Bulletin 4/24 Rozvoj území by Česká komora architektů

Rozvoj území

Sekce Strana Vydání

Sekce Strana

Vydání

Vážení a milí, čtenářky a čtenáři Bulletinu ČKA,

číslem 4/2024 je završen prvý ročník nově koncipovaného pojetí Bulletinu ČKA. Před rokem jsme v představenstvu, s ohledem na rostoucí náklady na tisk a distribuci, rozhodli zúžit počet stran Bulletinu a výhledově omezit i počet jeho výtisků. Letos jsme tak vydali tři tematická čísla (v prvém čísle jsme se věnovali architektonickému vzdělávání, ve třetím čísle jsme řešili architekturu a politiku a čtvrté číslo je zaměřeno na komplexní rozvoj území). Letní, druhé číslo bylo jako vždy věnováno aktuálnímu ročníku České ceny za architekturu.

Kdo z nás chtěl, mohl již před několika lety odhlásit zasílání tištěné podoby a číst pouze jeho elektronickou verzi. Rádi bychom se do budoucna inspirovali Slovenskou komorou architektů, jež zasílá tištěné publikace pouze těm, kteří o ně požádají. Samozřejmě budeme tiskoviny stále zasílat na vybrané samosprávy a úřady, kde je Bulletin ČKA často jedinou rychle dostupnou publikací o konkrétních tématech z naší profese. Bulletin bude vždy ke stažení na stránkách ČKA.

V tomto Bulletinu se kromě „horkých“ aktualit souvisejících s plnou účinností zákona č. 283/2021 Sb., resp. nového stavebního zákona, a především s nepodařenou digitalizaci stavebního řízení a územního plánování, věnujeme komplexnímu rozvoji území a naplňování Politiky architektury a stavební kultury.

Zejména severní Moravu zasáhly letos v září ničivé povodně – doporučuji vaší pozornosti text o reakci ČKA na živelní pohromu i o možné nápravě a prevenci důsledků měnícího se klimatu. Hlavní téma se věnuje také nutným změnám v územním plánování i ve srovnání se zahraničními plány, připravovaným vysokorychlostním tratím, postavení městských architektů, zahraničním i domácím příkladům budování obyvatelných městských čtvrtí a mnohým dalším aspektům ovlivňujícím úspěšný rozvoj naší země. Z bohatého obsahu tohoto Bulletinu bych vás rád upozornil na reflexe dvou významných soutěžních přehlídek, které ČKA organizuje. Tou první je Česká cena za architekturu včetně přehledu všech oceněných v 9. ročníku soutěže a připomínky výtečného – pro mne dosud nejpodařenějšího – galavečera ve Foru Karlín (záznam z večera je stejně tak jako medailonky všech nominovaných staveb ke zhlédnutí na iVysílání ČT). Druhou přehlídkou byl letos jubilejní 25. ročník Diplomek, spojený již potřetí s vyhlášením Kaplicky Internship. Společně jsme v rámci slavnostního vyhlášení výsledků v C.A.M.P. zorganizovali velmi poutavou přednášku architekta Yamy Karima, partnera architektonického studia Liebeskind, do jehož newyorského ateliéru na tříměsíční stáž vyjede vítězka Kaplicky Internship a současně i 25. ročníku Diplomek Justýna Kaislerová z ateliéru prof. Miroslava Šika na AVU v Praze.

Letošek byl aktivitami a akcemi ČKA přímo nabitý, nemluvě o celý rok probíhajícím rozdělování autorizačních osvědčení A1 a pořizování elektronických autorizačních razítek. Rád bych na tomto místě poděkoval všem zaměstnancům Kanceláře ČKA vedené Dagmar Mošnerovou. Většině členů je jasné, že bez tak obětavě, a přitom profesionálně pracující Kanceláře by ČKA nemohla fungovat! Pokud bylo co zlepšovat, tak se to v roce 2024 podařilo, a to navzdory měnící se legislativě a složitým externím vlivům. Ve spolupráci s MMR a ČKAIT připravujeme vzorové smlouvy pro veřejné zakázky zadávané především samosprávami, abychom vytvořili podmínky pro férový výkon naší profese. Angažujeme se v nápravě digitalizace stavebního řízení, úpravách prováděcích vyhlášek NSZ, úpravě kalkulačky a standardu výkonů architektů, rekodifikaci územního plánování, přípravě dotačních programů a podpoře architektonických soutěží i zlepšení pozice městských architektů.

Díky větší aktivitě členů představenstva, zejména obou místopředsedů, ale i dalších orgánů Komory a většiny předsedů pracovních skupin, se nám podařilo plnit úkoly uložené valnou hromadou. Děkuji za vše, co pro nás členy Komory děláte, i když si to mnozí neuvědomují či nechtějí uvědomit. I tento Bulletin dokládá šíři aktivit ČKA a její podíl na rozvoji Česka.

Přeji vám všem dobré čtení letošního posledního Bulletinu ČKA, shonu a stresu zbavené svátky vánoční 2024 a hlavně co nejúspěšnější osobní i pracovní nový rok 2025.

Jan Kasl předseda ČKA

aktuality

Členské příspěvky a profesní pojištění –souhrn k platbám na rok 2025

8 Stanovisko k oprávnění autorizovat dokumentaci

Elektronické autorizační razítko povinně i pro urbanisty

9 Memorandum o spolupráci se Sdružením místních samospráv ČR

10 ČKA vyzývá MŽP ke spolupráci při tvorbě výzev a legislativních změn

V sídle ČKA se sešli ředitelé profesních komor

10 Aktivity ČKA v oblasti digitalizace stavebního řízení a jeho současný stav

10 Evropská komise hledá experty pro hodnocení projektů NEB 2025

12 Výsledky České ceny za architekturu 2024

18 Výsledky 25. ročníku Přehlídky diplomových prací

22 ČKA zorganizovala pomoc regionům zasaženým povodněmi

25 Postavení architektů při uzavírání smluv

25 Eva Jiřičná – státní vyznamenání

26 Cena Ministerstva kultury ČR – Miroslav Šik

26 Brněnský architekt a pedagog Radko Květ oslavil

70. narozeniny

27 Zemřel spoluautor Máje John Eisler

27 Dvacet let od úmrtí Bohuslava Blažka

28 Zemřel urbanista Milan Mauritz

28 Cena za celoživotní dílo – Vítězslava Rothbauerová

29 Národní cena za architekturu – Grand Prix architektů 2024

30 Architekt roku 2024 a Architekt obci 2024

32 Nově autorizované osoby v roce 2024

34 V roce 2024 odešli

Výsledky architektonických soutěží za poslední čtvrtletí

41 téma Rozvoj území

42 ČKA zpracovala analýzu zahraničních regulačních plánů (Faltusová)

43 Městští architekti a rozvoj obcí (Mateásko)

44 Teze ČKA k územnímu plánování

45 Nová Tepna Náchod: Cesta k moderní městské čtvrti (Čtvrtečka)

48 Nové městské čtvrti v evropských městech (Čechová)

51 Vysokorychlostní tratě v ČR a adekvátní strategické přístupy v jejich prosazování (Beneš)

55 Poptávková doprava: Budoucnost veřejné dopravy (Chlupáček)

56 Aktivní mobilita a územní plánování (Cach)

59 Deset let soutěžní přehlídky Urbanistický projekt roku

60 Co je zájem obce (Kloda)

61 Průběžné plnění cílů a opatření PASK ze strany ČKA (Lešek)

Sekce

Strana

Vydání

ČLENSKÉ PŘÍSPĚVKY A PROFESNÍ POJIŠTĚNÍ – SOUHRN K PLATBÁM NA ROK 2025

V první polovině ledna budou rozeslány předpisy pro platby členských příspěvků a profesního pojištění. Splatnost obou částek je k 28. únoru 2025. Základní výše členského příspěvku činí od roku 2024 částku 9 600 Kč. Základní profesní pojištění lze sjednat ve třech limitech, a to do výše 200 000 Kč za roční pojistné 1 140 Kč, do výše 1 000 000 Kč za roční pojistné 2 860 Kč, nebo do výše 3 000 000 Kč za roční pojistné 5 590 Kč.

1) Členské příspěvky

(i) základní členský příspěvek Členský příspěvek řádných členů Komory činí částku 9 600 Kč a je splatný k 28. únoru každého roku. Pokud vznikne povinnost platit členský příspěvek až v průběhu kalendářního roku, je výše příspěvku vypočtena tak, že je příslušný počet měsíců vynásoben dvanáctinou ročního příspěvku a splatnost takového příspěvku je jeden měsíc od vzniku povinnosti.

(ii) snížené sazby členského příspěvku a) 4 800 Kč – tento příspěvek hradí: → členové po dobu tří let od prvního udělení autorizace;

→ členové trvale pečující o dítě do 4 let věku, kteří v době trvalé péče o dítě svoji autorizaci nepozastavili, a to na základě podané žádosti a doložení kopie rodného listu dítěte;

b) 2 400 Kč hradí na základě žádosti členové, kteří dosáhli k datu splatnosti členského příspěvku důchodového věku;

c) nulový příspěvek se týká členů, jejichž autorizace byla pozastavena z důvodu trvalé péče o dítě, a to do 4 let věku dítěte, a to na základě podané žádosti, doložení kopie rodného listu dítěte a uložení autorizačního razítka

V individuálních případech Organizační, jednací a volební řád ČKA dále umožňuje představenstvu výjimečně rozhodnout o snížení, resp. prominutí členského příspěvku, a to na základě písemné odůvodněné žádosti z důvodů mimořádného zřetele hodných. Rozhodnutí je však plně na uvážení představenstva a tento postup by měl být užit pouze ve skutečně výjimečných případech. O takovéto mimořádné snížení členského příspěvku je třeba požádat zásadně do konce února příslušného roku, později pouze v případě, že mimořádná situace, která je důvodem pro žádost o snížení, nastala až v průběhu daného roku. Zároveň si dovolujeme upozornit, že pokud nejsou členské příspěvky zaplaceny v řádném termínu, zvyšují se za každý započatý měsíc o penále ve výši 1 % dlužných příspěvků. Nejsou-li příspěvky včetně penále zaplaceny do 30. června daného roku, pohlíží se na tuto skutečnost jako na disciplinární provinění a proti osobě, která příspěvky nezaplatila, dozorčí rada zahájí disciplinární řízení. To však danou osobu

Vydání

nezprošťuje povinnosti příspěvky včetně penále uhradit.

2) Profesní pojištění Pojištěni jsou všichni členové ČKA s výjimkou osob, které pojištění výslovně odmítly. Ze základního pojištění je možné se odhlásit, odhlášení však může mít s ohledem na princip „claims made“ (podle kterého je předpokladem vzniku práva na pojistné plnění kontinuální pojištění v době příčiny vzniku škody, v době vzniku škody, v době uplatnění nároku na náhradu škody a v době oznámení škody pojišťovně) pro autorizované osoby negativní důsledky. K základnímu pojištění je možné se opětovně přihlásit, a to prostřednictvím tzv. zpětvzetí do pojištění. Pojištění je účinné ode dne nahlášení se do pojištění a na základě úhrady pojistného a jednorázového poplatku za zpětvzetí, jehož výše se odvíjí od délky doby přerušení.

Pojištění na rok 2025 jsou povinni uhradit všichni autorizovaní architekti České komory architektů, kteří ve stanovené lhůtě do 28. 2. 2025 nepožádají o zrušení základního profesního pojištění zajišťovaného Komorou a nedoloží, že jsou pojištěni jinak.

Pojištění se sjednává ve třech limitech: a) limit pojistného plnění 400 000 Kč – pojistné činí 1 300 Kč ročně; b) limit pojistného plnění 1 000 000 Kč – pojistné činí 2 860 Kč ročně; c) limit pojistného plnění 3 000 000 Kč – pojistné činí 5 590 Kč ročně.

Nejnižší limit pojistného plnění je sjednán nově s účinností od 1. 1. 2025 a nahrazuje dřívější limit pojistného plnění 200 000 Kč, který byl neměnný dvě desítky let a vzhledem k současným cenám byl již zcela nedostatečný. Při obnově pojistné smlouvy se s pojišťovnou podařilo dohodnout navýšení limitu na dvojnásobek při minimálním zvýšení pojistného.

U členů vstupujících do Komory po složení autorizační zkoušky je nově při platbě pojistného zohledněno, ve kterém čtvrtletí složí autorizační slib, pojistné se tedy poměrně sníží (osoby vstupující v 1. čtvrtletí hradí celých 100 % pojistného, osoby vstupující v 2. čtvrtletí 75 % pojistného, osoby vstupující v 3. čtvrtletí 50 % pojistného a osoby vstupující v 4. čtvrtletí 25 % pojistného). Při nedodržení splatnosti profesního pojištění je autorizovaná osoba automaticky přihlášena k pojistnému limitu 400 000 Kč. Případný vyšší pojistný limit je pak sjednán na období od data připsání platby odpovídající vyššímu limitu na účet ČKA do konce kalendářního roku. Stejný postup se uplatní, pokud autorizovaná osoba nejprve uhradí nejnižší pojistné a v průběhu roku si limit pojistného plnění navýší – navýšení je sjednáno od data úhrady vyššího pojistného do konce kalendářního roku. Povinnost sjednat si profesní pojištění vyplývá z ustanovení § 16 zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů. Autori-

zovaná osoba musí být pojištěna po celou dobu výkonu profese.

3) Pokyny k platbě

Z hlediska přiřaditelnosti plateb prosíme o oddělení platby členského příspěvku a profesního pojištění, a to pomocí variabilních symbolů, jak je uvedeno níže.

Členský příspěvek

→ VARIABILNÍ SYMBOL v případě řádných členů: 125+pětimístné číslo autorizace

→ VARIABILNÍ SYMBOL v případě registrovaných (usazených) osob: 8125+pětimístné číslo autorizace

→ TERMÍN SPLATNOSTI: 28. 2. 2025

→ ČÍSLO ÚČTU: 279316984/0300

→ ZÁKLADNÍ PROFESNÍ POJIŠTĚNÍ

→ VARIABILNÍ SYMBOL v případě řádných členů: 225+pětimístné číslo autorizace

→ VARIABILNÍ SYMBOL v případě registrovaných (usazených) osob: 8225+pětimístné číslo autorizace

→ TERMÍN SPLATNOSTI: 28. 2. 2025

→ ČÍSLO ÚČTU: 279316984/0300

Předpisy k platbě členských příspěvků i profesního pojištění jsou zaslány všem členům prostřednictvím profesní datové schránky, případně e-mailem. Tyto předpisy obsahují konkrétní výši členského příspěvku každého člena a variabilní symboly pro platbu členského příspěvku i profesního pojištění. Na předpisech jsou též uvedeny QR kódy pro snadnější úhradu. Dle § 7 odst. 13 Organizačního, jednacího a volebního řádu ČKA může Kancelář ČKA vrátit případný přeplatek nebo duplicitní platbu členského příspěvku a profesního pojištění pouze na základě žádosti zaslané Kanceláři.

□ 2

STANOVISKO K OPRÁVNĚNÍ AUTORIZOVAT DOKUMENTACI

Právní oddělení zaznamenává řadu dotazů na téma, které části dokumentace pro povolení a provádění stavby mohou autorizovaní architekti označovat svým razítkem. Problematika bude samostatně upravena prováděcí vyhláškou k autorizačnímu zákonu.

Vzhledem k tomu, že se příprava prováděcí vyhlášky, která by situaci upravovala, opožďuje z důvodu jiných legislativních úkolů Ministerstva pro místní rozvoj, vydala v listopadu ČKA spolu s MMR stanovisko, které potvrzuje, že: Autorizovaní architekti jsou oprávněni autorizovat projektovou dokumentaci jako celek, včetně části dokumentace D.1.2 (stavebně konstrukční řešení), konkrétně písm. c) statické posouzení, a do konce roku 2025 u některých staveb i části dokumentace D.1.3 (požárně bezpečnostní řešení).

V případě dokumentace pro provádění stavby jsou autorizovaní architekti oprávněni označit

autorizačním razítkem části A (průvodní zpráva), B (souhrnná technická zpráva), C (situační výkresy) a část D.1.1 (architektonicko-stavební řešení).

Společné stanovisko ČKA a MMR k oprávnění autorizovaných architektů autorizovat projektovou dokumentaci

Od 1. ledna 2024 je v účinnosti novela autorizačního zákona č. 284/2021 Sb., která byla přijata v souvislosti s vydáním nového stavebního zákona a řada novelizovaných ustanovení na rekodifikaci stavebního práva navazuje. K úpravám došlo mimo jiné v otázce působnosti autorizovaných osob (jak autorizovaných architektů, tak autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě) v §§ 17 a 18, mimo jiné v souvislosti s tím, že stavební zákon nově pro většinu staveb ukládá stavebníkovi povinnost zajistit vypracování dokumentace pro provádění stavby. Nedošlo však k věcným změnám v rozsahu působnosti autorizovaných architektů při vypracování dokumentace pro povolení stavby. Vzhledem k tomu, že se Česká komora architektů opakovaně setkává s nesprávným výkladem této novely, vydáváme toto stanovisko k rozsahu autorizace autorizovaných architektů. Rozsah působnosti autorizovaných osob stanoví, jaké druhy dokumentace (případně které její části) mohou autorizovaní architekti označovat autorizačním razítkem a nést za ně plnou profesní odpovědnost. Právní úprava je předmětem ustanovení § 17 AZ. Úzce přitom souvisí s ustanovením § 12 odst. 6 AZ, podle něhož má autorizovaná osoba k zajištění řádného výkonu vybraných činností ve výstavbě, přesahujících rozsah oboru, popřípadě specializace, k jejímuž výkonu byla autorizovaná osoba určena, povinnost zajistit spolupráci osoby s autorizací v příslušném oboru nebo specializaci.

Rozsah působnosti – dokumentace pro povolení stavby

Co se týče oprávnění vypracovat a autorizovat projektovou dokumentaci staveb, do 30. června 2023 dle § 17 písm. b) AZ platilo, že autorizovaný architekt se všeobecnou autorizací (A.0) a autorizovaný architekt s autorizací v oboru architektura (A.1) je oprávněn vypracovat dokumentaci pro vydání územního rozhodnutí a projektovou dokumentaci staveb (včetně příslušných územně plánovacích podkladů), s výjimkou staveb inženýrských. Výklad tohoto ustanovení, který sdílela ČKA a MMR, byl takový, že autorizovaní architekti jsou oprávněni autorizovat projektovou dokumentaci jako celek, včetně části dokumentace D.1.2 (stavebně konstrukční řešení), písm. c) statické posouzení a části dokumentace D.1.3 (požárně bezpečnostní řešení) (viz stanovisko ředitelky odboru Stavebního řádu MMR ze dne 26. 11. 2011).

Uvedený výklad vychází z předpokladu, že v případě jednoduchých staveb je vzdělání architekta pro kvalifikované zpracování těchto speciálních částí dokumentace dostačující, zatímco u složitějších záměrů nastupuje povinnost přizvat ke spolupráci osoby v příslušném oboru, jak vyplývá

z citovaného § 12 odst. 6 AZ. Vyhodnocení existence povinnosti přizvat další autorizovanou osobou v konkrétních případů je ponecháno na odpovědnosti autorizovaného architekta, který za toto rozhodnutí nese jak soukromoprávní, tak veřejnoprávní odpovědnost (včetně odpovědnosti trestní). Novelizací autorizačního zákona nedošlo v souvislosti s rozsahem působnosti při zpracování dokumentace pro povolení stavby k žádné změně, nadále platí také výše uvedený výklad, včetně vyjádření MMR. Je přitom třeba upozornit na novelu v zákoně č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, která mění působnost k vypracování a autorizování dokumentace v části požárně bezpečnostního řešení stavby. To do budoucna budou moci zpracovávat pouze autorizovaní inženýři v oboru požární bezpečnost staveb. Pro stavby v kategorii I a II může autorizovaný architekt v oboru architektura PBŘ vypracovávat a autorizovat do dobu přechodného období, do konce roku 2025.

Rozsah působnosti – dokumentace pro provádění stavby

Úprava oprávnění vypracovat dokumentaci pro provádění stavby se do 30. června 2024 řídila výše citovaným § 17 písm. b) AZ, tedy situace byla obdobná jako v případě dokumentace pro povolení stavby. Příslušnost k jejímu vypracování se tak posuzovala dle citovaného § 12 odst. 6 AZ. Se zavedením povinnosti ke zpracování dokumentace pro provádění stavby u většiny staveb a změnou obsahových náležitostí projektové dokumentace byl rozsah působnosti autorizovaných architektů (stejně jako rozsah působnosti autorizovaných inženýrů v oboru pozemní stavby) redukován, a to tak, že dle § 17 písm. c) AZ je autorizovaný architekt oprávněn zpracovávat architektonicko-stavební řešení v příslušné části dokumentace pro provádění stavby, a podle § 17 písm. f) je dále oprávněn koordinovat zpracování projektové (prováděcí) dokumentace. Prakticky to znamená, že autorizovaný architekt je oprávněn autorizačním razítkem označit části A (průvodní list), B (souhrnná technická zpráva), C (situační výkresy) a část D.1.1 (architektonicko-stavební řešení). V připravované novele autorizačního zákona bude autorizovaným architektům v § 17 písm. c) přiznána rovněž působnost k vypracování kompletní dokumentace pro provádění stavby v případě rodinných domů a staveb pro rodinnou rekreaci. Vydání této novely se očekává v roce 2025.

Ing. arch. Jan Kasl předseda České komora architektů

Ing. Žanet Hadžić ředitelka Odboru stavebního řádu Ministerstva pro místní rozvoj

Společné stanovisko ČKA a MMR z 15. 11. 2024 ke stažení na www.cka.cz

ELEKTRONICKÉ AUTORIZAČNÍ RAZÍTKO POVINNĚ I PRO URBANISTY

Ministerstvo pro místní rozvoj poskytlo výklad k otázce, zda lze vykonávat profesi architekta s autorizací A.2 bez elektronického autorizačního razítka (EAR). Potvrdilo přitom názor ČKA, že v naprosté většině případů bude EAR nutné.

Pokud je však vyhotovována tištěná forma dokumentace (na základě smlouvy s objednatelem), musí být autorizována fyzickým razítkem. Zároveň musí být povinně vyhotovena a předána elektronická verze územně plánovací dokumentace ve strojově čitelném formátu, včetně prostorových dat, rovněž ve vektorové formě (§ 59 NSZ a § 162 odst. 6 stavebního zákona). Dle § 13 odst. 3 písm. b) autorizačního zákona (č. 360/1992 Sb.) musí být (elektronický) dokument související s výkonem autorizované osoby opatřen elektronickým autorizačním razítkem, autorizovaná osoba jím tedy musí disponovat.

■ 4

MEMORANDUM O SPOLUPRÁCI SE SDRUŽENÍM MÍSTNÍCH SAMOSPRÁV ČR

Česká komora architektů a Sdružení místních samospráv České republiky, jako nevládní nezisková organizace sdružující zejména menší města a obce v Česku, uzavřely dne 10. října 2024 memorandum o spolupráci.

Uvědomujeme si, jak důležitá je spolupráce architektů a obcí, ať se to týká kvality vystavěného prostředí, péče o veřejný prostor, o udržitelné stavitelství a regionální rozvoj, péče o krajinu a mnohých dalších oblastí. Důležité místo v celém procesu má pochopitelně také legislativní spolupráce, vzdělávací aktivity a osvěta i správně uchopená propagace.

Ve snaze o plynulejší průběh konkrétních aktivit předseda ČKA Jan Kasl a předsedkyně SMS ČR Eliška Olšáková uzavřeli ve čtvrtek 10. října ve Valticích memorandum o spolupráci. Mezi hlavní oblasti společných zájmů a plánovaných aktivit patří:

→ územní plánování, krajinné plánování, urbanismus, architektura a architektonické soutěže;

→ vzdělávání, osvěta a propagace spolupráce obou stran;

→ legislativní spolupráce;

→ propagace činnosti a podpora zřizování funkce městských, obecních a krajských architektů.

Celé znění memoranda si můžete přečíst Memorandum o spolupráce se Sdružením místních samospráv České republiky – Česká komora architektů

Sekce

Strana Vydání

Předsedkyně Sdružení místních samospráv ČR Eliška Olšáková a předseda ČKA Jan Kasl při podpisu memoranda o spolupráci

5

ČKA VYZÝVÁ MŽP KE SPOLUPRÁCI PŘI TVORBĚ VÝZEV A LEGISLATIVNÍCH ZMĚN

Česká komora architektů zdůrazňuje potřebu aktivního zapojení autorizovaných architektů již do přípravy nastavení projektů financovaných z dotačních programů a upozorňuje na významnou roli architektů při implementaci klíčových legislativních změn, jako je novela zákona o ochraně přírody a krajiny. I proto jsme iniciovali schůzku, která se s představiteli MŽP uskutečnila ve čtvrtek 21. listopadu.

Zástupci ČKA, resp. Jan Kasl, Markéta Zdebská, Štěpánka Endrle, Ondřej Remeš a Milan Svoboda, se na jednání snažili ředitelce Odboru adaptace na změnu klimatu MŽP Lindě Stuchlíkové a řediteli Odboru fondů EU MŽP Jaroslavu Michnovi popsat a vysvětlit, v jakých oblastech by pro (nejen) vystavěné prostředí byla žádoucí užší spolupráce se zástupci z řad autorizovaných architektů. Diskuse se týkala tří hlavních témat:

Spolupráce při tvorbě dotačních výzev

Členové ČKA jsou těmi, kdo prakticky realizují projektovou přípravu pro dotační tituly. Komora proto apeluje, aby byli architekti zapojeni již v raných fázích rozhodování o parametrech jednotlivých výzev. „Účast architektů při přípravě dotačních výzev zajistí vyšší kvalitu projektů, efektivnější využití prostředků a udržitelné řešení stavebních záměrů,“ uvedl předseda ČKA Jan Kasl.

Podrobnosti dotační politiky MŽP

Při debatě o pravidlech dotace Nová zelená úsporám nebo Operačního programu Životní prostředí se mimo jiné řešilo i stanovování obvyklých nákladů a potřeba zvýšit důraz na kvalitu projektů namísto jejich kvantity. „Kvalita musí být prioritou. Jen tak mohou dotační programy přispět k udržitelné architektuře a skutečně pomoci životnímu prostředí,“ dodal člen představenstva a PS Krajinářská architektura Ondřej Remeš.

Setkání zástupců profesních komor

Novelizace zákona o ochraně přírody a krajiny

Součástí jednání byly také změny v zákoně č. 114/1992 Sb., které se týkají především náhradních výsadeb a finančních odvodů za kácení dřevin, ale také hodnocení vlivu na životní prostředí a krajinný ráz.

Proběhlé jednání vnímáme jako první krok na cestě k užší spolupráci. ČKA je připravena aktivně spolupracovat se všemi legislativními a řídícími orgány s cílem smysluplně nastavit jak podmínky dotačních výzev, tak legislativní změny, které se týkají nejen výkonu profese architekta, ale zejména kvality vystavěného prostředí.

■ 6

V SÍDLE ČKA SE SEŠLI ŘEDITELÉ PROFESNÍCH KOMOR

Ve středu 13. listopadu se na půdě České komory architektů setkali ředitelé a ředitelky kanceláří profesních komor ČR.

Na pracovní schůzce, kterou iniciovala ředitelka ČKA Dagmar Mošnerová, přítomní sdíleli své zkušenosti se správou a řízením samosprávných organizací. Probírala se témata týkající se možnosti distanční účasti členů komor na zasedání nejvyšších orgánů, jak co nejefektivněji předávat svým členům informace o všech vykonávaných aktivitách, jak zapojit do činnosti komor zejména mladé členy, komunikace s gesčními ministerstvy a mnohé další.

Vytvoření pevnějších vazeb napříč komorami určitě může napomoci také k posílení interdisciplinární spolupráce či řešení aktuálních výzev, mezi něž např. patří digitalizace veřejné správy, nové legislativní procesy atd.

AKTIVITY ČKA V OBLASTI DIGITALIZACE

STAVEBNÍHO ŘÍZENÍ A JEHO SOUČASNÝ STAV

Vláda se rozhodla vyhlásit výběrové řízení na dodavatele nových systémů digitalizace stavebního řízení. Projektové dokumentace se v současné době i nadále podávají a budou podávat přes Portál stavebníka.

Vláda 16. října rozhodla o zastavení nastartované digitalizace a zahájení nového procesu od IT analýzy přes výběrové řízení dodavatele po nový systém, s cílem spustit DSŘ nejpozději od 1. ledna 2028, což znamená odklad o cca 3,5 roku. ČKA nabídla maximální součinnost a pomoc při dopracování jednotlivých systémů i jejich testování, aby se všechny osoby zúčastněné v procesu DSŘ mohly po přechodné období plně spolehnout na postupy stanovené v NSZ a dalších zákonech.

Přehled aktivit ČKA www.cka.cz/svet-architektury/aktualne/novinky/cka-haji-zajmy-nejen-architektek-a-architektu-v-procesu-digitalizace

□ 8

EVROPSKÁ KOMISE HLEDÁ EXPERTY PRO HODNOCENÍ PROJEKTŮ NEB 2025

V příštím roce bude opět vyhlášena Cena New European Bauhaus, jež bude udělena projektu či stavbě, které budou nejlépe reflektovat hodnoty NEB a naplní jeho tři základní principy – udržitelnost, estetiku a inkluzi.

Organizátor soutěže nyní zveřejnil výzvu pro všechny odborníky z řad (nejen) architektů, kteří by se chtěli stát součástí poroty zmiňované ceny. Více informací a formulář pro přihlášení naleznete na ec.europa.eu/regional_policy/ whats-new/tenders-and-grants/calls-for-expressions-of-interest_en

Pohledový beton jako klíčový prvek moderní architektury

RESIDENZ QUATTUOR, Rennes, Francie

Rezidence realizovaná standardní polyuretanovou matricí NOE BARCELONA. Model pro matrici byl vytvořen pomocí 28 mm silných dřevěných lamel různých délek a tlouštěk s drsným povrchem. Takto vytvořený model vytváří 3D efekt na betonové fasádě.

Rezidence QUATTUOR v moderním architektonickém stylu dokončená v roce 2022 se skládá ze 45 bytů rozmístěných ve 4 budovách. Německá společnost NOE je již od roku 1970 jedním ze světových lídrů výroby polyuretanových matric a forem.

Kontaktujte nás pro realizaci Vašeho jedinečného architektonického návrhu. Vyžádejte si inspirativní katalog referencí.

Design Focus Partner s.r.o. Mgr. Iveta Heczková I +420 724 888 718 I heczkova@designfp.eu

CENY 2024 ARCHITEKTURU

Za nejzdařilejší dílo letos porotci České ceny za architekturu považují Koncertní sál v Karlových Varech, jehož autory jsou Petr Hájek, Nikoleta Slováková a Martin Stoss z ateliéru Petr Hájek ARCHITEKTI. Galavečer se slavnostním předáním cen se uskutečnil 7. listopadu 2024 v Foru Karlín v Praze. Organizátorem této soutěžní přehlídky realizovaných staveb je Česká komora architektů.

Společně s hlavním vítězem bylo z celkem 307 přihlášených realizací, resp. z 31 nominací oceněno i dalších pět děl, která získala titul Finalista, jedno dílo obdrželo čestné uznání. Vyhlášení výsledků 9. ročníku České ceny za architekturu se uskutečnilo 7. listopadu na galavečeru konaném v pražském Foru Karlín a živě bylo přenášeno na webu ČT art, ke zhlédnutí je, stejně jako medailonky všech nominovaných realizací, na iVysílání ČT.

Průvodci galavečera byli již tradičně Martha Issová a Jiří Zeman, hudbu a písně speciálně pro tento večer složili Marek Doubrava a Jakub Folvarčný. O silný zážitek z večera se zasloužilo i osm tanečníků, kteří měli v choreografii Simony Machovičové na pódiu rušno jako na stavbě. Na galavečeru byly rovněž předány Cena předsedy Senátu PČR Miloše Vystrčila, Cena Ministerstva pro místní rozvoj ČR za prosazování kvalitní výstavby prostřednictvím architektonických soutěží, Cena Ministerstva průmyslu a obchodu ČR za příkladnou revitalizaci brownfieldu a Cena Ministerstva kultury ČR za zkvalitnění veřejného prostranství. Tři realizace ocenili též dlouholetí partneři ze soukromého sektoru – společnosti Central Group, VEKRA a VELUX. Cílem České ceny za architekturu, celostátní přehlídky realizované architektury, urbanismu a krajinářské architektury, je prezentovat kvalitní výsledky práce etablovaných i začínajících architektů, které vznikly na území České republiky v posledních pěti letech. Jedná se o jedinou soutěžní přehlídku, do které se mohou

Vydání

všichni zúčastnění přihlásit bezplatně, přičemž všechna přihlášená díla jsou bez rozdělení na jednotlivé kategorie hodnocena evropskými měřítky, přesněji řečeno sedmi zahraničními odborníky – architekty, kteří nejsou ovlivněni lokálními vazbami ani mnohdy komplikovanými okolnostmi vzniku.

„Česká cena za architekturu velmi dobře naplňuje zákonné poslání České komory architektů i aktualizovanou Politiku architektury a stavební kultury ČR – představuje odborné a zejména laické veřejnosti kvalitní architektonickou produkci realizovanou na našem území, jež může inspirovat jak soukromý, tak veřejný sektor při rekonstrukcích i přípravě nových staveb,“ uvedl předseda České komory architektů a zároveň Grémia České ceny za architekturu Jan Kasl k vyhlášení výsledků.

V čele letošní poroty stál řecký architekt Alexandros Vaitsos a jejími členy dále byli architektka Doris Wälchli (Švýcarsko), krajinářský architekt Neil Porter (Velká Británie), architektka a urbanistka Silja Tillner (Rakousko), architekt Peter Moravčík (Slovensko), architektka a publicistka Adriana Granato (Itálie) a architekt a lektor Andrius Ropolas (Litva). Porotci přicestovali do České republiky na začátku září a při návštěvě realizací nominovaných do užšího výběru se setkali i s jejich autory a hovořili s nimi o jejich práci, postupech i širším kontextu, v němž dílo tvořili. Během podnětných rozhovorů se porotci shodli na kritériích pro posuzování všech realizací, mezi něž patřila: rozmanitost (při hodnocení porotci neupřednostňovali žádnou typologii nebo metodiku navrhování, ba naopak se snažili vyzdvihovat celé spektrum kreativity), udržitelnost (s vědomím současné klimatické krize porotci hledali realizace, jejichž součástí by byly inspirativní ekologické inovace), opětovné využití staveb a uhlíková stopa (opětovné využití stávajících budov se stává důležitým tématem a mělo by být upřednostňováno před demolicí a novou výstavbou), posílení postavení archi-

tekta a sociální udržitelnost (v postmoderní éře, kdy mají architekti stále menší vliv na důležitá rozhodnutí utvářející svět, v němž žijeme, chtěli porotci upozornit na projekty a přístupy, jež dokazují potenciál architektury ovlivňovat sociální dopady a vytvářet prostory, okolnosti a vztahy, které zlepšují lidské soužití ve městech i na venkově), řemeslné zpracování (kvalitní řemeslné zpracování se stává podnětem pro mnoho vrstev estetické inspirace, a porotci proto hledali takové stavby, které by byly oslavou řemeslné dovednosti a umu), inspirace a emoce (výjimečná architektura má schopnost stimulovat naše smysly a povznášet naši duši, na každé zastávce proto porotci byli v očekávání, zda se setkají s výjimečným dílem, jež se jich emocionálně dotkne).

