kvalitnÌ architekturu a baukultur jako nov˝ politick˝ Ètos v
prosinec 2023
Autor: Mgr:
Jo„o Bento, v˝zkumn˝ pracovnÌk CIAUD, V˝zkumnÈ centrum pro architekturu, Urbanismus a design, Lisabonsk· ökola architektury, Universidade de Lisboa https://ucl.academia.edu/Joao_Bento
PÛlo Universit·rio do Alto da Ajuda 1349-063 Lisboa Portugalsko
V˝zkum zadal:
Rada architektů Evropy
Rue Paul Emile Janson 29 B-1050 Brusel
Belgie
Podpora ze strany:
Podpora EvropskÈ komise pro vyd·nÌ tÈto publikace schv·lenÌ jejÌho obsahu, kter˝ odr·ûÌ pouze n·zory a Komise nenese za jakÈkoli pouûitÌ informacÌ v nÌ obsaûen˝ch.
Tato pr·ce je financov·na z n·rodnÌch FCT - FundaÁ„o para a CiÍncia e a Tecnologia, I.P., v r·mci strategickÈho projektu s UIDB/04008/2020 a UIDP/04008/2020.
ISBN 978-972-9346-53-8
Evropské
PZehled politik a podporujÌcÌch kvalitnÌ architekturu a baukultur jako nov˝ politick˝ Ètos v
"
Vysoká kvalita
architektury a vystavného
prostZedí je spoušt
ekonomického
rostu, sociální koheze, klimatické odolnosti a kulturní živosti"
4.5
PYEDMLUVA
Ruth Schagemannov·
P edseda ACE
S cÌlem posÌlit schopnost v˝zv·m apodporovat kvalitnÌ architekturu a Rada Evropy (ACE) a data, znalosti a dobrou praxi voblasti kvality navrhov·nÌ, a to zejmÈna shrnutípolitik architektury a baukultur na celÈm kontinentu.
Studie ACE "ArchitektonickÈ politiky v aktualizovan˝ politik, a iniciativ podporujÌcÌch kvalitnÌ architekturu a Baukultur jako nov˝ politick˝ Ètos v Politiky architektury jsou a realizov·ny sektorem ve spojenectvÌ s celou institucÌ, v nichû jsou profesnÌ organizace hluboce zapojeny a podporujÌ lepöÌ kvalitu ûivota pro vöechny.
R·da bych a za spolupr·ci vöem institucÌm a k tÈto studii. Zvl·ötnÌ patZí EvropskÈ komisi za podporuv r·mci programu KreativnÌEvropa.
MANAŽERSKÉ SHRNUTÍ
Tato studie, kter· vych·zÌ z celoevropskÈho politik architektury, poskytuje o vzniku a politik architektury na celÈm kontinentu, o zapojen˝ch institucion·lnÌch aktÈrech, typech politik a hlavnÌch n·strojÌch politik s öirokÈ ök·lyiniciativ na podporu kvality navrhování. N·sleduje zhodnocenÌ vlivu evropsk˝ch politik architektury na rozvoj podobn˝ch politik EU, jakoû i vlivu n·rodnÌch/region·lnÌch politik architektury na procesy urban design governance a jeho hlavnÌch omezenÌ. Studie odhaluje pozitivnÌ vliv politik architektury na podporu kvalitnÌ architektury a vy jako cÌle politik na evropskÈ, n·rodnÌ, region·lnÌ a mÌstnÌ ˙rovni.
Evropeizace politik architektury
V poslednÌch 30 letech se st·le vÌce uzn·v· v˝znam kvality architektury pro soci·lnÌ a kulturnÌ rozvoj, tvorbu bohatstvÌ a ekonomický blahobyt. Na podporu tohoto cÌle rozvÌjÌ st·le vÌceevropsk˝ch zemÌ a politiky architektury a Baukultur, kterÈ kladou vysokÈ n·roky na kvalituarchitektury a vy st·ty, odr·ûejÌcÌ velkou rozmanitost kultur v EU, komplexnÌ politiky, kterÈ öirokou ök·lu iniciativ, zatÌmco jinÈ schv·lily vnitrost·tnÌ pr·vnÌ a stakeholderom nebo vypracovaly politiky v r·mci oblasti politiky architektury vr·mci sv˝ch politik zavedly novÈ k urban design governance z nich specializovanÈ ˙tvary, kterÈ monitorujÌ politiky a realizaciiniciativ/akcÌ, nebo novÈ kulturnÌ organizace, jejichû ˙kolem je a podporovat kulturukvalitního navrhování Navzdory rozdÌl m je vöem p Ìstup m spole n· v le podporovat dob e navrûenÈ obytné a kvalitnÌ mÌsta.
EvropskÈ instituce, kterÈ sdÌlejÌ tyto obavy, vyvÌjejÌ politiky a iniciativy, kterÈ podporujÌ st·ty, aby podporovaly vysoce kvalitnÌ vystavné To bylo posÌleno celoevropskou Davoskou deklaracÌ v roce 2018 a jejÌmi n·sledn˝mi iniciativami, jakoû i zah·jenÌm projektu New European Bauhaus (NEB) v roce 2020, transdisciplin·rnÌho kulturnÌho projektu vedenÈho Evropskou komisÌ, kter˝ mezi sv˝mi hlavnÌmi z·sadami vyhlaöuje architektonickou kvalitu a design thinking.Oba trendy byly podnÌceny evropsk˝ch konferencÌ a setk·nÌ k politikám architektury a Baukultur, kterÈ odhalily vysokÈ odhodl·nÌ evropsk˝ch institucÌ i EUpostavit kvalitu navrhování jako politick˝ cÌl do centra tvorby evropskÈ politiky.
pohledu na v˝voj n·rodnÌch/region·lnÌch PA EU lze konstatovat, ûeprobÌh· proces evropeizace, v se jednotlivÈ od ostatnÌch a sbliûov·nÌpolitik. RozdÌly v vypl˝vajÌ z toho, ûe st·ty se st·le liöÌ v mnoha aspektech:historick˝ v˝voj, politickÈ/pr·vnÌ systÈmy, kulturnÌ a soci·lnÌ z·zemÌ. je moûnÈ identifikovatrostoucÌ tendenci k rozvoji form·lnÌch PA, n·rodnÌ, region·lnÌ a mÌstnÌ vl·dy roli katalyz·toru.
EvropskÈ politiky k rozvoji PA v celÈ jako hnacÌ sÌla dom·cÌpolitickÈ programy a kvality navrhování do n·rodnÌch politick˝ch priorit. setak na ˙rovni politickÈho diskurzu a poskytov·nÌm design leadership, öirokÈ ök·ly iniciativ a aktivit NEB akce, projekty, podpora atd.). Evropsk·politika architektury m· tedy pozitivnÌ dopad na podporu prosazov·nÌ kvality navrhování jako podmÌnky pro zlepöenÌ kvality ûivota evropsk˝ch toho jsou evropskÈpolitiky a iniciativy pro legitimizaci jiû publikovan˝ch PA a prostimulaci kterÈ se v p ipravujÌ. povahu a obsah politik nelze od ˙stavnÌho, spr·vnÌho a politickÈho r·mce, v byly
N·rodnÌ / region·lnÌ politiky architektury
Od 90. let 20. stoletÌ st·le vÌce evropsk˝ch zemÌ rozvÌjÌ n·rodnÌ a region·lnÌ politiky v oblasti architektury, kterÈ si kladou za politick˝ cÌl kvalitu mÌst a podporujÌ navrûenÈ obytné V m· ofici·lnÌ PA na n·rodnÌ a/nebo region·lnÌ ˙rovni35 evropsk˝ch spr·vnÌch
Tento se od 90. let 20. stoletÌ zvyöuje a se,ûe v n·sledujÌcÌch letech bude d·le coû znamen·, ûe Evropa bude brzy z velkÈ pokrytan·rodnÌmi/region·lnÌmi PA toho st·le vÌce mÌstnÌch spr·vnÌch municipální politiky architektury podporujÌcÌ kvalitnÌ obytné na ˙rovni obcÌ.
n·rodnÌch/region·lnÌch politik vych·zÌ ze "strategickÈ komplexnÌ politiky", v nÌû je návrh povaûov·n za problÈm,kter˝ mnohostrannÈ v˝hody a hodnoty v oblastech a definuje soubor iniciativ a jeû majÌ b˝t realizov·ny s velkým po
tem stakeholdero z politik majÌ na podporu a iniciativ v oblasti architektury, zejmÈna na podporu kultury navrhování a zvyöov·nÌ o v˝znamu kvalitnÌho
0.1 - EvropskÈ s oficiální politikou nebo s plánovanou politikou, která popisuje vládní zámry v oblasti architektury a navrhování vystavného prostZedí. Pro pZehlednost mapy, nejsou v pZípad, že zem má politiku na státní úrovni, uvedeny regionální politiky; úplný seznam viz tabulka 5.1.
ICELAND
evropsk˝ch z·kon o kter˝ formalizuje z·sadu z·jmu architektury. z nich zahrnujÌ normy upravujÌcÌ profesi architekta, povinnost, aby stavebnÌ projekty byly autorizovány architekty, zavedenÌ z·sad kvality n·vrhu, poûadavky na povinnÈ architektonické pro stavby, zavedenÌ cen za n·vrh atd. z·kony o takÈ novÈ specializovanÈ instituce: i)poradnÌ sbory/rady pro architekturu, kterÈ poskytujÌ poradenstvÌ zlepöujÌ koordinaci a navrhujÌ iniciativy podporujÌcÌ kvalitu návrhu, a ii) architektonickÈ kulturnÌ organizace, kterÈ realizujÌ öirokou ök·lu iniciativ na podporu kvality návrhu a placemaking culture
Institucion·lnÌ aktÈři
evropskÈ v r·mci spr·vy specializovanÈ ˙tvary, kterÈ monitorujÌ PA a realizaci iniciativ/akcÌ. z nich jmenovaly t˝mst·tnÌch nebo sledujÌ cÌle politiky architektury a pl·ny, nebo komise pro navrhov·nÌ, kterÈ prosazujÌ kvalitu navrhov·nÌ ve i mimo ni. toho v celÈ roste kulturnÌch institucÌ, kterÈ hrajÌ roli a hodnoty kvality návrhu nejen , ale i öiröÌmu publiku, zvyöov·nÌ a placemaking culture se na realizaci PA podÌlejÌ profesnÌ organizace a dalöÌ nevl·dnÌ organizace,kterÈ podporujÌ öirokou ök·lu iniciativ i k a aspiracÌm PA. Za zlepöenÌ koordinace PA n·rodnÌch/region·lnÌch spr·vnÌch meziresortnÌ platformy nebo pracovnÌ skupiny,kterÈ pom·hajÌ koordinaci iniciativ a realizaci mezi org·ny zab˝vajÌcÌmi se vystavným
N·stroje a iniciativy
evropsk˝ch zemÌ zavedlo v r·mci svÈ PA novÈ k urban design governnace .Projekt European Urban Maestro (UM) odhalil, ûe st·le vÌce spr·vnÌch vyvÌjÌ st·le a soubor kterÈ majÌ v tÈto oblasti nabÌdnout jasný leadership. Projekt takÈ odhalil, ûeneform·lnÌ n·stroje urban design governnace jsou v a ve velkÈ vyuûÌv·ny k rozvojipozitivnÌ kultury, v jejÌmû r·mci doch·zet k rozhodov·nÌ o navrhování, a takÈ k pomoci realizaci a mÌst.
n·stroje jsou öiroce pouûÌv·ny a vöemi spr·vnÌmi org·ny v ceny za projekty a realizace), zatÌmco jinÈ jsou mnohem design indicators). Jedn· se o n·stroje, jejichû cÌlem je formovat preference stran a jejich volby arozhodnutÌ spÌöe pomocÌ neû n·tlaku. Neform·lnÌ n·stroje by b˝tpovaûov·ny za kterÈ form·lnÌ str·nku design governance a kterÈ majÌ st·tnÌ subjekty k dispozici pro toho, jak je vy jednÌm z UM bylo, ûe n·stroje urban design governance fungujÌ pokud se pouûÌvajÌ (Carmona, et al,. 2023).
Dopady PA
jsou kontexty design governance na celÈm kontinentu velmi zd· se, ûe evropskÈ politiky v oblasti architektury majÌ pozitivnÌ dopad na podporu prosazov·nÌ kvality navrhování jako politickÈho cÌle, na öirokou ök·lu iniciativ NEB, kterÈ jsou realizov·ny s velk˝m s cÌlem inspirovat transformaci evropsk˝ch Do jakÈ mÌry tyto iniciativy ovlivnÌ postupy na n·rodnÌ, region·lnÌ a mÌstnÌ ˙rovni, se teprve uk·ûe.
probÌhajÌcÌ iniciativy ukazujÌ, ûe se st·le vÌce usiluje o to, aby se vynikajÌcÌ navrhování stalo evropskÈ spr·vy
Pokud se podÌv·me na pokrok v implementaci politik na st·tnÌ/region·lnÌ ˙rovni, zjistÌme, ûe navzdory mezi nimi majÌ PA z·sadnÌ dopad na procesy design governance a to zejmÈna na zlepöenÌ koordinace politik, spolupr·ce spr·vou i mimo ni a podporu rozmanitým iniciativám propagujícím dobrou praxi a placemaking culture I kdyû v oblastech vÌce neû v jin˝ch, jejich intenzita se liöÌ v z·vislosti namnoûstvÌ dostupn˝ch a na rozmanitosti iniciativ v jednotliv˝ch
JednÌm z hlavnÌch PA byl rozvoj novÈ ök·ly neform·lnÌch urban design governance, kterÈ v zemÌch neexistovaly, jako jsou novÈ a iniciativy, jako vyuûÌv·nÌ komisÌ pro posuzov·nÌ architektonick˝ch atd. K tomu spr·vnÌ org·ny specializovan· nebo podporujÌ novÈ organizace, kterÈ jsou za realizaci iniciativ/akcÌ podporujÌcÌch kvalitu navrhování. To znamen·, ûe PA mohou mÌt pozitivnÌ dopad pouze v ûe jsou a financov·ny, jinak pouh˝mi aspiracemi anebudou schopny hr·t roli v design governance, pokud nebudou mÌt stabilnÌ koordinaci a zdroje na implementaci
Podkování
Tento v˝zkum navazuje na politik architektury v kter˝ jsem provedl s b˝val˝m "Evropsk˝m fÛrem pro architektonickÈ politiky (EFAP)" v roce 2012 a kter˝ byl publikov·n s podporou ävÈdskÈho muzea architektury, a jej. Deset let poté se Evropská rada architekto (ACE) rozhodla zadat nov˝ evropsk˝ kter˝ by poskytl aktu·lnÌ pZehled architektonick˝ch politik a pokrokuv jejich a dopadu.
R·d bych takÈ a ocenil poradnÌho sboru, mi poskytli a jak k ˙vodnÌ v˝zkumu, tak k vypracovanÈ
ï Christer Larsson (ävÈdsko)
ï Daniel F¸genschuh (Rakousko)
ï Estanislau Vidal-Folch (äpan lsko)
ï Matthew Carmona (SpojenÈ kr·lovstvÌ)
ï Ruta Leitanaite (Litva)
K sv˝mi
V tomto r·mci jsem velmi vöem vl·dnÌm a profesnÌm organizacÌm, kterÈ na dotaznÌk a za vöechny poskytnutÈ informace. Bez nich by tato studie nebyla moûn·.
Od roku 2012 probhlo v˝zkumn˝chaktivit. Proto je tento v˝zkum zaloûen takÈ na mÈdoktorskÈ pr·ci (2017), evropskÈm projektu URBANMAESTRO, kter˝ probÌhal v letech 2019-2021, a jehon·sledn˝ch publikacÌch (Carmona, M. et al, 2023).Ten byl pro r·mov·nÌ politick˝ch (kapitola 6), jako pojem urban design governance, jako pozadí kde jsoudiskutov·ny empirickÈ (kapitola 7).
Alina Popescu (RO), Andrej Jaroö (SK), Arja Lukin (FI), Dzintra (LV), Emma Harju (FI), Gerhard Jagersberger (AT), Jeanna Andreen (SE), Josef Morkus (CZ), Katrine ÿstergaard Bang (DK), Krzysztof (PL), Ludmila (CZ), Madeleine Chauvard (FR), Milou Joosten (NE), Nicola Matthews (IR), Oliver Martin (CH), Reto Gm¸r (CH), Riitta Kaivosoja (FI), Saskia Naafs (NE), Stephan Mayer (DE), Thomas Moor (BE), Typhaine Moogin (BE) a éaklina (RS).
bych r·d Ruth
SchagemannovÈ, prezidentce ACE, za moûnost vypracovat tuto studii a Ianu Pritchardovi, gener·lnÌmu tajemnÌkovi ACE, za veökerou podporu v v˝zkumu.
Jo„o Bento prosinec 2023
1 ⁄VOD
Tato zpr·va p in·öÌ v˝sledky celoevropskÈho pr zkumu PA a poskytuje p ehled ovzniku a PA na celÈm kontinentu, o hlavnÌch institucion·lnÌch aktÈrech, se nanich podÌlejÌ, o pokroku v ˙silÌ, n·strojích a iniciativách podporujÌcÌch kvalitu navrhování a zkoum·nÌ v˝slednÈho dopadu naprocesy urban design governance. V poslednÌch desetiletÌch se st·le vÌce uzn·v· role, kterou vysoce kvalitnÌ vystav nÈ prost edÌ m ûe hrát v hospod· skÈm r stu, soci·lnÌ inkluzi, odolnostiv i klimatu a kulturnÌ dynamice. Ve snaze vyuûÌt tento potenci·l bylo v politick˝chiniciativ, kterÈ kladou velk˝ d raz na holistick˝ p Ìstup zam en˝ na kulturu, kter˝ zd raz uje klÌ ovou rolikvality navrhování jako z·kladu "integrovan˝ch pl·nov·nÌ a navrhov·nÌ pro kaûdÈ lidské vytváYení vystavného v evropsk˝ch (EU, 2020).
V tÈto souvislosti st·le vÌce evropsk˝ch zemÌ a rozvÌjÌ politiky architektury a Baukultur, kterÈkladou vysokÈ n·roky na kvalitu architektury a st·ty, odr·ûejÌcÌ velkou rozmanitost kultur v EU, komplexnÌ politiky stanovujÌcÌ öirokou ök·lu iniciativ, zatÌmco jinÈ schv·lily n·rodnÌ legislativu a stakeholderom nebo vypracovaly politiky v r·mci sektorovÈ oblasti PA v r·mci sv˝ch politik zavedly novÈ k designgovernance z nich specializovanÈ ˙tvary, kterÈ monitorujÌ prov·d nÌ politiky a umoû ujÌ realizaci iniciativ/akcÌ, nebo vytvo ilynovÈ kulturnÌ organizace pro a podporu kultury kvality navrhování. Navzdory je vöem v le podporovat dob e navrûenÈ obytné prost edÌ a kvalitnÌ mÌsta.
EvropskÈ instituce, kterÈ sdÌlejÌ tyto obavy, vyvÌjejÌ politiky a iniciativy, kterÈ podporujÌ lenskÈ st·ty, aby podporovaly vysoce kvalitnÌ vystavné prost edÌ. To bylo posÌleno celoevropskou davoskou deklaracÌ "Na cest ke kvalitnÌ Baukultur pro Evropu" v roce 2018 a jejÌmi n·sledn˝mi iniciativami, jakoû i zah·jenÌm projektu New European Bauhaus (NEB)1 v roce 2020, transdisciplin·rnÌho kulturnÌho projektu vedenÈho Evropskou komisÌ, kter˝ uvádí architektonickou kvalitu a návrhové myölenÌ mezi svými hlavnÌmi z·sadami. Oba trendy byly podnÌceny evropsk˝ch konferencÌ a setk·nÌ o politice architektury a Baukultur, kterÈ odhalily vysokÈ odhodl·nÌ evropsk˝ch institucÌ i lensk˝ch st·t postavitkvalitu návrhu jako politick˝ cÌl do centra tvorby evropskÈ politiky.
Evropsk˝ průzkum
S cÌlem posÌlit schopnost odv tvÌ elit spole n˝m v˝zv·m a podporovat kvalitnÌ architekturu vyvÌjÌ Rada architekt Evropy (ACE)2 adu aktivit v r·mci programu NET-ARCH (2022-2024), kter˝ zÌsk·v· podporu z r·mce KreativnÌ Evropa EvropskÈ komise. CÌlem ACE je mimo jinÈ a ˙daje, znalosti a postupy v souvislostiskvalitou navrhov·nÌ, a to v˝voje politik architektury Baukultur v celÈ Evrop
V roce 2012 b˝valÈ EvropskÈ fÛrum pro architektonickÈ politiky (EFAP) architektonick˝ch politik v s cÌlem zmapovat pokrok v PA na celÈm kontinentu a posoudit dopad usnesenÌ Rady EU o architektonickÈ kvalit (2001/C 73/04) a z·v r Rady EU o (2008/C 319/05). k ûe tyto dva dokumenty EU pozitivnÌ dopadna rozvoj reagujÌcÌch politik na ˙rovni jednotliv˝ch a k "evropeizaci" PA na celÈm kontinentu (Bento 2012: 86).
V˝sledky novÈho pr zkumu, kterÈ jsou prezentov·ny v tÈto zpr·v , p ich·zejÌ deset let pop vodnÌm pr zkumu a jejich cÌlem je poskytnout aktualizovanÈ panorama politik architektury a Baukultur, s z·jmem o implementa nÌ ˙silÌ a dopad na procesy design governance - a takÈ odhalit konkrÈtnÌ iniciativy a na podporu kvality navrhování, kterÈ mohly b˝t mezitÌm Tato inventura, kter· zahrnuje popis hlavnÌch rozdÌl a rozmanitosti n·stroj pouûÌvan˝ch v r zn˝ch kontextech, nakonec p isp je k formulaci lepöÌch rad proorg·ny na evropskÈ, n·rodnÌ a mÌstnÌ ˙rovni.
Co je to politika architektury?
Politiku architektury lze definovat jako ve ejnou politiku podporujÌcÌ kvalitu architektury a vystav nÈho prost edÌ, kter· zahrnuje návrh budov, ve ejn˝ch prostranstvÌ, infrastruktury a vöechprvk , kterÈ ûivotnÌ Vzhledem ke svÈmu öirokÈmu zasahuje do oblastÌ politiky, kterÈ ovliv ujÌ kvalitu n·vrhu vystav nÈho prost edÌ, jako jsou mimo jinÈ stavebnictvÌ, ˙zemnÌ pl·nov·nÌ,ûivotnÌ prost edÌ, kulturnÌ d dictvÌ, ve ejnÈ zakázky. To znamen·, ûe zahrnuje r znÈ ˙rovn a sektory st·tu, jakoû i dalöÌ strany, kterÈ zasahujÌ do navrhov·nÌ a spr·vy vy prost edÌ.
V r·mci glob·lnÌho ke definuje politika architektury z·sady, a cÌle pro dosaûenÌ kvalitnÌho ûivotnÌho kterÈ budou realizov·ny institucemi a dalöÌmi partnery. ZatÌmco stavebnÌ minim·lnÌ standardy, politika architektury stanovuje kvalitu navrhov·nÌ jako strategick˝ z·jem v öirokÈm spektru kompetencÌ,kterÈ spadajÌ do oblastÌ politiky a jsou institucemi. TÌm, ûe sevl·dy zab˝vajÌ architekturou a vy holistick˝m mohou stanovit vysokÈn·roky na kvalitu vy takov˝m aby byla vöech (a dalöÌch
Proč se n·zvy politik liöÌ?
"Architektura a design sahajÌ od stavebnÌho detailukliky - budovu, ulici aû po krajiny, msta nebo obce." (Irsko, 2022)
KonkrÈtnÌ n·zvy PA se v mohou v z·vislosti na mÌstnÌch preferencÌch, jazycea kulturnÌch souvislostech. Obecn se tyto politiky zam ujÌ na kvalitu vystav nÈho prost edÌ a v zahrnujÌ takÈ a krajinu. Protoûe termÌn architektura m· r znÈ konotace - v uûöÌm slova smyslu je ch·p·n jako "navrhov·nÌ budov", zatÌmco v öiröÌmslova smyslu se vztahuje na "navrhov·nÌ vy jako celku - d·vajÌ pouûÌv·nÌ jiných souvisejÌcÌ ých slov, kter· posilujÌ odkaz na celek lidsk˝ch sÌdel. V tÈto souvislosti se n kterÈ PA naz˝vajÌ napYí
kontinentem r zn , ale pouûÌvajÌ podobnÈ pojmy:architektura, urban design, baukultur, place, placemaking, space design nebo design environment
ZejmÈna pojem Baukultur zÌskal v poslednÌ na v˝znamu na celÈm kontinentu, k Davosk· deklarace a n·slednÈ iniciativy. Baukultur, oficiáln jako "building culture - stavebnÌ kultura",zahrnuje vöechny lidskÈ kterÈ ûivotnÌ nejen ochrany st·vajÌcÌho stavebnÌho fondu, ale takÈ a budoucÌ transformaci vy (äv˝carsk· konfederace, 2023). Baukultur se t˝k· takÈ jak˝m zach·zÌ s vy a architekturou, a takÈ a technik, kterÈ vedou ke nímu prostZedí. KvalitnÌ "stavebnÌkultura" tak povede k navrûenÈmu ûivotnÌmu V˝znam podpory kvalitnÌ Baukultur vl·d a organizacÌ v celÈ
v sÈmantice se mohou politickÈ dokumenty liöit takÈ sv˝m rozsahem nebo form·lnÌm schv·lenÌm. Jak jiû bylo uvedeno, v töina PA m· strategickou povahu (nenÌ tedypr·vn z·vazn·) a m ûe b˝t p ijata v r zn˝ch form·tech podle dom·cÌch preferencÌ, v etn n·sledujÌcÌch: politika, strategie, program, memorandum atd. zemÌ vöak z·kon o kter˝ stanovÌ stejnÈ z·sady kvality n·vrhu, ale s mnohem politickou váhou vzhledem k jeho z·konnÈ povaze. Ty nejen upravujÌ postupy politikou, jako jsou zak·zky, ale mohou takÈ zakl·dat novÈ architektonickÈ instituce nebo vznik a profesnÌch organizacÌ.
1. https://europa.eu/new-european-bauhaus/index_en 2. ACE je reprezentativnÌ organizace pro architektonickou profesi na evropskÈ úrovni, kterou tvoZí 47 organizacÌ z 32 zemÌ Evropy: n·rodnÌ a profesnÌ zastupitelskÈ org·ny v st·tech EU, Norsku, äv˝carsku, SpojenÈm kr·lovstvÌ, Srbsku, Turecku a Ukrajin
1.1 - / pouûÌvan˝ch v architektonick˝ch politik·ch v (rozloûenÌ nemusÌ odpovÌdat jejich (obr·zek: Jo„o Bento).
Urban design governance jako r·mec anal˝zy
Urban design governance lze definovat jako praxi "st·tnÌch do a navrhov·nÌ a spr·vy vy s cÌlem tvarovat procesy i v˝sledky v definovanÈm z·jmu" (Carmona, 2021). V tomto kontextu funguje urban design governance a kterÈ rozhodov·nÌ rozvoje uû soukrom˝ch nebo komunitnÌch), aby jejich rozhodnutÌ zÌskala jasn˝ place-based kvality Budou se pohybovat form·lnÌmi (tvrd˝mi) a neform·lnÌmi pravomocemi st·tu, jin˝mi slovy kterÈ jsou z·vaznÈ a sankcionovanÈ z·konem; a kterÈ nejsou donucovacÌ, ale a volitelnÈ(ibidem).
PA komplexnÌ k vy jsou vöak jednÌm zmnoha st·tnÌch do design governance a by b˝t vnÌm·ny a posuzov·ny vöiröÌm kontextu, v öiröÌm systÈmu spr·vy architektury a urban design governance v r·mci kaûdÈjurisdikce, uû se jedn· o zemi, region nebo PA budou zkoum·ny na pozadÌtohoto öiröÌho ch·p·nÌ st·tnÌch a kontinu·lnÌho do jsou zapojeni nejen ale takÈ öirok· ök·la stran v procesech rozvoje jako celku (viz Carmona, Bento a kol., 2023).
Struktura zpr·vy
Tato zpr·va je do osmi kapitol. PrvnÌ kapitola pYedstavuje rámec a tohoto Druh· kapitola poskytuje o evropskÈ politiky v oblasti architektury a Baukultur, zahrnuje politickÈ dokumenty EU a iniciativy EK, jakoû i celoevropskÈ iniciativy a kapitola popisuje a metodiku v˝zkumu. kapitola se zab˝v· institucion·lnÌmi aktÈry za implementaci PA P·t· kapitola zkoum· rozmanitost PA v rozdÌlnÈ a pokrok. äest· kapitola se zab˝v· souborem neform·lnÌch urbani design governance pouûÌvan˝ch kontinentem s Sedm· kapitola se zab˝v· vlivemevropsk˝ch architektonick˝ch politik na v˝voj podobn˝ch politik v st·tech EU a takÈ vlivemn·rodnÌch/region·lnÌch PA na procesy urban design governance a jehoomezenÌmi. Osm· kapitola obsahuje studie. Na konci je uveden seznam literatury.
na dotaznÌk a dokumentace vych·zÌ tato zpr·va z v˝zkumn˝ch zpr·v na toto tÈma, dostupn˝ch zdroj informacÌ a z desk research. Vzhledem k asov˝m a zdrojov˝m omezenÌm nebylo moûnÈ komplexnÌ vöech k politice, institucion·lnÌch a pouûÌvan˝ch v celÈ Zpr·va shrnuje a popisuje hlavnÌ politickÈ trendy a n·stroje, kterÈ se v pouûÌvajÌ, s ilustrujÌcÌmi ök·lu
2 EVROPSKÉ POLITIKY
evropskÈ architektonickÈ politiky sahajÌ aû do tisÌciletÌ a jsou zaloûeny na dvou na dokumentech EvropskÈ unie (EU) t˝kajÌcÌch se politiky architektury a na iniciativ·ch EvropskÈ komise (EK) v oblasti architektury a designu (EK, 2021b). tyto iniciativy byly ned·vno posÌleny celoevropskou Davoskou deklaracÌ (2018) a iniciativou EK "Nov˝ evropsk˝ Bauhaus" (2020), kterÈ hlavnÌ hnacÌ sÌly probÌhajÌcÌho evropskÈho politickÈho hnutÌ na kvalitnÌ Baukultur a ûivotnÌ pro vöechny.
POLITIKY ARCHITEKTURY
MěkkÈ politiky EU
UsnesenÌ Rady o architektury (2001)
Rady o (2008)
Rady o vysoce kvalitnÌ a vy (2021)
CeloevropskÈ politiky
Davosk· deklarace: Na ke kvalitnÌ
Baukultur (2018)
Davos Baukultur Alliance (2023-...)
ARCHITEKTONICK… INICIATIVY EK
Mies v.d.R. Award (2021-...)
Politika architektury ES (2009)
ExpertnÌ skupina pro vysoce kvalitnÌ architekturu (2020-21; 2023-26)
Nov˝ evropsk˝ Bauhaus: network ceny, programy financov·nÌ,festival atd. (2020-...)
Living Spaces -peer learning program (2023-24)
2.1 - Dva evropskÈ politiky architektury: Politika EU a celoevropsk· politika a iniciativy EK (obr·zek: Jo„o Bento).
2.1 Politiky EvropskÈ unie (EU) v oblasti architektury
Historicky prvnÌ politikou EU t˝kajÌcÌ se architektury byla směrnice Rady o architektech (85/384/EHS) z roku 19853. JejÌ vöak byla omezena na vz·jemnÈ uzn·v·nÌ a jin˝ch form·lnÌch kvalifikacÌ voblasti architektury, aby byla zaru ena volnost pohybu architekt v r·mci EU a aby architekti z r zn˝ch lensk˝ch st·t m li stejnou ˙rove dovednostÌ a kompetencÌ (Meijer & Visscher, 2005). S öiröÌm na devades·t˝ch let evropsk˝ch zemÌ a realizovat komplexnÌ politiky architektury na podporu excelence navrhování a zvyöov·nÌ pov domÌ ve ejnosti o v˝znamu kvalitnÌarchitekturya vystav nÈho prost edÌ.
V n·vaznosti na tyto iniciativy p ijala Rada EU v roce 2001 usnesenÌ o kvalitě architektury v městském a venkovskÈm prostředí (2001/C 73/04)4 , kterÈ uznalo v˝znam architektury pro zlepöenÌ kvalitu kaûdodennÌho a ûivota evropsk˝ch UsnesenÌ EU bylo prvnÌm politick˝m dokumentemo architektu e s glob·lnÌm p Ìstupem na evropskÈ ˙rovni (MCC, 2002).Rezoluce mimo jinÈ vybÌzela st·ty, aby zintenzivnily svÈ ˙silÌ o zlepöenÌ znalostÌ a propagaci kvality architektury, jakoû i o podporu kvality navrhování prost ednictvÌm p ÌkladnÈ politiky ve ejn˝ch budov.
V roce 2007 schv·lili evropötÌ za rozvoj Lipskou chartu udrûiteln˝ch evropsk˝ch měst. V r·mci integrovanÈ politiky rozvoje se v nÌ uv·dÌ, ûe "kvalita prostranstvÌ, krajiny a architektury hraje roli v ûivotnÌch podmÌnk·ch obyvatelstva".
V roce 2008 Rada EU druhou politiku na architekturu, Conclusion on Architecture: Culture’s Contribution to Sustainable Development: (2008/C 319/05)5, kterÈ vyz˝vajÌ lenskÈst·ty, aby zohlednily architekturu ve vöech politik·ch azv˝öily pov domÌ o "˙loze architektury p ivytv· enÌ kvalitnÌho ûivotnÌho prost edÌ". Tato politikazachov·v· stejn˝holistick˝ p Ìstup karchitektu e, ale kladla nov˝ d raz na p Ìnos kultury pro udrûiteln˝ rozvoj s ohledem na"jejÌ dopadna kulturnÌ a obcÌ, jakoû i na soci·lnÌ soudrûnost a ûivotnÌ prost edÌ"(EU,2008).
Od tÈ doby n·sledovalo dalöÌch evropsk˝ch a mezin·rodnÌch politick˝ch ud·lostÌ, Agenda
OSN pro udrûiteln˝ rozvoj 2030 (2015) a Městská agenda pro EU (2016)6. V ned·vnÈ Nov· lipsk· charta (2020)7 posÌlila, mimo jinÈ aspekty, v˝znam kvalitnÌho navrhování a ve ejn˝ch prostor pro obecnÈ blaho, jakoû i podporovat dobrÈ urbanistickÈ pl·nov·nÌ a navrhování, kterÈ umoûnÌ vznik kompaktnÌch, aekonomicky smÌöen˝ch K dosaûenÌ tohoto cÌle je podle NovÈ lipskÈ charty nezbytnÈ "holistickÈ ch·p·nÌvysoce kvalitnÌ Baukultur jako z·kladu integrovan˝ch proces pl·nov·nÌ a navrhov·nÌ pro kaûdÈ lidské pZetváZení vystav nÈho prost edÌ v evropsk˝ch m stech" (EU, 2020).
V tomto r·mci Rada EU v roce 2021 v n·vaznosti na pr·ci skupiny EU pro vysoce kvalitnÌ architekturu, kter· probÌhala v letech 2019-21, a na Davoskou deklaraci (viz nÌûe) politiku v oblasti architektury, "Z·věry Rady o kultuře, vysoce kvalitnÌ architektuře a vystavěnÈm prostředÌ jako klÌčov˝ch prvcÌch iniciativy Nov˝ evropsk˝ Bauhaus "8 , kterÈ posÌlily dynamiku a evropsk˝ z·vazek podporovat vysoce kvalitnÌ ûivotnÌ st·ty byly mimo jinÈ vyzv·ny:
ï dodrûovat postupy sout ûÌ v oblasti architektury, krajiny a ˙zemnÌho pl·nov·nÌ; ï vyuûÌvat dostupnÈ n·stroje k dosahování vysoce kvalitnÌch standard ;
ï p ispÌvat k vytv· enÌ ucelenÈho ch·p·nÌ a sdÌlenÈ kultury vysoce kvalitnÌ architektury prost ednictvÌm dalöÌho zvyöov·nÌ pov domÌ, nap . prost ednictvÌm form·lnÌho a neform·lnÌho vzd l·v·nÌ od ˙tlÈho v ku;
ï posÌlit soudrûnost a koordinaci politik v oblasti kvalitnÌ architektury a vy prost edÌ;
ï z Ìdit poradnÌ expertnÌ skupiny, jako jsou "t˝my st·tnÌch a m stsk˝ch architekt " (EU, 2021).
v˝öe uvedenÈ politickÈ dokumenty Rada EU, jsou povaûov·ny za tzv. měkké politiky, nejsou pro st·ty z·vaznÈ. jak bude d·le uvedeno, evropskÈ politiky k v˝voji rostoucÌho st·tnÌch, region·lnÌch a mÌstnÌch politik v oblasti architektury v celÈ
2.2 Iniciativy EvropskÈ komise (EK) v oblasti architektury
Soub ûn s politikami EU za aly iniciativy EK v oblasti architektury v roce 2001 ud lenÌm "Ceny EU za současnou architekturu - Ceny Miese van der Rohe". Od tÈ doby je tato cena, podporovan· programem EK KreativnÌ Evropa, ud lov·na kaûdÈ dva roky s cÌlem ocenit vynikajÌcÌ realizovan· dÌla, vyzdvihnout postupy a ocenit kvalitu navrhování v (Ramos & Blasi, 2020). Historicky si cena zÌskala podporu tehdejöÌho EvropskÈho hospod· skÈho spole enstvÌ, p i emû jejÌ prvnÌ ro nÌk se konal v roce 1988 jako "Cena Miese van der Rohe za evropskou architekturu". V roce 2000 FundaciÛ Mies van der Rohe model Ceny Miese van der Rohe v reakci na v˝zvu EK k na "Cenu EvropskÈ unie za sou asnou architekturu", kter· se v roce 2001 stala ofici·lnÌ cenou EU za architekturu 9
V n·vaznosti na doporu enÌ z·v r Rady EU (2008) se EK v roce 2009 rozhodla p ijmout vlastnÌ politiku v oblasti architektury, v nÌû stanovila poûadavky na vysokou kvalitu vöech sv˝ch za ÌzenÌ a definovala soubor kritÈriÌ kvality n·vrhu, kter· by m ly zohlednit vöechny z˙ astn nÈ strany p i prov·d nÌ politiky Komise v oblasti výstavby10 , konkrÈtn po ·d·nÌ mezin·rodnÌch sout ûÌ na n·vrhy sv˝chza ÌzenÌ, jako je nov˝ are·l Spole nÈho v˝zkumnÈho st ediska EK, kter˝ m· b˝t prvnÌ budovou EK, jeûje od svÈho vzniku zcela zaloûena na r·mci NEB.
3. Rady 85/384/EHS ze dne 10. 1985 o vz·jemnÈm uzn·v·nÌ a jin˝ch o dosaûenÈ kvalifikaci v oboru architektury, k v˝konu pr·va usazov·nÌ a volnÈho pohybu sluûeb. Nahrazena EvropskÈho parlamentu a Rady 2005/36/ES.
2.2 - Budova "Europa", v nÌû sÌdlÌ Evropsk· rada a Rada EU a kter· vych·zÌ ze z·sad udrûitelnÈ architektury, vzeöla z celoevropskÈ a byla v roce 2016 v Bruselu (zdroj: Quentin Olbrechts).
V n·vaznosti na pracovnÌ pl·n EU pro kulturu na obdobÌ 2019-2022 ("Soudrûnost a blahobyt") EK skupinu odbornÌk lensk˝ch st·t pro otev enou metodu koordinace (OMC), kter· se zam ujena vysoce kvalitnÌ architekturu a zastavěné prostředí pro vöechny. Na konci roku 2021 skupina nila zpr·va "Na cestě ke společné kultuře architektury", kter· shrnuje trendy a postupy a obsahuje soubor öesti na podporu vysoce kvalitnÌch míst11. K sdÌlenÈ kultury kvalitnÌ architektury v se zvyöov·nÌ od ˙tlÈho budov·nÌ kapacit a
V roce 2020 ozn·mila kyn EK rozs·hlÈ evropskÈ iniciativy "Nov˝ evropsk˝ Bauhaus" (NEB), kulturnÌho projektu, kter˝ mezi svÈ hlavnÌ z·sady architektonickou kvalitu a návrhové myölenÌ. CÌlem NEB je transformovat evropskou politiku Green Deal a jejÌ strategii Renovation Wave do novÈho kulturnÌho projektu spojenÈho s vy spolu s myölenkami udrûitelnosti a inovací12
Touto novou evropskou iniciativou EK klade inovace a kvalitu navrhování jako politick˝ cÌl, jehoûcÌlem je vytvo it hnutÌ, kterÈ inspiruje evropsk˝ch a vy na hlavnÌch udrûitelnosti (environment·lnÌ udrûitelnost), estetiky (kvalita z·ûitku) a inkluze (dostupnost a (Ibidem).
2.3 - Ob·lka zpr·vy skupiny státo pro metodu koordinace s n·zvem"Na ke sdÌlenÈ architektury" (zdroj:
2.4 - Nov˝ evropsk˝ Bauhaus z·kladnÌ hodnoty (zdroj: EK, 2021a).
udrûiteln
NOV› EVROPSK› BAUHAUS
kr·snÈ
NEB bude probÌhat ve f·zÌch, nazvan˝ch (2020-21), "realizace" (2021-23) a (2023-24). PrvnÌ f·ze se na projektu NEB, kdy EK provedla öirok˝ participativnÌ proces evropskÈ v˝zvy k cen NEB, kter· se nynÌ a jejÌmû cÌlem je ocenit st·vajÌcÌ úspchy1 . Koncem roku 2021 byla zah·jena f·ze "realizace" NEB, kter·navazuje na existující programy EU a mobilizuje je, aby bylo moûnÈ vyhl·sit soubor specializovan˝chv˝zev pro n·vrhy v letech 2021-2022 (EK, 2021a). Iniciativu NEB podporuje a v˝zkumnÈ EK.
Podle zpr·vy o pokroku EvropskÈmu parlamentu (Evropsk· komise, 2023) byla mobilizace EU vyhl·öena specializovan˝ch v˝zev - v aû do v˝öe 106,3 milionu EUR - ena realizace NEB v letech 2021 a 2022 a financována öiroká ök·lu kterÈ k jejÌch a jsou po celÈm kontinentu. Za podpory realizace NEB EK Společenství NEB, kter· zahrnuje ofici·lnÌ partnery NEB; kulatÈho stolu na vysokÈ ˙rovni; n·rodnÌ kontaktnÌ mÌsta; a finalisty cen NEB; v˝zev NEB; NEB a EK. CÌlem je z·sady a myölenky NEB öirokÈ mohou realizovat a prosazovat projekty a iniciativy na ˙rovnÌch v celÈ
v˝öe uvedenÈho EK laboratoř NEB, kter· sleduje strategii budov·nÌ komunity a konkrÈtnÌ projekty. uû jsou podporov·ny z EU, nebo z jin˝ch iniciativ, jejich cÌlem je spojit je za vz·jemnÈ podpory a u
ení (EK, 2021a). Mezi dalöÌmi iniciativami EK Festival NEB v 2022, akci s v˝stav, konferencÌ a proch·zek po V se propaguje druh˝ kter˝ se m· konat v dubnu 2024, jsou v˝zvy k aktivit, nebo satelitnÌch akcÌ.
