Bulletin 1/25

Nový stavební zákon

Sekce Strana Vydání

6

6

aktuality

Valná hromada ČKA 2025

Profesní datová schránka povinná pro všechny autorizované osoby

6 Od Diplom.ky k České ceně za architekturu

7 Česká cena za architekturu – příjem přihlášek skončil

7 Iniciativa Architekti pro bono (Janáč)

7 OTTA – Rekapitulace architektonických soutěží (Lešek)

8 Senát PČR schválil v prosinci „bypass“ nového stavebního zákona

8 OTTA – BIM a digitalizace

8 Nové metodiky MMR: přístupnost a parkování

8 Souhrnné znění požadavků na výstavbu v Praze

8 Stanovisko ČKA k dalšímu osudu Pragerových kostek

8 Nominujte osobnosti na cenu „Architekt obci“

9 Role architektů v dostupném nájemním bydlení (Nová)

9 Nezákonné požadavky DOSS na doplnění dokumentace pro povolení stavby (Faltusová)

10 UCEEB Inovační vouchery: Inovace pro udržitelnou budoucnost

10 Publikace Práce pro Ústecký kraj (2017—2023)

10 Vyšel 43. překlad knihy Navrhování staveb od Ernsta Neuferta

10 Patnáctiminutové město (Nosek)

11 Zemřel Jan Línek

11 Odešel Emeritní předseda ČKAIT Pavel Křeček

12 Zesnul Karel Filsak

12 Architekt Václav Valtr oslavil 80. narozeniny

12 Cena Víta Brandy 2024 – Štvanická lávka

12 Pritzkerova cena – Liou Ťia-kchun

13 Zprávy z ACE

14 Nová platforma ACE HUB: Propojení architektů napříč Evropou

15 Odpovědnost autorizovaných osob za vady projektové dokumentace ve světle § 2629 a § 2630 Občanského zákoníku (Křížková, Hanková)

16 Errata

18 Výsledky soutěží

22 téma Nový stavební zákon

23 Stavíme podle nových pravidel: Klíčové změny stavebního zákona v praxi (Korbel, Panattoni)

26 Aktuální změny ve stavebním právu (Daněk)

28 Dopady NSZ na projektovou praxi (Pintová Králová)

32 Zrychlil stavební zákon č. 283/2021 Sb. povolování staveb? (Landová)

35 Požadavky na přístupnost staveb po rekodifikaci stavebního práva (Tomandl)

37 Plánovací smlouvy v novém stavebním zákoně (Malá, Nezhyba)

40 ČKA vítá schválení „bypassu“ stavebního zákona Senátem PČR

41 Digitální stavební řízení v ČR z pohledu autorizovaných architektů: hrozba, nebo příležitost? (Marek)

■ 1

VALNÁ HROMADA ČKA 2025

XXXII. valná hromada České komory architektů se uskuteční dne 26. dubna 2025 od 9.30 h na Fakultě architektury ČVUT v Praze, Thákurova 9.

Podklady pro jednání jsou zveřejněny na webu ČKA a v tištěné podobě budou k dispozici v místě konání valné hromady.

Strategie ČKA

Kancelář ČKA uspořádala 25. února 2025 diskusní setkání architektů OTTA, na němž byla prezentována činnost pracovních skupin ČKA slovy svých předsedů a zhodnocení plnění programu činnosti ČKA na rok 2024 a návrh činnosti na následující období (duben 2025–duben 2026). Zájemci z řad členů ČKA se mohli ptát členů představenstva, dozorčí rady, Stavovského soudu a předsedů jednotlivých pracovních skupin na to, co je zajímá.

Prezentace je k dispozici po přihlášení na www.cka.cz/sluzby/clenum/otta/otta-strategie-a-pracovni-skupiny-25-2-2025

Streaming valné hromady

Valná hromada bude letos poprvé streamována na www.cka.cz, přístupná bude v sekci pro členy (po přihlášení). Jedná se o možnost pasivního přístupu (náslechu) bez možnosti vstupovat do diskuze či hlasovat. Jedná se o postup, který je možný bez změny zákona o výkonu povolání a vnitřních předpisů. Možnost konání online VH v plném rozsahu je zařazena jako bod programu VH (v rámci diskuze).

Stravování bude zajištěno pouze pro ty členy, kteří písemně (datovou schránkou nebo e-mailem na cka@cka.cz) potvrdí svoji účast nejpozději do 22. dubna 2025. Ostatní budou mít možnost si občerstvení zakoupit.

Letos poprvé bude zajištěno hlídání dětí ve věku 3-10 let. I zde prosíme ty, kteří o tuto službu mají zájem, aby jej potvrdili (s uvedením věku dítěte) nejpozději do 22. dubna 2025.

□ 2

PROFESNÍ DATOVÁ SCHRÁNKA POVINNÁ PRO VŠECHNY AUTORIZOVANÉ OSOBY

Od ledna loňského roku platí pro autorizované architektky a architekty povinnost využívat zvláštní profesní datovou schránku určenou pro komunikaci s orgány veřejné správy (v rámci výkonu profese), klienty a rovněž s ČKA.

Upozorňujeme architekty, kteří dosud profesní datovou schránku nevyužívají, že i přesto do ní mohou být doručovány úřední dokumenty, u kterých může nastat fikce doručení. V lednu byly do datových schránek rozeslány předpisy pro platby členských příspěvků a profesního pojištění. Rovněž upozorňujeme, že nevyužívání schránky by mohlo být hodnoceno jako jednání v rozporu s vnitřními předpisy České komory architektů. Vzhledem k četným komentářům opakujeme, že profesní datové schránky nezřídila ČKA, nýbrž Digitální informační agentura (DIA) na základě zákonného nařízení.

■ 3

OD DIPLOM.KY K ČESKÉ CENĚ ZA ARCHITEKTURU

Co mají společného architekti, kteří uspěli v České ceně za architekturu i v soutěžní pře hlídce Diplom.ky? Jaké byly jejich první kroky k úspěchu a co je na této cestě překvapilo? To si mohli poslechnout účastníci debaty na půdě CAMP dne 21. ledna a setkat se s architekty, kte ří byli oceněni jak za svou diplomovou práci, tak za zdařilý projekt realizovaný během své praxe. Debatu moderoval Petr Volf, diskuse se zúčastnili Petr Janda, Jiří Weinzettl, Pavel Jura, Martin Rusina, Pavel Nasadil, Jiří Žid, David Pavlišta a Vojtěch Ružbatský. Od 19.30 h proběhla vernisáž výstavy ČCA 2024, kde promluvil laureát loňského ročníku ČCA Petr Hájek. Následovalo předání Ceny Centra pro regionální rozvoj ČR (CRR). Laureátem se stal výjimečný projekt záchrany Automatických mlýnů v Pardubicích, který byl podpořen z Integrovaného regionálního operačního programu. Cenu převzali architekti Lukáš Smetana a Zdenek Balík. Zahájen byl nový ročník České ceny za architekturu.

Fakulta architektury ČVUT v Praze, Thákurova 9, místo konání valné hromady

Z diskusního setkání v CAMP

Lukáš Smetana a Zdenek Balík převzali v CAMP Cenu Centra pro regionální rozvoj ČR za záchranu Automatických mlýnů v Pardubicích

Nový design trofeje ČCA odlije letos česká sklářská firma Bomma

■ 4

ČESKÁ CENA ZA ARCHITEKTURU 2025

V lednu vyhlásila ČKA již 10. ročník soutěžní přehlídky Česká cena za architekturu. Své rea‑ lizace mohli architekti přihlašovat bezplatně do 8. 4. 2025. Na nový design skleněné trofeje ČCA proběhla soutěž. Známá jsou už také jména letošních porotců.

Do 14. března mohli zájemci odevzdávat své návrhy na nový design trofeje ČCA. Společně s českou sklářskou značkou Bomma, proslulou svými ikonickými svítidly, vyhlásila ČKA na nový design trofeje otevřenou soutěž. Tato soutěž byla určena pro designéry, architekty i studenty a kladla důraz na kreativitu, estetiku a hlubší propojení mezi světem designu a architektury.

www.ceskacenazaarchitekturu.cz

www.bomma.cz/cz/soutez-ceska-cena-za-architekturu

■ 5

INICIATIVA ARCHITEKTI PRO BONO

Cílem iniciativy je budovat komunitu architektů pro bono, podporovat rozvoj jejich kompetencí a poukazovat na smysl architektury nejen při obnově po živelních katastrofách.

Iniciativa se zaměřuje na rozvoj a podporu služby pro bono, aby se stala běžnou součástí profesního života architektů. Prostřednictvím této iniciativy můžeme kromě odborné pomoci také šířit povědomí o důležitosti architektury tam, kde by za normálních okolností byla vnímána omezeně nebo vůbec.

V roce 2024 se podařilo spustit webovou platformu www.architektiprobono.cz, která slouží jako centrální místo pro zapojené architekty i zájemce o pomoc. Počet architektů nabízejících pro bono služby vzrostl z 50 na 90. Navázali jsme také komunikaci s architektonickými školami

Architekti Pro Bono – ČKA zorganizovala pomoc regionům zasaženým povodněmi v roce 2024

a vytvořili seznam těch, které jsou připraveny se zapojit.

Na podzim loňského roku proběhlo první setkání členů iniciativy, kterého se zúčastnilo přes 20 architektů (více viz Bulletin ČKA 4/2024, s. 22–25). Další diskuse se uskutečnila 27. 2. 2025. Pravidelná setkání plánujeme opakovat, aby vznikl prostor pro výměnu zkušeností a vzájemnou debatu. V listopadu 2024 se zástupci iniciativy zúčastnili setkání pracovní skupiny cyklodopravy Olomouckého kraje. Diskutovalo se o obnově území po povodních a o možnostech mezioborové spolupráce (zapojení samospráv, vlastníků infrastruktury, státních organizací aj.). V prosinci 2024 jsme na grémiu děkanů architektonických škol otevřeli téma pro bono služeb a role vzdělávacích institucí. Iniciativa pro bono se propojila s organizací Člověk v tísni, aby mohla poskytovat pomoc v širším kontextu. Nejsi ještě součástí iniciativy? Přidej se na www.architektiprobono.cz

Lukáš Janáč pověřený vedením iniciační skupiny

□ 6

OTTA – REKAPITULACE ARCHITEKTONICKÝCH SOUTĚŽÍ

Dne 30. 1. 2025 proběhlo tradiční každoroční setkání OTTA k rekapitulaci architektonických soutěží v uplynulém roce. Časově navazovalo na školení porotců pro architektonické soutěže.

Překvapivě naprostá většina účastníků školení debatě o soutěžích nezůstala přítomná. Standardním příspěvkem k tématu byly statistiky soutěží, které zpracovává Tomáš Zdvihal: „Rok 2024 byl z hlediska počtu vyhlášených architektonických soutěží historicky druhý nejlepší. Zároveň však lze na konečné číslo (58) nahlížet tak, že jejich počet výrazněji nestoupá, ale spíše stagnuje. A to i přes rostoucí publicitu v médiích, příklady dobré praxe v podobě realizovaných staveb nebo větší počet městských architektů. Vyššímu počtu soutěží očividně nepomáhá ani dotační podpora ze strany MMR. Slouží spíše

jako vítaný bonus pro menší zadavatele, kteří by soutěž uspořádali i bez ní,“ řekl mimo jiné člen pracovní skupiny Soutěže architekt Tomáš Zdvihal (více ke statistice soutěží viz Ročenka ČKA 2024).

– 58 za rok 2024

SOUTĚŽE PODLE TYPU:

Osvěžením byl on-line vstup zahraničního hosta, maďarského architektonického studia Építész Stúdió. Ti vyzdvihli kvalitu a otevřenost soutěžního prostředí v ČR v porovnání s jinými státy. Upozornili ale na velmi složitý systém veřejných zakázek a jejich digitálních nástrojů. Bylo diskutováno memorandum s NPÚ, které bylo uzavřeno v lednu 2024. Zaměřené bylo na posílení spolupráce při přípravě a průběhu architektonických soutěží. Připomněly se také chystané vzorové smlouvy pro veřejné zadavatele. Také byla představena spolupráce v rámci střední Evropy a nově připravené vzorové podmínky Evropské rady architektů. Debatovalo se téma digitálního odevzdávání a odpovědnosti porotců stejně jako úlohy ČKA v celém systému. Stále platí, že lídry soutěžení jsou spíše malá a střední měsPOČET VYHLÁŠENÝCH

Otevřené jednofázové 50 %

Otevřené dvoufázové 19 %

Užší 21 %

Workshop / soutěžní dialog 10 %

Sekce

Strana

Vydání

ta. Stát, kraje a velká města mají rozsáhlejší úřední aparát a menší vztah ke konkrétnímu místu. Například město Praha se snaží omezit pravomoc ČKA v soutěžích.

