uveden do praxe. Po prázdninách a volbách se stal ministrem pro místní rozvoj Ivan Bartoš a úkony, které mělo MMR podle zákona činit, zastavil s tím, že stavební zákon je špatně a musí ho opravit. MMR tehdy samo vlastní zákon po nějakou dobu nerespektovalo.

Nyní v březnu 2025 mohu konstatovat, že účinnost zákona byla odložena, aby se oprava stihla, a v poslanecké sněmovně bylo navrženo již 13 novel, z toho 9 je již schválených a přímo upravují původní text zákona 283/2021. Pro zrychlení povolování klíčovou součástí opravy měla být digitalizace. Už několik měsíců před jejím spuštěním bylo jasné, že ke zrychlení povoloVydání

1/25

vání nepomůže, a po jejím spuštění se ukázalo, že se povolování staveb prakticky zastavilo (s výjimkou podání učiněných postaru). Ukázalo se také, že MMR spustilo systém, který porušoval opravený stavební zákon. Rychlou pomoc na nemocnou digitalizaci měl přinést dvojitý bypass (právní a technický).

Z rozhovoru s Karlem Trpkošem pro Český rozhlas z 13.

3. 2025 cituji: „Pro úřady platí jediná povinnost, která je dána tím takzvaným legislativním bypassem, to znamená využívat elektronickou evidenci dokumentace. Zároveň, protože jsme samozřejmě chtěli udržet v chodu tu digitální cestu, tak jsme stabilizovali i Portál stavebníka. Zbytek toho systému zůstal jakoby mimo ten stabilizační rámec,“ popsal náměstek aktuální stav projektu. Ve zmíněných částech, které stabilizací neprošly, tak podle Trpkoše zůstávají chyby. „Jde primárně o ty části, o kterých jsme řekli, že je není povinnost používat. Tudíž je úřady používají dobrovolně na vlastní nebezpečí,“ doplnil náměstek. A doplňuji, že stavebník musí žádost (nikoliv dokumentaci) úřadu doručit Portálem stavebníka.

Stále ne vždy jsou úřady v systému schopny žádost a dokumentaci spojit a pomáhají si, jak umí. V závěru roku 2024 vyjadřovaly úřady a obce kvůli tomu obavy z odpovědnosti za škodu v důsledku nesprávného úředního postupu. Otázkou je, co v této souvislosti vyvolá nedávné rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 818/24, jež potvrdilo existenci příčinné souvislosti mezi újmou a nezákonným rozhodnutím úřadu (stěžovatelé za újmu požadovali od státu půl milionu korun každý).

Koncem roku obava úředníků z přenesení odpovědnosti na ně byla ze strany MMR odmítána s tím, že je jasné, že za nefunkční digitalizaci nemohou, teď ale je situSekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

32

ace jiná a ústy pana Trpkoše naopak jasně zaznívá, že za zvolený postup odpovědnost od nějaké doby plně převzali. Otázkou však je, zda měli na výběr.

K digitalizaci trvá celá řada výhrad a jakým způsobem s nimi MMR naloží, ještě není jasné ani téměř půl roku po odchodu Ivana Bartoše z role ministra. Snad tedy přechodné opatření ve formě bypassu nebude nutné změnou zákona ještě prodloužit. Snad do tří let elek‑ tronickou podatelnu s úložištěm nahradí skutečně digitální nástroj důstojný pro 21. století, který bude nejen obsahovat vzory podání a rozhodnutí, ale bude pracovat s digitální formou map, projektů a ověřovat zákonem požadované technické parametry automatizovaným způsobem tak, aby usnadnil práci úřadům i projektantům. Nedává smysl nyní polemizovat nad přehledností, efektivitou či intuitivností uspořádání ikonek ve spuštěných systémech.

O právní nejistotě způsobené nezvládnutou digitalizací v povolování staveb se hovořilo a hovoří poměrně hodně, není to ale bohužel jediná vada, kterou oprava dvěstěosmdesáttrojky přinesla. Úřady se zatím stále většinově zabývají podáními vyprojektovanými podle dosavadních předpisů dle přechodných ustanovení stavebního zákona. V zahajovaných projektech se nicméně začíná řešit otázka požadavků na výstavbu a jejich kolize. Tato problematika, prohloubená novou sadou prováděcích předpisů, mohla být odhalena, pokud by skutečně MMR provedlo onu důkladnou business analýzu při zadání digitalizace.

Nesoulad požadavků na stavby mezi stavebním zákonem a prováděcími předpisy a tzv. složkovými předpisy bude nutné rychle a efektivně pojmenovat a vyřešit.

Stavební zákon v § 152 a § 333 stanoví, že požadavky na výstavbu mohou stanovit prováděcími předpisy pouze Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo dopravy a Statutární města Praha, Brno a Ostrava.

Přesto v důsledku nedůsledného vyřešení opravy stavebního zákona došlo ke vzniku jakéhosi schizmatu hmotněprávních požadavků na stavby. Například požadavky na nosnost podlah, ačkoliv jde o jednoznačný požadavek na statickou vlastnost stavby, stanoví zákon o archivnictví, požadavky na světlo v budovách a větrání budov najdeme nově hned v několika předpisech, a to stavební zákon a jeho prováděcí předpisy, zákon o ochraně veřejného zdraví a jeho prováděcí předpisy a hned několik ČSN. Kromě chybných odkazů například v § 13 zákona 258/2000 Sb. (odkazuje např. na již téměř dvacet let neplatný § 86 zákona č. 50/1976 Sb.), což působí nežádoucí nepřehlednost a nejasnost požadavků vůči stavebníkům, ale i samotným úřadům a projektantům a pak samozřejmě v přezkumu i soudům, je závažným problémem to, že požadavky zde a v prováděcích předpisech požadované lze naplnit pouze úpravou stavby, která podléhá povolení záměru – má vliv na velikost a umístění stavby a stavebních otvorů. Tyto požadavky se kromě toho jeví dále jako kolizní s akustickými požadavky na výplně otvorů. Dovoluji si v tomto odkázat např. na pojednání Doc. Ing. Vladimíra Zmrhala, PhD., který se na Fakultě strojní ČVUT problematice dlouhodobě věnuje a který rovněž jednotlivé rezorty na rozporuplné a nesplnitelné požadavky upozorňuje.

Další požadavky související s umisťováním staveb obsahuje i novela zákona o ochraně přírody a krajiny, a tak namísto větší přehlednosti pokračuje další nekoordinovaný růst regulatorní zátěže pro projektanty, úřady i stavebníky. Jak si s tím v odůvodnění poradí stavebníci a stavební úřady, které budou postupovat Vydání

1/25

podle § 152 stavebního zákona? Například v případě kolize požadavků na stavbu mateřské školy, kde hrozí nesouhlas hygienika s uvedením MŠ do reálného provozu.

Za velmi nešťastné lze považovat ustanovení § 29 odst. 1 vyhlášky 146/2024 Sb., odkazuje na nově závaznou normu ČSN 73 4001 Přístupnost a bezba‑ riérové užívání, ta byla současně aktualizována a bez jakékoliv širší diskuse došlo k plošnému zásadnímu zpřísnění požadavků na stavby ve smyslu přístupnosti. Po zapracování do projektové dokumentace v řadě případů dochází k „nafukování“ objektů mimo dosavadní uvažované pozemky či jejich části, tedy k překročení stavební čáry, problému s dodržením odstupů, regulačních prvků regulačních plánů, překročení kapacity územního plánu nebo snížení užitné plochy objektu, a vede k zásadnímu snížení efektivity a zdražení staveb. Při současném zpřísnění požadavků na energetickou náročnost, využití obnovitelných zdrojů, elektromobilitu a vyvolaná požárně bezpečnostní opatření a další požadavky vyplývající například z uložení náhradní výsadby je nezpochybnitelné, že příprava stavby bude složitější a její realizace i následný provoz ekonomicky náročnější.

Současně autorizovaným osobám mizí v důsledku přísnější a podrobnější závazné regulace prostor pro hledání vhodných inovativních a efektivních řešení. Tyto podrobné hmotněprávní požadavky jsou na rozdíl od ČR v zemích EU aplikovány většinově jako nezávazná doporučení.