Aby pomohla identifikovat inspirativnÌ projekty, mÌsta a postupy, definovala strategie ozna ov·nÌ NEB n·stroje pro charakteristiku konkrÈtnÌch iniciativ: Kompas NEB, kter˝ stanovÌ charakteristiky NEB a kter˝ m· slouûit jako n·stroj pro rozhodov·nÌ a jeû z·sady a kritÈria NEB na svÈ rámců pro hodnocenÌ NEB, kterÈ konkrÈtnÌ seznamy kritÈriÌ pro konkrÈtnÌ typy a a zjednoduöujÌ standardy a pokyny t˝kajÌcÌ se z·sad NEB (ve v˝voji). Pro o a projektech NEB byl interaktivnÌ panel15
14. b˝t projekt "New European Bauhaus goes South", kter˝ spojuje öest jihoevropsk˝ch zemÌ, jeû spojujÌ svÈ sÌly
s cÌlem zlepöit architektury. VÌce informacÌ: https://www.up.pt/neb-goes-south/
15. deska NEB: https://web.jrc.ec.europa.eu/dashboard/NEB/
F·ze Co-design
NEB Communication
SOTEU 2021
Zpr·va o co-design
Zah·jenÌ cen NEB 2022
V˝zvy NEB
spuštní NEB Lab
Call for Friends
Lighthouse Demonstrator
SlavnostnÌ
p ed·v·nÌ cen
NEB Festival
V˝zvy NEB
NEB Compass
SOTEU 2022
V˝zvy NEB
2.5- osa hlavnÌch NEB a jejich zah·jenÌ (zdroj: EK, 2023).
cen
NEBCompass 2023
NEB Calls
NEB EUI EFRR pYedvádjící
Nov˝ pracovnÌ pl·n EU pro kulturu na obdobÌ 2023-2026 zav·dÌ aktivity "Vysoce kvalitnÌ obytné prostředí pro vöechny", kter· definuje moûnÈ pracovnÌ metody : setk·nÌ evropsk˝ch pro politik architektury (EDAP); podporu iniciativy NEB sÌtÌ po OMC a evropskÈ konference o politik·charchitektury (EU, 2022).
Gener·lnÌ EvropskÈ komise pro ml·deû, sport a kulturu (DG EAC) ned·vno zah·jilo program vz·jemnÈho mÌstnÌm a region·lnÌm aby se jak pl·novat a realizovat kvalitnÌ politiky architektury a projekty, nazvan˝ "Living spaces a regiony vy pro vöechny". Program, kter˝ bude probÌhat od 2023 do listopadu 2024, usnadnÌ informacÌ mezi regiony, st·ty a stranami o procesech a postupech v celÈ Evrop . Program Living Spaces jefinancov·n z programu EU KreativnÌ Evropa a realizujÌ jej organizace Eurocities a ACE.
2.3 Tvorba celoevropskÈ politiky
v˝öe uveden˝ch politik a iniciativ EU existujÌ takÈ celoevropskÈ procesy a tvorby politik, kterÈ k posÌlenÌ agendy evropskÈ politiky v oblasti navrhování: davosk˝ proces Baukultur, EvropskÈkonference pro politiky architektury (ECAP) a setk·nÌ evropsk˝ch pro politiky architektury (EDAP).
2.3.1 Davos Baukultur Process
V r·mci zased·nÌ ekonomickÈho fÛra, kterÈ se konalo v roce 2018 ve äv˝carsku, byla na prvnÌ mezin·rodnÌ konferenci kultury celoevropsk· Davosk·deklarace ke kvalitnÌ Baukultur pro Evropu"17. Deklarace vyzdvihuje roli kulturyve vystav nÈm prost edÌ a vyz˝v· k tomu, aby byla kvalitnÌ stavebnÌ kultura (Baukultur)povaûov·naza prim·rnÌ politick˝ cÌl, vedle propagace konceptu Baukultur mimo mluvÌcÌ (konceptzahrnuje mimo jinÈ architekturu, kulturnÌ prostor, krajinu, infrastrukturua kulturnÌ proces).Davoskou deklaraci podepsalo 33 a dalöÌch evropsk˝ch ACEa Europa Nostra) a poprvnÌm ji dalöÌch institucÌ Š
O rok (2019) se ve öv˝carskÈ konalo mezin·rodnÌ setk·nÌ ke kritÈriÌm kvality Baukultur. Jako v˝stup z tÈto konference vydala öv˝carsk· vl·da spolu s mezin·rodnÌmi partnery Europa Nostra) v roce 2021 Davosk˝ systÈm kvality Baukultur (DBQS), n·stroj, jehoû cÌlem je lÈpe definovat pojem Baukultur a umoûnit posoudit kvalitu mÌst (äv˝carsk˝ feder·lnÌ pro kulturu, 2021). DBQS definuje osm kritÈriÌ, kter· zahrnujÌ dimenze kvalitnÌ stavebnÌ kultury (Baukultur)18 DBQS byl velmi a schv·len mezin·rodnÌmi organizacemi, expertnÌ skupinou EU pro metodu koordinacea v tYetí politice architekturyEU.
R ZNOST KvalitnÌ Baukultur spojuje lidi.
KONTEXT KvalitnÌ Baukultur vede k prostorové soudrûnosti
FUNK NOST VysocekvalitnÌ Baukultur slouží svému
SPR£VA Vysoce kvalitnÌ Baukultur se z·sadami dobrÈ spr·vy.
VYSOCE KVALITN
Õ BAUKULTUR
BEAUTY MÌsto s vysoce kvalitnÌ Baukultur je kr·sné
PROST EDÕ Vysoce kvalitnÌ Baukultur chr·nÌ ûivotnÌ prost edÌ.
EKONOMIKA Vysoce kvalitnÌ Baukultur ekonomickou hodnotu
PROST EDÕ Vysoce kvalitnÌ Baukultur chr·nÌ ûivotnÌ
2.6 - Osm kritÈriÌ pro kvalitnÌ Baukultur ze systÈmu kvality Davos Baukultur (zdroj: ze äv˝carskÈho feder·lnÌho pro kulturu, Bern 2021).
Ned·vno, v lednu 2023, na druhÈ evropskÈ konferenci kultury o vysoce kvalitnÌ Baukulturv r·mci ekonomickÈho fÛra - zah·jil öv˝carsk˝ Feder·lnÌ pro kulturu novou "Davoskou alianci Baukultur", kter· sdruûuje partnery a soukrom˝m sektorem a ve snaze o lepöÌ obytné Podle svÈho zakl·dacÌho dokumentu (2023) p Aliance Baukultur neform·lnÌ institucion·lnÌch majÌ z·jem o zapojenÌ do politiky Baukultur, n·rodnÌch/agentur pro kulturu, mezin·rodnÌch stavebnÌch, ch ch í mezivl·dnÌch org·no a mezin·rodnÌch nevl·dnÌch organizací. Novinkou novÈaliance je snaha zapojit do debat o a politice Baukultur zainteresovanÈ strany zesoukromÈho sektoru, kterÈ obvykle chybÌ, hrajÌ v rozvojov˝ch procesech v˝znamnou roli.
CÌlem DavoskÈ aliance Baukultur je usnadnit komunikaci a spolupr·ci mezi partnery v i mimo ni a k prosazov·nÌ hodnot a hnutÌ Baukultur spolu s aktivitami NEB a dalöÌmi iniciativami. Byl v˝bor, kter˝ bude alianci a organizovat setk·nÌ a akce s cÌlem povzbudit i soukromÈ subjekty a takÈ zapojit ry toho probÌhajÌ aktivity DavoskÈ aliance v fokusnÌchskupin·ch, kterÈ vedou diskuse a zlepöujÌ relevantnÌ tÈmata pro dosaûenÌ vysoce kvalitnÌch mÌst, jako jsou"Cenov· dostupnost a tvorba soci·lnÌ hodnoty", "Odolnost a se klimatu", "Udrûitelnost a a "Obnova Ukrajiny".
2.3.2 EvropskÈ konference pro architektonickou politiku (ECAP)
PrvnÌ mezin·rodnÌ setk·nÌ o politikách architektury se v roce 1997 za nizozemskÈho Rady EU. Zvl·ötnostÌ tÈto akce bylo, ûe se na nÌ seöly vl·dnÌ agentury, kulturnÌ instituce a profesnÌ organizace z celÈ Evropy. Na tohoto prvnÌho setk·nÌ se druhÈ setk·nÌ finskÈho v EU v roce 1999 a jeho z·kladnÌm cÌlem bylo organizaci na evropskÈ ˙rovni, coû vedlo k EvropskÈho fÛra pro architektonickÈ politiky (EFAP).
Od tÈ doby se EFAP sch·zÌ kaûd˝ch öest pod vedenÌm kter· EU. Na svÈ EFAP vyd·vá politick· prohl·öenÌ, a politickÈ manifesty k ot·zk·m souvisejÌcÌm s navrhováním EFAP politik mezi mi y a vedla k vyd·nÌ architektonick˝ch politik v v roce 2012, coû byla prvnÌstudie na evropskÈ ˙rovni na toto tÈma.
V roce 2013 se na zased·nÌ EFAP irskÈho Rady EU zhodnotilo Rady o (2008) a v˝sledky byly shrnuty v jejich (EFAP, 2013). Pouk·zalo na ot·zky, kterÈ jsou pro budoucÌ v˝voj politik architektury v celÈ a kterÈ vyplynuly i z EFAP:
1. Pro podporu kvalitnÌho navrhování a ˙zemnÌ kvality je z·sadnÌ informovanost apolitick· angaûovanost. Je nutnÈ pozvednout z·jem o architekturu nad r·mec pouhÈ profesnÌ sfÈry. tak je v˝zvou pro nevl·dnÌ organizace a politik, aby jednali a popt·vku po navrûenÈm obytném u vöech EU;
2. V˝zkumnÈ a n·vrhovÈ iniciativy by b˝t posÌleny a podporov·ny finan nÌch prost edk
V dubnu 2007 bylo zaloûeno neziskovÈ sdruûenÌ podle belgickÈho pr·va se sÌdlem v Bruselu, kterÈ podporuje EFAP. Z omezenÌ vöak bylo toto sdruûenÌ v roce 2017 zruöeno. Neform·lnÌ politick· st·le existuje a mezin·rodnÌ setk·nÌ se nad·le konajÌ na mÌstech, nynÌ pod n·zvem EvropskÈ konference pro architektonickou politiku (ECAP) nebo v podobn˝ch ˙prav·ch.
PrvnÌ zased·nÌ ECAP se konalo v roce 2018 ve VÌdni rakouskÈho EU za silnÈ politick˝ch z celÈ Evropy. N·sledoval druh˝ ECAP, kter˝ se konal v Bukureöti v prvnÌm pololetÌ roku 2019 za rumunskÈho EU, coû vedlo k podpisu prohl·öenÌ o vypracov·nÌ prvnÌ politiky architektury v Rumunsku toho zatÌm nebylodosaûeno). V listopadu 2019 se v r·mci finskÈho EU konala v Helsink·ch takÈ mezin·rodnÌ architektonick· konference na sÌlu architektury. Vzhledem k v obdobÌ pandemie a jejÌch opakovan˝ch v˝luk byly akce ECAP v Chorvatsku i Portugalsku v hybridnÌm online form·tu.
V 2021, slovinskÈho EU, akce ECAP ve ät˝rskÈm Hradci (Rakousko) a Mariboru (Slovinsko) pod n·zvem: "Budov·nÌ Evropy. Směrem ke kultuře vysoce kvalitnÌ architektury a vystavěného prostředí". obnovenÌ sÌtÌ byla akce k prezentaci a poskytnutÌ pro politiky EU v oblasti architektury (2021). A v 2022 hostila vl·da v Praze ECAP, s n·zvem "Konference o politikách architektury a stavebnÌ kultury", kterÈ se 200lidÌ z 22 evropsk˝ch zemÌ. P ÌötÌ ECAP je pl·nov·n na duben 2024, b hem belgickÈho p edsednictvÌv EU.
je ECAP neform·lnÌ, poskytuje prostor pro socializaci mezi odbornÌky na n·rodnÌ politiky a EU, a tak informacÌ o postupech v oblasti politik architektury, a iniciativ Baukultur v celÈ je ûe neexistuje û·dnÈ form·lnÌ sdruûenÌ EFAP, kterÈ by agendu, a ûe akce byly nepravidelnÈ a z·visely na zemÌ, kterÈ EU, aby je Tuto mezeru nahradila pravideln· setk·nÌ evropsk˝ch pro politiky architektury, kter· se vöak omezujÌ na vl·dnÌ a ostatnÌ strany, jako jsou odbornÈ a kulturnÌ instituce, z moûnosti se k tvorby politik architektury
2.3.3 Zased·nÌ evropsk˝ch ředitelů politik architektury (EDAP)
s akcemi ECAP, kterÈ jsou vöem, se v poslednÌch letechkonalo setk·nÌ evropsk˝ch politik architektury (EDAP). V roce 2017 francouzskÈ ministerstvo kultury tzv. prvnÌ setk·nÌ EDAP, na kterÈm si n·zory na v˝voj politik a iniciativ v oblasti architektury. Natomto setk·nÌ se seöli pouze a z·stupci vl·dnÌch za politikuarchitektury. Tento form·t se potÈ opakoval ve VÌdni (2018), (2019), Bruselu (2020), Mariboru(2021), (2022) a Praze (2022). PoslednÌ zased·nÌ EDAP se konala v ervnu v Malmˆ. 2023 övÈdskÈho EU a v v 2023
EDAP je pl·nov·n na duben 2024, belgickÈho Rady EU.
Motivace jedn·nÌ EDAP byla posÌlena skupinou OMC Group na vysoce kvalitnÌ architekturu a vystavěné prostředí, kterou EK akter· probÌhala v letech 2019-21 a vyvrcholila v˝öe uvedenÈ zpr·vy. Vzhledem k tomu,ûe je omezena na ky setk·nÌ EDAP podporujÌ vz·jemnÈ vl·dnÌch politik, sdÌlenÌ a inovativnÌch zkuöenostÌ v oblasti spr·vy jakoû i realizaci pracovnÌch setk·nÌ na v˝zvy. neexistuje ofici·lnÌ program, setk·nÌ EDAP zÌsk·vajÌ podporu ze strany EK, v pracovnÌm pl·nu EU pro kulturu na obdobÌ 2023-2026, kter˝definuje setk·nÌ EDAP jako jednu z moûn˝ch pracovnÌch metod implementace na podporu vysocekvalitnÌ architektury na evropskÈ ˙rovni.
na kvalitu
Cena EvropskÈ unie za sou asnou architekturu 1988 > EU Mies Award 2001 + Young Talent Architecture Award YTAA 2016
EvropskÈ fÛrum pro architektonickÈ politiky EFAP 1997-2017, od tÈ doby jako konference ECAP
UsnesenÌ Rady 2001
Z·v ry Rady 2008
Davosk· deklarace 2018 > proces SystÈm kvality Baukultur 2021
Davos Baukultur Alliance 2023
PracovnÌ pl·n Rady pro kulturu 2019-2022
Skupina OMC 2020-2021 agenda pro EU na obdobÌ 20162021
Agenda OSN 2030 SDGs 2015
Nov˝ evropsk˝ Bauhaus 2020
Nov· lipsk· charta 2020
Z·v ry Rady 2021
2.8 - Zased·nÌ evropsk˝ch pro politiku architektury (EDAP) a kontaktnÌch mÌst NEB, Malmˆ, ävÈdsko, 2023 (Obr·zek: Daniel Engvall, Form/Design Center).
EFAP Survey 2012 2015201620192020 2021 2023
ACE Survey 2022 Urban Maestro 2019-2021 2018
2.9 -
asová osa celoevropských iniciativ v oblasti architektury a kvality prostZedí (1988-2021), která ukazuje rostoucí úroveI zájmu, který je tmto tématom vnován (Zdroj: upraveno podle OMC Experts Group Report lenských státo EU, 2021, EK).
3VÝZKUMNÝ
PYÍSTUP
3.1 CÌle
CÌlem tohoto v˝zkumu je poskytnout aktualizovan˝ politik architektury v a pokrok v jejich na celÈm kontinentu. V˝zkum navazuje na politik architektury v kter˝ byl proveden v r·mci autorova doktorskÈho v˝zkumu naUCL, s b˝val˝m EFAP v roce 2012, a jej. Z vyplynulo, ûe usnesenÌ Rady o kvalitě architektury v městském a venkovskÈm prostředí (2001/C 73/04) a závěry o architektuře: Příspěvek kultury k udrûitelnÈmu rozvoji (2008/C 319/05) m ly od svÈho form·lnÌho pozitivnÌ dopad narozvoj politik architektury jednotliv˝ch lensk˝ch st·t EU.
Od tÈ doby doölo k nov˝ch politick˝ch jak na evropskÈ ˙rovni, tak na ˙rovni jednotliv˝ch Jak jiû bylo pops·no v˝öe, kvalitnÌ architektura a vy se staly politickouprioritou evropsk˝ch institucÌ, kde se Evropsk· komise ujala vedenÌ se svou ambiciÛznÌ probÌhajÌcÌiniciativou NEB. tak zemÌ EU form·lnÌ politiku architektury, kter· sleduje stejnÈ cÌlea zav·dÌ soubor a iniciativ podporujÌcÌch kulturu vytváZení míst Neexistuje vöakû·dn˝ aktualizovan˝ politik architektury na evropskÈ˙rovni V tomto r·mci, deset let po se ACE rozhodlo zadat novouevropskou studii o politik·ch architektury scÌlem zmapovat vl·dnÌ politiky v oblasti architektury, jejich dopad a pokrok v celÈ
V˝chozÌm bodem tohoto v˝zkumu bylo napl·nov·nÌ a provedenÌ novÈho evropskÈho politik architektury, jehoû cÌlem bylo shrom·ûdit informace o v˝voji politik v oblasti architektury a Baukultur na celÈm kontinentu. Aby bylo moûnÈ v˝sledky porovnat, zachoval tento stejnÈ linie jako Za prvÈ se snaûil identifikovat a popsat st·vajÌcÌ vl·dnÌ struktury za politiku architektury a st·vajÌcÌ a/nebo postupy mezi jednotliv˝mi ministersk˝mi resorty nebo jejich absenci. Studie zkoumala existujÌcÌ agentury a dalöÌ strany, kterÈ hrajÌ roli formulov·nÌ, rozvoji a politiky architektury
Za druhÈ se snaûil zjistit, zda existujÌ politickÈ dokumenty t˝kajÌcÌ se kvality architekturyofici·lnÌ publikace, z·kon, memorandum nebo politika, kter· vl·dnÌ aspirace v oblasti architektury a vy - a pokud û·dn˝ politick˝ dokument neexistuje, zda vl·da pl·nuje v blÌzkÈ budoucnosti politick˝ch se snaûila shrom·ûdit informace o a omezenÌch a zejmÈna o tom, zda byl s politikou spojen To by umoûnilo charakterizovat r znÈ p Ìstupy k politice a to, jakÈ zdroje jsou vynakl·d·ny na podporu politiky.
CÌlem bylo takÈ shrom·ûdit informace o konkrÈtnÌch iniciativ·ch a akcÌch na podporu vysoce kvalitnÌ architektury a vy kterÈ se zab˝vajÌ usnesenÌ a Rady EU (2001) o To by umoûnilo lÈpe pochopit, jak jsou tyto politiky a posoudit dopad politik architektury na procesy urban design governance
3.2 Metodika
Tento vych·zÌ z mezin·rodnÌho srovn·vacÌho v˝zkumu. V oblasti anal˝zy politik tato metodologie poskytuje moûnost porovn·vat a srovn·vat silnÈ a slabÈ str·nky politick˝ch , a tÌm se z jin˝ch zemÌ (Rose 2005: 4). nenÌ kopÌrovat politickÈ mezi zcela odliön˝mi jurisdikcemi, ale spÌöe zjistit, za jak˝ch okolnostÌ a do jakÈ mÌry programy konkrÈtnÌ politickÈ problÈmy, v tomto kvalitu architektury a vy
Za informacÌ o politik·ch architektury byl stran·mv zasl·n dotaznÌk, kter˝ zahrnoval vl·dnÌ a profesnÌ organizace na n·rodnÌ ˙rovni a v i na region·lnÌ ˙rovni (Belgie a SpojenÈ kr·lovstvÌ) - respondenti mohli vyplnit informace opolitik·ch pouûÌvan˝ch v jejich jurisdikci a takÈ uvÈst iniciativy. Pro informacÌ byl seznam kter˝ zahrnoval dva typy institucÌ v jednotliv˝ch zemÌch:
ï N·rodnÌ/region·lnÌ vl·dnÌ ˙tvary odpov dnÈ za politiku architektury;
ï N·rodnÌ/region·lnÌ profesnÌ organizace architekt ( lenskÈ organizace ACE).
V ûe za politiku architektury byla mezi ministerstva/ odbory, byl dotaznÌk zasl·n vöem vl·dnÌm V zemÌch koordinoval jeden vl·dnÌ odbor jmÈnem ministerstev/agentur.
Časov· osa
Tato studie vych·zÌ z v˝zkumu politik architektury v ze dvou EFAP (2005 a 2012), kterÈ dopad usnesenÌ Rady EU (2001) a Rady (2008) na architekturu. V˝zkum je informov·n o dalöÌm evropskÈm neform·lnÌch designu (2019), kter˝ byl proveden v r·mci projektu Urban Maestro (UM) (2019-21) (www.urbanmaestro.org).
UsnesenÌ Rady o kvalit architektury 2008 Rady o
3.1 - osa: politiky architektury a evropskÈ politiky v oblasti architektury
V˝zkumnÈ pr·ce byly do f·zÌ v letech 2022 aû 2023. PrvnÌ f·ze byla dotaznÌku a na organizace v celÈ Druh· f·ze byla kdy byla prvnÌ personalizovan· pozv·nka zasl·na e-mailem institucÌm v a druh· v 2022. e-mailov˝ch pozv·nek bylo telefonick˝ch kterÈ öiröÌ v f·ze byla anal˝ze a zÌskan˝ch informacÌ, jakoû i politick˝ch
v˝sledky byly prezentov·ny na evropskÈm setk·nÌ propolitiky architektury, kterÈ se konalo 10. v Praze republika), a na valnÈm ACE v Bruselu(Belgie) 25. listopadu 2022. Vzhledem k tomu, ûe respondenti poû·dali o vÌce na dotaznÌku, bylo rozhodnuto ponechat do konce roku 2022, aby bylo moûnÈ zohlednit v r·mci a f·ze pr·ce. Nakonec byla v roku 2023vypracov·na, a zpr·va o
Politika
st·ty EU mimo EU
DotaznÌk
Struktura dotaznÌku a obsah ot·zek byly navrûeny tak, aby shromaû ovaly informace o politik·ch architektury v celÈ na dotaznÌku z minulÈho (2012), aby bylo moûnÈ porovnat v˝sledky z let 2012 a 2022. DotaznÌk byl rozd len do
ï PrvnÌ se na identifikaci hlavnÌch stran v , aby k zmapov·nÌ institucion·lnÌ architektury v r zn˝ch evropsk˝ch zemích9;
ï Druh· byla n·rodnÌch / st·tnÌch / region·lnÌch politik v oblasti architektury. Ta se na vöechny ofici·lnÌ publikace, memoranda nebo politiky, kterÈ nastÌnily vl·dnÌ aspirace v oblasti designu vystav nÈho prost edÌ s cÌlem podpo it vysokÈ standardy v architektu e a urbanismu;
ï T etÌ ·st se zam ila na shromaû ov·nÌ informacÌ o konkrÈtnÌch iniciativ·ch a opat enÌch prov·d n˝ch v jurisdikcÌch org·ny nebo jin˝mi stranami, kterÈ by se mohly t˝kat doporu enÌ usnesenÌ Rady EU (2001) a z·v r Rady EU (2008) o architektuZe20 .
3.3Oblast působnosti
zahrnoval 31 evropsk˝ch zemÌ: 27 EvropskÈ unie a 4 zem mimo EU (Island, Norsko, äv˝carsko a SpojenÈ kr·lovstvÌ). V Belgii a ve SpojenÈm kr·lovstvÌ odpovÌdaly jejich regiony samostatn . Na z·v r pr zkumu zaslal Svaz architekt Srbska informace o novÈ vl·dnÌ politice. V toho se cÌlov· skupina na celkem 37 spr·vnÌch struktur (viz 3.2).
3.4OmezenÌ
Stejn jako u v töiny v˝zkum m· metodika zvolen· pro pr zkum ur it· omezenÌ. ZaprvÈ, sloûitÈ administrativnÌ struktury v r zn˝ch evropsk˝ch st·tech zt ûovaly ur enÌ, zda byl dotaznÌk zasl·n respondentovi. ZadruhÈ, v zkouman˝ch spr·vnÌch je architektura a urbanismus oblastÌ politiky, kterou sdÌlÌ tak öirokÈm spektru aktÈr by zÌsk·nÌ ˙pln˝ch a p esn˝ch informacÌ o jednotliv˝ch st·tech vyûadovalo vÌce neû jednoho respondenta na spr·vu, coû nebylo moûnÈ Za dotaznÌk s ot·zkaminevyhnuteln vede k rozdÌl m v pe livosti, s jakou jsou odpov di poskytov·ny. Z ejm˝ nedostatek centr·lnÌch znalostÌ o v jurisdikcÌch vedl v lokalit·ch k nejednotnosti s informacÌ.
3.5Reakce
Ze 72 institucÌ, kterÈ byly vyzv·ny k ˙ asti na pr zkumu, bylo obdrûeno 48 odpov dÌ, coû p edstavuje 67% mÌru odpov dÌ (viz ˙pln˝ seznam odpov dÌ v p Ìloze 1). Rozd lÌme-li tento po et na ·sti, z 36 cÌlov˝ch zemÌ/st·t poch·zÌ n·sledujÌcÌ odpov di: 30 odpov dÌ poch·zÌ od vl·dnÌch ˙ ad a 18 od profesnÌch organizacÌ. N·rodnÌ/region·lnÌ vl·dy poskytly ve srovn·nÌ s profesnÌmi organizacemi obs·hlejöÌ To odr·ûÌ ûe dotaznÌk byl z velkÈ napolitiky a iniciativy vypracovanÈ spr·vou. bylo dosaûeno dobrÈho geografickÈho rozloûenÌ spokrytÌm z celÈ Evropy (viz 3.3).
V n·sledujÌcÌch t ech kapitol·ch jsou pops·na hlavnÌ zjiöt nÌ, kter· byla zÌsk·na v r·mci pr zkumu na z·klad 48 obdrûen˝ch odpov dÌ. Podle stejnÈ struktury, jakou dotaznÌk, jsou do kapitol: institucion·lnÌ aktÈ i (kapitola 4); dokumenty politiky architektury (kapitola 5); a iniciativy/opat enÌ podporujÌcÌ kvalitu navrhování a rozvÌjejÌcÌ kulturu utváZení míst (kapitola 6).
19. V souladu s o osobnÌch nejsou informace o kontaktech v tÈto zpr·v uvedeny.
20. DotaznÌk se net˝kal Rady EU o vysoce kvalitnÌ a jako prvcÌch novÈ evropskÈ iniciativy Bauhaus", protoûe tato politika byla na konci roku 2021, jen pr zkumem.
JednÌm z hlavnÌch bylo zjistit, kter· vl·dnÌ jsou za politiku architektury jednotliv˝ch vl·d v V r·mci tohoto rozsahu se takÈ na zmapov·nÌ dalöÌch relevantnÌch se podÌlejÌ na politiky a realizaci iniciativ, a takÈ na meziresortnÌ v˝bory / platformy. V tÈto souvislosti je tato kapitola do PrvnÌ identifikuje vl·dnÌ ˙tvary za politiku architektury na n·rodnÌ/region·lnÌ˙rovni, st·tnÌch a komisÌ pro navrhování (arms-length). Druh· se zab˝v·kulturnÌmi organizacemi podporujÌcÌmi architekturu a kulturu navrhov·nÌ. se zab˝v·nevl·dnÌmi organizacemi, profesnÌch organizacÌ. A analyzuje typy meziresortnÌch a poradnÌch za zlepöenÌ koordinace a komunikace mezi stranami.
4.1 Vl·dnÌ subjekty
4.1.1 Vl·dnÌ ˙tvary odpovědné za politikuarchitektury
A koli kaûd· zem /region m· sv j specifick˝ systÈm ÌzenÌ a spr·vnÌ strukturu, ve v töin je politika architektury v kompetenci konkrÈtnÌho st·tnÌho ˙tvaru nebo organizace gener·lnÌho nebo institutu), kter˝ obvykle v r·mci ministerstva s za vystavné V jin˝ch st·tech/regionech spad· politika architektury pod vÌce kterÈ mohou b˝t pod dohledem ministerstev kultury, ûivotnÌho nebo pracÌ), a to vzhledem k povaze architektury a ˙zemnÌho pl·nov·nÌ (viz Bento, 2012).
Na lze ûe v 37 dot·zan˝ch spr·vnÌch org·nech m· 20 z nich konkrÈtnÌ zapolitikuarchitektury, zatÌmco ve zb˝vajÌcÌch jetato politika v kompetenci (4.1).
Rakousko BE Flandry BE Brusel-hlavnÌ BE Valonsko-Brusel Bulharsko Kypr Chorvatsko esko D·nsko Estonsko Finsko Francie N mecko ecko Ma arsko Irsko It·lie Lotyösko Litva Lucembursko Malta Nizozemsko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovensko Slovinsko äpan lsko ävÈdsko UK Anglie UK Skotsko UK SevernÌ Irsko UK Wales Island Norsko Srbsko äv˝carsko
Ano
Ne
é·dnÈ informace | | | |
Tabulka 1 - ExistujekonkrÈtnÌ za politikuarchitektury?
V kdy je za politiku architektury konkrÈtnÌ odbor (20 spr·vnÌch je moûnÈ pozorovat, ûe rozsah a je a zahrnovat i jinÈ kompetence neû politiku architektury kulturnÌ Na administrativnÌ struktury, tradic politiky a dalöÌch kontextu·lnÌch lze konstatovat, ûe za politiku architektury obvykle spad· pod odbory kultury nebo odbory ˙zemnÌho pl·nov·nÌ (4.2).
/ oblast N·zev
Rakousko
Belgie / HlavnÌ Brusel
Belgie / Vl·msko
Belgie / Valonsko-Brusel
Kypr
Chorvatsko
esko
D·nsko
Estonsko
Francie
N mecko
Irsko
Lotyösko
It·lie
Litva
äpan lsko
SpojenÈ kr·lovstvÌ / SevernÌ Irsko
SpojenÈ kr·lovstvÌ / Skotsko
SpojenÈ kr·lovstvÌ / Wales
Srbsko
äv˝carsko
Ochrana pam·tek, Baukultur a restituce
BouwmeesterMaitre Architecte
Vlaams Bouwmeester
Bouwmeester
Odbor ˙zemnÌho pl·nov·nÌ a bydlenÌ
Udrûiteln˝ ˙zemnÌ rozvoj a mezin·rodnÌ spolupr·ce
Odbor ˙zemnÌho pl·nov·nÌ a
Direktorát architektury
Odbor pro a ˙zemnÌ rozvoj
Odbor bydlenÌpl·nov·nÌ a mÌstnÌ samospr·vy
Odbor kulturnÌ politiky / Odd lenÌ kreativnÌho
Gen pro tvorbu / ou architekturu,
Skupina pro politiku v˝stavby a ˙zemnÌho pl·nov·nÌ
Gener·lnÌ pro agendu a architekturu
Odborpro komunity
Odbor pl·nov·nÌ, architektury a regenerace pro pl·nov·nÌ pro architektonickou politiku a stavebnÌ v˝robky äv˝carsk˝ feder·lnÌ pro kulturu (FOC) / Sekce Baukultur
Tabulka 2 - N·zvy konkrÈtnÌch za politiku architektury
A koli se konkrÈtnÌ kompetence mohou liöit a bez ohledu na to, zda se nach·zejÌ na kultury nebo na urbanistickÈho/prostorovÈho pl·nov·nÌ, oddlení architektury obvykle vyuûÌvajÌ kombinaci form·lnÌch a neform·lnÌch k prosazov·nÌ politick˝ch ambicÌ a Ty mohou zahrnovat kvality navrhování sektory a st·tu, realizaci iniciativna podporu kultury navrhování, sdÌlenÌ poskytov·nÌ poradenstvÌ v oblasti navrhování pro rozvojovÈ programy, monitorov·nÌ legislativy a pod·v·nÌ zpr·v o jejÌ spr·vu dotacÌ nebo hodnocenÌ atd (viz 1).
Existence zvl·ötnÌho kterÈ se kvality architektury, neznamen· existenci form·lnÌho politickÈho dokumentu, jako jsou ty, kterÈ budou zkoum·ny v n·sledujÌcÌ Jako p Ìklad lze uvÈst, ûe a koli It·lie nem· form·lnÌ politiku, italskÈ ministerstvo kultury m· s architektury, kterÈ je za podporu kvality architektonick˝ch a urbanistick˝ch projekt , konkrÈtn za ˙ ast na developmentu ve ejn˝ch staveb nebo poskytov·nÌ poradenstvÌ p i jejich navrhov·nÌ, a to zejmÈna s ohledem na dÌla s dopadem na kvalitu ého a krajinného kontextu toho je italsk˝ odbor schopen podporovat iniciativy na obnovu rozvÌjetosv tovÈ iniciativy, organizovat vzd l·vacÌ programy a takÈ rozvÌjet v˝zkumnÈ a znalosti o ve spolupr·ci s univerzitami, region·lnÌmi a mÌstnÌmi institucemi21
Jak bude d·le uvedeno, kaûdé spr·vní uspoZádání m· vlastnÌ systÈm norem a administrativnÌ organizace, kde architektura a Baukultur jako politiky mohou b˝t vÌce v z·vislosti na konkrÈtnÌm kontextu. Existence specializovanÈho pro kvalitu navrhování je jak posÌlit koordinaci politiky a realizaci
majÌ specializovanÈ architektury jiû vÌce neû let (nap nebo Francie), z mÌt plnou za politiku architektury aû v poslednÌch deseti
i dvaceti letech a byla teprve ned·vno. Flandry (Belgie) jmenovaly vl·mskÈho vl·dnÌho architekta v roce 1999, Valonsko-bruselsk· federace (Belgie) architektury v roce 2007 a Estonsko pozici poradce pro architekturu v roce 2007. Tyto novÈ a specializovanÈ architektonickÈ ˙tvary jsou jednÌm z patrn˝ch dopad p ijetÌ a rozvoje politik architektury n·rodnÌmi st·ty v a uzn·nÌ architektury jako politiky.
Vzhledem k v r·mci spr·vnÌch struktur lze ûe v zemÌch, kterÈ majÌ zvl·ötnÌ se z nich nach·zÌ v ministerstev kultury. v dalöÌch zemÌch org·ny v r·mci ministerstev ûivotnÌho / ˙zemnÌho pl·nov·nÌ; v m·lo zemÌch spad· politika architektury do oblasti bydlenÌ nebo pracÌ / infrastruktury / stavebnictvÌ (Polsko) (4.3).
Rakousko BE Brusel-hlavnÌ BE Flandry BE Valonsko-Brusel Bulharsko Kypr Chorvatsko esko D·nsko Estonsko Finsko Francie N mecko ecko Ma arsko Irsko It·lie Lotyösko Litva Lucembursko Malta Nizozemsko Polsko Portugalsko Rumunsko Slovensko Slovinsko äpan lsko ävÈdsko Velk· Brit·nie Anglie Velk· Brit·nie SkotskoSpojenÈ kr·lovstvÌ SevernÌ Irsko Velk· Brit·nie Wales Island Norsko Srbsko äv˝carsko
Kultura (a)
éivotnÌ
(b) -
pr·ce (c)
DalöÌ -
é·dnÈ informace | | | | |
(a) Ozna uje se takÈ jako ministerstvo kultury, ökolstvÌ a/nebo um nÌ. (b) se takÈ jako Ministerstvo ûivotnÌho a rozvoje a/nebo region·lnÌho rozvoje. (c) se takÈ jako ministerstvo pro infrastrukturu/dopravu a/nebostavebnictvÌ/bydlenÌ.
POZN£MKA: Tato tabulka je V neodpovÌd· n·zvuministerstva.
Tabulka 3 - Ministerstvo za politiku architektury
jako v konkrÈtnÌch i ve spr·vnÌch org·nech, v nichû je politikaarchitektury v kompetenci dvou nebo vÌce je za politiku ve mezi ministerstvo a ministerstvo ûivotnÌho pl·nov·nÌ. se to povahou politiky architektury, kter· m· jak stavebnÌ, tak kulturnÌ proch·zÌ politick˝mi sektory a st·tu a je propojena s dalöÌmi strategick˝mi dokumenty s ˙zemnÌm dopadem, jako je ˙zemnÌ rozvoj, bydlenÌ, pam·tkov· atd (4.4).
Velk· rozmanitost v povaze a spr·vnÌch struktur je toho, ûe lenskÈ st·ty se st·le liöÌ v mnoha aspektech: historickÈm v˝voji, politick˝ch a pr·vnÌch systÈmech, kulturnÌm a soci·lnÌm z·zemÌ. ve spr·vnÌch je za politikuarchitektury vymezena, v spr·vnÌch org·nech nenÌ architektura st·le uzn·v·najako form·lnÌ politika jako takov· a nenÌ tak snadnÈ identifikovat. Jak jiû bylo rostoucÌ zemÌ, kterÈ form·lnÌ politiku architektury, takÈ k v r·mci spr·vnÌch budou mÌt na starosti cÌle politiky architektury.
Rámeček 1 - Gener·lnÌ ředitelství pro dědictví a architekturu (Francie)
4.1 - Obytný program Arpajon (Francie) s 55 sociálními byty, obchody a aktivitami. Projekt byl jedním z vítzných projekto iniciativy "Commitment Program for the Quality of Tomorrow's Housing", kterou podporuje Generální Yeditelství pro památky a architekturu spolu s Ministerstvem ekologické transformace, 2021 (zdroj: Jean & Aline Harari architects)
Gener·lnÌ pro kulturnÌ a architekturu (DGHA)22 , kterÈ spad· pod ministerstvo kultury je zodpovdné za politiku architektury, kulturnÌho a muzejnictvÌ ve Francii. Za tÌmto m· DGHA zvl·ötnÌ odd lenÌ, kterÈ m· na starostipodporu kvality architektury a krajiny.
DGHA odpovÌd· za kontrolu pr·vnÌch t˝kajÌcÌch se zak·zek a profese architekta (z·kon o architektu e z roku 1977), jakoû i za öÌ enÌ a propagaci architektonickÈ kultury öirokÈ ök·ly iniciativ, zejmÈna koordinacÌ decentralizovan˝ch sluûeb v oblasti architektury a kulturnÌho a institucÌ (N·rodnÌ centrum architektury a dvacet ökol architektury). P ispÌv· takÈ k rozvoji vzd l·vacÌch program a v˝zkumu nov˝ch v˝zev v oblasti architektury.
Krom v˝öe uvedenÈho DGHA dohlÌûÌ na innost n·rodnÌho centra architektury (CitÈ de l'Architecture et du Patrimoine) a dvaceti n·rodnÌch ökol architektury rozmÌst n˝ch po celÈ zemi. Vykon·v· takÈ kuratelu nad a provozuje statistickÈ pozorov·nÌ profese a jejÌch ekonomick˝ch zm n.
editelstvÌ pro architekturu a odbor bydlenÌ (ministerstvo pro ekologickou transformaci) realizujÌ "Program pro kvalitu bydlenÌ zÌt ka". Jedn· se o pětilet˝ program, jehoû cÌlem je vytvo it soubor zhruba stovky pZípado reprezentujÌcÌch vynikajÌcÌ návrh z hlediska kvality navrhování a ûivotnÌho s kontrolovan˝mi n·klady a ve sluûb·ch v˝roby kvalitnÌho bydlení23
evropskÈ vl·dy jmenovaly "st·tnÌho architekta" nebo "hlavnÌho vl·dnÌho architekta" (zn·mÈho takÈ jako Bouwmeester), kter˝ poskytuje strategickÈ poradenstvÌ a design leadership v oblasti podpory kvalitnÌch budov a v kvalitu vy prost edÌ. St·tnÌ architekti, vedou mal˝ nebo velk˝ t˝m (v z·vislosti na kontextu), plnÌtoto posl·nÌ neform·lnÌch navrhování (design governance), podpory poradenstvÌ v oblasti navrhování, architektonických , researche by design,spojenectvÌ s dalöÌmi stranami a d leûitÈ propagace na podporukultury vytváZení prostZedí. St·tnÌ architekti tak k rozvoji dlouhodobÈpolitickÈ vize a poradenstvÌ vl·dnÌ politiky architektury do praxe / jejÌ realizaci.
St·t/region
HlavnÌ Brusel
(BE) Flandry (BE)
Ma arsko
Irsko Nizozemsko
Skotsko
ävÈdsko
Vl·dnÌ architekt
Vl·dnÌ architekt
HlavnÌ architekt
St·tnÌ architekt
Vl·dnÌ architekt
HlavnÌ architekt
St·tnÌ architekt
Perspektiva Brusel
Ministerstvo vnitra
pro pr·ce(OPW) vl·dnÌ agentura pro nemovitosti (RVB) editelstvÌ pro vystavné
N·rodnÌ rada pro bydlenÌ,v˝stavbu a pl·nov·nÌ
Bouwmeester Maitre Architecte (BMA)
Vl·msk˝ vl·dnÌ t˝m
N·rodnÌ hlavnÌho architekta
ArchitektonickÈ sluûby Rada vl·dnÌch poradc
Divize Architektura a mÌsto
St·tnÌ architekt 17 2290 40 8 2 (25)*
Venku (v kancel· i)
Venku (v kancel· i)
Uvnit (odd lenÌ)
Uvnit (odd lenÌ)
Uvnit (kancel· )
Uvnit (divize)
Uvnit (divize)
* ävÈdsk˝ st·tnÌ architekt pracuje s vedoucÌmi podle st·tnÌ zak·zky.
Tabulka 4 - St·tnÌ architekti (nebo hlavnÌ vl·dnÌ architekti) a jejich t˝my v r zn˝ch EvropskÈ spr·vnÌ org·ny (zdroj: Bento, 2022)
je st·tnÌch jmenov·na vl·dou, majÌ nez·visl˝ status, kter˝ jim jako (polo)autonomnÌ odbornÌci i st·tnÌ spr·vy a prosazovat kvalitu navrhování ve a kvalitnÌ budovy (Carmona, Bento a kol., 2023, s. 272). Toto hybridnÌpostavenÌ st·tnÌm hr·t aktivnÌ roli v procesech designu spr·vou (viz Bento, 2022).
se konkrÈtnÌ kompetence a oblasti st·tnÌho architekta liöÌ podle n·rodnÌho/region·lnÌho kontextu, obvykle hraje roli implementaci a budov·nÌ znalostÌ o navrûenÈm ûivotnÌm propojov·nÌ a na n·rodnÌ ˙rovni (nap . ökolstvÌ, zdravotnictvÌ, obrana, finance, vnit nÌ z·leûitosti atd.), identifikaci synergiÌ a vytv· enÌ z·kladny pro spolupr·ci. z nich poskytujÌ odbornÈ poradenstvÌ v oblasti kvality n·vrhu budov, kterÈ zahrnuje spolupr·ci s dalöÌmi resorty. V mnoha zemÌch m· kaûdÈ ministerstvo vlastnÌ odbor pracÌ, kter˝ je za spr·vu a ˙drûbu jejich sektorovÈho stavebnÌho fondu, zatÌmco v jin˝ch zemÌch je tato sluûba centralizov·na ve velk˝ch stavebnÌch a majetkov˝ch agentur·ch Rakousko, D·nsko, Irsko).