Petr Lešek

2. místopředseda ČKA

□ 7

SENÁT PČR SCHVÁLIL V PROSINCI „BYPASS“ NOVÉHO STAVEBNÍHO ZÁKONA

Česká komora architektů vítá novelu zákona 283/2021, tedy nového stavebního zákona, kte rou 11. prosince 2024 schválil Senát PČR. Tato novela pomůže zprůchodnit stavební řízení do doby, než bude vytvořen skutečně funkční sys tém digitalizace stavebního řízení. Dne 17. pro since 2024 uspořádala ČKA k tématu webinář.

Na rozdíl od Svazu měst a obcí ČR, Hospodářské komory ČR či ČKAIT zástupci ČKA podporovali ponechání povinnosti podávat elektronickou formu projektové dokumentace prostřednictvím Portálu stavebníka, pokud budou odstraněny chyby a nedokonalosti provázející jeho dosavadní fungování.

Více k tématu digitalizace stavebního řízení viz s. 40.

OTTA – BIM A DIGITALIZACE

V pondělí 18. března proběhl hybridní workshop zaměřený na BIM a digitalizaci, který přinesl informace o aktuálním stavu a vývoji v oblasti.

Úvodní slovo pronesl předseda PS Digitalizace Aleš Marek, který se zaměřil na pokrok v implementaci Aktualizace Koncepce BIM v ČR, projednávání návrhu „zákona o BIM“, aktuální výstupy ČAS a stav datového slovníku. Zmínil se také o stavu digitálního stavebního řízení a jeho vlivu na práci architektů (k tématu též s. 41). Martin Jan Rosa v další části workshopu vysvětlil rozdíly mezi informačním modelováním a managementem informací a zdůraznil důležitost role architekta v těchto procesech. Miriam Muroňová se podělila o praktické zkušenosti s vedením projektového týmu při zpracování dokumentace pro provedení stavby metodou BIM a poskytla účastníkům cenné rady pro jejich vlastní projekty. Libuše Dobrá představila iniciativu CityDeal, která sdružuje aktéry v oblasti GIS a územního plánování v ČR, a dotkla se také tématu standardizace územního plánování, která je klíčová pro efektivní správu a rozvoj měst.

□

9

NOVÉ METODIKY MMR: PŘÍSTUPNOST A PARKOVÁNÍ

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo nová metodická doporučení významná pro architekty při aplikaci nového stavebního zákona. Prv

Vydání

ní z metodik, která vznikla v úzké spolupráci s ČKA, se věnuje přístupnosti staveb a podrobně rozpracovává vztah nové legislativy k normě ČSN 73 4001.

Přístupnost a bezbariérové užívání. Tato metodika je dostupná na stránkách MMR: www.mmr. gov.cz/cs/ministerstvo/stavebni-pravo/pravo-a-legislativa/novy-stavebni-zakon/metodiky/ pristupnost-a-bezbarierove-uzivani

Druhá metodika se zaměřuje na výpočet parkovacích stání ve vazbě na územně plánovací dokumentaci. Metodika vysvětluje, že od 1. 7. 2024 nelze použít výpočet kapacit parkování podle ČSN 73 6110. Pokud územní nebo regulační plán pořízený dle starého stavebního zákona obsahuje stanovení stupně automobilizace, tato část se podle § 324 nového stavebního zákona nepoužije a při nejbližší změně územního či regulačního plánu musí být vypuštěna. Podle nové legislativy může být parkování upraveno také v územním plánu s prvky regulačního plánu a v regulačním plánu odchylně od úpravy vyhlášky, musí být však stanoveno v souladu s metodou výpočtu uvedenou v příloze 1 vyhlášky o požadavcích na stavby.

Metodika parkování: mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/stavebni-pravo/pravo-a-legislativa/novy-stavebni-zakon/metodiky/pozadavky-na-pocet-parkovacich-stani-ve-vazbe-na-u

□ 10

SOUHRNNÉ ZNĚNÍ POŽADAVKŮ NA VÝSTAVBU V PRAZE

Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy zve řejnil Souhrnné znění požadavků na výstavbu v Praze, které představuje přehledný kompilát platných právních předpisů – Pražských staveb ních předpisů (nařízení č. 12/2024 Sb. Hlavního města Prahy) a vyhlášky č. 146/2024 Sb., o po žadavcích na výstavbu.

Dokument je pracovní pomůckou, nikoli právně závazným předpisem, a slouží jako mezistupeň k plánované komentované verzi, která bude obsahovat odůvodnění jednotlivých ustanovení. Její vydání je plánováno v průběhu letošního roku. Souhrnné znění je dostupné na webu IPR Praha: iprpraha.cz/stranka/29

■ 11

STANOVISKO ČKA K DALŠÍMU OSUDU PRAGEROVÝCH KOSTEK

ČKA se vyjádřila k situaci ohledně rekonstrukce budov „Sdružení projektových ateliérů“, tzv. Pra‑ gerových kostek. Své stanovisko podepsané předsedou Janem Kaslem zaslala všem členkám a členům Rady a Zastupitelstva hl. m. Prahy, přičemž část tohoto vyjádření zazněla i na ve řejném jednání zastupitelstva, které se usku tečnilo 23. ledna. Iniciativa se vyplatila, s re konstrukcí budov by se mělo začít ještě letos.

Ze stanoviska ČKA z ledna 2025

Česká komora architektů (ČKA) řadu let s obavami sleduje horšící se stavebně technický stav objektů „Sdružení projektových ateliérů“ v Emauzích (tzv. Pragerových kostek) – architektonického díla, které není jen tuctovým stavebním produktem své doby, ale zatím nedoceněnou ikonou mozaiky nemovitého kulturního dědictví Prahy. A dnes důstojným sídlem Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR), návštěvnického Centra architektury a městského plánování (CAMP) a také galerie umístěné přesně tam, kde se měl podle Pragerovy vize nacházet výstavní sál. ČKA proto kvitovala, když Rada hl. m. Prahy v dubnu 2022 odsouhlasila záměr budovy zrekonstruovat.

Nyní se se znepokojením dovídáme, že prostředky na realizaci připraveného projektu rekonstrukce nebyly schváleny do rozpočtu hl. m. Prahy na rok 2025.

V době politického uvolnění konce 60. vznikly v této části Prahy 2 ikonické stavby: novátorská dostavba vybombardovaného Emauzského kláštera od Františka Marii Černého (1968) a právě budovy „Sdružení projektových ateliérů“ (1967–74) Karla Pragera. Nelze si přitom nevšimnout, že ty dvě stavby jsou jaksi propojeny. Ne tématem, ne autorem, ne investorem, ne výrazem, ale kontextem – vírou, že architekt má vždy mluvit slovy své doby, resp. toho nejlepšího, co daná doba umožňuje (ideově, politicky, ekonomicky, technologicky), a projevit svůj tvůrčí potenciál, imaginaci, odvahu, vyjednávací schopnosti. Architekt musí být o krok napřed před vkusem společnosti nebo řekněme před setrvačným vnímáním „krásy“.

A Pragerova stavba jednoznačně obstála.

Plné znění dopisu na webu ČKA: www.cka.cz/ svet-architektury/aktualne/novinky/stanovisko-cka-k-dalsimu-osudu-tzv-pragerovych-kostek

□ 12

NOMINUJTE OSOBNOSTI NA CENU„ARCHITEKT OBCI“

Do 30. června 2025 lze nominovat významné osobnosti do soutěže Architekt obci 2025.

Cena Architekt obci se snaží upozornit na význam spolupráce a vzájemné symbiózy mezi architektem a samosprávou při rozvoji obce. Cena je udělována architektovi a obci, tedy spolupracujícímu tandemu, který se soustavně věnoval koncepci vystavěného prostředí obce a svým přístupem se zásadním způsobem zasloužil o kvalitní architekturu a udržitelný rozvoj.

Soutěž Architekt obci také podporuje funkci městských architektů, a má proto přímou vazbu na jeden z cílů Politiky architektury a stavební kultury České republiky, kterým je posilování úlohy městských a obecních architektů.

www.architektobci.cz

Strana

Pravidla 15minutového města podle Carlose Morena jsou postavena na šesti základních potřebách: práce, nakupování, vzdělávání, zdravotní péče, kultura a volnočasové aktivity.

tak v nových městských čtvrtích, a myslí i na budoucí výstavbu.

Problémy udržitelného rozvoje měst jsou stále aktuálnější a shrnuje je řada publikací (ostatně jsou uvedeny také v knize Proti vyhazování architektury od V. M. Lumpugnaniho – viz Bulletin ČKA 1/2024, s. 14 nebo v mé publikaci Územní plán – metodika zpracování). Jsem však přesvědčen, že Morenovo Patnáctiminutové město by bylo užitečné přeložit do češtiny.

Ivan Nosek

□ 19

ZEMŘEL JAN LÍNEK

V pondělí 20. ledna 2025 opustil řady autori zovaných architektů Jan Línek. Bylo mu 81 let. Stál u zrodu České komory architektů, v letech 1993–2002 byl členem představenstva Komory.

Ing. arch. Jan Línek (* 22. 8. 1943 Praha) vystudoval v roce 1966 Fakultu architektury a pozemního stavitelství na ČVUT v Praze. Po ukončení studia pracoval ve Sdružení projektových ateliérů, ateliér Gama (pod vedením Karla Pragera) a Delta. Tam v ateliéru 4 začal spolupracovat s archi-

tektem Vlado Milunićem. Komplexy domovů důchodců, které v sedmdesátých a osmdesátých letech realizovala právě dvojice Jan Línek a Vlado Milunić, například domov seniorů a malometrážní byty v Praze-Bohnicích, dnes domov pro seniory Slunečnice (1972–1981), domov seniorů v Praze-Malešicích (1974–1985), v Praze-Chodově (1985–1990) a Praze-Hájích (1983–1989), patřily k tomu nejlepšímu, co v tomto období u nás vzniklo. V roce 2023 získal za přínos v oblasti architektury za celoživotní snahu o vytváření důstojného a přívětivého prostředí pro seniory Cenu Ministerstva kultury. V roce 1990 se stal Línek zástupcem ředitele ateliéru Delta, s. p., později založil vlastní atelier L&P. Zatímco v 90. letech se začínají v české architektuře objevovat prvky minimalismu, neofunkcionalismu a záliby v pravoúhlém rámci, u Línkových staveb se projevuje čistý výraz kontextuálně zdařilých děl, u nichž lze vypozorovat organické prvky společně s projevy hi-tech a dekonstruktivismu, aniž by však byla překročena hranice exhibice. V této souvislosti je třeba připomenout např. Geriatrické centrum v Týništi nad Orlicí (1996), rodinnou usedlost v Kostelci nad Černými Lesy (1998), vilu Bumerang v Býchorech (2001), vilu v Modřanech (2004), Penzion pro seniory Hvězda v Praze (2004) nebo Dům sociální péče Hagibor (2008). „Línek si pěstuje svůj vlastní koncept, který se zakládá na deformacích těla stavby a na úhybech od její ,normální‘ podoby, aniž by projevy vyzněly násilně. Deformace, pokrouceniny a úhyby… vždy nějak vyplývají z logiky celé stavby a vždy se svému uživateli zdají být zajímavé a příjemné,“ píše o Línkově

přístupu v recenzi vily Bumerang Rostislav Švácha (Architekt 8/2002, s. 28). Možná se do tvarů staveb propisuje také architektův celoživotní zájem o modely letadel a jejich kostry. Řada z uvedených staveb získala ocenění v soutěžních přehlídkách.

□ 20

ODEŠEL EMERITNÍ PŘEDSEDA ČKAIT PAVEL KŘEČEK

V neděli 15. prosince zemřel ve věku 80 let Pa vel Křeček, autorizovaný inženýr, čestný člen a druhý předseda ČKAIT. Zůstane v paměti jako inspirativní osobnost a neúnavný obhájce inže nýrské profese.

Ing. Pavel Křeček patřil k zakládajícím členům České komory autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. V roce 1992 získal autorizaci v oboru stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství a v oboru městské inženýrství. Byl členem prvního ustavujícího představenstva ČKAIT. Podílel se na přípravě a vydání Výkonového a honorářového řádu architektů, inženýrů a techniků činných ve výstavbě a vždy hájil oprávněnost a potřebnost jeho existence. Zasadil se o ustavení pracovních aktivů jednotlivých oborů autorizace, pracovních komisí pro oblast práva a legislativy, technické normy a BIM. Angažoval se v přípravě rekodifikace stavebního práva. Předsedou ČKAIT byl zvolen v letech 2008, 2011, 2014 a 2017.

■ 21

ZESNUL KAREL FILSAK ML.

Architekt Karel Filsak, jeden ze zakládajících čle nů ČKA (číslo autorizace 00201), oslavil 24. pro since 80. narozeniny. Záhy, hned v lednu 2025, však opustil řady autorizovaných architektů.