Z pohledu územního plánování nedošlo k prakticky žádnému pozitivnímu posunu ve smyslu zrychlení přípravy území pro výstavbu a zjednodušení procesů.

Naopak s přihlédnutím k délce procesů schvalování územně plánovací dokumentace a povinnosti přechodu na jednotný standard lze zejména ve větších městech očekávat další administrativní komplikaci a zdržení, protože zákonem požadovaná formální změna stan‑ dardu vyžaduje, aby obce prošly povinně úplně stan‑ dardním celým procesem pořízení opatření obecné povahy. Ve velkých městech je to záležitost let a nikoliv měsíců. Jednotný standard se vztahuje na všechny stupně územně plánovací dokumentace, a byť není zatím jasné, jaký přesně nakonec bude, již dnes mají města zákonem uložený ambiciózní termín, který musí zvládnout. Sluší se zde podotknout, že jedním z novelizačních bodů v poslanecké sněmovně je prodloužení bypassu pro územně plánovací postupy o rok z důvodu nepřipravenosti systému ze strany MMR. Shrnu-li tedy dosavadní zkušenosti s novým stavebním zákonem, je nepochybné, že jeho implementace je značně podceněná, chybí jasná metodika k nové kategorizaci staveb, chybí osvěta a jasná metodika k rozhodování formou prvního úkonu v řízení, chybí jasná komunikace ve věci rozhodování v části věci ve vztahu k obsahu dokumentace a rozsahu potřebných vyjádření a stanovisek dotčených orgánů. Stavební úřady nemají jednoduché odpovědi na základní otázky stavebníků ohledně podkladů pro rozhodnutí a tápou i při zařazení staveb do jednotlivých nových kategorií.

Při tom je nutné ještě vnímat dopady novely požárně bezpečnostních předpisů, které jsou v tuto chvíli rov‑ něž z pohledu podkladů pro žádost o povolení záměru aktualizovány.

Jedním z kroků k zamýšlenému zrychlení povolování staveb bylo například zrušení závazného stanoviska odboru územního rozvoje ohledně souladu záměru s územním plánem. Realita března 2025, poté co Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

33

31. 1. 2025 začal platit územní plán v Brně, začalo Brno pro žádosti podané před 30. 6. 2024 požadovat u téměř tisícovky žádostí doplnění závazného stanoviska o souladu záměru s tímto novým územním plánem do těchto řízení a ta přerušilo. Přestože základní správní lhůta pro vydání povolení činí 30 dní, jsou stavebníci 9 a více měsíců od podání žádosti postaveni do si‑ tuace, kdy musí zpracovat a doplnit podání a nemají jistotu, zda je jejich záměr nadále vůbec možný a jak rozsáhlou úpravu a revizi podkladových stanovisek si eventuálně vyžádá.

Nový stavební zákon takový případ neumožňuje a zahájení řízení nelze po takovou dobu oddalovat, nicméně pro tyto žadatele by stažení žádosti a nové podání znamenalo fakticky totéž. Reálný nástroj na dodržení správních lhůt při vydání rozhodnutí však 283/2021 neobsahuje. Nelze se zde ale nepozastavit nad rozsudkem 21 Cdo 3330/2021, který shledal nedodržení správních lhůt jako závažné porušení pracovní kázně s následkem výpovědi z pracovního poměru.

Toto opatření však v situaci, kdy stavební úřady roky marně hledají kvalifikované posily do úřadů a úředníci odcházejí z frustrace ze zavedení digitalizace, se nezdá být tím, co by problém řešilo.

Je bohužel velmi smutnou realitou, že letos rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR (sp. zn. 1 As 111/2024 – 66) ve věci územního rozhodnutí pro projekt VIVA Lipno a souvisejícího rozhodnutí o neprovedení zjišťovacího řízení přinesl další zcela zásadní ránu do legitimního očekávání stavebníků, když prolomil lhůtu pro napadení rozhodnutí a připustil polemiku o účelu užívání stavby.

Z pohledu procesní úpravy má nový stavební zákon nesporné výhody (apelace a koncentrace) oproti předchozímu a vede ke zrychlení řízení, ty však mohou přijít „vniveč“ zanedbáním revize hmotněprávních požadavků a přemírou regulace. Revize ve smyslu vyškrtání zbytných hmotněprávních požadavků je dlouhodobě zadávaným a nesplněným úkolem rezortů, přesto právě tato revize by zcela nepochybně byla řešením, které by stavby nejen zrychlilo ale také umožnilo trhu cenově sblížit nabídku s poptávkou.

Vyhodnotit objektivně přínos nového stavebního zákona pro praxi je dnes předčasné. Jasné je jen to, že po všech opravách stále nevytvořil předvídatelné právní prostředí, které by pomohlo České republice v oblasti stavebnictví obecně opustit semiperiferii EU a dostat se z okraje rozvojové pasti, kde se bohužel ocitla dle Zprávy o uplatňování Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ Ministerstva pro místní rozvoj.

Jednoznačně prioritou k neodkladnému řešení je v souvislosti s projektovou přípravou schizma požadavků různých právních předpisů zmíněné výše.

Ing. Hana Landová Předsedkyně Sekce územního a regionálního rozvoje Hospodářská komora České republiky

Vydání

1/25

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

34

Požadavky na přístupnost staveb po rekodifikaci stavebního práva Cílem článku není striktní právní výklad jednotlivých ustanovení nových předpisů, slouží spíše k tomu, aby se v problematice přístupnosti a bezbariérového užívání zorientovaly autorizované osoby, které zatím neměly čas se s těmito novými předpisy důkladněji seznámit.

Zvláštní důraz je kladen na shrnutí změn oproti předchozí právní úpravě.

Základní uspořádání nových právních předpisů Dne 1. 1. 2024 nabyl účinnosti Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon. Ten přináší do českého legislativního prostředí nový výraz „přístupnost“, který nahrazuje doposud používaný termín „bezbariérovost“. Tento legislativní materiál řadí ve svém § 145 přístupnost mezi základní požadavky na stavby a v § 149 definuje oblasti, ve kterých je třeba přístupnost uplatnit. Rozsah pro změny dokončené stavby včetně změny užívání stavby pak stanoví v § 137.

Jednotným prováděcím předpisem ke stavebnímu zákonu je vyhláška č. 146/2024 Sb., vyhláška o poža‑ davcích na výstavbu, účinná od 1. 7. 2024. Kromě obecných požadavků tato vyhláška rozvíjí také požadavky na přístupnost, zejména v § 9. V dalších paragrafech pak upravuje rozsah zákona na úrovni jednotlivých typů staveb a jejich částí.

Výlučným odkazem v této vyhlášce se pak od 1. 8. 2024 stává závaznou nová česká technická norma ČSN 73 4001 Přístupnost a bezbariérové užívání. Tento odkaz na normu je definován v § 3 písm. j), který stanoví, že pro účely této vyhlášky se normou rozumí norma uvedená v příloze č. 14 k této vyhlášce. Rozsah závaznosti je dále uveden v § 29 odst. 1, který stanoví, že stavba podle druhu a účelu musí být navržena a provedena tak, aby splnila požadavky na přístupnost podle normy. Vždy je tedy nutné odlišit, zda požadavek na zajištění přístupnosti stanoví vyhláška o požadavcích na výstavbu.

Tato norma přináší výčet konkrétních technických požadavků a parametrů pro všechny typy staveb s výjimkou staveb, které nepodléhají režimu přístupnosti na základě výše uvedeného § 149 stavebního zákona (tedy neplatí pro stavby rodinných domů, běžné Vydání

1/25

byty v bytových domech, stavby pro rodinnou rekreaci nebo stavby pro výkon práce méně než 25 osob).

Přestože zmocnění k úpravě požadavků na dopravní stavby spadá nově také pod Ministerstvo dopravy, obsahuje ČSN 73 4001 některé základní požadavky týkající se dopravních staveb, zejména souvisejících s veřejným prostorem. Podrobnější zpřesnění v této oblasti se však očekává až s úpravou legislativních předpisů Ministerstva dopravy a novelizací souvisejících technických norem.