Díky účasti sedmi architektů ze zahraničí a jejich hodnocení z mezinárodního pohledu může Česká cena za architekturu nastolit také podněty a témata k diskusi týkající se současné české architektonické praxe. Ve své závěrečné zprávě porotci uvedli tři hlavní postřehy, které jim podnětná cesta po České republice přinesla: „Pohled z naší perspektivy nám umožnil pochopit realizace, které jsme navštěvovali, nadnárodním prizmatem poučeným architektonickou praxí všech míst, kde působíme. Prvním, nejznepokojivějším zjištěním byl obecně nedostatečný ohled na životní prostředí již při vlastním navrhování. Příliš mnoho staveb rezignovalo byť jen na snahu o snížení uhlíkové stopy vystavěného prostředí, což je v naprostém rozporu se současnou mezinárodní praxí, kdy architekti investují svou kreativitu do navrhování invenčních řešení, která by mohla vyrábět a uchovávat energii či minimalizovat spotřebu materiálů s velkou uhlíkovou stopou, vymýšlejí způsoby pasivního vytápění a chlazení, zkoumají fasády zlepšující přirozené světelné podmínky, kontrolují a znovu využívají dešťovou vodu a jsou si holisticky vědomi celkových environmentálních důsledků své práce. Za druhé jsme byli zaskočeni tím,

jak abnormálně dlouhé administrativní procesy musí čeští architekti absolvovat, aby od návrhu přes povolení došli až k dokončení svého díla. Nejčastější odpověď valné většiny zněla 8 až 10 let, což je více než dvojnásobek času, na který jsme zvyklí v zemích, kde máme praxi my. Ohrožuje to integritu architektonických návrhů, platební schopnost ateliérů a také to prodražuje stavby, což je obzvlášť nešťastné v případě bydlení. A konečně za třetí jsme byli mile překvapeni množstvím a vysokou kvalitou prací, které navrhovaly úpravy stávajících budov (jednalo se o rekonstrukce, revitalizace, dostavby či přístavby stávajících budov) – z celkového počtu 307 přihlášených tvořily 42 %, přičemž se to týká také čtyř z šesti finalistů včetně vítěze.“

Hlavní cena

Hlavní cenu získal Koncertní sál v Karlových Varech (2023), jehož autory jsou Petr Hájek, Nikoleta Slováková a Martin Stoss z ateliéru Petr Hájek ARCHITEKTI. Jedná se o promyšlenou kovovou skulpturu, jež byla vložena do dvorany opravených Císařských lázní a jež proměnila pomyslné srdce celého objektu a bez nadsázky se dá říci i regionu. Tato výrazně červená, volně stojící samonosná konstrukce je nově domovskou scénou Karlovarského symfonického orchestru a slouží pro pořádání nejrůznějších akcí – koncertů, divadelních představení, filmových projekcí či přednášek a konferencí. Celá konstrukce spočívá na šesti podporách navržených tak, aby se snížily vibrace a zachoval se odstup od stěn budovy lázní. „Fascinující je také její variabilita – zasouvací hlediště, nastavitelné orchestřiště a panely i zástěny, které upravují akustiku podle aktuálních potřeb, přičemž všechny prvky jsou navrženy tak, aby byly odolné a snadno se udržovaly,“ zhodnotili porotci. Úžasná je také možnost zcela změnit atmosféru díky závěsu, který se dá „zatáhnout“ podél celé fasády historické budovy. Porotci vítězům gratulují k tomu, že „prokázali pozoruhodnou odvahu při překonávání počátečních omezení, vypracovali řešení, jež snoubí historický kontext a požadavky současné doby, a v neposlední řadě je také oceňují za to, že se jim podařilo přesvědčit majitele budovy o správnosti své kreativní a inovativní vize“.

Finalisté

Porotce České ceny za architekturu velice zaujala také proměna budovy v centru Prahy, ve které se nyní nacházejí umělecké dílny Vysoké školy uměleckoprůmyslové a slouží jako Technologické centrum UMPRUM (2023). Rekonstrukce a přístavba, pod nimiž jsou podepsáni Ivan Kroupa, Jana Moravcová a Tomáš Zmek z Projektového ateliéru UMPRUM, respektuje panorama města a zároveň se umně otevírá veřejnosti díky vynechání jednoho segmentu eklektické fasády přes celou výšku budovy. Vnitřní prostorové uspořádání respektuje původní schéma, novinkou je pak zastřešení haly prosklenou střechou, díky kterému vznikl nový celoročně využívaný prostor uprostřed dispozice. Poloprůhledné pro-

story kolem centrálního atria umožňují vizuální propojení a také přísun denního světla hlouběji dovnitř. „Tento projekt je nejen úspěšným architektonickým zásahem do složitého kontextu, ale vynikajícím příkladem toho, jak dodržovat zásady cirkulární ekonomiky pomocí reaktivace místa v centru města, použitím trvanlivých a přírodních materiálů a v neposlední řadě i flexibilitě vnitřního uspořádání, které umožňuje případné úpravy i do budoucna,“ konstatovala ve svém hodnocení porota.

Mezi finalisty se zařadila také Sportovní hala Řevnice (2023), kterou financoval soukromý investor. Realizace vznikla pro potřeby žáků, sportovních kroužků i celé městské komunity. Přestože je schéma areálu poměrně jednoduché, architekti Peter Sticzay-Gromski, Jan Horký a Sebastian Sticzay z ateliéru Grido, architektura a design se postarali o to, aby architektonický výsledek nebyl triviální. Dle slov poroty tomu napomohlo „vertikální strukturování hmoty s vystupující římsou parteru, které potlačilo dojem velkého monolitu, a také bazilikální osvětlení, vtipně využívající geometrii velkorozponových střešních vazníků, tvořící základní výrazový architektonický prvek“. Dřevo na stropě, podlaze a stěnách v interiéru zároveň aktivně přispívá ke kvalitě prostorové akustiky. „Design interiéru je založen na jednoduché racionalitě, přírodní kráse a kombinaci základních materiálů – betonu, dřeva a skla –, jež jsou zabaleny do vnějšího pláště nadčasové bílé omítky odkazující na českou architekturu 30. let 20. století. Uliční frontu tak doplnil elegantní dům, jenž je přínosem pro místní komunitu,“ shrnuli porotci ve svém hodnocení. Konverze brownfieldů je v dnešní době již možné považovat za samostatnou architektonickou disciplínu, která naplňuje představy cirkulárního hospodářství a udržitelnosti. Jako promyšlenou a zdařile provedenou porota ocenila Adaptaci obilného sila (2023), jež je součástí revitalizovaného areálu Automatických mlýnů v Pardubicích. Při této adaptaci autoři z ateliéru Prokš Přikryl architekti směrovali své architektonické zásahy k prostorovému prožití památky v její celistvosti a zlepšení přístupnosti s ohledem na novou funkci. Zmiňovaný prožitek začal pro porotu již v „přízemí, které se otevřelo a proměnilo v otevřený a jedinečný prostupný parter pod zásobníky na obilí, přičemž hluboký prostorový zážitek nabízí také zpřístupněný vnitřek zásobníků ve druhém patře“. Ve svém hodnocení porotci také nezapomněli zmínit, že je zde „udržitelnost respektována i při volbě energetických systémů a technologií díky částečnému vytápění pomocí tepelného čerpadla země-voda a šesti geotermálních vrtů“. Iniciátor záchrany Automatických mlýnů a zároveň investor úpravy obilného sila Lukáš Smetana letos obdržel i ocenění za výjimečný počin, které je součástí České ceny za architekturu. Pozornosti poroty neunikla ani Rekonstrukce domu v Kutné Hoře (2023), při které architekti Jan Holub a Tomáš Hanus z BYRÓ architekti téměř „investigativním“ procesem odkrývali vrstvy paměti domu v historické zástavbě a zároveň je snoubili s novými zásahy tak, aby

vytvořili funkční a moderní bydlení pro pětičlennou rodinu. Život domu se odehrává kolem jádra s točitým schodištěm zakončeného světlíkem, kde zároveň několik nových otvorů přivádí světlo do hloubky domu a vzájemně propojuje jeho jednotlivé vnitřní prostory. Vnější schodiště pak působí jako kontrapunkt k tomuto prvku, avšak společně umožňují plynulý pohyb mezi interiérem a exteriérem. „Výsledným efektem je dynamický a zároveň plynulý přechod mezi prostory s různým stupněm soukromí, které jsou umně propojeny flexibilními prvky, jako jsou posuvné panely, vnitřní otvory, okna a průsvitné prvky,“ shodla se porota a zároveň zdůraznila přesah této realizace, neboť je „příkladem promyšleného a citlivého přístupu k obnově památek v historických městech, což je dnes v Evropě i mimo ni nesmírně důležité téma.“

Příměstská území jsou ideální místa pro realizaci anonymních staveb. Pokud by se zde měla postavit utilitární stavba určená technickým službám, nikdo by tam ani promyšlený architektonický návrh nečekal. To však neplatí v případě Základny technických služeb v pražských Lysolajích (2022), kde se architekti Jan Kalivoda a Vojtěch Kaas z ateliéru PROGRES architekti rozhodli dát do řešení maximum, byli naprosto upřímní a bez zábran reagovali na výzvy prostředí. Odhalené materiály, viditelné rozvody a konstrukční prvky se zde hladce snoubí s průmyslovým charakterem budovy. „Strojní vybavení umístěné uvnitř se organicky začleňuje do architektury, přitom však architekti nezapomněli ani na lidi, kterým je určena ‚měkká vrstva budovy‘ projevující se již ve vstupním prostoru v podobě dřevěných bran zjemňujících první dojem. Architekti přitom použili i běžné prvky podporující udržitelnost budovy, jakými jsou zelená střecha, sběr dešťové vody či solární panely,“ odůvodnila své hodnocení porota a dále přiznala, že „nás budova zároveň vybízí k tomu, abychom se znovu zamysleli nad nesčetnými realizacemi postavenými na okrajích měst po celém světě.“

Čestné uznání

Zahrádkářské kolonie jsou fenoménem, jehož popularita, byť často v pozměněné podobě komunitních zahrad, opět narůstá díky tomu, že uchovávají cennou přítomnost přírody v zahuštěné městské zástavbě. Čestného uznání se letos dostalo nové interpretaci tradiční chatky v jedné z takových kolonií s názvem Zahradní pavilon (2023). Architekti Jan Holub a Tomáš Hanus z BYRÓ architekti vyšli vstříc manželům, kteří si přáli novou stavbu, v níž se však nechtěli zavírat před okolní zahradou. Výsledkem je tak objekt s výklopným panelem, díky němuž se umí jedna strana kompletně otevřít. Splynutí se sousedními chatkami bylo pojednáno pomocí tmavého opalovaného dřeva, jímž je objekt obložen. „Pavilon v zahradě působí osvěžujícím a lehkým dojmem. Přitom se nesnaží definovat zahradu, ale poskytuje svým obyvatelům skromné domácí pohodlí prostřednictvím jednoduchého nábytku, využívání solární energie a zachycování vody,“ zmínila ve svém odůvodnění porota.

Sekce

Strana

Vydání

Laureát České ceny za architekturu 2024 Petr Hájek přebírá ocenění

přenášen

Cena předsedy Senátu parlamentu ČR

Miloše Vystrčila

Předseda Senátu PČR Miloš Vystrčil udělil svou cenu v rámci ČCA již potřetí. Letos jej z nominovaných staveb nejvíce zaujal Nízkoprahový klub v Nové Pace (2021), jenž je umístěn v zrekonstruovaném suterénu domu z roku 1721 a jenž slouží dětem a mládeži ohroženým sociálním vyloučením. Součástí první etapy úprav, pod níž jsou podepsáni Jana Janďourková Medlíková a Jiří Janďourek z ateliéru atakarchitekti, byla i kultivace veřejného prostoru mezi samotným objektem a přiléhajícím kostelem sv. Mikuláše. „Nízkoprahový klub je krásnou, a přitom přirozenou a důstojnou součástí okolí. Zároveň slouží a pomáhá těm, kteří neměli v životě tolik štěstí, a nabízí jim bezpečné útočiště. Veřejný prostor ve městě tak tato stavba obohatila jak architektonicky, tak svým funkčním využitím,“ odůvodnil své rozhodnutí Miloš Vystrčil.

Ceny ministerstev

Cenu Ministerstva pro místní rozvoj ČR za prosazování kvalitní výstavby prostřednictvím architektonických soutěží získal Park na Moravském náměstí v Brně (2023). Tým pod taktovkou CONSEQUENCE FORMA architects revitalizoval v historickém centru Brna intenzivně využívaný veřejný prostor a vytvořil z něj místo s vlastní poetikou nabízející sdílené pohodlí. Středobodem návrhu je centrální plocha s fontánou a velkorysou masivní lavicí, kde je možné se setkat s přáteli, nebo jen tak ležet, sedět či si hrát. Součástí konceptu je také odkaz na původní kulturní místo a prázdno po německém domě. Na rozhraní mezi parkem a ruchem města kolem se nachází i kavárna s dětským hřištěm. Ministerstvo pro místní rozvoj ocenilo, že „díky návrhu vzešlému z bohatě obeslané architektonicko-urbanistické a krajinářské soutěže mohlo vzniknout komplexní řešení, založené na uplatnění řady oborů a skutečně naplňující potenciál území“. Kvalita městského prostředí je zde rozvíjena snad ve všech parametrech, neboť místo „posiluje socio-ekonomické funkce, zajišťuje podmínky pro rozvoj ‚ekosystémových služeb‘, tedy rozvoj především vegetace zadržující vodu, stínící a chladící širší okolí a nabízející útočiště i pro živočichy“.

Cena Ministerstva průmyslu a obchodu ČR za příkladnou revitalizaci brownfieldu náleží Mlýnu Hrušky (2022) na Slovácku. Vnukovi původních majitelů se v tomto případě díky studiu Pelčák a partner architekti podařilo zrekonstruovat bývalým JZD zdevastovanou ruinu tak, že neztratila nic na svém původním půvabu. Ministerstvo ocenilo, že se „charakter historické budovy přirozeně skloubil se současnými potřebami. Precizně a s respektem bylo přistupováno k tradičním stavebním materiálům i detailům, cihlová fasáda byla zrestaurována, vlnitý plech nahradila nová střecha, stavba se otevírá veřejnosti pergolami a verandou“. Původní prostorové kontinuum vnitřku stavby upomíná její nynější hlavní prostor výšky dvou podlaží, kde se nachází kavárna, resp. místo pro kulturní

a společenské akce určené místním i návštěvníkům moravského Podluží, čímž se „podařilo posílit komunitní aktivity a prožitky, které zde chyběly“, uzavírá své hodnocení ministerstvo. V rámci České ceny za architekturu byla vůbec poprvé udělena i Cena Ministerstva kultury ČR za zkvalitnění veřejného prostranství. Tohoto ocenění se dostalo Obnově Tachovského náměstí v Praze (2023), jejímiž autory jsou Jiří Opočenský a Štěpán Valouch ze studia OVA, kterým se podařilo zharmonizovat mnohovrstevnatost pohledu na zvelebování veřejných prostranství. Jedná se o přestavbu místa, které bylo řadu let zanedbané a nesourodé a jehož vzhled i fungování nabyly v průběhu času mnoho podob. Základním konceptem návrhu byl přitom pohyb z města do zeleně na Vítkově či do tunelu vedoucího do Karlína. Dle hodnocení ministerstva „je v současnosti náměstí komunikačním uzlem, plochou pro zahrádky restaurací, místem plným zeleně. Historii místa připomíná relikt bývalé váhy pro tehdejší trhovce a obchodníky, nově je to však i prostor, kde jsou mimo jiné umístěna také umělecká díla a místa odpočinku. Na to, jak je výčet funkcí pestrý, je výsledek až nečekaně klidný, uspořádaný, místy až hierarchický a celkově je v souladu se svým okolím. Pomocí jemných zásahů dokázal ateliér OVA zachovat všechny funkce a relikty náměstí včetně víceúrovňové křižovatky. Podařilo se vytvořit kultivovaný veřejný prostor, který zde dosud chyběl,“ vysvětluje své hodnocení ministerstvo.

Ceny partnerů

Cenu společnosti Central Group za inovativní přístup k řešení nového bydlení obdržel devítipodlažní bytový dům Iconik v pražském Karlíně (ateliér Edit! / Ivan Boroš, Juraj Calaj, Vítězslav Danda, 2023). „Svým tvaroslovím, a především použitými materiály, jako je cihla a železo, odkazuje na industriální minulost této části města. Uliční průčelí domu je opticky rozděleno do dvou hmot použitím různých cihelných obkladů, aby bylo zachováno měřítko okolní zástavby, a přitom neutrpěla jednota konceptu. Jde o povedený příklad dostavby do dynamicky se rozvíjející pražské čtvrti,“ ocenila společnost Central Group.

Cena společnosti VEKRA za nadčasové řešení s důrazem na skloubení estetické a užitné hodnoty byla udělena Štvanické lávce v Praze (ateliér AI PRAHA / Petr Tej, Marek Blank, Jan Mourek, Aleš Hvízdal a Jan Hendrych, 2022), která propojuje Holešovice, Karlín a ostrov Štvanice pro pěší a cyklisty. Konstrukce z ultra vysokohodnotného betonu vznikla s respektem k pohybu lidí, ke stromům i k řece, její design je zároveň nadčasový, čistý, elegantní a až sochařsky pojatý. Precizní minimalistické řešení celé lávky doplňují stejně precizně zpracované detaily. „Profesionální přístup k řešení, díky němuž se podařilo skloubit estetické a užitné vlastnosti, a špičková kvalita jsou hodnoty, které oceňujeme,“ uzavřela hodnocení společnost VEKRA. Cenu společnosti VELUX za práci s denním světlem získal Zahradní pavilon, jenž se nachází v zahrádkářské kolonii nedaleko Vltavy v Praze

(ateliér BYRÓ architekti / Jan Holub a Tomáš Hanus, 2023). „Ačkoli se často předpokládá, že přístup k dennímu světlu a čerstvému vzduchu je automatický, realita bývá odlišná. Tento dům boří hranice mezi interiérem a exteriérem – příroda se doslova stává součástí domu a dům zase součástí přírody. Tento přístup ukazuje, jak lze jednoduchými a funkčními prvky přivést přirozené světlo a čerstvý vzduch tam, kde jsou nejvíce potřeba,“ odůvodnila své rozhodnutí společnost VELUX. Tato realizace získala také čestné uznání poroty ČCA.

Cena Agentury ochrany přírody a krajiny

Svou Cenu za citlivé a šetrné řešení stavby ve venkovském prostředí předala již v červnu na nominačním večeru ČCA i Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK). Tentokrát ocenění putovalo do Moravskoslezských Beskyd, a to Zvoničce v Krásné (2023), kterou navrhli a postavili autoři z ateliéru Kocián & Liška Architekti AOPK na tomto tradičním sakrálním prvku v horské krajině ocenila skloubení „místní stavební zvyklosti s moderním výrazem současné dřevostavby“.

Ocenění za Výjimečný počin v oblasti architektury

Akademie ČCA každoročně uděluje také ocenění za výjimečné aktivity v oblasti architektury. Letos v červnu si toto ocenění na nominačním večeru ČCA v Holešovické tržnici převzali architekti Lukáš Smetana a Zdenek Balík za iniciativu vedoucí k záchraně a vydařené konverzi Gočárových Automatických mlýnů, které jsou dnes centrem kulturního a společenského dění v Pardubicích. Ostatně smysluplnost této činnosti a kvalitně odvedená práce neušla ani pozornosti poroty ČCA, jež adaptaci obilného sila v areálu Automatických mlýnů vybrala mezi letošní finalisty (viz výše).

Poděkování

Česká cena za architekturu se již pošesté konala za podpory generálního partnera, jímž je společnost Central Group – největší rezidenční stavitel v ČR. Svoji přízeň přehlídce zachovávají také čtyři hlavní partneři – společnost VEKRA, KKCG Real Estate, VELUX a Centrum architektury a městského plánování v Praze. Partnery galavečera byly společnosti Lenovo a PERI. Děkujeme!

Všechna přihlášená díla výsledky –www.ceskacenazaarchitekturu.cz

Rozhovory s porotci a všechna přihlášená díla viz Bulletin ČKA 2/2024

K soutěži vyšel katalog. K prohlížení a stažení na www.cka.cz/svet-architektury/publikace/ publikace-cka

Hlavní cena

Koncertní sál v Císařských lázních v Karlových Varech / Petr Hájek, Nikoleta Slováková a Martin Stoss / Petr Hájek ARCHITEKTI

Finalisté

Adaptace obilného sila v areálu Winternitzových automatických mlýnů v Pardubicích / Martin Prokš, Marek Přikryl / Prokš Přikryl architekti

Rekonstrukce domu v Kutné Hoře / Jan Holub a Tomáš Hanus / BYRÓ architekti

Sportovní hala Řevnice / Peter Sticzay-Gromski, Jan Horký a Sebastian Sticzay / Grido, architektura a design

Technologické centrum UMPRUM v Praze / Ivan Kroupa, Jana Moravcová a Tomáš Zmek / Projektový ateliér UMPRUM

Základna technických služeb, Praha-Lysolaje / Jan Kalivoda a Vojtěch Kaas / PROGRES architekti

Čestné uznání

Zahradní pavilon, Praha / Jan Holub, Tomáš Hanus / BYRÓ architekti

Ceny partnerů

Cena Agentury ochrany přírody a krajiny za citlivé a šetrné řešení stavby ve venkovském prostředí

Zvonička v Krásné / Kocián & Liška architekti

Cena předsedy Senátu Parlamentu ČR

Miloše Vystrčila

Nízkoprahový klub / Jana Janďourková

Medlíková, Jiří Janďourek / atakarchitekti

Cena Ministerstva kultury za zkvalitnění veřejného prostranství

Obnova Tachovského náměstí / Jiří Opočenský, Štěpán Valouch / OVA

Cena společnosti CENTRAL GROUP za inovativní přístup k řešení nového bydlení Ivan Boroš, Juraj Calaj, Vítězslav Danda / Edit!

Cena společnosti VELUX za práci s denním světlem

Zahradní pavilon, Praha / Jan Holub, Tomáš Hanus / BYRÓ architekti

Cena Ministerstva pro místní rozvoj za prosazování kvalitní výstavby prostřednictvím architektonických soutěží Park na Moravském náměstí v Brně / CONSEQUENCE FORMA architects

Cena Ministerstva průmyslu a obchodu za příkladnou revitalizaci brownfieldu

Mlýn Hrušky, Břeclav / Pelčák a partner architekti

Cena společnosti VEKRA za nadčasové řešení s důrazem na skloubení estetické a užitné hodnoty

Štvanická lávka v Praze / Petr Tej, Marek Blank, Jan Mourek, Aleš Hvízdal, Jan Hendrych / AI PRAHA

Výjimečný počin Lukáš Smetana a Zdenek Balík – Za záchranu Gočárových Automatických mlýnů

Vydání

Strana

Porotci Karolína Vránková, Marco Maio, Jana Pyšková, Osamu Okamura, předseda ČKA Jan Kasl a ocenění absolventi a partneři ceny na slavnostním vyhlášení výsledků Přehlídky diplomových prací v CAMP

■ 10 VÝSLEDKY

25. ROČNÍKU PŘEHLÍDKY

DIPLOMOVÝCH PRACÍ

V pondělí 2. prosince 2024 se v pražském Centru architektury a městského plánování (CAMP) konal slavnostní ceremoniál předávání ocenění za nejlepší diplomové práce absolventů architektonických škol. První cenu v soutěžní přehlídce DIPLOM.KY získala Justýna Kaislerová z AVU, která rovněž zvítězila v klání o Kaplicky Internship.

Transformace čerpací stanice na hybridní městské domy, koncepce rozvoje krajiny pro území rozrůstající se obce, revitalizace tramvajové vozovny, využití 3D tištěných jílových fasádních prvků ve městech, algoritmus přetváření poboček České pošty, návrh kulturního centra „pod mostem“ uprostřed města či dva nové bytové domy v historické části Kyjeva – takovým tématům se věnovaly diplomové práce oceněných ve 25. ročníku soutěžní přehlídky diplom.ky. Tu každoročně pořádá Česká komora architektů se záměrem veřejně prezentovat, odborně porovnávat a diskutovat jinak oddělené a širší veřejnosti obtížně přístupné výstupy závěreč-

ných prací studentů českých architektonických škol. V letošním ročníku se o ocenění ucházelo 108 diplomantů.

Bez nadsázky se dá říct, že večer 2. prosince, kdy byly výsledky v pražském CAMPu vyhlášeny, patřil Justýně Kaislerové. Ta získala se svým promyšleným návrhem MOL Smíchov – Transformace čerpacích stanic na hybridní městské domy v Productive City nejen 1. místo v soutěži diplom.ky, ale zvítězila také v klání o Kaplicky Internship. Svou práci pod vedením profesora Miroslava Šika obhájila na Akademii výtvarných umění v Praze.

Diplomové práce hodnotila odborná porota, v jejímž čele stál předseda Osamu Okamura. Dalšími členy byli architekti Marco Maio, Lukáš Ehl, krajinářská architektka Jana Pyšková a novinářka Karolína Vránková. A právě díky pestrosti složení poroty byla kvalita jednotlivých prací posuzována nejen z architektonického, urbanistického a krajinářského pohledu, ale i z hlediska kritiky a teorie architektury, tedy v zasazení architektonické profese do širšího společenského kontextu.

„Kromě kvality jednotlivých prací bylo zajímavé sledovat také typologie zvolených zadání, tedy témata, která připadají nastupující generaci architektů nejdůležitější,“ svěřil se předseda poroty Osamu Okamura. „Nepřehlédnutelná je početná skupina revitalizací starších objektů, bývalých průmyslových areálů, ale také krajinné revitalizace. Další významnou skupinu zadání tvoří novostavby obytných bloků či bytových domů, jež často experimentují s novými podobami komunitního, sdíleného či startovního

bydlení. A konečně třetím hojně zastoupeným tématem je město – ať už jsou to návrhy celých nových čtvrtí, nebo dostavby proluk. Zde je patrný důraz na vytváření nových spojení ve městě, výraznější prolnutí s přírodními prvky a na tvorbu udržitelného města krátkých vzdáleností,“ doplnil předseda.

1. cena / Justýna Kaislerová / MOL Smíchov – Transformace čerpacích stanic na hybridní městské domy v Productive City / AVU Praha / Miroslav Šik

První místo získala absolventka Akademie výtvarných umění v Praze Justýna Kaislerová za projekt MOL Smíchov – Transformace čerpacích stanic na hybridní městské domy v Productive City. Pod vedením profesora Miroslava Šika 1.

zpracovala návrh, který současným způsobem pracuje s postindustriálním geniem loci pražského Smíchova. Práce oslovila porotu svojí krásou, čitelností, srozumitelností a urbanistickou i architektonickou kvalitou. „Projekt se vyznačuje konstrukční logikou skeletové konstrukce a jejích modulů, integrací stávajících funkcí čerpací stanice a prodejny rychlého občerstvení racionálním, a přitom velkorysým způsobem, správnými úvahami o potřebném mixu funkčního využití včetně bydlení ve formě co nejdostupnějších malých startovacích, ale i větších sdílených bytů, umístěním prostor pro drobné podnikání a služby v samém centru města, citlivě odstupňovanou hierarchií dopravních řešení jednotlivých ulic a prostranství, městotvorným živým parterem a v neposlední řadě ekonomičností a možnou dispoziční variabilitou slibující větší adaptabilitu stavby pro možné budoucí scénáře,“ zhodnotili práci porotci, kteří ji považují za inspirativní ukázku toho, „co dobrá architektura umí udělat pro město a jeho obyvatele“. Autorka obdrží finanční odměnu ve výši 50 000 Kč a současně navštíví centrálu společnosti Zumtobel v rakouském Dornbirnu včetně unikátního architektonického prostoru Light Forum, jenž vznikl přestavbou staré tovární haly. Získá rovněž roční předplatné časopisů Architect+ a ASB.

2. cena / Kateřina Shrbená / Libčice nad Vltavou, mezi skalami, pod hájem / FA ČVUT Praha / Till Rehwaldt

Druhé místo patří Kateřině Shrbené za práci Libčice nad Vltavou, mezi skalami, pod hájem zpracovanou pod vedením krajinářského architekta Tilla Rehwaldta na Fakultě architektury ČVUT v Praze. Autorka se v ní věnuje jak volné krajině, tak zastavěnému území města, v němž je v současnosti plánován intenzivní stavební rozvoj. „Stanovením tří hlavních cílů a konkretizováním nástrojů a etapizace zásahů u pěti vytyčených územních celků je zajištěna praktičnost a realizovatelnost návrhů. První cíl se soustředí na člověka a jeho potřeby v území, druhý cíl se zaměřuje na krajinnou rozmanitost, návrat přirozeného vodního cyklu a odolnost vůči klimatickým změnám, třetím cílem je pak zohlednění kulturních a historických specifik oblasti. Koncepce se neomezuje jen na samotné

městečko, ale zvažuje širší souvislosti s okolními obcemi, čímž může přispět nejen k rozvoji Libčic, ale i regionu,“ ocenili na práci porotci. Autorka obdrží finanční odměnu ve výši 30 000 Kč a roční předplatné časopisů Architect+ a ASB.

3. cena / Karolína Šimonová / Konverze vozovny Košíře / FA ČVUT Praha / Ondřej Císler

Třetí místo udělila porota absolventce Fakulty architektury ČVUT v Praze Karolíně Šimonové za práci Konverze vozovny Košíře. Pod vedením docenta Ondřeje Císlera se věnovala přestavbě tramvajové vozovny s cílem nabídnout městu potřebnou občanskou vybavenost a zároveň vytvořit příjemné náměstí. „Projekt jasně chápe obtížnou polohu i stávající proporce a správně reaguje na strukturu města. Historickou část ponechává v originální podobě a doplňuje ji moderní konstrukcí, přičemž navazuje vztahy mezi vnějším okolím a novými vnitřními prostory. Prvním pozitivním aspektem navrhovaného řešení je snaha o nalezení rovnováhy mezi historickou strukturou a novou objemovou kompozicí. V druhé řadě bylo potřeba ocenit formální propracovanost projektu, která ukazuje, že dobrý architekt dokáže vytvořit kvalitní soudobé řešení. Ve všech částech projektu uplatnila autorka tři aspekty dobré praxe, které hlásal římský architekt Vitruvius: pevnost, účelnost a krása,“ vyzdvihli ve svém hodnocení porotci. Autorka obdrží finanční odměnu ve výši 20 000 Kč a roční předplatné časopisů Architect+ a ASB.

Čestné uznání / Petra Sochůrková / Bioreceptivní fasádní elementy / UMPRUM Praha / Imrich Vaško

Petra Sochůrková byla oceněna za práci Bioreceptivní fasádní elementy, kterou obhájila na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze pod vedením profesora Imricha Vaška. V práci, která se odlišuje od ostatních jak obsahem, tak experimentálním přístupem, autorka navrhla a testovala bioreceptivní stěnu – 3D tištěné fasádní prvky z jílu – a zkoumala jejich využití v místech bez přirozených biotopů zejm. pro epifyty, hmyz a menší obratlovce. „I přestože může být diskutabilní praktická využitelnost, podobné přístupy určitě zvyšují povědomí o nutnosti udržitelnosti a důležitosti biodiverzity ve městech. Jedná se rozhodně o zajímavý krok k harmonizaci architektury s přírodou v urbánním prostředí,“ míní porota.

Čestné uznání / Vojtěch Beneš / Poštovní šílenství / UMPRUM Praha / Eva Franch i Gilabert

Čestným uznáním poroty byly letos oceněny čtyři práce, které se v něčem vymykají běžným očekáváním.

Autoři, jejichž práce byla oceněna čestným uznáním, získají předplatné časopisu INTRO.

Za svou práci Poštovní šílenství byl oceněn i Vojtěch Beneš z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. V práci, kterou vedla architektka Eva Franch i Gilabert, se autor originálním způsobem snažil vyřešit aktuální situaci poboček České pošty, resp. navrhl jejich možnou transformaci na škálu nových, předem definovaných funkcí – např. kanceláře, dílny, komunitní kuchyně či terapeutické místnosti. „Toto řešení otevírá obecnější otázku: je možné architektonický návrh vytvářet za pomoci univerzálního algoritmu? Přestože předkládaná poněkud schematická řešení neposkytují dostatek informací o navrhovaných materiálech ani konstrukcích, s potěšením jsme autora následovali na neprozkoumaných myšlenkových cestách, které vedly k novému uvažování o architektonické práci i o roli samotného architekta,“ přiznávají porotci.

Vydání

Čestné uznání / Filip Ohlsen / Smíchov – křížení / FA ČVUT Praha / Tomáš Zmek, Jonáš Krýzl, Jan Novotný

Filip Ohlsen z Fakulty architektury ČVUT v Praze obdržel čestné uznání za svou práci Smíchov –křížení, jež vedli architekti Tomáš Zmek, Jonáš Krýzl a Jan Novotný. Autor ve značně komplikovaném místě zatíženém dopravní infrastrukturou mimoúrovňových komunikací hledal řešení, které by vneslo do území řád i život v podobě kulturně komunitního centra. „Na jedné straně doplňuje o potřebné provozy stávající budovu gymnázia, na druhé straně zde přináší nové funkce kulturního a komunitního centra. Návrh je podnětný nejen proto, jakým způsobem sceluje strukturu Smíchova, ale především proto, že dotváří chybějící infrastrukturu místa a propojuje aktivní městský parter s krajinou Pražské kotliny,“ uznávají porotci.

Čestné uznání / Olha Marinich / Dva bloky Kyjeva / FA ČVUT Praha / Boris Redčenkov

Čestné uznání získala i práce Dva bloky Kyjeva, jež obhájila Olha Marinich na Fakultě architektury ČVUT v Praze pod vedením docenta Borise Redčenkova. V návrhu, který vychází z dobré znalosti morfologie a pochopení charakteru místa, autorka navrhla dva bloky, jež nabízí navýšení kapacity bydlení. „Autorka se zaměřila na dopad na stávající městskou strukturu, její obnovu a na budoucí propojení mezi novými osami a veřejnými prostory mezi nimi. Chaotickému a překotnému rozvoji historické části Kyjeva tento projekt nabízí řadu řešení, jak aktivovat regeneraci života ve městě,“ ocenila porota.