Bez ohledu na oblasti architektury nem· st·tnÌch vlastnÌ kapacity na a specifikacÌ pro (jakož i st·tnÌ) stavebnÌ projekty. V tÈtosouvislosti poskytuje st·tnÌho architekta podporu pom·h· s procesemorganizace o n·vrh nebo architektonick˝ch firem, kterÈ si st·t najÌm·. V takÈ pom·hat posuzov·nÌ a schvalov·nÌ vypracovan˝ch architekty zesoukromÈho sektoru.
St·tnÌ architekt je poskytov·nÌm poradenstvÌ v oblasti pr·vnÌch a stavebnÌch kterÈ majÌ dopad na navrhov·nÌ vystavného a s nÌm spojenÈ procesy.Na podporu tohoto ˙kolu si st·tnÌ architekti poradnÌ sbor s odborn˝mi znalostmi v danÈoblasti. St·tnÌ architekt se podÌlÌ na prosazov·nÌ politiky a designu, na definov·nÌa rozvoji politiky v oblasti architektury a
Jako lze uvÈst Nizozemsko, kterÈ m· hlavnÌho vl·dnÌho architekta od 19. stoletÌ (Nizozemsko, 2006). Od roku 2004, vzhledem k vysokÈmu û·dostÌ, pom·h· nizozemskÈmu hlavnÌmu vl·dnÌmu architektovi Rada vl·dnÌch (CRa), kter· se skl·d· z hlavnÌho vl·dnÌho architekta a dvou hlavnÌch vl·dnÌch architekta a urbanisty). se sv˝m t˝mem radÌ nizozemskÈ v oblasti prostorovÈ kvality a ˙zemnÌho pl·nov·nÌ, na poû·d·nÌ nebo z vlastnÌ iniciativy sledujÌ urbanizaci a kvalitu návrho budov, harmonizaci architekturys územním a krajiným pl·nov·nÌm, ochranu pam·tek a vyuûitÌ intervencí
4.2 - Jeden z CRa "Future Atelier", 2020 (zdroj: College van Rijksadviseurs)
Nizozemsk˝ hlavnÌ vl·dnÌ architekt se stal inspiracÌ pro belgickÈ regiony, Vl·mskem v roce 1999, jejich vlastnÌ verze tÈto pozice pod "hlavnÌ vl·dnÌ architekt". "Bouwmeester". V roce 2009, jak jiû bylo byla tato pozice zavedena takÈ v regionu hlavnÌho Bruselu, brzy potÈ n·sledoval Charleroi a v roce 2017 Gent (viz 2).
V roce 2009 byla v r·mci irskÈ politiky pozice st·tnÌho architekta namÌsto pozice "hlavnÌho architekta", kter˝ je za vedenÌ a architektonickÈho t˝mu dohled nad architektonickou
ástí v˝stavby, udrûov·nÌ kvality struktury st·tnÌho nemovitostnÌho portfolia a zachov·nÌ nemovitostÌ ve st·tnÌ jakoû i za funkci hlavnÌho vl·dnÌho poradce ve vztahu k architektonick˝m z·leûitostem.
Vl·msk˝ vl·dnÌ architekt (Vlaams Bouwmeester) nabÌzÌ odbornost a znalosti na vysokÈ ˙rovni v oblasti pl·nov·nÌ, architektury a krajin· skÈ architektury s cÌlem podpo it soudrûnÈ a inovativnÌ ve Vl·msku. Usiluje o vypracov·nÌ dlouhodobÈ ˙zemnÌ vize po konzultaci s spr·vnÌmi org·ny a externÌmi stranami a je povinen k a architektonickÈ politiky. CÌlem tohoto nez·vislÈho vl·dnÌho org·nu je zajistit kvalitnÌ ûivotnÌ v celých Flandrech25
4.3 - Otfice ot Flemish Government Architect, Brusel - Belgie (zdroj: Vlaams Bouwmeester)
Vl·msk˝ vl·dnÌ architekt je nez·visl· funkce, kterou jmenuje vl·msk· vl·da. Vl·msk˝ vl·dnÌ architekt p sobÌ jako nez·visl˝ poradce a propojovatel, kter˝ k z borové perspektivy a politikami. JednÌm z jeho hlavnÌch ˙kol je poskytovatpodporu a poradenstvÌ ve ejn˝m initel m v oblasti rozvojov˝ch projekt a krozvoji politiky, poradenstvÌ a iniciativ souvisejÌcÌch se soci·lnÌmi v˝zvami a jejich d sledky amoûnostmi z hlediska kvalitnÌho navrhování a v˝stavby.
K dosaûenÌ m· vl·dnÌ architekt k dispozici n·vrhov˝ch Nejd leûit jöÌm n·strojem pro zvyöov·nÌ kvality ve ejn˝ch budov ve Vl·msku je otev en· v˝zva, kter· pom·h· vybÌrat projektanty pro ve ejnÈ zak·zky pro mÌstnÌ samospr·vy. Vl·dnÌ architekt vyuûÌv· takÈ celou adu dalöÌch n·stroj na podporu a dohled nad kvalitou prostZedí, jako je nap Ìklad Bouwmeester Scan a PilotnÌ projekty. St·tnÌ architekt se snaûÌ zvyöovat o aktu·lnÌch ot·zk·ch, radÌ postupy jak nedostatky v a na podporu architektonickÈ kvality, v etn poskytov·nÌ p ÌleûitostÌ mlad˝m projektantom
Vl·msk˝ vl·dnÌ architekt podporuje kvalitnÌ vystavné a kulturu vytváZení prostZedí v celÈm regionu.Jejich pr·ce m· p Ìm˝ dopad na ve ejnou spr·vu; zlepöujÌ projektovÈ postupy na region·lnÌ amÌstnÌ ˙rovni, ovliv ujÌ a podporujÌ diskusi o kvalit architektury novÈ výstavby ve a regionech, formov·nÌ strategiÌ region·lnÌho pl·nov·nÌ, testov·nÌ k kvality, rozvoj v˝zkumu atd.
25. vlaamsbouwmeester.be/
Ned·vno, v roce 2018, övÈdsk· vl·da jmenovala svÈho prvnÌho n·rodnÌho architekta v N·rodnÌ pro bydlenÌ, stavebnictvÌ a pl·nov·nÌ (Boverket), kter· je za novÈ n·rodnÌ politiky architektury ve ävÈdsku (viz 9)26 .
V st·tnÌ architekt na ˙rovnÌch spr·vy. V zemÌch existujÌ takÈ region·lnÌ (nebo architekti, plnÌ podobnÈ ˙koly, a takÈ architekti na ˙rovni obvykle zn·mÌ jako architekti - v severoevropsk˝ch zemÌch, ale takÈ v Rumunsku a jinde. nizozemskÈ provincie jmenujÌ (nez·vislÈ) poradcev oblasti kvality prostZedí, kteZí jako "design champions" nebo st·le jako poradnÌ t˝my (v sedm provinciÌ)27 poradci pro kvalitu prostZedí obvykle dodrûujÌstrukturu poradnÌho sboru, jako je sbor vl·dnÌm architektem v roce 2004.
Na evropskÈ ˙rovni m· Evropsk· komise vlastnÌ verzi tÈto funkce - hlavnÌho architekta Komise (MaÓtre Architecte/Bouwmeester) - v pro infrastrukturu a logistiku (spr·va nemovitostÌ)28
Bento (2022) zkoumal v evropsk˝ch st·tech (Flandry, Irsko, Nizozemsko, Skotsko a ävÈdsko) ˙lohu, n·stroje a dopad st·tnÌch a podobn˝ch institucÌ na podporu kvality ˙zemÌ a kultury tvorby mÌst. Na hloubkov˝ch s hlavnÌmi stranami k
ï specializovanÈ instituce, jako jsou st·tnÌ architekti, institucion·lnÌ podmÌnky pro zlepöenÌ v oblasti architektury a kvality prostZedí, zlepöujÌ koordinaci a interakci mezi z˙ astn n˝mi stranami;
ï tyto pozice poskytujÌ vedenÌ a strategickÈ poradenstvÌ öirokou ök·lou kterÈ se podÌlejÌ na rozvoji a ˙zemnÌm pl·nov·nÌ;
ï se pohybuje od navrhov·nÌ a v˝stavby budov borových politick˝ch a souvisejÌcÌho poradenstvÌ aû po podporu kulturnÌch aktivit v oblasti navrhování;
ï díky mto m t˝my st·tnÌch a pozitivnÌ dopad naprocesy "design governance". Z·kladem je ûe "zlepöenÌm procesu navrhov·nÌ y mohou takÈ zlepöit celkovou kvalitu výsledné stavby" (Bento,2022, s. 156).
se ök·la kterÈ majÌ st·tnÌ architekti k dispozici liöÌ, zaveden· pro jejich poskytov·nÌ jsou hmatateln˝m tohoto z·vazku v oblasti kvality n·vrhu (Carmona, Bento a kol., 2023). jako v jakÈkoli jinÈ politickÈ oblasti budou obavy o kvalitu pouze tehdy, pokud budou a realizov·ny, t˝mu st·tnÌch jinak politick· prohl·öenÌ na vysokÈ ˙rovni o dobrÈho návrhu pouze aspiracemi (viz oddÌl o dopadu).
26. ävÈdsk˝ n·rodnÌ z·kon o a designu (Prop. 2017/18: 110).
27. Od 1. 2023 m· Nizozemsko takÈ region·lnÌho "bouwmeestera" (n·rodnÌ koordin·tor z Groningenu jmenoval Eddo Zuidema region·lnÌm architektem pro oblast
specializovanÈ komise/agentury (nez·vislÈ organizace) na podporu kvality navrhování ve a na prosazov·nÌ kvality navrhování ve vy jako st·tnÌ architekti jsou i komise pro navrhov·nÌ poskytov·nÌm podpory ostatnÌm spr·vy, prosazov·nÌm vöech stran a vedenÌm kampanÌ zakvalitnÌ architektonick˝, urbanistick˝ návrh a návrh veZejných prostranství. V z·vislosti na kontextu se m ûe liöit struktura, typkompetencÌ a zdroj - ale navzdory rozdÌl m komise pro navrhov·nÌ aktivn nabÌzejÌ svÈpodp rnÈ sluûby spr·vou a vyuûÌvajÌ n·stroje, kterÈ jsou z velkÈ neform·lnÌ anestatut·rnÌ.
Jako lze uvÈst francouzskou vl·du, kter· v roce 1977 "MeziresortnÌ misi pro kvalitu ve ejn˝ch budov "29 (MIQCP). Posl·nÌm MIQCP je podporovat kvalitu ve ve ejn˝ch výstavb , kterÈ zahrnuje veökerÈ novÈ nebo ˙drûbovÈ pr·ce na budov·ch, a veZejných prostranstvÌch, za odpovÌd· st·t nebo mÌstnÌ subjekty, a to spojenÌm zapojen˝ch do v oblasti vy prostZedí . MIQCP v celÈm sektoru asdruûuje subjekty zapojenÈ do v oblasti vy jeho konkrÈtnÌ spadajÌ do tÈmat a vyuûÌvajÌ öirokou ök·lu
i. ZapojenÌ klientů, kde je hlavnÌm cÌlem mobilizovat vöechny klienty a podporovat efektivní vztahy se st·tnÌmi a mÌstnÌmi org·ny a v pot eby vyuûÌvat svÈho postavenÌ nestrannÈho prostZedkujícího org·nu MIQCP vystupuje jako konzultant, kter˝ se vöech f·zÌ developmentu samotn˝m zah·jenÌm stavby i architektonických ;
ii. Příspěvek k v˝voji postupů, kter˝ se t˝k· obecn˝ch a specifick˝ch MIQCP poskytuje poradenstvÌ pr·vnÌch spolupracuje s profesnÌmi organizacemi a jako centrum a projektov˝m
iii. äkolenÌ a zvyöov·nÌ informovanosti, kterÈ zahrnuje ökolenÌ a konzultace a profesnÌm , o problÈmech udrûenÌ kvality a ökolenÌ porot pro
iv. Komunikace, a v˝zkumu, se k aktu·lnÌm vyd·v·nÌ atd;
v. Výměna zkuöenostÌ na mezin·rodnÌ ˙rovni propagace francouzsk˝ch zkuöenostÌ a na diskusÌch o harmonizaci politiky a v
Ve SpojenÈm kr·lovstvÌ kaûd· svou vlastnÌ komisi pro navrhov·nÌ aû do zruöenÌ anglickÈ Komise pro architekturu a (CABE) v roce 2012. ve zb˝vajÌcÌch zemÌch st·le existujÌ komise pro navrhov·nÌ, kterÈ podporujÌ vl·dy realizaci jejich politiky v oblasti architektury. Architecture and Design Scotland (A&DS) byla zaloûena v roce 2005 jako nez·visl˝ national champion dobrÈ architektury, navrhování a pl·nov·nÌ ve vy A&DS jev˝konn˝ mimoresortnÌ org·n (NDPB), kter˝ v˝stavy, akce a program pro jakoû i poradenstvÌ, zdroje a podporu pro odbornÌky z praxe v sektoru vy prostZedí3
29. Ve Mission interministÈrielle pour la qualitÈ des constructions publiques. DalöÌ informace: www.miqcp.gouv.fr/
30. DalöÌ informace naleznete na adrese: http://www.miqcp.gouv.fr/index.php?lang=en
31. A&DS a Kr·lovskou komisi pro v˝tvarnÈ ve Skotsku (RFACS). Viz: https://www.ads.org.uk/
Rámeček 3 - Komise pro navrhování ve Walesu (SpojenÈ kr·lovstvÌ)
Komise pro design ve Walesu (DCFW) je velösk˝ design champion a poradnÌ org·n, jehoû posl·nÌm jepodporovat öiröÌ ch·p·nÌ v˝znamu dobrÈho návrhu ve vystavném prost edÌ. DCFW poskytujeporadenstvÌ a podporu v oblasti navrhování soukrom˝m i ve ejn˝m klient m, podporuje o navrhování, vede a prov·dÌ v˝zkum navrhování a navrhov·nÌ s cÌlem zÌskat podklady pro navrhováním, studie apod. DCFW je financov·na velöskou vl·dou.
DCFW byla zaloûena N·rodnÌm na podporu dobrÈho navrhování ve Walesua vyvinula öirokou ök·lu aktivit zam en˝ch na r znÈ cÌlovÈ skupiny ve ty ech sm rech: p ezkoum·v·nÌ návrho, poskytov·nÌ ökolenÌ, podpora klient a zvyöov·nÌ pov domÌ. V prvnÌ stop poskytuje DCFW sluûby n·rodnÌho n·vrh pro konzultace a a takÈ k nez·visl˝m multioborovým konzultacÌm pod·nÌm û·dosti o povolení. V r·mci druhÈho okruhu nabÌzÌ DCFW specializovan· ökolenÌ pro mÌstnÌ ˙ ady, odbornÌky a praktiky, jakoû i ökolenÌ a akreditaci proBuilding for Life 12 Wales. V r·mci t etÌho okruhu poskytuje DCFW podporu p i projektov·nÌ platícím tÌm, ûe jim pom·h· a vede je v ran˝ch f·zÌch v˝voje zad·nÌ a pom·h· jimzajistit spr·vn˝ projek
ní t˝m A DCFW podporuje akcÌ, publikacÌ a sÌtÌ,aby zv˝öila podnÌtila öiröÌ diskusi a informovala o v˝hod·ch dobrÈho návrhu
DCFW takÈ prov·dÌ v˝zkum na pochopenÌ a spojen˝ch s navrhov·nÌm a rozvojem, p i emû v˝sledn˝ materi·l je pak za len n do n kolika r zn˝ch publikacÌ pro ökolenÌ) a do online studiÌ, kterÈ jsou podle n kolika tematick˝ch oblastÌ, jako jsou ve ejn· za ÌzenÌ, komer nÌ oblasti, obytnÈ a bytovÈ ulice, ve ejn· prostranstvÌ a infrastruktura.
DCFW prosazuje vysokÈ standardy v architektu e, krajin a urbanistickÈm návrhu pro zlepöenÌ vystav nÈho ve Walesu. Za tÌmto poskytuje poradenstvÌ v oblasti navrhování isoukromÈmu sektoru v celÈ zemi, propaguje a vede kampan o p Ìnosech dobrÈho návrhu proodbornÌky i öirokou ve ejnost a vyd·v· öirokou ök·lu publikacÌ o návrzích a procesu navrhov·nÌ32
32. DalöÌ informace: https://dcfw.org/
4.4 - WebovÈ str·nky Komise pro design ve Walesu (zdroj: DCFW)
4.2KulturnÌ organizace
V n·vaznosti na cÌl politiky architektury podporovat kulturu vytváZení prostZedí zakl·dajÌ nebo podporujÌvl·dy novÈ kulturnÌ instituce, kterÈ se propagaci architektury a kultury navrhování. Z na dotaznÌk je ûe v poslednÌch desetiletÌch doölo ke zdravÈmu a v˝raznÈmun·r stu po tu kulturnÌch organizacÌ, kterÈse aktivn podÌlejÌ na shromaû ov·nÌ a öÌ enÌ znalostÌ a na prosazov·nÌ politiky architektury si hodnoty architektury a kvality designu öiröÌmu publiku vedlonejen vl·dy, ale i profesnÌ organizace a soukromÈ k fungov·nÌarchitektonick˝ch kulturnÌch organizacÌ na n·rodnÌ, region·lnÌ a mÌstnÌ ˙rovni.
muzea architektury vznikla jiû v prvnÌ 20.století33 , jednÌm z politiky architektury bylo zaloûenÌ specializovan˝ch kulturnÌch organizacÌ zab˝vajÌcÌchse architekturou po celÈ (Sawyers & Ford, 2003). V tÈto souvislostimajÌ ministerstva kultury a v˝znamn˝ vliv patron·tu nad subjekty a institucemi, jako jsoumuzea architektury, architektonick· centra, architektonickÈ archivy, architektonickÈ nadace,architektonickÈ asociace, um leckÈ rady a mnoho dalöÌch podobn˝ch organizacÌ existujÌcÌch v celÈEvropskÈ unii.
V z·vislosti na spr·vnÌm kontextu a dom·cÌch preferencÌch se liöÌ i charakter kulturnÌch institucÌ v oblasti architektury, p i emû nej ast jöÌ jsou pravd podobn "muzeum architektury" nebo "centrum architektury" (ozna ovanÈ takÈ jako "architektonick· nadace" nebo "d m architektury"). Pat Ì sem organizace financovanÈ sektorem, kterÈ mohou b˝t do apar·tu spr·vy (nap . muzeum nebo centrum), nebo mohou mÌt nez·visl˝ status nez·visl· organizace).
HlavnÌm cÌlem architektonick˝ch kulturnÌch organizacÌ je propagovat a znalosti o a s cÌlem zv˝öit a myölenky, procesy a v˝sledky architektury. se struktura a jednotliv˝ch institucÌ liöÌ, vyvÌjejÌ öirokou ök·lu aktivit a poskytujÌ informace o a urbanismu a prostor pro diskusi o budoucnosti vy mezi programy na rozné publikum, jako jsou dti a mládež (školní
workshopy, v˝ukovÈ materi·ly atd.),profesion·lové debaty atd.) a öirok· (v˝stavy, dny televiznÌprogramy atd.). HlavnÌm cÌlem je kulturu kvality navrhování, kter· bude mÌt dopadna kvalitu tÌm, ûe zv˝öÌ s kupujÌcÌch, komunit) kvality návrhu
V tÈto souvislosti hrajÌ kulturnÌ organizace roli realizaci vl·dnÌ politikyarchitektury tÌm, ûe propagujÌ a podporujÌ kulturu navrhování öirokÈ ök·ly ainiciativ jako jsou v˝stavy, festivaly, debaty, filmy, akce, publikace,konference, workshopy, projekty a dalöÌ. Vöechny tyto n·stroje a iniciativy majÌ neform·lnÌ charakter apodporujÌ v töÌ pov domÌ o ˙loze a p Ìnosech kvality architektury, kterÈ dopl ujÌ form·lnÌ a str·nku spektra governance
organizacÌ m· nez·visl˝ status, z nich je dotov·na vl·dou a jako ostatnÌ organizace v podobnÈm postavenÌ musÌ balancovat mezi zachov·nÌm nez·vislosti a propojenÌm se st·tnÌ spr·vou. Jsou a pro obnovenÌ svÈho financov·nÌ musÌ obvykle ministrovi pl·ny a zpr·vu. Polsk· vl·da N·rodnÌ institut architektury a urbanismu (NIAIU), jehoû ˙kolem je a popularizovat znalosti t˝kajÌcÌ se architektury a urbanismu mladÈmu publiku34 Jako dalöÌ lze uvÈst, ûe od devades·t˝ch let spolkov· vl·da Rakouska podporuje Domy architektury ve všech devÌti rakousk˝ch regionech.
Vöechny tyto instituce a ke navrhování, ale bez z·ötity a mÌstnÌch by jen mohly plnit svÈ ˙koly EstonskÈ muzeum architektury je financov·no z ministerstva kultury, z dalöÌch ze vstupnÈho (vstupenky, sluûby), a z projektovÈho financov·nÌ z KulturnÌho fondu (nez·visl˝ st·tnÌ fond). je zhruban·sledujÌcÌ: 85 % st·tnÌ podpory (na n·jemnÈ, platy, ostatnÌ v˝daje), 8 % z a 7 % z (v˝stavy, publikace, programy).
DalöÌm je Spolkov· nadace Baukultur, kter· h·jÌ z·jmy kvalitnÌho projektov·nÌ av˝stavby budov, toho, ûe toto tÈma je z·jmu,a kter· byla spolkov˝m z·konem v roce 2006. Nadace je tedy advokátem a jako nez·vislý interface který konsoliduje a rozöi uje st·vajÌcÌ sít35. Posl·nÌm nadace jeaby se vy stalo z·jmem, a proto podporuje vysoce kvalitnÌ projektov·nÌa v˝stavbu budov. tohofunguje jako platforma pro podporu diskuse o Baukultur akcÌ, a publikacÌ a pro a posilov·nÌ st·vajÌcÌch sÌtÌ (webovÈstr·nky nadace, konzultov·no vroce 2022).
V zemÌch vl·dy dohody o partnerstvÌ s vÌce stranami, aby financovaly organizace, kterÈ majÌ zajistit kvalitnÌ kulturnÌ agendu v oblasti designu. ZajÌmav˝m je D·nskÈ centrum architektury (DAC), kterÈ vzniklo v roce 1985 dÌky spolupr·ci d·nskÈho ministerstva kultury, ministerstva a obchodu a soukromÈ Realdania foundation. Od tÈ doby je hlavnÌ financov·nÌ DAC partnerstvÌ a soukromÈhosektoru mezi Realdania a d·nsk˝m státem36. Na tohoto paktu d·nsk· vl·da definuje,ûeDAC "pracuje jako hlavnÌ subjekt koordinaci a realizaci novÈ meziresortnÌ politiky architektury"(D·nsko, 2007, s. 52) (viz 4).
33. JednÌm z prvnÌch muzeÌ v kterÈ se a vystavov·nÌ sbÌrek architektury a designu, bylo vroce 1954 Muzeum finskÈ architektury. VÌce informacÌ: http://www.mta.fi/
36. DAC b˝vala ve starÈ Gammel Dok v Kodani. V sÌdlÌ DAC v novÈ velkÈ se smÌöen˝m vyuûitÌm navrûenÈ architekty OMA, kter· zahrnuje funkcí mimo jinÈ kaváren a restauraci, fitness centrum, a meeting prostory a bydlenÌ.
Nevl·dnÌ nebo soukromÈ kulturnÌ organizace zab˝vajÌcÌ se architekturou plnÌ podobnÈ posl·nÌ jako kulturnÌ organizace financovanÈ st·tem. HlavnÌ rozdÌl mezi nimi v pr·vnÌ povaze nevl·dnÌch organizacÌ, kterÈ jsou naprosto nez·vislÈ na vl·d mohou dost·vat nevl·dnÌch nebo soukrom˝ch organizacÌ finance z soukrom˝ch st·tnÌch dotacÌ a a od
Jako lze uvÈst LucemburskÈ centrum pro architekturu (LUCA), neziskovÈ sdruûenÌ se smÌöen˝m financov·nÌm, jehoû hlavnÌm posl·nÌm je zvyöovat a a rozhodovacÌ org·ny k tomu, aby za zvyöov·nÌ kvality ûivotnÌho budov a ˙zemnÌho pl·nov·nÌ
Na mezin·rodnÌ ˙rovni existuje takÈ organizacÌ, kterÈ podporujÌ a zvyöujÌ öirokÈ o a prostorovÈm plánování na mezin·rodnÌ ˙rovni. Jako lze uvÈst Evropsk˝ architektury, sdruûenÌ s trojn·rodnÌm dopadem, jehoû oblast serozprostÌr· na velkÈm ˙zemÌ: Alsaska (Francie), B·denska-W¸rttemberska a dvouöv˝carsk˝ch Basel-Stadt a Basel-Landschaft.
Rámeček 4 - D·nskÈ středisko architektury
4.7 - D·nskÈ centrum architektury (DAC) sÌdlÌ v novÈ s kombinovan˝m vyuûitÌm BLOX D·nsko), navrûenÈ OMA, 2018 (zdroj: Rasmus Hjortsh¯j,)
D·nskÈ centrum architektury (DAC) se na podporu a öÌ enÌ znalostÌ o výstavb a rozvoji DAC bylo zaloûeno v roce 1985 na dohody mezid·nsk˝m ministerstvem kultury, ministerstvem a obchodu a soukromou nadacÌRealdania. inovativnÌho modelu financov·nÌ zaloûenÈho na partnerstvÌ a soukromÈho sektoru, kter˝ poskytuje grantovou podporu svÈmu posl·nÌ, si DAC klade za cÌl zv˝öit o tom, co kvalita a inovace v prost edÌ znamenajÌ pro kvalitu ûivota, a to tÌm, ûe propojÌ ob any a odbornÌky, aby spole n proûili adiskutovali o budoucnosti a ém rozvoji.
CÌle a legitimita DAC v spolupr·ce profesnÌmi hranicemi stavebnÌho a architektonickÈho sektoru, aby strany mohly spolupracovat a k rozvoji architektury a stavebnictvÌ a k lepöÌmu mÌstu V tÈto souvislosti DAC podporuje a nabÌzÌ öirokou ök·lu odborn˝ch a kulturnÌch aktivit, v˝stav, prohlÌdek s atd. Tyto aktivity jsou ve dvou jeden je öirok˝, na druh˝ je na odborn˝sektor. Pro prvnÌ z nich nabÌzÌ kontinu·lnÌ program kulturnÌch aktivit a kurzy amateri·ly na a ml·deû. V druhÈ linii nabÌzÌ specializovanÈ debaty akonference a odbornÈ kurzy, strategickÈ nebo udrûitelnouv˝stavbu. SnaûÌ se a pilotní projekty, kterÈ oslovujÌ jak tak odbornÌky. Ned·vno, v roce 2018, se DAC do budovy BLOX, kter· se nach·zÌ na
4.3ProfesnÌ organizace
Vöechny evropskÈ majÌ profesnÌ organizaci na n·rodnÌ/region·lnÌ ˙rovni, kter· podporuje kvalitu architektury a zastupuje z·jmy sv˝ch sdruûuje vÌce neû milionu v celÈ Evrop
4.8 - V roce 2022 se odhaduje, ûe celkov˝ architekto v EU - plus Turecko, Norsko, Srbsko a äv˝carsko - bude 620 000. VÌce neû polovina evropsk˝ch poch·zÌ z: It·lie, N mecka a Turecka (zdroj: p evzato ze sektorovÈ studie ACE, 2022).
Povaha profesnÌch organizacÌ se v jednotliv˝ch mÌstech majÌ st·tem delegovanou pravomoc regulovat jejich profesnÌ praxi, obvykle pod n·zvem nebo komora, regulacÌ a dalöÌch povinnost registrace titulu), s pravomocÌ nebo odebÌrat profesnÌ titul38 z nich majÌ kr·le (Kr·lovsk˝ institut), zatÌmco zb˝vajÌcÌ jsou pouze neziskov˝mi profesnÌmi sdruûenÌmi omezen˝mi na odbornÌky, jako mnoho dalöÌch.
V evropsk˝ch zemÌch je omezen na architekty, zatÌmco v jin˝ch je na vÌce a stavebnÌch v Rakousku zahrnuje profesnÌ organizace architekty a inûen˝ry a ve ävÈdsku architekty, interiÈrovÈ architekty, krajinnÈ architekty a ˙zemnÌ st·ty mají povinnost budoucÌch zÌskat z·pisem do architekt minim·lnÌ dobu odbornÈ praxe.
jako jinÈ profesnÌ organizace vyvÌjejÌ i organizace aktivity, jejichû cÌlem je procesy tvorby politik, jako je v legislativnÌch procesech, setk·v·nÌ s subjekty, partnersk˝ch sÌtÌ a kampanÌ apod.
profesnÌch organizacÌ takÈ nabÌzÌ sluûby pro architektonických pro isoukromÈ klienty, jmenovat pro v porot·ch toho profesnÌorganizace poskytujÌ sv˝m sluûby technickÈ podpory v˝klad pr·vnÌch a komplexnÌvzd l·vacÌ programy, v etn rozvoje profesnÌch dovednostÌ a celoûivotnÌho vzd l·v·nÌ.
ProfesnÌ organizace takÈ ke kvality navrhování ady iniciativ,jako jsou publikace, v˝stavy, a akce. z iniciativ mohou b˝t podporov·ny z Rumunsk· zn·mka architektury (Timbrul de Arhitectur„) je kulturnÌ fond, kter˝ se architektury a stavebnÌ kultury v Rumunsku. Tento kulturnÌ fond je financov·n stanoven˝m procentem z hodnoty staveb probÌhajÌcÌch v celÈ zemi, kterÈ vybÌrajÌ mÌstnÌ a je odevzd·vajÌ rumunsk˝m profesnÌm organizacÌm kterÈ majÌ odliönÈ stanovy a (pouze reguluje profesi).
V jin˝ch zemÌch se profesnÌ organizace pr·ce ve v˝borech propolitiku architektury s institucemi a se podÌlejÌ na a architektonickÈpolitiky. v Irsku Kr·lovsk˝ institut Irska (Royal Institute of the Architects of Ireland, RIAI)realizuje iniciativ a podporovan˝ch vl·dnÌ politikou architektury a podporuje fungov·nÌ IrskÈnadace architektury.
n·rodnÌch organizacÌ m· zemÌ region·lnÌ nebo profesnÌch organizacÌ v Chorvatsku region·lnÌ a profesnÌ organizace pracujÌ s cÌlem rozvÌjet a potvrzovat architekturu a urbanismus, kulturu prostZedí a ochranu vy jako celost·tnÌ org·ny tyto region·lnÌ/mÌstnÌorganizace svÈ podporujÌ v˝stavy, panely, akce aodbornÈ prezentace, podÌlejÌ se na organizaci a realizaci architektonick˝ch aurbanistick˝ch atd.
4.4 NeziskovÈ organizace / sdruûenÌ
kulturnÌch a profesnÌch organizacÌ, kterÈ lze povaûovat za neziskov· sdruûenÌ, existuje cel· neziskov˝ch organizacÌ / sdruûenÌ / hnutÌ s aktivnÌ rolí v procesech design governance, propagace a za kvalitu navrhování na n·rodnÌ i mÌstnÌ˙rovni, aktivit na budov·nÌ kapacit stran·m. Obvykle se jako nevl·dnÌ organizace (NGO) a jsou obvykle popisov·ny jako neziskovÈ subjekty, kterÈ jsounez·vislÈ na se soci·lnÌm nebo environment·lnÌm cÌlem (Leverty, 2008). Nevl·dnÌ organizace zahrnujÌ mnoho organizacÌ a mohou zahrnovat sdruûenÌ kolektivnÌch a/nebo individu·lnÌch vyvÌjejÌ v souladu se sv˝m posl·nÌm a poskytujÌ sluûby sv˝m (Willetts,2009).
na celÈm kontinentu existuje mnoûstvÌ nevl·dnÌch organizacÌ charakteru charitativnÌ organizace, nadace, rady atd.), existuje nevl·dnÌch organizacÌ, kterÈ se architektury a stavebnÌ kultury a architektonickÈ politiky. To je "Conseil d'Architecture, d'Urbanisme et de l'Environment (CAUE), kterÈ byly francouzsk˝m z·konem o (1977). V roce 2017 po celÈ zemi 93 CAUE, kterÈ poskytovaly bezplatnÈ poradenstvÌ v oblasti projektov·nÌ a plnily ˙koly sluûby na podporu a rozvoj kvality architektury, urbanismu a ûivotnÌho CAUE je neziskovÈ sdruûenÌ, kterÈ vznik· z iniciativy mÌstnÌch a jemuû zvolen˝ zástupce39
37. Podle sektorovÈ studie Rady Evropy (ACE) z roku 2022 tento od tisÌciletÌ rychle roste. Odhaduje se, ûe 71 % praxÌ praxe ( ACE, 2023).
38. V zemÌch existuje zvl·ötnÌ org·n, kter˝ je registracÌ titulu architekt (Architect Registration Board), Architects' Register ve SpojenÈm kr·lovstvÌ nebo Architects Registration Bureau v Nizozemsku.
39. DalöÌ informace: http: //www.fncaue.com/
Department s CAUE Department bez CAUE
4.9 - V roce 2023 bylo zaloûeno 93 CAUE, kterÈ byly ve vöech francouzsk˝ch departementech (zdroj: a upraveno podle FNCAUE, 2023).
Posl·nÌm CAUE je rozvÌjet informace a podporovat
informovanost a voblasti architektury, urbanismu a ûivotnÌho Za tÌmto poskytujÌ bezplatnÈporadenstvÌ öirokÈ i odpovídajícím orgánom a jsou konzulta nÌma zprost edkovatelsk˝m org·nem mezi aktÈry zapojen˝mi do v˝stavby a správy mstských i venkovských oblastí. To znamená ûe zapojenÌ do forem aktivit s cÌlem zv˝öit o návrhu CAUE takÈ navazovat partnerstvÌ, form·lnÌ styky a s dalöÌmiorganizacemi, kterÈ by mohly pomoci plnit jejÌcÌle v oblasti zvyöov·nÌ pov domÌ a budov·nÌkapacit, mimo jinÈ vyd·vat publikacÌ apraktick˝ch pZíru
ek4
DalöÌm p Ìkladem je rakouskÈ sdruûenÌ LandLuft, kterÈ se zasazuje o dobrou stavebnÌ kulturu ve venkovsk˝ch oblastech v celÈ zemi, a to celÈ jako je propagace, v˝zkum a komunikace. Landluft byl zaloûen v roce 1999 a jeho cÌlovou skupinou jsou mÌstnÌ rozhodovacÌ org·ny, iniciativy aangaûovanÌ ve venkovsk˝ch oblastech Rakouska, ke zvyöov·nÌ a realizaci spolkovÈ politiky v oblasti stavebnÌ kultury 41
ExistujÌ takÈ neform·lnÌ politickÈ sÌt , kterÈ se aktivn podÌlejÌ na propagaci kvality mÌsta a navrhování prostZedí akcÌ, publikacÌ a v˝zkumn˝ch ve VelkÈ Brit·nii PlaceAlliance jako hnutÌ, jehoû cÌlem je zaplnit mezeru ve vl·dnÌ a vedenÌ kampanÌ, aby se lÈpe naplnil hlavnÌ cÌl, kter˝m je spojit lidi, fakta a novÈ myölenÌ jako podpory kvality mÌsta a vÈst ve investic do vysoce kvalitnÌho vy prostZedí42
4.5 PolitickÈ v˝bory / poradnÌ sbory
V r·mci spr·vy existuje kterÈ majÌ vliv na procesydesign governance öirokÈ ök·ly politik, kterÈ majÌ dopad na a prostorovÈ jako je stavebnictvÌ, bydlenÌ, ûivotnÌ pl·nov·nÌ, kulturnÌ infrastruktura, doprava atd. Tyto ˙tvary mohou na ˙rovnÌch spr·vy v z·vislosti na konkrÈtnÌmn·rodnÌm/ region·lnÌm systÈmu spr·vy, zaloûenÈm na z·sad·ch subsidiarity a spolupr·ci s obcemi. V tomtokontextu je jednou z hlavnÌch ot·zek, kter˝m musÌ politiky architektury s ohledem na svÈ strategie, jak ovlivnit vl·dnÌ resorty a zlepöit koordinaci öirokÈ ök·ly politik, kterÈ kvalitu n·vrhu vy
Pro zlepöenÌ borové koordinace resorty spr·vy spr·vnÌ org·ny specializovanÈ meziresortnÌ v˝bory/platformy pro architekturu a prostorovou kvalitu (nebo stavebnÌ kulturu
v nmecky mluvících zemÌch), aby byla koordinace mezi st·tnÌmi sektory, sdÌlenÌ znalostÌ a zlepöenÌ komunikace. Nap Ìklad lotyösk· vl·da z Ìdila v roce 2009 N·rodnÌ radu pro architekturu jako poradnÌ instituci, kter· m· koordinovat a podporovat spolupr·ci mezi st·tnÌmi institucemi a odbornÌky ve strategick˝ch ot·zk·ch souvisejÌcÌch s rozvojem architektury a podporou kvalitnÌho kulturnÌho v Lotyšsku43
Jin˝m je ävÈdsko, kde st·tnÌ architekt v˝boru pro politiku ûivotnÌho Jasn· struktura N·rodnÌ pro bydlenÌ, v˝stavbu a pl·nov·nÌ (Boverket) koordinaci pr·ce s navrûen˝m obytn˝m v zemi. Pr·ce probÌh· v ˙zkÈm dialogu s r zn˝mi aktÈry: ve ejn˝mi initeli na st·tnÌ, region·lnÌ a obecnÌ ˙rovni, podnikatelskou sfÈrou, a
V tomto r·mci övÈdsk˝ st·tnÌ architekt p edsed· ÌdÌcÌmu v˝boru koordina nÌ komise politiky architektury, kter˝ se skl·d· ze ty klÌ ov˝ch st·tnÌch agentur pov en˝ch vl·douprov·d nÌm tÈto politiky: Boverket, N·rodnÌ rada pro kulturnÌ d dictvÌ, ArkDes a ävÈdsk· rada pro Tyto agentury majÌ za zvyöov·nÌ znalostÌ o navrhování a podporudob e navrûenÈho obytného prost edÌ. ÌdicÌ v˝bor se pravideln sch·zÌ, aby informoval o tom, co jednotlivÈ agentury vyvÌjejÌ/pl·nujÌ vyvÌjet v oblasti architektury a navrhování, a takÈ aby pl·noval a projedn·val projekty, jako je konference o politice navrhování obytnÈho kterou
S podobn˝m posl·nÌm bude na novou irskou architektonickou politiku (2022) dohlÌûet skupina na vysokÈ ˙rovni (Delivery Board), kterÈ bude hlavnÌ architekt pracÌ (State Architect) a kterou bude podporovat Ministerstvo bydlenÌ, mÌstnÌ spr·vy a kulturnÌho d dictvÌ. Radu pro realizaci budou tvo it z·stupci na vysokÈ ˙rovni z ostatnÌch vl·dnÌch rezort , ve ejn˝ch org·n (v etn Rady pro um nÌ a Rady pro kulturnÌ d dictvÌ) a irskÈ RIAI. Rada by se m la sch·zet ty ikr·t ro n a p ipravovat vÌcelet˝ pracovnÌ program, kter˝ bude Ìdit realizaci (Irsko, 2022, s. 21) (viz 4.9).
Jako dalöÌ lze uvÈst, ûe v roce 2017 byl v Portugalsku V˝bor pro monitorov·nÌ architektury a krajiny (ALMC), kter˝ zahrnuje strany ze dvou ministerstev - ûivotnÌho a kultury - a dvou profesnÌch organizacÌ - a PortugalskÈ asociace - a kter˝ m· na starosti stanovenÌ pl·nu politiky, monitorov·nÌ jeho vypracov·v·nÌ zpr·v o pokroku a hodnocenÌ a vyd·v·nÌ podle ALMC podporuje a organizuje cenu a konferenci o a jakoû i online fÛr o souvisejÌcÌch tématech44 .
Rakousk˝ parlament v jinÈm form·tu odsouhlasil PoradnÌho sboru pro stavebnÌ kulturu (Beirat f¸r Baukultur) jako poradnÌho org·nu spolkovÈ vl·dy, v by vöechna spolkov· ministerstva, jakoû i z·stupci spolkov˝ch zemÌ a dalöÌ zainteresovanÈ strany mohli navrhovat ke zlepöenÌ architektury a stavebnÌ kultury v Rakousku45 poradnÌho sboru byla na spolkovÈm ministerstvu pro kulturu, sluûby a sport a jeho prvnÌ zased·nÌ se konalo v roce 200946 PoradnÌ sbor se schází alespoI dvakrát ro
n, radÌ spolkovÈ a navrhuje ke zlepöenÌ projektov·nÌ a pl·nov·nÌ, jakoû i iniciativy k posÌlenÌ o baukultur. Je takÈ zodpov dn˝ zakoordinaci rakousk˝ch zpr·v o baukultur, kterÈ se vyd·vajÌ kaûd˝ch p t let.
40. Pro ke vöem informacÌm n·rodnÌ federace CAUE veökerou dokumentaci CAUE po celÈ zemi, do sedmi tematick˝ch sekcÌ: architektura, urbanismus, ûivotnÌ kulturnÌ energie, krajina a biologick· rozmanitost. DalöÌ informace: www.fncaue.com/dossiers-thematiques/
41. DalöÌ informace naleznete na adrese: www.landluft.at
42. DalöÌ informace naleznete na: placealliance.org.uk/
43. DalöÌ informace naleznete na adrese: https://www.km.gov.lv/lv/arhitekturas-padome
45. PoradnÌ sbor m· 28 mezi nimiû jsou z·stupci vöech spolkov˝ch ministerstev, SpolkovÈho realitnÌho podniku, SpolkovÈho pam·tkovÈho a obcÌ a 10 externÌch
46. Rakousk˝ poradnÌ sbor pro stavebnÌ kulturu (Beirat f¸r Baukultur) byl usnesenÌm N·rodnÌ rady a spolkovÈho ze dne 27. 2008 (Spolkov· sbÌrka II 377/2008).