Postup dle předchozí právní úpravy Na základě přechodného ustanovení pro projektové dokumentace v § 329 Stavebního zákona je možné až do 30. 6. 2027 předložit projektovou dokumentaci zpracovanou dle předchozí právní úpravy. Tedy pokud jde o požadavky na přístupnost a bezbariérové užívání staveb, jedná se zejména o již zrušenou vyhlášku č. 398/2009 Sb., vyhlášku o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Dle vyjádření Ministerstva pro místní rozvoj je však třeba pro takový postup doložit, že práce na dokumentaci byla započata ještě před nabytím účinnosti vyhlášky č. 146/2024 Sb., vyhlášky o požadavcích na výstavbu, tedy před 1. 7. 2024.

Hlavní změny v nových předpisech Kromě již zmíněné formální změny terminologie ve smyslu přístupnost vs. bezbariérovost a zařazení požadavků na přístupnost mezi základní požadavky na stavby na úrovni zákona přináší nová ČSN 73 4001 Přístupnost a bezbariérové užívání také zásadní změny týkající se konkrétních staveb a jejich částí.

Tento text nemá ambici popsat veškeré změny, ale soustředí se na ty, kde se předpokládá největší dopad na projekční praxi.

Novinkou, jejíž dopad se pravděpodobně výrazněji projeví až v pozdějších stupních dokumentace, je objek‑ tivní posuzování vizuálního kontrastu vybraných prvků Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

35

stavby vůči sobě nebo vůči okolí tam, kde je vizuální kontrast vyžadován. Posuzování vizuálního kontrastu by mělo probíhat metodou měření rozdílu hodnot světelného odrazu (LRV) dle kapitoly 5 normy ČSN 73 4001.

Další kategorií změn ve stejném předpisu je obec‑ né navyšování plošných parametrů staveb, k němuž dochází na základě dílčích požadavků. To mohou být např. požadavky na prodloužení přesahů madel u zábradlí dle podkapitoly 11.3., zvýšení požadavků na manipulační prostor v případě místa pro odložení vozíku se zajištěním manipulačního prostoru dle obrázku 1 kapitoly 4 nebo větší manipulační prostor u dveří dle podkapitoly 10.4.6.

Oproti tomu ke zmírnění požadavků dochází v případě celkové šířky průchodu hlavních vstupů do budov, v případě některých parametrů bezbariérových ramp nebo možnosti kompenzovat převýšení u vstupu do budovy šikmou plochou s parametry komunikace ve sklonu namísto bezbariérové rampy.

Výrazná změna nastává v navrhování bezbariérových záchodových kabin. Dle předchozí právní úpravy bylo třeba navrhnout jednu upravenou kabinu v oddělení WC muži a jednu kabinu v oddělení WC ženy u každého hygienického zařízení. Norma ČSN 73 4001 ukládá navrhnout jednu upravenou kabinu přístupnou ze společného prostoru u každého zařízení. Tato kabina by měla umožnit přístup na WC mísu z obou stran. Přestože se jedná o větší kabinu než v případě požadavku na přístup pouze z jedné strany, výsledná plocha této jedné oproti dvěma dříve požadovaným je menší.

Další zásadní změna se týká bydlení, konkrétně přehodnocení požadavků na parametry bytu zvláštního určení. Předchozí legislativa v zásadě rozlišovala pouze mezi bytem bez požadavků na přístupnost a bytem zvláštního určení, jehož parametry neumožňovaly efektivní výstavbu bytů pro osoby s omezenou schopností pohybu. Nová právní úprava přináší několik standardů přístupnosti bytů, od nejnižšího tzv. Univerzálního standardu (S120), který se uplatňuje např. v pobytových stavbách pro sociální služby, přes Bezbariérový standard (S150), který je ve svých požadavcích srovnatelný s dřívějším bytem zvláštního určení, až po Specifický standard (S180), který je určený pro osoby s velmi těžkým pohybovým postižením, který však předpokládá samostatné užívání touto osobou pouze v části bytu (typicky pokoj a koupelna s toaletou). Samostatný standard pak tvoří požadavky pro osoby se zrakovým nebo sluchovým omezením.

K tomu tématu je třeba na závěr dodat, že žádný zákon nenařizuje investorovi, kolik, jakých typů standardů, a zda vůbec nějaké má být v bytovém domě navrženo. Toto rozhodnutí by měla činit vždy obec (pokud je investorem) na základě znalosti vlastního bytového fondu a poptávky po přístupném bydlení.

o požadavcích na výstavbu. Tento paragraf vyžaduje nejmenší průchodnou šířku dle ČSN 73 4001 pouze pro chodby „zajišťující vstup do prostor užívaných osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace“. Vzhledem k tomu, že běžné byty nejsou v režimu přístupnosti dle stavebního zákona, nevztahuje se na chodby vedoucí pouze k těmto bytům požadavek na šířku min. 1500 mm. Nicméně vzhledem k tomu, že společné prostory bytového domu patří dle § 149 stavebního zákona mezi prostory, na něž se aplikuje požadavek na přístupnost, nejsou tím dotčeny další požadavky, např. na manipulační prostor před dveřmi do bytu nebo před výtahem nebo požadavky na přístupnost pro osoby s omezenou schopností orientace.

Závěrem Nový systém předpisů týkající se požadavků na přístupnost a bezbariérové užívání přináší na některých místech zpřísnění, na některých zmírnění předchozích parametrů, někde se podařilo napravit chyby minulé vyhlášky, jinde se zase objevily nové nejasnosti s několika možnými variantami výkladu. Jako největší nedostatek lze však vnímat zejména velký rozsah materiálu a jeho nepřehlednost, která vyžaduje pečlivé hledání a ověřování, zda se řešené situace netýká ještě nějaké další ustanovení, které bylo možné přehlédnout.

Přínos nového systému těchto předpisů proto ukáže až následující aplikační praxe a v neposlední řadě také důslednost úřadů v dohlížení nad dodržováním některých požadavků.

Ing. arch. Jan Tomandl, Ph.D. Člen PS Legislativa ČKA

Výkladová nejednoznačnost Nejednoznačnost výkladu některých ustanovení normy ČSN 73 4001 a vyhlášky č. 146/2024 Sb. již vyvolala diskuse a následnou potřebu metodického výkladu Ministerstva pro místní rozvoj. Jako příklad lze uvést požadavek normy ČSN 73 4001 na šířku chodby 1500 mm bez rozlišení druhu stavby, tedy i pro případ bytových domů. Na základě připravovaného metodic‑ kého postupu odboru stavebního řádu MMR, které Česká komora architektů podporuje, je však v tomto případě třeba zohlednit § 39 odst. 3 písm. a) vyhlášky Vydání

1/25

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

36

Plánovací smlouvy v novém stavebním zákoně

Nový stavební zákon (NSZ) přinesl do právního prostředí institut plánovacích smluv, který umožňuje územním samosprávám a stavebníkům dohodnout se na podmínkách spolupráce na realizaci záměrů, a to tak, aby byl zohledněn i jejich dopad na veřejnou infrastrukturu a občanské vybavení. Veřejnoprávní plánovací smlouvy tak nahradí nepojmenované soukromoprávní „smlouvy o spolupráci“, které dříve některé obce se stavebníky uzavíraly.

NSZ doslovně umožňuje, aby plánovací smlouvy obsahovaly i závazek stavebníka poskytnout obci peněžní nebo věcné plnění za poskytnutí součinnosti při povolování záměru či za zhodnocení pozemku vydáním územně plánovací dokumentace.

NSZ v § 130 definuje plánovací smlouvy jako veřejnoprávní smlouvy uzavřené mezi stavebníkem a obcí, městskou částí hlavního města Prahy nebo krajem nebo vlastníkem veřejné infrastruktury, jejichž obsahem je vzájemná povinnost stran poskytnout si součinnost při uskutečnění ve smlouvě uvedeného záměru a postupovat při jeho uskutečňování ujednaným způsobem. Tato definice pokrývá poměrně široké množství situací a plánovací smlouvu podle NSZ tak lze využít za různými účely. Nejčastěji budou smluvními stranami plánovacích smluv obce a stavebníci.