Potřetí se mohli diplomanti v rámci přehlídky ucházet i o Cenu Kaplicky Internship. Soutěž je samostatně pořádána nadací Bakala Foundation ve spolupráci s Nadačním fondem Kaplicky Centre a londýnským Design Museum již od roku 2015. Poskytuje čerstvým absolventům architektonických oborů možnost strávit tři měsíce na placené stáži v jednom z prestižních architektonických studií, přičemž v letošním roce vítězka vyrazí do Studia Libeskind v New Yorku. Do užšího výběru postoupilo celkem osm diplomových prací, vítězku pak na základě osobní prezentace projektu vybírala porota ve složení Eliška Kaplický Fuchsová, Yama Karim, Jan Kasl, Regina Loukotová, Zdeněk Lukeš, Petra Ross a Deyan Sudjic. Cenu Kaplicky Internship stejně jako 1. místo v soutěžní přehlídce diplom. ky získala absolventka Akademie výtvarných umění v Praze Justýna Kaislerová za projekt MOL Smíchov – Transformace čerpacích stanic na hybridní městské domy v Productive City. Oceněná architektka získá tříměsíční plně hrazenou stáž ve Studiu Libeskind v New Yorku.

MPO

Zvláštní cena Ministerstva průmyslu a obchodu / Alexander Arthur Storek / Post-mining Landscapes / UMPRUM Praha / Eva Franch i Gilabert

Cenu Ministerstva průmyslu a obchodu získal Alexander Arthur Storek z Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Jeho diplomová práce Post-mining Landscapes, kterou vedla architektka Eva Franch i Gilabert, se zabývá složitým úkolem krajinného i územního plánování, resp. obnovou a rekultivací rozsáhlého území, které je poznamenáno těžbou hnědého uhlí.

„Oceňujeme snahu hledat další funkční využití a nové příležitosti pro tyto oblasti – kombinaci ekologických a ekonomických funkcí, to vše spojené jak se vzděláváním o dopadech těžby, tak místním dědictvím a kulturní hornickou historií. Efektivní zemědělství a agroprůmysl by mohly

posílit právě možnosti hydroponického způsobu pěstování, maximální zadržování vody a ekologickou sukcesi,“ věří porotci společně s autorem. Autor získá notebook.

CAD

Zvláštní cena Cegra / Patrik

Michal Berinšter / 7 situácií / FA ČVUT Praha / Miroslav Cikán

Cenu společnosti cegra obdržel Patrik Michal Berinšter za práci 7 situácií, kterou na Fakultě architektury ČVUT v Praze vedl profesor Miroslav Cikán. Jde o pozoruhodnou práci, v níž autor na základě dialogu s pedagogy hledá východiska pro návrhy reprezentující jejich postoje v konkretizované podobě, a to na podkladě reálného programu převzatého z Fakulty architektury ČVUT v Dejvicích. „Svůj návrh autor rozvádí do sedmi situací, přičemž v šesti případech vychází z myšlenkové analýzy textu konkrétního pedagoga a v posledním případě dovádí návrh do pozice osobnější, a to na základě extrapolace předešlých šesti návrhů. Tato práce je ojedinělá svým širokým konceptuálním uchopením, kde je více než samotný výsledek důležitá cesta, která k návrhu vedla,“ shodli se porotci.

Autor získá licenci softwaru ArchiCAD.

HZvláštní cena Heluz / Magdalena Uhlířová / Nejlepší byt / UMPRUM Praha / Jan Šépka

Cenou společnosti Heluz byla oceněna práce Magdaleny Uhlířové s názvem Nejlepší byt. Projekt absolventky Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze, jenž byl vypracován pod vedením

Zvláštní cena Zumtobel / Matěj Hoffman / Veletržní palác 3.0 / UMPRUM Praha / Roman Brychta

Cenu společnosti Zumtobel obdržel Matěj Hoffman za práci Veletržní palác 3.0. Absolvent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze se pod vedením profesora Romana Brychty zabýval otázkou dnešního významu a postavení muzea ve společnosti. Na základě studia historie, neuskutečněných plánů a analýzy současného stavu navrhl transformaci Veletržního paláce NG v Praze. Diplomová práce byla oceněna porotou za svůj neortodoxní způsob uvažování o významné ikoně české moderní architektury, která však ve své současné podobě není příliš funkční. „Autor pomocí několika jednoduchých architektonických operací přeorganizoval program v rámci domu, otevřel parter budovy jako přístupný a napříč budovou propojený veřejný prostor. Výstavní prostory s kontrolovaným osvětlením jsou situovány do hloubky dispozice, zatímco vložením nového zavěšeného objemu do prostoru dvorany vznikají další víceúčelové a výstavní sály o vyšší světlé výšce, které zde dosud chybí,“ vyzdvihli porotci.

Autor navštíví centrálu společnosti Zumtobel v rakouském Dornbirnu včetně unikátního architektonického prostoru Light Forum, jenž vznikl přestavbou staré tovární haly.

diplom.ky

Video z vyhlášení výsledků v CAMP Praha vimeo.com/event/4733896 profesora Jana Šépky, porotu zaujal jako originální příklad tvůrčí transformace vysloužilého vojenského objektu Ferdinandových kasáren v pražském Karlíně na byty vhodné ke spolubydlení. „Zajímavá je analýza několika variant bytů a zamyšlení nad tím, co vše dnes sdílení bytu znamená. Zaujal nás i způsob provedení, resp. přivedení více světla a vzduchu do nitra budovy pomocí světlíků či atrií je originální a provokativní nápad a zároveň obecnější úvaha nad přetvářením památkově chráněných objektů. Nové dispoziční uspořádání celého objektu by si zasloužilo dopracování,“ přiznali porotci Oceněný projekt získá mediální prostor pro prezentaci na portálu archSPACE.

ČKA Jan Kasl na slavnostním vyhlášení výsledků Přehlídky

Předávání cen předcházela přednáška Yamy Karima, partnera architektonického studia Liebeskind, do jehož newyorského ateliéru vyjede na stáž vítězka Kaplicky Internship

Vydání

Předseda

ZORGANIZOVALA POMOC REGIONŮM

ZASAŽENÝM POVODNĚMI

Česká komora architektů si jako profesní organizace architektů, krajinářských architektů a urbanistů uvědomuje svou roli při výstavbě, resp. v tomto případě při obnově vystavěného prostředí. Jako lidé zároveň cítíme osobní potřebu pomoci svými odbornými znalostmi a zkušenostmi všude tam, kde bude potřeba.

ČKA mrzí, že byl život obyvatel České republiky zasažen živelní katastrofou, a v souvislosti s tím se na jednání, které vedl Ing. arch. Lukáš Janáč v úterý 17. září, rozhodla aktivovat iniciativu Architekti pro bono, jež vznikla po ničivém tornádu na jižní Moravě před třemi lety. Všichni architekti si uvědomují, že odstraňování následků povodní a následná pomoc architektů bude potřeba především v budoucích týdnech a měsících.

Seznam architektů nabízejících služby

Pro Bono

ČKA se pokusila zprostředkovat zasaženým regionům kontakt na architekty, kteří jsou ochotni a připraveni nabídnout zdarma či za zvýhodněnou cenu (pro bono) své odborné znalosti konkrétním lidem. Na webových stránkách ČKA byl umístěn formulář, ve kterém architekti stručně uvedli, v jakém regionu a jaký rozsah služeb by byli ochotni poskytnout (konzultace, posouzení stavu stavby, zpracování studie, zpracování projektové dokumentace atd.).

Cílem bylo vytvoření databáze architektů pro bono, kterou ČKA předává dál. Celkem se přihlásilo 90 architektů – www.cka.cz/komora/tema-CKA/architekti-pro-bono/seznam-architektu-kteri-nabizeji-sluzby-pro-bono-k-12-11-2024.pdf

Vysoké školy nabízejí pomoc municipalitám

Zároveň nabídly čtyři školy architektonického zaměření pomoc municipalitám formou studentských prací (ARCHIP Praha, FA PPZ ČZU Praha, FAST VŠB TU Ostrava, FA ČVUT Praha).

ČKA si uvědomuje, že poskytování služeb pro bono se děje v situaci, kterou většina architektů z běžné praxe nezná. Ve spolupráci s psycholožkou Bohumilou Bašteckou byl proto připraven text, ve kterém je nastíněno, na co se připravit, když se rozhodnete službu pro bono nabídnout.

Více o službě Pro Bono www.cka.cz/komora/ tema-CKA/architekti-pro-bono

Sekce

Strana

Vydání

Ostrava, Hlavní nádraží, 16. 9. 2024. Foto Kamil Czaiński

Bělá pod Pradědem, 16. 9. 2024. Foto Robert Neugebauer, Arcidiézní charita Olomouc

Česká Ves. Foto Martina Plháková

Úhrn srážek 12.–16. 9. 2024, zdroj: Český hydrometeorologický ústav

ZEPTALI JSME SE ARCHITEKTŮ, KTEŘÍ SE AKTIVNĚ ZAPOJILI DO POMOCI OBLASTEM ZASAŽENÝM POVODNĚMI

Ing. arch. Zuzana Sýkorová, Dobroslavice, Moravskoslezský kraj ARCHITEKT MŮŽE NASMĚROVAT VHODNĚ PLÁN OBNOVY. ČAS ARCHITEKTŮ BUDE NA JAŘE

Mají Architekti Pro Bono smysl a proč jste se vy osobně rozhodla nabídnout pomoc po povodních?

Architekt má při obnově obydlí (staveb obecně) po povodni, ale i jiných živelních pohromách, určitě velmi důležitou roli. Lidé postižení povodní mají sice v prvních dnech většinou jiné starosti, zejména zajistit své stavby technicky, ale názor a v jistém smyslu nadhled architekta ve správný okamžik může nasměřovat vhodně plán obnovy. Architekt může být klidným spojencem (koordinátorem) mezi postiženými osobami a třeba vybraným stavebním specialistou,

veřejnou správou, třetími stranami. Pomoc jsem nabídla bez váhání, z vlastní zkušenosti (požár) vím, jak těžké okamžiky a nesnadné rozhodování pohromou postižené často čeká. Když máte erudovanou pomoc nablízku, jde to klidněji. Byli jsme s rodinou pomáhat v Opavě také fyzicky hned po povodni vyklízet a čistit zničená obydlí. Když vyhazujete kusy domova někomu, kdo do jeho vybudování vložil tehdy jistě svou veškerou pozornost, čas a finance, a dotyčný se vás při vyklízení zeptá, jestli tu promočenou hobra desku, plovoucí podlahu na ní a tu dva roky novou kuchyň má vyhodit taky… neváháte a jako člověk z oboru prostě chcete pomoci.

Rozhodla byste se stejně, i kdybyste nepocházela z Moravskoslezského kraje, který byl jednou z nejvíce zasažených oblastí?

Ano, rozhodla, i když by pomoc třeba nemohla být z důvodu vzdálenosti tak intenzivní, okamžitá.

Co konkrétně jste nabízela za služby? A jaké služby jste nakonec skutečně poskytla?

Do formuláře sestaveného ČKA jsem uvedla: konzultace a poradenství, zpracování architektonické studie a PD pro povolení stavby, koordinace se stavebními inženýry, techniky

apod., dozor projektanta – tedy to, co jsem považovala za v praxi potřebné. Kromě studie a projektu jsem zatím poskytla vše nabízené.

Jakou zkušenost (a postřehy a překvapení) byste chtěla předat ostatním architektům?

Snad jen postřeh, že lidé jsou za citlivě sdělenou radu a pomoc vděční, ne vždy jsou ale připraveni na velké přestavby. Je třeba individuálně z průběhu komunikace vycítit, jestli tito lidé změnu a nový koncept domova zvládnou (mentálně i finančně), nebo potřebují jen pomoci redukovat nefunkční schémata, detaily a víceméně znovu zabydlet to, na co jsou zvyklí.

Bude ještě třeba pomoc architektů po letošních povodních?

Určitě ano. Možná až s jarní sezonou nastane na pomoc architekta ta pravá chvíle. Stavby zatím doschnou, stavebníci v nich zajistí nezbytná technická opatření, a hlavně si rozmyslí, jak koncepčně dále. Často holé domovy bude potřeba přestavět, dostavět a vybavit. Pro mnohé byla povodeň impulzem, výzvou ke změně.

Jaké role může architekt zastávat v době živelních katastrof?

V době probíhající katastrofy, a hlavně bezprostředně po ní může být pro vybrané situa-

Vydání

ce jistým krizovým projektovým manažerem, ve sdružení pak spoluautorem metodických plánů obnov – ať už dílčích staveb, sídel a celých územních celků. Může být hybatelem či přímo iniciátorem důležitých veřejných diskusí, které povedou ke změnám systémových řešení, přístupů, ale i legislativy. V praxi jde o komplexní přístup, všeobecnou znalost zákonitostí a technických pravidel (norem), nadčasovou, praktickou a společensky zodpovědnou tvorbu, umění vnímat souvislosti – to vše je práce architekta při návrhu architektonických a urbanistických řešení. Architekt spoluvytváří okolní svět. Jak jest koneckonců obsaženo i v samotném názvu této krásné profese. Slovo „architekt“ je odvozeno z latinského názvu architectus pocházejícího z řeckého slova arkhitekton = arkhi (vedoucí) + tekton (stavitel).

Ing. arch. Petr Herman, Opava, Moravskoslezský kraj PŘIPRAVIL JSEM SI ZÁKLADNÍ OSNOVU S KLÍČOVÝMI OTÁZKAMI, ABYCH NEPODLEHL TÍŽI SITUACE

Mají architekti Pro Bono smysl a proč jste se vy osobně rozhodl nabídnout pomoc po povodních?

Akce Architekti Pro Bono, stejně jako jakákoliv pomoc lidem v nouzi, má rozhodně smysl. Má smysl pro postižené, kteří mají šanci získat pomoc odborníka, a má také význam pro nás, architekty, protože nabízí šanci využít naše znalosti pro dobrou věc a konfrontovat se s realitou za podmínek, na které nejsme zvyklí a v prostředí, které je zároveň specifické i komplexní, což je přínosná zkušenost. Pro mne osobně bylo rozhodnutí nabídnout své služby naprosto jednoduché, protože pocházím z Opavy, která byla povodní zasažena přímo a drasticky.

Rozhodl byste se stejně, i kdybyste nepocházel z Opavska, které bylo jednou z nejvíce zasažených oblastí?

Ano. A po aktuální zkušenosti s jednáním s postiženými lidmi ještě s větší jistotou. Přestože jsem měl ze své bývalé práce ze Švédska určité zkušenosti s navrhováním domů v povodňových oblastech, trochu jsem pochyboval o tom, zda budu schopen postiženým lidem, řešícím v prvních dnech po povodni naprosto konkrétní a praktické problémy, alespoň trochu pomoci. Přesvědčil jsem se však o tom, že architekt je jedním z cenných konzultantů v těchto krizových situacích.

Co konkrétně jste nabízel za služby? A jaké služby jste nakonec skutečně poskytl? Obecně pozoruji, že se situace vyvíjí a ještě pravděpodobně vyvíjet bude. Zatím se veškerá má komunikace s postiženými, přibližně dvaceti domácnostmi (vše rodinné domy), soustředila jen na telefonické konzultace, v šesti případech na návštěvu postižených na místě. Bezprostředně po povodni lidé žádali kontakty na specializované profese, padaly otázky ohledně statiky, vysoušení objektů, kontaminace nebo bourání. V druhé vlně přicházejí dotazy na obecné informace ohledně stavebních konstrukcí, možností obnovy. Velké téma je otázka pojištění, zachování ceny nemovitostí atd. Předpokládám ale, že nejdůležitější období pro komunikaci s architekty bude teprve někdy na jaře příštího roku, kdy dojde na praktické úpravy vysušených objektů, projekční práce a strategické uvažování do budoucna.

Jakou zkušenost (a postřehy a překvapení) byste chtěl předat ostatním architektům?

Velkou zkušeností je být zapojen do procesu krizového řešení situací po přírodní katastrofě. Pomohlo mi, že jsem si připravil základní osnovu s klíčovými otázkami, které mi sloužily jako vodítko, abych nepodlehl tíži situace, ve snaze řešit problém postižených přehnaně rychle, a abych udržel komunikaci pouze ve svém profesním rámci. Ve stručnosti šlo o tyto otázky/témata: 1) Máte dostatečné informace o tom, že se vaše nemovitost nachází v záplavové oblasti (mapové podklady, praktické zkušenosti z minulosti, výška krizových hladin Q100, Q500, projekt, znalost vyhlášky, komunikace s odborem městského architekta a rozvoje města); 2) Máte strategii přístupu k povodňové situaci (pustit vodu do budovy a nechat povodeň projít vs. nepustit vodu do stavby); 3) Uvědomujete si, že rekonstrukce je zároveň přípravou na příští povodeň?; 4) Jaké stavební úpravy by mohly přispět k minimalizaci škod v budoucnosti?; 5) Co bylo špatně a čeho je třeba se vyvarovat?

Dle mého názoru díky velmi dobré informovanosti ze strany oficiálních zdrojů a vedení města, a také po zkušenosti s povodní z roku 1997, se mnohým podařilo alespoň minimalizovat škody na majetku.

Bude ještě třeba pomoc architektů po letošních povodních?

Ano. Předpokládám, že zájem o spolupráci a podporu přijde u staveb, kde bude potřeba provést stavební úpravy, pro které je nezbytný projekt. Tato pomoc může být žádána až v příštím roce nebo i v delším časovém horizontu.

Jaké role může architekt zastávat v době živelních katastrof?

Myslím, že je role architekta relevantní ve všech fázích průběhu přírodní katastrofy. Nejdůležitější je bezesporu prevence. U povodní je to mezidobí mezi povodněmi,

kdy je tendence zlehčovat situaci. Informovanost je velká možnost, jak předejít škodám. Tématy jsou mimo jiné strategie ochrany obyvatelstva v ohrožených oblastech, mezioborová spolupráce při úpravách krajiny, nezastavování retenčních oblastí a zohlednění potenciálního nebezpečí při projektování konkretních staveb. Minimálně u novostaveb jsou možná řešení, která škody téměř úplně vyloučí. Při povodni samotné a krátce po ní může architekt zastávat užitečnou roli při práci na snížení škod, zprostředkovávat kontakty a sdílet know-how. Může pomoci při hledání správné stavební strategie pro konkrétní objekty v konkrétním místě a pro mnohé lidi může být v neposlední řadě oporou při řešení zásadních rozhodnutí a směrování mnohdy životních investic.

DOPORUČENÍ ČKA K VÝSTAVBĚ ODOLNÉ VŮČI POVODNÍM

Intenzivně vnímáme katastrofu individuální i komunitní, která v polovině září 2024 zasáhla značné území ČR, zejména pak obce na severu Moravy a ve Slezsku. Ve snaze pomoci jsme obnovili iniciativu Architekti pro bono, která zajistila seznam architektů nabízejících zdarma peer to peer pomoc a také seznam ateliérů VŠ připravených pomoci zejména municipalitám formou studentských prací.

Zároveň si uvědomujeme, že klimatická změna je dnes již realitou a riziko obdobných katastrof roste. Proto jsme jak pro obnovu poničených obcí, tak pro obce a obyvatele, kteří žijí v rizikových oblastech, shrnuli základní body pro obnovu, ale i zvýšení odolnosti vystavěného prostředí. Právě vystavěné prostředí je totiž to, kde trávíme své životy, co nás ukotvuje, co definuje naši tradici a na co jsme hrdí lokálpatrioti. Je proto v zájmu všech, aby bylo co nejkvalitnější a důsledky klimatické změny co nejlépe vydrželo. Níže uvedené body jsou základním přehledem témat k problému. Architekti, krajinářští architekti, urbanisté a územní plánovači jsou pak ti, kteří je rozpracují na míru dané obci. ČKA je pochopitelně připravena nabídnout svou spolupráci v této oblasti.

1. Pokud možno se vyhýbat výstavbě v záplavových oblastech. Územní plány, krajinné plány, regulační plány a územní studie musí i v intravilánu zohlednit přírodní toky vody, umožnit retenci, ale i pohodlný průtok dle konkrétní vhodnosti. Kritická infrastruktura musí být mimo záplavová území.

2. Zcela nevyhnutelné stavby v záplavové oblasti vyvýšit nad očekávanou úroveň povodní.

3. Používat materiály odolné vůči vodě a vlhkosti, jako je beton, kámen nebo některé druhy dřeva. Materiály, které mají nízkou absorpci vody, minimalizují poškození při záplavách.

4. Řešit zadržování srážkové vody ve volné i městské krajině jako integrovaný systém. V intravilánu zahrnuje jak opatření v rámci

budov (např. zelené střechy), tak i retenční plochy, nádrže či propustné povrchy v parcích, zahradách a dalších veřejných či soukromých prostranstvích. Cílem je podpořit nebo obnovit přirozenou schopnost krajiny zadržet vodu.

5. Navrhovat adaptabilní budovy přizpůsobitelné povodňovým událostem (uzavíratelnost nebo naopak průtočnost částí budov a technologií, promyšlené kapacitní únikové cesty ad.).

6. Zapojit elektronické systémy pro varování a monitoring v budovách a nepodcenit systémy ochrany včetně mobilních bariér.

8. Využívat systémy šetrné k životnímu prostředí, levné na provoz a tradiční, jako jsou retenční nádrže, průlehy či mokřady.

9. Sdílet know-how a dobrou praxi v rámci ČR i EU. Zapojit městské a krajské architekty a vytvořit koordinaci na úrovni státu.

10. Podporovat multioborový přístup v plánování výstavby.

□ 12

POSTAVENÍ ARCHITEKTŮ PŘI UZAVÍRÁNÍ

SMLUV

ČKA se nadále zaměřuje na problém neférových smluvních podmínek, na které jsou architekti často nuceni přistupovat při kontraktaci. Na konci září se konalo diskusní setkání na téma „Aktuální problémové okruhy smluvních vztahů s architekty“ organizované Asociací pro rozvoj trhu nemovitostí.

V rámci setkání byla v úvodu předmětem diskuse samotná koncepce architektonických soutěží ve veřejném a soukromém sektoru. Panelisté se pokusili pojmenovat aktuální problémové okruhy, zejména na co klade důraz soukromý investor a na co veřejný zadavatel při nastavování obchodních podmínek při zadávání zakázky, délku procesu od soutěže po zadání a realizaci zakázky a další související aspekty. Významné téma mezi diskutujícími představovala problematika dodržení investičních nákladů stavby a s nimi spojená limitace odpovědnosti architekta za jejich překročení. Probírala se i otázka přiměřenosti smluvních pokut a využití dalších nástrojů k zajištění a utvrzení závazku, přesnost vymezení předmětu díla ve smluvní dokumentaci nebo možnosti předčasného ukončení spolupráce ve vazbě na autorskoprávní nároky architekta. V neposlední řadě bylo mezi panelisty rozebíráno, zda by v praxi prospělo pokusit se smluvní vztahy více standardizovat, zda je to vůbec možné a v jakých oblastech. Přínosem by mohla být především předvídatelnost, zjednodušení a zrychlení celého procesu zadání zakázky architektovi.

Počet architektonických soutěží a na ně navazujících zadávacích řízení v režimu zákona o zadávání veřejných zakázek i mimo něj neustále roste. Pro architekty je velmi složité se zorientovat v rozsáhlé smluvní dokumentaci předkládané investorem, jednání o smlouvě bývá tak časově velmi náročné a architekt se nemůže plně sou-

středit na svou odbornou činnost, tj. realizaci projektu, k němuž byl vybrán. Advokátní kancelář Greats, která dlouhodobě architekty zastupuje, brzy představí nejčastější potíže, na něž v rámci negociací s investory naráží. Jedná se například o správné nastavení akceptačního řízení v rámci jednotlivých výkonových fází a s tím souvisejících platebních milníků, velmi řešené téma je i problematika autorských práv k architektonickému dílu a udělení oprávnění k jeho užití investorovi, přípustnost inflační doložky ve smluvních vztazích s architekty, odpovědnost za vady architektonické studie a projektové dokumentace. Pokud jde o budoucí trendy, nesmíme opomenout otázku udržitelnosti a jejího vlivu nejen na stavebnictví, ale i architektonické a projekční služby. Momentálně se advokátní kancelář Greats podílí s ČKA na přípravě vzorové smluvní dokumentace, která by měla zohlednit výše nastíněná témata a architektům ulehčit vyjednávání o smlouvě s investorem.

Mgr. Martina Křižková advokát v Greats advokáti, s. r. o.

Kráceno. Plné znění www.cka.cz/svet-architektury/aktualne/novinky/postaveni-architektu-pri-uzavirani-smluv

■ 13

EVA JIŘIČNÁ – STÁTNÍ VYZNAMENÁNÍ

Prezident republiky propůjčil Řád Bílého lva občanské skupiny 3. třídy paní prof. Ing. arch. Evě Jiřičné, dr. h. c., za zvláště vynikající zásluhy o stát v oblasti kultury.

Prezident republiky Petr Pavel se rozhodl podle článku 63 odstavce 1 písmena h) ústavního zákona č. 1/1993 Sb. Ústava České republiky,

a paragrafu 7 zákona č. 157/1994 Sb., o státních vyznamenáních České republiky, u příležitosti řádového dne 28. října 2024 ocenit udělením nebo propůjčením státních vyznamenání občanské zásluhy a výsledky práce významných osobností. Za zvláště vynikající zásluhy o stát v oblasti kultury propůjčil prezident Řád Bílého lva občanské skupiny 3. třídy profesorce Evě Jiřičné. V oblasti kultury a umění byli dále oceněni např. choreograf a tanečník Jiří Kylián, novinář a komentátor Daniel Anýž, spisovatelka Radka Denemarková, exšéf České televize Petr Dvořák, herečka Daniela Kolářová, režisérka Agnieszka Holland, spisovatel Pavel Kosatík, herec Luděk Munzar, operní pěvkyně Dagmar Pecková, malíř Jiří Sozanský, režisérka Helena Třeštíková, herec Ondřej Vetchý ad. Další ocenění a medaile byly uděleny za velitelskou a bojovou činnost, za zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidských práv, za hrdinství při záchraně lidských životů, za hrdinství v boji, za zásluhy o stát v oblasti sportu atd. Prof. Ing. arch. Eva Jiřičná, CBE (*3. 3. 1939, Zlín) je architektka a designérka působící v Česku a ve Spojeném království. Za svou architektonickou tvorbu obdržela řadu světových i českých cen a vyznamenání, mj. několik cen Grand Prix Obce architektů nebo Řád britského impéria za zásluhy v oblasti designu. V roce 2013 získala Jiřičná v Británii cenu za mimořádný přínos postavení žen v architektuře nesoucí jméno britské architektky Jane Drewové. V letech 1993 až 2006 vedla ateliér architektury na pražské UMPRUM a je nositelkou několika čestných doktorátů českých i zahraničních univerzit. Mezi významné autorské realizace Evy Jiřičné patří dopravní terminál Canada Water nebo stavební a interiérové úpravy Victoria & Albert Museum v Londýně, dále pak dnes už ikonické interiéry obchodních firem Joseph, Boodles, Joan & David nebo Harrods, schodiště v Somerset House a Tiffany Galerie v New Yorku. K jejím realizacím v Čechách patří mimo jiné hotel Josef na Starém Městě v Praze,

Vydání

Eva Jiřičná přebírá státní vyznamenání z rukou prezidenta republiky Petra Pavla. Zdroj: Kancelář prezidenta republiky, foto Zuzana Bönisch

nová oranžerie v Královské zahradě Pražského hradu, Kongresové a univerzitní centrum ve Zlíně nebo úprava kostela svaté Anny pro Nadaci Vize 97 Václava a Dagmar Havlových. V roce 2021 získala Poctu ČKA, v roce 2009 Cenu MK ČR za přínos oblasti architektury.

■ 14

CENA MINISTERSTVA KULTURY ČR –MIROSLAV ŠIK

Cenu Ministerstva kultury za přínos v oblasti architektury získal v roce 2024 Miroslav Šik za propojení domácí a světové tvorby, za inspirativní koncept analogické architektury a výrazný pedagogický otisk do myšlení několika generací architektů a architektek. Ocenění ministerstva kultury si ze slavnostního večera na Nové scéně Národního divadla odneslo dalších šest osobností české kultury.

Prof. Miroslav Šik (*7. 3. 1953 Praha) je švýcarský architekt českého původu. Syn reformního ekonoma Oty Šika, který s celou rodinou v roce 1968 emigroval do Švýcarska. Vystudoval architekturu na ETH v Curychu v ateliérech, které vedli Aldo Rossi a Mario Campi. Po dokončení studia na škole zůstal jako asistent Fabia Reinharta a zabýval se zkoumáním švýcarské architektury v době druhé světové války. Na začátku 90. let krátce působil na FA ČVUT v Praze, kde ovlivnil generaci mladých českých architektů. V roce 1998 získal profesuru na ETH v Curychu. Architektuře se nevěnuje pouze v teoretické linii. V roce 1988 založil v Curychu architektonické studio, které má za sebou řadu úspěšných realizací, z nichž jmenujme například katolické farní centrum St. Antonius v Eggu (2002), speciální pedagogickou školu s celodenní péčí v Curychu (2003) či řadu obytných domů ve Winterthuru (2005), Haldensteinu (2007) a Zugu (2012). Od roku 2018 vede Ateliér architektonické tvorby na pražské AVU. Ideové jádro Šikovy práce stojí na chápání „kontextu“, jak ho popisuje ve své teorii Analogické architektury (Analoge Altneue Architektur, česky vyšla 1990), která mu přinesla celosvětové uznání. Kontext vnímá jako základní bod, z něhož by stavba měla vycházet a jímž by se měl architekt zabývat. Nejedná se o kontext politický ani kulturní, ale čistě urbanistický, kdy se architekt snaží docílit plynulé komunikace mezi původní a novou zástavbou. Ať už se jedná o historické stavby či svébytnou regionální architekturu, důležitý je proces „srůstání“ s novou stavbou. Kritizuje tak antagonismus typický pro kapitalistickou výstavbu měst. Cena se uděluje od roku 2009 k ohodnocení výjimečných uměleckých tvůrčích nebo interpretačních počinů nebo za dlouhodobé umělecké

zásluhy v oblasti architektury. Nositelem ceny se může stát fyzická nebo právnická osoba. Cena se uděluje na návrh poroty jmenované ministrem kultury. Letos v ní zasedli Michaela Janečková, Martina Mertová, Filip Landa, Lukáš Beran a Marek Sivák.

■ 15

BRNĚNSKÝ ARCHITEKT A PEDAGOG RADKO KVĚT OSLAVIL 70. NAROZENINY

V letech 2001–2002 byl členem dozorčí rady ČKA a následně v letech 2003–2005 působil také v představenstvu ČKA. Je mimo jiné autorem Archeoparku Pavlov, který získal v roce 2017 Českou cenu za architekturu.

Ing. arch. Radko Květ (*11. 10. 1954 Třebíč) vystudoval gymnázium a v roce 1980 dokončil Fakultu architektury VUT v Brně. Po praxi ve státním podniku Brnoprojekt založil v roce

1991 vlastní architektonickou kancelář. Radko Květ má za sebou desítky větších či menších projektů včetně řady rodinných domů. Mezi jeho rekonstrukcemi vyniká regenerace NKP Špilberk (2008), z novostaveb pak projekt Informačního centra Přírodovědecké fakulty MU v Brně (2005) nebo soubor bytových domů Farská zahrada v Brně-Komíně (2004) či dům pro seniory s vnitřním atriem v Brně-Tuřanech (2009).

Forma by podle něj měla odpovídat obsahu, navrhovat by se mělo racionálně, bez emocí. To řekl v době, kdy obdržel Českou cenu za architekturu 2017 za svou bezpochyby nejproslulejší realizaci Archeopark Pavlov (s Pavlem Pijáčkem, 2016). Za tento projekt získal řadu dalších českých i mezinárodních ocenění. Jedná se o konceptuálně silnou, sochařsky pojatou betonovou stavbu z velké části ponořenou pod zem, do vrstvy archeologických nalezišť. Dlouhodobě také spolupracuje s krajinářskými architekty Zdeňkem Sendlerem a Václavem Babkou na projektech parků a zahrad, připomeňme např. klášterní zahrady v Litomyšli (2000) nebo zámeckou zahradu v Jičíně (2010). Původně neuvažoval o architektuře, ale chtěl se věnovat umění a studovat scénografii na UMPRUM, absolvoval proto řadu kurzů kreslení a malování. Malbě, fotografii i tvorbě objektů se věnuje dodnes a pravidelně vystavuje. Rovněž působil jako externí peda-

Radko Květ, Pavel Pijáček, Archeopark Pavlov, 2016

Miroslav Šik, Udržitelné bydlení Winterthur, 2020

gog na Fakultě architektury VUT v Brně. V roce 2020 obdržel Cenu města Brna za architekturu a urbanismus.

■ 16

ZEMŘEL SPOLUAUTOR MÁJE JOHN EISLER

Český architekt John Eisler zesnul 17. října 2024. Od roku 1969 byl členem Školky SIAL, projektoval přestavbu Veletržního paláce v Praze i obchodní dům Máj. Od roku 1983 pracoval v ateliéru Richarda Meiera v New Yorku, v České republice se plně začal věnovat architektonické praxi po roce 2006.

John Eisler (*12. 6. 1946 Londýn) vystudoval architekturu na ČVUT v Praze v roce 1969. Byl členem liberecké Školky SIAL a později působil v ateliéru 02 Stavoprojektu Liberec, kde spolupracoval např. na soutěžním návrhu pro Tegelerhafen, IBA Berlín, 1980, nebo návrhu Pařížské opery, 1983. V 70. a 80. letech projektoval přestavbu bývalého Veletržního paláce pro Národní galerii v Praze (s Miroslavem Masákem a Emilem Přikrylem, studie 1983, realizace 1992) a obchodní dům Máj na Národní třídě v Praze (s Miroslavem Masákem a Martinem Rajnišem, realizace 1975). Od roku 1983 pracoval téměř dvacet let jako partner v ateliéru Richarda Meiera v New Yorku. Angažoval se mimo jiné jako architekt administrativní budovy City Tower na Pankráci, kterou projektovala právě Meierova kancelář (dokončeno 2008). V roce 2003 si v New Yorku založil vlastní kancelář, od roku 2006 tvořil už naplno v Praze, stejně jako jeho manželka, významná designérka šperků Eva Eislerová. Ve stejném roce se stal členem poroty Pocty České komory architektů. Projektoval především stavby pro bydlení – získal Čestné uznání Grand Prix architektů 2011 za 12 loftů v Praze-Bubenči. V roce 2020 převzal z rukou rektora ČVUT zlatou Felberovu medaili I. stupně za pedagogickou a vědeckou činnost trvalých hodnot. S Johnem Eislerem ztrácíme významnou osobnost, která obohatila českou architekturu o světový nadhled a do realizací vnesla inovativní přesah zejména v době totalitního režimu. Pozůstalým, rodině a zejména manželce Evě vyjadřujeme za celou Českou komoru architektů upřímnou soustrast.

Rozhovor Petra Volfa s Johnem Eislerem o jeho spolupráci s Richardem Meierem, o obchodním domě Máj a také o nejkrásnějších okamžicích tvorby – www.cka.cz/media/prilohy/johneislerinterviewpv.pdf

□ 17

DVACET LET OD ÚMRTÍ BOHUSLAVA BLAŽKA

Sociální ekolog, publicista a pedagog Bohuslav Blažek by se 18. října 2024 dožil 82 let. Dne 20. listopadu 2024 to bylo 20 let, kdy nás opustil. V 90. letech patřil společně s Ivanem Dejmalem ke spolupracovníkům České komory architektů a byl konzultantem řady architektů a urbanistů. Přednášel na Fakultě architektury ČVUT v Praze sociální ekologii.