Ve äv˝carsku byla za zlepöenÌ komunikace a koordinace mezi jednotliv˝mi feder·lnÌmi a ministerstvy feder·lnÌ pracovnÌ skupina (AG) Baukultur Baukultur je mnohostrann· a zahrnuje oblasti politiky, jako je ochrana, pl·nov·nÌ a v˝stavba,v˝zkum a podpora pomoci a rozvoj normativnÌch kterÈ jsou vkompetenci a na feder·lnÌ ˙rovni. Integrovan· podpora kvalitnÌ Baukultur proto vyûaduje ˙silÌ spolkov˝ch a meziresortnÌ spolupr·ci. SpolkovÈ koordinujÌsvÈ aktivity v oblasti Baukultur v r·mci meziresortnÌ spolkovÈ pracovnÌ skupiny Baukultur
V ned·vnÈ evropskÈ spr·vnÌ org·ny schv·lily n·rodnÌ/region·lnÌ z·kony o kterÈ novÈ poradnÌ sbory/rady pro kvalitu architektury (viz oddÌl 5.3).
se konkrÈtnÌ kompetence v jednotliv˝ch zemÌch liöÌ, tyto novÈ poradnÌ sbory/rady mohou poskytovat poradenstvÌ v oblasti kvality navrhování v r·mci zad·v·nÌ zak·zek a pr·vnÌch a fungovat jako platforma pro znalostÌ a komunikaci. jejich rady a zpr·vy nejsou pro ve ejnou spr·vu z·vaznÈ, mohou poradnÌ sbory/rady vyd·vat proaktivnÌ v oblastech politiky souvisejÌcÌch s kvalitou
NovÈ poradnÌ org·ny/rady pro architekturu, kterÈ byly ned·vn˝mi z·kony o , majÌ tytokompetence:
ï Litva (2017) - "Region·lnÌ rady pro architekturu" budou zkoumat oblasti architektury, ˙zemnÌho pl·nov·nÌ, architektonickÈho a urbanistického a dalöÌ ot·zky souvisejÌcÌ s architekturou,poskytovat a n·vrhy st·tnÌm a obecnÌm institucÌm rozhodov·nÌ o ahodnotit kvalitu architektury;
ï Katal·nsko (2017) - "Rada pro architektonickou a urbanistickou kvalitu" bude jako poradnÌ a org·n spr·vy v ot·zk·ch architektonickÈ kvality. jin˝ch by navrhovat kritÈria a technick˝ obsah, kterÈ musÌ org·ny zohlednit zad·v·nÌ architektonick˝ch pracÌ; monitorov·nÌ zpr·v o z·kona; navrhovatKatal·nskÈ ceny za architekturu a stavebnÌ navrhovat obsah architektury v r·mciuniverzitnÌho studia a dalöÌch ˙rovnÌ systÈmu; a podporovat v˝zkum a inovace v oblastikvality architektury;
ï Kamp·nie (2020) - "Region·lnÌ stYedisko pro sledování kvality architektury a urbanismu" by o mimo jinÈpodporovat v˝zkum a inovace v oblasti kvality architektury, dvouletÈ cen za architekturu adesign, a realizaci zvyöov·nÌ o architektonickÈ a urbanistickÈ vregionu pro vöechny systÈmu;
ï (2022) - "Rada pro kvalitu architektury" bude jako poradnÌ a org·n spr·vy, jehoû cÌlem je chr·nit, podporovat a kvalitu architektury, mimo jinÈ tÌm, ûe bude podporovat vypracov·nÌ nebo revizi st·vajÌcÌch pr·vnÌch v tÈto oblasti, statistickÈ ˙daje pro lepöÌ pochopenÌ situace, facilitovat digitalizaci procesu výstavby a prosazovat inovativnÌ pilotnÌ y jakož i propagovat é y Voblasti zad·v·nÌ zak·zek bude Rada: podporovat nov˝ch norem nebo ˙pravust·vajÌcÌch norem s cÌlem zlepöit kvalitu architektury; poskytovat poradenstvÌ p iodhadu odmny pro stanovenÌ pZedpokládaných cen pZi výbrech a pom·hat vypracov·nÌ kritÈriÌ hodnocenÌ kvality.
Mapa N·rodnÌ politiky vystavného prost edÌ
N·rodnÌ rozvojov˝ pl·n 2021-2030
Politika pl·nov·nÌ
N·rodnÌ pl·novacÌ r·mec
Region·lnÌ ˙zemnÌ a hospod· strategie
Pokyny pro pl·nov·nÌ mÌstnÌch oblastÌ
Standardy návrhu nových byto 2018
Strategie pro soukrom˝ n·jemnÌ sektor
EIA Pokyny 2018
Bringing back manuál
Politika BydlenÌ & vystavného prostZedí
Pokyny pro rozvojov˝ pl·n
Manuál pl·nu mÌstnÌ oblasti
Pokyny pro development a výšku budov
BydlenÌ pro vöech ny pro navrhov·nÌ m stsk˝ch silnic a ulic
Výstavba 2020
Strategie bydlení pro osoby se zdravotnÌm postiûenÌm
Manuál navrhování
Rámec YÌzenÌ
pracÌ StavebnÌ normy
TechnickÈ pokyny pro stavebnÌdozor
Soci·lnÌ bydlenÌ 2020
N·rodnÌ politika architektury
Pokyny pro pl·nov·nÌ retailu
Pokyny pro udrûiteln˝rozvoj bydlenÌ v oblastech Budoucnost našeho venkova
SEA Pokyny
Manuál navrhování retailu
Strategie pro prázdné domy
Pokynypro udržitelné venkovské bydlení 2005
kodex certifika nÌ praxe budov
Manuál navrhování kvalitního bydlení
Kodex pro energeticky ˙spornÈ bydlenÌ
SkrytÈ na prvnÌ pohled: Z·sady a pokyny archeologických prací
Pokyny pro vtrnou energii
Programy regenerace mst a venkova
identifikace, oprava a znovuvyuûitÌ star˝ch budov D dictvÌ Irska 2030 Pr vodci poradenstvÌm
Politika Architektury & památkových budov
D dictvÌ Irska 2030
Ak nÌ pl·n pro klima 2021
Championing Architecture, Arts Council 2022
Archeologie v pl·novacím procesu Pokyny pro zvyöov·nÌ energetickÈ budov
Pokyny pro ochranu architektonickÈho d dictvÌ
R·mec a z·sady ochrany archeologickÈho d dictvÌ Kultura 2025
N·rodnÌ krajinn· strategie 2015-2025
Vl·dnÌ strategie
Politika v oblasti klimatu
Biodiverzita
StavebnÌ a archeologickÈ d dictvÌ
Pl·n se klimatu v odv tvÌ ÌzenÌ rizik strategie dlouhodob· renovace
Odv tvov˝ pl·n adaptace na klimatu v doprav
Odv tvov˝ pl·n adaptace na klimatu N·rodnÌ plán mitigace
Vnitrost· tnÌ dopravnÌ politika Národní adapta nÌ r·mec
Zm na klimatu Odv tvov˝ pl·n
Odv tvov˝ pl·n adaptace na klimatu v oblasti kvality vody a infrastruktury h sluûeb
4.10 - Krajina irskÈ politiky v oblasti irskÈ politiky v oblasti architektury bude koordinovat Rada pro realizaci, kter· bude zahrnovat z·stupce pam·tkovÈ pl·nov·nÌ a bydlenÌ, jakoû i dalöÌch vl·dnÌch ministerstev a (zdroj: z Ireland, 2003, s. 9).
Strategie nebo politika
Normy
Pokyny
Manuály
ARCHITECTURAL POLICY DOCUMENTS
Druh˝m cÌlem bylo zjistit existenci ofici·lnÌch politick˝ch v oblasti architektury ve z·kona, memoranda, strategie nebo politiky. Kvoli tohoto cÌle má kapitola tYi
ásti. Po kterÈ n·rodnÌ a region·lnÌ spr·vnÌ org·ny politick˝ dokument a kterÈ takpl·nujÌ v budoucnu, zkoum· prvnÌ politik, hlavnÌch a souvisejÌcÌho a poskytuje historick˝ v˝voje politik na celÈm kontinentu. Druh· se zab˝v· spr·vnÌmi org·ny, kterÈ pl·nujÌ politiku v budoucnu. Nakonec popisuje politiky architektury obcÌ.
5.1 Administrativy s politikou architektury
V 35 administrativních celko ofici·lnÌ dokument, kter˝ popisuje vl·dnÌ politiku v oblasti architektury. tento na ·sti,25 z nich jsou n·rodnÌ (17 EU a 8 zemÌ mimo EU) a 10 jsou region·lnÌ. toho 7 administrativních celko uvedlo, ûe pl·nujÌ v blÌzkÈ budoucnosti takov˝ dokument vypracovat, a 2 spr·vy jej vypracovat nepl·nujÌ (viz tabulka 5).
Rakousko
Chorvatsko
republika
D·nsko
Estonsko
Finsko
Francie
Ma arsko
Irsko
Lotyösko
Litva
Lucembursko
Nizozemsko
Portugalsko
Slovinsko
äpan lsko
ävÈdsko
Švýcarsko
AT Korutany
BE Brusel-hlavnÌ
BEValonsko
BE Flandry
ESKatal·nsko
IT Kamp·nie
FI H‰me
FI Helsinki-Uusimaa
FISatakunta
FI Southwest
Pl·nujete mÌt
Kypr
N mecko ecko
It·lie
Malta
Polsko * Rumunsko * Na na EFAP z roku 2012.
Bulharsko Slovensko
Island
UK Anglie
UK SevernÌ Irsko
UK Skotsko
UK Wales
Norsko
Srbsko
Tabulka 5 - M·te k dispozici ofici·lnÌ publikaci popisujÌcÌ vl·dnÌ politiku v oblasti architektury? Pokud û·dnou ofici·lnÌ
Pokud se podÌv·me na geografickÈ rozloûenÌ spr·vy, kterÈ politick˝ dokument, a na ty, kterÈ svÈ prvnÌ dokumenty teprve konstatovat, ûe v n·sledujÌcÌch letech bude cel· EU pokryta politick˝mi dokumenty, kterÈ nastÌnÌ vl·dnÌ aspirace v oblasti architektury a navrhování vy
5.1 - EvropskÈ s ofici·lnÌ politikou nebo s pl·novanou politikou,kter· vl·dnÌ aspirace v a navrhování vystavného Pro pYehlednost nejsou v ûe m· politiku nan·rodnÌ ˙rovni, uvedeny region·lnÌ politiky; ˙pln˝ seznam viz tabulka 5.
SPOJEN… KR£LOVSTVÕ N MECKO
LUXEMBURG ESK£ REPUBLIKA
KO MA ARSKO
CHORVA TSKO
Pl·nujete mÌt
Nepl·nuje mÌt
mÌstnÌ spr·va nenÌ tohoto v˝zkumu, stojÌ za zmÌnku, ûe st·le vÌce evropsk˝ch komun·lnÌ architektonickÈ politiky inspirovanÈ n·rodnÌmi / region·lnÌ politikami. V seversk˝ch zemÌch , kter· majÌ v 95 o architektonickÈ politice, v vÌce neû deseti lety Bergen, Malmˆ, Helsinky, Oslo, Stockholm, (viz kapitola 5.3).
ICELAND
NORSKO
äV…DSKO
FINSKO
ESTONSKO
LATVIE
LITVA
BELGIE Politika
D£NSKO
5.1.1 PolitickÈ přÌstupy
Po anal˝ze a porovn·nÌ politik v r·mci bylo moûnÈ ûepovaha nenÌ vûdy stejn· a ûe se liöÌ i rozsah jejich intervence Politiky lze do hlavnÌch
1. Legislativa (Francie, Litva, IT Kamp·nie, ES Katal·nsko, äpan lsko, ävÈdsko);
2. KomplexnÌ/strategické politiky (Rakousko, Korutany, Chorvatsko, republika, D·nsko, Estonsko, Finsko, FI H‰me, FI Helsinki-Uusimaa, FI Satakunta, FI Jihoz·padnÌ Finsko, Francie, Irsko, Lotyösko, Lucembursko, Nizozemsko, Portugalsko, Srbsko, Slovinsko, äv˝carsko, SpojenÈ kr·lovstvÌ Skotsko, SpojenÈ kr·lovstvÌ SevernÌ Irsko, Island a Norsko);
3. Odvětvov· politika (BE Brusel-hlavnÌ m sto, BE Vl·msko, BE Valonsko-Bruselsk· federace, UK Anglie, UK Wales)
PrvnÌ typ dokument zahrnuje architektonickÈ politiky legislativnÌ povahy, kterÈ majÌ z·vaznou platnost a ukl·dajÌ vl·d a ve ejnÈ spr·v soubor z·sad. Ve vöech t chto politik·ch je formalizov·n princip ve ejnÈho z·jmu architektury a v z·vislosti na p Ìpadu mohou obsahovat normy regulujÌcÌ profesi architekta. To m ûe zahrnovat nap Ìklad povinnost, aby y staveb navrhovali architekti; z·sadykvality n·vrhu; o n·vrh povinnÈ pro stavby, poradnÌch pro n·vrhy, stanovov·nÌcen za n·vrhy atd. TakovÈ z·kony byly takÈ vyuûity ke nov˝ch architektonick˝ch institucÌ (viz nÌûe).
Druh˝ typ dokument zahrnuje politiky architektury strategickÈ povahy s komplexnÌm rozsahem - tentotyp zemÌ s form·lnÌ politikou architektury. Politiky tohoto typu zasahujÌ do politik a do jejich realizace je zapojena öirok· ök·la nemajÌ z·vaznou platnost,formalizujÌ architekturu jako politiky ve form strategie nebo programu a podporujÌorg·ny ve ejnÈ spr·vy p i sledov·nÌ cÌl kvality a stanovov·nÌ k realizaci tohoto programu;obvykle se jedn· o öirokou ök·lu iniciativ a na podporu kvality ˙zemÌ a zlepöenÌproces ÌzenÌ navrhování v ur itÈm obdobÌ.
typ zahrnuje politiky s odvětvovým přístupem, kterÈ se skl·dajÌ z ofici·lnÌch jeû vl·dnÌ politiku v oblasti architektury s odv tvov˝m rozm rem. Jak n·zev napovÌd·, sektorovÈ politiky zahrnujÌ menöÌ a fungujÌ v logice sektorovÈ politiky ˙zemnÌ pl·nov·nÌ, kulturnÌ d dictvÌ, ve ejnÈ budovy atd.). Tento t etÌ typ zahrnuje takÈ politickÈ dokumenty, kterÈ se t˝kajÌ pouze ve ejnÈ instituce, kter· je vypracovala. To je spr·vnÌch kterÈ majÌ hlavnÌho vl·dnÌho architekta nebo organizaci prosazujÌcÌ kvalitu designu a poskytujÌcÌ podporu vl·dnÌmi resorty i mimo n , jako jsou nap . belgickÈ regiony. S velkou pravd podobnostÌ existuje vÌce zemÌ nebo region s podobn˝mi sektorov˝mi politikami, ale v pr zkumu je uvedly pouze ty, kterÈ jsou zahrnuty ve v˝öe uvedenÈm seznamu.
Z anal˝zy rozloûenÌ t chto t Ì typ na evropskÈ ˙rovni vypl˝v·, ûe dvacet p t zemÌ/region se rozhodlo pro komplexnÌ politiku (typ 2), coû p edstavuje 70 % spr·vnÌch org·n s form·lnÌ politikou, zatÌmco pouze öest se rozhodlo pro pr·vnÌ (typ 1) a pro (typ 3). spr·vnÌch pouze jeden z Francie a Litva se rozhodly pro kombinaci dvou p Ìstup a majÌ jak vnitrost·tnÌ pr·vnÌ p edpisy, tak strategickou komplexnÌ politiku v oblasti architektury (viz nÌûe).
pohledu na geografickÈ rozloûenÌ jednotliv˝ch lze konstatovat, ûe komplexnÌ politika (typ 2) je v Evrop dob e rozöÌ ena, nebo ji p ijala v töina (25 spr·vnÌch LegislativnÌ model (typ 1) existuje v menöÌm spr·vnÌch ale se ˙zemnÌ 40 % ˙zemnÌ oblasti EU). (typ 3) existuje pouze v ·sti SpojenÈho kr·lovstvÌ (Anglie a Wales) a v regionech Belgie. Na evropskÈ ˙rovni pouze Francie a Litva dva typy: legislativnÌ a komplexnÌ politiku (mapa 5.2).
Pr·vnÌ p edpisy
KomplexnÌ politika politika
Pr·vnÌ + komplexnÌ politika
LUXEMBURG ESK£ REPUBLIK A
5.2 - Typy ofici·lnÌch politick˝ch kterÈ vl·dnÌ v oblasti architektury a navrhování vy (Obr·zek: Jo„o Bento)
FINSKO
NORSKO
äV…DSKO
ESTONSKO
LATVIE
LITVA
FRANCIE
RAKOU
SRBSKO
äPAN LSKO
CAMPANIA (IT)
LegislativnÌ dokumenty (typ 1)
V evropskÈm vnitrost·tnÌ nebo region·lnÌ z·kon o pouze öest spr·vnÌch Aû doned·vna m ly pouze Francie (1977) a ävÈdsko (1998) schv·lenou architektonickou politiku ve form z·kona. V roce 2017 p ijaly z·kon o kvalit architektury region Katal·nsko (äpan lsko) a Litva, vroce 2019 je n·sledoval region Kamp·nie (It·lie) a v roce 2022 Tato ned·vn· vlna architektonických z·kono posÌlila probÌhajÌcÌ proces formalizace architektury jako politiky, kdydalöÌ zem jiû ozn·mily z·m r p ijmout podobnÈ zákony47
äpan lsko
Kamp·nie (IT)
Litva
Katal·nsko (ES) ävÈdsko
Francie 1 (...)
5.3 - osa politick˝ch v oblasti legislativy (1977-2023)
R znÈ z·kony o architektu e za ÌnajÌ stanovenÌm obecnÈho principu veřejnÈho z·jmu v architektuře jejÌmu pro u ûivota a stanovujÌ obecnÈ z·sady dobrÈho navrhování z·konyvyzdvihujÌ kvality ˙sp ön˝ch mÌst, neposkytujÌ normativnÌ, "shora dol " sm ujÌcÌ pokyny t˝kajÌcÌ se podrobn˝ch kritÈriÌ navrhov·nÌ nebo nov˝ch stavebnÌ z·kon). aspirace na vy identifikujÌ postupy a jejich a dlouhodobou hodnotu - zekonomickÈho, kulturnÌho, soci·lnÌho a zdravotnÌho hlediska - navrhov·nÌ dobr˝ch mÌst. Navzdory rozdÌl m mezi nimi se nejnov jöÌ z·kony zam ujÌ na architektonické sout ûe jako na mocn˝ n·strojpro dosaûenÌ vysokÈ kvality mÌst a definujÌ pravidla a postupy, kterÈ musÌ zadavatelÈ dodrûovat. toho novÈ specializovanÈ instituce: n·rodnÌ/region·lnÌ architektonickÈ centrum propodporu kultury kvality a poradnÌ sbor/radu pro kvalitu architektury, kterÈ majÌ za ˙kolmonitorovat a dohlÌûet na prov·d nÌ politiky, poskytovat poradenstvÌ ohledn legislativnÌch iniciativ adalöÌch souvisejÌcÌch z·leûitostÌ, navrhovat novÈ iniciativy a opat enÌ ve prosp ch lepöÌ kvality n·vrh .Vzhledem k jejich specifik m se tato ·st zab˝v· kaûdou z nich a identifikuje jejich hlavnÌ legislativnÌrysy.
Francie | 1977
Jak jiû bylo Francie byla prvnÌ evropskou zemÌ, kter· n·rodnÌ politiku architekturyschv·lenÌm z·kona o v roce 1977. proklamace z·jmu v stanovilnov˝ r·mec a jeho provozov·nÌ. byl titul architekta jiû vytvo enÌm ·du architekt v roce 1940, zapojení architekta nebyly povinnÈ a vyuûÌv·nÌ architektonick˝chsluûeb klienty a manažery bylo velmi omezenÈ (Brand„o, 2004). Nov˝ z·kon stanovil povinnost podpisuarchitekta pod architektonick˝m projektem pro vöechna stavebnÌ povolenÌ, s v˝jimkou drobn˝ch staveb amal˝ch staveb neû 170 m2) (Castelo Branco, 2021).
toho francouzsk˝ z·kon takÈ v˝konu profese, podle nichû mohou titul pouûÌvat pouze registrovanÌ architekti - a definuje strukturu kter˝ je za registraci a ochranu titulu. Z·kon ukl·d· architektonick˝m povinnost registrace, aby mohly vykon·vat vyûadovanÈ touto profesÌ. V neposlednÌ zav·dÌ kodex profesnÌho chov·nÌ a disciplin·rnÌ
V neposlednÌ byl z·konem z roku 1977 z·klad pro CAUE: neziskové organizace, kterÈ poskytujÌ poradenstvÌ v oblasti navrhování, materi·ly/publikace a podporujÌ informovanost a v oblasti architektury, urbanismu a ûivotnÌho CAUE, kterÈ na ˙rovni jednotliv˝ch departmento nabÌzejÌ mÌstnÌm a mimo dalöÌch ˙kolo, bezplatnÈporadenstvÌ v oblasti projektov·nÌ, kterÈ á ke vy V existuje 93CAUE, kterÈ jsou ve vtšin francouzsk˝ch departmento48 (viz oddÌl 4.4).
v˝öe uvedenÈho vedl z·kon z roku 1977 vyööÌmu principu z·jmu v k institucÌ. z nich hrajÌ roli ve francouzskÈm systÈmu design governance: MeziresortnÌ mise pro kvalitu veřejné v˝stavby (MIQCP) a Francouzsk˝ institut architektury (IFA). MIQCP je vl·dnÌ architektonick· agentura za zvyöov·nÌ obecnÈ veökerÈ architektury a ökolenÌ zad·vajÌ stavby (viz oddÌl 4.1.3). DalöÌm v˝stupem z·kona bylo v roce 1980 IFA, kter· je za architektonick˝ch znalostÌ mezi öiröÌ V roce 2004 se IFA spojil se dalöÌmi subjekty a novÈ architektonickÈ centrum: CitÈ de l'Architecture et du Patrimonie49 (viz4.2).
Druhou legislativnÌ politikou se siln˝m dopadem na kvalitu projektov·nÌ budov ve Francii byl z·kon MOP (zkratka MOP poch·zÌ z francouzskÈho v˝razu "Maitrise d'Ouvrage Public"), vydan˝ v roce 1985, kter˝ stanovÌ vztahy mezi zadavateli a soukrom˝mi projektov˝mi konzultanty. stanovenÌ stanovil MOP rozsah posl·nÌ projektov˝ch kter˝ zahrnuje vöechny studie, f·ze projektov·nÌ stavebnÌch pracÌ (Francie, 1985). Z·kon MOP definoval, ûe vöechna architektonick· zadání zadaná org·ny musí být kompletními projekty (Brand„o, 2004). Z·kon o MOP se vztahoval navöechny smlouvy s zadavateli na novostavby, rekonstrukce nebo renovace (Biau, 2002).
V˝znamnou novinkou v procesu zad·v·nÌ zak·zek ve Francii byla požadavku na zadání kompletních projekto byla takÈ povinnost architektonickÈ (Punter, 1999). Architektonické s se od roku 1980 staly povinn˝mi pro vöechny novÈ budovy nad stanovenouhranici. DÌky tomuto pravidlu se architektonické po celÈ zemi a se kon· vÌce neû1000 kterÈ podporuje n·rodnÌ vl·dnÌ až do nejmenöÌch obcí (Biau, 2002). Jak jiû bylo uvedeno, na realizaci francouzsk˝ch architektonických dohlÌûÌ MIQCP.
47. V roce 2023 vl·da n·vrh z·kona o , kter˝ navrhuje systÈm hlavnÌch : n·rodnÌho hlavnÌho architekta , st·tnÌho hlavnÌho architekta a obecnÌho hlavnÌho architekta. V roce 2020 lotyöskÈ ministerstvo kultury vyhl·silo konzultaci k n·vrhu "z·kona o pro Lotyösko. 48. Ve Conseils d'Architecture, d'Urbanisme et Environment. VÌce informacÌ naleznete na: http://www.fncaue.com/
49. DalöÌ informace naleznete na adrese: https://www.citedelarchitecture.fr/fr
5.4 - CitÈ de l'Architecture et du Patrimoine je francouzskÈ muzeum a centrum architektury, kterÈ nabÌzÌ st·l˝ch i expozic, debat, atd. a sÌdlÌ v Palais De Chaillot (zdroj: Denys Vinson; dole Jim Prunier, CitÈ de l'Architecture et du Patrimoine).
V ned·vnÈ se francouzsk· vl·da rozhodla vypracovat komplexnÌ n·rodnÌ politiku v oblasti architektury, kter· byla v roce 2015. Nov· komplexnÌ politika, kter· stanovila strategick˝ pl·n a posÌlila a doplnila z·kon o kter˝ je st·le v platnosti, o program (viz dalöÌ
ävÈdsko | 1998 / 2018
Jak jiû bylo övÈdsk˝ parlament schv·lil v roce 1998 n·vrh z·kona o s n·zvem Formy pro budoucnost - pl·n pro architekturu a design. Ten pro zlepöenÌ kvality architektury a zavedl estetickÈ klauzule do z·kona o pl·nov·nÌ a z·kona o silnicÌch a d·lnicÌch a z·kona o ûeleznic. JednÌm z stanoven˝ch ve övÈdskÈm je, ûe vöechny st·tnÌ org·ny, kterÈ se podÌlejÌ na a budov, musÌ vypracovat a ozn·mit vlastnÌ ke zlepöenÌ kvality vy v oblastech svÈ (ävÈdsko, 1998).
Schv·lenÌ övÈdskÈ politiky architektury souviselo s novÈ budovy ävÈdskÈhomuzea architektury (1998), kterÈ bylo zaloûeno v 50. letech 20. stoletÌ. V roce 2009 se vl·darozhodla jejÌ o dalöÌ oblasti prostorovÈ tvorby, jako je urbanismus, architektura, á architektura, produktov˝ design a digit·lnÌ mÈdia. V roce 2013 vl·da jeho n·zev na "ävÈdskÈ centrum pro architekturu a design" (ArkDes) a jeho posl·nÌ na propagaci hodnoty architektury a designu pro zlepöenÌ kvality ûivota a pozitivnÌ zv˝öenÌ kvality navrhování ve ävÈdsku podporou kultury navrhování. Toho b˝t dosaûeno v˝stav, akcÌ a debat, sbÌrek a knihovny atd.50 .
V roce 2017, po dvaceti letech, Rada nov˝ n·vrh z·kona o a designu s n·zvem "Politika pro navrûenÈ ûivotnÌ byla ve z·kona, övÈdsk· politika se spÌöe velmi podob· komplexnÌ politice architektury, kter· se na zlepöov·nÌ kvality i podporou kultury design excellence (Sweden, 2018). Nov˝ n·vrh z·kona integrovanou definici pojmu architektura, vnÌmanou jako "navrûenÈ ûivotnÌ " - zahrnujÌcÌ architekturu, formu, design, a kulturnÌ Stanovuje vysokÈ ambice a podporuje hodnotu kvality návrhu "s cÌlem udrûitelnou, spravedlivou a segregovanou s navrûen˝m ûivotnÌm (ibidem). Na prvnÌ politiky bylo stanoveno n·sledujÌcÌch öest
ï udrûitelnost a kvalita nejsou kr·tkodob˝m hledisk m;
ï rozvÌjení a öÌ ení znalosti v oblasti architektury a designu;
ï sektor slouûÌ jako vzor;
ï estetickÈ, a kulturnÌ hodnoty jsou zachov·ny a rozvÌjeny;
ï je navrûeno tak, aby bylo vöem; a
ï spolupr·ce a kooperace se rozvÌjÌ na n·rodnÌ i mezin·rodnÌ ˙rovni (tamtÈû).
V tomto r·mci byla ävÈdsk· n·rodnÌ rada pro bydlenÌ, v˝stavbu a pl·nov·nÌ (Boverket) celkovou za koordinaci politiky, monitorov·nÌ poskytov·nÌ podpory kompetence a propagaci iniciativ na celost·tnÌ, region·lnÌ a mÌstnÌ ˙rovni. V roce 2019 Boverket v r·mci svÈ struktury pozici n·rodnÌho st·tnÌho architekta, kter˝ m· pom·hat realizaci politiky a dohledu nad nÌ, vedenÌ v oblasti designu a podporovat excelenci v oblasti designu v r·mci celÈ spr·vy (viz oddÌl 4.1.2)51 .
5.5 - InteriÈr ävÈdskÈho centra pro architekturu a design (ArkDes) a jeho galerie Boxen, navrûenÈ architekty Dehlin BrattgÂrd, jako v˝kladnÌ novÈho experiment·lnÌho designu a reinstalovan· sbÌrka v roce 2018, Stockholm (zdroj: Johan Dehlin, ArkDes)
Litva | 2017
Litva komplexnÌ politiku architektury jiû v roce 2005, ministerstvo kultury vroce 2015 revidovanou politiku s n·zvem "HlavnÌ rozvoje architektury a designu". Politikastanovila hlavnÌ vl·dnÌ cÌle v oblasti architektury a ˙lohu a v˝znam kvality navrhování v soci·lnÌm, ekonomickÈm a kulturnÌm kontextu52 . JednÌm z tÈto politiky bylo vypracov·nÌ litevskÈho z·kona o , kter˝ byl schv·len v roce 201753. CÌlem z·kona o je definovat a regulovat proces design governance v oblasti architektury za podpory a propagace kvalitnÌ architektury a (Komise a Gener·lnÌ pro sport a kulturu, 2021, s. 61).
Litevsk˝ z·kon o je do hlavnÌch oblastÌ. PrvnÌ stanovÌ poûadavky, podmÌnky a postupy pro a jejich kvalifikaci, pr·v a povinnostÌ a na kvalitu vztahujÌcÌch se na jejich a jejÌ v˝sledky54 . V r·mci tÈto oblasti takÈ vymezuje poûadavky a (povinnosti a funkce) hlavnÌch v obcÌch.
Druh· z·kona stanovÌ soubor na kvalitu n·vrhu, aby bylo dosaûeno navrûen˝ch budov a prostor. ZaprvÈ, ûe n·vrhy a urbanistickÈ koncepce musÌ b˝t autorizovány autorizovan˝m architektem. ZadruhÈ, povinnost architektonických na projektov·nÌ budov
architektonickÈho, st·tnÌho nebo z·jmu 13). je uveden seznam toho, co je povaûov·no za z·jem, konkrÈtnÌ dÌla a stavby, kterÈ se musÌ projít rchitektonickou soutží, musÌ kaûd˝ samospráva. Z·kon definuje deset kritÈriÌ, kter· majÌ slouûit jako posuzov·nÌ kvality 11):
1. integrita;
2. soulad se z·sadou udrûitelnÈho rozvoje;
3. kvalita konstrukce a (ergonomie), trvanlivost;
4. inovace (vyuûitÌ nov˝ch technologiÌ, architektonick˝ch a urbanistick˝ch eöenÌ);
5. zachov·nÌ nemovitÈho kulturnÌho d dictvÌ;
6. - z·sad navrhov·nÌ pro vöechny (univerz·lnÌnávrh), prochodnosti a navrhovan˝ch
7. architektonická idea;
8. návrh stavebnÌ struktury;
9. estetika; 10. racionalita rozhodnutÌ, s ohledem na optim·lní projektovÈ a realiz
ní ceny stavby
definuje poûadovanÈ architektonickÈ kompetence vl·dy, obcÌ a Komory .V tÈto z·kona jsou Region·lnÌ rady architektury (RCA), kterÈ "zkoumajÌ oblasti architektury, ˙zemnÌho pl·nov·nÌ, architektonickÈho a urbanistickÈho a dalöÌ ot·zky souvisejÌcÌ s architekturou, poskytujÌ a n·vrhy st·tnÌm a obecnÌm institucÌm" a to rozhodov·nÌm o a hodnocenÌm kvality architektury" 18). jako poradnÌ sbory pro navrhovánÌ, kterÈ existujÌ jinde, RCA na region·lnÌ ˙rovni a skl·dajÌ se ze 13 jmenovan˝ch na obdobÌ institucemi.
Komora hraje roli z·kona. a sloûenÌ RCA schvaluje Komora v koordinaci s ministerstvy ûivotnÌho a kultury. toho by Komora definovat tzv.harmonizaci pravidel a architektonick˝ch v koordinaci s Ministerstvem ûivotnÌho 13). V neposlednÌ by v zastupovat a chr·nit z·jem architektury v soudnÌch sporech.
Katal·nsko (Španělsko) | 2017
V 2017 schv·lil katal·nsk˝ parlament, inspirov·n v˝öe popsan˝m francouzsk˝m z·konem, region·lnÌ z·kon o - prvnÌ svÈho druhu ve - kter˝ prohlaöuje architekturu za obecnÈho z·jmu a z·klad blahobytu a soci·lnÌ soudrûnosti. Vyûaduje, aby vl·da a org·ny spr·vy zavedly na podporu a propagaci kvality architektonickÈho a urbanistickÈho navrhování azavedly na podporu vhodnÈho r·mce pro v oblasti zak·zek a takÈ jako pro v soukromÈm sektoru (Katal·nsko, 2017)55 .
52. z·sady z roku 2005 byly schv·leny usnesenÌm 554.
53. Odkaz: 8. 2017 XIII-425
54. V roce 2006 schv·lila litevsk· vl·da z·kon o , kter˝ upravuje funkce, a Komory Litvy.
55. Katal·nsko je jednÌm ze 17 autonomnÌch Viz: https://web.gencat.cat/
m· podobu pr·vnÌho 56 , dokument se spÌöe podob· komplexnÌ politice, stanovÌ z·sady a cÌle - z·jem v - a takÈ pro informovanost a znalost architektury. Z·kon nejprve stanovÌ hodnoty vlastnÌ kterÈ by b˝t pouûity jako posuzov·nÌ kvality n·vrhu (Beirak, 2019)57. CÌlemkatal·nskÈho z·kona je:
ï propagovat hodnoty architektury a urbanismu;
ï zachovat st·vajÌcÌ stavebnÌ a znalosti o n m;
ï podporovat inovace, kreativitu a kvalitu v zejmÈna vyuûÌv·nÌm technologiÌ ve f·zi v˝stavby, kterÈ nabÌzejÌ integrovanÈ informace o budov·ch;
ï podporovat o stavebnÌm a jejich vlivu na kvalitu ûivota;
ï propagovat ˙lohu syntÈzy a architektonick˝ch inovacÌ ve stavebnictvÌ a jejich potenci·l pro podporu udrûitelnÈho rozvoje, energetickÈ a sniûov·nÌ emisÌ sklenÌkov˝ch
ï k potenci·lu architektury pro a zam stnanost;
ï zavÈst mechanismy v oblasti zad·v·nÌ zak·zek pro organizace, org·ny a subjekty, kterÈ katal·nsk˝ ve ejn˝ sektor a kterÈ podlÈhajÌ pr·vnÌm p edpis m o zad·v·nÌ ve ejn˝ch zak·zek;
ï podporovat a koordinovanou vöech profesnÌch zapojen˝ch do architektonickÈho procesu, aby byla kvalita spole n˝m cÌlem a odpov dnostÌ;
ï chr·nit architekturu jako obor, kter˝ je spjat s historick˝m krajiny, a to jak pro jejÌ d dictvÌ a hodnoty identity, tak pro ekologicky öetrnÈ zp soby v˝stavby.
PrvnÌ ·st katal·nskÈho z·kona zav·dÌ n kolik opat enÌ pro öÌ enÌ znalostÌ a iniciativ na podporu kvality navrhování, jako jsou v˝zkum a diskuse, publikace, iniciativy pro öÌ enÌ informacÌ, v˝uka atd.Druh· ·st se zam uje na podporu kvality navrhování v politice ˙zemnÌho pl·nov·nÌ dalöÌchobecnÌch vyhl·öek, kterÈ stanovÌ konkrÈtnÌ ke zlepöenÌ a zachov·nÌ architektonickÈ kvality. Krom toho podporuje ustavení ocen nÌ a vyznamen·nÌ za dobrou praxi stran ú
astných procesu navrhov·nÌ, a to z ÌzenÌm "Ceny za architekturu a stavebnÌ d dictvÌ v Katal·nsku".
zav·dÌ pro zad·v·nÌ zak·zek, kterÈ stanovÌ z·sadu, ûe v zad·vacÌch majÌ kritÈria kvality cenou. Definuje, ûe zak·zky na n·vrhy by mÌt formu dvoukolov˝ch architektonických , a zav·dÌ povinnÈ porot v zad·vacÌch na n·vrhy, aby se zajistilv˝b r nejlepöÌ nabÌdky. V z·jmu zajiöt nÌ transparentnosti je rovn û zahrnuto zmocn nÌ k povinnÈmuzve ej ov·nÌ z·pis z jedn·nÌ poroty a p edloûen˝ch nabÌdek (Ibidem).
Z·kon takÈ novou strukturu, kter· m· dohlÌûet na tyto mand·ty, Radu pro architektonickou a urbanistickou kvalitu Katal·nska; poradnÌ a konzulta nÌ org·n katal·nskÈ spr·vy pro kvalitu navrhování (vizoddÌl 4.5). Rada by m la mimo jinÈ navrhovat kritÈria a technick˝ obsah z hlediska kvality n·vrhu, kterÈmusÌ p ÌsluönÈ org·ny zohlednit p i ÌzenÌ a zad·v·nÌ architektonick˝ch pracÌ. toho by vypracov·vat hodnotÌcÌ zpr·vy o v˝sledcÌcharchitektonickÈho zákona. Zav·dÌ takÈ moûnost, aby obce podobnÈ poradnÌ org·ny proarchitektonickou a urbanistickou kvalitu (tamtÈû).
Kamp·nie (It·lie) | 2019
It·lie nem· form·lnÌ politiku na n·rodnÌ ˙rovni, region·lnÌ rada Kamp·nie schv·lila v roce 2019 "Z·kon na podporu kvality architektury"58. Je to poprvÈ, kdy italsk˝ region p ijal z·kon, kter˝ podporuje kvalitu, ochranu a zlepöov·nÌ modernÌ a sou asnÈ architektury. Na p Ìprav textu z·kona se podÌleli region·lnÌ z·stupci profesnÌch sdruûenÌ a katedry architektury Kamp·nskÈ univerzity a n kolik dalöÌch z˙ astn n˝ch stran. Prost ednictvÌm tohoto z·kona region potvrzuje, ûe kvalita architektonickÈ koncepce, za len nÌ nov˝ch stavebnÌch a infrastrukturnÌch z·sah podle kritÈriÌ ochrany, inovace a udrûitelnÈho zhodnocenÌ p ÌrodnÌ a historickÈ m stskÈ krajiny p edstavujÌ hodnotu identity a region·lnÌ d dictvÌ (Campania, 2019).
z kterÈ m· tento z·kon sledovat, jsou n·sledujÌcÌ:
ï snaha o kvalitu architektury podpory vyuûÌv·nÌaktivnÌch
ï p Ìprava mechanism odm ov·nÌ s pobÌdkami na podporu transforma nÌch proces , a to Seznamu ctnostn˝ch obcÌ;
ï podpora zvyöov·nÌ o a to jak u novostaveb, tak u architektonických rekonstrukcí, redevelopmentu budov a mstských regenerací
ï podpora znalostÌ o a urbanismu;
ï podpora a a v˝zkumu v oblasti architektury;
ï podpora mlad˝ch v a p Ìleûitostech v oblasti naavrhování
Mezi nov˝mi institucemi z·kon "Domy architektury a designu" v kamp·nsk˝ch prvnÌ z nich bude v Neapoli v Palazzo Penne, region·lnÌ vl·dy. Z·kon "Region·lnÌ pro kvalitu architektonickÈho a urbanistickÈho pl·nov·nÌ", kter· bude v r·mci spr·vnÌ struktury za ˙zemnÌ spr·vu. Tato by kaûdÈ dva roky vypracovat zpr·vu o stavu architektury v Kamp·nii. jin˝ch pravomocÌ m· tyto cÌle:
a) podporuje technick˝ v˝zkum a inovace v oblasti kvality architektury;
b) navrhuje iniciativy pro pozn·nÌ architektonickÈ a kultury v regionu pro vöechny systÈmu;
c) region·lnÌ seznam obcÌ s kvalitnÌm architektonick˝m
d) navrhuje kaûdÈ dva roky cenu za architekturu a design za aktivity a z·sahy realizovanÈ na ˙zemÌ regionu;
e) propaguje a podporuje architektonických , jejich a tvorbykvalitnÌch nebo soukrom˝ch m· za ˙kol sledovat a vyhodnocovat dosaûenÈ v˝sledky a jejich pozitivní v˝stup;
f) a uchov·v·nÌ t˝kajÌcÌch se architektury a urbanismu, jakoû i a a kterÈ v tomto , a podporuje spolupr·ci s dalöÌmi italsk˝mi a evropsk˝mi centry, kter· sledujÌ podobnÈ cÌle.
5.6 - BudoucÌ architektury Kamp·nie" se bude nach·zet v pal·ci Penne z 15. stoletÌ, jehoû projekt obnovy byl na konci roku 2023 a kter˝ se nach·zÌ ve starÈm Neapole (zdroj: region·lnÌ vl·da Kamp·nie).
56. ve z·kona s katal·nsk˝m odkazem: Ley 12/2017 de la Arquitectura de CataluÒa.
57. sem: a) vhodnost a technick· kvalita staveb; b) zlepöenÌ kvality ûivota lidÌ, jejich pohody a pohodlÌ; c) k soci·lnÌ soudrûnosti a vztahu k a kulturnÌmu d) se ûivotnÌmu a sÌdel nebo voln˝ch prostranstvÌ; e) udrûitelnost z hlediska ûivotnÌho ekonomick˝ch a soci·lnÌch energetickÈ atd.; f) kr·sa a zajÌmavost.
58. Legge Regionale 19/2019, "Legge per la promozione della qualit‡ dell'architettura".
Politika
Španělsko | 2022
V roce 2020 zah·jilo ministerstvo dopravy, mobility a agendy, inspirov·no katal·nsk˝m z·konem, konzultaci s cÌlem informovat o legislativnÌm v˝voji budoucÌho "z·kona o kvalit architektury"59. V lednu 2022 byl n·vrh z·kona o kvalit architektury (Ley de Calidad de la Arquitectura) schv·len Radou a zasl·n n·rodnÌmu parlamentu. V 2022 byl v n·rodnÌm parlamentu schv·len, nikdo nehlasoval proti, a vstoupil tak ve v platnost.
Nov˝ z·kon stanovÌ ru jako veZejný zájem a zav·dÌ pr·vnÌho r·mce s cÌlem zv˝öit architektonickou kvalitu ve ejn˝ch budov a vystav nÈho prost edÌ, p i emû klade na kulturnÌ architektury. Z·kon stanovÌ, ûe "architektura je statkem z·jmu, protoûe k kulturnÌ identity, kvality ûivota, blahobytu, soci·lnÌ soudrûnosti a za len nÌ, zdravÌ, souvisÌ s ochranou bezpe nosti a zdravÌ pracovnÌk , spot ebitel a uûivatel , m· v˝znam pro klimatu a se jÌ, jakoû i v˝znam" 2022).
pr·vo stanovÌ jasn˝ mand·t pro org·ny: architektura je z·jmu, coû znamen·, ûe vöechny org·ny jsou v r·mci sv˝ch pravomocÌ povinny podporovat jejÌ ochranu, rozvoj a ûe architektura souvisÌ s dalöÌmi prvky z·jmu, jako je zdravÌ a kvalita ûivota a klimatu, posiluje regulaci architektonick˝ch sluûeb a profesnÌ praxe (Ibidem). HlavnÌmi cÌli z·kona jsou: chr·nit architektonickÈ a to jak historickÈ, tak podporovat v˝zkum, a odbornou v oblasti architektury; k dosaûenÌ v oblasti dekarbonizace, klimatickÈ neutrality, energetickÈ vyuûÌv·nÌ obnoviteln˝ch energie; podporovat z·sady kvality zad·v·nÌ zak·zek a podporovat architektury s cÌlem blahobyt lidÌ (Ibidem).
V z·jmu podpory a z·sad architektonickÈ kvality jsou v novÈm vöechny f·ze procesu architektonickÈho navrhov·nÌ. StanovÌ, ûe vöechny politiky vypracovanÈ org·ny spr·vy ve vztahu k navrhov·nÌ, a pl·nov·nÌ "se musÌ z·sadou kvality" (tamtÈû). Na podporu obecnÈhoz·jmu o architekturu a na podporu z·sady kvality zad·v·nÌ zak·zek z·kon dva novÈ org·ny: Radu pro kvalitu v a architektury.