I starý stavební zákon („SSZ“) znal institut plánovací smlouvy, avšak pouze v souvislosti s vydáním regulačního plánu na žádost dle § 66 SSZ, kdy obec nebo kraj mohly podmínit vydání regulačního plánu na žádost uzavřením smlouvy o spoluúčasti žadatele na financování veřejné infrastruktury. Typově podobná byla dále smlouva stavebníka s vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury podle § 88 SSZ, jejíž předložení měl stavební úřad požadovat za účelem vydání územního rozhodnutí, pokud záměr kladl dodatečné požadavky na veřejnou infrastrukturu a nebylo ho možné bez vybudování nebo úpravy veřejné infrastruktury realizovat. Tuto smlouvu ale SSZ jako plánovací nenazýval, resp. ji tak nazýval pouze do 1. 1. 2018, kdy nabyla účinnosti novela SSZ č. 225/2017 Sb. Absence výslovné právní úpravy dalších typů smluv v SSZ vedla k tomu, že některé obce se stavebníky povětšinou větších záměrů začaly uzavírat soukroVydání

1/25

moprávní smlouvy o spolupráci. Šlo o tzv. nepojmenované nebo inominátní smlouvy podle § 1746 odst.

2 občanského zákoníku, jejich předmětem byla spolupráce obce a developera při realizaci konkrétního záměru na území obce. Developer se často zavazoval obci poskytnout finanční nebo nefinanční plnění např. za účelem minimalizace dopadů jeho záměru na jeho okolí či jako benefit pro obec za poskytnutí součinnosti.

Obce se typicky zavazovaly poskytnout stavebníkovi součinnost nebo nebrojit proti záměru ve správních a soudních řízeních.

Všechny tři výše popsané typy smluv se nově sdružují v jednom typu plánovací smlouvy podle § 130 a násl.

NSZ.

Závazky obce a stavebníka Možné závazky smluvních stran upravuje NSZ v § 131.

Plánovací smlouvou se může obec zavázat podniknout kroky k vydání územně plánovací dokumentace, pokud ta současná neumožňuje, aby byl určitý záměr povolen.

Vzhledem k tomu, že proces pořizování územně plánovací dokumentace ovlivňuje kromě obce v samostatné působnosti i mnoho dalších subjektů jako obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo dotčené orgány, nemůže se obec zavázat ke konkrétnímu výsledku tohoto procesu, tedy že bude územně plánovací dokumentace vydána ve specifické podobě. Na druhou stranu ale může závazkem obce podle NSZ být, že po sjednanou dobu nevydá nebo nezmění územně plánovací dokumentaci, která by ztížila nebo vyloučila uskutečnění záměru.

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

37

Dále se může obec v plánovací smlouvě zavázat, že nebude proti záměru stavebníka brojit ve správních nebo soudních řízeních. V takovém případě pak nebude stavební úřad přihlížet k námitkám obce v řízení o povolení záměru (§ 190 odst. 2 NSZ) ani k podanému odvolání proti rozhodnutí o povolení záměru (§ 226 odst. 2 NSZ). Z dalších možných závazků obce lze zmínit závazek převzít od stavebníka zhotovenou stavbu do svého vlastnictví, což se nejčastěji stává v případech, kdy stavebník v rámci svého záměru buduje tzv. nezbytnou veřejnou infrastrukturu, kterou poté předá obci a ta ji dále udržuje a provozuje na své náklady.

Záměry stavebníků (především ty rozsáhlejší) vytvářejí nároky na veřejnou infrastrukturu a občanské vybavení (škola, školka, kulturní dům, veřejná prostranství) a doposud nesly náklady na jejich vybudování nejčastěji výhradně obce samotné. Na to právní úprava plánovacích smluv reaguje a v příkladném výčtu závazků stavebníka uvádí např. účast na výstavbě veřejné infrastruktury nebo jiných staveb nebo opatření vyvolaných záměrem či převzetí nákladů na výstavbu veřejné infrastruktury nebo jiných veřejně prospěšných staveb vyvolaných záměrem.

Pokud se obec v plánovací smlouvě se stavebníkem dohodne na tom, že podnikne kroky k vydání územně plánovací dokumentace např. změnou pozemku stavebníka z nezastavitelného na zastavitelný, za poskytnutí tzv. plánovací výhody, tedy za zhodnocení pozemku vydáním (změny) územně plánovací dokumentace, bude stavebník většinou obci poskytovat peněžní nebo věcné plnění. Ve smlouvách se poskytnutí plnění povětšinou odkládá až na dobu, kdy dojde k nabytí účinnosti vydané územně plánovací dokumentace, a tedy ke zhodnocení pozemku.

Typy plánovacích smluv Ačkoli NSZ přímo nevyjmenovává jednotlivé typy plánovacích smluv, lze dělení stanovit na základě účelu, pro který má být plánovací smlouva uzavírána. Rozlišujeme proto tzv. dobrovolné plánovací smlouvy a podmiňující plánovací smlouvy.

Dobrovolné plánovací smlouvy jsou založeny na ochotě obou smluvních stran (nejčastěji obce a stavebníka) dohodnout se na oboustranně přínosné spolupráci.

Uzavírají se ve vztahu ke konkrétnímu stavebnímu záměru nebo žádosti o změnu územně plánovací dokumentace. U konkrétního záměru může být hlavní motivací stavebníka pro uzavření plánovací smlouvy to, že mu dohoda na součinnosti s obcí může zajistit rychlejší získání souhlasů od obce jako vlastníka dotčených pozemků nebo veřejné infrastruktury a také hladší průchod povolovacím procesem, pokud se obec zaváže nebrojit proti záměru ve správním a soudním řízení.

U žádosti o změnu územně plánovací dokumentace pak stavebník většinou žádá o změnu jeho pozemku na zastavitelný, případně o změnu regulace plochy, která by umožnila vyšší zastavitelnost jeho pozemku. Motivací pro uzavření takové plánovací smlouvy je fakt, že pořízení změny územně plánovací dokumentace není nárokové, přičemž vydáním (změny) územně plánovací dokumentace dojde k často velmi významnému zhodnocení pozemku stavebníka. Ten přitom beze změny územního plánu nebude moci realizovat svůj zvažovaný stavební záměr. Je proto zřejmé, že obec může po stavebníkovi legitimně a v souladu s NSZ požadovat za zhodnocení jeho pozemků peněžní nebo věcné plnění.

Vydání

1/25

Princip dobrovolnosti je v obou případech dán tím, že stavebník sice může usilovat o realizaci svého záměru, případně i o změnu územně plánovací dokumentace bez uzavření plánovací smlouvy s obcí. Plánovací smlouva však do těchto procesů na základě definované součinnosti při uskutečnění záměru může vnést více předvídatelnosti, právní jistoty, a nakonec vše pro obě strany zjednodušit, zpřehlednit a zrychlit. Míra faktické dobrovolnosti uzavření plánovací smlouvy se však samozřejmě v různých okolnostech liší. Pokud např. stavebník bude muset budovat tzv. nezbytnou infrastrukturu, tedy pokud záměr stavebníka klade takové požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, že jej nelze bez vybudování příslušných nových staveb a zařízení nebo úpravy stávajících realizovat (jak to definoval § 66 nebo 88 SSZ, které již však v NSZ svůj ekvivalent nemají), může po něm obec jako vlastník veřejné infrastruktury legitimně požadovat, aby s ní uzavřel plánovací smlouvu. Pozice obce je zde poměrně silná, neboť bez vybudování takové nezbytné infrastruktury záměr stavebníka ve smyslu § 193 odst.

1 písm. e) NSZ nemůže stavební úřad povolit, protože nebude v souladu s požadavky na veřejnou dopravní nebo technickou infrastrukturu. V takové chvíli se z dobrovolné plánovací smlouvy stává spíše kvazi dobrovolná plánovací smlouva, neboť se stavebník potřebuje dohodnout s obcí na podmínkách výstavby veřejné infrastruktury, jejím financování, zárukách, podmínkách převzetí ze strany obce apod.