MgA. Mgr. Bohuslav Blažek vystudoval filmovou a televizní dramaturgii na FAMU (1965) a filozofii a psychologii na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (1971). V 70. letech pracoval jako metodolog v Ústavu krajinné ekologie ČSAV. Byl jedním ze zakladatelů sociální ekologie u nás, vyučoval tento obor na Fakultě architektury ČVUT (1992–2004), na DAMU (1999–2002) a FAMU (2002–2004). Na seminářích na FA ČVUT vedl studenty k samostatnému uvažování, kritickému myšlení a neobvyklému pohledu na architekturu a životní prostředí. Propagoval různé metody vedoucí k dialogu architekta s klientem a k participaci veřejnosti na architektonických projektech. „Na fakultě architektury začal Bohuslav Blažek vést semináře sociální ekologie. Záhy jsem zjistil, že je to jen krycí název pro systematickou diverzi našeho profesního ega. Ega, které jsme si na fakultě cíleně pěstovali a byli na něj tak hrdí. Blažek měl dar, který mu musel každý pedagog závidět – šarm a jiskru, schopnou zapalovat všechny, kteří chtěli hořet. Knížky, které nám doporučoval číst, diskuse v jeho seminářích, otázky, které nám pokládal, to

všechno mi nedovolovalo už nikdy vidět svět tak jako předtím. Byl to on, od kterého jsem poprvé slyšel pojem kritické myšlení, byl to on, kdo už v první polovině devadesátých let vyslovil zaklínadlo participace. Dodnes ho s oblibou cituji ve svých přednáškách: ‚Legitimita architektury spočívá v její schopnosti řešit problémy‘,“ napsal v roce 2017 na portál earch.cz ve své vzpomínce architekt Jaroslav Wertig z ateliéru A69, který s Blažkem v roce 2001 spolupracoval na studii revitalizace Poohří. Bohuslav Blažek byl vynikající publicista a moderátor s vytříbeným jazykem. Sestavil stovky článků, napsal knihy, natočil dokumenty, vedl řadu polemik. Od roku 1991 byl ředitelem nadace EcoTerra specializující se na regionální diagnózy a prognózy a spoluvytvářel tak např. s tehdejším pražským radním pro územní rozvoj Janem Kaslem „Vizi Praha 2020“, které předcházela analýza „Praha na křižovatce“. V roce 1993 se stal spoluzakladatelem Spolku pro obnovu venkova, v němž působil do roku 2001 jako místopředseda (předsedou byl Ivan Dejmal). Představitelům obcí a venkova poskytoval podporu a inspiraci jak pro reflexi venkovské identity, tak pro reálné každodenní kroky. Od roku 2001 do roku 2004 moderoval internetovou diskusi na téma obnovy venkova. Tato problematika se odrazila také v jeho publikacích Venkov / města / média (1998) a Venkovy – anamnéza, diagnóza, terapie (2004). Stál u zrodu soutěže Vesnice roku. Právě témata spojená s ekologií venkova a tvorbou krajiny se stala předmětem spolupráce mezi jím a architekty i Českou komorou architektů. V roce 2004 obdržel in memoriam Cenu Josefa Vavrouška, kterou každoročně uděluje nadace Charty 77 za významnou práci v oblasti ekologie a životního prostředí, a to „za celoživotní úsilí o řešení aktuálních společenských a environmentálních otázek, aktivní prosazování principů trvale udržitelného rozvoje, inovativní přístup při prosazování participace občanů na správě věcí veřejných a významný přínos k jejich zprostředkování širší veřejnosti“.

City Tower na Pankrácké pláni v Praze, na jehož rekonstrukci se podílel Richard Meier s Johnem Eislerem a Václavem Aulickým, 2008

ZEMŘEL URBANISTA MILAN MAURITZ

Dne 18. června 2024 po dlouhé nemoci opustil naše řady plzeňský urbanista a územní plánovač Milan Mauritz. Byl členem České komory architektů (číslo autorizace 00739) a Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR.

Ing. arch. Milan Mauritz (*10. 10. 1945 Plzeň) byl absolventem SPŠ stavební v Plzni (1963) a Fakulty stavební ČVUT v Praze, obor architektura (1969). Krátkodobě působil na odboru územního plánování Západočeského krajského národního výboru v Plzni. Následně byl zaměstnán jako architekt-urbanista v Krajském urbanistickém středisku v rámci Stavoprojektu Plzeň. Po zrušení Stavoprojektu Plzeň v roce 1991 působil na Útvaru koncepce a rozvoje města Plzeň, následně na odboru územního plánování ORP Nýřany v Plzni a jako podnikající architekt (OSVČ). Byl zpracovatelem řady územních plánů obcí v západních Čechách, a to zejména na Plzeňsku a Chebsku, mezi nimi uveďme např. územní plán města Cheb (80. léta), Starý Plzenec (90. léta) a v poslední době ÚP Nezvěstice a Zruč-Senec. Byl přínosem tvůrčích kolektivů a spolupracovníkem na soutěžních a jiných projektech, především v 80. letech (např. studie dislokace a využití historických budov areálu kláštera v Chotěšově pro MNV; veřejná anonymní soutěž na ideové urbanisticko-architektonické řešení území Bubenské nábřeží v Praze; veřejná anonymní soutěž na ideové urbanisticko-architektonické řešení území Dolní Libeň-Palmovka v Praze; veřejná anonymní soutěž na novostavbu státního divadla v Košicích; architektonicko-urbanistická mezinárodní soutěž na řešení vládní čtvrti se sídlem zemské vlády Dolního Rakouska v zemském hlavním městě St. Polten atd.). Všichni, kdo jsme se s Milanem setkali, budeme na něj vzpomínat jako na dobrého, spolehlivého a tolerantního člověka a kolegu.

Oldřich Fára

■ 19

CENA ZA CELOŽIVOTNÍ DÍLO – VÍTĚZSLAVA ROTHBAUEROVÁ

Cenu uděluje Rada Obce architektů, která o ní jednomyslně rozhodla na svém zářijovém zasedání. V letošním ročníku se na Cenu za celoživotní dílo sešel rekordní počet 19 nominovaných.

Vítězslava Rothbauerová (roz. Paloncyová) se narodila 28. 10. 1941 v Brně. Krátce po druhé

Milan Mauritz, Náčrt územního plánu města Cheb,1982

světové válce se v rámci poválečného osidlování pohraničí její rodina přestěhovala do Jeseníku. Na střední škole se rozhodla pro studium architektury. Získala souhlas od komunistické strany a v roce 1959 nastoupila na Fakultu architektury a pozemního stavitelství ČVUT v Praze, obor architektura. Umístěnku získala do ateliéru Jiřího Lasovského z Pražského projektového ústavu. Již během studií se provdala za svého spolužáka Zdeňka Rothbauera. Mezi její první práce patří realizace studie mateřské školy na sídlišti v Krči a podrobný územní plán Jižního Města podle vítězného návrhu Jana Krásného. Pro toto sídliště pak v následujících letech rozpracovala studie lidové školy umění na Opatově, společenského centra na Chodově a rekonstrukce chodovské tvrze. V roce 1973 přešla do ateliéru Vladimíra Ježka, který koncem roku 1975 dostal za úkol zpracovat nový podrobný územní plán Jižního Města II. Na projektech pro Jižní Město II pracovala až do konce 80. let. Realizována byla mimo jiné obytná zóna Fauna, služebna Federálního ministerstva vnitra, budova servisních a výrobních provozů Divadelní techniky a kulturní centrum Devětsil. V roce 1987 se stala členkou sdružení architektů střední generace zvané Středotlací, jež o dva roky později vystavilo práce svých členů na stejnojmenné výstavě v Galerii Jaroslava Fragnera. Po rozpadu PPÚ založila v roce 1991 vlastní projekční studio ER, ve kterém vznikl například projekt domu s pečovatelskou službou v Lysé nad Labem, vodní elektrárna v Branné (1997) či urbanistická studie pro Zbraslav (1993). Mezi lety 1991 a 1993 vedla ateliér s asistentem Petrem Brzobohatým na Fakultě architektury ČVUT v Praze. V roce 1994 začala spolupracovat s Jiřím Hůrkou a Martinem Feistnerem na územních studiích a soutěžních návrzích a v roce 1996 ještě s Petrem Brzobohatým založili sdružení architektů Dům a Město.

Vítězslava Rothbauerová přebírá 21. října 2024 Cenu za celoživotní dílo Grand Prix

Architektů v Nové Spirále na Výstavišti Praha

Hned v prvním roce fungování ateliéru se jim podařilo zvítězit v soutěži na hotel Four Seasons na Alšově nábřeží v Praze, jehož realizace z roku 2000 získala 1. cenu v soutěži MIPIM AWARDS v kategorii hotelů. Mezi výrazné realizace patří přestavba bývalého dominikánského kláštera na hotel Mandarin Oriental Praha oceněná Stavbou roku 2007, pavilon goril pro pražskou ZOO a obytné soubory ve Zbraslavi. V roce 2001 byla samostatně vyzvána k účasti v soutěži na komunitní centrum v Praze-Hájích, ve které zvítězila. Komunitní centrum Matky Terezy vystavěné podle jejího návrhu bylo otevřeno o šest let později. Uskupení Dům a Město ukončilo svou činnost v roce 2017 a Vítězslava Rothbauerová se vrátila do svého projekčního studia ER, kde se dodnes věnuje navrhování.

Vydání

■ 20

NÁRODNÍ CENA ZA ARCHITEKTURU – GRAND

PRIX ARCHITEKTŮ 2024

Galavečer s vyhlášením výsledků GPA – Národní ceny za architekturu 2024 se konal 21. 10. 2024 v Nové Spirále na pražském Výstavišti. Hlavní cenu XXXI. ročníku získala Štvanická lávka. Do soutěžní přehlídky se přihlásilo 207 realizovaných staveb. Jako každoročně vítězové hlavní ceny obdrželi velkou modrou kostku, kterou vytvořil Bohumil Eliáš.

Porota: Rafi Segal (Izrael/USA), Anne Beim (Dánsko), Pia Kuusiniemi (Finsko), Martin Jančok (Slovensko), Michal Gabaš (Česká republika).

Národní cena za architekturu 2024

Štvanická lávka

Autoři: Petr Tej, Marek Blank, Jan Mourek, Aleš Hvízdal, Jan Hendrych

Šetrná stavba

Park Zdeňka Kopala, Litomyšl

Autorka: Eva Wagnerová / ENVICONS

Urbanismus

Rekonstrukce tržiště Pod kaštany ve Zlíně

Autor: Jitka Ressová, Jan Pavézka, Kateřina Kočová, Hana Maršíková / ellement architects

Krajinářská architektura a zahradní tvorba

Park historie Aš

Autoři: Ondřej Píhrt, Štefan Šulek, Ondřej Laciga, Petr Kostner, Martina Kostnerová, Tomáš Prinz, Vladimír Dufek, Tereza Březovská, Filip Rašek, Pavel Směták / SOA Architekti, Ateliér KONCEPT

Interiér

Koncertní a multifunkční sál v Císařských

lázních

Autoři: Petr Hájek, Martin Stoss, Nikoleta Slováková / Petr Hájek ARCHITEKTI

Architektonický design, drobná architektura a výtvarné dílo v architektuře

Svatováclavská mříž vstupu do chrámu sv. Bartoloměje v Kolíně

Autoři: Tomáš Hladík, Antonín Hůla, Vojtěch Ertl

Rodinný dům

Stodola v Čilé

Autor: Filip Nosek / A2F

Rekonstrukce

Konverze obilného sila Automatických mlýnů

Autor: Martin Prokš, Marek Přikryl / Prokš, Přikryl architekti

Novostavba

Přístavba základní a mateřské školy ve Studenci

Autor: Adam Cigler, Martin Junek / Chrama

V soutěži byla udělena také 4 čestná uznání.

Sekce

Strana

Vydání

Architekt roku 2024 – Roman Koucký při převzetí ceny. Foto oba.studio

■ 21

ARCHITEKT ROKU 2024

Přední český architekt, urbanista a pedagog prof. Ing. arch. Roman Koucký získal ocenění za mimořádný přínos architektuře – cenu Architekt roku 2024. Čestné uznání poroty pak obdržel architekt a památkář, autor odborných publikací Karel Kuča. Slavnostní večer s předáváním cen se konal 30. září 2024 v Centru architektury a městského plánování (CAMP) v Praze. Udělena byla také cena Architekt obci 2024, kterou si převzal městský architekt Kolína David Mateásko. V rámci předávání ocenění proběhlo rovněž vyhlášení INTRO AWARD, již si odnesli autoři Štvanické lávky v Praze Petr Tej, Marek Blank a Jan Mourek. K poslechu zahrál houslista Pavel Šporcl.

Cenu Architekt roku vypsala již po šestnácté společnost ABF, a.s., s cílem poukázat na význam a důležitost architektury a jejích tvůrců pro náš život a kulturní rozvoj společnosti a podpořit kvalitu a odbornou i občanskou angažovanost na poli architektury. Cena Architekt roku je udělována osobě či osobám, které se v uplynulém období pěti let svým přístupem významně zasloužily o architekturu v České republice. Do finále letošního ročníku soutěže postoupilo celkem pět známých jmen, ať už jednotlivců nebo ateliérů:

→ Atelier bod architekti / Vojtěch Sosna, Jakub Straka, Jáchym Svoboda;

→ Ellement architects / Hana Maršíková, Jitka Ressová, Kateřina Kočová, Jan Pavézka;

→ EHL & KOUMAR ARCHITEKTI / Lukáš Ehl, Tomáš Koumar;

→ Tomáš Hradečný;

→ Roman Koucký.

Komplexní přístup k tvorbě, vliv na vznik kvalitních staveb i prostředí a zároveň profesní a morální integritu posuzovala u jednotlivých osobností odborná porota, která se skládá z předchozích laureátů ceny Architekt roku: Zdeněk Fránek, Petr Stolín, Stanislav Fiala, Ladislav Kuba a Tomáš Pilař a loňský vítěz Ivan Kroupa. Porotci se shodli, že letošním laureátem ocenění Architekt roku se stane vynikající architekt, urbanista a pedagog Roman Koucký.

Architekt roku 2024 – prof. Ing. arch. Roman Koucký

Cesta profesora Romana Kouckého k architektuře je jiná, než je obvyklé – vedla od truhlářského řemesla přes střední průmyslovou školu stavební na Fakultu architektury ČVUT v Praze. Snad právě tato nepřímá cesta vytvořila předpoklady pro mimořádně široké a komplexní Kouckého pojetí architektonické a urbanistické tvorby. Pracoval u Martina Kotíka a Ivo Obersteina v Projektového ústavu hlavního města Prahy, působil jako odborný asistent na Škole architektury AVU v Praze u Emila Přikryla. V roce 1991 založil architektonickou kancelář, rok poté spoluzaložil vydavatelství Zlatý řez. Na FA ČVUT v Praze byl vedoucím Ústavu nauky o budovách, přednáší zde a vede ateliér. Od roku 2012 byl vedoucím Kanceláře metropolitního plánu a následně ředitelem Sekce plánování města na Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy. Práce Romana Kouckého zahrnuje nebývale rozsáhlou škálu témat a měřítek od architektonického detailu až po velký urbanismus. Samostatně nebo se svými spolupracovníky zpracoval více než 200 projektů různého charakteru, z nichž asi čtvrtina byla realizována. Jeho Besídka a Fárův dům ve Slavonicích překvapují výtvarnými detaily, ve kterých lze objevovat stále nové významy a odkazy k historii a řemeslu. Řešení náměstí ve Slavonicích je dokonalým předobrazem současného přístupu k tomuto tématu, na který volně navazují mnozí

následovníci. Velké stavební realizace mostů např. v Ústí nad Labem, Českých Budějovicích a v Praze jsou vždy svébytné a nekompromisně důsledné. Absolutní urbanistické vize Romana Kouckého jsou zcela originální a nemají obdoby nejen v českém prostředí. Úsilí o absolutno s sebou současně nutně nese i jistotu nikdy nekončícího zápasu, ve kterém nelze zvítězit –přesto je nutné vytrvat.

Architekt roku 2024 – Čestné uznání – Ing. arch. Karel Kuča

Karel Kuča je architekt-památkář. Vystudoval fakultu architektury Vysokého učení technického v Brně, mezi lety 1986 a 1991 pracoval v pobočkách Státního ústavu památkové péče v Brně a Českých Budějovicích. Od roku 1991 působí ve vlastním ateliéru R2 COMP. Je autorem nepřeberného množství odborných publikací o historické architektuře, městech, krajinách. Všichni je dobře známe, jen netušíme, že za nimi stojí právě on. Jmenujme například 8 dílů encyklopedie Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, nebo ještě při studiu připravované České, moravské a slezské zvonice. Karel Kuča je i citlivým znalcem soudobé architektury. Jako člen odborných komisí a porot vnímá nutnost správného kódování nových stavebních zásahů do prostředí, stejně jako správně vnímá procesy soužití starého a nového. Dobrou soudobou architekturu v historickém prostředí vždy obhajuje.

Roman Koucký, Správa KRNAP ve Vrchlabí, interiér, 2023

ARCHITEKT OBCI 2024

Nedílnou součástí soutěže Architekt roku, kterou organizuje společnost ABF, a.s., je také ocenění Architekt obci udělované Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, Svazem měst a obcí ČR, Českou komorou architektů, Asociací pro urbanismus a územní plánování ČR a časopisem Moderní obec. Cena Architekt obci je udělována architektovi a zároveň obci, tedy spolupracujícímu tandemu, který se po několik let soustavně a s respektem věnoval koncepci vystavěného prostředí obce a svým přístupem se významně zasloužil kvalitní výstavbu. Nominace na ocenění Architekt obci 2024 posoudila v průběhu léta odborná porota, která pracovala ve složení: Martina Lehmannová, Svaz měst a obcí ČR; Josef Morkus, Ministerstvo pro místní rozvoj ČR; Jan Kasl, Česká komora architektů; Petr Durdík, Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR; Ivan Ryšavý, časopis Moderní obec a Anna Šlapetová, držitelka ocenění Architekt obci 2023. Porota posuzovala přínos spolupráce architekta a obce z pohledu úrovně architektonického a urbanistického řešení a jeho udržitelnosti, dále

sledovala úroveň dlouhodobé vzájemné spolupráce samosprávy, architekta a také místních obyvatel a celkový přínos této spolupráce pro kvalitu vystavěného prostředí a zvýšení kvality života.

Architekt obci 2024 – laureát –Ing. arch. MgA. David Mateásko / Kolín

Spolupráce města Kolína s architektem Davidem Mateáskem představuje ukázkový příklad fungování městského architekta, zahrnující široké spektrum aktivit. Za osm let působení v této roli se zapojil do přípravy strategických i územně plánovacích dokumentů a do konzultací četných stavebních záměrů investovaných městem i soukromými subjekty. Inicioval využívání archi-

tektonických soutěží, podílel se na zásadách spolupráce s investory, zasloužil se o přeměnu veřejných prostranství či o sjednocování vybavení parteru města.

Vyzdvihnout je třeba rovněž činnost edukativní, která zahrnuje pravidelné články v městském časopisu, komentované procházky i přednášky. Jak uvádí starosta Michael Kašpar, městský architekt přináší svou prací a invencí městu trvalé hodnoty a zanechává v něm profesionální a nesmazatelný otisk, navíc svou činností přispívá k propagaci města Kolína a pomáhá městu naplňovat vizi krásného města pro spokojený život občanů, což je cíl, na který se soutěž Architekt obci zaměřuje.

Architekt obci 2024 – finalista –doc. Ing. arch. Kamil Mrva, Ph.D. / Palkovice

Soutěžní porota ocenila především jasný sjednocující rukopis architekta Kamila Mrvy, který ve spolupráci s obcí Palkovice vytvořil nezaměnitelnou novou sjednocující tvář. Celému výrazu vévodí minimalismus, čistá bílá barevnost v detailech doplněná dřevem, betonem a sklem, a jak už je pro Kamila Mrvu samozřejmostí,i použití kvalitních nadčasových materiálů. Na půdorysu bývalého panelového domu se povedlo vystavět dům služeb, který rehabilitoval centrální část obce. Propojení tohoto domu služeb s prodejnou a sportovní halou dává obci rozměr uceleného veřejného prostranství. K tomu navazuje pobytová „lehce levitující“ lávka pro pěší přes řeku Olešnou, ale i rekonstruovaná a rozšířená hasičská zbrojnice, opravená kaple Panny Marie i přilehlý parčík. Záslužný je také důraz na jednotný mobiliář a informační systém. Celá obec tak působí přehledně, uvolněně, architektonicky příkladně a lidé se jistě rádi v takto revitalizované obci potkávají.

Sekce

Strana

Vydání

Dondesign, s. r. o., Revitalizace veřejného prostoru, Práchovna, Kolín

Kamil Mrva, Dům služeb a obecní úřad Palkovice

Karel Kuča napsal např. osmidílnou encyklopedii Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku

NOVĚ AUTORIZOVANÉ OSOBY V ROCE 2024

I v letošním roce proběhlo několik ceremoniálů spojených s autorizačním slibem nových členů. Dne 4. března 2024 se konal slib v aule Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy (Profesní dům) a další slib se uskutečnil dne 18. června 2024 opět v aule Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy a poslední slib se konal v Hlavním sále Valdštejnského paláce Senátu ČR dne 23. října 2024.

Slib složen 4. března 2024

Ing. arch. Markéta Míčová, Letonice

Ing. arch. Lena Vitorino, Brno

Číslo autorizace

A1 05 570

A1 05 571

Ing. Petr Šedivý, Pardubice A2 05 572

Ing. arch. Jiří Rothanzl, Sokolov A1 05 573

Ing. arch. Štěpán Matějka, Znojmo A1, A2 05 574

Ing. arch. Tomáš Jung, Šilheřovice A1, A2 05 575

Ing. arch. Martina Pešlová, Valašské Meziříčí A1 05 576

Ing. arch. Igor Bureš, Hlušovice A1 05 577

Ing. Barbora Kubická, Nové Město na Moravě A3 05 578

Ing. arch. Ján Tesař, Brno A1 05 579

Ing. Martin Štich, Praha

Ing. arch. Ondřej Hamršmíd, Praha

A 3.1 05 580

A1, A2 05 581

Ing. Jana Pechová, Ph.D., Plzeň A3 03 582

Ing. arch. Monika Cihlářová, Praha

Ing. arch. Ondřej Zdobinský, Psáry

Ing. arch. Klára Jeníková, Kolín

Ing. arch. Petra Tretiníková, Praha

Ing. arch. Daniel Mudra, Kladno

A1, A2 05 583

A1, A2 05 584

A1, A2 05 585

A1 05 586

A1 05 587

Ing. arch. Ondřej Hronek, Praha A1 05 588

Ing. arch. Tomáš Gelien, Bratislava A1 05 589

Ing. arch. Lucie Náhlovská, Lysá nad Labem A1 05 590

Ing. arch. Petra Ciencialová, Praha A1 05 591

Ing. arch. Tomáš Wožniak A1 05 592

Ing. arch. Nina Ratočka Pevná, Praha A1 05 593

Ing. arch. Štěpán Landa, Praha A1 04 594

MgA. Filip Kotlář, Praha

A1, A2 05 595

Ing. arch. Karel Harazim, Vimperk A1 05 596

Ing. arch. Ing. David Neuhäusl, Praha A1, A2 05 597

Slib složen 18. června 2024

Ing. arch. Jiřina Vinterová, Praha

A1 05 598

Ing. arch. Adam Boček, Brno A1 05 599

Ing. arch. MSc. Prokop Matěj, Brno

A1 05 600

Ing. arch. Andrea Kopecká, Brno A1 05 601

Ing. arch. Martin Kopecký, Brno A1 05 602

Ing. arch. Lenka Volná, Ostrava A1 05 603

Ing. Jiří Rychter, Liberec

Dipl.-Ing. Štěpánka Černá, Brno

Ing. Zuzana Štemberová, Srbsko

A1 05 604

A3 05 605

A3 05 606

Slib složen 18. června 2024

Ing. arch. Kristýna Stará, Praha A2, A3 05 607

doc. Ing. Lukáš Štefl, Ph.D., Osík A3 03 608

Ing. arch. Antonín Topinka, Praha A1, A2 05 609

Ing. arch. Lenka Mašek Lajtkepová, Praha A1 05 610

Ing. arch. Petr Rejnuš, Rudoltice A1, A2 05 611

Ing. Anna Salingerová, Praha A3 05 612

Miriam Janů, DiS., Liberec A3 05 613

Ing. arch. Aleš Kuželka, Postřekov A1 05 614

Ing. arch. Jana Vencálková, Valašské Meziříčí A1 05 615

MSc Ondřej Spusta, Šternberk A1 05 616

Ing. arch. Veronika Halamová, Jablonec na Nisou A1 05 617

Ing. arch. MgA. Vojtěch Beran, Rádlo A1 05 618

Ing. arch. Marek Blaha, Liberec A1 05 619

Ing. arch. Hana Koláčková, Plzeň A1 05 620

Ing. arch. Jan Kuták, Teplice A1 05 621

Ing. arch. Mikuláš Daník, Praha A1 05 622

Ing. arch. Otmar Němeček, Praha A1 05 623

Ing. Lenka Šímová, České Budějovice A2 05 624

Ing. arch. Kateřina Goryczka, Ph.D., Praha A1 05 625

Ing. arch. Ing. Lucie Medová, Hradec Králové A1 05 626

Ing. arch. Tereza Šváchová, Praha A1 05 627

Ing. arch. Iveta Chitovová, Lhotka A1 05 628

Ing. arch. Veronika Hégerová, Praha A1 05 629

Ing. arch. Karolína Kripnerová, Praha A1 05 630

Ing. arch. Lukáš Vokál, Kostomlaty nad Labem A1 05 631

Ing. arch. Gabriela Odnohová, Praha A1 05 632

Ing. arch. Jiří Příhoda, Valašské Meziříčí A1 05 633

Ing. arch. Štěpán Psotka, Uherské Hradiště A1 05 634

Slib složen 23. října 2024

Ing. arch. Jan Cingel, Háj ve Slezsku A1 05 635

Ing. arch. Klára Maté, Brno A1 05 636

Ing. arch. Monika Přikrylová, Brno A1 05 637

Ing. arch. Jakub Czapek, Brno A1, A2 05 638

Ing. arch. Tomáš Rose, Brno A1 05 639

Ing. arch. Petr Kundrát, Dolní Datyně A1 05 640

Ing. arch. Radek Pasterný, Moravský Krumlov A1, A2 05 641

Ing. arch. Tomáš Pavlíček, Brno A1 05 642

Ing. arch. Ondřej Kurečka, Čeladná A1 05 643

Ing. arch. Kristýna Couffin Mudříková, Zlín A1 05 644

Ing. arch. Kamil Koláček, Napajedla A1 05 645

Ing. arch. Miroslav Dvouletý, Uherské Hradiště A1 05 646

Ing. arch. Magdaléna Vosyková, Číhošť A1 05 647

Ing. arch. Tomáš Juchelka, Skřipov A1 05 648

Ing. arch. Filip Vítek A1 05 649

Ing. arch. Ondřej Németh, Vsetín A1 05 650

Ing. arch. Petr Gilar, Valašské Meziříčí A1 05 651

Slib složen 23. října 2024 Číslo autorizace

Ing. arch. Barbora Menšíková, Brno

Ing. arch. Andrea Šoková, Praha

Ing. arch. Martin Barič, Praha

Bc. Ing. Michaela Štroufová, Chýnov

A1, A2 05 652

A1 05 653

A1 05 654

A3 05 656

Ing. arch. Martin Císař, Kutná Hora A1 05 657

Ing. arch. Karel Hradec, Praha

A1 05 658

Ing. arch. Pavla Kosová, Praha A1 05 659

Ing. arch. Miroslav Štross A1 05 660

Ing. arch. Jakub Pleyer, Ph.D., Litoměřice A1 05 662

Ing. arch. Lenka Janusová, Praha A1, A2 05 663

Ing. arch. Marián Ján, Praha A1 05 664

Ing. arch. Jan Karásek, Praha A1 05 665

Ing. Ondřej Hofmeister, Praha A1 05 666

Ing. arch. Kateřina Průchová

A1 05 667

Ing. arch. Vilém Kořený, Praha A1 05 668

Ing. arch. Alena Chitovová, Praha A1 05 669

Ing. arch. Jiří Jeřábek, Praha A1 05 670

Ing. arch. Jan Holub, Praha A1 05 671

Ing. arch. David Skalický, Horní Branná A1 05 672

Ing. arch. Radek Schwab, Vysoké Mýto A1 05 673

Ing. arch. Jana Lázničková, Praha A1 05 674

Ing. arch. Antonín Pokorný, Praha A1 05 675

Ing. arch. Michaela Votavová, Horní Krupá A1 05 676

Ing. arch. Petra Zajíčková, Olomouc A1 05 677

Ing. arch. Jiří Prokopec, Praha A1, A2 05 678

MgA. Adéla Koubová, Jičín A1 05 679

Ing. arch. Petr Vávra, Praha A1, A2 05 680

Ing. arch. Lucie Kapustová, Valašské Meziříčí A1 05 681

Ing. arch. Vít Lopatovský, Liberec A1 05 682

Ing. arch. Jiří Trčka, Podolanka A1 05 683

Ing. arch. Veronika Poštek Milučká, Praha A1 05 684

SEZNAM USAZENÝCH OSOB

Slib složen 4. března 2024

Mgr. art. Marek Jesenský, Brandýs nad Labem A1 00 136/R

Ing. arch. Philip Charles Mountain, Mnichovice A1 00 137/R

Mgr. Ing. arch. Szymon Rozwałka, Brno A1 00 138/R

Slib složen 18. června 2024

Benjamin Daniels, ARB Dip Arch, Usk A1 00 139/R

Ing. arch. Mário Regec, Snina A1 00 140/R

Ing. arch. Jakub Lang, Praha A1 00 141/R

Slib složen 23. října 2024

MArch Andrej Keltoš, Nehvizdy A1 00 142/R

Připravila Milena Ondráková

Slavnostní slib nově autorizovaných architektů v Senátu ČR. Foto Milena Ondráková

□ 22

V ROCE 2024 ODEŠLI

Na konci roku 2023 a v roce 2024 navždy opustili řady autorizovaných osob někteří členové ČKA. Se vzpomínkou uvádíme jejich jména.

Ing. arch. Stanislav Lukš 02 182 17. 11. 2023

Ing. arch. Jan Talacko 00 906 01. 12. 2023

doc. Ing. arch. Jaroslav Drápal, CSc. 00 370 04. 12. 2023

doc. Ing. arch. Ivo Oberstein 00 184 6. 1. 2024

Boris Moravec 01 985 6. 2. 2024

Ing. arch. Štěpán Šarkady 02 458 6. 2. 2024

Ing. arch. Radim Pluskal 00 173 14. 2. 2024

Karel Císař 00 640 15. 2. 2024

akad. arch. Otakar Binar 01 335 20. 4. 2024

Ing. arch. Jaromír Hanzl 01 443 19. 7. 2024

Ing. arch. František Dohnal 01 701 19. 7. 2024

Ing. arch. John Eisler 03 402 17. 10. 2024

VÁŠ PARTNER PRO ORGANIZACI ARCHITEKTONICKÝCH SOUTĚŽÍ

Specializovaný tým pro přípravu a organizaci architektonických a urbanistických soutěží nabízí:

Komplexní právní podporu pro veřejné i soukromé subjekty

Zastupování investorů při zadávání architektonických soutěží

Komplexní organizaci a administraci architektonických soutěží

Právní podporu českým i zahraničním ateliérům

Vltavská ﬁlharmonie

Terminál Praha východ

Nová Cibulka Nadace rodiny Vlčkových

Nové administrativní centrum Lesů ČR

Jednou ze stěžejních oblastí, kterým se ČKA plně věnuje, je podpora architektonických soutěží jako základního nástroje k výběru projektanta. Z tohoto důvodu Komora posuzuje soutěžní podmínky, vydává rozhodnutí o regulérnosti nebo neregulérnosti soutěží, propaguje dobré příklady a působí na zlepšení zákonného předpisu. Zadavatelům nabízí odborné konzultace zdarma a pořádá semináře na téma architektonických soutěží pro porotce, zadavatele i organizátory.

Představujeme výsledky soutěží ukončených v uplynulém čtvrtletí. Výsledky všech architektonických soutěží stejně jako přehled probíhajících a připravovaných soutěží viz www.cka.cz

Kulturní dům Ústí nad

Orlicí

Architektonická otevřená jednofázová projektová anonymní soutěž

15 odevzdaných návrhů

1. cena

Kuklica Smerek architekti / Peter Kuklica, Martin Smerek, Erik Hornáček, Radovan Szabó, Leonard Šlosár

Územní studie SVIT

Otevřená urbanistická jednofázová projektová soutěž 10 odevzdaných návrhů

1. cena

GRIMM architekti / Rudolf Grimm, Martina Grimmová, spolupráce Filip Vlach, Barbora Váchová, Florencia Civitarese, Jan Špaček

Revitalizace sídliště Moravský Krumlov

Urbanistická, architektonická a krajinářská soutěž, otevřená dvoufázová projektová anonymní 9 odevzdaných návrhů

1. cena

MAAUS / Miroslava Zadražilová, Jakub Czapek, Karolina Wojtek

Vydání

Architektonická otevřená jednofázová projektová soutěž

14 odevzdaných návrhů

1. cena

Studio Perspektiv / Ján Antal, Martin Stára, Martin Křivánek, Silvia Snopková, Ľuba Ondrejkovičová, Dominika Demlová

Zpřístupnění důlního díla Orty

Architektonicko-krajinářská otevřená anonymní jednofázová projektová soutěž 23 odevzdaných návrhů

1. cena

Vit Forman, Jan Stibral, Roman Balšán, spolupráce Jan Johanides

DSO Škola Jílovska

Nová Alšova jihočeská galerie

Architektonická otevřená, anonymní jednofázová projektová mezinárodní soutěž

82 odevzdaných návrhů

1. cena

Marek Chalupa architekti / Marek Chalupa, Štěpán Chalupa, Vojtěch

Jeřábek, Jan Ptáček, spolupráce

Daniel Parachin, Alexandr Havlíček

Zabezpečení podjezdných výšek na vltavské vodní cestě v ulici Za Elektrárnou, Praha 7

Dvoufázová otevřená projektová architektonická soutěž

12 odevzdaných návrhů

1. cena

Nemec Taller Architektur / Bořek Němec, Lukáš Taller, Marek Foglar, Petr Hnát

Hvězdárna a planetárium v Hradci Králové

Dvoufázová otevřená projektová architektonická soutěž

11 odevzdaných návrhů

1. cena

Neuvirt Novotná architekti / Klára Novotná, Jiří Neuvirt

Rozšíření Gočárovy galerie v Automatických mlýnech

Architektonická otevřená anonymní jednofázová projektová

13 odevzdaných návrhů

1. cena

Doxa / Tomáš Boroš, Ondrej Jurčo, Maroš Mitro, Pavel Bakajsa, Katarína Vysoká

Terminál Hranice na Moravě

Architektonicko-urbanistická soutěž, otevřená jednofázová projektová

11 odevzdaných návrhů

1. cena

Nemec Taller Architektur + Ateliér MV / Lukáš Taller, Bořek Němec, Annegret Stöcker, Miroslav Vondřich

Holínské předměstí v Jičíně

Dvoufázová otevřená projektová urbanisticko-architektonická soutěž

4 odevzdané návrhy

1. cena gogolák+grasse / Ivan Gogolák, Lukáš Grasse, spolupráce Michaela Jandeková

téma Rozvoj území

Revitalizace území Perla 01 v Ústí nad Orlicí, regulační plán, 2016

Jednoduchý zastavovací plán (Einfacher Bebauungsplan), Bebauungsplan für das Gebiet „Am Hain“, 1985

Zdroj: www.schweinfurt.de/media/www. schweinfurt.de/org/med_1848/11072_bbp_ n25_ii.pdf

Vydání

ČKA zpracovala analýzu zahraničních regulačních plánů

Na základě zakázky Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) připravil tým České komory architektů analýzu zaměřenou na využívání regulačních plánů ve vybraných evropských zemích. Na projektu pracoval tým složený z urbanistů, architektů a právníků. Výsledky přinesly zajímavé poznatky a konkrétní návrhy na zlepšení české legislativy.