Rada pro kvalitu v architektu e bude p sobit jako poradnÌ a konzulta nÌ org·n Gener·lnÌ st·tnÌ spr·vy. JejÌ zpr·vy sice nebudou z·vaznÈ, ale bude to platforma pro v˝m nu poznatk a pro konzultace a poradenstvÌ v ot·zk·ch souvisejÌcÌch se z·konem. Rada bude usilovat o ochranu, propagaci a kvality architektury tÌm, ûe bude podporovat vypracov·nÌ nebo revizi st·vajÌcÌch pr·vnÌch v tÈto oblasti, shromaû ovat statistickÈ ˙daje, usnad ovat digitalizaci stavebnÌho procesu a prosazovat inovativnÌ pilotnÌ projekty, jakoû i propagovat osv d enÈ postupy. V oblasti ve ejn˝ch zak·zek bude Rada podporovat nov˝ch norem nebo ˙pravu st·vajÌcÌch norem s cÌlem zlepöit kvalitu architektury, poskytovat poradenstvÌ odhadu cen pro stanovenÌ pZedpokládaných cen ve výb rech a pom·hat zadavatel m p i vypracov·nÌ kritÈriÌ hodnocenÌ kvality (tamtÈû).
Z·kon uzn·v· hodnot kvality navrhování ve jako celku a z izuje novÈ kulturnÌcentrum architektury s n·zvem D m architektury, kterÈje koncipov·no jako muzeum ministerstvuarchitektury. architektury je zam˝ölen jako n·stroj kulturnÌ diplomacie a je pov en ˙kolem st·t sen·rodnÌm a mezin·rodnÌm bodem pro propagaci architektury. Mimo jinÈ bude usilovat o architektonickÈ kultury; zlepöovat architektury; podporovat slouûit jakofÛrum pro diskusi o ˙loze architektury; spolupracovat se vzd l·vacÌm sektorem; prov·d t inventarizaci,v˝stavy, publikace, katalogizaci zajÌmav˝ch podporovat organizaci a (tamtÈû).
KomplexnÌ/strategickÈ politiky (typ 2)
5.7 - Nov˝ architektury" byl v prosinci 2023, v "La ArquerÌa de Nuevos Ministerios" v Madridu (zdroj: La Casa de la Arquitectura)
Druh˝m a nej ast jöÌm typem politick˝ch dokument v Evrop je komplexnÌ/strategick· politika architektury. ZatÌmco legislativnÌ menöÌ spr·vnÌch komplexnÌ/strategickou politiku p ijala v töina evropsk˝ch zemÌ/region (viz 5.4). A koli politiky tohoto typu nemajÌ z·vaznost,formalizujÌ architekturu jako p edm t politiky ve strategie nebo programu, coû spr·vy sledovat cÌle kvality a obvykle öirokou ök·lu iniciativ a na podporu kvality prostZedí a zlepöenÌ design governance
PrvnÌ takovou komplexnÌ politiku vypracovalo Nizozemsko v roce 1991 jako iniciativu ministerstva kultury a ministerstva ûivotnÌho Obsahovala na podporu dobrÈ architektury na roli vl·dy jako zadavatele a na zlepöenÌ architektonickÈho klimatu. V n·vaznosti na tuto iniciativu sousednÌch zemÌ podobnÈ politickÈ dokumenty t˝kajÌcÌ se architektury, kterÈ se pomalu po celÈm kontinentu a ovlivnily org·ny EU,aby politickÈ pokyny t˝kajÌcÌ se kvalitnÌ architektury a vy (viz oddÌl 2.1).
kaûd˝ dokument m· svÈ vlastnÌ charakteristiky, komplexnÌ/strategickou politiku lze popsat jako ofici·lnÌ politiku strategickÈho zam enÌ cílenou na kvalitu navrhování vystav nÈho prost edÌ holistick˝m nebo meziodv tvov˝m zp sobem, kde vl·da definuje hlavnÌ cÌle a ˙koly na podporu vysoce kvalitnÌch mÌst, kterÈ jsou n·sledn realizov·ny org·ny ve ejnÈ spr·vy a dalöÌmi z˙ astn n˝mi stranami (Bento, 2017). CÌlem komplexnÌ politiky je proto zajistit, aby kvalita n·vrhu byla vnÌm·na jako strategick˝ z·jem v öirokÈm spektru kompetencÌ, kterÈ design governance vy TÌm, ûese vl·dy zab˝vajÌ vy tÌmto komplexnÌm mohou stanovit vysokÈ aspirace na kvalitu navrhování - i kdyû ne z·vaznÈ - takov˝m aby byla stanovena ˙loha a vl·dnÌch a dalöÌch spr·vy (Carmona, 2020).
KomplexnÌ politika architektury je obvykle zah·jena vytvo enÌm meziresortnÌ pracovnÌ skupiny, kter· definuje hlavnÌ cÌle, obsah a rozsah politiky. V tomto procesu se pracovnÌ skupinabude zab˝vat r zn˝mi oblastmi politiky ovliv ujÌcÌmi vystav nÈ prost edÌ, jako jsou stavebnÌ p edpisy, urbánní rozvoj a regenerace, bytov· politika, politika ˙zemnÌho pl·nov·nÌ, ochrana kulturnÌho ve ejnÈ zdravÌ, spr·va ûivotnÌho prost edÌ atd. Krom ve ejnÈ politiky se bude zab˝vat i öiröÌmsystÈmem rozvoje a v˝zev klimatu), aby bylo moûnÈ definovat, jak politika architektury tyto problÈmy a zlepöovat kvalitu ûivotnÌho diverzifikovanÈho programu.
Politika
V je komplexnÌ/strategick· politika schv·lenÌm k diskusi, kter· zahrnuje form·lnÌ i neform·lnÌ konzultace a oslovenÌ r zn˝ch z˙ astn n˝ch a zainteresovan˝ch stran.To p edstavuje p Ìleûitost, jak umoûnit r zn˝m vl·dnÌm sektor m, ale i odbornÈmu sektoru akomunit ovliv ovat tvorbu politiky architektury a vystav nÈho prost edÌ. PotÈ jepolitika architektury p edloûena ke schv·lenÌ parlamentu nebo na ministerskÈ ˙rovni a nakonec je jako ofici·lnÌ vl·dnÌ politick˝ dokument.
Rok / region Politick˝ dokument
1991 NizozemskoProstor pro architekturu
1992 NorskoOkolÌ jako kultura: Program pro estetiku ve prost edÌ
1996 D·nskoArchitektura 1996
1997 NizozemskoArchitektura prostoru
1997 NorskoEstetika ve vl·dnÌch budov·ch a stavb·ch
1998 Finsko Finská Politika architektury
2001Nizozemsko Nizozemska
2001Velk· Brit·nie SkotskoPolitika architektury pro Skotsko
2002 EstonskoArchitektonick· politika Estonska
2002 IrskoAkce v oblasti architektury: 2002 - 2005
2004 LucemburskoPour une Politique architecturale
2005 LitvaTrendy politiky architektury v LitevskÈ republice
2005 Nizozemsko Politika architektury a Belvedere
2006 Sp kr·lovstvÌ SevernÌ Irsko Architektura a vy pro SevernÌ Irsko
2006 FI Jihoz·padnÌ FinskoChvÌle pr·ce ovlivnÌ tisÌc let
2007 D·nskoN·rod architektury
2007 Island Politika islandskÈ vl·dy v oblasti architektury
2007 Velk· Brit·nie SkotskoBudov·nÌ naöeho Legay. Prohl·öenÌ o architektonickÈ politice Skotska
2007 FI H‰me Promýölet je potZeba. Architektonick˝ program v H‰me
2008 NizozemskoKultura designu. 2009-2012
2009 IrskoNa k udrûitelnÈ budoucnosti: Poskytov·nÌ kvality ve vy prost edÌ
2009 Lotyösko HlavnÌ z·sady architektonickÈ politiky 2009 - 2015
2009 NorskoArchitecture.now
2009 FI Helsinki-Uusimaa Naöe metropole - Naöe apolie
2012FI Satakunta Pohled do d·lky. Politika architektury v Satakunt
2013 ChorvatskoApolitikA - N·rodnÌ pro kvalitu a kulturu stavebnictvÌ
2013 Nizozemsko na sÌle navrhování
2013 Velk· Brit·nie Skotsko mÌst - politickÈ prohl·öenÌ o a mÌstech pro Skotsko
2014 D·nskoD·nsk· architektonick· politika. LidÈ na prvnÌm mÌst
2014Island KulturnÌ politika v lidskÈ ⁄loha islandsk˝ch v architektu e
2014FI Helsinki-Uusimaa Naöe metropole. CÌle politiky v oblasti architektury na obdobÌ 2014-2020
2015 Ma arskoN·rodnÌ politikaarchitektury
2015 republika Politika architektury a stavebnÌ kultury
2015Francie N·rodnÌ strategie pro architekturu
2015 Portugalsko Národní politika architektury a krajiny
2015Lotyösko strategie pro architekturu 2015-2020
2015 LitvaPokyny pro rozvoj architektury a designu
2016 NizozemskoSpolupr·ce na silnÈm navrhování 2017-2020
2017 RakouskoFeder·lnÌ pokyny k baukultur
2020 äv˝carskoStrategie Baukultur. StratÈgie interdÈpartementale d'encouragement de la culture du b‚ti
2021 AT KorutanyStavebnÌ kulturnÌ spolkovÈ Korutany
2021 Nizozemsko program ˙zemnÌho pl·nov·nÌ 2021-2024
2022 FinskoNa k udrûitelnÈ Finsk· politikaarchitektury 2022-2035
2022 IrskoMÌsta pro lidi - n·rodnÌ politika architektury
2022 Lotyösko Strategick˝ pl·n lotyöskÈ architektury na obdobÌ 2022-2027
2022 republika Politika architektury a stavebnÌ kultury republiky. Aktualizace 2022 2023 SrbskoArchitektura pro n·s - N·rodnÌ strategie architektury Srbska na obdobÌ 2023-2035
Tabulka 6 - Seznam komplexnÌch politik architektury v (aktualizov·no podle Bento, 2012)
Porovn·me-li jednotlivÈ strategickÈ dokumenty, je ûe komplexnÌ/strategickÈ politiky vych·zejÌ ze stejn˝ch jakolegislativnÌ dokumenty: architektura je z·jmu a pr·va na kvalitnÌ vystav né V tomto r·mci vöechny politiky diskurz, kter˝ proklamuje hodnotu kvality navrhování pro zlepöenÌ kvality ûivota a ûe vl·da m· za podporu kvalitnÌho V politik·ch se uv·dÌ, ûe kvalitnÌ ûivotnÌ je ˙stavnÌm pr·vem vöech a ûe politikyarchitektury zajistÌ lepöÌ soudrûnost mezi sektorov˝mi politikami, coû povede k lepöÌ politik (Bento, 2017).
pohledu na vöechny dokumenty lze konstatovat, ûe komplexnÌ politiky vych·zejÌ z öirokÈho ch·p·nÌ architektury, kter· zahrnuje design budov, prostranstvÌ a vöech stavebnÌch kterÈ lidsk· sÌdla. Jak bylo uvedeno na tÈto zpr·vy, architektura je v·gnÌ pojem a mÌt velmi odliön˝ v˝klad podle kontextu, v je pouûÌv·n. Tento sÈmantick˝ rozkol se prohlubuje v kontextech se siln˝m profesnÌm kde je architektura vnÌm·na jako navrhov·nÌ budov. öiröÌm pojetÌ se architektura ch·pe jako navrhov·nÌ vy kterÈ je z·leûitostÌ sektory a politik, jako je bytov· a stavebnÌ, urbanistick·, environment·lnÌ a krajinn· politika.
V let a v z·vislosti na kontextu se rozsah politik a zahrnovat dalöÌ pojmy, kterÈ mohou lÈpe mezioborovou povahu vy jako je prostorov˝ design v Nizozemsku, place-making v anglosask˝ch zemÌch, navržené obytnÈ ve ävÈdsku a Baukultur v germ·nsk˝ch zemÌch, nynÌ öiroce pouûÌvan˝ s Davoskou deklaracÌ (viz oddÌl).
Nizozemsko
Rakousko
Skotsko
ävÈdsko
Portugalsko
rozsah
Architektura a urbanismus "
Architektura a stavebnÌ kultura = Architektura a vystav né + Architektura a design "
Architektura a vystav né prost edÌ " NovÈ koncepty
Prostorov˝design
Baukultur
Place-making Navržené
Architektura a krajina + vÌce " na = ekvivalent
Tabulka 7 - oblasti komplexnÌch politik architektury (zdroj: Jo„o Bento)
Navzdory v sÈmantice je cÌlem vöech politik podporovat kvalitnÌ vy jako jak zlepöit pohodu lidÌ, udrûitelnost ûivotnÌho soci·lnÌ soudrûnost a pocit identity. Kvalitu designu jako ot·zku z·jmu vöak lze povaûovat za komplexnÌ soci·lnÌ problÈm, m· v öirokÈ ök·le na nichû se podÌlejÌ jak soukromÈ, tak subjekty (Cousins, 2009).
Vöechny komplexnÌ politiky proto v˝znam st·tu, kter˝ jde p Ìkladem a podporuje klima pro kvalitnÌ návrh, a to realizace diverzifikovanÈ politickÈ agendy a iniciativ.
KonkrÈtnÌ jak˝m chce komplexnÌ/strategick· politika architektury dos·hnout sv˝ch , je kontextem, v vznik·, pr·vnÌmi a spr·vnÌmi tradicemi, dostupnostÌ zapojen˝mi osobami a zvl·ötnostmi kaûdÈho obdobÌ. se hlavnÌ cÌle a rozsah cÌlov˝ch oblastÌ jednotliv˝ch politikliöÌ, je moûnÈ identifikovat öesthlavnÌch politick˝ch dimenzÌ: 1) vedenÌ 2) udrûitelnost a odolnost, 3) kreativita a inovace, 4)informovanost a znalosti, 5) internacionalizace a 6) architektonickÈ (Bento, 2017).
VEDENÍ P ÕKLADEM
DEVELOPE IA INVESTO I
BYTOV£
URBANISTICKÉ PL£NOV£NÕ
DRUéSTVA EKONOMIKA
ZAMYENÍ
ARCHITEKTONICKÉ DDICTVÍ
STRATEGICKÁ POLITIKA ARCHITEKTURY
SDRU M é Õ E S N T Õ NÕ
OB ANSK£ HNUTÕ
CÕLE
NEVL£DNÕ ORGANIZACE V OBLASTI éIVOTNÕHO PROST EDÕ
KREATIVITA & INOVACE
VZD L£V£NÕ
MEDIÁLNÍ SPOLE
NOSTI VEYEJNÉ PRÁCE
ZAHRANI NÕ Z£LEéITOSTI
EXPORT & INTERNACIONALIZACEL
POVDOMÍ & ZNALOSTI
5.8 - schÈma komplexnÌ/strategickÈ politikyarchitektury, kde je moûnÈ hlavnÌ cÌle do öesti öirok˝ch oblastÌ kterÈ zahrnujÌ sektory spr·vy a zapojujÌ nevl·dnÌ subjekty (obr·zek: Jo„o Bento).
Obecn lze Ìci, ûe z·kladem vöech politikarchitektury je jÌt p Ìkladem a zvyöovatpov domÌ o cÌlov˝ch oblastech. Vzhledem k tomu, ûe st·t je jednÌm z hlavnÌch stavebnÌhopr myslu a jednÌm z nejv töÌch vlastnÌk nemovitostÌ, m l by jÌt p Ìkladem tÌm, ûe bude prosazovat postupy jako vlastnÌk, developer a uûivatel budov. toho byly jednou z hlavnÌch oblastÌ intervence politiky iniciativy na zvyöov·nÌ a na podporu kultury kvality navrhování mezi a soukrom˝mi stranami a öirokou
Vzestup komplexnÌ politiky architektury (1991-2001)
Francie byla prvnÌ evropskou zemÌ, kter· n·rodnÌ politikuarchitektury, kdyû v roce1977 parlament schv·lil z·kon o francouzsk˝ model nebyl n·sledov·n û·dnou dalöÌ evropskou spr·vou - jeho legislativnÌmu charakteru shora Teprve v roce 1991 nizozemsk· vl·da, navzdory dlouhÈ tradici v ˙zemnÌm pl·nov·nÌ a urbanismu60 , politiku na n·rodnÌ ˙rovni, kter· stanovila vysokÈ n·roky na architekturu a urbanismus, nazvanou "Prostor pro architekturu". Tato nizozemsk· iniciativa, podepsan· ministerstvy, byla politikou na vysokÈ ˙rovni v tom smyslu, ûe komplexnÌ k a urbanismu, jehoû cÌlem bylo zv˝öit kvalitu návrho budov a vy a propojit kulturu a stavebnÌ politiku (Nizozemsko, 1991).
jako inovacÌ se tato politika neobjevila jen tak z nic. Deset let se rozvÌjet hnutÌ mÌstnÌch iniciativ zdola nahoru, kterÈ dalo k celkovÈmu zlepöenÌ architektonickÈho klimatu v Nizozemsku (Ibidem). Ve stejnÈ se vedly debaty o novÈho NizozemskÈho institutu architektury (NAi)61 (Ulzen, 2007, s. 171).NAi byla zaloûena v roce 1988 a vznikla existujÌcÌch architektonick˝chorganizacÌ, kterÈ pracovaly a podporovaly architektonickÈ iniciativy s cÌlov˝miskupinami, a kterÈ se potÈ rozhodly sdÌlet zdroje a infrastrukturu.
Toto architektonickÈ hnutÌ zdola, kterÈ se objevovalo v 80. letech, bylo takÈ odrazem nespokojenosti s kvalitou budov a prostor, kterÈ vznikly v desetiletÌch. V sedmdes·t˝ch letech vzniklo obrovskÈ mnoûstvÌ nekvalitnÌch modely bydlenÌ, v nichû trh nehodnotil návrh (Figueiredo, 2010b). Tato nespokojenost posÌlila myölenku, ûe je podporovat kvalitu návrhu, a to jak ze tak z trûnÌho hlediska.DalöÌm faktorem byla n·rodnÌ restrukturalizace nizozemskÈ kulturnÌ politiky na konci 80.let, kter· vedla tehdejöÌho ministra kultury a ministra bydlenÌ, pl·nov·nÌ a ûivotnÌho kespolupr·ci na politicearchitektury, v roce 199162
PrvnÌ nizozemsk· politika varchitektury si v n·vaznosti na strategick˝ politick˝ stanovila dva hlavnÌ cÌle: podporovat postupy mezi org·ny spr·vy a pro architekturu a urbanismus (Dings, 2009, s. 133). PrvnÌ z nich b˝t procelou a zejmÈna pro aktÈry rozvoje, a to rozvoje kvalitnÌch budov a urbanistick˝ch (NizozemÌ, 1991, s. 13) - zatÌmco druh˝ z nich za cÌl zlepöit architektonickÈ klima a kulturunavrhov·nÌ. Za tÌmto byl zaveden soubor institucÌ zab˝vajÌcÌch se navrhováním a öirok· ök·la meziresortnÌm portfoliem ve v˝öi eur na obdobÌ(Bento, 2017).
Od tÈ doby nizozemsk· vl·da kaûdÈ roky obnovuje svou politiku architektury, abyschv·lila vÌcelet˝ zavedla nov· tÈmata a aktualizovala pl·n. JejÌ druh·politika s n·zvem "Architektura prostoru" byla v roce 1996. oblast svÈ politiky, zavedla öiröÌ pojem "navrhov·nÌ prostZedí" a se na cÌl prosazovat"kvalitu prostZedí" jako pojem proch·zejÌcÌ r zn˝mi obory, jako je architektura, urbanismus,krajin· stvÌ a navrhov·nÌ infrastruktury (Netherlands, 1996). JednÌm z jejÌch bylo evropskÈho setk·nÌ o politik·ch v oblasti architektury, kterÈ se konalo o rok v Rotterdamu zanizozemskÈho EU a vÈst ke vzniku EFAP (viz oddÌl).
60. Historick˝ viz: Dings (2009), "Historic perspective 1900-2010", in "Design and politics", edit by Henk Ovink & Elien Wierenga, O10 publishers. Rotterdam.
61 .Po o n·vrh a byla nov· budova NAI v roce 1993.
62. V roce 1989 Hedy d'Ancona kultury) a J. G. M. Alders (ministr bydlenÌ, pl·nov·nÌ a ûivotnÌho nav·zali na myölenku vypracovat architektonickou politiku, kter· by mohla politicky zar·movat "Nizozemsk˝ institut architektury" (NAi) a sblÌûit stavebnÌ a kulturnÌ politiku politickÈ platformy mezi ministerstvy.
5.9 - Nizozemsk˝ institut architektury (NAI) byl v roce 1993 po slou enÌ architektonick˝ch kulturnÌch organizacÌ o n kolik let d Ìve podle n·vrhu Jo Coenen & Co; nynÌ je NovÈho institutu (Het Nieuwe Instituut) v Rotterdamu (zdroj: F.Eveleens).
Po nizozemskÈm vzoru dalöÌch evropsk˝ch zemÌ vlastnÌ n·rodnÌ politiky, Norsko (1992), Irsko (1996), Finsko (1996), ävÈdsko (1998) a Skotsko (2000). V Irsku vznikla myölenka vypracovat politiku na konference konanÈ v Amsterdamu v roce 1992, kde Kr·lovskÈho institutu poprvÈ vzali na novou nizozemskou politiku. Doma byl vytvo en mal˝ t˝m, kter˝m l irskou vl·du p esv d it, aby politiku architektury p ijala (Bento, 2017, s. 173). V roce 1996 byl nakonec dokument, kter˝ vy˙stil v n·rodnÌ politiky architektury, kter· uznala v˝znam kvality navrhování pro irskÈ (Ireland, 1996, s.69)63
Ve Finsku, kterÈ se inspirovalo nizozemskou politikou, byl proces tvorby politiky zah·jen jmenov·nÌm v˝boru, kter˝ v roce 1996 prvnÌ finskou architektonickou politiku. Po rozs·hlÈm kole k pracovnÌ verzi byla politika Radou v roce 1998. Finsk· politika byla v tÈ povaûov·na za dokument - byla dosvÈmu na mladou generaci a na v˝znam pro kulturnÌch hodnot finskÈ (Finsko, 1998).
Vl·msk· vl·da (Belgie) se v roce 1998 rozhodla jmenovat hlavnÌho vl·dnÌho architekta (Bouwmeester) jako nez·vislÈho odbornÌka, kter˝ bude podporovat zadavatele a prosazovat kvalitu designu v region·lnÌch a mÌstnÌch samospr·v·ch a bude ve spolupr·ci s Flandersk˝m institutem architektury (viz oddÌl 4.1.2)64 .
v˝voj skotskÈ politiky v roce 1997 s procesem decentralizace, kdy prvnÌ vl·dnÌ program obsahoval konkrÈtnÌ iniciativu: "vypracovat prvnÌ n·rodnÌ politiku v oblasti architektury" (Skotsko, 1999)65 . V roce 1999, po skotsk˝ch volb·ch, nov· exekutiva zve ejnila r·mcov˝ dokument pro ve ejnou konzultaci (Skotsko, 1999). Pod koordinacÌ hlavnÌhoarchitekta v celÈm Skotsku setk·nÌ, kter· vedla ke schv·lenÌ prvnÌ skotskÈ architektonickÈ politiky v roce 2001.
Pokud se podÌv·me na desetiletÈ obdobÌ od prvnÌ nizozemskÈ politiky (1991), konstatovat, ûe prvnÌ nizozemskÈ politiky velk˝ vliv na ostatnÌ evropskÈ kterÈ sejimi inspirovaly vlastnÌch n·rodnÌch/region·lnÌch politik architektury. Vznikarchitektury jako novÈ oblasti politiky o z n·rodnÌho na nadn·rodnÌ z·jem dÌky evropsk˝ch setk·nÌ na toto tÈma, kter· vedlak usnesenÌ Rady EU o architektury v roce 2001 a k zah·jenÌ jedn·nÌ o prvnÌm Ceny EU za architekturu - Mies van der Rohe Award v tÈmûe roce (viz oddÌl 2.1).
äÌřenÌ politik architektury v Evropě
Po prvnÌ politik architektury a po usnesenÌ Rady EU v roce 2001 se a EU s komplexnÌmi politikami zv˝öil. deseti let mezi lety 2002 a 2012 komplexnÌ politiku architektury Estonsko (2002), Lucembursko (2004), Litva (2005), SevernÌ Irsko (2006), D·nsko (2007) a Lotyösko (2009). V n·vaznosti na decentralizovaný systÈm spr·vy, svÈ prvnÌ politiky takÈ finskÈ regiony Jihoz·padnÌ Finsko (2006),Helsinki-Uusimaa (2007), H‰me (2009) a Satakunta (2012), jako finsk˝ch (a d·nsk˝ch) coû ukazuje, ûe politika architektury byla takÈ z·leûitostÌ region·lnÌch a mÌstnÌch spr·v.
se dalöÌch zemÌ, kterÈ jiû politiku rozhodlo revidovat svÈ strategie politiky architektury. Nizozemska, kterÈ v revizi svÈho politickÈho dokumentu kaûdÈ roky (2005; 2008, 2012), do tohoto seznamu Skotsko (2007), Norsko (2009) a Irsko (2009). Vöechny tyto aktualizovaly a nov· tÈmata, revidovaly cÌle a navrhovaly novÈ pl·ny na podporu vysoce kvalitnÌho
V n·vaznosti na tyto trendy Rada EU druh˝ politick˝ dokument, EU o V roce 2008 byly jiû o kultury k udrûitelnÈmu rozvoji. Tato nov· politika EU v˝znam architektury pro udrûiteln˝ rozvoj, posÌlila evropeizaci architektury jako politiky a rozvoj architektonick˝ch politik (viz oddÌl 2.1).
63. Teprve v roce 2000 byla meziresortnÌ pracovnÌ skupina, kter· definovala n·vrhy politik a a v roce 2002 byla nov· irsk· politika v oblasti architektury pod názvem Akce v oblasti architektury 2002-2005. 64. DalöÌ informace naleznete na adrese: https://www.vlaamsbouwmeester.be/ 65. Myölenku politiky designu ve Skotsku ovlivnilo v˝znamn˝ch ud·lostÌ: nov· budova parlamentu, rok architektury vGlasgow a zaloûenÌ n·rodnÌho centra pro architekturu a design The Lighthouse
5.11 - Druh· vlna v˝voje n·rodnÌch politik architektury v (2002-2012).
Aby bylo moûnÈ zhodnotit dopad obou evropsk˝ch politik na pokrok v n·rodnÌch/region·lnÌch politik·ch, EFAP v roce 2012 o architektonick˝ch politik·ch v (viz oddÌl 3.1). V kon·nÌ jiû 18 spr·vnÌch Islandu a Norska) ofici·lnÌ dokument politiky architektury, zatÌmco dalöÌch 14 spr·vnÌch uvedlo, ûe se nach·zejÌ v f·zÌch jejÌho nebo o nÌ uvaûujÌ.
Anal˝za pokroku v jednotliv˝ch politick˝ch k ûe: pohledu na v˝voj n·rodnÌch politik architektury v EU doch·zÌ jako u jin˝ch politik k procesu evropeizace, kdy se kaûd· srovn·v·nÌ od ostatnÌch a konvergenci mezi politikami. povahu a obsah politik nelze od˙stavnÌho, spr·vnÌho a politickÈho r·mce, v byla politika Zd· se, ûe usnesenÌ EU jako takov· pozitivnÌ dopad na povzbuzenÌ k kvality designu jako pro zlepöenÌ kvality ûivota jejich (Bento 2012: 86).
Pr zkum takÈ uk·zal, ûe politiky architektury jsou vl·dnÌmi v z·vislostina konkrÈtnÌm kontextu, ve v töin p Ìpad ministerstvy kultury nebo ûivotnÌho prost edÌ, mÈn asto ministerstvy ve ejn˝ch pracÌ nebo vnitra. V n kter˝ch spr·vnÌch org·nech bylo vzhledem k pr ezovÈ povaze politiky architektury obtÌûnÈ ur it, kdo nese odpov dnost za jejÌ tvorbu a prov·d nÌ, nebo ve v töin zemÌ politika architektury byla (viz oddÌl 4.1). JednÌm z politiky architektury tak bylo z ÌzenÌnov˝ch specializovan˝ch institucÌ (nap . st·tnÌch architekt nebo architektonick˝ch institucÌ) a rozvojöirokÈ ök·ly iniciativ a akcÌ, kterÈ d Ìve neexistovaly.
5.12 - Obsahy prvních komplexnÌch politik v evropsk˝ch zemÌch v letech 2012-2023
Od EFAP se administrativ s komplexnÌ politikou d·le zvyöoval, dalöÌch evropsk˝ch zemÌ svÈ prvnÌ politiky, Chorvatsko (2012), (2015), Francie (2015), Portugalsko (2015), republika (2015), Slovinsko (2017), Rakousko (2017), äv˝carsko (2020), Korutany (2021) a Srbsko (2023).
Na iniciativy organizacÌ a n·vrhu pracovnÌ skupiny chorvatsk· vl·da prvnÌ politiku v roce 2012. Politika stanovuje vysokÈ ambice pro vy a pokyny pro budoucÌ v˝voj s cÌlem dos·hnout vysokÈ architektonickÈ kvality v Chorvatsku v obdobÌ 2013-2020. Chorvatsk· politika definovala hlavnÌ cÌle: 1) stavebnÌ kultura jako kvality vy prostYedí; 2) dosaûenÌ kvality vy jako z·kladu kvality ûivotakaûdÈho jednotlivce; 3) kvalitnÌ architekturu jako pobÌdku pro n·rodnÌ rozvoj a pokrok (Chorvatsko,2013)66 n·rodnÌ z·kon o existuje jiû od roku 1977, francouzsk· vl·da po dlouh˝ch a zpr·v·ch (Castelo Branco, 2021) v roce 2015 prvnÌ n·rodnÌ strategii pro architekturu. Tento strategick˝ dokument stanovÌ öest jasn˝ch z nichû je podobn· komplexnÌm politik·m jin˝ch zemÌ, snahy o zvyöov·nÌ a rozvoj znalostÌ o pro öirokou a vöechny i soukromÈ subjekty v oblasti urbanismu. Tyto cÌle jsou do 30 konkrÈtnÌch (Francie, 2015).
Francie (2015) republika (2015) Rakousko (2017)Srbsko (2023)
Chorvatsko (2012)
Politika
Ve stejnÈm roce (2015) po dlouhÈm procesu schv·lily svÈ prvnÌ politiky takÈ Portugalsko, republika a Portugalsk· politika je v evropskÈm panoramatu tÌm, ûe kombinuje politiku architektury a krajiny, jejÌmû cÌlem je ochrana ekologickÈ funkce krajiny, zlepöenÌ kvalitativnÌch ˙zemÌ a podpora identity mÌsta (Portugalsko, 2015). O dva roky (2017) p ijalo n·rodnÌ politiku poprvÈ takÈ Slovinsko a Rakousko. V roce 2020, po obdobÌ rozs·hl˝ch ve ejn˝ch konzultacÌ, öv˝carsk· Spolkov· rada svou prvnÌ feder·lnÌ politiku Baukultur (viz nÌûe).
Ned·vno (2023) Srbsko takÈ n·rodnÌ politiku s n·zvem "Architektura pro n·s - N·rodnÌ architektonick· strategie Srbska na obdobÌ 2023-2035". Strategick˝ dokument vypracovalo pro politikuarchitektury, sektor pro bydlenÌ a politikuarchitektury, komun·lnÌ aktivity aenergetickou ˙ innost v r·mci Ministerstva v˝stavby, dopravy a infrastruktury (MCTI) a potÈ byl navrûensrbskÈ ke schv·lenÌ.
HnutÌ Baukultur
Rakousko jiû tradici podpory iniciativ v oblasti architektonickÈ kultury, v roce 2000 hnutÌ zdola nahoru podporovat iniciativy t˝kajÌcÌ se architektury a vy pod pojmem Baukultur (stavebnÌ kultura). Jak je uvedeno v kapitole 2.3.1, v˝raz Baukultur je holistick˝ pojem, kter˝ se do kládá zjednodušen jako stavební kultura, zahrnujÌcÌ vöechny aspekty vy i n·vrhu a pl·nov·nÌ, kterÈ za nÌm stojÌ. HnutÌ zdola nahoru v Rakouskuzahrnovalo öirokou ök·lu institucÌ a souvisejÌcÌch zainteresovan˝ch stran, coûvedlo k parlamentnÌ na tÈma politiky architektury a stavebnÌ kultury (2004), po nÌû n·sledovalo prvnÌ rakouskÈ zpr·vy o baukultur v roce 2006.
O rok (2007) schv·lil rakousk˝ parlament PoradnÌho sboru pro baukultur (Beiratf¸r Baukultur) jako poradnÌho org·nu spolkovÈ vl·dy, v mohou vöechna ministerstva, z·stupci spolkov˝ch zemÌ a dalöÌ zainteresovanÈ strany navrhovat ke zlepöenÌ architektury a stavebnÌ kultury v Rakousku67. JednÌm z prvnÌch bylo ve vypracov·v·nÌ zpr·vy Baukultur v rytmu, druh· zpr·va byla v roce 2011 a v roce 2017.
5.13 - Ob·lka rakousk˝ch zpr·v o baukultur (2006-2021)
5.14 - Ob·lka öv˝carskÈ meziresortnÌ strategie na podporu Baukultur (2020)
V roce 2017 rakousk· Rada na n·vrh poradnÌho sboru svÈ prvnÌ "SpolkovÈ pro baukultur". SpolkovÈ ûe je komplexnÌ strategie na spolkovÈ ˙rovni, aby bylo moûnÈ zakotvit baukultur ve vöech resortech na spolkovÈ, zemskÈ i mÌstnÌ˙rovni. CÌlem tÈto politiky, kter· zahrnuje öest oblastÌ a 20 hlavnÌch je baukultura öiröÌ o jejÌch z·sad·ch. JejÌm cÌlem je zejmÈna oslovitvedoucÌ v politice, podnik·nÌ a a to i podporyinformovanosti a v˝zkumu a znalostÌ a zkuöenostÌ, jakoû i koordinace aspolupr·ce vl·dnÌmi vrstvami (Rakousko, 2017).
rakousk· zpr·va o bau r navrhla v roce 2021 Agentury pro baukultur. Ta by jin˝ch funkcÌ realizovala nov˝ specializovan˝ r·mec financov·nÌ se na mezi aktÈry st·vajÌcÌ öirokÈ ekologie iniciativ a organizacÌ souvisejÌcÌch s Baukultur, aby v vysoce kvalitnÌ baukultur.NavrhovanÈ financov·nÌ by se lo na oblasti: financov·nÌ baukultur pro a obce, financov·nÌ v˝zkumu, poradenstvÌ aspolupr·ce a rozvoj kvality (Rakousko, 2021).
V tÈmûe roce spolkov· zem Korutany p ijala svÈ prvnÌ "Sm rnice pro baukultur" a stala se takjedinou spolkovou zemÌ v Rakousku, kter· zavedla spolkovÈ pro baukultur na zemskÈ˙rovni, aby byly cÌle Baukultur
Mimo EU se öv˝carsk· feder·lnÌ vl·da v n·vaznosti na iniciativy podporovanÈ Svazem a (SIA)68 rozhodla v roce 2015 vypracovat svou prvnÌ politiku pro Baukultur69. V roce 2018 pozval Spolkov˝ pro kulturu evropsk· ministerstva kultury na mezin·rodnÌ konferenci, jejÌmû v˝sledkem byla Davosk· deklarace (viz oddÌl 2.3.1). V roce 2020 Spolkov· rada po obdobÌ rozs·hl˝ch konzultacÌ prvnÌ spolkovou politiku Baukultur s n·zvem "MeziresortnÌ politika na podporu Baukultur"".
67. PoradnÌ sbor m· 28 mezi nimiû jsou z·stupci vöech spolkov˝ch ministerstev, spolkovÈho realitnÌho podniku a spolkovÈho pam·tkovÈho a obcÌ a 10 externÌch
68. Viz: https://www.sia.ch/de/themen/baukultur/
69. Toto rozhodnutÌ bylo stanoveno ve öv˝carskÈ feder·lnÌ politice na podporu kultury "KulturnÌ poselstvÌ 2016-2020" v prosinci 2015: https:// www.parlament.ch/de/ratsbetrieb/suche-curia-vista/geschaeft?AffairId=20140096.
äv˝carsk· politika Baukultur klade zvl·ötnÌ na to, aby spolkov· vl·da öla a podporovala kvalitnÌ baukultur. Politika propojuje vöechny feder·lnÌch souvisejÌcÌ s projektov·nÌm a definuje sedm strategick˝ch a kter· se zab˝vajÌ aspekty zapojenÌ budov·nÌ kapacit a spolupr·ce (ADD ref, 2020). Byla meziresortnÌ pracovnÌ skupina pro zlepöenÌ komunikace a koordinace a pro spolupr·ci s stranami (viz 4.5). V roce 2021 byla platforma pro Forum Baukultur, kter· sdruûuje z·stupce spr·vy, akademickÈ obce a a projedn·v· cÌle a k posÌlenÌ mezioborovÈ spolupr·ce.
V dosud neexistuje û·dn· form·lnÌ politika, jsou od roku 2000 stejnÈ z·jmy a iniciativy t˝kajÌcÌ se architektury a stavebnÌ kultury podporov·ny na spolkovÈ ˙rovni, Spolkovou nadacÌ Baukultur (viz 4.4), a takÈ na ˙rovni jednotliv˝ch spolkov˝ch zemÌ (viz n·sledujÌcÌ kapitola).
Revize architektonickÈ politiky: nov˝ impuls
jako v desetiletÌ se v roce 2010 evropsk˝ch zemÌ a kterÈ jiû form·lnÌ politiku architektury, rozhodlo a druhou (nebo generacipolitick˝ch nov· tÈmata a aktualizovat svÈ programy. To je TheNizozemsko (2013, 2016, 2021), Skotsko (2013), D·nsko (2014), FI Helsinki-Uusimaa (2014), Lotyösko(2015, 2022), republika (2022), Irsko (2022) a Finsko (2022).
V Nizozemsku doölo po obdobÌ v·ûnÈ recese k novÈmu vl·dy, kter˝ znamenal ve politiky architektury v poslednÌch 20 letech. Po politik bylrozsah pozornosti programu na stimulaci prostorovÈhonavrhov·nÌ ve vztahu ke v˝zv·m. äest· verze politiky (2013-2016), od tÈdoby jako program, definovala "kompaktnÌ z·kladnÌ kulturnÌ infrastrukturu"sest·vajÌcÌ z jedinÈho fondu a jedinÈho kulturnÌho institutu. cÌl excelence vzad·v·nÌ zak·zek zachov·n, jako cÌl návrhu do politick˝ch n·rodnÌch a Zachov·no i posl·nÌ hlavnÌho vl·dnÌho architekta, o bylazmÌnka jiû (oddÌl 4.1.2). V roce 2021 byl osm˝ a nizozemsk˝ programpodepsan˝ ministerstvy, jehoû hlavnÌm cÌlem je podpora vyuûÌv·nÌ prostorovÈho navrhov·nÌ k vysoce kvalitnÌho ûivotnÌho
5.15 - Ob·lka nejnov jöÌ nizozemskÈ architektonickÈ politiky program prostorovÈho navrhov·nÌ 202124".
(zdroj: Nizozemsko, 2021. anglick· verze)
V roce 2013 Skotsko obnovilo svou politiku architektury a vypracovalo dokument sn·zvem "Creating Places, A policy Statement on Architecture and Place for Scotland". Nov· skotsk·politika druhou politiku architektury (2007) s politikou urbanismu (2002) vjedinoupolitickou strategii na koncept placemakingu, kter· prosazuje stejn· tÈmata, ale söiröÌmpolitick˝m programem. TakÈ Litva v roce 2015 novou politiku, na kterou v roce 2017nav·zaloschv·lenÌ n·rodnÌho z·kona o kter˝ prvnÌ dva politickÈ legislativnÌ akomplexnÌ/ strategickou politiku (viz oddÌl).
D·nsk· vl·da takÈ v roce 2014 a novou politiku architektury, kter· se na zapojenÌ environment·lnÌ a soci·lnÌ udrûitelnost a ˙drûbu budov vevenkovsk˝ch oblastech. Revidovan· politika byla vypracov·na ve spolupr·ci s vysok˝m ministerstev a stran a zah·jil 62 iniciativ (49 iniciativ + 13 v oblastech ministerstev. V d·nsk· vl·da novou verzi politiky. Od roku 2009 byly v Lotyösku p ijaty komplexnÌ politiky a strategie v oblasti architektury:prvnÌ z nich, HlavnÌ politiky architektury 2009-2015, kterÈ slouûily jako z·klad pro Strategiiarchitektury Lotyöska 2020, a druh·, strategie architektury 2015-2020. (schv·len· ministremkultury); a Strategie architektury Lotyöska 2022-2027, schv·len· ministrem kultury v roce2022.
Irsko v roce 2022 takÈ revidovalo svou politiku architektury s n·zvem "MÌsta pro lidi", kter·popisuje jak a zakotvit kvalitu v a vy CÌlem novÈirskÈ politiky je zv˝öit zapojenÌ do architektury a posÌlit postavenÌ architektonickÈ profese, zejmÈna v r·mci sluûby. JejÌm cÌlem je takÈ zv˝öit kvalitu navrhov·nÌ a zlepöit ˙daje a v˝zkum vy (Irsko, 2022). Ve stejnÈm roce revidovala a aktualizovala svou politiku sn·zvem "Politika architektury a stavebnÌ kultury" takÈ republika.
Po dlouhÈm procesu konzultacÌ a dvaceti letech od prvnÌ politiky revidovalo v roce 2022 svoupolitiku architektury s n·zvem " k udrûitelnÈ " takÈ Finsko. Nov· politika architektury (nazvan· Apoli), kter·m· strategick˝ charakter, nabÌzÌ "komplexnÌ pohled na rozvoj finskÈho vy (Finsko, 2022). Pod vedenÌm dvou ministerstev, a to ministerstva Ministerstva ökolstvÌ a kultury a Ministerstva ûivotnÌho ve spolupr·ci s Ministerstvem a je cÌlem novÈ politiky posÌlit spolupr·ci mezi stranami ve Finsku. V tÈto souvislosti Apoli novÈ pro oblast navrhov·nÌ astavebnictvÌ, ale definuje strategickÈ pro vöechny strany, kterÈ majÌ vliv na vy identifikuje prioritnÌ v˝zvy a navrhuje kter· majÌ ovlivnit a asoukromÈ subjekty ke konkrÈtnÌm v oblasti navrhov·nÌ vy (ibidem).
Na startegickÈho politickÈho je soubor iniciativ, jejichû cÌlem je dos·hnout udrûitelnosti vyjedn·v·nÌ a informov·nÌ, jako jsou propagace, v˝zkum, ökolenÌ, informov·nÌ a komunikace. Apoli takÈzav·dÌ koncept - udrûitelnost architektury - kter˝ k probÌhajÌcÌ mezin·rodnÌdiskusi o tom, jak zlepöit kvalitu staveb a zv˝öit vnÌm·nÌ vy jako kultury(Ibidem).
typem jsou ofici·lnÌ dokumenty, kterÈ vl·dnÌ politiku v oblasti architektury a urbanismu s kterÈ zahrnujÌ menöÌ a fungujÌ v r·mci specifick˝ch vl·dnÌch kompetencÌ, jako je ˙zemnÌ pl·nov·nÌ, kulturnÌ ûivotnÌ nebo budovy. i jinÈ evropskÈ spr·vnÌ org·ny mohou mÌt ofici·lnÌ politiky architektury s odv tvov˝m rozm rem, v se na odvol·valo pouze p t z nich: Anglie (UK), Wales (UK), Vl·msko (BE), Brusel-hlavnÌ (BE) a Valonsko-Bruselsk· federace (BE).