Podmiňující plánovací smlouvy fungují na jiném principu. Obce totiž mohou v územním plánu (§ 81 odst. 3 NSZ) nebo regulačním plánu (§ 86 odst. 3 NSZ) vymezit plochu nebo koridor, v nichž je rozhodování v území podmíněno uzavřením plánovací smlouvy. V takovém případě se stanoví základní obsah plánovací smlouvy, podmínky a lhůta pro její uzavření, která v územním plánu nesmí být delší než šest let, v regulačním plánu delší než čtyři roky. Obec tedy může poměrně efektivně uzavřením plánovací smlouvy podmínit výstavbu v určité ploše nebo koridoru a její pomocí řešit budoucí dopady výstavby na veřejnou infrastrukturu obce. Podmínka plánovací smlouvy se v praxi bude stanovovat u větších rozvojových ploch často ve spojení např. s podmínkou pořízení územní studie.

Podmínku uzavření plánovací smlouvy lze dle § 323 odst. 10 NSZ stanovit i v územních a regulačních plánech, jejichž pořizování se v tuto chvíli ještě dokončuje podle SSZ (tj. u nichž bylo přede dnem nabytí účinnosti NSZ zahájeno veřejné projednání nebo opakované veřejné projednání návrhu územního plánu nebo jeho změny nebo regulačního plánu nebo jeho změny).

Díky podmiňujícím plánovacím smlouvám si budou obce moci v územním plánu přichystat zastavitelné plochy s podmínkou uzavření plánovací smlouvy pro rozhodování v území, kdy stavebník na základě smlouvy může poskytnout obci peněžní nebo věcné plnění jako přiměřený podíl na nákladech na výstavbu a údržbu veřejné infrastruktury, které obec v souvislosti se záměrem stavebníka do budoucna ponese. Dané plochy v územně plánovací dokumentaci se pak k výstavbě mohou „odemknout“ poměrně rychle, pokud se stavebník s obcí dokážou dohodnout na uzavření takové plánovací smlouvy. V případě, že by základní obsah plánovací smlouvy, podmínky a lhůta pro její uzavření nebyly v územně plánovací dokumentaci dostatečně kvalitně nastaveny a odůvodněny, naopak hrozí, že se vlastníci pozemků, kteří se proti podmínce plánovací smlouvy bránili připomínkami již v procesu pořizování, Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

38

mohou být úspěšní u soudu, který takovou podmínku může označit za nepřiměřenou a zrušit ji.

V souvislosti s novelou zákona o státním fondu podpory investic vznikl třetí typ plánovací smlouvy, tzv. pláno‑ vací smlouva o dostupném nájemním bydlení. Chce-li stavebník realizovat stavbu domu pro dostupné nájemní bydlení, musí být součástí jeho žádosti o povolení záměru plánovací smlouva o dostupném nájemním bydlení, jejíž stranou je obec, na jejímž území má být záměr realizován. Kromě obecných náležitostí pak musí plánovací smlouva pro dostupné nájemní bydlení obsahovat také minimální obsahové náležitosti dle § 201 odst. 1 NSZ.

právní úpravu odstoupení od smlouvy či započtení.

Doporučujeme také provést aktualizaci zásad a metodik o spolupráci s investory, a to jak z hlediska formálního (nové termíny, nové povolovací procesy dle NSZ), tak věcného (zohlednění podmiňujících plánovacích smluv, zvážit využití katalogu závazků v § 131 NSZ).

Mgr. Bc. Zuzana Malá, Mgr. Jiří Nezhyba Frank Bold Advokáti

1. Dostupné zde: mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/ stavebni-pravo/publikace-a-odborne-texty/ planovaci-smlouvy

Veřejnoprávnost plánovací smlouvy Asi nejzásadnější změnou, kterou přináší nová právní úprava plánovacích smluv, je jejich doslovné označení jako veřejnoprávní smlouvy. Na plánovací smlouvy se tedy aplikuje obecná úprava veřejnoprávních smluv obsažená v § 159 a násl. správního řádu. Důsledků je zde hned několik. Jako první lze zmínit to, že plánovací smlouvy musí být vždy uzavírány ve veřejném zájmu.

Dále má aplikace obecné úpravy veřejnoprávních smluv na plánovací smlouvy dopad do způsobu jejich přezkumu a řešení sporů, které z nich vzniknou. Do účinnosti NSZ byly veškeré smlouvy o spolupráci uzavírané mezi obcí a stavebníkem soukromoprávními smlouvami a spory, které tedy ze smlouvy mezi stranami vznikly, mohly být řešeny pouze civilním soudem. Spory z plánovacích smluv jako smluv veřejnoprávních však bude nejprve řešit nadřízený správní orgán (u plánovacích smluv uzavíraných obcí jím bude krajský úřad) a poté případně soudy ve správním soudnictví. Stejně tomu bude u přezkumu souladu plánovací smlouvy s právními předpisy, k němuž může navíc kdokoli podat podnět.

Veřejnoprávnost plánovacích smluv umožňuje, aby obce přijaly závazky, které jsou veřejnoprávního charakteru, tedy které obec činí ze své pozice jako veřejnoprávní korporace. Z výčtu v § 131 NSZ jde např. o závazek učinit kroky k vydání územně plánovací dokumentace. Čistě soukromoprávním je pak např. závazek převzít od stavebníka zhotovenou stavbu.

V souvislosti s novou právní úpravou vyvstává otázka, zda bude možné nadále uzavírat i soukromoprávní smlouvy typu dříve uzavíraných smluv o spolupráci.

Jedním z názorů je, že to nadále bude možné, pokud by smlouva neobsahovala žádné veřejnoprávní závazky obce. K této variantě se přiklání např. Ministerstvo pro místní rozvoj ve své metodice k plánovacím smlouvám.1 Lze však vyložit, že jakmile je mezi obcí a stavebníkem uzavřena smlouva o součinnosti v souvislosti s určitým záměrem, půjde dle definice v § 130 odst. 1 NSZ o plánovací smlouvu, ať už jsou obsahem jakékoli závazky.

K tomuto pohledu se my sami kloníme. Nelze podle nás vyloučit riziko, že správní orgány či soudy v budoucnu „překvalifikují“ soukromoprávní smlouvu na veřejnoprávní plánovací smlouvu, s čímž je pak spojeno významné riziko vzniku budoucích a dlouhotrvajících sporů.

Nová právní úprava veřejnoprávních plánovacích smluv s sebou proto přináší také nutnost přípravy nových vzorů plánovacích smluv, pokud je obec používá. Pozornost je nutné věnovat především zdůvodnění veřejného zájmu na uzavření dané plánovací smlouvy a výlukám z aplikace občanského zákoníku, kdy např. nelze použít Vydání

1/25

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

39

ČKA vítá schválení „bypassu“ stavebního zákona Senátem PČR Česká komora architektů uvítala novelu zákona 283/2021, tedy nového stavebního zákona, kterou schválil Senát PČR. Tato novela pomůže zprůchodnit stavební řízení do doby, než bude vytvořen skutečně funkční systém digitalizace stavebního řízení.

Odvoláním ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše, jmenováním Petra Kulhánka ministrem a převzetím odpovědnosti za přepracování nedostatečně funkčního informačního systému stavebního řízení (ISSŘ) týmem pod vedením Karla Trpkoše z MPSV bylo zahájeno přechodné tříleté období, během něhož by měl být napraven stav způsobený nedostatečnou přípravou a ukvapeným spuštěním digitalizace stavebního řízení (DSŘ). Česká komora architektů (ČKA) kritizovala postup přípravy Portálu stavebníka (PS), určeného pro podávání žádostí a dokumentace v rámci stavebního řízení, již od začátku roku 2024. Za největší úskalí považujeme to, že při vytváření systému nebyli ke konzultaci přizváni zástupci odborných institucí, resp. samotní uživatelé systému, systém nebylo možné otestovat v ostrém provozu a jeho uživatelé nebyli předem řádně, mnohdy vlastně vůbec proškoleni. Ještě horší situace nastala od 1. července na stavebních úřadech v souvislosti s prací v ISSŘ, který zásadně omezil rozhodování úřadů v režimu NSZ. Naštěstí stavební úřady ještě dosud zpracovávají nahromaděné žádosti podané do 1. července a jen díky vynalézavosti úředníků improvizujících při řízeních se daří kolaudovat dokončené objekty a vyřizovat běžnou agendu v novém režimu. A to mnohdy za hranou stavebního zákona, který sice předepisuje, jak se mají nové žádosti procesně zpracovat, avšak reálně to systémy DSŘ neumožňují.