Hlavním cílem „Analýzy využívání regulačních plánů ve vybraných evropských státech a regionech“ bylo porovnat, jak regulační plány fungují v zemích jako Slovensko, Polsko, Německo, Rakousko, Belgie, Dánsko, Francie nebo Nizozemsko, a zjistit, co se Česká republika může naučit. Zkoumalo se například, jakou roli tyto plány hrají v územním plánování, jak jsou závazné, jak se schvalují a jak ovlivňují stavební povolení. Autoři se zaměřili i na administrativní a časovou náročnost procesu nebo obsahovou stránku regulačních plánů.

Klíčové oblasti analýzy

1. tradice využívání regulačních plánů

2. pokrytí území regulačními plány

3. pro jaký typ území jsou regulační plány zpracovávány povinně, nejčastěji

4. proces pořízení a schvalování plánů

5. standardizace a obsah plánů

6. vliv na povolovací procesy

7. nutnost zpracovat SEA pro regulační plány

Co jsme zjistili?

Analýza ukázala několik klíčových problémů, které brání efektivnějšímu využití regulačních plánů v ČR:

→ Hierarchie plánů: V Česku jsou všechny úrovně územních plánů závazné i pro stavebníky, což způsobuje zbytečně složitou administrativu. Například v Německu nebo Nizozemsku platí závaznost pouze pro nejnižší úroveň plánu, což je přehlednější a snazší na realizaci.

→ Obsah plánů: Povinný obsah českých regulačních plánů je často zbytečně obsáhlý. Inspirací může být Rakousko, kde se soustředí na klíčové prvky, jako jsou uliční čáry a výška zástavby, a zbytek nechávají na obcích.

→ Administrativa: Proces pořizování plánů je u nás zdlouhavý a komplikovaný. Zjednodušení by mohlo přinést omezení některých fází projednávání nebo jasně stanovené lhůty pro jednotlivé kroky. → Povinnost pořizování: Regulační plány v Česku nejsou povinné, což vede k jejich nízkému využití. Řešením by mohlo být zavedení povinnosti jejich pořízení pro určité typy území.

Doporučení na zlepšení

Tým ČKA na základě analýzy navrhl několik konkrétních kroků, jak regulační plány u nás zefektivnit. Patří mezi ně snížení administrativní zátěže, omezení povinného obsahu plánů nebo větší propojení mezi úrovněmi plánování. Klíčovým doporučením je také legislativní úprava, která by regulační plány více zakotvila v praxi a zjednodušila jejich pořizování.

Co dál?

Výsledky analýzy nyní slouží jako podklad pro další jednání s MMR a potenciální změny legislativy. Česká republika má možnost inspirovat se u sousedů a vytvořit systém územního plánování, který bude přehlednější, efektivnější a lépe využitelný pro obce, stavebníky i veřejnou správu.

Mgr. Eva Faltusová Právní oddělení ČKA

S celým zněním analýzy se můžete seznámit na: www.uur.cz/media/lkydralt/cka-analyza-rp-v-zahranici-2024-05-22-odborny-text.pdf

Městští architekti a rozvoj obcí

Česká komora architektů dlouhodobě zdůrazňuje význam městského architekta jako nepostradatelného článku profesionálního aparátu města či obce při jeho správě a rozvoji.

Městský architekt (MA) nesupluje práci politiků a nerozhoduje. Ale je odbornou oporou zastupitelstva a zajišťuje komplexní výkon služby architekta při rozvoji města či obce. Jedná se zejména o následující činnosti:

→ při vyhodnocování aktuálního stavu a připravovaných záměrů sleduje především hlediska urbanistická, architektonická, estetická a výtvarná;

→ v oblasti operativních činností konzultuje a zaujímá stanoviska k projekčně připravovaným aktivitám stavebníků a developerů;

→ v koncepční oblasti se podílí na zadávání a projednávání strategických a koncepčních dokumentů, které se týkají území města či obce;

→ spolu se zastupiteli hájí zájmy města či obce při projednávání nadřazené dokumentace širšího území (státu = PUR a kraje = ZUR) a územních plánů sousedních obcí;

→ iniciuje aktivní kroky města či obce k zlepšování prostředí a k dosažení a udržení spokojenosti, hrdosti a soudržnosti obyvatel (např. vypisování architektonických a urbanistických soutěží, zapojování veřejnosti do formulace vizí a strategií rozvoje, spolupráce s architektonickými školami, obnovení aktivního vztahu člověka a prostoru, ve kterém žije, apod.).

Seznam městských architektů viz www.cka.cz

Informativní brožura o funkci MA ke stažení: www.cka.cz/komora/tema-CKA/mestsky-architekt/ edice-mestsky-architekt.pdf

Městští architekti – potřeba osvěty směrem k samosprávám a sdílení zkušeností

Na půdě ČKA se 26. listopadu odehrál v pořadí druhý OTTA na téma městský architekt a výkon jeho funkce. Zájem ze strany architektonické obce předčil naše očekávání, v sále bylo 25 přítomných a dalších přibližně 40 bylo přihlášených online.

Před samotnou diskusí byly prezentovány výsledky ankety ČKA na dané téma, které se účastnilo 156 respondentů. Předseda PS Urbanismus jim za účast a všechny názory upřímně poděkoval.

Z ankety zaměřené na výkon MA vyplynulo hned několik diskusních témat jako např.: střet zájmů a možná hranice mezi plánováním a projektováním. Zda kodifikovat výkon funkce MA v řádech ČKA, nebo se soustředit na popis standardů výkonu MA, vzorové smlouvy pro samo-

Vydání

správy a propagaci příkladů dobré praxe. Dále se diskutovalo o tom, zda má být MA autorizován či ne, jakým způsobem šířit osvětu o funkci MA mezi samosprávy a dále tématika vzdělávání MA a sdílení zkušeností.

Střet zájmů, hranice mezi plánováním a projektováním

Střet zájmů je, zdá se, již nyní v PEŘ dostatečně kodifikován. V otázce plánování versus projektování MA panuje obecná shoda na tom, že je samozřejmé a žádoucí, aby MA činil koncepční, ověřovací a přípravné práce, které jsou potřebné v rámci strategických rozhodnutí, koncepčního hledání možností, příprav a ověřování správnosti zadání veřejných zakázek a architektonických soutěží. Dále se projevuje shoda na tom, že MA může činit i drobné intervence ve veřejném prostoru (mobiliář, drobné úpravy veřejných prostranství ad.). Nicméně se v debatě projevila skutečnost, že přesnou vše vymezující linii mezi plánováním (tedy koncepční činností MA) a projektováním není možné zodpovědně a s konečnou platností stanovit s ohledem na množství a bohatost forem výkonu funkce MA.

Podpora dobré praxe

Debata se tedy vedla dále na téma pozitivního působení na MA a samosprávy ve smyslu podpory a propagace dobré praxe, poukazování na výhody takové spolupráce a její možné formy a vytvoření standardů výkonu funkce MA a vzorové smlouvy MA se samosprávou.

Autorizace není nutná

Otázka potřebné autorizace pro výkon MA byla uzavřena s tím, že ji není možné, vhodné ani účelné vymáhat, ale pouze doporučit s tím, že budou samosprávy v rámci podpory ze strany ČKA upozorňovány na její výhody.

Osvěta samospráv, vzdělávání, sdílení zkušeností

Z ankety a diskuse vyplynul velký zájem o osvětu samosprávám, vzdělávání MA a sdílení zkušeností. ČKA se zamyslí, jakým způsobem se této tematiky nadále zhostit. V rámci osvěty samospráv se bude nadále snažit o spolupráci se SMO ČR a v rámci vzdělávání a sdílení zkušeností se zdá vhodná forma školení (tedy poptávané „nalejvárny“ pro MA) a dalších OTTA.

Za účast a příspěvky v diskusi všem účastníkům OTTA děkujeme.

Ing. arch. MgA. David Mateásko Předseda PS Urbanismus

Teze ČKA k územnímu plánování

Již v roce 2021 zpracovala PS Urbanismus ČKA dokument shrnující sedm hlavních tezí k územnímu plánování. Některé z nich se pomalu daří naplňovat. Připomínáme jejich znění:

Teze I: Posílení strategického aspektu územního plánování

Prosazujeme propojení strategického a územního plánování jako cestu k zefektivnění plánování území, například ve fázi zadání dokumentací a jejich změn.

Teze II: Změny v systému nástrojů územního plánování

Prosazujeme změnu právní povahy územně plánovací dokumentace (ÚPD) na úrovni kraje a obce. Územní plány obcí a krajů mají spolu se strategickými dokumenty plnit roli iniciačních a koordinačních nástrojů pro stanovení budoucího rozvoje území sídel i krajiny a výchozích podkladů pro dokumentace s podrobnou mírou regulace. Teprve dokumentace s podrobnější mírou regulace má sloužit pro rozhodování o umisťování a povolování staveb.

Teze III: Diferenciace územních plánů podle velikosti obce

ČKA prosazuje diferenciaci obsahu územních plánů i procesu jejich pořízení podle velikosti a významu sídel.

Teze IV: Posílení role samosprávy

Prosazujeme navrácení pořizování územně plánovací dokumentace zpět samosprávě krajů a obcí. Stát má plnit funkci legislativní, koordinační a kontrolní.

Teze V: Provázání územního plánování s ekonomickými nástroji

Komora prosazuje zavedení ekonomických nástrojů navázaných na ÚPD. Přenést přiměřenou část ekonomických nároků (nákladů) na veřejnou infrastrukturu územního rozvoje na stavebníky a změnou daňové politiky omezit spekulativní jednání vlastníků spočívající v neopodstatněných požadavcích na vymezování zastavitelných ploch či blokování jejich využití pro účel daný ÚPD.

Teze VI: Posílení postavení a odpovědnosti autorizované osoby

Komora zastává názor, že role architekta v územním plánování musí být posílena a že architekt v roli projektanta musí být rovnocenným partnerem zadavatele a pořizovatele. Architekt by měl být účasten přípravy ÚPD od jejího počátku, měl by vstupovat i do přípravy strategických dokumentů řešících územní rozvoj a sloužících jako podklad pro zadání. Zároveň musí projektant nést odpovědnost za výslednou podobu územně plánovací dokumentace.

Teze VII: Digitalizace a standardizace procesů

Digitalizaci zpracování ÚPD považuje ČKA za pozitivní a nevyhnutelný krok, který je příležitostí zjednodušit dokumentaci i procesy spojené s pořizováním a schvalování ÚPD. Digitalizace souvisí s jistou rozumnou mírou standardizace obsahu a struktury ÚPD, která ovšem umožní samosprávám a projektantům uplatnit specifické vyjadřovací prostředky a regulace reflektující ojedinělost a potřeby řešeného území.

Brožura s tezemi je ke stažení na bit.ly/3ZQDfCO

Kompletní teze jsou rovněž přetištěny v Bulletinu ČKA 3/2021, s. 13–15.

Územnímu plánování byl věnován celý Bulletin ČKA 1/2020, viz issuu.com/czechchamberofarchitects/ docs/cka-b-20_1-web

Revitalizace území Perla 01 v Ústí nad Orlicí (2016), příklad regulačního plánu, jehož zpracování navazuje na vítězný návrh urbanisticko-architektonické soutěže (2014)

Zpracovatel soutěžního návrhu i regulačního plánu:

Atelier MS plan, s. r. o., zastoupený Ing. arch. Michalem Šourkem

Nová Tepna Náchod: Cesta k moderní městské čtvrti

Před pár lety by si jen málokdo představil, že z areálu bývalé textilky Tepna, který byl dlouho synonymem pro nevyužitý potenciál a chátrající budovy, může vyrůst nová moderní čtvrť Náchoda.

Proces, který začal odvahou vedení města ke koupi této strategické lokality, nyní směřuje k vytvoření živého prostoru, který bude odpovídat požadavkům současnosti. Jak tento ambiciózní projekt vznikal a kam se ubírá?

Strategická akvizice –odvaha na začátku příběhu

V roce 2018 se městu Náchod podařilo získat klíčový pozemek o rozloze 2,5 ha v centru města za cenu 46 milionů Kč, čímž se otevřela cesta k jeho komplexnímu využití. Areál bývalé Tepny se po letech chátrání změnil v příležitost pro vytvoření nové městské čtvrti, která spojí bydlení, obchod a občanskou vybavenost. Starosta Jan Birke a tehdejší vedení města vyjednali odkup tohoto území, čímž se vyřešil dlouhotrvající problém chátrající lokality. Rozhodnutí přišlo v pravý čas – město získalo kontrolu nad lokalitou, kterou by jinak mohly ovládnout ryze komerční projekty, jako hypermarket či další průmyslové areály.

Zapojení veřejnosti a architektonická soutěž

První kroky směřovaly k určení toho, co si obyvatelé města přejí. Prostřednictvím dotazníků a veřejných setkání se ukázalo, že občané chtějí na místě bývalé Tepny především bydlení, dostatek parkovacích míst, obchody a veřejné prostranství. Tyto požadavky byly zásadní pro přípravu architektonické soutěže, která byla vyhlášena v roce 2021. Organizace soutěže si vyžádala pečlivou přípravu. Soutěžní podmínky byly sestavovány na základě analýz územního plánu, potřeb infrastruktury, historického kontextu místa i přání místních obyvatel. Porota, složená z renomovaných českých i zahraničních architektů, měla za úkol vybrat návrh, který bude nejlépe odpovídat potřebám města a zároveň nabídne dlouhodobě udržitelný koncept. Soutěž byla mezinárodní – mezi přihlášenými bylo 26 návrhů z měst, jako jsou Berlín, Moskva, Varšava či Barcelona.

Vítězný návrh a jeho potenciál

Vítězem soutěže se stal polský tým vedený Piotrem Personem. Jejich návrh vyniká promyšleným urbanistickým pojetím, kde se prolíná moderní architektura se zelení a efektivním využitím prostoru. Návrh umožňuje postupnou realizaci a harmonické začlenění nové čtvrti do stávajícího města. Zásadní je propojení s historickým centrem Náchoda i blízkost plánovaného obchvatu, což z lokality činí atraktivní místo nejen pro bydlení, ale i podnikání. Nová Tepna nabídne stovky bytů, které budou dostupné pro všechny generace. Jsme přesvědčeni, že tento projekt výrazně zvýší kvalitu života v Náchodě a nabídne prostor pro místní podnikatele.

Územní studie a další kroky

Po skončení architektonické soutěže (3/2021) byla zpracována územní studie, která určila detailní podobu nové čtvrti. Piotr Person a Wladka Kijewska byli autoři soutěžního návrhu. Jeho implementaci v našem prostředí, tedy zpracování územní studie, její projednání a finalizaci zajišťoval ARCHITEKT Ondřej Tuček, s. r. o. Studie předaná a zapsaná v dubnu 2024 obsahuje návrh rozložení jednotlivých funkcí, jako jsou obytné budovy, komerční prostory, veřejná prostranství, mateřská škola nebo parkovací místa. Důraz je kladen na hospodaření s vodou, energetickou efektivitu a udržitelnost.

Prvotní plány zahrnují výstavbu bytových domů s obchodními prostory v přízemí. V dalších etapách pak vzniknou školka, dům pro seniory, zastávky MHD a další veřejné budovy. Klíčové bude rozhodnout o způsobu, jakým město vybere investory pro realizaci jednotlivých staveb.

Význam pro město a jeho obyvatele

Projekt Nová Tepna představuje jedinečnou příležitost, jak zvýšit dostupnost bydlení v Náchodě, což je dlouhodobě jedním z klíčových problémů. Podle analýz by mohlo vzniknout až 400 nových bytů, což by výrazně přispělo k řešení poptávky po moderním a dostupném bydlení. Vedle bydlení projekt podpoří i místní podnikatele a ekonomiku. Komerční prostory v přízemí budov

poskytnou zázemí pro menší obchody a služby, které posílí lokální ekonomiku.

„Nová Tepna je symbolem odvahy a vizionářského přístupu. Ukazuje, že i menší město může realizovat projekt, který je srovnatelný s těmi v největších metropolích,“ říká starosta Jan Birke.

Výhled do budoucnosti

V současné době se zpracovává studie pro teplofikaci a návrh ostatních inženýrských sítí a jejich polohy v území Nové Tepny. Město Náchod hledá nejvhodnější model pro budoucí výstavbu, která je obvykle realizována ze soukromých zdrojů či developerskou cestou, případně formou financování obecního nebo družstevního bydlení.

Kompletní realizace čtvrti ovšem zabere více času, pravděpodobně desetiletí. Je však jasné, že Nová Tepna má potenciál stát se atraktivním místem pro život a podnikání a významně přispět k rozvoji Náchoda jako moderního města 21. století. Díky pečlivé přípravě a důrazu na udržitelnost se Nová Tepna může stát inspirací i pro další města, která se potýkají s nevyužitými lokalitami. Tento projekt ukazuje, že s odvahou, zapojením veřejnosti a mezinárodní spoluprací je možné vytvořit prostor, který odpovídá potřebám současnosti i budoucnosti.

Jan Čtvrtečka místostarosta Náchoda

Územní studie: www.mestonachod.cz/urad/vystavba/ nova-tepna

Původní zástavba území – Mautnerovy textilní závody v roce 1895, Náchod, pohled od Plhova

Foto: archiv A. Samka

Stav Mautnerových textilních závodů v roce 2010

Foto: archiv A. Samka

Nová Tepna Náchod, urbanistické řešení navazuje na vítězný návrh mezinárodní urbanisticko-architektonické soutěže v roce 2021, dokončení územní studie – březen 2024, vizualizace

Autoři: Piotr Person architekt / Wladka Kijewska, Piotr Person a ARCHITEKT Ondřej Tuček, s. r. o.

Sekce

Strana

Vydání

Výkres urbanistického řešení

Pohled na dešťovou zahradu podél hlavní sousedské ulice

Městský komunitní park – městské mokřady

Situace širších vztahů

Nové městské čtvrti v evropských městech

Co potřebujeme vědět o přípravě a realizaci nových čtvrtí v evropských městech, aby nám to pomohlo při přípravě podobných velkých projektů v Česku?

Odpověď jsem hledala mnoho let v praxi při navrhování nových částí měst, ale také v rámci doktorského výzkumu.

Můj výzkum byl zaměřen na nové čtvrti, vznikající při významných nádražích velkých evropských měst. Věřím – a v rámci přípravy nové obytné čtvrti Dvorce v Táboře se mi potvrzuje – že řada poznatků má univerzálnější platnost a může být tedy užitečná i v měřítku běžných českých měst.

Evropské případové studie

Wien Hauptbahnhof

Vídeňský „projekt století“ – zprůjezdnění a zkapacitnění vídeňského železničního uzlu díky výstavbě nového hlavního nádraží – doprovázela výstavba nové čtvrti (resp. vícero čtvrtí) o celkové rozloze 58 ha. Projekt, koncipovaný od konce osmdesátých let, intenzivně plánovaný od roku 2000 a realizovaný v letech 2007–2023, přinesl vlakové spojení regionálních center s letištěm, propojení jednotlivých druhů veřejné dopravy v rámci jednoho uzlu a výstavbu o objemu 1 224 000 m2 HPP. Převážně obchodní čtvrť Belvedere Quartier v bezprostřední blízkosti nádraží, obytné bloky, navazující na stávající část Sonnwendviertel v městské části Favoriten, a novou ambiciózní čtvrť Leben am Helmut Zilk park propojil nový sedmihektarový park, hlavní veřejnou vybavenost tvoří inovativní vzdělávací kampus.

London King’s Cross

Také londýnský projekt byl motivován přestavbou části železničního uzlu: vytvořením konečné stanice pro vysokorychlostní trať HS1 z Paříže a Bruselu. Kromě výstavby nadzemního terminálu na nádraží St. Pancras, rozšíření nádraží King’s Cross a přestavby podzemní sítě metra vyrůstá od roku 2007 na 27 ha brownfieldu, přiléhajícím k dvojici nádraží, zástavba o objemu 713 000 m2 HPP. Jde převážně o kancelářské a obchodní prostory s menším podílem bydlení. Čtvrť se pyšní řadou kulturních institucí a unikátní atmosférou na průsečíku umění a technologických inovací, prostředí je silně utvářeno historickými stavbami z dob největší slávy tohoto někdejšího multimodálního terminálu.

Co dělají jinak (a my bychom mohli taky)?

Ochota plánovat

Ochota novou čtvrť naplánovat – a nikoli jen úzce ve smyslu zpracování územně plánovacího dokumentu –stojí v prvopočátku všeho dění. Iniciace a usměrňování procesů, tvorba strategických partnerství, aplikace produktivních metod spolupráce a komunikace, které vedou k dohodě – to jsou jen některé aspekty plánování, oboru, ve kterém donedávna nebylo možné se na českých vysokých školách vůbec specializovat. Hlad po hledání funkčních postupů a mechanismů je ale celosvětový, a hezky ho ilustruje posun v odborné literatuře. Zatímco devadesátým a nultým letům dominoval výzkum, stavějící se k velkým projektům nových čtvrtí a priori kriticky, v posledním desetiletí autoři akceptovali jejich existenci a ptají se, jak to udělat, aby výsledky byly pokud možno udržitelné, spravedlivé a město z nich vyšlo o něco silnější.

Vytvoření plánovacích kapacit, schopných posunout projekty tohoto měřítka, vypadalo jinak v Londýně a jinak ve Vídni. V Londýně – kvůli způsobu rozdělení kompetencí mezi různé úrovně samosprávy a plánovacímu systému založenému na vyjednávání konkrétních podmínek zástavby – ležela tíha dojednání podmínek, za nichž bude uděleno povolení pro výstavbu celoměstsky významné čtvrti, na úřednících městské části. Váhová disproporce zde byla zcela evidentní. V případě King’s Cross se však podařilo plánovací odbor městské části mobilizovat a personálně posílit, do jeho čela se v kritických letech postavil uznávaný odborník přes plánování Peter Bishop. Ten na šest let intenzivního plánování a vyjednávání vzpomíná jako na „(…) pravděpodobně jedny z nejvíce vyčerpávajících debat nad developmentem vůbec“ (Bishop a Williams, 2016, s. 2). Počáteční fáze přípravy vídeňského projektu – organizace urbanistické soutěže a vyhotovení plánovací dokumentace – spadalo tradičně pod magistrátní odbor plánování. Pro navazující fáze přípravy území a realizace byl pod Ředitelstvím výstavby města (Stadtbaudirektion) založen tým projektového řízení, specializující se na rozvoj někdejších drážních pozemků – PWB (Projektleitung Wien Bahnareale). V čele celkové organizační struktury projektu Hlavního nádraží nicméně stáli zástupci železniční společnosti ÖBB Infrastruktur; a byly to především jejich plánovací postupy, které stály za neobvyklou rozpočtovou kázní i dodržením harmonogramu při výstavbě infrastruktury železniční i veřejné. Nehledě na plánovací kapacitu institucí u obou projektů vysvítá důležitost individuálních aktérů, kterým na projektu záleželo a kteří ho aktivně posouvali dále.

Velký projekt je zpravidla určitou anomálií v evropských systémech plánování, nastavených na postupný vývoj

relativně stabilizovaných území. Při vzniku nové čtvrti města spoléhají spíše než na územní plán jako takový na škálu dlouhodobě používaných nástrojů a zavedených – ale také často inovovaných – postupů. Ve Vídni tak zapojili kromě mnoha nástrojů podpory dostupného (a kvalitního) bydlení také metodu soutěžního dialogu, nástroje tzv. měkké obnovy – regenerace původního bytového fondu v měřítku čtvrtí, nebo decentralizované plánovací kanceláře, lokalizované v jednotlivých čtvrtích (GB*). I Londýn, resp. městská část Camden, využila zavedené nástroje podpory dostupného bydlení, uzavírala smlouvy s developery o podílu na investicích do veřejné vybavenosti nebo nasadila osvědčené postupy revitalizace sousedství při realizaci velkého projektu.

Management různorodosti

Při vzniku zcela nové čtvrti dochází k určité plánovací totalitě: veškeré stavby vznikají na základě jednoho plánu (přestože ho lze v čase měnit) a v horizontu několika málo let. I organicky se vyvíjející, tradiční městské čtvrti čelí fenoménům, jako je gentrifikace, vylidňování, rostoucí ceny bydlení. Ve čtvrtích nových, kde chybí rozmanitost stáří a vybavenosti budov nebo ekonomické síly obyvatel, je vznik živého a skutečně různorodého městského prostředí o to větší výzvou.

Dnes je zřejmé, že investice do nové čtvrti musí posílit město jako celek, tedy i konkrétní sousední čtvrti; abstraktní celkové HDP už není absolutní hodnotou ve chvíli, kdy kvůli fragmentaci (prostorové i sociální) město ztrácí soudržnost, prostupnost a zhoršuje se jeho bezpečí. Jaké nástroje managementu různorodosti byly u jednotlivých projektů aktivovány?

Skladba bytů z hlediska dostupnosti bývá v případě velkých projektů obzvláště sledovaným tématem. V obou zahraničních případech se podíl bytů v kategorii dostupného bydlení pohyboval kolem 40 %. Tématem však byla i typologická různorodost: v Londýně bylo tématem jednání množství a rozložení bytů pro velké rodiny. Rakouská metropole typicky poskytuje díky zacílení svých programů podpory bytové výstavby příležitost najít vyhovující formy bydlení i velmi specifickým skupinám uživatelů – od mezigeneračního bydlení a různých forem co-housingu přes Baugruppe, formovaných kolem určitého zájmu (hudba, cyklistika apod.), až po hybridní prostory pro bydlení i práci. Na rozdíl od bydlení ekonomická a velikostní zrnitost prostor pro práci nepodléhala ani v jednom případě žádné regulaci. Na King’s Cross se ukazuje, že určitý typ prostor (pro začínající podnikatele, start-upy, sdílené kanceláře) vzniká na univerzitách nebo je provozován městskou částí; přestože jde o místa pro ekonomickou vitalitu klíčová, pro soukromý sektor nebyla dostatečně zajímavá. Naopak nástroje pro regulaci či iniciaci využití parteru lze najít v obou zahraničních případech. Ve Vídni se pohybovaly od stanovení maximální rozlohy obchodní plochy přes kurátorský výběr nabídky služeb a obchodů v parteru v rámci soutěží stavebníků bytové výstavby až po aktivity Vídeňské obchodní komory nebo místní plánovací jednotky GB*, jež vytvářela příležitosti pro spolupráci mezi obchodníky. Na King’s Cross využil developer přímých pobídek, kdy lákal vytipované služby nabídkou finanční spoluúčasti na vybavení provozovny.

Wien Hauptbahnhof

Foto: archiv autorky

Etapizace

Velikost etapy nebo tempo výstavby zpravidla určí soukromý stavebník, resp. trh s nemovitostmi a jeho aktuální absorpce. Na městě či jiné veřejné korporaci v roli vlastníka pozemků potom leží požadavek připravovat pozemky k výstavbě v přiměřeném tempu, ale především si zodpovědět otázku, jak rozvrhnout výstavbu v rámci území a v čase. Stanovení postupu výstavby, tedy odkud začít rozvoj čtvrti a jak dál pokračovat, je zdánlivě rozhodnutím, které bude mít dopad na bezprostřední okolí po dobu výstavby, tedy během dalších 15–25 let. Ve skutečnosti se však v období výstavby-transformace zakládá mentální obraz budoucí čtvrti a vytváří se vazby mezi původní zástavbou a jejími obyvateli na jedné straně a novými sousedy na straně druhé. Hladký srůst původního a nového –fyzický, ale také sociální – při výstavbě nových čtvrtí je např. ve Vídni tak velkým tématem, že se mu naplno věnují kanceláře tzv. čtvrťového managementu (Stadtteilmanagement), zřizované při místních plánovacích kancelářích (GB*).

Sekce

Strana

Vydání

London King’s Cross

Foto: archiv autorky

Výběr z literatury:

1. BISHOP, Peter a Lesley WILLIAMS. Planning, Politics and City Making: A Case Study of King’s Cross. London: RIBA Publishing, 2016.

2. KAPOOR, Nitasha. King’s Cross: It’s a ‘treat space’ – somewhere special or a destination. The Developer [online]. London: Tweak, 2020, 25/08/19 [cit. 2023-07-23]. Dostupné z: www.thedeveloper.live/places/kings-cross-its-a-treat-space-somewhere-special-or-a-destination

3. SCHWAB, Andreas. Der lange Weg zum Hauptbahnhof und „seinem“ Stadtteil. In: Blog Stadtentwicklung: Ein Service der Stadt Wien [online]. Stadt Wien, 7. Oktober 2022 [cit. 2023-08-20]. Dostupné z: blog.stadtentwicklung.wien.gv.at/hauptbahnhof

4. TEMEL, Robert. Evaluierung der kooperativen Verfahren. In: Werkstattberichte Nr. 142, Stadtentwicklung Wien, 2014. ISBN 9783902576873.

Ve Vídni začala výstavba obestavováním volné strany stávajících (i když často rozšiřovaných) ulic; z hlediska náročnosti přípravy a nákladů na infrastrukturu šlo o příznivou variantu. Město se přibližovalo k budoucímu parku. Zároveň lze postupné rozšiřování stávající zástavby vidět jako staletími růstu měst ověřenou strategii. Ve středu území, v místě budoucího parku, se mezitím přelévaly skládky stavebního odpadu, materiálů a zeminy, čekající na znovuvyužití v jiné části nové čtvrti nebo na recyklaci. Ani v období vrcholící výstavby tak žádný pozemek neležel ladem, ale ani nebyl využitý pro dočasné kulturní či sportovní aktivity. Tento princip ekologického zařízení staveniště, při němž se šetří emise za dopravu materiálu, je ve Vídni zaveden ve formě místní směrnice a znám pod zkratkou RUMBA. V případě Londýna je vidět diametrálně odlišná strategie, otevírání území ze samého jeho středu. Jedním z prvních nájemců v území byla umělecká vysoká škola Central Saint Martins College, která se v roce 2011 nastěhovala do budovy někdejší sýpky na nábřeží Regent’s Canal. Hlavní severojižní osa veřejných prostranství, spojující obě nádraží a uměleckou školu, byla zároveň dokončena do finální podoby. Ulice a náměstí včetně mobiliáře se tak vinuly mezi vytyčenými parcelami okolního brownfieldu, posléze mezi staveništi, a návštěvníkům tak zprostředkovaly zážitek místa v jeho surové podobě a pomohly formovat představu o budoucí podobě území. Veřejné prostory navíc nebyly prázdné; kromě aktivit studentů-umělců společnost Argent cíleně vytvářela strategii oživování a zabydlování veřejných prostor tak, aby motivovala obyvatele okolních čtvrtí i cestující k návštěvě místa v samém počátku rozvoje.

Na projektu Vídeňského hlavního nádraží je vidět markantní posun v představě o tom, jak se dělá dobré město: rozdíly mezi dříve dokončenou čtvrtí Quartier Belvedere a nejnovější Leben a Helmut-Zilk Park jsou nejvíce patrné v dopravní koncepci, která se následně projevuje v kvalitě veřejných prostranství. Za současnými trendy v přípravě a realizaci nových čtvrtí se lze ve Vídni vypravit i do Seestadt Aspern nebo na právě připravované nádraží Nordwestbahnhof.

V Londýně je naopak King’s Cross vnímán jako v mnoha ohledech dosud nepřekonaný projekt. Vysokou urbánní kvalitu, slušný podíl dostupného bydlení nebo příkladnou správu veřejných prostranství se obdobným projektům, jakými byly v uplynulém období třeba Nine Elms nebo Battersea, nepodařilo zopakovat. Pozornost se nyní upírá k transformaci čtvrtí při londýnských stanicích druhé vysokorychlostní trati Londýn–Birmingham: projektům u terminálu Euston Road a „super-hubu“ Old Oak Common na západě města.

MSc. Arch. Kateřina Čechová, Ph.D.

Text vychází z disertační práce: ČECHOVÁ Kateřina. Nádraží jako nová centra měst. Poučení z Vídně a Londýna, Fakulta architektury ČVUT v Praze, 2023, s. 243–272. Dostupné z: dspace.cvut.cz/handle/10467/113330

Vysokorychlostní tratě v ČR

Vybudování vysokorychlostních tratí (VRT) je klíčovým projektem rozvoje dopravní infrastruktury v ČR. Přinese zcela jinou rychlost a dimenzi cestování v České republice. V souvislosti s nimi je však nezbytné hledat adekvátní strategické přístupy v jejich prosazování.

Krizové jevy, kterými si v pozdně moderní době procházíme, mohou být zdravým podnětem k adaptaci, přizpůsobení, celkové proměně. Kvalita a pružnost moderní společnosti se většinou vyhodnocuje právě podle toho, jak rychle a bezbolestně jsou takovéto úpravy možné. Jako podnět k adaptaci je tak třeba chápat neustále se zvyšující ceny energií, od počátku dvacátého století ohlašovaný „nástup Asie“ nebo probíhající změny klimatu. Takto matematicky počitatelné aspekty proměny dnešního světa doprovází, jsou jejich nedílnou součástí, změny sociální, kulturní.

Strategické projekty

Pro euroamerický kulturně civilizační okruh je pro vyrovnávání se krizovým jevům charakteristická nezbytnost otevřenosti, kritického uvažování, náročně budovaného společenského konsenzu. Autoritářské zkratky, jak je v úspěšnosti skokových progresí známe snad ve všech oborech z Číny, zde nemají místo. Jeden z mimořádně tvrdých nárazů, kterému jsme se v poměrně nedávné době museli přizpůsobit, souvisel počátkem sedmdesátých let s „ropným šokem“, tzv. dnem Kuvajtu. Došlo ke skokovému zdražení energií. Z pohledu „běžného života“ do té doby přirozený společenský pokrok, nastartovaný s obnovou světa po druhé světové válce, přestal být samozřejmý. Teoretici architektury (M. Hays) mluví o tom, že od té doby bylo najednou realitu nutno daleko náročněji a komplikovaněji konstruovat, projektovat, prověřovat. V českém prostředí bylo vyrovnávání se s cenami energií ztlumeno, odloženo díky fungování tehdejšího společenství socialistického bloku – RVHP (Radě vzájemné hospodářské pomoci). Dnešní skokové změny jsou s těmi z počátku šedesátých let neporovnatelně větší.