Ing. akad. arch. Karel Filsak vystudoval architekturu na ČVUT v Praze v roce 1969 a navázal studiem na AVU pod vedením Františka Cubra. K jeho profesnímu zrání přispěla návštěva Brazílie v roce 1965, kam odcestoval za svým otcem Karlem Filsakem, který v té době pracoval jako architektonický dozor na stavbě souboru budov ČSR velvyslanectví v hlavním městě Brasílii. V roce 1966 se podílel jako spoluautor na návrhu nového zastupitelského úřadu v Dillí. Se svou

Vydání

Rehabilitace věže Tsiskarauli, Akhieli, Gruzie

Společnost přátel starožitností Dubrovníku, Chorvatsko

Schéma tradičních zemědělských budov, Irsko

Historický důl Ignacy, Rybnik, Polsko

Kostel v Alma Vii, Rumunsko

Hodnotový řetězec výstavby:

Jak mohou architekti hrát větší roli?

Pracovní skupina internacionalizace se poslední dva roky zabývala tématem role architekta. Vznikla publikace, která nastiňuje realizovatelné strategie pro zvýšení profesního vlivu architektů v celé Evropě. ace-cae.eu/wp-content/ uploads/2024/12/ACE_Value_Chain_ISBN.pdf

Rada EU přijala revidované nařízení o stavebních výrobcích

Rada přijala v listopadu nařízení o stavebních výrobcích (CPR). Jedná se o poslední krok v rozhodovacím procesu, který aktualizuje stávající pravidla EU v této oblasti. Cílem nového nařízení je harmonizovat pravidla EU pro uvádění těchto výrobků na trh, usnadnit jejich volný pohyb na jednotném trhu, snížit administrativní zátěž a podpořit oběhové hospodářství a technologický rozvoj v tomto odvětví.

Udržitelná architektura

V listopadu Rada evropských architektů sestavila s Evropským fórem pro bydlení dopis, v němž vyzývá k opětovnému zřízení skupiny URBAN v Evropském parlamentu.

Směrnice o energetické náročnosti budov Nová směrnice byla schválena Parlamentem a Radou – u budov se bude povinně měřit uhlíková stopa po celou dobu životnosti, stanovily se normy energetické náročnosti atd. Je nutno podpořit spolupráci se zainteresovanými organizacemi.

Nové Investiční pokyny pro NEB EK a JASPERS (poradenský program financovaný Evropskou investiční bankou) zveřejnily investiční pokyny pro Nový evropský Bauhaus, praktický průvodce tím, jak uplatňovat základní hodnoty a zásady fungování NEB v projektech zastavěného prostředí, zejména v budovách a veřejných prostranstvích. Vysvětluje přidanou hodnotu NEB. new-european-bauhaus.europa.eu/tools-and-resources/neb-investment-guidelines_en

Podrobněji viz www.cka.cz/svet-architektury/ aktualne/novinky/zpravy-z-ace

ace-cae.eu

□ 26

NOVÁ PLATFORMA ACE HUB: PROPOJENÍ ARCHITEKTŮ NAPŘÍČ EVROPOU

Dne 26. února představila Evropská rada archi tektů (ACE) novou digitální platformu ACE Hub, jejíž cílem je usnadnit spolupráci a networking mezi evropskými architekty.

Platforma, financovaná z programu Creative Europe, nabízí prostor pro sdílení profesních příležitostí, novinek, událostí i odborných diskusí.

hub.ace-cae.eu

Jednou ze stěžejních oblastí, kterým se ČKA plně věnuje, je podpora architektonických soutěží jako základního nástroje k výběru projektanta. Z tohoto důvodu Komora posuzuje soutěžní podmínky, vydává rozhodnutí o regulérnosti nebo neregulérnosti soutěží, propaguje dobré příklady a působí na zlepšení zákonného předpisu. Zadavatelům nabízí odborné konzultace zdarma a pořádá semináře na téma architektonických soutěží pro porotce, zadavatele i organizátory.

Představujeme výsledky soutěží ukončených v uplynulém čtvrtletí. Výsledky všech architektonických soutěží stejně jako přehled probíhajících a připravovaných soutěží viz www.cka.cz

Rekonstrukce a revitalizace obchodního domu Breda, Opava

Veřejná zakázka na služby zadávaná v řízení se soutěžním dialogem

5 odevzdaných návrhů

Revoluční 30, Praha

Architektonická soutěž s workshopem

4 odevzdané návrhy

1. cena muoto + peer / Daniel Struhařík, Jan Urbášek, Georgi Dimitrov, Gilles Delalex, Yves Moreau

Městská hora Beroun

Jednofázová otevřená projektová krajinářsko-architektonická soutěž

2 odevzdané návrhy

Odměna (ceny nebyly uděleny) studio relinkt / Štěpán Špoula

1. cena atelier gram + OFFICE Kersten

Geers David Van Severen + Spolka

Zkvalitnění a rozvoj sídliště Čs. odbojářů v Chodově

Jednofázová užší projektová urbanisticko-architektonickokrajinářská soutěž

5 odevzdaných návrhů

1. cena

Eliška Málková, Matěj Čunát, Jakub Herza, Sebastian Sticzay, Marie Štefanová

Městská knihovna v Kolíně

Jednofázová otevřená projektová architektonická soutěž

47 odevzdaných návrhů

1. cena

Adam Rujbr Architects / Adam Rujbr, Marie Ulíková, Kateřina Gayerová

Sekce

Strana

Vydání

Propojené město Praha zítra?

Výstava o kolejové dopravě 27/03–26/10

C entrum A rchitektury a M ěstského P lánování Vyšehradská 51, Praha 2, úterý–neděle, 9.00–21.00, vstup zdarma www.praha.camp

téma

Nový stavební zákon

Stavíme podle nových pravidel: Klíčové změny stavebního zákona v praxi

Dne 29. července to budou čtyři roky ode dne, kdy byl ve Sbírce zákonů vyhlášen „nový“ stavební zákon1. Ačkoliv by se mohlo zdát, že uplynula již dostatečně dlouhá doba na to kvalifikovaně hodnotit dopady této rekodifikace do praxe, díky (či spíše kvůli) odloženému nabývání účinnosti je stavební zákon jako celek v účinnosti teprve od léta loňského roku.

Odkládací novelou2 byl fakticky zakotven postupný náběh nového stavebního zákona, a to prostřednictvím použitelnosti zákona v tzv. přechodném období. V tomto přechodném období se i po účinnosti nového stavebního zákona ve většině případů postupovalo podle předchozí právní úpravy3. Věcnou novelou4 pak byla stanovena nová účinnost stavebního zákona k 1. 1. 2024 (původní účinnost byla od 1. 7. 2023). Dle přechodného období se přitom k 1. 1. 2024 podle nového stavebního zákona postupovalo pouze ve věcech týkajících se vyhrazených staveb (tj. dopravní a průmyslové stavby uvedené v příloze č. 3 nového stavebního zákona). Ve zbytku se i nadále postupovalo podle „starého“ stavebního zákona, a to až do konce tohoto období, tedy do 30. 6. 20245. V praxi tak ještě dnes podstatná část řízení „dojíždí“ podle „starého“ stavebního zákona, neboť byla v přechodném období zahájena, ale nestihla se do jeho konce dokončit6. Případně byla zahájena i dávno před tím, neboť mnohá povolovací řízení trvají i mnoho let. Praxe si tedy na přijaté změny teprve postupně zvyká a sžívá se s nimi, s čímž je spojeno i odstraňování nedostatků, často technického rázu, které zatím plynulost realizace přijatých změn v praxi komplikují.

V tomto článku představíme hlavní změny, které nový stavební zákon přinesl do praxe.

Ještě předtím je však vhodné zmínit, že z většiny zásadních změn, které byly esencí původního vládního návrhu z roku 20197 a představovaly skutečné zjednodušení stavebního řízení, bylo v rámci legislativního procesu upuštěno a do praxe se tak vůbec nedostaly. Původní myšlenka „jeden úřad – jedno řízení – jedno razítko“ tedy bohužel zůstala spíše marketingovým heslem, když se tyto změny ukázaly jako politicky neprůchozí. Zásadní vliv na finální podobu stavební-

ho zákona měly již zmiňované novely vydané po jeho přijetí a vyhlášení ve Sbírce zákonů. Zejména pak věcná novela č. 152/2021 Sb. připravená Ministerstvem pro místní rozvoj zrušila řadu progresivních změn, které měly potenciál přinést skutečnou reformu stavebního práva v České republice.

Věcnou novelou došlo k úplnému upuštění od vytvoření nové soustavy státní stavební správy v čele s Nejvyšším stavebním úřadem (po vzoru katastrálních úřadů).

Stavební správu tak nadále i po 1. 7. 2024 vykonávají obecní úřady územních samosprávných celků (obce a kraje) v přenesené působnosti. Jejich počet se přitom nijak výrazně nesnížil, když dle vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj8 existuje aktuálně 607 stavebních úřadů (původně jich bylo přibližně 700). V této otázce tedy k reformě, která stála na základním pilíři „jeden úřad – jedno razítko“, nedošlo, a nadále tak mj. trvá i riziko systémové podjatosti, která může nastat vždy, když na povolení či zamítnutí záměru má daná obec či kraj vlastní zájem a rozhodují o tom její zaměstnanci. Dále věcná novela navrátila zpět podkladové akty –typicky závazná stanoviska a vyjádření dotčených orgánu. Původní návrh spočívající v integraci agend dotčených orgánů do stavebních úřadů (byť s výjimkami ve věcech zvláštně chráněných území přírody a památek, památkových rezervací a památkových zón), který by měl potenciál řízení výrazně zjednodušit a zrychlit, tedy také nakonec realizován nebyl. Tyto skutečnosti mají významný vliv na aktuální podobu českého stavebního práva a bohužel vedou k závěru, že původní snahy o zjednodušení a zrychlení povolovacích procesů v České republice naplněny nebyly.

Nový stavební zákon však i přes výše uvedené ústupky a kompromisy přináší řadu významných změn, které

jsou zcela jednoznačně změnami k lepšímu oproti předchozí právní úpravě.

Integrace územního a stavebního řízení: klíčová změna pro rychlejší povolovací procesy

První zásadní změnou, kterou nový stavební zákon přinesl, je sloučení územního a stavebního řízení do jediného povolovacího procesu. Tato změna zrcadlí dlouhodobě vznášený požadavek (nejen) odborné veřejnosti po zjednodušení a zrychlení stavebního řízení, které bylo za předchozí právní úpravy často kritizováno zejména pro svoji složitost a časovou náročnost. Dřívější samostatné řízení o vydání územního povolení a na něj navazující stavební řízení, případně společné řízení, nahrazuje nově jednotné řízení o povolení záměru, které je spíše v podrobnosti předchozího územního řízení, doplněného o posouzení požadavků na statiku a požární bezpečnost9. V tomto řízení stavebník podává pouze jednu žádost, která nahrazuje dřívější samostatnou žádost o územní rozhodnutí a stavební povolení. Tato změna si klade mj. za cíl odstranit případné duplicity a zjednodušit celý povolovací proces. Stavební úřad tak současně posuzuje navrhovaný záměr jak z hlediska územního plánování, tak z hlediska technických požadavků na stavby. Ministerstvo pro místní rozvoj si od této zásadní procesní změny slibuje o třetinu rychlejší povolovací proces, než tomu bylo za předchozí právní úpravy. Otázkou však zůstává, jak bude probíhat počáteční implementace této změny do praxe. Je možné, že po určitou dobu bude pro stavební úřady komplikované nová pravidla aplikovat. Stavební úřady si novou procesní úpravu, postupy a pravidla s tím spojené, teprve osvojují. Tento proces přitom může zpočátku přinášet jistá rizika spojená s implementací nové úpravy do praxe, jako je požadavek na zvýšené nároky na odborné znalosti úředníků (tím, že dojde ke spojení dříve de facto dvou oddělených řízení, bude nyní v rámci jednoho řízení řešeno širší spektrum odborné problematiky), což může v konečném důsledku vést k dočasné vyšší chybovosti při vydávání rozhodnutí.

Digitalizace stavebního

řízení: krok k transparentnějšímu a rychlejšímu povolování staveb

Další změnou, kterou nový stavební zákon přinesl, či spíše měl přinést, je digitalizace stavební agendy prostřednictvím portálu stavebníka, evidence stavebních postupů, digitálních úložišť a dalších informačních systému stavební správy. Do tohoto projektu však zasáhly několikeré změny vyvolané ze strany Ministerstva pro místní rozvoj i Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, které skončily v podstatě jeho krachem a přijetím odkládací novely č. 437/2024 Sb., která ponechala v účinnosti portál stavebníka a úložiště projektových dokumentací, ale odložila národní geoportál územního plánování k 1. 7. 2025 a evidenci stavebních postupů (tj. originální správní a transakční spis stavebních úřadů) k 1. 1. 2028.