Anglie (SpojenÈ kr·lovstvÌ)
vl·dnÌ pokyny t˝kajÌcÌ se designu v Anglii sahajÌ do roku 1966 (historie estetickÈ kontroly v Anglii viz Punter, 1986), jeden z prvnÌch definovat n·rodnÌ politiku navrhování v Angliizah·jil na 90. let John Gummer, st·tnÌ tajemnÌk pro ûivotnÌ vl·dnÌm diskusnÌmdokumentem Quality in Town and Country (zve ejn n˝m v roce 1994). CÌlem tÈto iniciativy bylo zv˝öitpov domÌ a pochopenÌ v˝znamu dobrÈho návrhu a kvality budov a vy jakocelku (England, 1994). Jednou z jejÌch hlavnÌch iniciativ byla Urban Design Campaign, kter· bylazah·jena v roce 1995 s cÌlem öiröÌ diskusi, zejmÈna na mÌstnÌ ˙rovni, o urbanistickÈm navrhování ajeho ke zlepöenÌ vy Podporovala a mÌstnÌchzkuöenostÌ, a tÌm na ˙vahy o urbanistickÈm navrhování v ranÈ f·zi procesu rozvoje. Vn·vaznosti na pr·ci Urban Task Force, kterÈ architekt Richard Rogers a jejÌmû cÌlem bylovypracovatn·rodnÌ strategii na podporu urban revival britsk˝ch kter· byla zpr·vou"Towards an Urban Renaissance" (UTF, 1999), se vl·da v roce 1999 rozhodla z Ìdit Komisi pro architekturua vy (CABE), novou organizaci, jejÌmû ˙kolem je obhajovat, prosazovat a obhajovatkvalitu navrhování v r·mci vl·dy i mimo ni (Macmillan, 2004).
Za 11 let svÈho vyvinula CABE velkÈ ˙silÌ o zv˝öenÌ kvality navrhování ve obhajovala a prosazovala kvalitu navrhování a v˝zkum a o hodnot dobrÈho návrhu (Carmona et al., 2017). V roce 2011 vöak tehdejöÌ vl·da zruöila financov·nÌ CABE, abysnÌûila v˝daje. V reakci na to se institucÌ a spojilo do Place Alliance,organizace prosazujÌcÌ lepöÌ mÌsta a kvalitnÌ a na politick·
ze strany vl·dy. Jedn· se o volnou zainteresovan˝ch stran, jejÌmû posl·nÌm je vÈstkampa za kvalitu mÌst v Anglii, a to p edevöÌm prost ednictvÌm tvorby a öÌ enÌ v˝zkumn˝ch podklad 70
Anglick· vl·da v roce 2018 stanovila r·mec, kter˝ n·rodnÌ v oblasti navrhování. Revidovan˝ N·rodnÌ r·mec politiky pl·nov·nÌ (NPPF) uzn·v·, ûe na návrhu z·leûÌ a ûepl·novacÌ org·ny by zvyöovat standardy ve vöech form·ch rozvoje, a poskytuje souvisejÌcÌ n·rodnÌpokyny, kterÈ zahrnujÌ N·rodnÌ navrhováním (2020) a N·rodnÌ vzorov˝ kodex navrhování (2021) na podporu pouûÌv·nÌ navrhování v systÈmu pl·nov·nÌ71 . V roce 2021 anglick· vl·da jin˝ch iniciativ nov˝ pro mÌsto, kter˝ m· vÈst a podporovat rozs·hlejöÌ kultury v oblasti navrhování
V roce 2002 velösk· vl·da posÌlila z·jmy architektury a designu v dokumentu
Technical Advice Note 12: Design, jehoû cÌlem bylo poskytnout rady, jak v r·mci pl·novacÌho procesu "udrûitelnost dobrÈho návrhu"72 . Od svÈho proöla TAN 12 revizemi, v 2016. V ned·vnÈ revidovan· Politika pl·nov·nÌ ve Walesu(vyd·nÌ 11) z roku 2021 hodnotudobrÈho návrhu pro dosaûenÌ lepöÌch mÌst adefinuje soubor dobrÈho navrhování, kterÈ je zohlednitvprocesu pl·nov·nÌ.
Politika architektury
V roce 2002 takÈ velösk· vl·da Komisi pro design ve Walesu (DCFW), jejÌmû ˙kolem je prosazovat vysokÈ standardy v a urbanismu a zlepöovat vy ve Walesu. Za tÌmto poskytuje DCFW po cel˝ch dvacet let svÈ poradenstvÌ v oblasti navrhování i soukromÈmu sektoru a propaguje a propaguje v˝hody dobrÈho návrhu v celÈ zemi. DCFW poskytuje objednan˝m podporu v oblasti projektov·nÌ tÌm, ûe jim pom·h· a vede je v ran˝ch f·zÌch zad·nÌ, jakoû i pomoc spr·vnÈho t˝mu a n·rodnÌ sluûby posuzov·nÌ pro konzultace a a k nez·visl˝m vÌceoborov˝m DCFW takÈ nabÌzÌ specializovanÈ ökolenÌ pro mÌstnÌ odbornÌky a praktiky akreditace pro Building for Life 12 Wales)73 . Organizuje a podporuje takÈ akcÌ a sÌtÌ, jejichû cÌlem je zv˝öit podnÌtit öiröÌ diskusi a informovat o dobrÈho návrhu. toho vyd·v· celou publikacÌ a online studiÌ o navrhov·nÌ a procesu navrhov·nÌ.
Flandry (Belgie)
Vl·msko nem· û·dn˝ komplexnÌ/strategick˝ politick˝ dokument, v roce 1999 vl·msk· vl·da pozici vl·dnÌho architekta (Bouwmeester), kter˝ m· podporovat region·lnÌ vl·du a realizaci politiky architektury, kter· podporuje vysokou kvalitu architektury a v regionu (Schreurs, 2000, s. 63). V r·mci tÈto poskytuje vl·dnÌarchitekt nez·vislÈ poradenstvÌ vl·mskou spr·vou na region·lnÌ i mÌstnÌ ˙rovni. JednÌm zhlavnÌch je poskytovat podporu a poradenstvÌ v oblastirozvojov˝ch a k rozvoji politiky, poradenstvÌ a iniciativ souvisejÌcÌch sesoci·lnÌmi v˝zvami a jejich a moûnostmi z hlediska vysoce kvalitnÌho projektov·nÌ a v˝stavby(viz 4.2).
V tomto r·mci p edkl·d· vl·msk˝ vl·dnÌ architekt kaûdÈ ty i roky ke schv·lenÌ politick˝ dokument, kter˝ definuje jeho ambice pro region a hlavnÌ pr·ce v r·mci jeho mand·tu. politick˝ dokument nese n·zev: "Ambice vl·mskÈho vl·dnÌho architekta 2020-2025: pro setk·v·nÌ".
5.19 - PoslednÌ politiky vl·mskÈ vl·dy Architekt ( 2017-20 / 2020-2025)
5.20 - strana dvou politik vl·dnÌho architekta (Bouwmeester) regionu hlavnÌho Bruselu (2015-19 / 2020-24).
Brusel-hlavnÌ město (Belgie)
jako ve Vl·msku vl·da regionu hlavnÌho Bruselu v roce 2009 pozici vl·dnÌho architekta (Bouwmeester MaÓtre Architecte - BMA). Posl·nÌm bruselskÈho vl·dnÌho architekta je podporovat kvalitu vy a to jak z hlediska architektonickÈho, tak z hlediska urbanistickÈho pl·nov·nÌ / navrhov·nÌ prostranstvÌ v regionu, a prosazovat tak ambice Bruselu v oblasti rozvoje S mal˝m t˝mem, kter˝ org·ny pl·nov·nÌ regionu, BMA takÈ jako nez·visl· pozice, kter· pom·h·, radÌ a povzbuzuje i soukromÈ klienty, aby pozornost návrhu, a to pomocÌ neform·lnÌch kterÈ jsou zkoum·ny v n·sledujÌcÌ kapitole74 . BMA hlavnÌho Bruselu vyd·v· politick˝ dokument, jehoû poslednÌ verze nese n·zev "Note d'orientation" a kter˝ stanovÌ z·sady pro jejÌ mand·t na obdobÌ 2020-24. Od roku 2019 stanovuje bruselsk· legislativa v oblasti ˙zemnÌho pl·nov·nÌ CoBAT (Code Bruxellois de l'AmÈnagement du Territoire, 11) pozici vl·dnÌho architekta (Bouwmeester) a ukl·d· nutnost n·vrhu ze strany BMA u vöech û·dostÌ o stavebnÌ povolenÌ nad 5000 m .
73. DalöÌ informace: https://dcfw.org/
74. DalöÌ informace: http://bma.brussels/
Valonsko-bruselsk· federace (Belgie)
Valonsko-bruselsk· federace nem· komplexnÌ dokument politiky architektury, sleduje stejnÈcÌle specializovanÈho "Jednotka architektury" (Cellule architecture) v roce 2007. ⁄tvar architektury si klade za cÌl podporovat kvalitu architektury ve Valonsku-Bruselu, kter· je hlavnÌmi cÌli:
1. architektonickou kvalitu budov a prostor . ZatÌmto ⁄tvar pro architekturu vypracoval standardnÌch v praktickÈho kter˝ m·usnadnit pr·ci mÌstnÌch (volba postupu, zad·nÌ, harmonogram, organizaceporoty, r·mec anal˝zy atribuce atd.) Poskytuje takÈ servis zak·zek na projektanta (pomoc s vypracov·nÌm identifikace omezenÌ, podmÌnek pro hladk˝ komunikace atd.) (viz5.16);
2. Podporovat a rozvÌjet do budov;
3. Podporovat architekturu jako kulturnÌ disciplÌnu politiky realizace a podpory i soukrom˝ch iniciativ, kterÈ se podÌlejÌ na identifikaci, propagaci a posilov·nÌ architektury a souvisejÌcÌch
V tomto r·mci ministerstvo kultury v roce 2017 kulturnÌ politiku Valonsko-bruselskÈ federace pod n·zvem "Podnik·nÌ v a financov·nÌ kultury", kde definovalo politick· a stanovilo r·mec pro kulturnÌ v regionu, role architektury a designu jako kulturnÌ disciplÌny75
5.21 - Valonsko-bruselsk· federace "Praktick˝ architektonick˝mi zak·zkami (fr. Guide Pratique des Marches d'Architecture) je online n·stroj, kter˝ m· informovat a radit zad·v·nÌ zak·zek (viz: marchesdarchitecture.be/; zdroj: Thomas Moor).
Přijímání
Ned·vno, v roce 2019, zaloûilo Ministerstvo kultury Valonska-Brusel KulturnÌ institut architektury Valonsko-Brusel (ICA-WB) , aby mÌsto setk·v·nÌ a propagovalo architekturu v nejöiröÌm slova smyslu mezi odbornÌky i öiröÌ architektonick˝ch, a urbanistick˝ch a kterÈ podporujÌ budov·nÌ kvalitnÌho vy 76
Irsko (Rada pro umění)
Po dvouf·zovÈm procesu Irsk· rada pro politiku v oblasti architektury s n·zvem Championing Architecture, kter· stanovÌ strategick˝ pl·n na podporu architektonickÈ kultury a propagaci kvalitnÌ architektury. Architektura je vIrsku od prvnÌho z·kona o z roku 1951 vyhl·öena formou, Rada pro zÌskala z·konnou za rozvoj architektury jako formy. Rada pro vypracovala novou vizi do roku 2021, kter· N·rodnÌ politiku architektury podporou praxe obhajobou architektonickÈ kultury a propagacÌ kvalitnÌ architektury v kaûdodennÌm
Irsk· rada pro od roku 2010 realizuje program financov·nÌ pod n·zvem "Engaging with Architecture Scheme". CÌlem tohoto programu je podporovat inovativnÌ a vysoce kvalitnÌ iniciativy, kterÈ jsou na zlepöenÌ a zkuöenostÌ s architekturou a jejÌho zapojenÌ do nÌ.Program financuje kulturnÌ projekty a iniciativy a je mÌstnÌm aorganizacÌm77
75. MinistËre de la Culture de la FÈdÈration Wallonie-Bruxelles s n·zvem: "Bouger la lignes, Coupole - Entrepreneuriat culturel et modes de financement de la culture", 2017.
5.22 - Politika Rady pro Irska v oblasti architektury (2021-25)
Politika
5.1.2 Politick˝ rozpočet
Pokud jde o na politiku architektury, pouze mal˝ zemÌ uvedl, ûe m· na politiky architektury JednÌm z nedostatku informacÌ je obtÌûnost ur
ení ho u st·tnÌ podpory architektury,protoûe kategorizace financov·nÌ politick˝mi sektory nenÌ snadn˝ ˙kol. toho se v˝öe kterÈ jsou k dispozici na realizaci politiky, v jednotliv˝ch zemÌch liöÌ, je vzÌt v ˙vahu kontextov˝ch abychom k dispozici ˙pln˝ ˙daj o v˝öi investic do podpory kvality designu a architektury majÌ kulturnÌ centraarchitektury nebo nez·vislÈ komise pro navrhování podporovanÈ z kterÈ nejsouzahrnuty do r politiky architektury, zatÌmco v jin˝ch spr·vnÌch org·nech b˝t tato oblastzahrnuta do politiky).
a) architektury a pam·tek. b) Odhadovan˝ na propagaci architektury a designu. c) na politick˝ projekt (2023-25).
5.23 - na politiku architektury v evropsk˝ch jurisdikcÌch v milionech eur (informace v r·mci ACE v roce 2022)
Pokud se podÌv·me na vidíme, ûe francouzsk˝ (34 eur) je ve srovn·nÌ s ostatnÌmi velmi vysok˝ - je to proto, ûe zahrnuje proarchitekturuapam·tky grantynapodporuarchitekturyazachov·nÌkulturnÌho d jakoû i provoznÌ n·klady n·rodnÌho kulturnÌho centra pro architekturu a pam·tky (CitÈde l'Architecture et du Patrimoine).
Francie(a) ävÈdsko
Rakousko ko(b) Portugalsko (c)
shrnutÌ administrativnÌch dotacÌ pro org·ny, vykazuje ävÈdsko nejvyööÌ na svÈ politiky navrhovanÈho ûivotnÌho 7,5 milionu EUR), kter˝ je do pro hlavnÌ vnitrost·tnÌ agentury za politiku architektury a politiku navrhovanÈho ûivotnÌho
ï N·rodnÌ rada pro bydlenÌ, v˝stavbu a pl·nov·nÌ (Boverket) m· od roku 2018 vl·dnÌ ˙kol koordinovat a posilovat pr·ci v r·mci politiky architektury a navrhovanÈho ûivotnÌho (14,2 milionu SEK pr·ce s Radou pro udrûiteln·
ï N·rodnÌ centrum pro architekturu a design (ArkDes) m· za ˙kol sledovat n·rodnÌ cÌle politiky v oblasti architektury a designu a sledovat dopady politiky v tÈto oblasti nad r·mec svÈho ˙kolu b˝t muzeem a plnit dalöÌ povinnosti spojenÈ s funkcÌ (5,6 milionu eur ArkDes takÈ dost·v· dalöÌ 0,4 milionu eur na v˝zkumnÈ funkce pro navrûenÈ ûivotnÌ ï Form/Design Center v Malmˆ za koordinaci jiûnÌho ävÈdska (nevl·dnÌ organizace) dostalo za ˙kol propagovat a poskytovat mÌsto pro setk·v·nÌ architektury, designu a a spolupracovat s aktÈry v tÈto oblasti (3 miliony SEK);
ï ävÈdsk· vl·da rozhodla o konkrÈtnÌch a omezen˝ch vl·dnÌch ˙kolech v r·mci politiky navrhovanÈho ûivotnÌho jako je podpora inovativnÌch a udrûiteln˝ch budov·nÌ komunit ve dvou severnÌch okresech ävÈdska78
äv˝carsk˝ feder·lnÌ pro kulturu m· po ävÈdsku druh˝ nejvyööÌ na politiky Baukultur (5 eur äv˝carsk˝ politiky Baukultur vych·zÌ ze öirokÈ koncepce a podporuje aktivity a nevl·dnÌch organizacÌ (sdruûenÌ, nadace atd.) nebo projekty (aplikovan˝ v˝zkum, zvyöov·nÌ participace atd.), kterÈ mohou k politiky Baukultur
Nizozemsko na realizaci " programu pro architekturu a prostorov˝ design", kter˝ Ministerstvo ökolstvÌ, kultury a (MECS) a Ministerstvo vnitra a s kr·lovstvÌm (MIKR), ve v˝öi 4,5 milionu eur podÌl p ipad·naprogram Stimulus s 2,4 milionu eur. N·sleduje pro Radu vl·dnÌch s 1,2 milionu EUR 79 . D·le je k dispozici 450 000 EUR na Agendu navrhování a Dialog o navrhování a zb˝vajÌcÌ (1,3 mil. EUR) jsou k dispozici pro MeziresortnÌ platformu, navrhování prostYedí, posilov·nÌ kompetencÌ vl·dnÌ ceny Zlat· pyramida) a design-based v˝zkum pro struktur·lnÌ navrhování v r·mci vl·dy. V souvislosti s Agendou navrhování pod·vajÌ ministerstva zpr·vu o pokroku a dopadech programu.
78. K realizaci politiky navrhovanÈho obytnÈho v r·mci sv˝ch takÈ övÈdskÈ org·ny N·rodnÌ pam·tkov· rada (RAƒ) a ävÈdsk· agentura pro - N·rodnÌ rada pro kulturnÌ (RAƒ) byla vl·dnÌmi ˙koly k tÈto politiky: Kulturn-historické hodnoty v procesupl·nov·nÌ a v˝stavby; VeYejné umní souvisejÌcÌ s budovami, iniciativy pro zvyöov·nÌ znalostÌ, se ävÈdskou radou pro souvisejÌcÌ s budovami, metodick· podpora hodnocenÌ, se ävÈdskou radou pro - ävÈdsk· agentura Public Art Agency obdrûela zak·zky na realizaci tÈto politiky: Jak b˝t v˝tvarnÈ nebo design integrov·n st·tu (zpr·va za rok 2021); znalostnÌch center (zpr·va za rok 2020); jako kulturnÌ (zpr·va za rok 2019); - RAƒ, ArkDes a Public Art Agency Sweden budou pod·vat zpr·vy o realizovan˝ch iniciativ·ch a v˝sledcÌch pr·ce na politiky pro navrûenÈ ûivotnÌ , a to jak v r·mci org·nu, tak ve spolupr·ci s Boverketem. DalöÌ iniciativy, které lze zmÌnit, jsou iniciativy st·tnÌ v˝zkumnÈ rady Formas, jako Designed living environment health and wellbeing(Gestaltad livsmiljˆ fˆr h‰lsa och v‰lbefinnande - Formas) a Artist and researchers take on public spaces and living environments in ten new research projects (Konstn‰rer och forskare tar sig an offentliga rum och livsmiljˆer i tio nya forskningsprojekt - Formas). 79. Z toho 480 000 EUR poskytuje MECS a MIKR a zbytek ostatnÌ resorty.
Skotsko (SpojenÈ kr·lovstvÌ) je na s 3 miliony eur na realizaci svÈho programu "Architektura a mÌstnÌ politika" se v a byl mezi iniciativy, velk· tohoto je na podporu skotskÈ organizace Architect and Design Scotland (A+DS), kter· je skotsk˝m n·rodnÌm leaderem v oblasti architektury, urbanismu a tvorby mÌst (viz oddÌl 4.1.3).
N·sleduje Rakousko s ve v˝öi 2,5 milionu eur, kter˝ je do dvou pro poradnÌ sbor Baukultur (300 000,00 eur a na financov·nÌ architektury a designu (2,2 milionu eur) na podporu aktivit v tÈto oblasti dotace pro Domy architektury v devÌti regionech po celÈ zemi).
ve Finsku neexistuje spojen˝ s politikou architektury, podle zpr·vy Centra pro v˝zkum kulturnÌ politiky Cupore (2021) odhadujÌ, ûe v roce 2019 zÌskal sektor architektury 4 miliony eur ze st·tnÌch podpora jde na provoz centra architektury (ArchInfo) (Jakonen et al., 2021, s. 46). Z toho vypl˝v·, ûe absence informacÌ o politiky architektury neznamen·, ûe do kulturnÌ podpory architektury a designu nejsou investov·ny û·dnÈ . Ve Finsku,a v zemÌch jiû existuje strukturovan· kulturnÌ infrastruktura, kter· podporuje apropaguje kvalitu architektury.
DalöÌm b˝t kde je reakce v duchu z·kona je na obnovu architektonickÈho 50 eur a 1,5 milionu eur na kterÈ podporujÌ architektonickou kvalitu80 toho vöechny regiony na architektonickÈ Jako lze uvÈst region·lnÌ ministerstvo kultury katal·nskÈ vl·dy, kterÈ na obnovu kulturnÌho 2 000000 eur na region·lnÌ ˙rovni existuje takÈ na podporu architektury. toho nov˝ z·kon o novÈ instituce, architektury" a "N·rodnÌ radu pro vysoce kvalitnÌ architekturu", jejichû souvisejÌcÌ bude brzydefinov·n.
V SevernÌm Irsku (SpojenÈ kr·lovstvÌ) sice politika v oblasti architektury a vy takÈ nem· ale na podporu ministerskÈ poradnÌ skupiny pro architekturu a vy (MAG), kter· podporuje politiky, je ve v˝öi 70 000 EUR MAG podporuje politiku v oblastÌ, jako je poskytov·nÌ posouzení rozvoj k vypracov·nÌ na oûivenÌ hlavnÌch ulic, zad·vacÌch s cÌlem zajistit lepöÌ v˝sledky, v˝znamn˝ch atd.81
V Portugalsku, jeho n·rodnÌ politika architektury takÈ nem· na byl ned·vno zvl·ötnÌ na politickÈho programu, jehoû cÌlem je vypracovat a n·rodnÌ strategii v oblasti architektury a krajiny na mladou generaci a ökolnÌ
5.1.3 Pokrok v provádění pohledu na empirickÈ ˙daje je ûe v poslednÌch 30 letech doölo k pozoruhodnÈmu spr·vnÌch kterÈ vypracovaly form·lnÌ politiku architektury na n·rodnÌa region·lnÌ ˙rovni. Tento se zvyöuje od devades·t˝ch let a se, ûe v n·sledujÌcÌch letech bude d·le Navzdory v bude Evropa brzy pokryta n·rodnÌmi/region·lnÌmi politikami architektury.
Ma arsko
FI Satakunta
Chorvatsko
Fl Helsinki-Uusimaa
Lotyösko
BE
Fl Hame
Politika
v tÈto nenÌ prostor pro systematickou anal˝zu procesu tvorby politik a mezi jednotliv˝mi politikami, lze n·sledujÌcÌ
ï Neust·lÈ politik architektury v - usnesenÌ Rady EU v roce 2001 p ijalopolitiku architektury pouze 9 spr·vnÌch org·n ; po p ijetÌ usnesenÌ (2001) a do RadyEU o (2008) ofici·lnÌ dokument dalöÌch 10 spr·vnÌch org·n . Po p ijetÌ Z·v r Rady (2008) aû do Z·v r Rady (2021) politiku dalöÌch 15. V roce 2008 bylo dalöÌch 15 d Po DavoskÈho prohl·öenÌ (2018) aû do se k nim takÈ dalöÌ
ï komplexnÌ/strategickÈ politiky - 25 spr·vnÌch komplexnÌ/strategickou politiku (68 %), protoûe pouze 6 spr·vnÌch org·n m· z·kon o architektu e (18 %) a 5 spr·vnÌch org·n uplat uje sektorov˝ (15 %);
ï Ned·vn· vlna z·kon o architektu e - za poslednÌch öest let se po et spr·vnÌch org·n se z·konem o architektu e ztrojn·sobil; do roku 2017 m ly politiku architektury ve form z·kona pouze dv zem , zatÌmco nynÌ jim· öest spr·vnÌch
ï Spr·vnÌ org·ny se politick˝mi - francouzsk· vl·da m· od roku 1977 n·rodnÌ z·kon o v roce 2015 poprvÈ n·rodnÌ strategii pro architekturu. V Litvy, p estoûe m la komplexnÌ politiku z let 2005 a 2015, p ijala vl·da n·rodnÌ z·kon o rovn û v roce 2017;
ï nÌzk˝ - spr·vnÌch s nÌzk˝ (5). Navzdory neexistujÌcÌ komplexnÌ politice majÌ belgickÈ regiony z robustnÌho systÈmu vl·dnÌch a specializovan˝ch divizÌ (v Valonska) spolu s architektonick˝mi kulturnÌmi centry, kterÈ realizujÌ a sledujÌ stejnÈ cÌle;
ï V˝voj Baukultur - na ucelenÈho konceptu Baukultur se k tÈto i zem , kterÈ dosud nep ijaly politiku architektury kv li feder·lnÌmu vl·dnÌmu systÈmu (Rakousko a äv˝carsko);
ï Mimo EU p ijaly komplexnÌ politiku architektury takÈ spr·vnÌ org·ny - Island, Norsko, Srbsko a äv˝carsko; d·le Skotsko - SpojenÈ kr·lovstvÌ a SevernÌ Irsko - SpojenÈ kr·lovstvÌ);
ï Dv t etiny spr·vnÌch org·n se st·le nach·zejÌ v prvnÌ generaci sv˝ch politick˝ch dokument ;
ï spr·vnÌch svÈ politiky - Nizozemsko svÈ politiky v oblasti architektury kaûd˝ch let; republika, D·nsko, Finsko, Lotyösko, Irsko, Anglie (SpojenÈ kr·lovstvÌ), Wales (SpojenÈ kr·lovstvÌ), Skotsko (SpojenÈ kr·lovstvÌ), ävÈdsko a Norsko svÈ politickÈ dokumenty, ale s asov˝mi harmonogramy. Nap Ìklad Finsko po vÌce neû dvaceti letech revidovalo svou prvnÌ politiku (1998)avroce 2022 p ijalo druh˝ a revidovan˝ politick˝ program zam en˝ na udrûitelnou architekturu.
5.2 Administrativy, kterÈ pl·nujÌ vypracovat politiku
Ve skupin administrativ, kterÈ nemajÌ ofici·lnÌ dokument o politice v oblasti architektury, sedm spr·vnÌch org·n uvedlo, ûe pl·nujÌ v blÌzkÈ budoucnosti takov˝ dokument p ijmout: Kypr, It·lie, Malta, N mecko, Polsko, Rumunsko a To vöak neznamen·, ûe o konsenzu·lnÌ nebo rychl˝ proces. jako v vöech politik mohou politick˝ proces zdrûovat nabit· vl·dnÌ agenda, pohledy na to, jakÈ by b˝t cÌle politiky, volebnÌ cykly a cykly (Bento, 2017). V tÈto spr·vnÌch prosazuje zaloûen˝ na stavební (Baukultur), jako Rakousko a äv˝carsko, a It·lie prosazuje legislativnÌ p Ìstup, podobn jako Francie a dalöÌ.
Kypr na Kypru neexistuje û·dn· form·lnÌ politika architektury na n·rodnÌ ˙rovni, jsou politiky voblasti navrhování zahrnuty do vöech z·konem stanoven˝ch pl·n ˙zemnÌho rozvoje, kterÈ jsoup ipravov·ny v r·mci zákona o mstském a venkovském pl·nov·nÌ - mÌstnÌch ˙zemnÌch a prohl·öenÌ o politice pro venkov. Vöechny tyton·stroje obsahujÌ z·sady t˝kajÌcÌ se architektonickÈ kvality a obsahujÌ se Z·sadami a pokyny proestetickÈ zlepöenÌ a zv˝öenÌ kvality vy z nich byla zavedena v 90. letech 20.stoletÌ a se rozvinula v desetiletÌ po roce 2010. toho byla samostatn· n·rodnÌpolitika architektonick˝ch na budovy.
Německo od roku 2000 velmi podporuje diskuse, debaty a publikace o a stavebnÌ v r·mci konceptu stavebnÌ kultury (Baukultur)82 . V roce 2000 zah·jilo SpolkovÈ ministerstvo stavebnictvÌ iniciativu The Architecture and Baukultur, jejÌmû cÌlem je podnÌtit a é diskuse o pl·nov·nÌ a v˝stavby v Iniciativa a akcÌ, kterÈ se zab˝valy Baukultur v Byly vyd·ny zpr·vy, prvnÌ v roce 2001 s n·zvem Zpr·va o stavu stavebnÌ kultury v V˝chozÌ situace a ; a druh· v roce 2005 s n·zvem 2. zpr·va o stavu stavebnÌ kultury v - informace, argumenty a koncepce83
5.25 - Ob·lky zpr·v Baukultur v (zleva doprava: prvnÌ 2014/15 a 2016/17 a poslednÌ 2020/21 a 2022/23; zdroj: Spolkov· nadace Baukultur)
82. v˝raz Baukultur je öirok˝ pojem, kter˝ se do kládá jako stavebnÌ kultura a kter˝ zahrnuje vöechny aspekty vy , jako je prostorov˝, infrastrukturnÌ, soci·lnÌ a ekonomick˝ kontext a kulturnÌ krajiny a vöechny procesy, kterÈ se t˝kajÌ navrûenÈho Koncept tedy integruje architekturu, stavebnÌ inûen˝rstvÌ, a region·lnÌ pl·nov·nÌ, z·jmy pam·tkovÈ architekturu, interiérový design a umní pro veYejné budovy
83. Zpr·va o stavu stavebnÌ kultury v Výchozí situace a ministerstvo dopravy, stavebnictvÌ a bydlenÌ, BerlÌn, 2001.
V roce 2006 schv·lila n meck· spolkov· vl·da z·kon o z ÌzenÌ SpolkovÈ nadace Baukultur84 Nadace sÌdlÌ v Postupimi a p sobÌ jako nez·visl· a aktivnÌ platforma pro vöechny ot·zky t˝kajÌcÌ se architektury a Baukultur (viz kapitola 4.2.3). zased·nÌ EFAP, kterÈ se konalo vdubnu 2007 vydala spolkov· vl·da v Hamburku publikaci s n·zvem Baukultur! - Pl·nov·nÌ a v˝stavba vN mecku. V listopadu 2014 vydala nadace prvnÌ dvouletou zpr·vu Baukultur (2014-15), p i emû kaûdÈdva roky tuto zpr·vu o stavu opakuje a upozor uje na r znÈ tematickÈ oblasti Baukultur (M sto avesnice, Ve ejn· prostranstvÌ, Kultura p em ny, d·le: infrastruktura), z nichû poslednÌ byla vyd·na vroce 2022.
Na zemskÈ ˙rovni existuje takÈ öirok· ök·la iniciativ Baukultur, kterÈ vedou jednotlivÈ zemskÈ vl·dy, jako je cen, podpora kulturnÌch nadacÌ a nevl·dnÌch organizacÌ, podpora kultury voblasti navrhování, poskytov·nÌ dotacÌ pro poradnÌ sbory pro navrhování atd. V tomto r·mci spolkov· vl·da v roce 2019 ozn·mila vypracovat n·rodnÌ politiku Baukultur, kter· bude k konzultaci a bude vych·zet z DavoskÈ deklarace. Ned·vno, v roce 2022, spolkovÈ ministerstvo pro bydlenÌ, rozvoj a v˝stavbu pracovnÌ skupinu a poradnÌ sbor pro vypracov·nÌ prvnÌch "Spolkov˝ch pro stavebnÌ kulturu v jejichû se v roce 2024.
zatÌm neexistuje û·dn· ofici·lnÌ politika, spolkov· vl·da nad·le podporuje iniciativ souvisejÌcÌch s touto oblastÌ politiky, Mezin·rodnÌ stavebnÌ v˝stavy (IBA)85 toho spolkovÈ ministerstvo prov·dÌ SpolkovÈho ˙stavu pro v˝zkum stavebnictvÌ, urbanismu a ˙zemnÌho rozvoje v˝zkum v ot·zk·ch Baukultur, tj. zavedenÌ Baukultur do reformy stavebnictvÌ a zavedenÌ Baukultur do spolkovÈho stavebnÌho pr·va a zemskÈho stavebnÌho pr·va. DalöÌm tÈmatem je posÌlenÌ znalostÌ o dobrÈm návrhu a vystavném v r·mci dialogu a
Řecko
ministerstvo kultury v pl·nuje vypracovat politiku architektury s ministerstvem ûivotnÌho a sdruûenÌm kter· by doplnila vnitrost·tnÌ pr·vnÌ t˝kajÌcÌ se kulturnÌho stavebnictvÌ a ˙zemnÌho pl·nov·nÌ.
It·lie
V roce 2008 schv·lila italsk· Rada na legislativnÌho n·vrh z·kona o architektury (Legge-Quadro Sulla Qualit‡ Architettonica). N·vrh z·kona byl zasl·n italskÈmu Sen·tu, ale nebyl schv·len86. V roce 2018, v n·vaznosti na dalöÌ iniciativy, schv·lil kongres N·rodnÌ rady manifest poûadujÌcÌ z·kon o jako ve Francii a Katal·nsku. N·sledovalo hnutÌ vedenÈ N·rodnÌm muzeem 21. stoletÌ MAXXI, kterÈ prosazovalo italskÈho z·kona o 87. Ned·vno, v prosinci 2020, schv·lila VyööÌ rada pro pr·ce (CSLP) n·vrh pro kvalitu architektury (Linee guida per la qualit‡ dell'Architettura), kter˝ p ipravilo Ministerstvo pro kulturnÌ d dictvÌ. O ek·v· se, ûe budou brzy
Malta
Ned·vno N·rodnÌ kulturnÌ politika 2021 (NKP2021) priority (z osmi): "Rozvoj kulturnÌ infrastruktury" a "Ochrana a zachov·nÌ kulturnÌho HlavnÌmi identifikovan˝mi v˝stupy vypl˝vajÌcÌmi z priorit jsou (I) konceptu Baukultur, jak je identifikov·n v DavoskÈ deklaraci (2018), jako z·sad politiky v oblasti kulturnÌ infrastruktury a pro vöechny z·leûitosti t˝kajÌcÌ se role kultury ve vy a (II) vypracov·nÌ samostatnÈ politiky kulturnÌho NKP 2021 d·le vyz˝v· ke st·lÈho v˝boru sloûenÈho z na kulturnÌ nevl·dnÌch organizacÌ zab˝vajÌcÌch se kulturnÌm a stavebnÌho kter˝ by podporoval dialog o v˝zv·ch k dosaûenÌ a vy V se p ipravujÌ pl·ny pro realizaci v˝öe uveden˝ch a
Rumunsko
V 2019, konference "Future Shapers ECAP", kter· se konala v Bukureöti, podepsaly Rumunsk˝ (OAR) a Ministerstvo pro region·lnÌ rozvoj a spr·vu (MDRAP) prohl·öenÌ o n·rodnÌ politiky architektury, jejÌmû cÌlem je r·mec pro rozhodovacÌ proces zaloûen˝ na z·sad·ch kvality a poskytnout n·stroje, kterÈ pomohou zv˝öit kvalitu vy v Rumunsku. Pro roky 2024-2025 existuje OAR vypracovat ofici·lnÌ politiku ve spolupr·ci s ministerstvem rozvoje v korelaci s novou legislativou (˙zemnÌ pl·nov·nÌ, urbanismus a stavebnÌ z·kon).
Polsko
Komora v roce 2009 n·vrh n·rodnÌ politikyarchitektury, k û·dnÈmu v˝voji v tÈto oblasti nedoölo. V roce 2016 polsk· vl·da N·rodnÌ institut architektury a urbanismu (NAU), jehoû cÌlem je a popularizovat znalosti o a urbanismu v celÈ zemi. NAU jako st·tnÌ kulturnÌ instituce a podporuje v˝stavy, a s cÌlem zv˝öit pov domÌ a propagovat kulturu kvalitnÌho projektov·nÌ. V roce 2020 NAU vydala manifest o v˝znamu politikyarchitektury, v n mû shrom·ûdila kritick˝ch anal˝z a k definici a realizaci n·rodnÌ politiky architektury v Polsku (Chwaliboga, 2020).
5.26 - Ob·lka manifestu N·rodnÌho institutu architektury a urbanismu (NAU) o politice architektury (2020)
86. Italsk˝ z·kon o z roku 2008 zavedl n·stroje na podporu architektonickÈ kvality, jako jsou ceny pro mladÈ odbornÌky, povinnost vl·dy 2 % na novÈ budovy na pl·n architektonickÈ kvality budov atd.
se tento net˝kal mÌstnÌ spr·vy, je ûe st·le vÌce evropsk˝ch mÌstnÌch spr·v jiû komunální politiky architektury podporujÌcÌ vysoce kvalitnÌ navrûenÈ obytnÈ jako n·rodnÌ politiky je komunální politika architektury v˝hledov˝m a komplexnÌm dokumentem, kter˝ vyjad uje dlouhodobÈ cÌle a strategii obce s pokyny a cÌli pro architekturu a vy v obci (Nilsson, 2019).
- Politika
V tomto r·mci komunální politiky architektury stanovujÌ vysokÈ n·roky na architekturu a vy prost edÌ a podporujÌ spolupr·ci mezi r zn˝mi ve ejn˝mi a soukrom˝mi subjekty na mÌstnÌ˙rovni. Vzhledem ke strategickÈ povaze fungujÌ komunální politiky architektury vide·lnÌm jako neform·lnÌ n·stroj, kter˝ politick· rozhodnutÌ t˝kajÌcÌ se architektury a rozvoje FungujÌ takÈ jako n·stroj podporujÌcÌ propojenÌ mezi mnoha odbory s kompetencemi v oblasti stavebnictvÌ a ˙zemnÌho pl·nov·nÌ, pom·hajÌ prosazovat soudrûnost a identitu - uû jde o kvalitu budov, renovaci prostor, strategie se klimatu, ochranu kulturnÌho nebo projektov·nÌ komunikací (Arkitektforeningen,2020).
Jako lze uvÈst, ûe v roce 2013 vypracovala radnice pod z·ötitou odboru architektury a urbanismu v r·mci öirokÈho procesu politiku Baukultur, jejÌmû cÌlem je d·le zv˝öit kvalitu pl·nov·nÌ a realizace MÌstnÌ smrnice Baukultur majÌ slouûit jako podklad pro pl·nov·nÌ a stavebnÌ projekty, podporovat vysokou kvalitu˙zemnÌho pl·nov·nÌ a dalöÌ komplexnÌ stavebnÌ kultury. toho by informovat a radu jejÌ vlastnÌ stavebnÌ kde by b˝t vnÌm·na jako vzor v isoukrom˝m TvrdÌ se, ûe st·tnÌ a stavebnÌ projekty by sledovat z·kladnÌprincipy kvality ûivota, vyuûitelnosti, udrûitelnosti a participace 2013).
5.27
architektury v Kodani (2017), Oslu (2020) a Stockholmu (2021).
V tÈto souvislosti by se pro VÌde uplatnit n·sledujÌcÌ z·sady Baukultur:
1. Zajistit pro obyvatele kvalitnÌ vystavné kterÈ nabÌzÌ vysokou kvalitu ûivota, a to jakv nov˝ch, tak ve st·vajÌcÌch budov·ch;
2. mat rozhodnutÌ týkající se baukultur tak, aby se bylo spravedliv jöÌ;
3. DalöÌ rozvoj ûivÈho ochrany klimatu a udrûiteln˝ch stavebnÌch metod a vyuûitÌ;
4. Pl·nov·nÌ, v˝stavba a rekonstrukce vöech budov a prostranstvÌ probÌhajÌ podle transparentnÌch na kvalitu,
5. ZapojenÌ spolupracujÌcÌch partner m sta do proces Baukultur zam en˝ch na kvalitu;
6. podmÌnky a procesy orientovanÈ na kvalitu pro vöechny budovy a volnÈ prostory, kterÈ se ve VÌdni stavÌ, renovujÌ nebo vyuûÌvajÌ;
8. Zv˝öit o v˝znamu baukultur a vlastnÌ odpov dnosti;
9. Podporovat diskurz o baukultur v jejÌ rozmanitosti za pomoci baukultur.Z·sadnÌ v˝znam pro to majÌ informace a transparentnost v z·leûitostech t˝kajÌcÌch se vystavného a vizualizace Baukultur;
10. Podporovat inovace v bau r v˝zkumu a v˝voje, zak·zek na inovace a "kultury (hodnocenÌ pravidel a (tamtÈû).
5.28 - Quarter Two je a obytn· ve VÌdni, kter· byla postavena v letech 2007-2010. Po procesu pl·novacÌ spolupr·ce vedenÈm radou byl projekt realizov·n s vyuûitÌm architektonick˝ch a urbanistick˝ch (zdroj: Jo„o Bento).
V severoevropsk˝ch zemÌch obcÌ s komunální politikou architektury roste, k zaveden˝ decentralizovan˝ systÈm spr·vy (OECD, 2017). Pro vD·nsku komunální politiku architektury 41 obcÌ, tedy polovina a dalöÌch svou prvnÌpolitiku 88 (viz 5.28). Ve ävÈdsku polovina obcÌ politiku m· nebo ji (v roce 2022ji jiû 44 obcÌ a 102 obcÌ svou prvnÌ politiku)89. Ve Finsku ji pYijalo 13 obcÌ, spolu s 5 regiony (Finsko, 2022). V Norsku ji majÌ Oslo, Trondheim a Bergen.
Rozsah komunálních politik architektury se pohybovat od kter˝ stanovÌ dlouhodobou vizi a z·sady kvality n·vrhu vy ke kter˝ stanovÌ program s a v kritÈria nebo ukazatele n·vrhu, kterÈ je zohlednit v procesech ˙zemnÌho pl·nov·nÌ (Arkitektforeningen, 2020). Navzdory majÌ vöechny tyto neform·lnÌ charakter, kter˝ nevnucuje nov˝ r·mec, ale definuje z·sady a cÌle v oblasti navrhov·nÌ pro rozvoj a to jako n·stroj vyjedn·v·nÌ a ze strany spr·vy setk·nÌch s osobami s rozhodovacÌmi pravomocemi a z·jmov˝mi stranami, kter˝ m· a umoûnit lepöÌ navrhov·nÌ.
23% bez informace (66obcÌ)
15% spolitikou architektury (44obcÌ)
27% nepl·nujÌ mÌt (78obcÌ)
35% ve v˝voji (102obcÌ)
5.29 - ävÈdskÈ obce, kterÈ majÌ komunální politiku architektury (44) nebo ji (102). To znamen·, ûe v roce 2022 polovina z 290 övÈdsk˝ch obcÌ pracovala s politikou architektury v rozpracovanÈ nebo pl·novanÈ (zdroj: Sveriges Arkitekter, 2022).
Aby se zajistila politiky a prosadily se jejÌ cÌle, obcÌ jmenovalo architekty, se ujali vedenÌ v oblasti navrhování a poskytovali strategickÈ poradenstvÌ mÌstnÌm samospr·v·m, aby zlepöili navrhování staveb, kvalitu prostoru a kulturu tvorby mÌst. se konkrÈtnÌ˙koly mohou v jednotliv˝ch obcÌch liöit, mezi hlavnÌ ˙koly bude vûdy poskytov·nÌ poradenstvÌ v ot·zk·ch navrhování a vedenÌ obcÌ. prosazov·nÌ realizacepolitiky se od nich jako od st·tnÌho architekta ûe budou aposkytovat poradenstvÌ v oblasti navrhování a prosazovat kvalitu návrho mÌstnÌ spr·vou (Bento,2022).