Prověřování našeho strategického uvažování přípravou infrastruktury vysokorychlostních tratí

V českém prostředí se dnes centrálně řízené koncepty prosazují obtížně. Vyspělá společnost dává signály, které ji, pokud jsou správně zpracovány, dokážou obohatit ve všech rovinách jejího rozvoje. Stali jsme se standardní demokracií, kde je vždy třeba obratné komunikace s veřejností, učíme se participaci, hledáme a vytváříme konsenzus.

Pro české prostředí představuje propojením s okolními státy systémem vysokorychlostních tratí klíčový pro-

jekt. Ze strategického pohledu nejde pouze o dopravní upgrade řešící přetíženost evropských leteckých linek. Souvisejícím úkolem by pro nás mělo být zhodnocení naší centrální polohy v Evropě – tedy nejen doprava a energetická vedení v liniích kolejí. Ptáme se, co by měla správná strategie, která by se měla stát podstatným úběžníkem našeho směřování, splňovat, aby odolala neustále se proměňujícím hodnotovým horizontům?

Koncept práce s územím

Limity atypické, strategicky transformační práce s územím jsme do všech důsledků nahlédli na severu Čech při rozvrhování kompletního odchodu od uhlí na rozloze přes tisíc kilometrů čtverečních před několika lety. Autor článku byl v té době vedoucí oficiální pracovní skupiny krajského architekta Ústeckého kraje (viz publikace O. Beneš: Práce pro Ústecký kraj. Architektura, urbanismus, krajina. Verzone 2024. ISBN 978-80-87971-62-8).

V Ústeckém kraji jsme připravovali dlouho očekáváné začleňování posttěžebních území okolí jezera Milada do struktury krajiny a osídlení. V jeden okamžik krajský odbor Územního plánování zadával dle stavebního zákona územní studii krajiny (vysoutěženou jako veřejnou zakázku) a zároveň jsme pod patronací PKÚ (Palivového kombinátu Ústí) připravovali mezinárodní soutěž dle regulí ČKA. Na jedné straně tedy standardní administrativní postup věnovaný bezprostřednímu okolí jezera, na druhé straně využití mezinárodních zkušeností špičkových týmů hledající nejprve začlenění jezera a jeho okolí do celkových souvislostí kraje. Tedy práci s transformačním územím adekvátně počátku jednadvacátého století. Matěj Čunát s Eliškou Málkovou v Bulletinu ČKA 2/2020 na s. 12 popsali v článku „Co dokáže regionální plán“ přístup k problematice územních problémů velkých měřítek na základě zkušeností především z Belgie, Holandska a New Yorku. Problematice územního plánování a ZÚR se podrobně věnuje Bulletin ČKA 1/2020, kde jsou mimo jiné na s. 72 popsány možnosti ve vztahu k jezeru Milada. K plánování krajiny viz text Kláry Salzmann a Evy Jeníkové v Bulletinu ČKA 1/2021.

Přístup k budoucnosti jezera Milada upoutal celospolečenskou pozornost. Vlastní jezero má rozměry cca

3,5 × 0,8 km a širší řešené území, které se v rámci soutěže podařilo prosadit, mělo rozlohu několika stovek kilometrů čtverečních. Vítězný tým na svém návrhu dále pracuje.

Strategická rozhodnutí ať odchodu od uhlí, nebo plánování evropské infrastruktury jsou v kompetenci centrálního plánování. Pojmenovávání konkrétních problémů žitého světa v daných lokalitách a hledání řešení, konkrétních adaptačních opatření, je na jednotlivých samosprávách. Očekávat profesionální vhled na realizaci VRT od jednotlivých obcí Podřipska ale prostě nejde. Zásady územního rozvoje (ZUR) nebo územní plány zde pro ně nejsou víc než definicí okrajových podmínek. Problémy žitého světa a prostředí je třeba nejdříve umět uchopit a rozpoznat, aby s nimi vůbec

Strana Vydání

Vysokorychlostní tratě v ČR, schéma. V řadě evropských zemí jsou vysokorychlostní tratě součástí běžného života již desítky let. Po vysokorychlostní trati by měl vlak jezdit rychlostí 320 km/h. Páteřní síť VRT propojí celou republiku, odlehčí stávajícím tratím a umožní rozvoj regionální dopravy. Trať by měla mít respekt k městu i krajině, být šetrně zasazená do přírody i okolní zástavby. Oproti automobilové dopravě se dosáhne až 7× nižší spotřeby energie a tvorby CO2. Minimálně 75 % obyvatel by mělo mít přístup k rychlé železnici do 20 minut. První ucelený úsek by měl vzniknout do 10 let.

mohlo být pracováno, aby mohly být rozvíjeny. Pokud pod Krušnými horami posttěžební problematiku má řešit TCÚK (Transformační centrum Ústeckého kraje), města mají své Kanceláře architekta, obecní a městské architekty, obce podél VRT se na Podřipsku spojily do sdružení (viz vrtczech.cz/koridor-d8) a začaly hledat také adekvátně proaktivní přístup.

Vysokorychlostní trať v oblasti Podřipska

O VRT severně od Prahy, směrem na Drážďany, se dlouhodobě uvažuje jako o úseku, který by mohl být realizován mezi prvními. Obce Podřipska se s ohledem na svou negativní zkušenost při přípravě jiné liniové stavby, dálnice D8, mohly rovnou obracet na právníky. Problematický tam není pouze úsek, kde D8 prochází Středohořím, ale i její průchod okolo ikonické hory Říp. Obce na Podřipsku nejprve oslovily Kláru Salzmann, která byla předsedkyní poroty soutěže na okolí jezera Milada, koncepčně a ve velkých měřítcích uvažující krajinářku. Ta oslovila mne a postupně jsme začali dávat dohromady odborný tým. Shodou okolností jsme právě v té době řešili související problémy navazující na soutěž na území okolo Milady, regionálního plánování, nebo celkovou problematiku Ústeckého kraje.

I díky přebírání zkušeností s regionálním plánováním v Belgii a Holandsku (viz výše zmiňovaný text v Bulletinu) se nám podařilo se na Podřipsku nejprve soustředit na obsah a komplexní cíle, kterých jsme chtěli dosáhnout. Neskončili jsme tak hned na začátku, že je to celé příliš komplikované a že to nejde. Vytvořili jsme tým, kde jsme zpracovali zadání. Úvod – krajina pro vysokorychlostní trať napsala doc. Ing. arch. Milena Hauserová, CSc., typologii řešeného území a přírodovědný přístup RNDr. Jiří Sádlo, CSc., krajinu Ing. Klára Salzmann, Ph.D., a Ing. Mgr. Eva Jeníková, vodu Ing. Vít Rous, urbanismus Ing. arch. Veronika Šindlerová, Ph.D., socioekonomické přínosy a rizika Ing. arch. Vít Řezáč, dopravu Ing. Milan Ptáček, participaci Ing. Tomáš Rákos. Zadání se nám podařilo koncentrovat do čitelných dvaceti stránek (k dispozici na architekturakrajeustecka.blogspot.com/2022/03/jak-na-vrt-02. html). V úvodním textu jsem ještě srozumitelně popsal problémy v krajině a území, kudy má infrastrukturní liniová stavba VRT vést. Na jedné straně totiž máme precizní technické plánování VRT, s velmi jasně definovanými technickými zákonitostmi, ale na straně druhé nemáme obdobně kvalitně a precizně analyzované a definované území, osídlení, jejich hodnoty a potenciály. Kvalita přístupu projekce VRT neodpovídá kvalitě přístupu ke krajině a osídlení, kterým má být infrastruktura VRT servisem. Naším hlavním cílem bylo v zadání podrobně strukturovat a popsat, co a jak je třeba v území řešit. To vše, abychom hodnoty úze-

mí, které mají být infrastrukturou obsluhovány, mohli dlouhodobě rozvíjet.

S naším zadáním jsme měli úspěch i na ministerstvu dopravy. Před dvěma lety poskytlo středočeskému kraji na realizaci plánu podle námi koncipovaného zadání deset milionů korun. Investice do realizace proaktivního přístupu.

Participace

Nedílnou součástí celého procesu je cíleně designovaná participace. Už od samého začátku jsme pro tuto činnost získali Tomáše Rákose. Sdružení Koridor D8 na participaci, realizovanou i zcela po vlastní ose, získalo prostředky z Norských fondů. Došlo tak i k mezinárodnímu sdílení zkušeností. Participace není chápána jako následné implementování již technicky hotového, ale je to proces, který musí přípravu VRT doprovázet od samého počátku, který posiluje zodpovědnost a samostatnost samospráv. Rozvíjeli jsme i úvahy ve spolupráci s pražským IPR zřídit nejen pro potřeby VRT samostatnou participační jednotku na půdě středočeské samosprávy.

Další postup obcí Podřipska

Pro regionální (krajinný) plán Podřipska v rozsahu území cca 35 × 35 kilometrů se podařilo získat prostředky, není ale stále vyhráno. Náš přístup je z pohledu standardních procesů tak atypický, že bylo vždy nutno vše podrobně a důsledně připravit, aby bylo vůbec co úředně administrovat.

Námi koncipované zadání krajinného plánu požadovalo v souvislosti s VRT řešit rozlehlé území v několika měřítcích. Aby podklad měl v území adekvátní relevanci, byl tzv. neopominutelným, nejprve jsme vše připravili

jako zadání územní studie krajiny. Naše požadavky se však do standardů takto koncipovaného podkladu nevešly. Ve spolupráci s odborem územního plánování se nakonec podařilo sepsat zadání až na druhý pokus. Vyloučili jsme nejmenší měřítko v těsné vazbě na VRT. To by si nechaly zpracovat obce samostatně. Pro Mnetěš pod Řípem takovýto podklad s koncepty krajinných terénních úprav již zpracovalo studio Taktiky.

Od samého počátku je činnost Koridoru D8 Podřipsko motivována požadavky drobných samospráv. Samospráv, kterým vadily zavedené jednostranné postupy, a které hledaly metody srovnatelné s těmi, které

Problémová mapa – Podřipsko – hlavní problémy území po vložení VRT dle aktuálních technických podkladů. Situace zároveň zobrazuje základní koncepční možnosti práce s krajinou a osídlením, které je nezbytné důsledně prověřovat s cílem v maximální možné míře eliminovat a kompenzovat negativní vlivy.

Autor problémových map: Ondřej Beneš

Celkový pohled na řešené území Podřipska od západu (růžově vyznačena hora Říp, tmavě zelené šipky – nejvýraznější linie krajiny podél plánované trasy VRT, černě dálnice D8, oranžově linie elektrického vysokého napětí, červeně nejproblematičtější kolize současných, ale i budoucích infrastrukturních staveb VRT s krajinou, žlutě je podél trati vyznačeno území, kdy linie VRT prochází rovinatou, nebo jen mírně zvlněnou krajinou – zde by měl být kladen důraz na nalézání a podporu charakteristických silných stránek krajiny ve velkém měřítku, stejně jako v menším měřítku vytváření krajinářských opatření pro kompenzaci vlivu VRT v bezprostřední blízkosti obcí).

Sekce

Strana

Vydání

Závěr

vnímáme jako zavedenou praxi na západ od našich hranic. Mimořádné úsilí a hybatelem ze strany obcí je Martin Klečka, předseda sdružení Koridoru D8, občan Mnetěše. Sdružení v tento okamžik zastřešuje více než třicet pět obcí.

Ani s takto motivovanými sdruženými samosprávami to není vždy úplně jednoduché, stále ověřují, jestli cesta zvolená před několika lety vede skutečně směrem, který je pro ně vhodný. Expertní činnost vždy hradily obce. V současnosti jsme ve fázi spolupráce na přípravě výběrového řízení na zpracovatele územní studie. Pro potřeby samospráv zpracováváme podklad, a to vždy po jednotlivých ucelených lokalitách, klastrech, zahrnujících vždy jen malý kus krajiny s několika obcemi podél VRT. Podrobně popisujeme slabé a silné stránky krajiny, potenciály i metody a způsoby, které by bylo vhodné pro kvalitní začlenění VRT do krajiny prověřit. To vše textem, grafikou, zákresy, vizualizacemi. Podklad bude k dispozici na webu sdružení Koridoru D8 a pomůže obcím ve všech fázích přípravy VRT i s jejich rozvojem. To vše proaktivně, metodicky, zodpovědně. Dokumentací EIA počínaje, vlastní technickou dokumentací liniové stavby konče.

Terminál Roudnice nad Labem VRT, architektonická soutěž 2021

Autoři vítězného návrhu: Rusina Frei, s. r. o., Martin Rusina, Martin Frei, Petr Tej, Jakub Finger, Josef Filip, Gabriela Sládečková, Jiří Valenta, spolupráce Matěj Hoffman

Celkovým přístupem kombinujícím regionální plánování s široce a profesionálně designovanou participací vyvažujeme a doplňujeme pragmaticky projektovanou trasu VRT. Pokoušíme se vytvářet metodu umožňující prosazovat důležité projekty adekvátně dnešním strategickým potřebám a požadavkům.

doc. Ing. arch. Ondřej Beneš, Ph.D. Pedagog FA ČVUT v Praze člen participativního procesu VRT na Podřipsku

Sdružení obcí Podřipska – www.koridord8.cz

Terminál Jihlava VRT, architektonická soutěž, 2023

Autoři vítězného návrhu: AREP-AREP ARCHITECTES-MONOM, Igor Hobza, Michal Bernart, Gaël Desveaux, Fabienne Couvert, Philippe Han, JeanLuc Marin, Julien Dallot, Ondřej Hejda, Jitka Rumlová, Jakub Vašek, spolupráce Alistair Lenczner

Terminál Praha-východ VRT, architektonická soutěž, 2020

Autoři vítězného návrhu: MP + ov Nehvizdy 2020 v zastoupení METROPROJEKT Praha, a. s., Jiří Opočenský, Štěpán Valouch, Petr Malinovský, Petr Vyskočil, spolupráce Pavel Burian, Jaroslav Vala

Poptávková doprava: Budoucnost veřejné dopravy

Veřejná doprava je na rozcestí – buď pojede dál v zajetých kolejích a riskuje kolaps kvůli stále se zvyšujícím nákladům na provoz, nebo projde výraznou inovací a zefektivněním.

Chytrá poptávková doprava ukazuje cestu, jak v regionech ušetřit miliony korun z veřejných rozpočtů a cestujícím přitom nabídnout rychlejší, flexibilnější a komfortnější způsob přepravy. Zároveň významně pomáhá řešit strukturální problémy a brzdy v rozvoji regionů, jako je tzv. dopravní chudoba. Česká firma Citya je průkopníkem poptávkové dopravy v Česku, kde má už osm aktivních provozů.

Co je poptávková doprava

Poptávková doprava je model veřejné přepravy, který nahrazuje pevné jízdní řády a stanovené trasy systémem založeným na chytrých technologiích a aktuálních potřebách cestujících. Člověk vytáhne telefon s aplikací a do pár minut je na cestě do cíle v klimatizovaném mikrobusu. Cesty si může plánovat i 24 hodin dopředu a mikrobus má prostor na kočárek nebo vozík. Odpadá objíždění nevyužívaných zastávek velkokapacitními autobusy a s tím obrovské náklady pro veřejné rozpočty. Pro cestující zase odpadá nutnost přizpůsobovat se časům v jízdních řádech, poptávková doprava se přizpůsobuje jejich potřebám. Tento systém je v některých zemích běžnou praxí. Například v Dánsku přepraví ročně přes pět milionů cestujících, a to zejména v oblastech, kde by klasická autobusová doprava nebyla ekonomicky ani organizačně efektivní.

Jak funguje její zavádění

Každý provoz začínáme detailní dopravní analýzou. Snažíme se pochopit potřeby obyvatel v konkrétní oblasti, zjistit, kolik lidí zde žije, jaké je jejich dopravní chování a kde se nacházejí klíčová místa, jako jsou školy, zdravotnická zařízení nebo pracoviště. Na základě těchto dat vytváříme simulace, které ukazují, jak by mohl systém fungovat, kolik lidí bychom dokázali přepravit, jaké by byly náklady na provoz a jaké přínosy by to mělo pro místní komunitu. Po schválení návrhu přecházíme ve spolupráci se samosprávou k implementaci – to zahrnuje školení řidičů, zajištění vozového parku, vytvoření rezervačních systémů a informování veřejnosti o nové dopravní službě.

Výhody poptávkové dopravy

Jednou z největších výhod tohoto systému je jeho flexibilita a dostupnost. Podle výzkumu Institutu

2050 ohrožuje až 150 tisíc českých domácností tzv. dopravní chudoba, tedy výrazné omezení dostupnosti služeb, práce, sociálního života nebo lékařské péče ať už z důvodu vysoké finanční náročnosti cestování autem nebo nedostupnosti možností veřejné dopravy. Poptávková doprava proto nabízí cestu k výraznému růstu kvality života lidí zejména v odlehlých oblastech. Další výhodou je efektivita. Poptávková doprava minimalizuje prázdné jízdy autobusů, což vede k výrazným úsporám. Tento model umožňuje lépe využít veřejné finance a investovat ušetřené prostředky například do rozvoje infrastruktury, zdravotní péče nebo školství. Zároveň má poptávková doprava pozitivní vliv na životní prostředí. Menší počet vozidel a optimalizované trasy znamenají nižší emise CO2, což je zásadní přínos v době, kdy se klade velký důraz na udržitelnost a ekologii.

Příklady úspěšné implementace

V České republice zavedla poptávkovou dopravu společnost CITYA například v Říčanech u Prahy, kde systém funguje již dva roky. V Pardubickém kraji byla spuštěna služba, která propojuje okolní obce a řeší přepravu obyvatel na klíčové spoje. V Libereckém a Olomouckém kraji se nedávno spustily podobné projekty, které ukazují, že tento model má potenciál stát se standardem. Zajímavý projekt vzniká také ve spolupráci s Českými drahami, které testují využití poptávkové dopravy k doplnění vlakových spojů. Mimo Evropu připravuje CITYA pilotní projekt v El Pasu v Texasu, kde bude zajišťovat přepravu studentů po univerzitním kampusu. S firmou spolupracují také individuální města, jako je Moravská Třebová či Bystřice.

Pohled do budoucna

Poptávková doprava má potenciál zásadně změnit veřejnou přepravu nejen v Česku, ale i ve světě. S rostoucím důrazem na udržitelnost a efektivitu se stává atraktivní alternativou pro města, obce i regiony, které hledají způsoby, jak zlepšit dostupnost dopravy a zároveň snížit náklady. Tento model představuje cestu k moderní a ekologické dopravě, která se přizpůsobuje potřebám lidí a zlepšuje kvalitu jejich života. Poptávková doprava není jen technologická novinka – je to krok k lepší budoucnosti pro nás všechny.

Ondřej Chlupáček Citya mobility, s. r. o.

Aktivní mobilita a územní plánování

Rozvoj území, navrhování infrastruktury, úpravy veřejného prostoru či krajiny jsou relativně složité procesy, které souvisejí s celou řadou oborů a témat. Téma pohybu samotného člověka by v nich ale mělo být zahrnuto vždy, plnohodnotně a od počátku – v opačném případě zpravidla dochází k fixaci či vytváření bariér, komplikací a problémů, které jsou později řešitelné obtížně nebo vůbec. Je pozoruhodné, jak často a zásadně tato zdánlivě samozřejmá věc v procesech rozvoje území selhává.

Základní principy přístupu

Pěší a cyklistická (bezmotorová) infrastruktura se má navrhovat komplexně všude v rámci území adekvátně charakteru místa – nejen pro uspokojování stávající poptávky tam, kde se již více lidí pohybuje pěšky či na kole, ale také pro vytváření nabídky tam, kde je v současnosti bezmotorový provoz minimální, zpravidla právě s ohledem na nevyhovující podmínky. Ty jsou téměř vždy dané kombinací fyzické neprostupnosti území (nepřekonatelnými bariérami liniovými či plošnými) a nebezpečností, případně „jen“ nedůstojností a nekomfortem jediných prostupných vazeb (téměř výhradně s ohledem na způsob řešení automobilového provozu). Veškerá opatření plně fungují při odstranění většího kritického množství bariér a problémových míst v rámci širšího území nebo delší trasy. Realizace konkrétního dílčího opatření nebo úseku tak má nezastupitelný význam pro dlouhodobější postupné zlepšování podmínek v území, i když nutně nevede k okamžitému výraznému nárůstu intenzity užívání, pokud další problémy v území přetrvávají.

Pro zajištění plnohodnotných a rovnocenných podmínek pro bezmotorový pohyb v území bohužel stále neexistuje závazný funkční systémový koncepční přístup ve všech fázích přípravy libovolných urbanistických či dopravních projektů, který je přitom potřebný již od počátečního definování záměru a tvorby zadání. O to důležitější je se o něj alespoň snažit. Koncepci pěšího a cyklistického pohybu je vhodné řešit komplexně jako celek (včetně zajišťování bezbariérovosti apod.), optimálně i v kontextu širší koncepce veřejných prostranství, dopravy, urbanismu a krajiny. Vždy se jedná o hledání rovnováhy a kompromisu mezi ideálním stavem a realitou, resp. mezi jednotlivými funkcemi prostoru, druhy dopravy a finančními prostředky. Podmínky pro bezmotorový provoz však nemají být neřešeny vůbec nebo jen částečně, resp. opožděně či dodatečně a zcela podřízeně všemu ostatnímu, jak se velmi často děje mj. i na úrovni územního a urbanistického rozvoje.

Metodika a návrh koncepce

Z hlediska cyklistického provozu a jeho zohledňování na úrovni územního plánování je žádoucí vycházet zejména z technických podmínek Ministerstva dopravy TP 179 „Navrhování komunikací pro cyklisty“. V kapitole 2 je na pěti stranách velmi stručně strukturovaně popsán základní doporučený koncepční přístup k navrhování cyklistické infrastruktury, který vychází přímo z uživatelských požadavků. Pomocí tzv. provozně-prostorových charakterů pak definuje základní principy toho, jak a kde vymezovat potřebný prostor a jeho charakter již na úrovni vytváření struktury území (urbanismus, síť veřejných prostranství), a jaká opatření jsou pak následně ve větším detailu spíše vhodná či nevhodná (detail veřejných prostranství, návrh komunikace).

Je ideální, pokud pro dané místo, resp. území (obce, města, mikroregionu atd.) existuje aktuální celková koncepce, která v souladu s TP 179 aplikuje obecné modelové principy na tyto konkrétní lokality a propojení a lze ji snadno použít jako vstupní podklad. Koncepce může být vypracována jako samostatný dokument nebo součást širší koncepce, např. generelu (bezmotorové) dopravy či veřejných prostranství. Tam, kde konkrétní podrobnější koncepce zpracována není nebo je zastaralá, je nezbytné ji alespoň rámcově v souladu s TP 179 zpracovat. Při další práci je pak klíčová vzájemná interakce při navrhování celku a detailu – z širších prostorových souvislostí se odvíjejí požadavky na princip řešení konkrétního místa, zároveň dané možnosti konkrétního místa ovlivňují návrh řešení širších prostorových vztahů.

Z hlediska pěšího pohybu je na úrovni územního plánování podstatná část požadavků obdobná, resp. shodná s cyklistickým provozem (vymezení koridorů chráněných tras a vazeb). Ve větším detailu pak zejména větší města postupně definují kvalitativní požadavky, které jdou nad rámec „utilitárního minima“ dle ČSN. Například v hlavním městě Praze vznikl v roce 2014 Manuál tvorby veřejných prostranství, na který před dvěma lety navázala Strategie a Standardy aktivní mobility – ty definují pražské (nad)standardy kvality dle významu daného místa a vazby, aktuálně se k nim zpracovávají podrobná vzorová řešení. Pro kontext –u významných pěších a cyklistických tras a propojení to mj. znamená významný prostorový nárok, například dánský jednosměrný cyklopás potřebuje obdobný prostor jako běžný jízdní pruh pro automobily.

Územní plán

Při tvorbě územních plánů je žádoucí zahrnutí cyklistické dopravy a rekreace do celkové koncepce rozvoje území v závazné části, adekvátně podrobnosti a měřítku daného plánu. V části odůvodnění je pak vhodné

podrobněji koncepci rozvést a vysvětlit, včetně dalších grafických vyobrazení apod.

V závazné výkresové části (zpravidla hlavním či dopravním výkresu) je nezbytné zahrnutí systému základních (chráněných) tras a významných pěších a cyklistických propojení a vazeb, které mají dopad do tvorby samotné prostorové struktury území. Vhodné může být případné vyobrazení též těch tras, vazeb a propojení, které mají výrazný dopad do tvorby provozně-prostorového uspořádání jen na úrovni veřejných prostranství a komunikací.

V závazné textové části je nezbytný alespoň stručný popis regulativu chráněných tras, propojení a vazeb vyobrazených ve výkresové části, dle kontextu mohou být vhodné též podrobnější principy a zásady řešení pro jednotlivé komunikace a funkční plochy. V případě dostatečně přesně a vymahatelně definovaných potřebných požadavků (např. na zřizování cyklistických opatření na významných komunikacích) není nutné ani vhodné jejich další samostatné vyobrazení ve výkresové části (grafické informace by byly zbytečně dublovány).

Provozně-prostorové charaktery dle technických podmínek Ministerstva dopravy TP 179 (Navrhování komunikací pro cyklisty), kapitola 2 (Prostorová koncepce)

Územní a urbanistické studie, regulační plány

Obdobně jako v případě územních plánů je nutné k řešení cyklistické dopravy přistupovat i při tvorbě podrobnější územně plánovací dokumentace –územních studií, regulačních plánů apod. Zde se definují nejen základní charaktery a vymezení koridorů a prostranství, ale také se řeší a vyobrazují i konkrétní opatření včetně přiměřeného detailu pro zajištění jejich prostorových nároků, jelikož oproti územnímu plánu jdou tyto dokumenty do větší podrobnosti. Klíčové je zejména zajištění nezbytného dostatečného prostoru pro pěší a cyklistickou infrastrukturu v dalších stupních přípravy (volba z více možných variant opatření může proběhnout až později).

Co lze ovlivnit z pozice architekta a urbanisty

Bohužel podstatná část územních plánů, územních nebo urbanistických studií v Česku řeší bezmotorovou dopravu a prostupnost území nedostatečně, případně ji (zejména v případě cyklodopravy) neřeší vůbec. O mnoho lépe na tom nebývají ani mnohé projekty rekonstrukcí či nových veřejných prostranství a dopravních staveb.

Velmi často platí – stále je na řešení pěšího a cyklistického pohybu moc brzy a pak už je pozdě. Neustále dochází k opakování chybných řešení, protože „se to tak dělá“. Zpravidla se zafixuje podoba zástavby a dle kontextu v nějaké podobě také řešení komunikací z hlediska požadavků automobilového provozu. „Ono se to tam pak (nějak) vejde.“ – ne, nevejde. Pak to jednoduše nefunguje nebo funguje špatně, ale již to není možné napravit, protože dané parcely jsou soukromé, zastavěné, u křižovatek a křížení bývá v detailu potřeba ještě více místa pro auta a související zařízení, se kterými se ve zjednodušených idealizovaných představách

Základní provozně-prostorové charaktery, které definují tři základní ideální charaktery a principy řešení cyklistické infrastruktury v dané vazbě. Zejména významné chráněné („zelené“) vazby a trasy jsou důležité i na úrovni územního plánování – například pro zajištění 10 m širokého koridoru pro veřejné pěší a cyklistické propojení (přes rozvojové území či stavbu pro motorovou dopravu včetně dopadů do parcelace)

Základní provozně-prostorové charaktery včetně jejich doplňkových kombinací, které zohledňují případnou nutnost kompromisního řešení oproti teoreticky ideálnímu základnímu charakteru pro danou vazbu.

Orientační volba konkrétních opatření a dopravních režimů pro dané provozněprostorové charaktery tras a vazeb, která ve větší podrobnosti navazuje na zvolenou základní koncepci území v dalších stupních projekční přípravy – například samostatné pro pěší a cyklistické propojení může být zejména v jednom z režimů stezky či zóny apod. s vyloučením běžného motorového provozu

Sekce

Strana

Vydání

nepočítalo, apod. A pokud se jedná o zastavěné území (zejména s vyšší přidanou hodnotou a pestrou vlastnickou strukturou), je to stav definitivní na generace dopředu.

Z pozice zpracovatele koncepčního materiálu nastavujícího pravidla v území jsou přitom možnosti ovlivnit jeho budoucí podobu a fungování významné a zásadní. Spoluutváří základní regulační rámec území – vymezení veřejných prostranství, zejména rozhraní veřejného a soukromého vlastnictví, uličních a stavebních čar, šířky uličních profilů s dopady do parcelace a provázanost sítě veřejně prostupných tras a propojení. Při respektování alespoň základních principů uvedených výše a v TP 179 lze docílit mnohem lepšího win-win řešení i v případě, pokud na tom objednatel nemá z jakéhokoliv důvodu aktivní zájem. Pokud se tedy budou architekti, resp. urbanisté ve své roli aktivněji snažit plnohodnotně zohledňovat téma pohybu člověka v řešeném území (obdobně jako řeší např. estetiku, kompozici, majetkoprávní vztahy či koeficienty a metry čtvereční zastavěné plochy), pomůže to všem v současnosti i vzdálenější budoucnosti.

Ing. arch. Tomáš Cach dopravní urbanista se zaměřením na bezmotorovou dopravu

Ke stažení – Technické podmínky Ministerstva dopravy TP 179 včetně brožury v PDF (Navrhování komunikací pro cyklisty), viz pjpk.cz / md.gov.cz/Dokumenty/ Strategie/Mobilita/Cyklodoprava/TP-179-%E2%80%93-Navrhovani-komunikaci-pro-cyklisty

V rámci rozvoje území není žádoucí snaha vodit cyklisty, ale nabízet co nejlepší podmínky pro jízdu na kole.

Plnohodnotná bezmotorová infrastruktura vyžaduje prostor –jednosměrný dánský cyklopás má srovnatelné prostorové nároky jako jízdní pruh pro auta a v případě vytváření nové regulace ulic je nutné to od počátku návrhu zohlednit.

Příklad zbytečného vytvoření nové bariéry pro chodce a cyklisty přetnutím historické cesty stavbou dálnice a zóny logistických center – pokud by příslušný územní plán řešil ochranu prostupnosti rozvojového území včetně klíčové bezmotorové chráněné trasy namísto potvrzování turistické značky ve stabilizovaném klidovém území, mohla být dnes situace při vynaložení srovnatelných veřejných i soukromých prostředků výrazně odlišná.

Trasy chráněné bezmotorové infrastruktury samy o sobě spoluvytváří síť veřejných prostranství a v nejvyšším odděleném standardu mají relativně velké prostorové nároky, které je nutné v rámci rozvoje území zohlednit – příklad Vršovické drážní promenády na zrušené dvoukolejné trati se samostatným pásem pro jízdu na kole a na bruslích (4,0 m) a pro chůzi (3,2 m) s oddělujícím proužkem zeleně (0,8 m)

Deset let soutěžní přehlídky Urbanistický projekt roku

Do jubilejního 10. ročníku soutěžní přehlídky Urbanistický projekt roku 2024 se přihlásilo 15 projektů z 8 regionů České republiky. Soutěž je vypsána na podporu realizace kvalitních územních i regulačních plánů, územních studií i koncepčních řešení měst, obcí i krajiny. Obdobný počet projektů se hlásí do soutěže každoročně.

Soutěž vypisuje tradičně Nadace pro rozvoj architektury a stavitelství, spolu s Ministerstvem pro místní rozvoj, Asociací pro urbanismus a územní plánování ČR, Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě a Českým svazem stavebních inženýrů a s podporou Ministerstva průmyslu a obchodu, Agentury pro standardizaci a Národního centra stavebnictví 4.0.

Cílem soutěže je seznámit nejširší odbornou i laickou veřejnost s důležitostí územního plánování. Projekty ukazují velmi vysokou úroveň zpracování, velký rozsah, hloubku a široký záběr řešení jednotlivých lokalit.

Výsledky všech ročníků soutěže Urbanistický projekt roku viz www.stavbaroku.cz

Urbanistický projekt roku 2024: Proměna ulic Bohumínská, Frýdecká, Ostrava – celkový pohled (vizualizace)

Autoři: AFRY CZ, s. r. o. (Martina Holubová, Eva Pavlíková, roz. Svobodová, Jiří Lávic)

Zadavatel: Statutární město Ostrava

Urbanistický projekt roku 2023: Územní studie jižních svahů jezera Most. Nadhled ze západu. Studie řeší rozsáhlé rekultivované území o rozloze 180 ha po původním historickém městě Most, zároveň staví na rekreačním potenciálu jezera a okolní krajiny.

Autoři: gogolák + grasse

Zadavatel: Statutární město Most

Urbanistický projekt roku 2022: Jiráskovo náměstí v Kolíně, vítězný návrh urbanisticko-architektonické soutěže.

Autoři: Verónica Gallego Sotelo, Ondřej Fabián

Zadavatel: Město Kolín

Urbanistický projekt roku 2021 – Urbanistická studie nové městské čtvrti Bohdalec – Slatiny – brownfield Strašnice. Nadhled ze severozápadu

Autoři: ARCHTEAM PROJEKTOVÁ KANCELÁŘ, s. r. o. + RadaArchitekti, s. r. o. / Pavel Rada, Milan Rak, Alena Režná, Martina Řehořová

Zadavatel: Statutární město Brno

Sekce

Strana

Vydání

Co je zájem obce

Ve středu 4. 12. 2024 se na akademické půdě Fakulty architektury ČVUT uskutečnila studentská vědecká konference, na níž se sešli zástupci samospráv českých měst a obcí se svými městskými architekty, instituty a kancelářemi architektury města se zástupci ministerstev, České komory architektů, stavebního byznysu, akademického sektoru i spolků a profesionálů z oblasti stavebnictví a vystavěného prostředí. Společným tématem konference byla reflexe Politiky architektury a stavební kultury České republiky (PASK).

Konferenci Politiky architektury 24 – zájem obce uspořádal Ústav urbanismu FA ČVUT ve spolupráci s Ústavem krajinářské architektury a partnerem České centrum pro architekturu, z. s. Konference proběhla pod záštitou ministra pro místní rozvoj Petra Kulhánka, náměstka primátora hlavního města Prahy Petra Hlaváčka a České komory architektů, díky podpoře grantového programu SVK ČVUT a fondu PRAK ČKA. Politiky architektury a stavební kultury slouží v řadě evropských zemí jako strategický rámec pro správu a vytváření vystavěného prostředí. Jsou návodem pro rozhodování v území a nástrojem pro naplňování nejzásadnějších cílů. V českém prostředí tomu tak není, PASK je bohužel devět let po svém prvním vydání stále málo známým a formálně naplňovaným dokumentem s malým dopadem. Politiky architektury v naší zemi i v Evropě byly předmětem předchozích tří konferencí FA ČVUT v cyklu Politika architektury v letech 2017–2019. V letošním, čtvrtém ročníku obnoveného cyklu jsme se zaměřili na úroveň místních a regionálních politik a položili jsme zúčastněným aktérům otázku:

Co je to zájem obce?