Kategorizace staveb: přehlednější pravidla pro povolování stavebních záměrů

Nový stavební zákon dále přináší změnu v oblasti hmotného práva, a tou je jasně definovaná kategorizace staveb. Kategorizace staveb by měla odstranit dosavadní nejednotný přístup a přispět k vyšší transparentnosti v rámci povolovacích procesů prostřednictvím předem vymezených pravidel povolování a následné kontroly pro každou z těchto kategorií. Stavby se nově dělí na drobné, jednoduché, vyhrazené a ostatní. Drobné stavby představují nejjednodušší typy staveb, které nepotřebují žádné povolení ani kolaudaci. I tyto však musí být v souladu s hmotným právem, tj. zejména s požadavky na výstavbu a s územně plánovací dokumentací. Jedná se o stavby, u nichž se předpokládá minimální vliv na okolí. Cílem je u těchto drobných staveb odstranit mnohdy nadbytečnou byrokracii v rámci jejich povolování. Povolení jednoduchých staveb již podléhá jednotnému řízení o povolení záměru, přičemž se očekává, že u těchto staveb bude řízení rychlejší, než je tomu např. u staveb vyhrazených. Řízení o povolení jednoduchých staveb nicméně stále bude zahrnovat kontrolu souladu stavby s územně plánovací dokumentací, požadavky na výstavbu, technickými normami a dalšími požadavky podle § 193 stavebního zákona. Do jednoduchých staveb spadají například rodinné domy a menší bytové domy. Příloha č. 1 a 2 k novému stavebnímu zákonu obsahuje taxativní výčet staveb spadajících do těchto dvou kategorií. V příloze č. 3 je pak obsažen taxativní výčet vyhrazených staveb. Jedná se např. o specifické stavby dopravní a technické infrastruktury. Ve věci povolení vyhrazených staveb rozhoduje specializovaný Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ).

Stavby, které nejsou uvedeny ani v jedné z příloh stavebního zákona, pak spadají do zbytkové kategorie tzv. ostatních staveb. Co přesně do této kategorie staveb spadá, není na první pohled tak jednoznačné. Bude se jednat např. o běžné stavby pro bydlení přesahující parametry jednoduchých staveb, zejména bytové domy, dále stavby občanské vybavenosti (zdravotní a sociální zařízení, školy), pozemní komunikace (s výjimkou dálnic, ty spadají do staveb vyhrazených dle přílohy č. 3) ad. Do této kategorie budou patrně spadat i stavby, které by jinak spadaly do kategorie drobných staveb, ale byl u nich překročen některý z zákonem daných parametrů, aniž by výslovně spadaly do kategorie jednoduchých staveb.

Stavebníci si budou muset určit, do které z kategorií zamýšlený záměr spadá, a tomu uzpůsobit stavební dokumentaci a komunikaci s úřadem. V důsledku kategorizace by mělo dojít ke snížení počtu nadbytečných povolovacích řízení u drobných staveb, kterých je více, než staveb ve volném režimu podle předchozí právní úpravy, a tím mj. k možnosti soustředit kapacity stavebních úřadů na komplexnější stavební záměry.

Zpřísnění podmínek pro dodatečné povolení staveb: Nová pravidla pro legalizaci černých staveb

Nový stavební zákon přináší významné zpřísnění podmínek pro dodatečné povolení tzv. černých staveb, tedy staveb realizovaných bez potřebného povolení. Tato

tantem (zde postačí tzv. kvalifikovaná osoba, která nemá autorizaci). Obě dokumentace však mají totožné náležitosti stanovené vyhláškou č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb. Rozdíl je pouze v tom, že projektová dokumentace musí být zpracována autorizovanou osobou a vložena do portálu stavebníka. Dokumentace, která nemusí být zpracována projektantem, nahrána do portálu stavebníka být nemusí a je možné ji předložit v listinné podobě.

Části dokumentace, které nejsou předmětem navr‑ hovaného záměru, se neuvádějí. Uvedené pravidlo platilo podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, a nyní se posiluje a bude uvedeno přímo na úrovni stavebního zákona. V praxi uvedené znamená, že dokumentace pro povolení záměru vždy musí odpovídat strukturou a obsahovými náležitostmi vyhlášce č. 131/2024 Sb., o dokumentaci staveb, o konkrétní podrobnosti dokumentace však rozhoduje projektant v závislosti na druhu a významu stavby. Stejně tak pokud určitá položka dokumentace s navrhovaným záměrem nesouvisí, projektant uvedené vyplňovat nebude. Jak však bylo řečeno, struktura musí odpovídat vyhlášce, a položka tedy musí být v dokumentaci uvedena, pouze se k ní napíše např. „nesouvisí se záměrem“ Účinnost všech těchto změn je navržena na pátý kalendářní měsíc po dni vyhlášení ve sbírce zákonů. Novela nyní čeká již pouze na podpis pana prezidenta, a pokud uvedené proběhne v březnu, účinnost nastane 1. srpna 2025.

Novela autorizačního zákona

Novela autorizačního zákona již byla předložena do meziresortního připomínkového řízení minulý rok, nicméně z důvodu zásadních změn v této novele bude nutné meziresortní připomínkové řízení opakovat, přičemž proběhne pravděpodobně v dubnu. Novela se tvoří ve spolupráci s ČKA i ČKAIT, přičemž vyřeší některé výkladové problémy vzniklé v praxi, např. způsob udělování autorizací nebo možnost konání valné hromady distančním způsobem. Největší změnou však je, že nově budou specializace autorizovaných osob stanoveny vyhláškou, nikoliv vnitřními předpisy ČKA nebo ČKAIT. Úprava specializací byla vždy problematická, především ve vztahu ke ČKAIT, kdy některé specializace se překrývaly. Nově bude uvedené stanoveno transparentně vyhláškou, což pomůže právní jistotě samotných projektantů, aby věděli, jaké stavby mohou projektovat, ale zároveň i stavebním úřadům, aby nedocházelo ke zbytečným průtahům v řízení. Účinnost této novely předpokládáme 1. července 2026.

Vývoj v oblasti přístupnosti staveb

Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s ČKA i ČKAIT vydalo metodickou pomůcku k aplikaci některých požadavků na přístupnost a zároveň tato metodická pomůcka osvětluje způsob zezávaznění nové normy ČSN 73 4001 Přístupnost a bezbariérové užívání ve vyhlášce o požadavcích na výstavbu, jelikož v praxi dochází stále k výkladovým nejasnostem, kdy je nutné normu použít. Norma je vyhláškou o požadavcích na výstavbu zezávazněna výlučným odkazem, což znamená, že projektant se nemůže od normy odchýlit a musí

podle ní při návrhu projektové dokumentace postupovat. Norma však neplatí obecně pro všechny stavby, ale okruh staveb, které musí být přístupné, je stanoven v § 149 písm. b) stavebního zákona. Vždy je nutné tedy normu číst v kontextu s vyhláškou o požadavcích na výstavbu a stavebním zákonem. Bylo by nesprávné aplikovat normu v každém jednotlivém případě bez úvahy, zda vůbec stavba musí být přístupná, či nikoliv. Výše citované změny představují výčet těch nejzásadnějších změn, které nás v tomto roce čekají, nelze však vyloučit, že další koncepční změny budou následovat. Je však nutné konstatovat, že s ohledem na blížící se volby již nelze tento rok očekávat přípravu žádné zásadnější novely stavebního zákona a stav, který bude nastaven po výše citovaných novelách, s námi určitou dobu zůstane.

Mgr. Martin Daněk Vedoucí technického oddělení odbor stavebního řádu MMR

Vydání

Dopady NSZ na projektovou praxi

Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový stavební zákon“), je pro všechny záměry aplikovatelný od 1. 7. 2024. Cílem textu je seznámit projektanty se změnami oproti zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 183/2006 Sb.“), které mohou výrazně zasáhnout do projektové praxe.

1. Rozdělení staveb

Ustanovení § 5 stavebního zákona, kde je definován pojem stavba, obsahuje kromě této definice také rozdělení staveb na stavby drobné (příloha č. 1), jednoduché (příloha č. 2), vyhrazené (příloha č. 3) a ostatní (tyto stavby nelze zařadit pod uvedené kategorie).

Stavby drobné uvedené v příloze č. 1 nevyžadují vydání povolení ani kolaudační rozhodnutí, avšak je nutné, aby byly prováděny v souladu s územně plánovací dokumentací (viz § 73 odst. 2 nového stavebního zákona).

Jejich okruh vychází z okruhu staveb uvedených v § 79 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., z něhož však nevyplývala povinnost, že by měly být realizovány pouze v souladu s územně plánovací dokumentací. Nový stavební zákon však tento požadavek zavádí, a pokud by drobná stavba byla provedena v rozporu s územně plánovací dokumentací, pak se stává „černou“ stavbou a stavební úřad by nařídil její odstranění (viz § 250 odst. 1 písm. h) nového stavebního zákona). Takovou stavbu pak nelze jednoduše dodatečně povolit, neboť její uvedení do souladu se stavebním zákonem by vyžadovalo např. schválení změny územního plánu (viz § 254 odst. 3 nového stavebního zákona).

Stavby jednoduché uvedené v příloze č. 2 vždy vyžadují povolení záměru, úlevy se vztahují ke zpracování projektové dokumentace (§ 156 nového stavebního zákona), která nemusí být ve většině případů zpracována autorizovanou osobou, a k dokumentaci pro provádění stavby (§ 160 nového stavebního zákona), která u většiny těchto staveb nemusí být zpracována vůbec. Dále jednoduché stavby nevyžadují vydání kolaudačního rozhodnutí (§ 230 odst. 2 nového stavebního zákona),

vyjma staveb pro bydlení a stavebních úprav souvisejících se změnou v užívání stavby. Vyhrazené stavby uvedené v příloze č. 3 jsou vymezeny z důvodu stanovení příslušnosti k jejich povolení. Vyhrazené stavby a stavby s nimi související povoluje pouze Dopravní a energetický stavební úřad.

2. Povolení záměru

Podle zákona č. 183/2006 Sb. bylo nutné, aby byl záměr nejprve umístěn územním rozhodnutím, následně povolen stavebním povolením a až poté mohl být realizován. Záměr mohl být dále projednán ve společném řízení, jehož výsledkem bylo vydání společného povolení, kdy byl záměr schválen, tedy umístěn a povolen. Nový stavební zákon zakotvil pouze jeden institut povolení záměru (§ 197 a § 211 nového stavebního zákona), kterým se záměr umístí a povolí. Dvoukrokové rozhodování je tak minulostí a institut povolení záměru odpovídá původnímu společnému povolení. Zároveň mizí speciální stavební úřady, které povolovaly vodní díla či stavby komunikací a drah, k povolení těchto staveb jsou příslušné stavební úřady, ať již obecní, krajské či Dopravní a energetický stavební úřad.

3. Soulad s územně plánovací dokumentací

Soulad s územně plánovací dokumentací v rámci řízení o povolení záměru je podle nového stavebního zákona posuzován stavebním úřadem v rámci řízení (viz § 193 odst. 1 písm. a). Závazné stanovisko úřadu územního

zvláštní druhy staveb, jako např. vodní díla, střelnice, stavby pro plnění funkce lesa apod.; požadavky jsou uvedeny především v přílohách vyhlášky.

Výraznějšími změnami oproti staré právní úpravě jsou:

→ stanovení minimální šířky schodišťového stupně 30 cm u hlavních a únikových schodišť (viz bod 2 přílohy č. 4 vyhlášky), → posuzování denního osvětlení v obytném prostoru, který je definován jako část obytné místnosti, jejíž minimální plocha je 8 m2 (§ 20 odst. 1); definice obytného prostoru je uvedena v § 3 písm. b) vyhlášky,

→ proslunění je posuzováno pouze v hernách mateřských škol a pobytových místnostech stavby pro sociální služby (§ 20 odst. 3), nikoliv v bytech, → světlá výška místnosti musí být min. 2,5 m a lze ji snížit až na výšku 2,2 m za určitých pravidel (§ 38).

Pražské stavební předpisy (nařízení č. 12/2024 Sb. hl. m. Prahy), brněnské stavební předpisy (nařízení č. 14/2024) a ostravské stavební předpisy (nařízení č. 17/2024)

Praha, Brno a Ostrava vydaly nařízení, kde jsou stanoveny požadavky na výstavbu odchylně od vyhlášky č. 146/2024 Sb., o požadavcích na výstavbu. Města vycházela při tvorbě z původních pražských stavebních předpisů (nařízení č. 10/2016 Sb. hl. m. Prahy).