Neudržitelný stav bylo možné řešit pouze novelou NSZ, kterou ve zrychleném režimu přijala 6. listopadu Poslanecká sněmovna a ve středu 11. prosince také Senát PČR. Tato novela umožňuje využít po přechodné období, tj. do 31. 12. 2027, bypass, tedy „objížďku“ paragrafů stavebního zákona vyžadujících využití (v současné chvíli nefunkčních) systémů DSŘ pro rozhodování úřadů. Cílem je také umožnit napojení stávajících systému stavebních úřadů (VITA, VERA ad.) na nový ISSŘ prostřednictvím navrženého rozhraní (API). Shoda na nutnosti přijetí bypassu byla takřka jednomyslná jak u odborné veřejnosti, tak i politiků, názory se pak rozcházely ohledně délky přechodného období, tedy lhůty na navržení a zprovoznění funkčního systému. Schválená novela, která nyní čeká na podpis prezidenta, přinese právní jistotu ohledně procesních úkonů v celém systému od podání žádosti po vydání Vydání

1/25

rozhodnutí v období od 1. července do nabytí účinnosti novely, což bude pravděpodobně 1. ledna 2025. Na rozdíl od Svazu měst a obcí ČR, Hospodářské komory ČR či ČKAIT jsme podporovali ponechání povinnosti podávat elektronickou formu projektové dokumentace prostřednictvím Portálu stavebníka, pokud budou odstraněny chyby a nedokonalosti provázející jeho dosavadní fungování, jak slíbil IT tým MMR vedený Karlem Trpkošem na schůzce 10. prosince. Při projednávání novely v Senátu se bohužel ukázalo, že opravený Portál stavebníka bude nasazen k využití až v pátek 13. prosince, tedy po limitním datu pro projednání novely NSZ (bypassu) v Senátu 11. prosince. Za ČKA jsme podpořili přijetí bypassu ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou v důvěře v kompetenci projektového týmu i proto, že není čas na prodlužování nejistoty plynoucí z fakticky nezákonného postupu úřadů, snažících se v dobré vůli věcně správně rozhodovat a zabránit hrozícím škodám. Chápeme obavy kolegů z ČKAIT, vyplývající z nemožnosti ověřit fungování PS, stejně jako stavebníků/developerů obávajících se možných budoucích napadení správních rozhodnutí u soudu, ale důvěřujeme ujištění ministrů Kulhánka a Kupky i ministerských legislativců, že nedodržení postupu v DSŘ nezpůsobí zpochybnění věcně správného rozhodnutí úřadů. Podobně vstřícný postoj jsme vnímali u Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR. Portál stavebníka funguje v základních i doplněných funkcionalitách od ledna 2025.

Představená zlepšení, včetně vyjmutí žádosti o povolení z Portálu stavebníka a možnost jejího podání na stavební úřad jakoukoli formou (v listinné podobě, datovou schránkou či elektronickou podatelnou), dávají naději, že do doby zpracování tzv. business analýzy a zadání zakázky na nové ISSŘ bude možné ukládat projektovou dokumentaci do úložiště tak, aby byla přístupná jak účastníkům řízení, tak dotčeným orgánům, včetně možnosti zastupování právnických osob i zastupitelnosti žadatelů…

Otázek k zodpovězení zůstává i po nabytí účinnosti novely stále mnoho.

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

40

Digitální stavební řízení v ČR z pohledu autorizovaných architektů: hrozba, nebo příležitost?

Digitalizace stavebního řízení (DSŘ) v ČR začala nabírat na obrátkách s přijetím nového stavebního zákona (SZ), který se stal plně účinným 1. července 2024. Tento zákon zavedl několik klíčových digitálních nástrojů, jako je Portál stavební správy (PSS) a Informační systém stavebního řízení (ISSŘ), které umožnily elektronické podávání žádostí, nahrávání autorizované dokumentace a online komunikaci s úřady. Tyto nástroje byly spuštěny také 1. července 2024.

Stejný termín pro spuštění takových rozsáhlých změn vyvolal „lehce zdvižené obočí“ a lze za tím číst politickou objednávku. V případě DSŘ to dopadlo podle známého rčení „mysleli jsme to dobře a dopadlo to jako vždy“.

Zájem stavebníků o digitální stavební řízení (DSŘ) byl velký, ale bohužel systém nepracoval bezchybně.

Současný stav DSŘ v ČR Spuštění PSS s velkou pompou ze strany MMR, ale s velmi malým očekáváním odborné veřejnosti, zahrnovalo mimo jiné i Žádost o povolení stavby. Zde žadatel na základě své identity vyplnil informace o sobě, svém záměru, mohl využít interaktivní katastr nemovitostí, nahrál elektronicky autorizovanou dokumentaci včetně časového razítka, vybral příslušný stavební úřad a mohl provést i kontrolu své žádosti na předepsaném formuláři.

To by bylo v pořádku, kdyby: → Plná funkčnost PSS byla k dispozici hned po spuštění portálu, a ne až po více než půl roce od zprovoznění.

Vydání

1/25

→ Byly připraveny interní systémy stavebních úřadů na interakci s portálem stavebníka.

Toto vedlo mimo jiné k podzimnímu odvolání ministra Bartoše.

Mé osobní rozčarování, lépe řečeno zklamání, je však způsobeno zejména tím, že nám byla předložena nikoliv digitalizace stavebního řízení, ale jeho pouhá elektronizace s několika málo základními funkcionalitami.

Tato situace se dala předpokládat již na počátku ledna 2024, kdy byla znovu obnovena činnost pracovní skupiny DSŘ při MMR, minimálně z těchto důvodů: → Nebyly předloženy žádné teze, co vše by mělo DSŘ zahrnovat, tj. „umět“, ve své finální podobě. → Čas na spuštění, tj. 6 měsíců, včetně všech doprovodných činností nutných ke správné funkci, jako je testování a proškolení uživatelů, se jevil hned od počátku jako nereálný.

Přineslo to však jedno pozitivum, a tím je kritizovaná elektronizace, protože se začala zacelovat „digitální díra“ při povolování staveb. V ostatních fázích celoživotního cyklu stavby je elektronizace či digitalizace činností běžně využívanou.

Po 11. 12. 2024 je možné využívat pro podání žádosti jak Portál stavebníka, tak i jiné způsoby (DS, e-mail, listinné podání), jen projektová dokumentace se musí vkládat do Databáze elektronické dokumentace prostřednictvím Portálu stavebníka, dle přijaté novely zákona 283/2021, tzv. „legislativní a technologický bypass“. Současně byl touto novelou zpětně legalizován postup stavebníků i stavebních úřadů po 1. 7.

2024. Plně funkční DSŘ by mělo být k dispozici od Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

41

1. ledna 2028, tedy za tři roky! O tomto tématu a dalším postupu MMR mlčí.

Funkcionality DSŘ Informační modelování, lépe řečeno správa (management) informací o stavbách (BIM) přináší, stejně jako od počátku „computer aided design“ (CAD), možnost využívat další informace, které model nese. Bylo by hříchem tyto možnosti nevyužít a udělat z DSŘ pouze lepší datovou schránku.

Jedná se tedy nejen o model BIM pro DSŘ, ale i o zapojení dalších technologií. Dobrým příkladem je vídeňský BRISE (Building Regulations Information for Submission Envolvement), kde však uvedení do smysluplného provozu trvalo takřka pět let, a ne pět měsíců, jak si plánovalo MMR. A složitost rakouského stavebního práva si určitě v ničem nezadá s českým.

Budoucnost digitalizace stavebnictví, nejen DSŘ, musí tedy zahrnovat využití těchto, ale nejen těchto, pokročilých technologií: → Metoda BIM pro poskytnutí požadovaných a relevantních informací o připravované stavbě SÚ dotčeným orgánům státní správy (DO) a ostatním účastníkům. → Umělá inteligence (AI) pro analýzu velkého množství dat a přípravu dat SÚ pro jejich rozhodování. → Rozšířená realita (AR) pro zajištění souladu s požadavky územních plánů a pro vizualizaci plánované stavby. → Technologie blockchain pro transparentnost, zabezpečení a integritu dat včetně neměnitelných záznamů o všech procesech řízení.