Pod tlakem proměny vystavěného prostředí nejsou jen statisícové metropole, ale také malé obce a města se stovkami nebo tisíci obyvateli, které zpravidla nedisponují vlastními odbornými institucemi pro koncepci a rozvoj jako největší česká města. Jak se s tímto tlakem vyrovnávají, co očekávají od profesionálů, jakou roli jim v procesech správy svěřeného území přisuzuje stavební právo?

Vzali jsme vážně výzvu PASK k podpoře vzniku místních a regionálních politik architektury a stavební kultury a hledali jsme v debatě profesionálů v oblasti vystavěného prostředí se zástupci územních samospráv, zejména těch v extrémní poloze velmi atraktivních území, odpovědi na aktuální otázky. Formou mapování znalostí a výzkumů, příkladů řešení konfliktů a naplňování konkrétních potřeb a strategií s dopadem na území jsme zkoumali, jakým aktuálním výzvám obce čelí, jaké mají prostředky k jejich řešení a jaké jsou nebo budou jejich Politiky architektury.

Formální přístup ke strategickým plánům

Dopolední blok konference zdůraznil v rekapitulaci dosavadních zkušeností obecnou bolest našich strategií: formální přístup k jejich vytváření brání jejich následnému využívání jako nástroje pro identifikaci a pojmenování problémů a formování, posilování a zkvalitňování nástrojů pro naplňování cílů. Příkladem může být například stav českého územního plánování a přístup k jeho „reformě 2030“: vytvořili jsme si velmi složitý systém plánování, a stále se zabýváme dalším nastavováním procesu, aniž bychom se zajímali o jeho výsledek. Nevíme přesně, proč plánujeme, kdo je zákazníkem celého procesu a zda je výsledný plán skutečně pracovním nástrojem obce, anebo spíše překážkou v naplňování jejích potřeb.

Teorie urbánní ekonomie

Lukáš Makovský z University of Reading představil ve své key note přednášce základy teorie urbánní ekonomie pro chování měst a vytváření ekonomické rovnováhy v jejich specifických podmínkách. Ty následně aplikoval na způsoby regulace negativních externalit, například rostoucí zátěže území vlivem turismu. Pro omezení negativních jevů a nalezení společensky přínosné rovnováhy jsou mnohem vhodnější nepřímé (obvykle fiskální) nástroje regulace. V naší zemi se však spoléháme spíše na přímé regulační nástroje. Rozdělení kompetencí v duálním systému státní správy nástroje samosprávy k řešení zájmů a potřeb ještě dále limituje, takže se nabízí otázka, kdo vlastně hájí zájem kvalitní stavební kultury a komplexní kvality prostředí.

Politika krajiny

Odpolední blok přinesl přehled souvisejících výzkumů, týkajících se nástrojů, strategií a řešení problémů v oblasti zastavěného území i krajin. Důležitým podnětem pro meziresortní a mezioborovou spolupráci je příprava Politiky krajiny, na kterou má navázat metodika krajinného plánu a příprava nového nástroje krajinného plánování. Příležitostí a nutným předpokladem úspěchu je úzké propojení s reformou územního plánování 2030 a zapojení ekonomiky a developmentu území do přípravy plánovacích nástrojů.

Kanceláře architekta města

Příklady využívání neformálních a měkkých formálních nástrojů správy území, vycházejících hlavně ze znalosti, podpory a vyhodnocování přístupů pro vytváření vystavěného prostředí, přinesli zúčastnění architekti obcí, měst a kanceláří „KAM“ spolu se svými starostkami a starosty. Závěrečná hodinová debata patřila reflexi konference z pohledu malých obcí ve velmi atraktivním území.

Nástroje obcí jsou omezené

Závěry konference potvrdily předpoklad, že nástroje našich samospráv pro řešení aktuálních výzev a trendů jsou slabé a omezené. Jejich komplexní nastavení je ale těžko odvalitelný balvan, „wicked problem“, který nyní neumíme vyřešit. Nezbývá než si poradit s tím, co máme k dispozici. Není toho nakonec tak málo, jak by se mohlo zdát. Konkrétní přístupy přiblížíme ve sborníku z konference v průběhu roku 2025. Konference naplnila cíl obnovení dialogu aktérů péče o vystavěné prostředí a mapování aktuálního stavu znalostí a přístupů pro vytváření kvalitní stavební kultury. Zahájila cestu k přípravě lokálních a regionálních politik architektury, a také k příští aktualizaci celostátní PASK. Klíčem k úspěchu je spolupráce. Proto se těšíme na pracovní meziroční setkávání i jejich shrnutí na Politikách architektury 2025.

Politika architektury a stavební kultury ČR (PASK) je vládní nelegislativní strategický dokument, vydaný poprvé v roce 2015. Aktualizaci PASK schválila vláda ČR v lednu 2023. Zařadili jsme se tak k evropským zemím, které používají obdobné strategické dokumenty v druhé nebo už několikáté generaci. Smyslem Politik, vydávaných obvykle v anglickém překladu jako Architecture Policy, v německy mluvících zemích jako Baukultur, je vytvoření rámce nástrojů pro podporu a zvyšování kvality vystavěného prostředí. Obecným dokumentem celoevropského významu je Davoská deklarace 2018 – Za vysoce kvalitní stavební kulturu v Evropě, přijatá na konferenci ministrů kultury ve švýcarském Davosu v roce 2018. Odborný český překlad deklarace byl vydán Ústavem urbanismu ČVUT při příležitosti letošní konference.

M. A. Martin Kloda autorizovaný architekt a doktorand Ústavu urbanismu FA ČVUT

www.fa.cvut.cz/cs/vyzkum-a-spoluprace/konference/89034-politiky-architektury

Politika architektury a stavební kultury

České republiky A ktualizace 2022

Průběžné plnění cílů a opatření PASK ze strany ČKA

Česká komora architektů vnímá Politiku architektury a stavební kultury (PASK) jako klíčový dokument týkající se péče o kvalitní vystavěné prostředí v České republice. Vzhledem k tomu, že právě komplexní vnímání prostředí, tedy vzájemné působení staveb, jejich vztah ke stávajícím architektonickým a urbanistickým hodnotám, jejich vliv na krajinu a další, považujeme za jedno z klíčových poslání ČKA, nechceme, aby cíle a opatření deklarované v PASK zůstaly pouze „na papíře“, a proto v rámci svých možností, resp. kapacitního zajištění a finančních prostředků, dlouhodobě vyvíjíme aktivitu k jejich naplňování.

Níže uvádíme opatření, kterým se jednotlivé pracovní skupiny (PS) ČKA věnují. Zároveň se všech bodů týká poznámka a prosba o další spolupráci a větší součinnost ze strany státu, resp. příslušných orgánů veřejné správy. Opatření, za něž má zodpovědnost ČKA, jsou zvýrazněna. Plné znění dokumentu obsahující veškerá opatření viz www.cka.cz

Současně si dovolujeme podat i návrhy na další opatření týkající se zejména spolupráce s Národní sportovní agenturou.

Ing. arch. Petr Lešek, Ph.D. 2. místopředseda ČKA

Téma 1 – Uspořádání krajiny a sídel

Cíl 1.1 Pozitivně ovlivňovat vývoj sídelní struktury.

Opatření 1.1.1

Vyhodnocovat stav a vývoj sídelní struktury České republiky v celostátních územně analytických podkladech.

→ Zodpovědnost: MMR

→ Za ČKA řeší: PS urbanismus – rádi poskytneme zpětnou vazbu.

Cíl 1.2 Stanovit, chránit a rozvíjet dlouhodobou urbanistickou koncepci sídel zahrnující mj. jejich funkční, plošné i prostorové uspořádání, vycházející ze specifických charakteristik území.

Opatření 1.2.1

Koordinovat dokumenty strategického a územního plánování.

→ Zodpovědnost: veřejná správa na úrovni krajů a obcí

→ Za ČKA řeší: PS urbanismus připomínkuje celostátní strategické dokumenty a snaží se o uplatnění témat vystavěného prostředí – rádi poskytneme zpětnou vazbu.

Opatření 1.2.2

V jednotlivých sídlech, zejména pak ve městech, stanovit v územním plánu dlouhodobě platnou urbanistickou koncepci, vycházející mimo jiné z role sídla v sídelní struktuře, z respektování hodnot okolní krajiny i významu sídelní zeleně, urbanistických hodnot a charakteru prostředí, pestrosti a rozmanitosti prostředí, ze sledování bezpečnosti a zdraví obyvatel a ekonomické prosperity.

→ Zodpovědnost: veřejná správa na úrovni obcí

→ Za ČKA řeší: PS urbanismus – rádi poskytneme zpětnou vazbu a příklady dobré praxe.

Opatření 1.2.3

Podpořit aktivní pozemkovou a majetkovou politiku obcí a měst (strategie nakládání s majetkem, pronájmu, prodeje a nákupu nových ploch a budov), zejména pomocí poradenství a sdílení dobré praxe.

→ Zodpovědnost: veřejná správa na úrovni krajů a obcí

→ Za ČKA řeší: PS urbanismus – díky síti městských architektů budeme rádi sdílet příklady dobré praxe.

Cíl 1.3 Minimalizovat nepřiměřené a nevhodné rozrůstání sídel do okolní krajiny. Zajistit důsledné využívání zastavěného území prostřednictvím cílené revitalizace opuštěných a zanedbaných zastavěných ploch, ale i jednotlivých nevyužívaných staveb. Opatření 1.3.1 Při návrhu ÚP efektivně využívat především rezervy zastavěného území (zejména transformační plochy) a omezovat rozrůstání sídel do krajiny a zábory zemědělské půdy. Toto opatření uplatňovat s přihlédnutím k lokálním specifikům a aplikovat ho jak pro využití obytné, tak i průmyslové a logistické.

→ Zodpovědnost: veřejná správa na úrovni krajů a obcí

→ Za ČKA řeší: PS urbanismus – rádi poskytneme zpětnou vazbu a příklady dobré praxe.

Opatření 1.3.2

Podporovat revitalizace opuštěných a zanedbaných zastavěných ploch (po ukončené průmyslové a zemědělské výrobě a těžbě surovin, opuštěných vojenských areálů apod.) s cílem motivovat stavebníky a investory (včetně obcí) k jejich obnově a novému využití, včetně případného nestavebního využití. Zvážit možnost finanční podpory pro tyto plochy.

→ Zodpovědnost: MMR

→ Za ČKA řeší: PS urbanismus – věnujeme se tématu brownfieldů, účastníme se konferencí s příspěvky, máme texty k tématu na svém webu, komentujeme dotační tituly a díky síti městských architektů můžeme zprostředkovat příklady dobré praxe.

Opatření 1.3.3

Podporovat projekty dočasného využití nevyužívaných ploch a budov, zejména prostřednictvím sdílení dobré praxe.

→ Zodpovědnost: ČKA, ČKAIT

→ Za ČKA řeší: PS urbanismus, PS udržitelnost, PS památková péče –věnujeme se tématu brownfieldů, účastníme se konferencí s příspěvky, máme texty k tématu na svém webu, komentujeme dotační tituly a díky síti městských architektů můžeme zprostředkovat příklady dobré praxe s ohledem na toto specifické zaměření.

Cíl 1.4 V sídlech zajistit přiměřenou dostupnost kvalitní, udržitelné a vhodně umístěné veřejné infrastruktury, včetně odpovídajících parametrů.

Opatření 1.4.1

V ÚAP analyzovat dostupnost zařízení veřejné infrastruktury. Poznatky o nevyhovující dostupnosti aplikovat při formulaci problémů k řešení v příslušných ÚAP a dále zohlednit v územně plánovací dokumentaci. Zohlednit spolupráci sídel při využití zařízení občanského vybavení.

→ Zodpovědnost: veřejná správa na úrovni obcí

→ Za ČKA řeší: PS urbanismus – rádi poskytneme zpětnou vazbu.

Opatření 1.4.2

V územně plánovací dokumentaci prosazovat polyfunkční využití městských center (Davoská deklarace).

→ Zodpovědnost: veřejná správa na úrovni obcí

→ Za ČKA řeší: PS urbanismus – rádi poskytneme zpětnou vazbu.

Opatření 1.4.3

Koordinovat rozvoj obslužných center nadmístního významu z úrovně kraje.

→ Zodpovědnost: veřejná správa na úrovni obcí

→ Za ČKA řeší: PS urbanismus – rádi poskytneme zpětnou vazbu.

Opatření 1.4.4

Podporovat kvalitně a komplexně připravené investice do zelené infrastruktury v sídlech a její údržbu.

→ Zodpovědnost: veřejná správa na úrovni krajů obcí

→ Za ČKA řeší: PS krajinářská architektura – připravujeme revidované standardy výkonů krajinářských architektů – ZI; komentujeme dotační tituly a díky sítí městských architektů jsme připraveni sdílet příklady dobré praxe.

Cíl 1.5 Při obnově a tvorbě krajiny posílit plánování, zejména důsledně využívat územně plánovací dokumentace, územně plánovací podklady i pozemkové úpravy.

Opatření 1.5.1

Důsledně koordinovat územně plánovací dokumentace a pozemkové úpravy.

→ Zodpovědnost: Ministerstvo zemědělství

→ Za ČKA řeší: PS urbanismus, PS krajinářská architektura – iniciovali jsme jednání s Pozemkovým úřadem o komplexním řešení pozemkových úprav, nejen z utilitárně technických důvodů; bez odezvy.

Opatření 1.5.2

Zpracovat metodický pokyn pro koncepci uspořádání krajiny v územním plánu.

→ Zodpovědnost: MMR

→ Za ČKA řeší: PS krajinářská architektura – rádi poskytneme zpětnou vazbu.

Opatření 1.5.3 Při tvorbě územně plánovacích dokumentací a územních studií na všech správních úrovních důsledně řešit krajinu včetně vazby na vymezování nových zastavitelných ploch.

→ Zodpovědnost: MMR, veřejná správa na úrovni krajů a obcí

→ Za ČKA řeší: PS krajinářská architektura – připravujeme revidované standardy výkonů krajinářských architektů – začlenění krajiny do územního plánování, díky síti městských architektů jsme připraveni sdílet příklady dobré praxe.

Téma 2 – Veřejná prostranství

Cíl 2.1 Zajistit dostatečnou vybavenost území vhodnými veřejnými prostranstvími, jejich snadnou dostupnost a vzájemné propojení.

Opatření 2.1.1

Identifikovat hodnoty, využití, funkčnost a dostupnost veřejných prostranství v ÚAP. Závěry hodnocení veřejných prostranství v ÚAP promítat do zadání a návrhu územně plánovacích dokumentací.

→ Zodpovědnost: veřejná správa na úrovni obcí

→ Za ČKA řeší: PS urbanismus – rádi poskytneme zpětnou vazbu.

Opatření 2.1.2

Při tvorbě ÚP, případně územních studií, strukturovat a hierarchizovat systém veřejných prostranství a ploch zelené infrastruktury v sídlech.

→ Zodpovědnost: veřejná správa na úrovni obcí

→ Za ČKA řeší: PS urbanismus, PS krajinářská architektura – rádi poskytneme zpětnou vazbu a díky síti městských architektů příklady dobré praxe.

Opatření 2.1.3

Využívat územní studie pro prověření systémů veřejných prostranství, systémů sídelní zeleně a jejich konkrétního řešení.

→ Zodpovědnost: veřejná správa na úrovni obcí

→ Za ČKA řeší: PS urbanismus, PS krajinářská architektura – rádi poskytneme zpětnou vazbu a díky síti městských architektů příklady dobré praxe.

Opatření 2.1.4

Využívat regulační plány pro stabilizaci návrhu parcelace zastavitelných ploch s vymezením veřejných prostranství. Prosazovat v nich adekvátní využití a měřítko objektů obklopujících veřejná prostranství, dbát na respektování charakteru lokality.

→ Zodpovědnost: veřejná správa na úrovni obcí

→ Za ČKA řeší: PS urbanismus – rádi poskytneme zpětnou vazbu.

Opatření 2.1.5

Parcelaci zastavitelných ploch řešit na základě komplexního návrhu s vymezením veřejných prostranství, nepřipustit jejich využití po částech bez celkové koncepce řešení.

→ Zodpovědnost: veřejná správa na úrovni obcí

→ Pozn. ČKA: PS urbanismus – nemáme kompetenci řešit, nutno metodicky vést stavební úřady a orgány územního plánování, aby nepřipustily účelové dělení pozemků.

Opatření 2.1.6

Nástroji územního plánování zamezovat vzniku souborů budov, které znemožňují prostupnost území.

→ Zodpovědnost: veřejná správa na úrovni obcí

→ Za ČKA řeší: PS urbanismus – rádi poskytneme zpětnou vazbu.

Cíl 2.2 Plánovat veřejná prostranství komplexně.

Opatření 2.2.1

Vypisovat architektonicko-urbanistické soutěže na významná veřejná prostranství financovaná z veřejných rozpočtů.

→ Zodpovědnost: veřejná správa na úrovni obcí

→ Za ČKA řeší: PS soutěže – rádi poskytneme zpětnou vazbu a díky síti městských architektů a databázi soutěží příklady dobré praxe.

Opatření 2.2.2

Podporovat kvalitní výtvarné realizace ve veřejném prostoru s výběrem pomocí výtvarných či architektonicko-výtvarných soutěží.

→ Zodpovědnost: veřejná správa na úrovni obcí

→ Za ČKA řeší: PS soutěže – rádi poskytneme zpětnou vazbu a díky síti městských architektů a databázi soutěží příklady dobré praxe.

Opatření 2.2.3

V návrzích veřejných prostranství zajistit jejich komplexní řešení, včetně dopravní, technické a zelené infrastruktury. Podporovat multioborové týmy zpracovatelů (architekt, krajinářský architekt, dopravní inženýr, vodohospodář, památkář, výtvarník apod.).

→ Zodpovědnost: veřejná správa na úrovni obcí

→ Za ČKA řeší: PS urbanismus, PS krajinářská architektura, PS památková péče – rádi poskytneme zpětnou vazbu a díky síti městských architektů a databázi soutěží i příklady dobré praxe; připomínkujeme dotační tituly na veřejná prostranství.

Opatření 2.2.4

Zlepšit péči o stávající veřejná prostranství, podpořit jejich úpravy a kultivaci, zapojovat při tom veřejnost včetně dětí a mládeže.

→ Zodpovědnost: veřejná správa na úrovni obcí

→ Za ČKA řeší: PS urbanismus, PS krajinářská architektura, PS vzdělávání – připravujeme revidované standardy výkonů krajinářských architektů – management a údržba.

Opatření 2.2.5

Připravit celostátní koncepci podpory veřejných prostranství vhodných pro různé aktivity, hru a odpočinek s ohledem na všechny věkové skupiny.

→ Zodpovědnost: MŠMT

→ Za ČKA řeší: PS urbanismus, PS krajinářská architektura, PS vzdělávání – snažíme se toto téma prosazovat v připomínkách k dotačním titulům na veřejné prostory.

Opatření 2.2.6

Podporovat veřejná prostranství vhodná pro všechny věkové skupiny, zejména pro děti, mládež a seniory.

Podporovat integraci hry a prostorů pro hru jako nedílnou součást veřejných prostor. Podporovat integraci relaxačních a cvičebních prvků. Podporovat využívání areálů škol i mimo školní čas.

→ Zodpovědnost: veřejná správa na úrovni krajů a obcí

→ Za ČKA řeší: PS urbanismus, PS krajinářská architektura, PS vzdělávání – organizujeme semináře Fórum krajinářské architektury, kde se témata probírají a školí a představují se příklady dobré praxe; rádi poskytneme zpětnou vazbu a díky síti městských architektů a databázi soutěží příklady dobré praxe; připomínkujeme dotační tituly na veřejná prostranství.

Opatření 2.2.7

V dotačních programech podporovat udržitelnost úprav stávajících hřišť, případně doplnění nových herních prvků. Zabránit dotacím na zdravotně závadné materiály.

→ Zodpovědnost: veřejná správa na úrovni krajů a obcí

→ Za ČKA řeší: PS udržitelnost, PS legislativa, PS vzdělávání – připomínkujeme dotační tituly na veřejná prostranství.

Opatření 2.2.8

Prosazovat regulaci reklamy (vizuální smog) a světelných zdrojů ve veřejném prostoru.

→ Zodpovědnost: veřejná správa na úrovni krajů a obcí

→ Za ČKA řeší: PS urbanismus, PS památková péče – díky městským/ obecním a krajským architektům disponujeme širokou databází zkušeností a můžeme pomoci ji sdílet.

Cíl 2.3 Zvýšit péči o veřejná prostranství jako hlavní prvek ovlivňující celkovou kvalitu prostředí.

Opatření 2.3.1

Prověřit potřebu úpravy předpisů pro stavbu komunikací, které v rámci veřejných prostranství využívají zejména pěší a cyklisté.

→ Zodpovědnost: Ministerstvo dopravy

→ Za ČKA řeší: PS urbanismus, PS krajinářská architektura – rádi poskytneme zpětnou vazbu.

Opatření 2.3.3

V normě o ochranných pásmech technických sítí zohlednit zelenou infrastrukturu.

→ Zodpovědnost: MPO

→ Za ČKA řeší: PS krajinářská architektura – rádi poskytneme zpětnou vazbu.

Téma 3 – Začlenění staveb do prostředí

Cíl 3.1 Zajistit návaznost nových staveb na charakter a strukturu hodnotné stávající zástavby, respektovat a rozvíjet kulturní, přírodní a stavební dědictví i hodnoty krajiny.

Opatření 3.1.1

Zpracovat metodiku na standardizaci nástrojů prostorové regulace v územním a regulačním plánu.

→ Zodpovědnost: MMR

→ Za ČKA řeší: PS urbanismus – rádi poskytneme zpětnou vazbu.

Opatření 3.1.2

Podpořit zpracování a využívání regulačních plánů včetně případné dotační podpory jejich zpracování.

→ Zodpovědnost: MMR, veřejná správa na úrovni krajů a obcí

→ Za ČKA řeší: PS urbanismus – rádi poskytneme zpětnou vazbu.

Opatření 3.1.3

Provést analýzu, zda a která ustanovení právních předpisů a které normové požadavky ovlivňující parametry nových staveb neumožňují jejich

vhodné začlenění do stávajícího prostředí a případně navrhnout jejich možnou úpravu.

→ Zodpovědnost: Hlavní město Praha

→ Pozn. ČKA: PS urbanismus – nemáme lidskou ani finanční kapacitu k provedení takové analýzy.

Cíl 3.2 Chránit a posilovat charakter prvků tvořících lokální, celoměstskou či regionální identitu a podporovat ráz prostředí a jedinečnost daného místa.

Opatření 3.2.1

Podporovat pomocí sdílení dobré praxe zachování regionálního charakteru prostředí včetně regionální architektury, a současně podporovat zachování a využití tradiční venkovské zástavby včetně drobných sakrálních staveb.

→ Zodpovědnost: MMR, veřejná správa na úrovni krajů a obcí

→ Za ČKA řeší: PS urbanismus, PS památková péče – rádi poskytneme zpětnou vazbu a díky síti městských architektů a databázi soutěží i příklady dobré praxe; podporujeme regionální aktivity ze svého fondu PRAK.

Opatření 3.2.2

Podporovat užívání lokálních stavebních technik a materiálů (včetně materiálů s malou uhlíkovou stopou). Upravit příslušné normy, aby umožňovaly inovace (např. novelizovat protipožární předpisy pro dřevostavby).

→ Zodpovědnost: MPO

→ Za ČKA řeší: PS udržitelnost – s tímto záměrem komentujeme státní strategické materiály a legislativu (např. transpozici EPBD); účastníme se podpory dřevostaveb vystoupeními na konferencích a sdílením zahraničních zkušeností.

Téma 4 – Zadávání zakázek a dotace

Cíl 4.1 Při zadávání zakázek usilovat o co nejvyšší kvalitu jejich plnění.

Opatření 4.1.1

Zajistit, aby při výběrových řízeních na územně plánovací a projektovou činnost (včetně krajinářských úprav) byla hlavním kritériem výběru kvalita. Cena za územně plánovací a projektové práce by neměla být jediným nebo hlavním kritériem, a to ani u zakázek malého rozsahu.

→ Zodpovědnost: veřejná správa na úrovni krajů a obcí

→ Za ČKA řeší: PS soutěže – propagujeme architektonické soutěže a poskytujeme k nim bezplatné konzultace; rádi poskytneme zpětnou vazbu a díky síti městských architektů a databázi soutěží i příklady dobré praxe; připomínkujeme dotační tituly na veřejná prostranství.

Opatření 4.1.2

Zpracovat metodiku využívání systému Design and Build (společné zadání na projekt a realizaci) u veřejných zakázek ve stavebnictví, včetně určení, kdy je vhodné tento systém využít.

→ Zodpovědnost: ČKA, ČKAIT

→ Za ČKA řeší: PS soutěže – konzultovali jsme architektonické soutěže administrované metodou D&B; k tématu D&B máme zpracovanou prezentaci, kterou jsme představili na setkání zadavatelů veřejných zakázek.

Opatření 4.1.3

Zpracovat metodiku, která by umožnila stanovit kromě pořizovacích nákladů i náklady na provoz (včetně energetické náročnosti), údržbu a dekonstrukci stavby. Připravit návrh systému získávání a využití základních dat o ekonomice realizace, provozu a údržby staveb financovaných z veřejných prostředků.

→ Zodpovědnost: MPO

→ Za ČKA řeší: PS udržitelnost – máme zájem účastnit se implementace EPBD IV, která se tématu týká.

Opatření 4.1.4

Podporovat sdílení zkušeností, propagaci výsledků a publikování informací o veřejných zakázkách financovaných z veřejných rozpočtů.

→ Zodpovědnost: MMR

→ Za ČKA řeší: PS soutěže – rádi poskytneme zpětnou vazbu a díky síti městských architektů, České ceně za architekturu a databázi architektonických soutěží i příklady dobré praxe.

Opatření 4.1.5

V zadávacích řízeních preferovat při hodnocení celkové náklady životního cyklu stavby.

→ Zodpovědnost: veřejná správa na úrovni krajů a obcí

→ Za ČKA řeší: PS soutěže, PS udržitelnost – v architektonických soutěžích doporučujeme posuzovat celkové náklady životního cyklu stavby; k tématu cirkularity ve stavebnictví jsme zorganizovali seminář a účastnili se odborných setkání k tématu; ČKA s ČKAIT doporučují vytvoření vzorové smlouvy na zpracování projektové dokumentace.

Cíl 4.2 Využívat architektonické soutěže při přípravě staveb financovaných z veřejných rozpočtů.

Opatření 4.2.1

Při přípravě významných budov financovaných z veřejných rozpočtů se doporučuje přednostně využívat architektonické soutěže.

→ Zodpovědnost: veřejná správa na úrovni krajů a obcí

→ Za ČKA řeší: PS soutěže – oslovujeme veřejné zadavatele a doporučujeme jim architektonickou soutěž; v tomto smyslu také komentujeme dotační tituly.

Cíl 4.3 V dotacích dbát na kvalitu vystavěného prostředí.

Opatření 4.3.1

Provázat hodnocení kvality staveb s vybranými dotačními programy a při tvorbě programových dokumentací zahrnout kvalitu mezi hodnoticí kritéria.

→ Zodpovědnost: MMR, MPO, MŽP, MŠMT, MZ, MD, MF, MPSV, MO, MK, MS

→ Za ČKA řeší: PS soutěže – v tomto smyslu komentujeme dotační tituly.

Opatření 4.3.2

Upravit pravidla dotací, které se týkají vystavěného prostředí, tak, aby umožňovala zadání formou architektonických soutěží (dostatečná lhůta, započitatelnost nákladů architektonických soutěží) a jejich využití zohlednila v hodnocení.

→ Zodpovědnost: MMR, MPO, MŽP, MŠMT, MZ, MD, MF, MPSV, MO, MK, MS

→ Za ČKA řeší: PS soutěže – v tomto smyslu komentujeme dotační tituly.

Opatření 4.3.3

Pravidelně vypisovat výzvy z dotačního programu na podporu architektonických a urbanistických soutěží.

→ Zodpovědnost: MMR

→ Za ČKA řeší: PS soutěže – podíleli jsme se na přípravě dotačního titulu a poskytujeme k němu zpětnou vazbu.

Cíl 4.4 Získávání zpětné vazby ze zadávání veřejných zakázek

Opatření 4.4.1

Analyzovat různé formy zadávání zakázek ve stavebnictví (na služby i na stavební práce).

→ Zodpovědnost: MMR

→ Za ČKA řeší: PS soutěže, PS udržitelnost – nabízíme spolupráci.

Opatření 4.4.2

Propojit Akademii veřejného investování s tématem kvality vystavěného prostředí a zahrnout je do odborného vzdělávání.

→ Zodpovědnost: MMR

→ Za ČKA řeší: PS soutěže – nabízíme spolupráci.

Opatření 4.4.3

Identifikovat, která data o veřejných zakázkách v oblasti stavebnictví a výsledných stavbách by bylo účelné systematicky sbírat.

→ Zodpovědnost: ČKA

→ Za ČKA řeší: PS udržitelnost – máme připravený dokument „List akce“; data souvisí s implementací EPBD do české legislativy.

→ Jaká součinnost je potřeba: spolupráce s MPO, mimo jiné i v rámci implementace EPBD IV

Téma 5 – Kvalita staveb

Cíl 5.1 Zajistit zpracování projektů ve vysoké kvalitě.

Opatření 5.1.1

Prosadit uplatnění standardů výkonu (objem času) při zpracování územně plánovacích a projektových dokumentací. V návaznosti na německý model prověřit možnost vydání honorářových řádů jako doporučených cen projekční praxe.

→ Zodpovědnost: ČKA

→ Za ČKA řeší: PS standardizace, PS legislativa – tématu se věnujeme dlouhodobě.

Programy pro výpočet hodnoty projektových prací na webu jsou postaveny na předpokládané časové náročnosti odpovídající požadavku na vypracování úplné, proveditelné a bezpečné projektové dokumentace v souladu s příslušnými právními předpisy – programy jsou průběžně aktualizovány. V dubnu 2023 byla ustavena společná pracovní skupina ČKA a ČKAIT pro standardy a honoráře s cílem změnit stanovení honoráře za služby projektantů obdobným způsobem jako v německém honorářovém řádu. Tato společná iniciativa obou komor narazila v červnu 2023 na odmítavé stanovisko ÚOHS. Společná PS ČKA a ČKAIT nadále pracuje, aktuálně na transformaci programů pro výpočet hodnoty projektových prací v souvislosti s NSZ a navazujícími prováděcími vyhláškami.

Opatření 5.1.3

Provést právní úpravu, která umožní v územně plánovací dokumentaci vymezit veřejně prospěšné stavby, případně architektonicky nebo urbanisticky významné stavby, u kterých je podmínkou rozhodování o změnách v území předchozí realizace architektonické soutěže.

→ Zodpovědnost: MMR

→ Za ČKA řeší: PS urbanismus – iniciativy tohoto typu nejsou příslušným pracovištěm MMR navrhovány ani podporovány – v rámci rekodifikace ÚPn není vytvářen prostor, řeší se principiální otázky kompetence a obsahu ÚPn.

Cíl 5.2 Řešit úspornost, udržitelnost, snižování dopadů změn klimatu a odolnost staveb i prostředí.

Opatření 5.2.1

Prověřit a řešit energetický management obcí.

→ Zodpovědnost: MPO

→ Za ČKA řeší: PS udržitelnost – díky sítí městských architektů rádi zprostředkujeme příklady dobré praxe; vystupujeme na konferencích k tématu energetického managementu samospráv.

Opatření 5.2.2

Dbát na hospodaření s dešťovou vodou, podporovat realizace systémů hospodaření s šedými vodami a realizace zelených střech a fasád a v rámci managementu budov sledovat uhlíkovou stopu.

→ Zodpovědnost: veřejná správa na úrovni krajů a obcí

→ Za ČKA řeší: PS krajinářská architektura, PS udržitelnost – organizujeme semináře Fórum krajinářské architektury, kde se témata probírají a školí a představují se příklady dobré praxe; připomínkujeme dotační tituly k tématu.

Opatření 5.2.3

Zohlednit a v maximální možné míře aplikovat principy oběhového hospodářství v odvětví stavebnictví v celém životním cyklu stavby. Zpracovat technický standard k dekonstrukcím staveb a přípravě recyklace stavebních materiálů. Řešit konflikt normových požadavků a použití recyklovaných stavebních prvků a materiálů.

→ Zodpovědnost: MPO, MMR, MŽP, ČKAIT

→ Za ČKA řeší: PS udržitelnost – k tématu cirkularity ve stavebnictví jsme připravili seminář a můžeme zprostředkovat evropské know-how díky Evropské radě architektů.

Opatření 5.2.4

Prověřit přístup ke snižování energetických ztrát domů s historicky cennou fasádou včetně zateplení z vnitřní strany fasád nebo stanovení mírnějších požadavků pro tyto stavby. Provést výzkum v této oblasti.

→ Zodpovědnost: MPO

→ Za ČKA řeší: PS památková péče – díky sítí městských architektů můžeme zprostředkovat příklady dobré praxe a také evropské know-how díky Evropské radě architektů.

Opatření 5.2.5

Připravit osvětové a vzdělávací materiály o kvalitě vnitřního prostředí budov (větrání, zvuková izolace).

→ Zodpovědnost: MPO

→ Za ČKA řeší: PS udržitelnost – rádi poskytneme zpětnou vazbu.

Cíl 5.3 Kvalitní technická a dopravní infrastruktura jako součást vystavěného prostředí.

Opatření 5.3.1

Stavby dopravní a technické infrastruktury připravovat v multioborových týmech (inženýři, architekti, krajinářští architekti apod.). Připravit vzorový příklad takového přístupu.

→ Zodpovědnost: MD

→ Za ČKA řeší: PS urbanismus, PS krajinářská architektura – v tomto ohledu připomínkujeme dotační tituly a účastníme se konferencí k udržitelné mobilitě; díky sítí městských architektů, České ceně za architekturu a databázi ze soutěží umíme zprostředkovat příklady dobré praxe; rádi zprostředkujeme také evropské příklady dobré praxe díky Evropské radě architektů.

Opatření 5.3.2

Při přípravě investice do dopravní a technické infrastruktury dbát na kvalitní urbanistické, krajinářské a architektonické zpracování a jejich začlenění do prostředí, a to i u drobných staveb. V případě významných staveb pro jejich přípravu preferovat využití architektonické soutěže. → Zodpovědnost: MD, MPO, veřejná správa na úrovni krajů a obcí → Za ČKA řeší: PS urbanismus, PS krajinářská architektura, PS soutěže, PS památková péče – v tomto ohledu připomínkujeme dotační tituly a účastníme se konferencí k udržitelné mobilitě; díky sítí městských architektů, České ceně za architekturu a databázi ze soutěží umíme zprostředkovat příklady dobré praxe; rádi zprostředkujeme také evropské příklady dobré praxe díky Evropské radě architektů.