Praha a Brno stanovily požadavky na vymezování pozemků a umisťování staveb zcela odchylně od vyhlášky, v případě technických požadavků na stavby se odlišují od vyhlášky pouze v některých oblastech (např. šířka schodišťového stupně, světlá výška místnosti, část denního osvětlení, hygienické zařízení apod.).

Ostrava stanovila odchylné požadavky od vyhlášky pouze v části parkovacích stání a veřejných prostranství. V části umisťování staveb pak stanovila požadavky na odstup obdobně jako vyhláška s tím, že doplnila odstupy mezi rodinnými domy částečně po vzoru vyhlášky č. 501/2006 Sb. V části technických požadavků na stavby řešila odlišně od vyhlášky pouze požadavky na hygienická zařízení.

Protože je nutné při aplikaci požadavků na území Prahy, Brna a Ostravy použít nejenom nařízení konkrétního města, ale i vyhlášku (viz § 152 nového stavebního zákona), vydala Praha kompilát požadavků vyhlášky a pražských stavebních předpisů, aby byl zajištěn určitý uživatelský komfort při navrhování staveb na území hlavního města Prahy. Tento kompilát lze najít na stránkách IPR Praha: Pražské stavební předpisy

Výše uvedené je pouze základní přehled novinek v současné právní úpravě, cílem bylo pojmenovat základní problematické, či naopak potěšující novinky, ke kterým se lze následně podrobně a dle zájmu čtenářů vracet.

Ing. Renáta Pintová Králová členka představenstva České společnosti pro stavební právo

Vydání

31. 1. 2025 začal platit

územní plán v Brně, začalo Brno pro žádosti podané před 30. 6. 2024 požadovat u téměř tisícovky žádostí doplnění závazného stanoviska o souladu záměru s tímto novým územním plánem do těchto řízení a ta přerušilo. Přestože základní správní lhůta pro vydání povolení činí 30 dní, jsou stavebníci 9 a více měsíců od podání žádosti postaveni do situace, kdy musí zpracovat a doplnit podání a nemají jistotu, zda je jejich záměr nadále vůbec možný a jak rozsáhlou úpravu a revizi podkladových stanovisek si eventuálně vyžádá.

Nový stavební zákon takový případ neumožňuje a zahájení řízení nelze po takovou dobu oddalovat, nicméně pro tyto žadatele by stažení žádosti a nové podání znamenalo fakticky totéž. Reálný nástroj na dodržení správních lhůt při vydání rozhodnutí však 283/2021 neobsahuje. Nelze se zde ale nepozastavit nad rozsudkem 21 Cdo 3330/2021, který shledal nedodržení správních lhůt jako závažné porušení pracovní kázně s následkem výpovědi z pracovního poměru. Toto opatření však v situaci, kdy stavební úřady roky marně hledají kvalifikované posily do úřadů a úředníci odcházejí z frustrace ze zavedení digitalizace, se nezdá být tím, co by problém řešilo.

Je bohužel velmi smutnou realitou, že letos rozsudek

Nejvyššího správního soudu ČR (sp. zn. 1 As 111/2024 – 66) ve věci územního rozhodnutí pro projekt VIVA Lipno a souvisejícího rozhodnutí o neprovedení zjišťovacího řízení přinesl další zcela zásadní ránu do legitimního očekávání stavebníků, když prolomil lhůtu pro napadení rozhodnutí a připustil polemiku o účelu užívání stavby

Z pohledu procesní úpravy má nový stavební zákon nesporné výhody (apelace a koncentrace) oproti předchozímu a vede ke zrychlení řízení, ty však mohou přijít „vniveč“ zanedbáním revize hmotněprávních požadavků a přemírou regulace. Revize ve smyslu vyškrtání zbytných hmotněprávních požadavků je dlouhodobě zadávaným a nesplněným úkolem rezortů, přesto právě tato revize by zcela nepochybně byla řešením, které by stavby nejen zrychlilo ale také umožnilo trhu cenově sblížit nabídku s poptávkou.

Vyhodnotit objektivně přínos nového stavebního zákona pro praxi je dnes předčasné. Jasné je jen to, že po všech opravách stále nevytvořil předvídatelné právní prostředí, které by pomohlo České republice v oblasti stavebnictví obecně opustit semiperiferii EU a dostat se z okraje rozvojové pasti, kde se bohužel ocitla dle

Zprávy o uplatňování Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ Ministerstva pro místní rozvoj.

Jednoznačně prioritou k neodkladnému řešení je v souvislosti s projektovou přípravou schizma požadavků různých právních předpisů zmíněné výše.

Ing. Hana Landová

Předsedkyně Sekce územního a regionálního rozvoje

Hospodářská komora České republiky

Požadavky na přístupnost staveb po rekodifikaci

stavebního práva

Cílem článku není striktní právní výklad jednotlivých ustanovení nových předpisů, slouží spíše k tomu, aby se v problematice přístupnosti a bezbariérového užívání zorientovaly autorizované osoby, které zatím neměly čas se s těmito novými předpisy důkladněji seznámit. Zvláštní důraz je kladen na shrnutí změn oproti předchozí právní úpravě.

Základní uspořádání nových právních předpisů

Dne 1. 1. 2024 nabyl účinnosti Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon. Ten přináší do českého legislativního prostředí nový výraz „přístupnost“, který nahrazuje doposud používaný termín „bezbariérovost“. Tento legislativní materiál řadí ve svém § 145 přístupnost mezi základní požadavky na stavby a v § 149 definuje oblasti, ve kterých je třeba přístupnost uplatnit. Rozsah pro změny dokončené stavby včetně změny užívání stavby pak stanoví v § 137. Jednotným prováděcím předpisem ke stavebnímu zákonu je vyhláška č. 146/2024 Sb., vyhláška o poža davcích na výstavbu, účinná od 1. 7. 2024. Kromě obecných požadavků tato vyhláška rozvíjí také požadavky na přístupnost, zejména v § 9. V dalších paragrafech pak upravuje rozsah zákona na úrovni jednotlivých typů staveb a jejich částí.

Výlučným odkazem v této vyhlášce se pak od 1. 8. 2024 stává závaznou nová česká technická norma ČSN 73 4001 Přístupnost a bezbariérové užívání. Tento odkaz na normu je definován v § 3 písm. j), který stanoví, že pro účely této vyhlášky se normou rozumí norma uvedená v příloze č. 14 k této vyhlášce. Rozsah závaznosti je dále uveden v § 29 odst. 1, který stanoví, že stavba podle druhu a účelu musí být navržena a provedena tak, aby splnila požadavky na přístupnost podle normy. Vždy je tedy nutné odlišit, zda požadavek na zajištění přístupnosti stanoví vyhláška o požadavcích na výstavbu.

Tato norma přináší výčet konkrétních technických požadavků a parametrů pro všechny typy staveb s výjimkou staveb, které nepodléhají režimu přístupnosti na základě výše uvedeného § 149 stavebního zákona (tedy neplatí pro stavby rodinných domů, běžné

byty v bytových domech, stavby pro rodinnou rekreaci nebo stavby pro výkon práce méně než 25 osob).

Přestože zmocnění k úpravě požadavků na dopravní stavby spadá nově také pod Ministerstvo dopravy, obsahuje ČSN 73 4001 některé základní požadavky týkající se dopravních staveb, zejména souvisejících s veřejným prostorem. Podrobnější zpřesnění v této oblasti se však očekává až s úpravou legislativních předpisů Ministerstva dopravy a novelizací souvisejících technických norem.

Postup dle předchozí právní úpravy

Na základě přechodného ustanovení pro projektové dokumentace v  § 329 Stavebního zákona je možné až do 30. 6. 2027 předložit projektovou dokumentaci zpracovanou dle předchozí právní úpravy. Tedy pokud jde o požadavky na přístupnost a bezbariérové užívání staveb, jedná se zejména o již zrušenou vyhlášku č. 398/2009 Sb., vyhlášku o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb. Dle vyjádření Ministerstva pro místní rozvoj je však třeba pro takový postup doložit, že práce na dokumentaci byla započata ještě před nabytím účinnosti vyhlášky č. 146/2024 Sb., vyhlášky o požadavcích na výstavbu, tedy před 1. 7. 2024.

Hlavní změny v nových předpisech

Kromě již zmíněné formální změny terminologie ve smyslu přístupnost vs. bezbariérovost a zařazení požadavků na přístupnost mezi základní požadavky na stavby na úrovni zákona přináší nová ČSN 73 4001 Přístupnost a bezbariérové užívání také zásadní změny týkající se konkrétních staveb a jejich částí. Tento text nemá ambici popsat veškeré změny, ale soustředí se na ty, kde se předpokládá největší dopad na projekční praxi. Novinkou, jejíž dopad se pravděpodobně výrazněji projeví až v pozdějších stupních dokumentace, je objek tivní posuzování vizuálního kontrastu vybraných prvků

stavby vůči sobě nebo vůči okolí tam, kde je vizuální kontrast vyžadován. Posuzování vizuálního kontrastu by mělo probíhat metodou měření rozdílu hodnot světelného odrazu (LRV) dle kapitoly 5 normy ČSN 73 4001. Další kategorií změn ve stejném předpisu je obec né navyšování plošných parametrů staveb, k němuž dochází na základě dílčích požadavků. To mohou být např. požadavky na prodloužení přesahů madel u zábradlí dle podkapitoly 11.3., zvýšení požadavků na manipulační prostor v případě místa pro odložení vozíku se zajištěním manipulačního prostoru dle obrázku 1 kapitoly 4 nebo větší manipulační prostor u dveří dle podkapitoly 10.4.6.

Oproti tomu ke zmírnění požadavků dochází v případě celkové šířky průchodu hlavních vstupů do budov, v případě některých parametrů bezbariérových ramp nebo možnosti kompenzovat převýšení u vstupu do budovy šikmou plochou s parametry komunikace ve sklonu namísto bezbariérové rampy.

Výrazná změna nastává v navrhování bezbariérových záchodových kabin. Dle předchozí právní úpravy bylo třeba navrhnout jednu upravenou kabinu v oddělení WC muži a jednu kabinu v oddělení WC ženy u každého hygienického zařízení. Norma ČSN 73 4001 ukládá navrhnout jednu upravenou kabinu přístupnou ze společného prostoru u každého zařízení. Tato kabina by měla umožnit přístup na WC mísu z obou stran. Přestože se jedná o větší kabinu než v případě požadavku na přístup pouze z jedné strany, výsledná plocha této jedné oproti dvěma dříve požadovaným je menší. Další zásadní změna se týká bydlení, konkrétně přehodnocení požadavků na parametry bytu zvláštního určení. Předchozí legislativa v zásadě rozlišovala pouze mezi bytem bez požadavků na přístupnost a bytem zvláštního určení, jehož parametry neumožňovaly efektivní výstavbu bytů pro osoby s omezenou schopností pohybu. Nová právní úprava přináší několik standardů přístupnosti bytů, od nejnižšího tzv. Univerzálního standardu (S120), který se uplatňuje např. v pobytových stavbách pro sociální služby, přes Bezbariérový standard (S150), který je ve svých požadavcích srovnatelný s dřívějším bytem zvláštního určení, až po Specifický standard (S180), který je určený pro osoby s velmi těžkým pohybovým postižením, který však předpokládá samostatné užívání touto osobou pouze v části bytu (typicky pokoj a koupelna s toaletou). Samostatný standard pak tvoří požadavky pro osoby se zrakovým nebo sluchovým omezením.

K tomu tématu je třeba na závěr dodat, že žádný zákon nenařizuje investorovi, kolik, jakých typů standardů, a zda vůbec nějaké má být v bytovém domě navrženo. Toto rozhodnutí by měla činit vždy obec (pokud je investorem) na základě znalosti vlastního bytového fondu a poptávky po přístupném bydlení.

Výkladová nejednoznačnost

Nejednoznačnost výkladu některých ustanovení normy ČSN 73 4001 a vyhlášky č. 146/2024 Sb. již vyvolala diskuse a následnou potřebu metodického výkladu Ministerstva pro místní rozvoj. Jako příklad lze uvést požadavek normy ČSN 73 4001 na šířku chodby 1500 mm bez rozlišení druhu stavby, tedy i pro případ bytových domů. Na základě připravovaného metodic kého postupu odboru stavebního řádu MMR, které Česká komora architektů podporuje, je však v tomto případě třeba zohlednit § 39 odst. 3 písm. a) vyhlášky

o požadavcích na výstavbu. Tento paragraf vyžaduje nejmenší průchodnou šířku dle ČSN 73 4001 pouze pro chodby „zajišťující vstup do prostor užívaných osobami s omezenou schopností pohybu nebo orientace“. Vzhledem k tomu, že běžné byty nejsou v režimu přístupnosti dle stavebního zákona, nevztahuje se na chodby vedoucí pouze k těmto bytům požadavek na šířku min. 1500 mm. Nicméně vzhledem k tomu, že společné prostory bytového domu patří dle § 149 stavebního zákona mezi prostory, na něž se aplikuje požadavek na přístupnost, nejsou tím dotčeny další požadavky, např. na manipulační prostor před dveřmi do bytu nebo před výtahem nebo požadavky na přístupnost pro osoby s omezenou schopností orientace.