PoslednÌ skupiny ot·zek ACE byly informacÌ o konkrÈtnÌch iniciativ·ch a kterÈ st·tnÌ nebo region·lnÌ spr·vnÌ org·ny na podporu svÈ vl·dnÌ politiky a/nebo
ï UsnesenÌ Rady o architektury v a venkovskÈm (2001/C 73/04);
ï Rady o kultury k udrûitelnÈmu rozvoji (2008/C 319/05)
Bohuûel pouze mal˝ z 37 dot·zan˝ch spr·vnÌch poskytl informace o a ty, kterÈ je poskytly, byly na to, aby umoûnily interpretaci a vysv tlenÌ r zn˝ch realizovan˝ch iniciativ/opat enÌ. Nedostatek poskytnut˝ch informacÌ lze metodikou pouûitou ke informacÌ - dotaznÌk s ot·zkami -, kdy nedostatek znalosti o iniciativ·ch jin˝ch snadno vÈst k pr·zdn˝m
V toho nenÌ moûnÈ ûe tyto spr·vnÌ org·ny nemajÌ vypracovanÈ û·dnÈ iniciativy nebo jen proto, ûe jejich korespondenti neposlali û·dnÈ informace. OmezenÌ a tohoto typu informacÌ, aby bylo moûnÈ vypracovat komplexnÌ vöech iniciativ realizovan˝ch v celÈ V toho bohuûel nem ûeme p esn zm it po et vyvinut˝ch iniciativ/akcÌ ve srovn·vacÌ perspektiv , abychom mohli vypracovat evropskÈ hodnocenÌ.
pro ilustraci rozmanitosti iniciativ, kterÈ spr·vnÌ org·ny podnikly na podporu sv˝ch vl·dnÌch politik a/nebo usnesenÌ a Rady, jsou v tÈto pops·ny informace o iniciativ·ch a s zÌskan˝mi z na dotaznÌk, kterÈ byly desk research a v˝zkumnÈ pr·ce (viz 3.4). Pro anal˝zy iniciativ/akcÌ byly informace strukturov·ny s vyuûitÌm evropskÈ typologie pro urban design governance Urban Maestro (2021) (Carmona, 2021).
Evropsk˝ projekt Urban Maestro (UM), kter˝ probÌhal v letech 2019-2021, mapoval a identifikoval inovativnÌ neform·lnÌ n·stroje urban design governance v i mimo ni. Projekt UM vyuûÌval v˝zkumnÈ a k zachycenÌ informacÌ o k urban design governance v (viz 1) a navrhl evropskou typologii urban design governance
PrvnÌ charakteristikou tÈto typologie je, ûe rozliöuje n·stroje podle toho, zda jsou "form·lnÌ" nebo "neform·lnÌ" povahy. Form·lnÌ n·stroje jsou definov·ny jako "povinnÈ" role, vyuûÌvajÌcÌ tvrdÈ pravomoci st·tu, jako jsou normy a regulace stavebnÌch a pl·novacÌch kterÈ z·klad pro rozhodování moci. Neform·lnÌ n·stroje jsou a tedy nepovinnÈ, avyuûÌvajÌ pravomocÌ st·tu na zvyöov·nÌ kapacit, kompetencÌ a znalostÌ rozvoje - ökolenÌ, o n·vrh, vz·jemnÈho hodnocenÌ, poradnÌch pro n·vrhy atd.
Druh˝m aspektem je, ûe typologie rozliöuje mezi n·stroji kultury kvality a n·stroji pro poskytov·nÌ kvality. PrvnÌ z nich se na öirokÈ kultury, v nÌû je kvalita navrhování zatÌmco druhÈ se na konkrÈtnÌch a mÌst. Jin˝mi slovy, n·stroje kultury se snaûÌ vytvo it pozitivnÌ rozhodovacÌ prost edÌ, kterÈ by up ednost ovalo kvalitu návrhu, zatÌmco n·stroje realizace " ÌdÌ tyto rozhodovacÌ procesy a a pom·hajÌ zajistit, aby od intervence k intervenci byla kvalita návrhu (Ibidem) (viz 6.1).
N£STROJE KULTURY KVALITY
N£STROJE PRO POSKYTOV£NÕ KVALITY
anal˝za informace
p esv d ov·nÌ
hodn ocenÌ pokyny
podpora pobÌdka
pr zkum
kontrola
angov
ernance
NEFORM£LNÕN£STROJEFORM£LNÕN£STROJE
6.1 - Evropsk· typologie urban design governance (zdroj: upraveno podle Matthew Carmona, 2023)
V n·vaznosti na tuto klasifikaci byly v typologii UM vymezeny kategorie i) neform·lnÌ n·stroje kultury kvality, ii) neform·lnÌ n·stroje poskytov·nÌ kvality a iii) form·lnÌ n·stroje poskytov·nÌ kvality. Lze dalöÌ kategorii - form·lnÌ n·stroje kultury kvality - zahrnujÌcÌ povinnÈ o ve programech pro tato oblast byla z typologie vynech·na, protoûe form·lnÌ politika nenÌ povaûov·na za rozhodovacÌ sfÈry politiky v oblasti vystavného Je takÈ poznamenat, ûe jako u vöech typologiÌ by se kategorizace pouûÌvat - jedn· se totiû o zjednoduöenÌ komplexnÌch a politiky mÌt kombinaci form·lnÌch a neform·lnÌch sloûek, jakoû i kulturnÌch a (tamtÈû).
Pokud se podÌv·me na konkrÈtnÌ v˝öe politik EU v oblasti architektury (2001 a 2008) z hlediska typologie UM, konstatovat, ûe politiky EU spad· do kategorie neform·lnÌch nebo jin˝mi slovy, do pravomocÌ st·tu na zvyöov·nÌ kapacit, kompetencÌ a znalostÌ rozvoje, podporu kultury kvalitnÌho návrhu a zvyöov·nÌ a öirokÈ o a krajinnÈ (6.2).
Neform·lnÌ n·stroje
POLITIKY ARCHITEKTURYEVROPSK… UNIE
UsnesenÌ o architektonickÈ kvalitě v městskÈm a venkovskÈm prostředÌ (2001)
TÌmto vyz˝v· členské st·ty, aby:
ï zintenzivnit svÈ ˙silÌ o zlepöenÌ znalostÌ a propagaci architektonickÈho a urbanistickÈho návrhu a o to, aby zadavatelÈ a öirok· lÈpe znali a architektonickou, urbanistickou a krajinnou kulturu;
ï zohlednit specifickou povahu architektonickÈ sluûby v rozhodnutÌch a kter· ji vyûadujÌ; ï
ï podporovat informacÌ a zkuöenostÌ v oblasti architektury.
Závěry o architektuře: Příspěvek kultury k udrûitelnÈmu rozvoji (2008) vyz˝v· členské st·ty a Komisi (...), aby:
ï zohlednit architekturu a jejÌ specifika, zejmÈna kulturnÌ aspekty, vevöech politik·ch, zejmÈna v oblasti v˝zkumu, a soci·lnÌ soudrûnosti, udrûitelnÈho rozvoje a
ï navrhnout pro architekturu technick˝ch norem takÈ zahrnujÌcÌ celkovÈ ekonomickÈ, soci·lnÌ, kulturnÌ a environment·lnÌ cÌle;
ï podporovat inovace a experimenty v oblasti udrûitelnÈho rozvoje v urbanismua zejmÈna v r·mci evropsk˝ch politik nebo a zad·v·nÌ zak·zek;
ï zlepöit znalosti o architektonickÈm sektoru a jeho k udrûitelnÈmu rozvoji, zejmÈna pokud jde o statistiky;
Form·lnÌ n·stroje
Anal˝za P esv d o v·nÌ Hodno cení Podpor a Poradens tví Motivace Kontrol a ï ï
ï zvyöovat o ˙loze architektury a urbanismu kvalitnÌho ûivotnÌho a podporovat zapojenÌ do udrûitelnÈho rozvoje ï ï
ï ve spolupr·ci s odbornÌky a na zkuöenostÌ z zv·ûit moûnost "akce" v oblasti evropskÈ architektury.
vyz˝v· členskÈ st·ty, aby:
ï usilovat o to, aby architektura hr·la integrujÌcÌ a inovativnÌ roli v procesu udrûitelnÈho rozvoje, f·zÌ n·vrhu architektonick˝ch, urbanistick˝ch, a ï
ï k rozvoji a potenci·lu v jako kreativnÌm a kulturnÌm ï
ï podporovat v oblasti architektury a kulturnÌho a v oblasti ûivotnÌho zejmÈna a kulturnÌho ï ï
ï podporovat a dalöÌ a v oblastiudrûitelnÈho rozvoje; ï
ï vyzdvihnout architekturu EvropskÈho roku a inovacÌ (2009); ï
ï v pouûÌt metodu koordinace pro kulturu. |
Tabulka 8 - pro politiky EU v oblasti architektury a jejich n·stroje podle evropskÈ typologie urban design governance UM
Pro tÈto zpr·vy bude v tÈto kapitole pouûita evropsk· typologie UM jako model pro zkoum·nÌ a iniciativ, kterÈ se zab˝vajÌ cÌli politik EU, tj. podporou kvality mÌsta a zvyöov·nÌm (˙plnou zpr·vu naleznete v dokumentu "Urban Design Governance. Soft Power and the European experience", 2023, k dispozici v UCL Press90 ). Kapitola je do prvnÌ a druh· se na neform·lnÌ n·stroje a na form·lnÌ n·stroje.
6.1 Neform·lnÌ n·stroje kultury kvality
Neform·lnÌ n·stroje kultury kvality se na budov·nÌ kultury kvality navrhování stranami a jako takovou. Tyto typy se snaûÌ pozitivnÌ rozhodovacÌ kterÈ a kvalitu n·vrhu, a tak a formuje rozhodovacÌ procesy v oblasti navrhov·nÌ vystaavného evropsk˝ch spr·vnÌch a jejich politik architektury vyuûÌv· n·stroje kultury kvality na podporu kvality navrhov·nÌa kultury kvality prostYedí s cÌlem kulturnÌ a zv˝öit standardy navrhov·nÌa dos·hnout vysokÈ kvality prostYedí (Carmona, et al., 2023).
V r·mci kultury kvality byly identifikov·ny formy
ï AnalytickÈ n·stroje - odkazujÌ na v˝zkumnÈ nebo kontrolnÌ kapacity sektoru nebo jin˝ch kterÈ poskytujÌ nová fakta o tom, jak je vystav nÈ prost edÌ navrhov·no, Ìzeno a p etv· eno, prost ednictvÌm jak˝ch a s jak˝mi v˝sledky.
ï InformačnÌ n·stroje - t˝kajÌ se vöech typ informa nÌch a znalostnÌch iniciativ o povaze architektury, projektov˝ch a vy tvorby knihoven studiÌ nebo iniciativ v oblasti a odbornÈ
ï PřesvědčovacÌ n·stroje - t˝kajÌ se proaktivnÌch iniciativ na zvyöov·nÌ pov domÌ, jako jsou ocen nÌ za návrh nebo kterÈ podporujÌ konkrÈtnÌ užití návrhování, a cÌlenÈho vlivu propagace nebo partnerstvÌ (Ibidem).
6.1.1 N·stroje pro anal˝zu
Anal˝za je prvnÌm typem neform·lnÌch kvality kultury. Tyto n·stroje n·m poskytujÌ fakta kterÈ n·m lÈpe pochopit, jak je vy jak˝ch a s jak˝mi n·stroje anal˝zy usilujÌ o zÌsk·nÌ nov˝ch o procesech navrhov·nÌ a vy zahrnujÌcÌch a systematickou pr·ci" (OECD, 2015). institucÌ v prov·dÌ nebo zad·v· v˝zkum tÈmat souvisejÌcÌch s navrhováním nebo mÌstnÌch spr·vnÌch nebo jin˝ch externÌch agentur fakult nebo v˝zkumn˝ch se tento v˝zkum na pochopenÌ politick˝ch nebo stavu danÈho˙zemÌ (Bento & Carmona, 2020).
Na evropsk˝ch zkuöenostÌ byly v r·mci projektu UM identifikov·ny hlavnÌ typy anal˝z:
ï V˝zkum se na navrhov·nÌ nebo zaloûen˝m na navrhov·nÌ. V˝zkum slouûÌ k z·kladny, kter· pozornost na tyto postupy, pom·h· navrhovat nov˝ch politick˝ch reakcÌ a obhajuje tyto
ï Monitorov·nÌ iniciativ, a politick˝ch zejmÈna jednotliv˝ch urban design governance, a to jak z·sahy, tak po nich, aby bylo moûnÈ vyhodnotit jejich dopad a zdokonalit
ï Audity stavu vy s cÌlem navrûenÈho vy a kterÈ Tyto audity se liöÌ, od komplexnÌho hodnocenÌ cel˝ch ˙zemÌ konkrÈtnÌch mÌstnÌch oblastÌ / aû po n·rodnÌ audity jednotliv˝ch typologiÌ staveb, bydlenÌ, ökol, infrastruktury a (Carmona, Bento a kol., 2023, s. 116).
V˝zkum
PrvnÌ typ analytick˝ch v˝zkumnÈ projekty nebo na pochopenÌ procesu navrhov·nÌ nebo konkrÈtnÌch souvisejÌcÌch s navrhov·nÌm. a anal˝zy informacÌ o aspektech navrhov·nÌ a procesu navrhov·nÌ v˝zkumnÈ n·stroje soubor znalostÌ, kterÈ mohou pomoci zlepöit praxi navrhov·nÌ v oblastech pl·nov·nÌ, ochrana pam·tek, mobilita atd.).
Obvykle jsou v˝sledkem zÌskan˝ch fakt publikace, kterÈ informujÌ aktÈry rozvoje a öiröÌ o oblastech nebo tÈmatech souvisejÌcÌch s navrhováním a ým m Tyto v˝zkumnÈ pr·ce mohou b˝t samotn˝mministerstvem nebo zad·ny nebo na v˝zvy, poradenskÈ v˝zkumnÈmu nebo (Ibidem).
zemÌ m· programy financov·nÌ v˝zkumn˝ch kterÈ zahrnujÌ ot·zky architektury a designu; poskytujÌ stipendia pro postgradu·lnÌ studenty, podporujÌ v˝zkumn· centra, publikace, konference atd. velkou architektonickÈho v˝zkumu univerzity a v˝zkumnÈ ˙stavy, je ûe st·tnÌ podporujÌ nebo se podÌlejÌ na v˝zkumn˝ch projektech, kterÈ mohou zahrnovat architektonick· a pl·novacÌ tÈmata.
spr·vnÌ org·ny zahrnuly v˝zkum v oblasti architektury a designu do sv˝ch politiky architektury. nov· irsk· politika architektury (2022) definuje n·rodnÌ sluûbu pro v˝zkum architektury a vy kter· by poskytovalapodklady pro tvorbu politik. Navrhuje se, aby se jednalo o "st·l˝, strukturovan˝ a propojen˝v˝zkumn˝ subjekt pro identifikaci, anal˝zu, inovaci a prognÛzu a v oblasti navrhov·nÌ, realizace a fungování architektury a kter˝ bude podporovat vl·dnÌpolitiky a umoûnÌ pokrok na (Irsko, 2022, s. 68).
DalöÌm b˝t ävÈdsko, jehoû politika architektury financuje n·rodnÌ centrum architektury (ArkDes) její v˝zkumnou funkci v oblasti navrhov·nÌ obytnÈho V tomto r·mci
ArkDes v roce 2018 v˝zkumn˝ program nazvan˝ ArkDes Fellowship, coû je v˝zva nabÌzejÌcÌ k mezioborovÈho v˝zkumu v oblasti architektury a designu91 Ned·vno spustil ArkDes Think Tank, kreativnÌ centrum pro v˝zkum, spolupr·ci a strategickÈ anal˝zy, kterÈ se na v˝zkumnÈ ot·zky vl·dnÌ politiku architektury adesignu (Bento, 2022). Jako dalöÌ je tento n·stroj prezentov·n takÈ v nizozemskÈm programu prostorovÈho navrhování (2021-2024), kter˝ poskytuje na v˝zkum skrze jeho specializovan˝ fond Creative Industries Fund NL, jehoû cÌlem je vyuûitÌsÌly návrhu pr·ci na komplexnÌch prostorov˝ch zad·nÌch.
V nevl·dnÌm sektoru je dobr˝m organizace Place Alliance v Anglii, kter· prov·dÌ v˝zkumnÈ projekty vnující se m aspektom navrhování vy Tyto analytickÈ iniciativyse t˝kajÌ podkladov˝ch a fakt (ve spolupr·ci spartnery), kterÈ mohou b˝t vyuûity k diskuse zaloûenÈ na faktech a v ovlivnit politiku a praxi. Tyto v˝stupy a v˝sledky jsou prezentov·ny zainteresovan˝m stran·m, n·rodnÌch politik, mÌstnÌch a jakoû i laickÈ
MÌstnÌ org·ny se zapojujÌ i do v˝zkumn˝ch aktivit, z nichû jsou spojeny s n·rodnÌmi nebo mezin·rodnÌmi v˝zkumn˝mi projekty nebo jsou v jejich r·mci rozvÌjeny. obcÌ se programu EU URBACT, programu evropskÈ ˙zemnÌ spolupr·ce, jehoû cÌlem je udrûiteln˝ integrovan˝ rozvoj v celÈ a usnadnit sÌtÌ mezi za sdÌlenÌ znalostÌ o n·strojÌch a postupech s cÌlem zlepöit politiky rozvoje 92
6.2 - Dva v˝zkumu Place Alliance: "Design Skills in English Local Authorities", 2017 (vlevo); "A Housing Design Audit for England", 2020 (vpravo)
Monitorov·nÌ
AnalytickÈ n·stroje druhÈho typu se na poskytov·nÌ fakt pro probÌhajÌcÌ proces tvorby politik, na sledov·nÌ pokroku dosahov·nÌ konkrÈtnÌch politick˝ch nebo na a urban design governance. V se anal˝za prov·dÌ a priori jako r·mcov· studie pro politiky navrhování nebo konkrÈtnÌ legislativy a poskytuje údaje kterÈ podporují vl·dnÌ rozhodnutÌ o pr·vnÌho r·mce nebo o novÈ strategie navrhování fakt se takÈ vyuûÌv· k hodnocenÌ dopadu a monitorov·nÌimplementace legislativy nebo sektorov˝ch politik souvisejÌcÌch s navrhováním kvalitního i prostoru (Carmona, et al., 2023).
Tento typ anal˝zy vypracov·vajÌ vl·dnÌ aby pochopily dopad politiky nebo legislativy na procesy navrhov·nÌ a vy nebo aby sledovaly mÌru implementace n·rodnÌ nebo mÌstnÌ politiky. a je moûnÈ zÌskat o pokroku dosaûenÈm konkrÈtnÌch politick˝ch a zam˝ölené coû stran·m pomoci lÈpe koordinovat a plnit cÌle - nebo v pot eby upravit pl·ny politiky. spr·vnÌch vypracov·v· monitorovacÌ ahodnotÌcÌ zpr·vy o pokroku v svÈ politiky architektury a vy atakÈ monitoruje dopad pr·vnÌch na vy ministerstvo pro mÌstnÌ rozvoj vypracov·v· pravidelnÈ zpr·vy k posouzenÌ pokroku v svÈ politiky architektury, k sv˝ch politick˝ch iniciativ a jejichvnÌman˝ch aby poskytlo podklady pro revizi politiky.
91. V roce 2018 prvnÌ na stipendisty ArkDes, do kterÈho se vÌce neû 200 a v mezin·rodnÌ porota vybrala stipendisty. PoslednÌ se konal v roce 2020 a byl tÈmatu Naöe ûivotnÌ
92. Posl·nÌm URBACT je umoûnit spolupracovat a vyvÌjet integrovan· v˝zev sÌtÌ, vz·jemnÈho se ze zkuöenostÌ, vyvozov·nÌ a pro zlepöenÌ politik. VÌce informacÌ o programu Urbact naleznete na adrese: https://urbact.eu/.
DalöÌm je t˝m vl·mskÈho vl·dnÌho architekta (FGA), kter˝ obvykle údaje s cÌlem informovat o nov˝ch pr·vnÌch nebo politick˝ch iniciativ·ch. V FGA zadat v˝zkum na nalÈhav˝ch ot·zek vypl˝vajÌcÌch z politickÈ agendy, za zkoum·nÌ negativnÌho vlivu legislativy nesouvisejÌcÌ s urbanistick˝m projektov·nÌm na kvalitu mÌst nebo pro posouzenÌ novÈ regulace, kter· m· vliv na vy toho t˝m FGA obvykle vypracov·v· desk-based v˝zkumy s cÌlem inovativnÌ urbanistick˝ch neboshrom·ûdit informace o danÈ problematice pro vypracov·nÌ pro navrhov·nÌ oökolskÈ 93
Audity
typ analytick˝ch zahrnuje audity stavu vy jejichû cÌlem je vyhodnotit dopad z·stavby nebo kvalitu vy Tyto audity mohou od komplexnÌho mÌstnÌho budov nebo mÌst aû po celost·tnÌ audity designu bydlenÌ, ökol, infrastruktury atd. (Carmona et al., 2016, s. 149). vl·dnÌch institucÌ vypracov·v· "Zpr·vy o stavu ˙zemÌ", kterÈ se a zahrnujÌ jak tak ˙zemÌ. jako v˝zkumnÈ projekty mohou b˝t audity jak v r·mci vl·dnÌch organizacÌ nebo zadanÈ poradenskÈ nebo specializovanÈ instituci (Carmona,et al., 2023).
V zemÌch je tato zpr·va o stavu ˙zemÌ povinn· a zpravidla strategiÌ ˙zemnÌho pl·nov·nÌ. rumunsk· vl·da v roce 2017 v r·mci n·rodnÌ strategie ˙zemnÌho rozvoje vypracovala "Zpr·vu o stavu ˙zemÌ", v nÌû zkoumala ˙zemnÌ trendy a a ˙zemnÌ dopady politik a financov·nÌ, zejmÈna s n·rodnÌm financov·nÌm94. Jako dalöÌ lze uvÈst Portugalsko, kde vl·da kaûdÈ dva roky p edkl·d· n·rodnÌmu shrom·ûd nÌ "Zpr·vu o stavu ˙zemnÌho pl·nov·nÌ", poslednÌ z roku 2022, vypracovanou ve spolupr·ci s a s z procesu diskuse.
DalöÌm jsou nmecky mluvÌcÌ kterÈ vypracov·vajÌ n·rodnÌ audity s na kvalitu vy OdkazovanÈ dvouletÈ zpr·vy Baukultur, kterÈ byly zah·jeny v roce 2014 a kterÈ jsou projedn·v·ny v parlamentu (viz 5), se obvykle na problematiku spojenou s vy prostor)95. I kdyû s jin˝m r·mcem, zpr·vy Baukultur jsou vypracov·v·ny takÈ v Rakousku.
Jako kterÈ se zpracov·v· kaûdÈ roky, lze uvÈst "Zpr·vu o stavu ˙zemÌ" kter· pod·v· ucelen˝ obraz o stavu ˙zemÌ a moûn˝ch rozvoje96. Zpr·va poskytuje anal˝zu situace, problÈmy a alternativy ˙zemnÌho rozvoje, jejichû v˝sledkem jsou n·vrhy a k
93. DalöÌ informace naleznete na adrese: www.vlaamsbouwmeester.be/
Zpr·vy Baukultur, kterÈ se vyd·vajÌ kaûdÈ dva roky, koordinuje Spolkov· nadace Baukultur z spolkovÈ vl·dy97. Dvoulet· zpr·va je nejd leûit jöÌmmÈdiem Nadace Baukultur a jako ofici·lnÌ zpr·va o stavu pl·nov·nÌ a v˝stavby v takÈ politick˝m n·strojem. Zpr·va propojuje stanoviska Nadace Baukultur s z workshop Baukultur a argumenty z odborn˝ch diskusÌ. Sou ·stÌ zpr·vy jsou takÈ statistickÈ ˙daje a v˝sledky obcí o pl·novacÌ praxi a obyvatelstva o bydlenÌ a obytném Spolu s v˝sledky v˝zkumu SpolkovÈho ˙stavu pro v˝zkum stavebnictvÌ, urbanismu a ˙zemnÌho rozvoje vedou poznatky ke konkrÈtnÌm pro vöech zapojen˝ch do pl·nov·nÌ a v˝stavby.
Spolkov· nadace Baukultur je jednou z m·la institucÌ v kter· je zpr·vu spolkovÈ a spolkovÈmu parlamentu. DÌky tomuto pr·vu zpr·vy se zpr·vami Baukultur zab˝v· Spolkov˝ kabinet a postupuje je SpolkovÈmu sn mu a SpolkovÈ Na Zpr·vy Baukultur se podÌlÌ sdruûenÌ, poradnÌ skupina a vlastnÌ odbornÈ org·ny nadace. Podkladem pro zpr·vu je vlastnÌ obyvatelstva a anketa mezi obcemi, kterÈ nadace provedla, a spolu s nÌm i k
Druh˝m typem neform·lnÌch kvality kultury" jsou informace, kterÈ slouûÌ k znalostÌ o povaze dobr˝ch (nebo öpatn˝ch) a navrhov·nÌ, jakoû i o souvisejÌcÌch pYíkladech rozvoje, a pro jsou d leûitÈ. Pom·hajÌ zvyöovat pov domÌ o navrhování a pochopenÌ osv d en˝ch a meziz˙ astn n˝mi stranami. mezi a iniciativ, od a pasivnÌch n·stroj aû po prakti t jöÌ a aktivn jöÌ ökolicÌ n·stroje zahrnujÌcÌ p ÌmÈ zapojenÌ ˙ astnÌk (Ibidem).
V r·mci projektu UM byly identifikov·ny dva hlavnÌ typy
ï N·stroje pro sdÌlenÌ znalostÌ, kterÈ zahrnujÌ vöechny typy praktick˝ch a studiÌ a online druhu.
ï AktivnÌ učení zahrnuje zapojenÌ do strukturovanÈho u enÌ. Jedn· se o z·kladnÌ a/nebo specializovanÈ ökolenÌ t˝kajÌcÌ se navrhov·nÌ vy
SdÌlenÌ znalostÌ
PrvnÌ typ je na sdÌlenÌ znalostÌ se stranami, oddlených a pasivnÌch jako jsou publikace a praktickÈ jak o n·vrh) a sestavov·nÌ knihoven studiÌ
PraktickÈ a manu·ly jsou obvykle za znalosti skupin nebo zÌskan˝ch z v˝zkumu a mohou b˝t na mezer ve znalostech, klÌ ov˝ch aktÈr , poskytov·nÌ konkrÈtnÌch technick˝ch informacÌ, öÌ enÌ zkušeností nebo n kdyprost na stanovenÌ konkrÈtnÌho n·vrhu politiky. Rady jsou spÌöe obecnÈ neû specifickÈ prokonkrÈtnÌ mÌsto nebo projekt,zahrnují velmi öirokou ök·lu tÈmat obsahujících vöechny aspekty architektury, urbanismu, kulturnÌho krajiny a udrûitelnosti, jakoû i ot·zek t˝kajÌcÌch se procesu navrhov·nÌ, jak o n·vrh. Form·t a obsah praktick˝ch a je cÌlovÈ od aû po öirokou , majÌ podobu poutav˝ch publikacÌ, kterÈ jsou pak a distribuov·ny jako kampanÌ a akcÌ (Carmona et al., 2016, s. 160).
politik architektury je tvorba öirokÈ ök·ly publikacÌ, a Ty mohoub˝t vypracov·ny vl·dnÌmi nebo zad·ny jin˝m soukrom˝m institucÌm, kterÈ budou tyto typy övÈdsk· N·rodnÌ rada pro bydlenÌ, v˝stavbu a pl·nov·nÌ (Boverket) vypracov·v· öirokou ök·lu pro obce v zemi. Mimo jinÈ byl architektonick˝mi strategiemi (zn·m˝ takÈ jako obecnÌ politika architektury), d·le pokyny pro ökolnÌ zdravotnickÈ a podporu kvality designu zad·v·nÌ zak·zek. Byly takÈ vypracov·ny pokyny k propojenÌ mezi z·konem o ˙zemnÌm pl·nov·nÌ a stavebnÌm z·konem a navrûen˝m obytným 98
NeziskovÈ organizace, kterÈ se propagaci architektury, obvykle vyd·vajÌ celou praktick˝ch a dalöÌch publikacÌ, aby informace o dobrÈm designu a/nebo svÈ Jako zajÌmav˝ lze uvÈst organizaci Architecture and Design Scotland (A&DS), kter· publikaci "Inspiring Learning Spaces Toolkit", jejÌmû cÌlem je praktickou sadu jak vÌce vyuûÌvat prostory pro Soubor diskusi na ot·zek, kterÈ zlepöÌ z·ûitky prostorov˝ch a postupnÈho to vöe za podpory vedenÌ celÈ ökolnÌ komunity99
DalöÌm p Ìkladem je Velösk· vl·da (SpojenÈ kr·lovstvÌ), kter· zadala Komisi pro design ve Walesu (DCfW) vypracov·nÌ komplexnÌho praktickÈho n·vodu pro tvorbu mÌst, kter˝ se opÌr· o postupy spr·vnÈho navrhování,a to v n·vaznosti na celost·tnÌ "partnerstvÌ pro tvorbu mÌst", kterÈtvo Ì angaûovanÈ organizace a jednotlivcip ispÌvajÌcÌ do spole enstvÌ praxe nap Ì odv tvÌmi a mÌstnÌmi org·ny, jakoû i dalöÌmi subjekty a praxemi soukromého sektoru100 .
6.5 - Publikace "Urban Density Done Right" s dobré praxe, 2017 (zdroj: Bokervet - N·rodnÌ rada pro bydlenÌ, v˝stavbu a pl·nov·nÌ, ävÈdsko)102
Na mÌstnÌ ˙rovni obce takÈ vyd·vajÌ a manu·ly. b˝t "Manu·l tvorby prostranstvÌ" od Institutu pl·nov·nÌ a rozvoje hl. m. Prahy, kter˝ je jednÌm z pro strategie navrhov·nÌ a kvalitnÌch prostranstvÌ101 jsou n·stroje z neform·lnÌch a jsou st·le poskytov·ny online a interaktivnÌmi
studie architektury, urbanismu, krajiny apod. lze vyuûÌt k informov·nÌ a inspiraci rozvoje a dokonce i öirokÈ a to jejich do knihovny vzorov˝ch nebo studie jsou sice st·le pasivnÌ, ale v tom smyslu, ûeidentifikujÌ konkrÈtnÌ postupy", a proto jsou o d·l neû obsaûenÈ v praktick˝ch Podleprojektu UM polovina vl·dnÌch studie aby inspirovala, motivovala a povzbudila rozhodovacÌ org·ny.
politik architektury zahrnuje takÈ tvorbu publikacÌ, kterÈ obvykle vyd·v· vl·dnÌ Jako lze uvÈst architektury (Cellule architecture) belgickÈ Valonsko-bruselskÈ federace, kterÈ takÈ publikuje, a to sbÌrek propagujÌcÌch dobr˝ návrh a projekty ve Valonsku a Bruselu, jako je sbÌrka "Inventories"( francouzskÈ architektury Belgie), sbÌrka "Vision,architecture publique" architektura)nebo sbÌrka " modernÌ a architekturou"103
Arms-length organizace takÈ vyd·vajÌ celou a dalöÌch publikacÌ s cÌlem informace o dobrÈm designu. A&DS m· digit·lnÌ knihovnu studiÌ, kter· poskytuje vysoce kvalitnÌho v˝voje v celÈ developmentu a poskytuje k studiÌ a videÌ. studie typologie bydlenÌ" ukazujÌ, kde architekti a urbanistÈ sladili funkce jednotliv˝ch kterÈ jsou nedÌlnou v sedmi typologiÌch bydlenÌ kolem do skupin nebo jinak komponovanÈ jako skupiny).
98. DalöÌ informace naleznete na adrese: https://www.boverket.se/sv/samhallsplanering/arkitektur-och-gestaltad-livsmiljo/arbetssatt/ 99. Soubor je navrûen tak, aby umoûnil realizaci z vlastnÌ iniciativy na ˙rovni a v˝ukov˝ch prostor v r·mci st·vajÌcÌch ökol i ökolami. Je takÈ navrûen tak, aby podporoval diskusi o v˝sledcÌch a priorit·ch pro informov·nÌ o projektech novÈ v˝stavby, rekonstrukce a velk˝ch ve f·zi informov·nÌ. DalöÌ informace: www.ads.org.uk/inspiring-learningspaces-toolkit/
Po celÈ Evrop se objevujÌ specializovanÈ webovÈ port·ly, kterÈ zve ej ujÌ informace o architektu e, urbanismu, kulturnÌm atd. V zemÌch vznikly online datab·ze architektury a urbanismu, kterÈ slouûÌ k informacÌ o kvalitnÌch projektech a k jejich propagaci na n·rodnÌ a dokonce i mezin·rodnÌ ˙rovni. A koli se form·t a struktura t chto datab·zÌ liöÌ, obvykle majÌ r znÈ moûnosti vyhled·v·nÌ podle tÈmat, lokality, roku nebo autorstvÌ), aby uûivatelÈ mohli najÌt konkrÈtnÌ projekty a zÌskat o nich podrobnÈ informace.
Jako lze uvÈst Finnish Architecture Navigator, coû je kur·torsk· datab·ze finskÈ architektury, kterou spravuje Archinfo Finland, n·rodnÌ centrum pro architekturu. Tato datab·ze je neust·le o novÈ architekty a projekty s cÌlem, aby sluûba zahrnovala vöechna dÌla a architekty finskÈ architektury v doby aû do Kur·torovan· tÈmata pohledy na soci·lnÌ, typologickÈ i jinÈ aktu·lnÌ aspekty finskÈ architektury104 (6.7).
leden 2023)
AktivnÌ učenÌ
n·stroje zahrnujÌ takÈ aktivnÌ ökolicÌ n·stroje, jako jsou aktivity nabÌzejÌcÌ z·kladnÌ a/nebo specializovanÈ ökolenÌ o aspektech navrhov·nÌ vystavného a jeho v˝znamu proprojektanty, zadavatele, regula nÌ org·ny a dalöÌ.
ï z·kladnÌ ökolenÌ zahrnuje programy na laiky nebo mladÈ lidi, aby se mohli st·t aktivnÌmi ob any a podÌlet se na rozhodovacÌch procesech ve m st
ï specializovanÈ ökolicÌ n·stroje se na zlepöenÌ schopnostÌ profesion·lnÌch navrhov·nÌ lÈpe navrûen˝ch budov a prostor, od technickÈho ökolenÌ navrhov·nÌ cyklistick˝ch procesnÌ ot·zky práce se systÈmem pl·nov·nÌ) aû po trendy na budoucnost, jako je jak dos·hnout designu (Carmona, et al., 2023).
Z·kladnÌ ökolenÌ zahrnuje programy na laiky nebo mladÈ lidi, kterÈ jsou obvykle kr·tkÈ a ˙vodnÌ. Tento typ iniciativy zahrnuje a poskytov·nÌ v˝ukov˝ch a organizaci akcÌ. Ty mohou b˝t poskytov·ny institucemi, nebo kdy jsou zdroje poskytnuty k vyuûitÌ ostatnÌm, materi·ly pro û·ky ökol, kterÈ se zam ujÌ na problematiku zastav nÈho ˙zemÌ, jako jsou pam·tky, tvorba mÌsta, ob anstvÌ, design a v˝stavba, bydlenÌ a dalöÌ.
V töina politik architektury zahrnuje iniciativy zam enÈ na vzd l·vacÌ programy. Zd· se, ûerostoucÌ oblastÌ je oslovov·nÌ ökol s cÌlem aby se zab˝valy jehovlivem a kvalitou. ZajÌmavÈ je, ûe vl·d m· tendenci tÌmto typem kulturnÌ instituce nebo nevl·dnÌ subjekty. kaûd˝ rok se tisÌce a ˙ astnÌ aktivit pro ökoly veövÈdskÈm N·rodnÌm centru pro architekturu a design (ArkDes), kterÈ komplexnÌ ökolnÌ programy pokr˝vajÌcÌ celou tÈmat, kterÈ se tÈmat odbydlenÌ po barvy a tvary v
DalöÌm je finsk· äkola architektury pro a ml·deû (Arkki), kter· nabÌzÌ mlad˝m lidem r znÈ architektonickÈ kurzy. Realizuje projekty spole n s muzei a architektonick˝mi kluby a ˙zce spolupracuje s n·rodnÌ radou pro na pro ökoly. Byla zaloûena aby podporovala aktivity pro toto publikum let n·rodnÌ politiky architektury. V˝sledkem Arkki je nov˝charchitektonick˝ch a (Frˆbe, 2020). V r·mci finskÈ politiky architektury bylazaloûena Archinfo, kter· tuto o institucion·lnÌ financov·nÌ (viz oddÌl 5.1.2).
6.7 - Z·kladnÌ aktivita "B˝t jako architekt", 2022 N·rodnÌ institut architektury a urbanismu (NIAU), Polsko (zdroj: NIAU)
N kolik profesnÌch organizacÌ takÈ vyvÌjÌ vzd l·vacÌ aktivity souvisejÌcÌ s architekturou a vystavným v roce 2009 byl zah·jen projekt SPP (Freethinking Education Project) LotyöskÈ asociace jehoû cÌlem je sezn·mit a ökolnÌ ml·deû s vy a zv˝öit budoucÌch o a 105
Specializovan· ökolenÌ se zam ujÌ na zlepöenÌ schopnostÌ profesion·lnÌch z˙ astn n˝ch stran poskytovat lepöÌ n·vrhy a asto jsou technickÈho nebo procesnÌho charakteru. Nejb ûn jöÌm zp sobem poskytov·nÌ n·stroj specializovanÈho ökolenÌ jsou programy dalöÌho profesnÌho rozvoje (CPD) v oborech architektury a urbanismu, kterÈ se pohybujÌ na ˙rovnÌch od ˙vodnÌ po prohlubujÌcÌ a
Tyto programy mohou b˝t poskytov·ny dodavateli ökolenÌ s vyuûitÌm internÌch odbornÌky a obvykle jsou pro se jedn· o jednor·zovÈ poplatky vztahujÌcÌ se ke konkrÈtnÌmu ökolenÌ, ale ob as se vybÌr· individu·lnÌ nebo firemnÌ p edplatnÈ na program akcÌ, coû jemodel pouûÌvan˝ organizacÌ Urban Design London (Ibidem).
Programy CPD a souvisejÌcÌ n·stroje b˝vajÌ politikami architektury vyuûÌv·ny, protoûe vöechny profesnÌ organizace nabÌzejÌ pro svÈ typy aktivit, jako jsou akademie komory jsou takÈ ad hoc akce, jako jsou konference, sympozia nebokongresy na tÈmata, kterÈ vl·dnÌ organizace s cÌlem novÈ politickÈ iniciativynebo legislativnÌ r·mce, jako profesnÌ organizace a sÌt , aby usnadnily u enÌ, networking av˝m nu znalostí mezi leny. Nap Ìklad jedna z pravideln˝ch iniciativ n kolika spr·vnÌch org·n , jako jeportugalsk· n·rodnÌ organizace Architecture and Landscape Policy, je konferencÌ o a krajinnÈpolitice.
6.8 - Jedno ze ökolenÌ UDL (zdroj: Urban Design London)
Rámeček 6 - Vzdělávací zdroj Shaping Space (Irsko)
Shaping Space je vzd l·vacÌ materi·l, kter˝ m· u itel m z·kladnÌch a st ednÌch ökol pomoci p im t mladÈ lidi, aby se zab˝vali öirokou ök·lou soci·lnÌch, environment·lnÌch, technick˝ch a estetick˝ch ot·zek souvisejÌcÌch s architekturou a vy
Projekt Shaping Space vypracoval Kr·lovsk˝ institut architekt Irska (RIAI) s podporou Ministerstva kultury, kulturnÌho a Gaeltachtu106 .
6.9 - ökolnÌ s vyuûitÌm zdroje Shaping Space (zdroj: RIAI)
Shaping Space je materi·l o vy kter˝ obsahuje
300 stran pl·n lekcÌ, pracovnÌch list , projekt a dom·cÌch ˙kol , kterÈ jsou rozd leny do t Ì modul : domov, SousedstvÌ, vesnice, a a Budovy v historii. Shaping Space byl navrûen tak,aby bez znalostÌ o projektov·nÌ mohl snadno pouûÌvat jeho jednotlivÈ modulypouh˝m staûenÌm poûadovan˝ch pracovnÌch nebo podle danÈho
Program Shaping Space lze p izp sobit pot eb·m jednotliv˝ch ökol a a jeho form·t ûe kaûd· ökola v r·mci ökolnÌho roku jeden modul nebo kurz.
Program Shaping Space je pro patn·ctiletÈ aû öestn·ctiletÈ studenty, ale lze jej vyuûÌt i pro mladöÌ nebo pro staröÌ studenty. Podporuje takÈ spolupr·ci v˝tvarnÈ v˝chovy nebo stavebnictvÌ, matematiky, a literatury, soci·lnÌ oblasti, ûivotnÌho atd.
je typem neform·lnÌch kvality kultury. n·stroje a proaktivn prosazujÌ konkrÈtnÌ reakce na n·vrh. MÌsto aby tyto n·stroje aû si organizace a jednotlivci sami vyhledajÌ znalosti ve v˝zkumu nebo v poradenstvÌ), znalosti k nim fyzicky nebo mÈdiÌ; snaûÌ se zabalit tak, aby upoutala pozornost a (Carmona a kol., 2023).
se na jednotliv˝ch kontinentech liöÌ, vl·dnÌch institucÌ a pseudo/nevl·dnchÌ organizací pouûÌvá n·stroje k propagaci dobrÈho návrhu a budov·nÌkulturnÌho klimatu, kterÈ kvalitu návrhu. Tyto n·stroje se na propagaci navrhování iniciativ na zvyöov·nÌ konkrÈtnÌho publika a advokaciis cÌlem ovlivnit legislativu a politiku.
V r·mci projektu UM byly identifikov·ny dva hlavnÌ typy
ï N·stroje propagace (nebo zvyöov·nÌ jako jsou systÈmy za návrh nebo strukturovanÈ na zvyöov·nÌ a vnÌm·nÌ a praxe.
ï N·stroje pro ovlivňování majÌ za cÌl oslovit osoby s rozhodovacÌmi pravomocemi tÌm, ûe jim ûe na návrhu z·leûÌ a ûe si zaslouûÌ politickou pozornost, investice a v r·mci a soukrom˝ch organizacÌ, (Ibidem).
Propagační n·stroje (nebo n·stroje pro zvyöov·nÌ
PrvnÌ typ se na zvyöov·nÌ a vnÌm·nÌ a praxe v klÌ ov˝ch sm rech a lze je rozd lit do t Ì kategoriÌ:
ï za architekturu a design s cÌlem a kulturu v a urbanismu
ï strukturovanÈ na vnÌm·nÌ a praxe v oblasti kvality návrhu pro dosaûenÌ vyööÌ kvality ûivota.
ï ud·losti a slavnosti na oslavu jiû existujÌcÌ kultury (tamtÈû).
Ceny za architekturu a design jsou v od v˝znamn˝ch mezin·rodnÌch cen aû po mÌstnÌ se na vynikajÌcÌch v procesech navrhov·nÌ a/nebo v˝voje spojen˝ch s projekty, zvyöujÌ prestiû kvality navrhov·nÌ a stanovujÌ nov· pro praxi a zvyöujÌ prestiû organizacÌ, kterÈ je (tamtÈû). politik architektury podporuje vyuûÌv·nÌ za návrh jako zvyöov·nÌ specifick˝ch cÌlov˝ch skupin a öirokÈ (viz 7).