Téma 6 – Vzdělávání

Cíl 6.1 Rozvinout průběžné a prohlubující vzdělávání příslušných úředníků veřejné správy v oborech architektura, urbanismus, územní plánování, krajinářská architektura, památková péče a v dalších oborech souvisejících s výstavbou a ve stavebních a souvisejících předpisech a dále v oblasti participace a komunikace s veřejností. Opatření 6.1.1 Prohlubovat kvalifikaci úředníků veřejné správy formou kurzů zaměřených na představení tendencí a dobrých příkladů z oblasti architektury, urbanismu, územního plánování, krajinářské architektury, památkové péče, archeologie, investování do nemovitostí či rozvoje území a dalších oborů souvisejících s výstavbou a stavební kulturou. Zaměřit se též na odbornost a kompetenci státní správy při zadávání veřejných zakázek. Zavést kurzy PASK pro úředníky veřejné správy.

→ Zodpovědnost: MMR

→ Za ČKA řeší: PS vzdělávání – nabízíme seznamy dobré praxe dle požadavků státní správy dle různých kategorií, například dle typologie; připravujeme iniciativu v oblasti vzdělávání veřejnosti, zastupitelů i zaměstnanců státní správy spočívající v zajišťování přednášek a akcí za účelem vytváření nových kontaktů a pozitivní inspirace a motivace či předávání know-how i zkušeností s výsledky dobré praxe při utváření vystavěného prostředí a podmínek a procesů k nim vedoucích; ČKA podepsala memorandum s NPÚ a pořádá pro NPÚ semináře k tématu architektonické soutěže.

Strana

Vydání

Cíl 6.2 Rozvinout systém dalšího vzdělávání projektantů a ostatních osob podílejících se na výstavbě.

Opatření 6.2.1

Rozvinout systém celoživotního vzdělávání projektantů a ostatních osob podílejících se na výstavbě, a to zejména v oblasti stavebního práva, využití nástrojů digitalizace a BIM, udržitelného rozvoje, správních procesů včetně participace, zelené infrastruktury apod., využívat v této oblasti i Národní soustavu kvalifikací. Podpořit mezinárodní setkávání a přenos příkladů dobré praxe.

→ Zodpovědnost: ČKA, ČKAIT

→ Za ČKA řeší: PS zahraničí, PS vzdělávání byla rozdělena na PS vzdělávání a PS celoživotní vzdělávání; ustavuje se nový systém CŽV a již se zvětšil počet poskytovaných seminářů, zatím zejména v oblasti udržitelnosti a vzdělávání dětí a mládeže; navázala se spolupráce s VŠ. Opatření 6.2.2

Prohlubovat vzdělávání projektantů a ostatních osob pracujících ve stavebnictví v aktuálních trendech navrhování staveb, jednotlivých typologických druhů staveb, nových materiálů a technologií. Vedle klasických forem dalšího vzdělávání (semináře, konference) rozvíjet nové formy (webináře, e-learning).

→ Zodpovědnost: ČKA, ČKAIT

→ Za ČKA řeší: PS vzdělávání – PS vzdělávání byla rozdělena na PS vzdělávání a PS celoživotní vzdělávání; ustavuje se nový systém CŽV a již se zvětšil počet poskytovaných seminářů, zatím zejména v oblasti udržitelnosti a vzdělávání dětí a mládeže; navázala se spolupráce s VŠ; semináře jsou převážně kombinované (fyzicky i on-line).

Opatření 6.2.3

Pořádat kurzy prohlubující vzdělávání projektantů v oblasti ochrany životního prostředí, včetně podpory biodiverzity či prevence ohrožení volně žijících živočichů.

→ Zodpovědnost: MŽP

→ Za ČKA řeší: PS vzdělávání – PS vzdělávání byla rozdělena na PS vzdělávání a PS celoživotní vzdělávání; ustavuje se nový systém CŽV a již se zvětšil počet poskytovaných seminářů, zatím zejména v oblasti udržitelnosti a vzdělávání dětí a mládeže; navázala se spolupráce s VŠ. Semináře jsou převážně kombinované (fyzicky i on-line) a týkají se tématu ochrany životního prostředí a biodiverzity.

Cíl 6.3 Podporovat a rozvíjet výchovu a vzdělávání v oblasti architektury, urbanismu, územního plánování, krajinářské architektury, památkové péče, stavební kultury a kvality prostředí na všech stupních škol.

Opatření 6.3.1

Podpořit vznik a fungování platformy k pravidelné výměně informací, setkávání a koordinaci a zabývající se implementací vzdělávání o architektuře a stavební kultuře na mateřských, základních a středních školách a metodikou prezentace tématu v širších souvislostech. Stanovit zodpovědné osoby v jednotlivých institucích, které budou mít spolupráci v pracovní skupině ve své agendě.

→ Zodpovědnost: MŠMT

→ Za ČKA řeší: PS vzdělávání – v rámci seminářů ke vzdělávání (viz 6.3.4) dochází k zapojení i nearchitektů a navazování spolupráce; ČKA také vydala Bulletin ČKA 1/2023 věnující se tématu vzdělávání dětí a Bulletin ČKA 1/2024 zaměřený na vysokoškolské vzdělávání. Volně ke stažení v pdf na www.cka.cz

Opatření 6.3.2

Revidovat rámcové vzdělávací programy tak, aby obsahovaly témata spojená s architekturou a stavební kulturou, přizpůsobená jednotlivým stupňům škol. Začlenit architekturu, urbanismus, územní plánování, krajinářskou architekturu, památkovou péči a stavební kulturu do jednotlivých souvisejících vzdělávacích oblastí a příslušných průřezových témat.

Zaměřit se zejména na vztah jedince k jeho domovu a městu včetně péče o prostředí, které jej obklopuje.

→ Zodpovědnost: MŠMT

→ Za ČKA řeší: PS vzdělávání – účastníme se revize RVP.

Opatření 6.3.3

Podpořit vznik metodik pro začleňování výuky a výuku tématu architektury a stavební kultury. Při výuce využívat příklady kvalitní architektury jako učební materiál. Nabídnout pedagogům potřebné výukové materiály a odbornou podporu pro zajištění výuky. Zapojit do vzdělávání metodická centra.

→ Zodpovědnost: MŠMT

→ Za ČKA řeší: PS vzdělávání – v rámci organizace seminářů ke vzdělávání dětí a mládeže podporujeme síťování mezi organizacemi a jednotlivci, kteří se tématu věnují; podporujeme tyto aktivity i finančně v rámci svého fondu PRAK.

Opatření 6.3.4

Sestavit databázi architektů, stavebních inženýrů a neziskových organizací se zájmem o spolupráci s učiteli a o zapojení do vzdělávání pedagogů i vlastní výuky tématu.

→ Zodpovědnost: ČKA, ČKAIT

→ Za ČKA řeší: PS vzdělávání – připravili jsme dotazník a úvodní seminář k tématu, z nichž tento seznam vzešel; autorizovaní architekti budou mít základní proškolení uvedeni u svého CV na webu ČKA; na úvodní seminář naváže pásmo seminářů k podrobnějším tématům.

Opatření 6.3.5

Podporovat učňovské školství a jeho prestiž, přeshraniční spolupráci a související odborné kurzy pro veřejnost.

→ Zodpovědnost: MŠMT

→ Za ČKA řeší: PS vzdělávání – zapojíme se do spolupráce se SOŠ zajišťujícími budoucí rozvoj architektury nepřímo prostřednictvím těch, kteří ji bezprostředně vytvářejí a realizují; navázali jsme spolupráci s Akademií řemesel Praha – SŠ technickou a Cechem zedníků ČR a soutěží Zednické klání; kromě navazování nových kontaktů v této významné, a přitom dlouhodobým nezájmem a s tím spojenou krizí poznamenané oblasti vzdělávání půjde i o podporu a sledování úrovně SOŠ či záštity různých akcí sledujících jeho rozvoj; povzbuzujeme městské/obecní a krajské architekty k přeshraniční spolupráci.

Opatření 6.3.6

Posílit informovanost o přínosu kvalitního vystavěného prostředí, včetně ekonomického a společenského významu, na společenskovědních školách. Rozvíjet vzdělávání v oblasti zadávání stavebních zakázek, facility managementu a developerských činností na středních a vysokých školách a v navazujících programech, s ohledem na zaměření školy.

→ Zodpovědnost: střední a vysoké školy

→ Za ČKA řeší: PS udržitelnost, PS vzdělávání – nabízíme spolupráci společenskovědním VŠ.

Téma 7 – Osvěta a média

Cíl 7.1 Prosazovat větší uplatnění témat architektura, urbanismus, územní plánování, krajinářská architektura, památková péče a stavebnictví ve veřejnoprávních médiích.

Opatření 7.1.1

Zajistit zpracování podkladů a následně iniciovat u veřejnoprávních médií vytvoření většího prostoru věnovaného tématům architektura, urbanismus, územní plánování, krajinářská architektura, památková péče a stavební kultura.

→ Zodpovědnost: MMR

→ Za ČKA řeší: PS urbanismus, PS krajinářská architektura, PS památková péče, PS vzdělávání – organizujeme Českou cenu za architekturu, která kvalitní příklady dobré praxe volí a propaguje; sbíráme data z architektonických soutěží, která můžeme prezentovat – příkladem je např. publikace DESET; komunikujeme s médii k aktuálním tématům.

Opatření 7.1.2

Prezentovat kulturní prostředí jako národní bohatství, o které je třeba pečovat a nést za něj zodpovědnost. → Zodpovědnost: veřejná správa na úrovni krajů a obcí

→ Za ČKA řeší: PS krajinářská architektura, PS památková péče, PS vzdělávání – můžeme poskytnout podklady a spolupráci.

Cíl 7.2 Zajišťovat propagaci příkladů kvalitních realizací včetně kvalitní následné péče o dokončené dílo.

Opatření 7.2.1

Podporovat soutěže a přehlídky propagující kvalitní příklady architektonických, inženýrských, krajinářských a urbanistických děl, např. Stavba roku, Česká cena za architekturu, Cena Inženýrské komory, Grand Prix architektů, Urbanistický projekt roku apod.

→ Zodpovědnost: MMR

→ Za ČKA řeší: celá ČKA – organizujeme Českou cenu za architekturu.

Opatření 7.2.2

Zajišťovat propagaci kvalitní historické i soudobé architektury jako turistického cíle.

→ Zodpovědnost: CzechTourism

→ Za ČKA řeší: PS památková péče, PS vzdělávání – můžeme poskytnout podklady a spolupráci.

Opatření 7.2.3

Vytvořit tematické trasy spojující a propagující kvalitní příklady soudobé architektury.

→ Zodpovědnost: CzechTourism

→ Za ČKA řeší: PS vzdělávání – můžeme poskytnout podklady a spolupráci.

Cíl 7.3 Mezi odbornou a laickou veřejností zvyšovat povědomí o potřebě komplexního přístupu k vystavěnému prostředí a dalším činnostem člověka, zahrnujícím problematiku staveb, urbanistických celků a krajiny i památkové péče, včetně jejich vlivu na prostředí a člověka. Podporovat utváření vztahu uživatelů k prostředí, ve kterém žijí.

Opatření 7.3.1

Podporovat osvětovou činnost o kulturně historickém kontextu sídel (jak měst, tak i vesnic), jejich vývoji, o významu jednotlivých dochovaných prostorů a objektů, o jejich hodnotě umělecko-historické, o přírodním bohatství a zázemí sídla a jeho jednotlivých částí. Upozorňovat na hodnoty krajiny a potřebu její prostupnosti. Informovat o významu a problémech památkové péče a archeologie.

→ Zodpovědnost: MMR

→ Za ČKA řeší: PS vzdělávání – poskytujeme záštity, a navíc i dotaci v rámci svého fondu PRAK.

Opatření 7.3.2

Zužitkovat příklady dobré praxe ke zvyšování kvality poptávky klientů.

Podporovat vycházky s architekty a dalšími odborníky či komentované prohlídky novostaveb.

→ Zodpovědnost: ČKA, neziskové organizace

→ Za ČKA řeší: PS vzdělávání – poskytujeme záštity např. Dnům architektury a navíc i dotaci v rámci svého fondu PRAK.

Opatření 7.3.3

Provádět osvětu o vhodnosti prostředí pro hru a o vhodnosti jednotlivých herních prvků.

→ Zodpovědnost: neziskové organizace

→ Za ČKA řeší: PS vzdělávání – díky sítí městských architektů nabízíme příklady dobré praxe; účastníme se konferencí k tématu.

Cíl 7.4 Propagovat českou architekturu v zahraničí.

Opatření 7.4.1

Zajišťovat propagaci české architektury a stavebnictví v zahraničí, představovat významné stavby a osobnosti, např. formou webových aplikací, publikací, sborníků, kalendářů či diářů.

→ Zodpovědnost: ČKA, ČKAIT

→ Za ČKA řeší: PS zahraničí – schválili jsme teze k opatření:

Určit téma, které česká architektura může nabídnout jako jedinečné, skrze které může být rozpoznána a může být s námi spojována (rekonstrukce, konverze, transformace, historická krajina); vytipovat osobnosti, které by

mohly do zahraničí českou architekturu propagovat; seznámit se s metodikou, jak architekturu propagovaly země jako Dánsko, Holandsko, které architekturu dokázaly uchopit jako svou národní kulturní prezentaci za cílem zvýšení atraktivity svých zemí; navrhnout státu vlastní strategii pro potřebu vyčlenění potřebných financí. Směrem k českým architektům by mělo dojít k podpoře zájmu o vlastní propagaci na zahraničních portálech architektury, zlepšování informovanosti o zahraničních soutěžích, kterých by se mohli čeští architekti účastnit. Na evropském webu je možnost pro české architekty ochotné pro spolupráci v architektonických soutěžích. Jaká součinnost je potřeba: Uvítali bychom spolupráci se státem a kraji při propagaci české architektury v zahraničí.

Opatření 7.4.2

Zajišťovat propagaci PASK v zahraničí. Podporovat mezinárodní debatu a aktivně se účastnit na mezinárodních akcích souvisejících s architekturou a stavební kulturou včetně akcí řešících případnou evropskou politiku architektury.

→ Zodpovědnost: MMR

→ Za ČKA řeší: PS zahraničí – jsme aktivní v tématu NEB jak na evropské, tak národní úrovni; pomáháme státním institucím v nastavení parametrů NEB do dotačních titulů; jsme součástí evropského grantu na evropský web architektonických soutěží.

Téma 8 – Výzkum a vývoj

Cíl 8.1 Podporovat a rozvíjet výzkumnou činnost zaměřenou na obory architektura, urbanismus, územní plánování, krajinářská architektura a stavební kultura.

Opatření 8.1.1

Podporovat zadávání projektů a grantů a naplňovat výzkumné potřeby v oborech architektura, urbanismus, územní plánování, krajinářská architektura a stavební kultura.

→ Zodpovědnost: MMR, Úřad ministryně pro vědu, výzkum a inovace

→ Za ČKA řeší: PS urbanismus, PS krajinářská architektura, PS vzdělávání – rádi poskytneme zpětnou vazbu a doporučení.

Opatření 8.1.2

Evidovat a jednotně prezentovat granty vypisované různými institucemi v České republice, zejména granty zaměřené na obory architektura, urbanismus, územní plánování, krajinářská architektura a stavební kultura.

→ Zodpovědnost: Grantová agentura ČR

→ Za ČKA řeší: Celá ČKA – rádi poskytneme zpětnou vazbu.

Opatření 8.1.3

Normativní a kvantitativní výzkumy doplnit kvalitativními výzkumy v „měkkých“ oblastech, jako je identifikace hodnot, vnímání charakteru území obyvateli, přínos kvalitního prostředí a míra citlivosti obyvatel k jeho změnám ve středoevropském kontextu. V odůvodněných případech a v odpovídajícím rozsahu zapojovat do výzkumu veřejnost.

→ Zodpovědnost: Úřad ministryně pro vědu, výzkum a inovace

→ Za ČKA řeší: PS urbanismus, PS krajinářská architektura, PS památková péče, PS vzdělávání – nabízíme sdílení výsledků výzkumů na svém webu v sekci doporučených publikací.

Opatření 8.1.4

Podporovat výzkumné projekty, které budou iniciovat výzkum tradičních, nových i recyklovaných materiálů, způsob jejich zpracování a jejich dopad na užitné vlastnosti konstrukcí, životní prostředí a energetickou účinnost.

→ Zodpovědnost: MMR

→ Za ČKA řeší: PS udržitelnost, PS památková péče – nabízíme spolupráci.

Opatření 8.1.5

Iniciovat založení či rozvoj odborných výzkumných pracovišť zabývajících se tématy architektury, urbanismu, územního plánování a krajinářské architektury.

Sekce

Strana Vydání

→ Zodpovědnost: MMR

→ Za ČKA řeší: PS vzdělávání – nabízíme spolupráci.

Cíl 8.2 Využívat výsledky výzkumu a vývoje v praxi.

Opatření 8.2.1

Využívat v praxi výsledky výzkumných projektů zaměřených na vzdělávání

a osvětu v oblasti architektury a stavební kultury.

→ Zodpovědnost: MŠMT

→ Za ČKA řeší: PS vzdělávání – nabízíme spolupráci.

Opatření 8.2.2

Podporovat publikování výsledků výzkumů (českých i zahraničních), které se zaměřují na vliv kvality prostředí na člověka.

→ Zodpovědnost: MMR

→ Za ČKA řeší: PS vzdělávání – nabízíme spolupráci.

Téma 9 – Vedení, koordinace a spolupráce

Cíl 9.1 Koordinovat spolupráci zainteresovaných subjektů a vyhodnocovat plnění Politiky architektury a stavební kultury České republiky.

Opatření 9.1.1

Založit a provozovat samostatnou webovou stránku věnovanou Politice architektury a stavební kultury České republiky.

→ Zodpovědnost: MMR

→ Za ČKA řeší: PS vzdělávání – rádi poskytneme podklady a spolupráci.

Opatření 9.1.2

Zřídit odbornou platformu pro aktualizaci a sledování vyhodnocování PASK a naplňování Davoské deklarace.

→ Zodpovědnost: MMR

→ Za ČKA řeší: PS zahraničí, PS vzdělávání – sešli jsme se s MK ke koordinaci; uspořádali jsme otevřenou debatu OTTA a plánujeme kulatý stůl, kam zveme aktivní zástupce ministerstev.

Opatření 9.1.3

Pravidelně sledovat a hodnotit plnění jednotlivých opatření a jejich účinnost.

→ Zodpovědnost: MMR

→ Za ČKA řeší: Celá ČKA – koordinujeme plnění PASK v rámci svých pracovních skupin.

Opatření 9.1.4

Posílit pracoviště pro implementaci Politiky architektury a stavební kultury České republiky včetně jeho finančního zajištění.

→ Zodpovědnost: MMR

→ Za ČKA řeší: PS vzdělávání – právě nulová finanční podpora implementace PASK brání většímu zapojení dalších subjektů i samotné ČKA; členové se oprávněně brání financovat tyto státem navrhované aktivity z členských příspěvků.

Opatření 9.1.5

Posílit roli nadací podporujících cíle Politiky architektury a stavební kultury České republiky.

→ Zodpovědnost: MMR

→ Za ČKA řeší: celá ČKA

Opatření 9.1.6

Zpracovat materiál srozumitelný široké veřejnosti, shrnující základní principy PASK.

→ Zodpovědnost: MMR

→ Za ČKA řeší: PS vzdělávání – jsme připraveni komentovat přípravu materiálu a doporučit příklady dobré praxe.

Cíl 9.2 Implementace v krajích a obcích.

Opatření 9.2.1

Podněcovat a podporovat vznik místních a regionálních politik architektury a stavební kultury.

→ Zodpovědnost: MMR, hlavní architekti

→ Za ČKA řeší: PS urbanismus, PS vzdělávání – rádi doporučíme zahraniční příklady těchto materiálů.

Opatření 9.2.2

Podpořit vznik organizací, které budou ve spolupráci s odbornou platformu pro aktualizaci a sledování vyhodnocování PASK a naplňování Davoské deklarace podporovat a koordinovat uplatňování PASK v krajích a obcích

– krajská či regionální centra architektury apod. Využít při tom zkušenosti ze zahraničí, např. z Rakouska. Zajistit pro ně finanční zdroj.

→ Zodpovědnost: MMR, veřejná správa na úrovni krajů a obcí, krajští/ regionální architekti

→ Za ČKA řeší: PS urbanismus, PS vzdělávání – podporujeme vznik krajských center architektury; po pražském CAMPu vzniklo Centrum architektury v Královéhradeckém kraji.

Cíl 9.3 Podporovat využívání hlavních architektů a inženýrů.

Opatření 9.3.1

Podporovat platformu pro sdílení znalostí a zkušeností městských architektů a městských krajinářských architektů.

→ Zodpovědnost: ČKA, krajští/regionální architekti

→ Za ČKA řeší: PS urbanismus – pořádáme debaty OTTA k tématu MA; poskytujeme záštitu konferencím Platformy městských architektů a konferencím Pojďme dělat město; spolupracujeme s iniciativou City Deal; v rámci připomínkování státních dokumentů propagujeme funkci MA.

Opatření 9.3.2

Podporovat roli městských architektů jako realizátorů vzdělávání a osvětových aktivit v oblasti architektury a stavební kultury.

→ Zodpovědnost: ČKA

→ Za ČKA řeší: PS urbanismus – díky databázi všechny MA aktivně oslovujeme a doporučujeme jim relevantní informace, např. nové dotační výzvy na projekty.

Opatření 9.3.3

Podporovat sdílení městských architektů v rámci meziobecní spolupráce po vzoru center sdílených služeb.

→ Zodpovědnost: Svaz měst a obcí, Sdružení místních samospráv, krajští/ regionální architekti

→ Za ČKA řeší: PS urbanismus – doporučujeme koordinovat odborníky v samosprávách i krajích; aktuálně například s EPBD IV.

Opatření 9.3.4

Podporovat sdílení městských architektů v rámci meziobecní spolupráce po vzoru center sdílených služeb.

→ Zodpovědnost: ČKAIT

→ Za ČKA řeší: PS urbanismus – městští architekti sami přizývají městské inženýry ke spolupráci.

Opatření 9.3.5

Sdílet zkušenosti s funkcí městských kurátorů výtvarných děl a způsobem jejich spolupráce s městskými architekty.

→ Zodpovědnost: veřejná správa na úrovni obcí

→ Za ČKA řeší: PS urbanismus – díky sítí městských architektů můžeme sdílet příklady dobré praxe.

Opatření 9.3.6

Prověřit účelnost zřízení krajských architektů (osob či institucí) jako koordinátorů PASK, garantů prosazení kvality architektury a urbanismu v regionech a podpory měst a obcí v regionu.

→ Zodpovědnost: veřejná správa na úrovni krajů

řeší: PS urbanismus – můžeme poskytnout zahraniční příklady; v ČR je zatím omezený počet příkladů a je zatím důležitější propagace; nabízíme spolupráci při získání zpětné vazby.

Opatření 9.3.7

Prověřit účelnost zavedení institutu státního architekta (osoby či instituce) a případně navrhnout rozsah jeho kompetencí, včetně koordinace krajských architektů. Zprostředkovat zahraniční zkušenosti v této oblasti.

→ Zodpovědnost: MMR

→ Za ČKA řeší: Celá ČKA – můžeme poskytnout aktuální zahraniční příklady v návaznosti na MMR zpracovanou publikaci.

Opatření 9.3.8

Posílit vzdělávání pro úlohu městského architekta jako koordinátora urbanistické koncepce a kompozice sídel a mediátora mezi zájmovými skupinami. Posílit vzdělávání pro úlohu městského inženýra.

→ Zodpovědnost: vysoké školy

→ Za ČKA řeší: PS urbanismus, PS vzdělávání – organizujeme debatu OTTA k tématu městských architektů a předávání zkušeností; podporujeme publikace městských architektů.

Návrhy na nová opatření

Opatření 10.1.1

Spolupráce s Národní sportovní agenturou (NSA) na jednotné metodice tvorby databáze stávajících sportovišť v celé ČR.

→ Zodpovědnost: ČKA, NSA

→ Za ČKA řeší: PS sport – spolupráce s NSA se navzdory snaze ČKA a iniciativně v roce 2021 zřízené PS sport nepodařila, postupně se vystřídali tři předsedové NSA! PS sport zrušena 2024.

Opatření 10.1.2

Spolupráce s NSA na definování ukazatelů a standardů vybraných sportovních staveb (poloha, funkce, velikostní řady, typologie, kapacity ad.).

→ Zodpovědnost: ČKA, NSA

→ Za ČKA řeší: PS sport – spolupráce s NSA se navzdory snaze ČKA a iniciativně v roce 2021 zřízené PS sport nepodařila, postupně se vystřídali tři předsedové NSA! PS zrušena 2024.

Opatření 10.1.3

Optimalizace a harmonizace nastavení dotačních programů pro modernizaci a výstavbu sportovišť na NSA, MŠMT a MMR, tak aby mohl plynule, dlouhodobě a předvídatelně probíhat rozvoj i údržba sportovní infrastruktury ČR na všech úrovních (školy, kluby, veřejnost, reprezentace).

→ Zodpovědnost: ČKA, NSA, MŠMT, MMR

Politika architektury a stavební kultury České republiky – Aktualizace 2022 byla schválena usnesením vlády ze dne 4. ledna 2023 č. 6. Aktualizovaná politika nahrazuje původní dokument schválený v roce 2015. Dokument ke stažení www.uur.cz/media/ffrczrkc/politika_architektury_a_stavebn%C3%AD_kultury_%C4%8Dr_aktualizace_2022_final.pdf

Politice architektury a stavební kultury ČR a plnění jejích cílů se věnoval Bulletin ČKA 1/2019 – www.cka.cz/++api++/svet-architektury/publikace/ bulletin-CKA/bulletin-1-19/@@download/file

Strana

Vydání

Vyhlašujeme 10. ročník ČCA!

CENY 2025 ARCHITEKTURU ČESKÉ ZA VYHLÁŠENÍ

Nový ročník zahájíme už 21. ledna 2025 při příležitosti vernisáže výstavy děl oceněných v devátém ročníku ČCA v pražském Centru architektury a městského plánování.

Nejlepší evropská architektura

C entrum A rchitektury a M ěstského P lánování Vyšehradská 51, Praha 2, úterý–neděle, 9.00–21.00 vstup zdarma, www.praha.camp

VÝSTAVA 29/01–09/03 2025

Photo by Iwan Baan

ČESKÁ KOMORA ARCHITEKTŮ děkuje

partnerům

ceny za architekturu za podporu.

Hlavní partneři

Generální partner

Generální mediální partner

Hlavní mediální partner

Partneři galavečera

Partneři

Záštity

Mediální partneři

Partneři nominačního večera

www.cka.cz naleznete základní informace o této samosprávní organizaci, složení orgánů

a důležitá témata týkající

se výkonu profese autorizovaných architektů, mezi nimi například:

Kalkulačky

Celoživotní vzdělávání

Výpočet hodnoty projektových prací včetně souvisejících výkonů a služeb dle jednotlivých profesních oborů s využitím pravidelně aktualizovaných cenových ukazatelů používaných ve stavebnictví. Programy dle specializací a oborů: pozemní a krajinářské stavby, územní plán, regulační a územní plán, interiéry, ceny a odměny v soutěžích na pozemní a krajinářské stavby.

Propagace práce architektů

Česká komora architektů organizuje řadu vzdělávacích akcí pro své členy, stejně jako sdílí další důležité aktivity přínosné pro výkon profese architekta. Vědoma si nutnosti poskytnout svým členům kvalitní nabídku vzdělávacích možností, zřídila také samostatnou pracovní skupinu pro celoživotní vzdělávání, která se této problematice věnuje.

Informování autorizovaných osob

ČKA se věnuje také podpoře a prezentaci kvalitní práce autorizovaných architektů, ale též studentů a absolventů architektonicky zaměřených vysokých škol. Pořádá proto přehlídku realizovaných staveb Česká cena za architekturu, uděluje Poctu ČKA, organizuje Přehlídku diplomových prací.

Pro lepší informovanost všech autorizovaných osob o činnosti ČKA i výkonu profese architekta využívá Komora nejen webu a sociálních sítí, ale také rozesílá všem svým členům mailem jednou měsíčně Newsletter, poštou čtvrtletně Bulletin ČKA a jednou ročně Ročenku ČKA. Kromě toho nabízí také monitoring médií, informace o vypsaných soutěžích atd.

ČKA záleží na architektonické a urbanistické kvalitě měst, neboť úzce souvisí s kvalitou života jejich obyvatel. Bezpečným způsobem, jak ji zajistit a dodržet zákonné povinnosti, je dobře vypsaná architektonická soutěž. Na webu ČKA lze získat postup, jak připravit soutěž, vzory a pravidla soutěží, data školení porotců architektonických soutěží, kontakt na pracovní skupinu Soutěže, která se problematice věnuje, a samozřejmě také aktuální seznam připravovaných soutěží, probíhajících soutěží nebo výsledky již ukončených soutěží.

Seznamy autorizovaných architektů

Databáze všech osob autorizovaných Českou komorou architektů podle zákona o výkonu povolání. Vyhledávat lze podle typu autorizace: VP: autorizace se všeobecnou působností (A.0); A: obor architektura (A.1); UP: obor územní plánování (A.2); KA: obor krajinářská architektura (A.3); ÚSES: projektant územních systémů ekologické stability (A.3.1); IT: obor interiérová tvorba; SC: obor scénické stavby, dále lze autorizované osoby vyhledávat podle krajů, abecedního seznamu atd.

Konzultační služby pro státní správu a samosprávu

Česká komora architektů vydává standardy služeb jako metodický nástroj pro ustanovení vztahů mezi architektem a klientem v projekční praxi. Standardy by měly pomoci jak architektům, tak i klientům stanovit dobré podmínky spolupráce. Stanovují obvyklý rozsah a jednotlivé etapy výkonu profese architekta. K dispozici jsou: Standard služeb architekta – pozemní stavby, interiéry, územní a regulační plán a také odkazy na zahraniční dokumenty.

Legislativa

ČKA rovněž nabízí pro své členy ke stažení účinná znění právních předpisů významných pro výkon povolání autorizovaných architektů, vzory smluv o dílo na zpracování projektu stavby a na zpracování návrhu územního plánu, stejně jako vzor licenční smlouvy apod.

Právní poradna

ČKA nabízí také konzultační služby pro státní správu a samosprávu, dále např. metodiku s názvem Výběr projektanta, jež je určena veřejným zadavatelům, kteří chtějí zvládnout zadání veřejné zakázky bez organizátora zadávacího řízení, nebo třeba seznam všech městských architektů působících v českých sídlech.

ČKA nabízí všem svým členům právní pomoc v oblasti týkající se projektování staveb a souvisejících témat (územní plánování, veřejné zakázky, postupy úřadů při povolování staveb, problematika autorství projektů a staveb…) formou osobních konzultací nebo zpracování odborných stanovisek.

oficiální čtvrtletník České komory architektů

číslo 4/2024, ročník XXXI

Datum expedice 30. 12. 2024

Náklad 5 000 ks

Registrace MK ČR E 11062

ISSN 1804-2066

Vydavatel

Česká komora architektů

Josefská 34/6, 118 00 Praha 1 +420 273 167 480 www.cka.cz

Redakce

šéfredaktorka

PhDr. Markéta Pražanová marketa.prazanova@seznam.cz

Redakční rada doc. Ing. arch. Ondřej Beneš, Ph.D. Ing. arch. David Hlouch Ing. arch. Miroslav Holubec Ing. arch. Jan Kasl Ing. arch. Petr Lešek Ing. arch. Pavel Martinek

Jazyková korektura Mgr. Josef Šebek, Ph.D.

Grafický design STRAKA OFFICE

(Jakub Straka, Barbora Malo)

Tisk Triangl, a. s.

Distribuce

Bulletin ČKA je bezplatně rozesílán všem architektům autorizovaným ČKA a investičním odborům magistrátů a větších měst.

Upozornění

U inzerce a podepsaných článků se redakce nemusí ztotožňovat s obsahem. Pokud není uvedeno jinak, obrázky pocházejí z archivu autorů textů.

PDF Bulletinu ČKA je ke stažení na: www.cka.cz

Kancelář Praha

Josefská 34/6, 118 00 Praha 1 cka@cka.cz +420 273 167 480

úřední hodiny po–čt 8–16 h út 8–17 h pá 8–15 h

agenda recepce recepce@cka.cz +420 731 508 028

ředitelka Kanceláře ČKA Ing. Dagmar Mošnerová dagmar.mosnerova@cka.cz +420 702 035 234

+420 257 532 430

office manager Monika Pohanková monika.pohankova@cka.cz +420 273 167 486

zástupkyně ředitelky Kanceláře ČKA, právní poradce představenstva ČKA, právní poradna

Mgr. Ing. Daniela Rybková daniela.rybkova@cka.cz

+420 273 167 481

tisková mluvčí Mgr. Barbora Sedlářová barbora.sedlarova@cka.cz

+420 273 167 485

+ 420 777 464 453

Kancelář Brno

Starobrněnská 16/18, 602 00 Brno +420 542 211 809

sekretář PS Soutěže, PS Krajinářská architektura, PS Urbanismus, PS Udržitelnost, PS Památková péče, PS Digitalizace, autorizace Kateřina Slaná katerina.slana@cka.cz +420 542 211 809

právní poradce

Stavovského soudu ČKA, PS Legislativa, právní poradna Mgr. Eva Faltusová eva.faltusova@cka.cz

+420 273 167 481

právní poradna, supervize soutěžních podmínek

Mgr. Barbora Veselá barbora.vesela@cka.cz

+420 773 792 928

autorizace, databáze, dozorčí rada ČKA, autorizační rada ČKA

Milena Ondráková milena.ondrakova@cka.cz

+420 273 167 483 +420 608 976 912

Stavovský soud ČKA

Radka Kasalová radka.kasalova@cka.cz

+420 257 532 430

členské příspěvky, profesní pojištění Helena Jiříková helena.jirikova@cka.cz +420 608 975 312

manager akcí ČKA

Bc. Marek Job marek.job@cka.cz

+420 771 126 426

konzultant pro zadavatele soutěží a supervizor soutěžních podmínek

RNDr. Milan Svoboda milan.svoboda@cka.cz

+420 739 095 871

webmaster, sekretář PS Vzdělávání, PS Zahraniční aktivity, PS Celoživotní profesní vzdělávání, PS Standardy a honoráře Ing. Ludmila Ševčíková ludmila.sevcikova@cka.cz +420 773 765 416

Vydání

Strana

LEXUS LBX HYBRID JIŽ ZA 9 555 KČ MĚSÍČNĚ BEZ DPH

Kontroly a opravy, výměna kapalin nebo některých součástek, vždy v našich autorizovaných servisech.

Před zimou i před létem vám vyměníme i uskladníme pneumatiky.

Můžete si vybrat pojištění, které vám bude vyhovovat.

Nepřetržitá asistence 24 hodin, 7 dní v týdnu.

Lexus LBX přináší nadčasový styl, prvotřídní komfort a nejmodernější technologie. Využijte naši akční nabídku operativního leasingu KINTO ONE a získejte Lexus LBX za 9 555 Kč měsíčně bez DPH.