Závěrem

Nový systém předpisů týkající se požadavků na přístupnost a bezbariérové užívání přináší na některých místech zpřísnění, na některých zmírnění předchozích parametrů, někde se podařilo napravit chyby minulé vyhlášky, jinde se zase objevily nové nejasnosti s několika možnými variantami výkladu. Jako největší nedostatek lze však vnímat zejména velký rozsah materiálu a jeho nepřehlednost, která vyžaduje pečlivé hledání a ověřování, zda se řešené situace netýká ještě nějaké další ustanovení, které bylo možné přehlédnout. Přínos nového systému těchto předpisů proto ukáže až následující aplikační praxe a v neposlední řadě také důslednost úřadů v dohlížení nad dodržováním některých požadavků.

Ing. arch. Jan Tomandl, Ph.D. Člen PS Legislativa ČKA

Plánovací smlouvy v novém stavebním zákoně

NSZ doslovně umožňuje, aby plánovací smlouvy obsahovaly i závazek stavebníka poskytnout obci peněžní nebo věcné plnění za poskytnutí součinnosti při povolování záměru či za zhodnocení pozemku vydáním územně plánovací dokumentace.

NSZ v § 130 definuje plánovací smlouvy jako veřejnoprávní smlouvy uzavřené mezi stavebníkem a obcí, městskou částí hlavního města Prahy nebo krajem nebo vlastníkem veřejné infrastruktury, jejichž obsahem je vzájemná povinnost stran poskytnout si součinnost při uskutečnění ve smlouvě uvedeného záměru a postupovat při jeho uskutečňování ujednaným způsobem. Tato definice pokrývá poměrně široké množství situací a plánovací smlouvu podle NSZ tak lze využít za různými účely. Nejčastěji budou smluvními stranami plánovacích smluv obce a stavebníci.

Nový stavební zákon (NSZ) přinesl do právního prostředí institut plánovacích smluv, který umožňuje územním samosprávám a stavebníkům dohodnout se na podmínkách spolupráce na realizaci záměrů, a to tak, aby byl zohledněn i jejich dopad na veřejnou infrastrukturu a občanské vybavení. Veřejnoprávní plánovací smlouvy tak nahradí nepojmenované soukromoprávní „smlouvy o spolupráci“, které dříve některé obce se stavebníky uzavíraly. moprávní smlouvy o spolupráci. Šlo o tzv. nepojmenované nebo inominátní smlouvy podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku, jejich předmětem byla spolupráce obce a developera při realizaci konkrétního záměru na území obce. Developer se často zavazoval obci poskytnout finanční nebo nefinanční plnění např. za účelem minimalizace dopadů jeho záměru na jeho okolí či jako benefit pro obec za poskytnutí součinnosti. Obce se typicky zavazovaly poskytnout stavebníkovi součinnost nebo nebrojit proti záměru ve správních a soudních řízeních.

Všechny tři výše popsané typy smluv se nově sdružují v jednom typu plánovací smlouvy podle § 130 a násl. NSZ.

I starý stavební zákon („SSZ“) znal institut plánovací smlouvy, avšak pouze v souvislosti s vydáním regulačního plánu na žádost dle § 66 SSZ, kdy obec nebo kraj mohly podmínit vydání regulačního plánu na žádost uzavřením smlouvy o spoluúčasti žadatele na financování veřejné infrastruktury. Typově podobná byla dále smlouva stavebníka s vlastníky veřejné dopravní a technické infrastruktury podle § 88 SSZ, jejíž předložení měl stavební úřad požadovat za účelem vydání územního rozhodnutí, pokud záměr kladl dodatečné požadavky na veřejnou infrastrukturu a nebylo ho možné bez vybudování nebo úpravy veřejné infrastruktury realizovat. Tuto smlouvu ale SSZ jako plánovací nenazýval, resp. ji tak nazýval pouze do 1. 1. 2018, kdy nabyla účinnosti novela SSZ č. 225/2017 Sb. Absence výslovné právní úpravy dalších typů smluv v SSZ vedla k tomu, že některé obce se stavebníky povětšinou větších záměrů začaly uzavírat soukro-

Závazky obce a stavebníka

Možné závazky smluvních stran upravuje NSZ v § 131. Plánovací smlouvou se může obec zavázat podniknout kroky k vydání územně plánovací dokumentace, pokud ta současná neumožňuje, aby byl určitý záměr povolen.

Vzhledem k tomu, že proces pořizování územně plánovací dokumentace ovlivňuje kromě obce v samostatné působnosti i mnoho dalších subjektů jako obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo dotčené orgány, nemůže se obec zavázat ke konkrétnímu výsledku tohoto procesu, tedy že bude územně plánovací dokumentace vydána ve specifické podobě. Na druhou stranu ale může závazkem obce podle NSZ být, že po sjednanou dobu nevydá nebo nezmění územně plánovací dokumentaci, která by ztížila nebo vyloučila uskutečnění záměru.

Dále se může obec v plánovací smlouvě zavázat, že nebude proti záměru stavebníka brojit ve správních nebo soudních řízeních. V takovém případě pak nebude stavební úřad přihlížet k námitkám obce v řízení o povolení záměru (§ 190 odst. 2 NSZ) ani k podanému odvolání proti rozhodnutí o povolení záměru (§ 226 odst. 2 NSZ). Z dalších možných závazků obce lze zmínit závazek převzít od stavebníka zhotovenou stavbu do svého vlastnictví, což se nejčastěji stává v případech, kdy stavebník v rámci svého záměru buduje tzv. nezbytnou veřejnou infrastrukturu, kterou poté předá obci a ta ji dále udržuje a provozuje na své náklady. Záměry stavebníků (především ty rozsáhlejší) vytvářejí nároky na veřejnou infrastrukturu a občanské vybavení (škola, školka, kulturní dům, veřejná prostranství) a doposud nesly náklady na jejich vybudování nejčastěji výhradně obce samotné. Na to právní úprava plánovacích smluv reaguje a v příkladném výčtu závazků stavebníka uvádí např. účast na výstavbě veřejné infrastruktury nebo jiných staveb nebo opatření vyvolaných záměrem či převzetí nákladů na výstavbu veřejné infrastruktury nebo jiných veřejně prospěšných staveb vyvolaných záměrem. Pokud se obec v plánovací smlouvě se stavebníkem dohodne na tom, že podnikne kroky k vydání územně plánovací dokumentace např. změnou pozemku stavebníka z nezastavitelného na zastavitelný, za poskytnutí tzv. plánovací výhody, tedy za zhodnocení pozemku vydáním (změny) územně plánovací dokumentace, bude stavebník většinou obci poskytovat peněžní nebo věcné plnění. Ve smlouvách se poskytnutí plnění povětšinou odkládá až na dobu, kdy dojde k nabytí účinnosti vydané územně plánovací dokumentace, a tedy ke zhodnocení pozemku.

Typy plánovacích smluv

Ačkoli NSZ přímo nevyjmenovává jednotlivé typy plánovacích smluv, lze dělení stanovit na základě účelu, pro který má být plánovací smlouva uzavírána. Rozlišujeme proto tzv. dobrovolné plánovací smlouvy a podmiňující plánovací smlouvy.

Dobrovolné plánovací smlouvy jsou založeny na ochotě obou smluvních stran (nejčastěji obce a stavebníka) dohodnout se na oboustranně přínosné spolupráci. Uzavírají se ve vztahu ke konkrétnímu stavebnímu záměru nebo žádosti o změnu územně plánovací dokumentace. U konkrétního záměru může být hlavní motivací stavebníka pro uzavření plánovací smlouvy to, že mu dohoda na součinnosti s obcí může zajistit rychlejší získání souhlasů od obce jako vlastníka dotčených pozemků nebo veřejné infrastruktury a také hladší průchod povolovacím procesem, pokud se obec zaváže nebrojit proti záměru ve správním a soudním řízení. U žádosti o změnu územně plánovací dokumentace pak stavebník většinou žádá o změnu jeho pozemku na zastavitelný, případně o změnu regulace plochy, která by umožnila vyšší zastavitelnost jeho pozemku. Motivací pro uzavření takové plánovací smlouvy je fakt, že pořízení změny územně plánovací dokumentace není nárokové, přičemž vydáním (změny) územně plánovací dokumentace dojde k často velmi významnému zhodnocení pozemku stavebníka. Ten přitom beze změny územního plánu nebude moci realizovat svůj zvažovaný stavební záměr. Je proto zřejmé, že obec může po stavebníkovi legitimně a v souladu s NSZ požadovat za zhodnocení jeho pozemků peněžní nebo věcné plnění.

Princip dobrovolnosti je v obou případech dán tím, že stavebník sice může usilovat o realizaci svého záměru, případně i o změnu územně plánovací dokumentace bez uzavření plánovací smlouvy s obcí. Plánovací smlouva však do těchto procesů na základě definované součinnosti při uskutečnění záměru může vnést více předvídatelnosti, právní jistoty, a nakonec vše pro obě strany zjednodušit, zpřehlednit a zrychlit. Míra faktické dobrovolnosti uzavření plánovací smlouvy se však samozřejmě v různých okolnostech liší. Pokud např. stavebník bude muset budovat tzv. nezbytnou infrastrukturu, tedy pokud záměr stavebníka klade takové požadavky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, že jej nelze bez vybudování příslušných nových staveb a zařízení nebo úpravy stávajících realizovat (jak to definoval § 66 nebo 88 SSZ, které již však v NSZ svůj ekvivalent nemají), může po něm obec jako vlastník veřejné infrastruktury legitimně požadovat, aby s ní uzavřel plánovací smlouvu. Pozice obce je zde poměrně silná, neboť bez vybudování takové nezbytné infrastruktury záměr stavebníka ve smyslu § 193 odst. 1 písm. e) NSZ nemůže stavební úřad povolit, protože nebude v souladu s požadavky na veřejnou dopravní nebo technickou infrastrukturu. V takové chvíli se z dobrovolné plánovací smlouvy stává spíše kvazi dobrovolná plánovací smlouva, neboť se stavebník potřebuje dohodnout s obcí na podmínkách výstavby veřejné infrastruktury, jejím financování, zárukách, podmínkách převzetí ze strany obce apod. Podmiňující plánovací smlouvy fungují na jiném principu. Obce totiž mohou v územním plánu (§ 81 odst. 3 NSZ) nebo regulačním plánu (§ 86 odst. 3 NSZ) vymezit plochu nebo koridor, v nichž je rozhodování v území podmíněno uzavřením plánovací smlouvy. V takovém případě se stanoví základní obsah plánovací smlouvy, podmínky a lhůta pro její uzavření, která v územním plánu nesmí být delší než šest let, v regulačním plánu delší než čtyři roky. Obec tedy může poměrně efektivně uzavřením plánovací smlouvy podmínit výstavbu v určité ploše nebo koridoru a její pomocí řešit budoucí dopady výstavby na veřejnou infrastrukturu obce. Podmínka plánovací smlouvy se v praxi bude stanovovat u větších rozvojových ploch často ve spojení např. s podmínkou pořízení územní studie. Podmínku uzavření plánovací smlouvy lze dle § 323 odst. 10 NSZ stanovit i v územních a regulačních plánech, jejichž pořizování se v tuto chvíli ještě dokončuje podle SSZ (tj. u nichž bylo přede dnem nabytí účinnosti NSZ zahájeno veřejné projednání nebo opakované veřejné projednání návrhu územního plánu nebo jeho změny nebo regulačního plánu nebo jeho změny).

Díky podmiňujícím plánovacím smlouvám si budou obce moci v územním plánu přichystat zastavitelné plochy s podmínkou uzavření plánovací smlouvy pro rozhodování v území, kdy stavebník na základě smlouvy může poskytnout obci peněžní nebo věcné plnění jako přiměřený podíl na nákladech na výstavbu a údržbu veřejné infrastruktury, které obec v souvislosti se záměrem stavebníka do budoucna ponese. Dané plochy v územně plánovací dokumentaci se pak k výstavbě mohou „odemknout“ poměrně rychle, pokud se stavebník s obcí dokážou dohodnout na uzavření takové plánovací smlouvy. V případě, že by základní obsah plánovací smlouvy, podmínky a lhůta pro její uzavření nebyly v územně plánovací dokumentaci dostatečně kvalitně nastaveny a odůvodněny, naopak hrozí, že se vlastníci pozemků, kteří se proti podmínce plánovací smlouvy bránili připomínkami již v procesu pořizování,

mohou být úspěšní u soudu, který takovou podmínku může označit za nepřiměřenou a zrušit ji.