Klíčovými prvky DSŘ jsou nejen elektronická podání žádosti včetně všech potřebných příloh, online sledování průběhu řízení, interoperabilita – snadná a rychlá výměna dat mezi účastníky, ale i automatické využití softwarových nástrojů pro kontrolu souladu projektové dokumentace s platnými předpisy včetně možnosti „předkontroly“ podání žádosti v systému státní správy.

Vše musí být doprovozeno dokončením standardizace dat a informací a jejich ochranou před kybernetickými hrozbami a zneužitím autorských práv.

Nutné kroky pro další postup DSŘ K odvolání ministra, mimo kritiky snad ze všech zainteresovaných stran, přispěla i vládní analýza, která však nikdy nebyla oficiálně publikována, přestože samozřejmě unikla do veřejného prostoru. Tato analýza však vykazuje stejné nedostatky, které vykazoval i přístup MMR od samého začátku: utápí se v technických nedostatcích spuštěného DSŘ a nijak, ani koncepčně, nenaznačuje, kam by mělo DSŘ ve své finální podobě dojít.

Podle mého názoru nyní musí nastat postup s jasným časovým harmonogramem a nastavením odpovědností.

Je třeba:

→ Definovat finální stav DSŘ včetně všech funkcionalit, stanovit celkový finanční rámec a reálný časový harmonogram s dílčími milníky a s dostatečnou časovou dotací na vyhodnocení a zapracování připomínek. → Stanovit požadavky na softwarové nástroje, datová úložiště a komunikační kanály a způsob jejich implementace, na kterou musí navázat testovací a pilotní provoz s dostatečnou časovou dotací. Uživatelská přívětivost je velmi podstatná. → Postupně uvolňovat jednotlivé segmenty DSŘ podle nastavených milníků k testování vybrané odborné veřejnosti včetně ČKA a vybraným stavebním úřadům a dotčených orgánů státní správy.

Všechny výše uvedené kroky je třeba předkládat srozumitelnou a efektivní formou k debatě odborné veřejnosti a také zajistit možnost jejího nezbytného vzdělávání.

Přínosy DSŘ Digitalizace stavebního řízení přináší řadu výhod: → Zrychlení a efektivita procesu: elektronické podávání žádostí a automatizace administrativních úkonů výrazně zkracují dobu potřebnou pro vyřízení stavebního povolení. → Transparentnost: snižuje riziko korupce a zajišťuje rovné podmínky pro všechny žadatele. → Úspora nákladů pro stavebníky, architekty i veřejnou správu. → Zlepšení a zrychlení komunikace mezi všemi účastníky stavebního řízení.

V současné době, zejména při používání BIM pro projektování, je nezbytné, aby možnosti a výhody digitalizace byly využity i v DSŘ.

Zásadním přínosem je zvýšení kvality povolovacího řízení. Toto je však zásadně spojeno s kvalitou matérie pro toto řízení: zejména jde o SZ a jeho prováděcí předpisy, které jsou v mnoha ohledech obtížně digitalizovatelné (parametrizovatelné), nemluvě o tom, že chybí jejich interaktivní digitalizace. To se týká i závazných ČSN. V současné době je v projednávání ve výborech Sněmovny ČR tzv. „Zákon o BIM“, který řeší obsah a formu digitálních informací pro jednotlivé účely (informační kontejner) formou plánovaných prováděcích vyhlášek k tomuto zákonu. Ty však musí obsahově vycházet z vyhlášek k SZ. Proto bude pravděpodobně nutné provést i některé změny v těchto vyhláškách.

Stranou ponechávám otázku, co všechno by měl sledovat SÚ, tj. co je veřejný zájem, a co nechat na odpovědnosti autorizovaných osob. Vhodné by bylo sloučení požadavků na dokumentaci staveb a informační kontejner do jedné vyhlášky a také do jednoho centra (kvalitně vybaveného a s kvalifikovanými pracovníky), kde by se žádosti zpracovávaly a posílaly jako návrh rozhodnutí jednotlivým SÚ.

→ Dokončit plnohodnotnou analýzu stávajícího stavu a identifikovat oblasti dotčené DSŘ. Vytvořit a schválit potřebné právní předpisy včetně jejich elektronizace.

Vydání

1/25

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

42

Obavy autorizovaných architektů z DSŘ Obavy architektů jsou převážně následující: → Přechod na digitální systém vyžaduje investice do technologií a školení. → Úniky dat mohou vést k finančním ztrátám a ztrátě duševního vlastnictví. → Nejasnosti ohledně právní závaznosti elektronických dokumentů. → Obava z přílišné rigidnosti systému, nemožnost individuálního přístupu. → Zpožďující se změny v zákonech a právních předpisech.

Tyto obavy musí MMR zohlednit při přípravě nového systému DSŘ.

Příležitosti pro autorizované architekty při DSŘ DSŘ však také přináší některé příležitosti pro architekty: → Efektivita a úspora času při transparentním stavebním řízení. → Osvojení si pokročilých technologií vede ke zvýšení kvalifikace a konkurenceschopnosti, zejména v mezinárodním prostředí. Dává účinný nástroj pro navrhování šetrných budov a může zefektivnit jejich práci.

Pro plné využití potenciálu digitalizace je nezbytné, aby architekti byli otevření novým technologiím a procesům a investovali do svého vzdělávání a školení.

Závěr Je škoda smysluplně nevyužít příležitosti, kterou DSŘ přináší, nikoliv však automatickou digitalizací přebujelých právních předpisů (pokud by to vůbec bylo možné), ale naopak využít digitalizaci k zamyšlení nad smyslem a odpovědností jednotlivých aktérů a některé předpisy modernizovat.

Dále si vás také dovoluji pozvat na OTTA s tématem BIM (a digitalizace), který proběhne hybridně 18. března 2025, a na „Digi/BIM Day ČKA“ naplánovaný na druhou polovinu května.

Ing. Aleš Marek, Ph.D. předseda PS Digitalizace

Vydání

1/25

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

TÉMA

43

Na webu České komory architektů www.cka.cz naleznete základní informace o této samosprávní organizaci, složení orgánů a důležitá témata týkající se výkonu profese autorizovaných architektů, mezi nimi například:

Kalkulačky

Celoživotní vzdělávání

Výpočet hodnoty projektových prací včetně souvisejících výkonů a služeb dle jednotlivých profesních oborů s využitím pravidelně aktualizovaných cenových ukazatelů používaných ve stavebnictví. Programy dle specializací a oborů: pozemní a krajinářské stavby, územní plán, regulační a územní plán, interiéry, ceny a odměny v soutěžích na pozemní a krajinářské stavby.

Česká komora architektů organizuje řadu vzdělávacích akcí pro své členy, stejně jako sdílí další důležité aktivity přínosné pro výkon profese architekta. Vědoma si nutnosti poskytnout svým členům kvalitní nabídku vzdělávacích možností, zřídila také samostatnou pracovní skupinu pro celoživotní vzdělávání, která se této problematice věnuje.

Propagace práce architektů

Informování autorizovaných osob

Pro lepší informovanost všech autorizovaných osob o činnosti ČKA i výkonu profese architekta využívá Komora nejen webu a sociálních sítí, ale také rozesílá všem svým členům mailem jednou měsíčně Newsletter, poštou čtvrtletně Bulletin ČKA a jednou ročně Ročenku ČKA. Kromě toho nabízí také monitoring médií, informace o vypsaných soutěžích atd.

ČKA se věnuje také podpoře a prezentaci kvalitní práce autorizovaných architektů, ale též studentů a absolventů architektonicky zaměřených vysokých škol.

Pořádá proto přehlídku realizovaných staveb Česká cena za architekturu, uděluje Poctu ČKA, organizuje Přehlídku diplomových prací.

Vydání

1/25

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

WWW.CKA.CZ

44

Soutěže

Standardy výkonů a dokumentace

ČKA záleží na architektonické a urbanistické kvalitě měst, neboť úzce souvisí s kvalitou života jejich obyvatel. Bezpečným způsobem, jak ji zajistit a dodržet zákonné povinnosti, je dobře vypsaná architektonická soutěž. Na webu ČKA lze získat postup, jak připravit soutěž, vzory a pravidla soutěží, data školení porotců architektonických soutěží, kontakt na pracovní skupinu Soutěže, která se problematice věnuje, a samozřejmě také aktuální seznam připravovaných soutěží, probíhajících soutěží nebo výsledky již ukončených soutěží.