V souvislosti s novelou zákona o státním fondu podpory investic vznikl třetí typ plánovací smlouvy, tzv. pláno vací smlouva o dostupném nájemním bydlení. Chce-li stavebník realizovat stavbu domu pro dostupné nájemní bydlení, musí být součástí jeho žádosti o povolení záměru plánovací smlouva o dostupném nájemním bydlení, jejíž stranou je obec, na jejímž území má být záměr realizován. Kromě obecných náležitostí pak musí plánovací smlouva pro dostupné nájemní bydlení obsahovat také minimální obsahové náležitosti dle § 201 odst. 1 NSZ.

Veřejnoprávnost plánovací smlouvy

Asi nejzásadnější změnou, kterou přináší nová právní úprava plánovacích smluv, je jejich doslovné označení jako veřejnoprávní smlouvy. Na plánovací smlouvy se tedy aplikuje obecná úprava veřejnoprávních smluv obsažená v § 159 a násl. správního řádu. Důsledků je zde hned několik. Jako první lze zmínit to, že plánovací smlouvy musí být vždy uzavírány ve veřejném zájmu. Dále má aplikace obecné úpravy veřejnoprávních smluv na plánovací smlouvy dopad do způsobu jejich přezkumu a řešení sporů, které z nich vzniknou. Do účinnosti NSZ byly veškeré smlouvy o spolupráci uzavírané mezi obcí a stavebníkem soukromoprávními smlouvami a spory, které tedy ze smlouvy mezi stranami vznikly, mohly být řešeny pouze civilním soudem. Spory z plánovacích smluv jako smluv veřejnoprávních však bude nejprve řešit nadřízený správní orgán (u plánovacích smluv uzavíraných obcí jím bude krajský úřad) a poté případně soudy ve správním soudnictví. Stejně tomu bude u přezkumu souladu plánovací smlouvy s právními předpisy, k němuž může navíc kdokoli podat podnět. Veřejnoprávnost plánovacích smluv umožňuje, aby obce přijaly závazky, které jsou veřejnoprávního charakteru, tedy které obec činí ze své pozice jako veřejnoprávní korporace. Z výčtu v § 131 NSZ jde např. o závazek učinit kroky k vydání územně plánovací dokumentace. Čistě soukromoprávním je pak např. závazek převzít od stavebníka zhotovenou stavbu. V souvislosti s novou právní úpravou vyvstává otázka, zda bude možné nadále uzavírat i soukromoprávní smlouvy typu dříve uzavíraných smluv o spolupráci. Jedním z názorů je, že to nadále bude možné, pokud by smlouva neobsahovala žádné veřejnoprávní závazky obce. K této variantě se přiklání např. Ministerstvo pro místní rozvoj ve své metodice k plánovacím smlouvám.1 Lze však vyložit, že jakmile je mezi obcí a stavebníkem uzavřena smlouva o součinnosti v souvislosti s určitým záměrem, půjde dle definice v § 130 odst. 1 NSZ o plánovací smlouvu, ať už jsou obsahem jakékoli závazky. K tomuto pohledu se my sami kloníme. Nelze podle nás vyloučit riziko, že správní orgány či soudy v budoucnu „překvalifikují“ soukromoprávní smlouvu na veřejnoprávní plánovací smlouvu, s čímž je pak spojeno významné riziko vzniku budoucích a dlouhotrvajících sporů.

Nová právní úprava veřejnoprávních plánovacích smluv s sebou proto přináší také nutnost přípravy nových vzorů plánovacích smluv, pokud je obec používá. Pozornost je nutné věnovat především zdůvodnění veřejného zájmu na uzavření dané plánovací smlouvy a výlukám z aplikace občanského zákoníku, kdy např. nelze použít

právní úpravu odstoupení od smlouvy či započtení. Doporučujeme také provést aktualizaci zásad a metodik o spolupráci s investory, a to jak z hlediska formálního (nové termíny, nové povolovací procesy dle NSZ), tak věcného (zohlednění podmiňujících plánovacích smluv, zvážit využití katalogu závazků v § 131 NSZ).

Mgr. Bc. Zuzana Malá, Mgr. Jiří Nezhyba Frank Bold Advokáti

1. Dostupné zde: mmr.gov.cz/cs/ministerstvo/ stavebni-pravo/publikace-a-odborne-texty/ planovaci-smlouvy

ČKA vítá schválení „bypassu“ stavebního zákona

Senátem PČR

Česká komora architektů uvítala novelu zákona 283/2021, tedy nového stavebního zákona, kterou schválil Senát PČR. Tato novela pomůže zprůchodnit stavební řízení do doby, než bude vytvořen skutečně funkční systém digitalizace stavebního řízení.

Odvoláním ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše, jmenováním Petra Kulhánka ministrem a převzetím odpovědnosti za přepracování nedostatečně funkčního informačního systému stavebního řízení (ISSŘ) týmem pod vedením Karla Trpkoše z MPSV bylo zahájeno přechodné tříleté období, během něhož by měl být napraven stav způsobený nedostatečnou přípravou a ukvapeným spuštěním digitalizace stavebního řízení (DSŘ).

Česká komora architektů (ČKA) kritizovala postup přípravy Portálu stavebníka (PS), určeného pro podávání žádostí a dokumentace v rámci stavebního řízení, již od začátku roku 2024. Za největší úskalí považujeme to, že při vytváření systému nebyli ke konzultaci přizváni zástupci odborných institucí, resp. samotní uživatelé systému, systém nebylo možné otestovat v ostrém provozu a jeho uživatelé nebyli předem řádně, mnohdy vlastně vůbec proškoleni. Ještě horší situace nastala od 1. července na stavebních úřadech v souvislosti s prací v ISSŘ, který zásadně omezil rozhodování úřadů v režimu NSZ. Naštěstí stavební úřady ještě dosud zpracovávají nahromaděné žádosti podané do 1. července a jen díky vynalézavosti úředníků improvizujících při řízeních se daří kolaudovat dokončené objekty a vyřizovat běžnou agendu v novém režimu. A to mnohdy za hranou stavebního zákona, který sice předepisuje, jak se mají nové žádosti procesně zpracovat, avšak reálně to systémy DSŘ neumožňují. Neudržitelný stav bylo možné řešit pouze novelou NSZ, kterou ve zrychleném režimu přijala 6. listopadu Poslanecká sněmovna a ve středu 11. prosince také Senát PČR. Tato novela umožňuje využít po přechodné období, tj. do 31. 12. 2027, bypass, tedy „objížďku“ paragrafů stavebního zákona vyžadujících využití (v současné chvíli nefunkčních) systémů DSŘ pro rozhodování úřadů. Cílem je také umožnit napojení stávajících systému stavebních úřadů (VITA, VERA ad.) na nový ISSŘ prostřednictvím navrženého rozhraní (API). Shoda na nutnosti přijetí bypassu byla takřka jednomyslná jak u odborné veřejnosti, tak i politiků, názory se pak rozcházely ohledně délky přechodného období, tedy lhůty na navržení a zprovoznění funkčního systému. Schválená novela, která nyní čeká na podpis prezidenta, přinese právní jistotu ohledně procesních úkonů v celém systému od podání žádosti po vydání

rozhodnutí v období od 1. července do nabytí účinnosti novely, což bude pravděpodobně 1. ledna 2025. Na rozdíl od Svazu měst a obcí ČR, Hospodářské komory ČR či ČKAIT jsme podporovali ponechání povinnosti podávat elektronickou formu projektové dokumentace prostřednictvím Portálu stavebníka, pokud budou odstraněny chyby a nedokonalosti provázející jeho dosavadní fungování, jak slíbil IT tým MMR vedený Karlem Trpkošem na schůzce 10. prosince. Při projednávání novely v Senátu se bohužel ukázalo, že opravený Portál stavebníka bude nasazen k využití až v pátek 13. prosince, tedy po limitním datu pro projednání novely NSZ (bypassu) v Senátu 11. prosince. Za ČKA jsme podpořili přijetí bypassu ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou v důvěře v kompetenci projektového týmu i proto, že není čas na prodlužování nejistoty plynoucí z fakticky nezákonného postupu úřadů, snažících se v dobré vůli věcně správně rozhodovat a zabránit hrozícím škodám. Chápeme obavy kolegů z ČKAIT, vyplývající z nemožnosti ověřit fungování PS, stejně jako stavebníků/developerů obávajících se možných budoucích napadení správních rozhodnutí u soudu, ale důvěřujeme ujištění ministrů Kulhánka a Kupky i ministerských legislativců, že nedodržení postupu v DSŘ nezpůsobí zpochybnění věcně správného rozhodnutí úřadů. Podobně vstřícný postoj jsme vnímali u Sdružení tajemníků městských a obecních úřadů ČR.

Portál stavebníka funguje v základních i doplněných funkcionalitách od ledna 2025.

Představená zlepšení, včetně vyjmutí žádosti o povolení z Portálu stavebníka a možnost jejího podání na stavební úřad jakoukoli formou (v listinné podobě, datovou schránkou či elektronickou podatelnou), dávají naději, že do doby zpracování tzv. business analýzy a zadání zakázky na nové ISSŘ bude možné ukládat projektovou dokumentaci do úložiště tak, aby byla přístupná jak účastníkům řízení, tak dotčeným orgánům, včetně možnosti zastupování právnických osob i zastupitelnosti žadatelů… Otázek k zodpovězení zůstává i po nabytí účinnosti novely stále mnoho.

Digitálnířízenístavební v ČR z pohledu autorizovaných architektů: hrozba, nebo příležitost?

Digitalizace stavebního řízení (DSŘ) v ČR začala nabírat na obrátkách s přijetím nového stavebního zákona (SZ), který se stal plně účinným 1. července 2024. Tento zákon zavedl několik klíčových digitálních nástrojů, jako je Portál stavební správy (PSS) a Informační systém stavebního řízení (ISSŘ), které umožnily elektronické podávání žádostí, nahrávání autorizované dokumentace a online komunikaci s úřady. Tyto nástroje byly spuštěny také 1. července 2024.

Stejný termín pro spuštění takových rozsáhlých změn vyvolal „lehce zdvižené obočí“ a lze za tím číst politickou objednávku. V případě DSŘ to dopadlo podle známého rčení „mysleli jsme to dobře a dopadlo to jako vždy“.

Zájem stavebníků o digitální stavební řízení (DSŘ) byl velký, ale bohužel systém nepracoval bezchybně.

Současný stav DSŘ v ČR

Spuštění PSS s velkou pompou ze strany MMR, ale s velmi malým očekáváním odborné veřejnosti, zahrnovalo mimo jiné i Žádost o povolení stavby. Zde žadatel na základě své identity vyplnil informace o sobě, svém záměru, mohl využít interaktivní katastr nemovitostí, nahrál elektronicky autorizovanou dokumentaci včetně časového razítka, vybral příslušný stavební úřad a mohl provést i kontrolu své žádosti na předepsaném formuláři.

To by bylo v pořádku, kdyby:

→ Plná funkčnost PSS byla k dispozici hned po spuštění portálu, a ne až po více než půl roce od zprovoznění.

→ Byly připraveny interní systémy stavebních úřadů na interakci s portálem stavebníka.

Toto vedlo mimo jiné k podzimnímu odvolání ministra Bartoše.

Mé osobní rozčarování, lépe řečeno zklamání, je však způsobeno zejména tím, že nám byla předložena nikoliv digitalizace stavebního řízení, ale jeho pouhá elektronizace s několika málo základními funkcionalitami.

Tato situace se dala předpokládat již na počátku ledna 2024, kdy byla znovu obnovena činnost pracovní skupiny DSŘ při MMR, minimálně z těchto důvodů:

→ Nebyly předloženy žádné teze, co vše by mělo DSŘ zahrnovat, tj. „umět“, ve své finální podobě.

→ Čas na spuštění, tj. 6 měsíců, včetně všech doprovodných činností nutných ke správné funkci, jako je testování a proškolení uživatelů, se jevil hned od počátku jako nereálný.

Přineslo to však jedno pozitivum, a tím je kritizovaná elektronizace, protože se začala zacelovat „digitální díra“ při povolování staveb. V ostatních fázích celoživotního cyklu stavby je elektronizace či digitalizace činností běžně využívanou.

Po 11. 12. 2024 je možné využívat pro podání žádosti jak Portál stavebníka, tak i jiné způsoby (DS, e-mail, listinné podání), jen projektová dokumentace se musí vkládat do Databáze elektronické dokumentace prostřednictvím Portálu stavebníka, dle přijaté novely zákona 283/2021, tzv. „legislativní a technologický bypass“. Současně byl touto novelou zpětně legalizován postup stavebníků i stavebních úřadů po 1. 7. 2024. Plně funkční DSŘ by mělo být k dispozici od

1. ledna 2028, tedy za tři roky! O tomto tématu a dalším postupu MMR mlčí.

Funkcionality DSŘ

Informační modelování, lépe řečeno správa (management) informací o stavbách (BIM) přináší, stejně jako od počátku „computer aided design“ (CAD), možnost využívat další informace, které model nese. Bylo by hříchem tyto možnosti nevyužít a udělat z DSŘ pouze lepší datovou schránku. Jedná se tedy nejen o model BIM pro DSŘ, ale i o zapojení dalších technologií. Dobrým příkladem je vídeňský BRISE (Building Regulations Information for Submission Envolvement), kde však uvedení do smysluplného provozu trvalo takřka pět let, a ne pět měsíců, jak si plánovalo MMR. A složitost rakouského stavebního práva si určitě v ničem nezadá s českým. Budoucnost digitalizace stavebnictví, nejen DSŘ, musí tedy zahrnovat využití těchto, ale nejen těchto, pokročilých technologií:

→ Metoda BIM pro poskytnutí požadovaných a relevantních informací o připravované stavbě SÚ dotčeným orgánům státní správy (DO) a ostatním účastníkům.

→ Umělá inteligence (AI) pro analýzu velkého množství dat a přípravu dat SÚ pro jejich rozhodování.

→ Rozšířená realita (AR) pro zajištění souladu s požadavky územních plánů a pro vizualizaci plánované stavby.

→ Technologie blockchain pro transparentnost, zabezpečení a integritu dat včetně neměnitelných záznamů o všech procesech řízení.

Klíčovými prvky DSŘ jsou nejen elektronická podání žádosti včetně všech potřebných příloh, online sledování průběhu řízení, interoperabilita – snadná a rychlá výměna dat mezi účastníky, ale i automatické využití softwarových nástrojů pro kontrolu souladu projektové dokumentace s platnými předpisy včetně možnosti „předkontroly“ podání žádosti v systému státní správy. Vše musí být doprovozeno dokončením standardizace dat a informací a jejich ochranou před kybernetickými hrozbami a zneužitím autorských práv.

Nutné kroky pro další postup DSŘ

K odvolání ministra, mimo kritiky snad ze všech zainteresovaných stran, přispěla i vládní analýza, která však nikdy nebyla oficiálně publikována, přestože samozřejmě unikla do veřejného prostoru. Tato analýza však vykazuje stejné nedostatky, které vykazoval i přístup MMR od samého začátku: utápí se v technických nedostatcích spuštěného DSŘ a nijak, ani koncepčně, nenaznačuje, kam by mělo DSŘ ve své finální podobě dojít. Podle mého názoru nyní musí nastat postup s jasným časovým harmonogramem a nastavením odpovědností.

Je třeba:

→ Dokončit plnohodnotnou analýzu stávajícího stavu a identifikovat oblasti dotčené DSŘ. Vytvořit a schválit potřebné právní předpisy včetně jejich elektronizace.

→ Definovat finální stav DSŘ včetně všech funkcionalit, stanovit celkový finanční rámec a reálný časový harmonogram s dílčími milníky a s dostatečnou časovou dotací na vyhodnocení a zapracování připomínek.

→ Stanovit požadavky na softwarové nástroje, datová úložiště a komunikační kanály a způsob jejich implementace, na kterou musí navázat testovací a pilotní provoz s dostatečnou časovou dotací. Uživatelská přívětivost je velmi podstatná.

→ Postupně uvolňovat jednotlivé segmenty DSŘ podle nastavených milníků k testování vybrané odborné veřejnosti včetně ČKA a vybraným stavebním úřadům a dotčených orgánů státní správy.

Všechny výše uvedené kroky je třeba předkládat srozumitelnou a efektivní formou k debatě odborné veřejnosti a také zajistit možnost jejího nezbytného vzdělávání.

Přínosy DSŘ

Digitalizace stavebního řízení přináší řadu výhod:

→ Zrychlení a efektivita procesu: elektronické podávání žádostí a automatizace administrativních úkonů výrazně zkracují dobu potřebnou pro vyřízení stavebního povolení.

→ Transparentnost: snižuje riziko korupce a zajišťuje rovné podmínky pro všechny žadatele.

→ Úspora nákladů pro stavebníky, architekty i veřejnou správu.

→ Zlepšení a zrychlení komunikace mezi všemi účastníky stavebního řízení.

V současné době, zejména při používání BIM pro projektování, je nezbytné, aby možnosti a výhody digitalizace byly využity i v DSŘ.

Zásadním přínosem je zvýšení kvality povolovacího řízení. Toto je však zásadně spojeno s kvalitou matérie pro toto řízení: zejména jde o SZ a jeho prováděcí předpisy, které jsou v mnoha ohledech obtížně digitalizovatelné (parametrizovatelné), nemluvě o tom, že chybí jejich interaktivní digitalizace. To se týká i závazných ČSN.

V současné době je v projednávání ve výborech Sněmovny ČR tzv. „Zákon o BIM“, který řeší obsah a formu digitálních informací pro jednotlivé účely (informační kontejner) formou plánovaných prováděcích vyhlášek k tomuto zákonu. Ty však musí obsahově vycházet z vyhlášek k SZ. Proto bude pravděpodobně nutné provést i některé změny v těchto vyhláškách. Stranou ponechávám otázku, co všechno by měl sledovat SÚ, tj. co je veřejný zájem, a co nechat na odpovědnosti autorizovaných osob. Vhodné by bylo sloučení požadavků na dokumentaci staveb a informační kontejner do jedné vyhlášky a také do jednoho centra (kvalitně vybaveného a s kvalifikovanými pracovníky), kde by se žádosti zpracovávaly a posílaly jako návrh rozhodnutí jednotlivým SÚ.

Obavy architektůautorizovaných z DSŘ

Obavy architektů jsou převážně následující:

→ Přechod na digitální systém vyžaduje investice do technologií a školení.

→ Úniky dat mohou vést k finančním ztrátám a ztrátě duševního vlastnictví.

→ Nejasnosti ohledně právní závaznosti elektronických dokumentů.

→ Obava z přílišné rigidnosti systému, nemožnost individuálního přístupu.

→ Zpožďující se změny v zákonech a právních předpisech.

Tyto obavy musí MMR zohlednit při přípravě nového systému DSŘ.

Příležitosti pro autorizované architekty při DSŘ

DSŘ však také přináší některé příležitosti pro architekty:

→ Efektivita a úspora času při transparentním stavebním řízení.

→ Osvojení si pokročilých technologií vede ke zvýšení kvalifikace a konkurenceschopnosti, zejména v mezinárodním prostředí. Dává účinný nástroj pro navrhování šetrných budov a může zefektivnit jejich práci.

Pro plné využití potenciálu digitalizace je nezbytné, aby architekti byli otevření novým technologiím a procesům a investovali do svého vzdělávání a školení.

Závěr

Je škoda smysluplně nevyužít příležitosti, kterou DSŘ přináší, nikoliv však automatickou digitalizací přebujelých právních předpisů (pokud by to vůbec bylo možné), ale naopak využít digitalizaci k zamyšlení nad smyslem a odpovědností jednotlivých aktérů a některé předpisy modernizovat.

Dále si vás také dovoluji pozvat na OTTA s tématem BIM (a digitalizace), který proběhne hybridně 18. března 2025, a na „Digi/BIM Day ČKA“ naplánovaný na druhou polovinu května.

Ing. Aleš Marek, Ph.D. předseda PS Digitalizace

www.cka.cz naleznete základní informace o této samosprávní organizaci, složení orgánů a důležitá témata týkající

se výkonu profese autorizovaných architektů, mezi nimi například:

Kalkulačky

Celoživotní vzdělávání

Výpočet hodnoty projektových prací včetně souvisejících výkonů a služeb dle jednotlivých profesních oborů s využitím pravidelně aktualizovaných cenových ukazatelů používaných ve stavebnictví. Programy dle specializací a oborů: pozemní a krajinářské stavby, územní plán, regulační a územní plán, interiéry, ceny a odměny v soutěžích na pozemní a krajinářské stavby.

Propagace práce architektů

Česká komora architektů organizuje řadu vzdělávacích akcí pro své členy, stejně jako sdílí další důležité aktivity přínosné pro výkon profese architekta. Vědoma si nutnosti poskytnout svým členům kvalitní nabídku vzdělávacích možností, zřídila také samostatnou pracovní skupinu pro celoživotní vzdělávání, která se této problematice věnuje.

Informování autorizovaných osob

ČKA se věnuje také podpoře a prezentaci kvalitní práce autorizovaných architektů, ale též studentů a absolventů architektonicky zaměřených vysokých škol. Pořádá proto přehlídku realizovaných staveb Česká cena za architekturu, uděluje Poctu ČKA, organizuje Přehlídku diplomových prací.

Pro lepší informovanost všech autorizovaných osob o činnosti ČKA i výkonu profese architekta využívá Komora nejen webu a sociálních sítí, ale také rozesílá všem svým členům mailem jednou měsíčně Newsletter, poštou čtvrtletně Bulletin ČKA a jednou ročně Ročenku ČKA. Kromě toho nabízí také monitoring médií, informace o vypsaných soutěžích atd.

oficiální čtvrtletník České komory architektů

číslo 1/2025, ročník XXXII

Datum expedice 9. 4. 2025

Náklad 5 000 ks

Registrace MK ČR E 11062

ISSN 1804-2066

Vydavatel

Česká komora architektů

Josefská 34/6, 118 00 Praha 1 +420 273 167 480 www.cka.cz

Redakce

šéfredaktorka

PhDr. Markéta Pražanová marketa.prazanova@seznam.cz

Redakční rada doc. Ing. arch. Ondřej Beneš, Ph.D. Ing. arch. David Hlouch Ing. arch. Miroslav Holubec Ing. arch. Jan Kasl Ing. arch. Petr Lešek Ing. arch. Pavel Martinek

Jazyková korektura

Mgr. Josef Šebek, Ph.D.

Grafický design STRAKA OFFICE

(Jakub Straka, Barbora Malo)

Tisk Triangl, a. s.

Distribuce

Bulletin ČKA je bezplatně rozesílán všem architektům autorizovaným ČKA a investičním odborům magistrátů a větších měst.

Upozornění

U inzerce a podepsaných článků se redakce nemusí ztotožňovat s obsahem. Pokud není uvedeno jinak, obrázky pocházejí z archivu autorů textů.

PDF Bulletinu ČKA je ke stažení na: www.cka.cz

Kancelář Praha

Josefská 34/6, 118 00 Praha 1 cka@cka.cz +420 273 167 480

úřední hodiny po–čt 8–16 h út 8–17 h pá 8–15 h

agenda recepce recepce@cka.cz +420 731 508 028

ředitelka Kanceláře ČKA Ing. Dagmar Mošnerová dagmar.mosnerova@cka.cz +420 702 035 234

+420 257 532 430

office manager Monika Pohanková monika.pohankova@cka.cz +420 273 167 486

zástupkyně ředitelky Kanceláře ČKA, právní poradce představenstva ČKA, právní poradna

Mgr. Ing. Daniela Rybková daniela.rybkova@cka.cz

+420 273 167 481

tisková mluvčí Mgr. Barbora Sedlářová barbora.sedlarova@cka.cz

+420 273 167 485

+ 420 777 464 453

Kancelář Brno

Starobrněnská 16/18, 602 00 Brno +420 542 211 809

sekretář PS Soutěže, PS Krajinářská architektura, PS Urbanismus, PS Udržitelnost, PS Památková péče, PS Digitalizace, autorizace Kateřina Slaná katerina.slana@cka.cz +420 542 211 809

právní poradce

Stavovského soudu ČKA, PS Legislativa, právní poradna Mgr. Eva Faltusová eva.faltusova@cka.cz

+420 273 167 481

právní poradna, supervize soutěžních podmínek

Mgr. Barbora Veselá barbora.vesela@cka.cz

+420 773 792 928

autorizace, databáze, dozorčí rada ČKA, autorizační rada ČKA

Milena Ondráková milena.ondrakova@cka.cz

+420 273 167 483 +420 608 976 912

Stavovský soud ČKA

Radka Kasalová radka.kasalova@cka.cz

+420 257 532 430

členské příspěvky, profesní pojištění Helena Jiříková helena.jirikova@cka.cz +420 608 975 312

manager akcí ČKA

Bc. Marek Job marek.job@cka.cz

+420 771 126 426

konzultant pro zadavatele soutěží a supervizor soutěžních podmínek

RNDr. Milan Svoboda milan.svoboda@cka.cz

+420 739 095 871

webmaster, sekretář PS Vzdělávání, PS Zahraniční aktivity, PS Celoživotní profesní vzdělávání, PS Standardy a honoráře Ing. Ludmila Ševčíková ludmila.sevcikova@cka.cz +420 773 765 416

Vydání