Česká komora architektů vydává standardy služeb jako metodický nástroj pro ustanovení vztahů mezi architektem a klientem v projekční praxi. Standardy by měly pomoci jak architektům, tak i klientům stanovit dobré podmínky spolupráce. Stanovují obvyklý rozsah a jednotlivé etapy výkonu profese architekta.

K dispozici jsou: Standard služeb architekta – pozemní stavby, interiéry, územní a regulační plán a také odkazy na zahraniční dokumenty.

Legislativa

Seznamy autorizovaných architektů

Databáze všech osob autorizovaných Českou komorou architektů podle zákona o výkonu povolání. Vyhledávat lze podle typu autorizace: VP: autorizace se vše‑ obecnou působností (A.0); A: obor architektura (A.1); UP: obor územní plánování (A.2); KA: obor krajinářská architektura (A.3); ÚSES: projektant územních systémů ekologické stability (A.3.1); IT: obor interiérová tvorba; SC: obor scénické stavby, dále lze autorizované osoby vyhledávat podle krajů, abecedního seznamu atd.

Konzultační služby pro státní správu a samosprávu

Právní poradna

ČKA nabízí také konzultační služby pro státní správu a samosprávu, dále např. metodiku s názvem Výběr projektanta, jež je určena veřejným zadavatelům, kteří chtějí zvládnout zadání veřejné zakázky bez organizátora zadávacího řízení, nebo třeba seznam všech městských architektů působících v českých sídlech.

ČKA nabízí všem svým členům právní pomoc v oblasti týkající se projektování staveb a souvisejících témat (územní plánování, veřejné zakázky, postupy úřadů při povolování staveb, problematika autorství projektů a staveb…) formou osobních konzultací nebo zpracování odborných stanovisek.

Vydání

1/25

ČKA rovněž nabízí pro své členy ke stažení účinná znění právních předpisů významných pro výkon povolání autorizovaných architektů, vzory smluv o dílo na zpracování projektu stavby a na zpracování návrhu územního plánu, stejně jako vzor licenční smlouvy apod.

Sekce

BULLETIN ČKA

Strana

WWW.CKA.CZ

45

oficiální čtvrtletník České komory architektů číslo 1/2025, ročník XXXII

Kancelář Praha

Josefská 34/6, 118 00 Praha 1 cka@cka.cz

Datum expedice 9. 4. 2025

+420 273 167 480

úřední hodiny po–čt 8–16 h út 8–17 h pá 8–15 h

Náklad 5 000 ks Registrace MK ČR E 11062

právní poradna, supervize soutěžních podmínek Mgr. Barbora Veselá barbora.vesela@cka.cz +420 773 792 928

agenda recepce ISSN 1804-2066

recepce@cka.cz

Vydavatel Česká komora architektů Josefská 34/6, 118 00 Praha 1 +420 273 167 480 www.cka.cz

ředitelka Kanceláře ČKA Ing. Dagmar Mošnerová dagmar.mosnerova@cka.cz +420 702 035 234 +420 257 532 430

Redakce šéfredaktorka PhDr. Markéta Pražanová marketa.prazanova@seznam.cz

office manager Monika Pohanková monika.pohankova@cka.cz +420 273 167 486

Redakční rada doc. Ing. arch. Ondřej Beneš, Ph.D. Ing. arch. David Hlouch Ing. arch. Miroslav Holubec Ing. arch. Jan Kasl Ing. arch. Petr Lešek Ing. arch. Pavel Martinek

zástupkyně ředitelky Kanceláře ČKA, právní poradce představenstva ČKA, právní poradna Mgr. Ing. Daniela Rybková daniela.rybkova@cka.cz +420 273 167 481

Jazyková korektura Mgr. Josef Šebek, Ph.D.

tisková mluvčí Mgr. Barbora Sedlářová barbora.sedlarova@cka.cz +420 273 167 485 + 420 777 464 453

+420 731 508 028

Grafický design STRAKA OFFICE (Jakub Straka, Barbora Malo)

právní poradce Stavovského soudu ČKA, PS Legislativa, právní poradna Mgr. Eva Faltusová eva.faltusova@cka.cz +420 273 167 481

Tisk Triangl, a. s.

autorizace, databáze, dozorčí rada ČKA, autorizační rada ČKA Milena Ondráková milena.ondrakova@cka.cz +420 273 167 483 +420 608 976 912 Stavovský soud ČKA Radka Kasalová radka.kasalova@cka.cz +420 257 532 430 členské příspěvky, profesní pojištění Helena Jiříková helena.jirikova@cka.cz +420 608 975 312 manager akcí ČKA Bc. Marek Job marek.job@cka.cz +420 771 126 426 konzultant pro zadavatele soutěží a supervizor soutěžních podmínek RNDr. Milan Svoboda milan.svoboda@cka.cz +420 739 095 871

Distribuce Bulletin ČKA je bezplatně rozesílán všem architektům autorizovaným ČKA a investičním odborům magistrátů a větších měst.

Upozornění U inzerce a podepsaných článků se redakce nemusí ztotožňovat s obsahem. Pokud není uvedeno jinak, obrázky pocházejí z archivu autorů textů.

PDF Bulletinu ČKA je ke stažení na: www.cka.cz.

Kancelář Brno

Starobrněnská 16/18, 602 00 Brno +420 542 211 809 sekretář PS Soutěže, PS Krajinářská architektura, PS Urbanismus, PS Udržitelnost, PS Památková péče, PS Digitalizace, autorizace Kateřina Slaná katerina.slana@cka.cz +420 542 211 809

Vydání

1/25

Sekce

BULLETIN ČKA

webmaster, sekretář PS Vzdělávání, PS Zahraniční aktivity, PS Celoživotní profesní vzdělávání, PS Standardy a honoráře Ing. Ludmila Ševčíková ludmila.sevcikova@cka.cz +420 773 765 416

Strana

TIRÁŽ

46

Design Guide pro architekty a projektanty

Technická příručka pro šikmé střechy

Technická příručka pro ploché střechy

60 vzorových dispozic podkroví 98 detailních technických řešení

50 inspiračních situací 30 konstrukčních řešení

V příručce najdete:

V příručce najdete:

•

různé typy střech a sklonů a jejich vliv na návrh horních pater

•

•

tipy pro optimální využití podkroví (množství denního světla, kvalita vzduchu, vhodná teplota, jasný výhled a akustika)

informace o počtu a velikosti světlíků ve vztahu k návrhu denního světla pro splnění legislativních požadavků inspiraci pro řešení jednotlivých místností

•

„know how“ pro ergonomii půdy a umístění nábytku pod šikminou

• • •

• •

příklady typových místností v podkroví

• • •

doporučení k návrhu ostění

doporučení k výběru a montáži střešních oken (velikost, typ, způsob ovládání)

Stahujte zdarma Design Guide Inspirace Ergonomie Konstrukční detaily Tipy a triky

inspiraci pro návrh veřejných prostor „know how“ pro instalaci světlíků do různých skladeb střech návrh řešení odvodu tepla a kouře technické výkresy

NEJVĚTŠÍ

rezidenční stavitel v ČR Již více než 30 let stavíme novou Prahu. Prodali jsme 20.000 bytů, domů a parcel ve 200 úspěšných rezidenčních projektech

V Praze vlastníme 1,5 milionu m2 pozemků a brownfieldů pro výstavbu více než 35.000 bytů

Spolupracujeme s těmi nejlepšími architekty a urbanisty z ČR i ze zahraničí (např. Josef Pleskot, Eva Jiřičná a další)

Mnoha desítkami milionů korun každý rok přispíváme na charitu, obecně prospěšné účely a realizaci veřejných staveb

Jsme generálním partnerem Sdružení pro architekturu a rozvoj, Iniciativy pro dostupné bydlení a také prestižních pololetních Summitů stavebního rozvoje a Summitů dostupného bydlení

central-group.cz