V celÈ existuje velkÈ mnoûstvÌ za návrh, kter· st·tnÌ, region·lnÌ a mÌstnÌ samospr·vy, nez·vislÈ i nevl·dnÌ instituce (nap . profesnÌ organizace, architektonick· centra, neziskov· sdruûenÌ atd.) a dokonce i soukromÈ firmy. Jejich se pohybuje od specifickÈ typologie, jako je bydlenÌ nebo komer nÌ projekty, p es ocen nÌ za profesnÌ ˙sp chy (pro jednotlivce nebo firmy), specifick· tÈmata udrûiteln· v˝stavba) nebo pouûitÌ cihel, nebo jinÈho materi·lu), aû po pro ur itÈ skupiny, jako jsou mladÌ projektanti, a za dobrÈ projektovÈ postupy v etn zad·v·nÌ zak·zek (tamtÈû).
Rámeček 7 - Ocenění v oblasti veřejných zak·zek | Prix MOP (Valonsko-Bruselsk· federace, Belgie)
Cena Valonsko-bruselskÈ federace za zak·zky (fr. Prix de la MaÓtrise d'Ouvrage PubliquePrix MOP) je st·tnÌ cena, kter· se ud luje kaûdÈ dva roky za vynikajÌcÌ v˝sledky v zad·v·nÌ pracÌ v oblasti architektury, urbanismu, architektury a infrastruktury. tÈto ceny je posÌlit osv d enÈ postupy p i zad·v·nÌ ve ejn˝ch zak·zek na projekty, a to prost ednictvÌmp Ìkladn prov·d nÈho procesu a/nebo d slednosti p Ìstupu ve ejnÈho zadavatele. Toto ocen nÌza nejlepöÌ ve ejnÈ zak·zky ve Valonsko-bruselskÈ federaci, kterÈ se ud luje kaûdÈ dva roky, byloiniciov·no v roce 2011 a nynÌ se kon· jeho p·t˝ ro nÌk.
Cenu MOP podporuje odd lenÌ architektury Valonsko-bruselskÈ federace za podpory ·du architekt (francouzsky a n mecky mluvÌcÌ rada), belgickÈho architektonickÈho A+, Svazu a obcÌ Valonska, SdruûenÌ a obcÌ regionu hlavnÌho Bruselu a SdruûenÌ region·lnÌch a mstských
6.10 - FolklornÌ muzeum v Mouscronu se stalo ceny Wallonia-Brussels' Public Project Procurement Award 2020, projekt V+Architecture, Valonsko(zdroj: Dedry Maxence)
V r·mci dvouletÈ v˝zvy je moûnÈ pod·vat û·dosti, kterÈ pod·v· bu vlastnÌk projektu, nebo projektant, pokud s tÌm souhlasÌ zadavatel. Porota pak nominuje laure·ty za procesy, kterÈ jasn vynikajÌ nad ostatnÌmi v souladu se stanoven˝mi kritÈrii kvality. Cena zahrnuje kategoriÌ rozliöujÌcÌch typy architektonick˝ch s nimiû se obvykle setk·v·me zad·v·nÌ zak·zek. jedna kategorie mÌt n kolik vÌt z , zatÌmco v jin˝ch m ûe b˝t vybr·n jen jeden vÌt z.
Cena MOP je st·tnÌ kterÈ postupy v oblasti zad·v·nÌ zak·zek, upozor uje na roli ve ejn˝ch zadavatel a d leûitost jÌt p Ìkladem, p i emû cÌlem je, aby toto ocen nÌ motivovalo tv rce politik a ˙ ednÌky nap Ì ve ejnou spr·vou. V tÈto souvislosti se snaûÌ vyzdvihnout a postupy a propagovat je mezi ostatnÌmi zadavateli, a tÌm rozvÌjet kulturu odv·ûnÈho zad·v·nÌ ve ejn˝ch zak·zek a podporovat kulturu kvality projektov·nÌ v regionu107
6.11 - bazÈn v l·znÌch Paracelsus, St·tnÌ ceny za architekturu a udrûitelnost, v rakouskÈm Salcburku, projekt Berger+Parkkinen, 2021 (zdroj: BMK/Kurt Hoerbst)
cen za architekturu a design, kterÈ se jednou nebo jednou za dva roky, je v˝slovn propagov·na jako sou ·st öiröÌch osv tov˝ch kampanÌ, jejichû cÌlem je ocenit nejlepöÌ postupy a inovace, ale zviditelnit design a podnÌtit lepöÌ praxi v tomto (Biddulph et al., 2006).
ministerstvo pracÌ od roku 1930 "N·rodnÌ cenu za architekturu", jejÌmû cÌlem je ocenit fyzickÈ nebo pr·vnickÈ osoby k obohacenÌ soci·lnÌch, technologick˝ch a udrûiteln˝ch architektury nebo urbanismu. Podobn˝m francouzskÈ ministerstvo kultury n·rodnÌ ceny za architekturu:
ï pro mladÈ profesion·ly do 35 let, cena AJAP (pro "Albums des jeunes architectes et paysagistes"), jejÌmû cÌlem je identifikovat talenty je organizov·na kaûdÈ dva roky ministerstvem kultury a dvacet talentovan˝ch a do 35 let. kterÈ vybÌr· porota, jÌû osobnosti ze architektury a architektury, vynikajÌ kvalitou sv˝ch aktu·lnostÌ sv˝ch architektonick˝ch, urbanistick˝ch a i profesion·lnÌm z ve Francii i v a z i soukrom˝m podporujÌ mladÈ profesion·ly (od roku 2002 v AJAP 170 mlad˝ch
ï pro uzn·vanÈ profesion·ly, le "Grand prix national de l'architecture (GPNA)", ministerstvem kultury kaûdÈ dva roky, GPNA architekta nebo t˝m za jejich celoûivotnÌ dÌlo. Toto je k uzn·nÌ a propagaci architektonickÈ praxe. Ministerstvo tak potvrzuje mÌsto architektury v kulturnÌm a designÈrskÈm a vyzdvihuje podniknutou ve designu i architektonickÈho a urbanistickÈho v˝zkumu (proces navrhov·nÌ a projekty kaûdÈ Grand Prix jsou vystaveny v CitÈ de l'Architecture et du Patrimoine);
V zemÌch architektonickÈ ceny profesnÌ organizace s podporou vl·dy. Lotyösk· cena za architekturu (LAA) je n·rodnÌ cena, kter· vyzdvihuje vynikajÌcÌ v lotyöskÈ a podporuje o LAA organizuje a Lotyösk· asociace a financuje ji ministerstvo kultury. DÌla prezentovan· na LAA reflektujÌ lotyöskÈ architektonickÈ hlavnÌ trendy a procesy.
CÌlem kampanÌ je zv˝öit o aspektech kvality n·vrhu u osob, kterÈ se podÌlejÌ na zad·v·nÌ a realizaci budov a staveb, jakoû i u koncov˝ch a öirokÈ je rozhodov·nÌ a zv˝öit popt·vku po lepöÌm projektov·nÌ pomocÌ iniciativ, kterÈ zahrnujÌ typy kampanÌ: obecnÈ, ale vysoce prestiûnÌ na obecnÈ zvyöov·nÌ specifickÈ se na definovanÈ typy z·stavby nebo problÈmy; a souvisejÌcÌ s konkrÈtnÌmi vl·dnÌmi politikami nebo programy.
A koli kampan v töinou vyuûÌvajÌ organizace, kterÈ jsou nez·vislÈ nebo nevl·dnÌ, vyuûÌvajÌ je takÈ st·tnÌ architekti, aby myölenÌ v oblasti navrhování a pomohli tak v˝zvy bydlenÌ) nebo zv˝öit probÌhajÌcÌ program "Nov· stavebnÌ kultura"nizozemskÈ Rady vl·dnÌch (CRa), jehoû cÌlem je stimulovat v˝stavbu zaloûenou na biologick˝chmateri·lech a zahrnujÌcÌ v Nizozemsku podporuje ministerstev, vl·dnÌ agentura pro nemovitosti a St·tnÌlesnická agentura108
Akce a festivaly oslavujÌ jiû existujÌcÌ kulturu navrhování, uû zaloûenou na kulturnÌm nebo designu, a jejich cÌlem je ovlivnit strany a öirokou aby pozornost a urbanismu nebo svÈ vnÌm·nÌ tÈmatu souvisejÌcÌho s vy Tyto aktivity mohou b˝t podporov·ny nebo v obma Yístupy a se na nich podÌlet öirok· ök·la stran, od vl·dnÌch, nevl·dnÌch organizacÌ profesnÌ subjekty, kulturnÌ instituce aû po soukromÈ
6.12 - 11. Bien·le mlad˝ch
2023 (zdroj: EIA / Katedra architektonickÈho inûen˝rstvÌ AUTH )109
108. ministerstvy vnitra, a kvality potravin, ökolstvÌ, kultury a vl·dnÌ agenturou pro nemovitosti: https://www.collegevanrijksadviseurs.nl/projecten/nieuwe-bouwcultuur. 109. DalöÌ informace: https://eia.gr/biennale/
V celÈ se kon· cel· akcÌ a kterÈ jsou propagov·ny na mezin·rodnÌ, n·rodnÌ i mÌstnÌ ˙rovni. z iniciativ zahrnujÌ sloûitou strukturu s velk˝m a mnoûstvÌm jako jsou akce n·rodnÌho nebo mezin·rodnÌho typu bien·le / trien·le architektury atd.). Tyto v˝znamnÈ akce obvykle vyuûÌvajÌ kombinaci kulturnÌ kvality, programov·nÌ a poYádání v˝stav, publikacÌ a akcÌ, kterÈ nejlepöÌ architektonick˝ch a urbanistick˝ch jak bude d·le diskutov·no, vl·dnÌ obvykle navazujÌ partnerstvÌ s dalöÌmi subjekty, aby mohla tento typ aktivit.
Jako lze uvÈst italskou vl·du, kter· v roce 2019 zah·jila "Festival architektury", kulturnÌ iniciativu italskÈho ministra kultury, jejÌmû cÌlem je öirokÈ o roli a v˝znamu sou asnÈ architektury pro kvalitu ûivota ob an a dosažení 110 . Ve svÈm druhÈm je italsk˝ festival koordinov·n a financov·n vl·dou, ale je realizov·n n kolika partnery, v etn ve ejn˝ch a soukrom˝ch institucÌ, kulturnÌch institucÌ a nadacÌ s öirokou ök·lou iniciativ v celÈ zemi. Tento model odr·ûÌ rostoucÌ tendenci obracetsek partnerským dohod·mmezi organizacemi a organizacemi za dosaûenÌ politick˝ch
6.13 - Banner ozn·menÌ druhÈho italskÈho festivalu architektury v roce 2023 (zdroj: Direzione Generale Creativit‡ Contemporanea)
DalöÌm jsou francouzskÈ "N·rodnÌ dny architektury", celost·tnÌ akce, jejÌmûcÌlem je zv˝öit a podnÌtit znalosti o a urbanismu mezi odbornÌky i öirokou 111 . Tato n·rodnÌ akce, kter· se kon· jiû poosmÈ, trv· dny a zahrnuje rozmanit˝ program s vÌce neû 1 000 bezplatn˝ch akcÌ po celÈ zemi, jako jsou setk·nÌ a debaty, architektonick˝ch prohlÌdky budov a mÌst, proch·zky po v˝stavy, filmy, workshopy atd. DalöÌm p Ìkladem je rakousk˝ bien·lnÌ festival "Architekturtage", kter˝ od roku 2002 nabÌzÌ öirokou ök·lu Baukultur po celÈ zemi.
a takÈ architektonickÈ akce, kterÈ trvajÌ jeden nebo vÌce dnÌ, jako je Den nebo podobnÈ akce112 ve se kon· 26 architektury", Barcelona a Madrid vynikajÌ velk˝m rozdÌlem v mnoûstvÌ a V poslednÌm v se 221 akcÌ, v Madridu 152. Pokud jde o Den v se ho 76 300 lidÌ a v Madridu 50 000 lidÌ (viz 8).
110. DalöÌ informace: / 111. JournÈes Nationales de l'Architecture. VÌce informacÌ: https://journeesarchitecture.culture.gouv.fr/ 112. Open House je festival, kter˝ se nynÌ po celÈm Viz: https://www.openhouseworldwide.org/
Rámeček 8 - ZapojenÌ komunity: T˝dny architektury (äpanělsko)
T˝den architektury je kaûdoro nÌ akce, kterou ve äpan lsku podporujÌ profesnÌ organizace a i soukrom˝ch a kter· je propagaci architektury a urbanismu a zahrnuje celou kulturnÌch iniciativ a aktivit, jako jsou debaty, v˝stavy, architektonickÈ a urbanistickÈ trasy, p edn·öky a dalöÌ otev enÈ akce.
6.14 - Na madridskÈm t˝dnu architektury sepodÌlÌ cel· organizacÌ a öirok˝ program aktivit a akcÌ, mezi Caixa
kulturnÌ centrum Forum od Herzog & de Meuron, Madrid (zdroj: RubÈn P.BescÛs)
Geografick˝ rozsah kaûdÈho t˝dne architektury je a obvykle se ˙zemnÌ p sobnostÌ po ·dajÌcÌho subjektu. Ve v töin p Ìpad se T˝dny architektury po ·dajÌ v m Ìtku öpan lskÈho autonomnÌho spole enstvÌ, ale podobnÈ akce se konajÌ i na ˙rovni provinciÌ. Akce iniciovan· v roce 1996 zahrnovala v 2022 celkem 26 ˙zemÌ (Navarro, 2022).
T˝dny architektury se obvykle konajÌ v prvnÌm t˝dnu, kter˝ se shoduje se dnem architektury UIA, a zahrnujÌ rozmanit˝ program akcÌ a aktivit v r zn˝ch institucÌch, v etn v˝stav, konferencÌ, semin· a ökolenÌ. JednÌm z akce, kter· m· kaûd˝ rok novÈ trasy, je budov s uzn·vanou architektonickou kvalitou, kterÈ zahrnuje komentovanÈ prohlÌdky pro mladÈ i staröÌ lidi.
T˝den architektury zahrnuje paralelnÌ aktivity, jako je ud lov·nÌ cen za design, kterÈ kvalitu ned·vnÈ architektury, dobrÈ profesion·lnÌ postupy a iniciativy, kterÈ k architektury; neodbornÈ kurzy a podpora aktivit o a kulturnÌm v obytn˝ch oblastech s pomocÌ mÌstnÌch sousedsk˝ch sdruûenÌ. Barcelonsk˝ a madridsk˝ t˝den architektury se vyzna ujÌ pln˝m a komplexnÌm programem aktivit (Ibidem)113
T˝dny architektury jsou vynikajÌcÌm reprezentativnÌm p Ìkladem ucelenÈ akce zam enÈ na podporu kvality navrhování. Podobn jako jinÈ architektonickÈ a kulturnÌ akce v celÈ Evrop si Architecture Weeks kladou za cÌl zv˝öit pov domÌ o v˝znamu vysoce kvalitnÌho architektonickÈho prost edÌ. JejÌ sÌla spo Ìv· v ad n·stroj a kulturnÌch iniciativ, kterÈ vyuûÌv·, od akcÌ p es ud lov·nÌ cen aû po iniciativy na publikum od aû po TÌm p ibliûuje architekturu öirokÈ ve ejnosti.
CÌlem je oslovit osoby s rozhodovacÌmi pravomocemi tÌm, ûe jim ûe na návrhu z·leûÌ a ûe si zaslouûÌ politickou pozornost, investice a v r·mci i soukrom˝ch organizacÌ, Mezi tyto n·stroje
ï advokacie, od cÌlenÈho lobbov·nÌ aû po setk·nÌ a akce;
ï aliancÌ podpory partnerstvÌ mezi skupinami nebo vl·dnÌmi s cÌlem prosazovat postupy, kterÈ a kvalitu n·vrhu (tamtÈû).
Pozoruhodn˝m rysem je proaktivnÌ mezivl·dnÌ nebo mezikrajov· propagace a partnersk· spolupr·ce kvality navrhování, kdy vl·dy specializovanÈ instituce nebo jmenovaly st·tnÌho architekta podobn˝ org·n, kter˝ jako zast·nce navrhování ve sektoru. Obvykle se jedn· o pseudovl·dnÌ instituce neziskovÈho charakteru s nez·visl˝m statusem. V souladu se sv˝m statut·rnÌm posl·nÌm, se velikost, struktura a dostupnÈ zdroje organizacÌ v liöÌ, prosazov·nÌ dobrÈho návrhu je obvykle jednÌm z jejich hlavnÌch formov·nÌ politik a nebo jen (viz 4.2). v roce 2019 övÈdsk· vl·da jmenovala n·rodnÌho architekta, jehoû ˙kolem je vÈst a koordinovat pr·ci v oblasti navrhovanÈho obytnÈho na n·rodnÌ ˙rovni i ävÈdsk˝ n·rodnÌ architekt m· roli realizaci a budov·nÌ znalostÌ kolem navrûenÈho obytnÈho m· propojovat aktÈry a zad·nÌ na n·rodnÌ ˙rovni, synergie a z·klad pro spolupr·ci (viz 9). Jako podobn˝ lze uvÈst vl·mskou vl·du, kter· v roce 1999 jmenovala vl·dnÌho architekta, aby poskytoval podporu a prosazoval kvalitu navrhov·nÌ sektorema takÈ zlepöil reflexi a l její dopad ve spolupr·ci s stranami (viz 4.1.2).
V jin˝ch zemÌch vl·dy specializovanÈ komise/agentury (nez·vislÈ organizace) na podporu kvality návrhu ve a na prosazov·nÌ kvality návrhu ve vy jako st·tnÌ architekti jsou komise pro navrhování ˙kolem poskytovat podporu ostatnÌm spr·vy, prosazovat z·jmy zainteresovan˝mi stranami a vÈst za kvalitnÌ architektonick˝, urbanistick˝ návrh v
etn veYejných prostranství. V z·vislosti na kontextu se liöit struktura, typ kompetencÌ a - ale navzdory komise pro navrhov·nÌ nabÌzejÌ svÈ sluûby spr·vou a vyuûÌvajÌ n·stroje, kterÈ jsou z velkÈ neform·lnÌ anestatut·rnÌ (viz 4.1.3).
Mnoho a obcÌ takÈ jmenovalo architekta (nebo podobnou funkci), kter˝ se vedle jin˝ch podÌlÌ na budov·nÌ kultury vytváYení prostYedí a propagace akcÌ a cen architekt v Rize m· za˙kol vedenÌ v oblasti navrhování, prosazov·nÌ stranami a kultivovatpodmÌnky, za nichû je tvorba prostYedí prioritnÌ. Vedle dalöÌch udrûuje mezioborovou angaûovanost v oblasti myölenek a kterÈ jsou v˝znamnÈ pro komunitu, a popularizuje nejlepöÌ lotyöskÈ architektury. takÈ vlastnÌ centra pro architekturu a urbanismus, kter· velmi prosazujÌ rozmanitou agendu propagace a informování.
Box 9 - ävÈdsk˝ n·rodnÌ architekt
⁄kolem n·rodnÌho architekta je vÈst a koordinovat prov·d nÌ övÈdskÈ politiky architektury na n·rodnÌ ˙rovni, a to jak v r·mci N·rodnÌ rady pro bydlenÌ, tak i pro ostatnÌ org·ny ve ejnÈ spr·vy v celÈ zemi. N·rodnÌ architekt mimo jinÈ poskytuje podporu p i navrhov·nÌ mÌstnÌm a region·lnÌm org·n m, aby podpo il kvalitu ˙zemnÌho pl·nov·nÌ a p isp l k dlouhodobÈmu rozvoji udrûiteln˝ch m st ve ävÈdsku. PrvnÌ övÈdsk˝ n·rodnÌ architekt pracuje ve ävÈdskÈ n·rodnÌ rad pro bydlenÌ, v˝stavbu a pl·nov·nÌ od roku 2018114
6.15 - Konference Heleny BjarnegardovÈ, övÈdskÈ st·tnÌ architektky, o jejÌ roli a v˝znamu politiky architektury pro 2023 (zdroj: Jo„o Bento)
ävÈdsk· N·rodnÌ rada pro bydlenÌ, v˝stavbu a pl·nov·nÌ (Boverket) je zodpov dn· za prov·d nÌ n·rodnÌ "Politiky architektury a navrûenÈho obytnÈho prost edÌ". V r·mci tÈto politiky se Boverket rozhodl jmenovat n·rodnÌho st·tnÌho architekta, kter˝ by vedenÌ v oblasti navrhování a zd raz oval roli architektury ve spole nosti s cÌlem podpo it kvalitu návrhu v celÈ zemi. St·tnÌ architekt je pod Ìzen gener·lnÌmu editeli spole nosti Boverket. P estoûe se jedn· o pozici, by N·rodnÌ architekt mimo jinÈ koordinovat a poskytovat podporu ve ejn˝m initel m na n·rodnÌ, region·lnÌ a mÌstnÌ ˙rovni v ot·zk·ch architektury, designu a udrûitelnosti jejich pl·novacÌ
Od roku 2019, kdy byla tato role poprvÈ N·rodnÌ architekt a û·dosti st·tnÌch org·n , kterÈ jsou v politice architektury v˝slovn ur eny, aby mohl poskytovat podporu prost ednictvÌm pokyn , n·stroj , p Ìklad dobr˝ch projekt , inspirace a argument pro kvalitnÌ architekturu. N·rodnÌ architekt pro udrûiteln· kter· byla v roce 2017 a kter· pracuje na realizaci vl·dnÌ politiky udrûitelnÈho rozvoje m st a p ispÌv· k dlouhodobÈmu rozvoji udrûiteln˝ch m st ve ävÈdsku.
Jmenov·nÌ n·rodnÌho architekta je pro n·rodnÌ vl·dy praktick˝m zp sobem, jak zajistit vedenÌ v oblasti navrhování a strategickÈ poradenstvÌ nap Ì vöemi r zn˝mi sektory a spr·vnÌmi ˙rovn mi a jak k prosazov·nÌ politiky a podpory navrhování. Jeho drûitel je politiky architektury a designu a udrûov·nÌm jakÈkoli formy n·rodnÌ dynamiky na zlepöov·nÌ kvality
Neform·lnÌ n·stroje pro zajiöt nÌ kvality ÌdÌ rozhodovacÌ procesy cÌlen jöÌm zp sobem a pom·hajÌ zajistit, aby byla kvalita n·vrhu konkrÈtnÌch z·sazÌch do vy To znamen·, ûe "n·stroje aplikace" se posouvajÌ nad r·mec " kultury", protoûe jsou v procesu navrhov·nÌ mÌsto aby se zam ovaly na öiröÌ kulturu, v jejÌmû r·mci se rozhoduje o navrhov·nÌ, zam ujÌ se na konkrÈtnÌ projekty, mÌsta nebo procesy s potenci·lem vy v˝sledky(Carmona, et al., 2023).
V r·mci pro poskytov·nÌ kvality identifikovala UM formy n·stroj :
ï N·stroje pro hodnocenÌ - systematickÈ a strukturovanÈ posuzov·nÌ kvality n·vrhu, obvykle stranami, jako jsou odbornÌci nebo komunitnÌ skupiny, kterÈ jsou externÌ, a tedy nez·vislÈ na konkrÈtnÌm hodnocenÈm procesu n·vrhování.
ï Podpůrné n·stroje - jsou vÌce direktivnÌ v r·mci samotnÈho procesu navrhov·nÌ, protoûe zahrnujÌ pomoc nebo podporu konkrÈtnÌch projektech nebo zad·v·nÌ pro navrhov·nÌ a dalöÌch zahrnujÌ celou kterÈ lze vyuûÌt k lepöÌch v oblasti navrhov·nÌ poskytov·nÌm podpory iniciativ·m nebo organizacÌm nebo zÌsk·v·nÌ na dosaûenÌ lepöÌho navrhov·nÌ.
ï Průzkumné n·stroje - zapojenÌ do procesu navrhov·nÌ kterÈ zkoumajÌ, testujÌ a zapojujÌ komunitu do konkrÈtnÌch k navrhov·nÌ. MajÌ praktick˝, ale charakter, vyuûÌvajÌ z·sahy, nebo k rozs·hlejöÌm prostYedí (Ibidem).
6.2.1 N·stroje pro hodnocenÌ
N·stroje pro hodnocenÌ jsou prvnÌm z pro poskytov·nÌ kvality. Tyto n·stroje systematickÈ a strukturovanÈ posuzov·nÌ kvality n·vrhu, a to obvykle stranami jin˝mi odbornÌky nebo komunitnÌmi skupinami), kterÈ jsou mimo konkrÈtnÌ hodnocen˝ proces n·vrhu, a tedy na nez·vislÈ (Carmona et al., 2017, s. 199). sem n·stroje formativnÌho hodnocenÌ, jako jsou indik·tory nebo neform·lnÌ proces kter˝ hodnotÌ projekty; a n·stroje sumativnÌho hodnocenÌ, jako jsou systÈmy nebo kterÈ hodnocenÌ jejich vypracov·nÌm. ZatÌmco v zemÌch ve VelkÈ Brit·nii) majÌ indik·tory a neform·lnÌprocesy spÌöe vyuûitÌ, v jin˝ch zemÌchsepouûÌvajÌ V spr·vnÌch org·nech v Belgii, Francii a äv˝carsku) se pouûÌvajÌ o n·vrh na podporu kvality budov.
JednÌm z hlavnÌch politiky architektury je jÌt (takÈ jako "dávat "), a to podporou vysoce kvalitnÌch budov a staveb (viz 5.1.1). V r·mci tohotoposl·nÌ politik schvaluje a podporuje vyuûÌv·nÌ architektonick˝ch kezv˝öenÌ a dosaûenÌ nejlepöÌho definovanÈ úlohy. Sout ûe on·vrh jsou jednÌm z v˝znamn˝ch nov˝ch o proto je lze povaûovat i zaform·lnÌ n·stroj kvality, pokud jsou stanoveny jako povinnÈ pro ve ejnÈ stavby, nad ur itou hranici(nap . Francie) nebo pro stavby z·jmu Litva).
FormativnÌ hodnocenÌ
PrvnÌm typem hodnotÌcÌch jsou n·stroje formativnÌho hodnocenÌ. Tento typ zahrnuje indik·torovÈ n·stroje a neform·lnÌ hodnocenÌ v r·mci form·lnÌho procesu), jejichû v˝sledky mohou b˝t vyuûity a zdokonalov·nÌ projektov˝ch developmentu (Carmona, Bento a kol., 2023).
N·stroje se snaûÌ a reprezentovat aspekty v˝konnosti - v tomto kvality n·vrhukter˝ lze snadno sdÌlet a pochopit. jako je "indik·tor kvality n·vrhu" (vyvinut˝ Radou stavebnÌho ve VelkÈ Brit·nii), strukturu, podle nÌû lze hodnocenÌ kvality n·vrhu, hodnocenÌ podle jednotliv˝ch kritÈriÌ bu odbornÌcinebo strukturovan˝ch zú
astnné strany (https://www.dqi.org.uk).Jedn· se tedy o rozvojovÈ n·stroje, kterÈ jsou k identifikaci kvalit, posouzení a spolupr·ce.
V r·mci formativnÌho hodnocenÌ lze uvÈst n·stroj Scottish Place Standard, coû je jednoduch˝ r·mec vyvinut˝ lety pro strukturov·nÌ o a o jeho fyzick˝ch prvcÌch i soci·lnÌch aspektech. Standard mÌsta je v˝stupem skotskÈho architektonickÈho hodnocenÌ. a politiky prostYedí. Obsahuje 14 ot·zek t˝kajÌcÌch se fyzick˝ch mÌsta (budovy, voln· prostranstvÌ, doprava) a soci·lnÌch zda majÌ lidÈ pocit, ûe majÌ moûnost podÌlet se na rozhodov·nÌ); kaûd· ot·zka je pak hodnocena na stupnici od 1 do 7. Standard mÌsta byl v roce 2015 a v se v evropsk˝ch zemÌch.
k c v u i e n n or g d al w loc d y t n r t a i p a n u n g u b s l p n a a d r e s e m ic o s m r u t o o c h tr p t a l c a a ff a i r i t kc c n i o an o s n c g d d a n g n s a n d i t n sa y g t p i n e o a t t n l s c e e e b d s i
f l e a s e e a r c u li f a n t e p g a s n m n c a d i o a n i n t r t a e a e ye a n a cr n a l pe d n r ce se s in n ie fl s s t e i u e n i e t e n o li c f i m c e c a a o d a f n n n t a d rol my d o a n m n r a o o o
6.16 - síeového diagramu Place Standard. N·stroj byl vyvinut Architecture and Design Scotland (A&DS) s NHS Health Scotland a pl·nov·nÌ a architektury skotskÈ vl·dy (zdroj: www.placestandard.scot).
podle UM se zd·, ûe tento typ nebo nenÌ v v urban design öiroce pouûÌv·n, mal˝ kterÈ UM odhalil,je propracov·n. MajÌ potenci·l poskytnout systematickÈ a objektivnÌ hodnocenÌ kvality budov nebo mÌst, i kdyû takÈ hrozÌ, ûe zjednoduöÌ sloûitÈ soubory kvalit. Mnohem a rostoucÌ je vyuûÌv·nÌ odborn˝ch panel pro posuzov·nÌ n·vrh nebo poradnÌch sbor pro n·vrhy v r zn˝ch form·ch (tamtÈû).
n·vrhu je proces vz·jemnÈho hodnocenÌ kvality navrhovan˝ch Pod n·zvykontrola kvality, kontrola prostYedí, návrhové kolokvium, estetick· kontrola, poradnÌ sbory pro navrhov·nÌ, komise pro navrhov·nÌ, stavebnÌ v˝bory, projektovÈ komory kvality a t˝my pro kvalitu prostYedíje spojuje hodnocenÌ nez·vislou skupinou nemajÌ vztah k posuzovan˝m (ibid.).
V tomto r·mci je funkcÌ n·vrhu zlepöit kvalitu n·vrhu jednotliv˝ch developemntu tÌm, ûe se projektové t˝my konfrontují a nabÌdnou jim konstruktivnÌ rady, kterÈ vych·zejÌ z rozsahu a hloubky zkuöenostÌ, jeû nemusÌ b˝t projektovÈmu t˝mu nebo obci k dispozici, oblastÌ, jako je inkluze, pam·tky nebo udrûitelnost. n·vrhu by ch·pat jako n·stroj zlepöov·nÌ, kter˝ se na hodnotu v˝voje tÌm, ûe pom·h· diskuse o projektech, v neposlednÌ o öiröÌm kontextu, v se v˝voj odehr·v·. je takÈ jednÌm z kterÈ pouûÌvajÌ st·tnÌ architekti a hlavnÌ architekti k kvality (Eisinger & Reuther, 2007, s. 254).
Zd· se, ûe n·vrhu je v rychle se rozvÌjejÌcÌ praxÌ. v mluvÌcÌch zemÌch nynÌ poradnÌ sbory pro navrhování jako mezi z·jmy a öirokÈ v mnoha Innsbrucku, kde poradnÌ sbor pro navrhování posuzuje kvalitu podle stanoven˝ch kritÈriÌ a nabÌzÌ rady kterými se a nemusí . Obvykle jsou komise jmenov·ny obcemi a skl·dajÌ se z nez·visl˝ch odbornÌk na projektov·nÌ a souvisejÌcÌ innosti, kte Ì svou pr·ci vykon·vajÌ pro ve ejn˝ sektor a bez n·roku na pro posuzovanÈ osoby.
V Anglii poskytujÌ sluûby (vedle sektoru) takÈ a neziskovÈ organizace, kterÈ na trhu na n·rodnÌ i mÌstnÌ ˙rovni o vedenÌ pro mÌstnÌ org·ny a o Poplatek obvykle platÌ poskytovateli sluûby nebo mÌstnÌmu org·nu, kter˝ si vyû·dal. Tato komercializace spr·vy urbanistick˝ch je v a oproti vedla k v celÈ Anglii (Carmona 2018). 6.17 - zased·nÌ poradnÌho sboru pro navrhování (baukollegium) stavebnÌho odboruberlÌnskÈho sen·tu, (zdroj: Lidia Tirri)
Rámeček 10 - NizozemskÈ t˝my pro kvalitu prostYedí (Nizozemsko)
T˝my kvality prostYedí (Q-teams) poskytujÌ poradenstvÌ v oblasti zvyöov·nÌ kvality prostYedí budov, ulic, krajiny a Q-t˝my neprojektujÌ projekty, ale spÌöe vyuûÌvajÌ r znÈ n·stroje ÌzenÌ navrhování k podn cov·nÌ a zachov·nÌ kvality prostYedí. T˝my kvality prostYedí jsou z izov·ny mÌstnÌmi, nebo n·rodnÌmi org·ny.
6.18 - Mapa v Nizozemsku (zdroj: Van Assen aVan Campen 2014)
Q-t˝my jsou multidisciplin·rnÌ t˝my kterÈ poskytujÌ nez·vislÈ poradenstvÌ v oblasti ˙zemnÌho rozvoje a ˙zemnÌ politiky. Assen et al (2020) definovali dva typy specifickÈ a obecnÈ. Specifick˝ Q-t˝m v r·mci konkrÈtnÌ pl·novacÌ nebo rozvojovÈ oblasti, v r·mci fyzick˝ch hranic ˙zemnÌho zad·nÌ, zÛny rozvoje nebo rozvoje infrastruktury krajiny. V r·mci tÈto oblasti t˝m a hodnotÌ jednotlivÈ projekty z hlediska jejich ke celku a trvat pouze po dobu trv·nÌ zad·nÌ. Generick˝ Q-t˝m v r·mci dan˝ch administrativnÌch hranic (obec, provincie nebo dokonce region) a nem· definovanÈ datum V tomto r·mci m· Q-t˝m roli, nastolovat tÈmata k diskusi a zkoumat, dohlÌûet, posuzovat a hodnotit. To znamen·, ûe obecnÈ Q-t˝my jsou majÌ trv·nÌ a plnÌ poradnÌ roli mezi ˙zemnÌ vizí stanovenou pro danou oblast a ými pl·novanými i spont·nnÌmi iniciativami soukrom˝ch a (Assen & Campen, 2020).
T˝my kvality prostYedí poskytujÌ mÌstnÌm, nebo region·lnÌm znalosti a projektovÈ kapacity form·lnÌch a neform·lnÌch poradensk˝ch kterÈ vyvÌjejÌ multidisciplin·rnÌ t˝my zasahujÌcÌch do ran˝ch f·zÌ pl·novacÌch a projektov˝ch se z kvality na funkci konkrÈtnÌch rozvoje kvality je ˙lohou, kter· podporuje a kvalitu prostYedí v r·mci vymezenÈ jurisdikce.
SouhrnnÈ hodnocenÌ
SumativnÌ n·stroje hodnocenÌ jsou druh˝m typem hodnotÌcÌch a zahrnujÌ architektonické a certifika nÌ systÈmy, kterÈ obvykle hodnotÌ pokro
ilejší systÈmy a (v p Ìpad certifikace) moûn· i (Carmona, et al., 2023).
cÌlem architektonick˝ch (AS) je lepöÌ ur
ených urbanistick˝ch podpory inovacÌ v oblasti navrhov·nÌ, a to ení návrhových/ developerských t˝mo. AS jsou vöeobecn uzn·v·ny jako ˙sp ön˝ n·stroj pro stimulacikreativity a a pro výbr a/nebo t˝mu pro vedenÌ transformace architektonické mÌt takÈ jako je o nebo problÈmu, zvyöov·nÌ reputace nebo zadavatele, soudrûnosti a spole
ného vlastnictvÌkomunity, podpora vzniku mlad˝ch nebo aktivizace politickÈ debaty o a urbanismu (Carmona a kol., 2023).
AS majÌ mnoho podob omezenÈ, vyzvanÈ) a velikostÌ (mÌstnÌ, n·rodnÌ, mezin·rodnÌ) a dva z·kladnÌ typy: ideové (pouze myölenky) a projektovÈ (t˝kajÌcÌ se konkrÈtnÌho stavebnÌho projektu) (Lehrer 2011). Bez ohledu na typ se na zvyöov·nÌ projektov·nÌ ce, která ke zlepöenÌ stavu bytovÈho fondu, a jsou n·strojem pro podporu regenerace periferiÌ a nevyuûÌvan˝ch oblastÌ (Katsakou, 2013). Obvykle je sou
ástí AS porota, kter· nezávisle posuzuje n·vrhy
MnohÈ jsou jednor·zovÈ, nizozemsk· "Panorama Lokaal" z roku 2019, dvouf·zové ideové e se Yují na obytnÈ na okrajÌch mají multidisciplin·rnÌ t˝my se z·jmem o spolupr·ci s mÌstnÌmi koalicemi obcÌ, bytov˝ch druûstev a dalöÌchrelevantnÌch stran.
6.19 - Jedna ze "Panorama Local" s mÌstnÌmi koalicemi (zdroj: College van Rijksadviseurs - CRa)
Z sumativnÌho hodnocenÌ se v na ˙rovni i mÌstnÌch samospr·v ale s , pouûÌvajÌ architektonické . Bez ohledu na typ se na zvyöov·nÌ návrhu procesu, kter˝ je povinn˝, i kdyû i v tomto ohleduexistujÌv˝jimky. Dlouhodob· francouzsk· n·rodnÌ legislativa architektonickou pro budovy nad stanovenou hodnotu zak·zky (v roce 2020 144 000 EUR pro st·tnÌ zak·zky a221,00 EUR pro mÌstnÌ org·ny), zatÌmco litevsk˝ z·kon o z roku 2017 kladepovinnost spr·vy architektonickÈ na stavby, kterÈ jsou v˝znamnÈ zhlediska st·tnÌho a z·jmu nebo z hlediska jejich architektonickÈho urbanistickÈho vlivu (viz 5.1.1).
6.20 - Projekt obnovy prostranstvÌ a knihovny "The Krook" byl vybr·n v architektonické vyhl·öenÈ vl·mskou vl·dou Architect, Open Call 18 project 01, v roce 2017, navrhli Coussee & Goris architecten, RCR Aranda Pigem Vilalta arquitectes (zdroj: Tim Van De Velde).
ZajÌmav˝m architektonické t˝kajÌcÌ se hmotn˝ch stavebnÌch je v˝zva vl·mskÈho vl·dnÌho architekta (Belgie). v˝zva byla v roce 2000, funguje jiû 20 let a tento postup vyuûilo vÌce neû 700 (Liefooghe & van den Driessche, 2019). v˝zva je bezplatn· pro vöechny a organizace, region·lnÌch sluûeb, a obecnÌch jakoû i bytov˝ch agentur, neziskov˝ch organizacÌatd.115
V a Rakousku vyuûÌv· coû je alternativnÌ jak mohou obce prodat (nebo spÌöe pronajmout) pozemky, kterÈ jsou v jejich vlivu (obvykle pozemky). MÌsto toho, aby se pouûÌvalo zad·nÌ, musÌ b˝t podmÌnky dohodnutÈ s kupujÌcÌm, nebo nabÌdkovÈ kde je rozhodujÌcÌm faktorem cena, vyzdvihuje kvality a aspekty designu/mÌsta tÌm, ûe je rozhodovacÌm faktorem, kter˝ jestejn˝ nebo dokonce neû cena (Temel, 2019)116 115. ⁄pln˝ seznam naleznete na adrese: https://www.vlaamsbouwmeester.be/en/instruments/open-call. 116. DalöÌ informace naleznete na adrese: https://urbanmaestro.org/example/konzeptvergabe/
systÈmy vyzna
ují u ûe dos·hly prahu kvality. JakotakovÈ jsou dalöÌm krokem k formalizaci, protoûe kombinujÌ hodnocenÌ s "ofici·lnÌm" schvalovacím razÌtkem, neposkytujÌ û·dn˝ form·lnÌ závr nebo z·ruku. MÌsto toho jsou nebo standardem kvality, v oblasti energetickÈ Mezi zn·mÈsystÈmy
BREEAM (Building Research Establishment Environmental Assessment Method) nebo LEED(Leadership in Energy and Environmental Design), kaûd˝ s vlastnÌmi kritÈrii, hodnotÌcÌmi r·mci,hodnotÌcÌmi panely a procesy. Tyto procesy jsou po ale se i na Certifikace se st·levÌce vyuûÌv· v celÈ v Lotyösku a Slovinsku, kde jsou systÈmy LEED a BREEAM, a vseversk˝ch zemÌch, kde se prosazuje "Nordic Swan", a to i pro v˝robky pro vystavné V je rada pro udrûitelnÈ budovy (Deutsche Gesellschaft f¸r NachhaltigesBauen - DGNB), kter· celosvtov certifikuje budovy
6.2.2 Podpůrné n·stroje
Druh˝m typem neform·lnÌch pro kvality" je podpora, coû je kter˝ je vÌce direktivnÌ v r·mci samotnÈho procesu navrhov·nÌ, zahrnuje nebo pomoc projektovým developerským a/nebo sektoru konkrÈtnÌch projektech neboprocesech n·vrhu. sektoru rozhodovacÌ organizacÌ, kterÈ majÌ v kompetenci nebo vy návrhy, a z·sadnÌ rozhodnutÌ o rozvoji v ranÈ f·zi developerského procesu. Vl·dy tak mohou dosah na strategickÈ partnery a mÌstnÌ aktÈry kter˝ by jinak nebyl moûn˝. Mohou poskytovat praktickou pomoc, nebo poskytov·nÌm , ale v se snaûÌ ovlivnit procesy a v˝sledky navrhov·nÌ klepöÌmu. tak mezer v dovednostech, kapacit·ch a financov·nÌ, aby k öiröÌm urban design governance pomáhající organizace (Carmona, et al., 2023).
Na tohoto rozliöenÌ byly identifikov·ny dva hlavnÌ typy
ï Financov·nÌ organizacÌ nez·visl˝ch agentur nebo projektových nebo programovÈ granty v·zanÈ na stanoven˝ch v oblasti kvality/kulturykvality;
Financov·nÌ m· podobu podpory organizacÌm, vöak zahrnovat i podporu fyzickou, vysl·nÌ nebo kapacitorganizacÌm. Tento druh podpory b˝t pouûit na financov·nÌ z·kladnÌch organizacÌ, jako jsou nez·vislÈ agentury nebo architektonick· centra, aby mohly organizovat a program urban design governance, nebo na pokrytÌ v·zan˝ch na realizaci konkrÈtnÌchdefinovan˝ch iniciativ spojen˝ch s definovan˝mi cÌli kvality. Tyto formy podpory jsou protoûefinancujÌcÌ subjekt nerealizuje financovan˝ program, ale jej podporuje, a tÌm p en·öÌ za jeho realizaci na jinÈ subjekty.
politik architektury, ty s poskytuje podporu organizacÌm, kterÈ se realizaci jako jsou komise pronavrhov·nÌ, centra architektury a muzea. Tato podpora je nezbytn· pro jejich provoz, kter˝ sluûby rozvÌjejÌcÌ program iniciativ a akcÌ podporujÌcÌch kulturukvality navrhování (viz 4.2). v zemÌch tato podpora existovat i v ûe nenÌ spojena s r·mcem pro politiky architektury (viz 5.12). V obou p Ìpadechst·t podporuje informacÌ a iniciativy na podporu pro place-making a kultury navrhování
Byly identifikov·ny dva typy financov·nÌ: strategickÈ granty a programovÈ granty (Ibidem).
StrategickÈ granty (grantov· podpora) jsou poskytov·ny öirokÈ ök·le organizacÌ, kterÈ nabÌzejÌ sluûby v oblasti urban design governance. RostoucÌ uzn·nÌ v˝znamu kvality v celÈ vedlo k tomu, ûe vl·dy a/nebo podporujÌ nez·vislÈ agentury a centra, kter· majÌ za ˙kol zvyšovat kompetence v oblasti navrhování na celost·tnÌ, region·lnÌ nebo ˙rovni. b˝t Spolkov· nadace Baukultur nebo Centrum proarchitekturu a urbanismus, kterÈ financuje podpora je sama o n·strojem - tÌmco Hood (1983) jako aplikaci st·tnÌho "pokladu" na problÈm, v tomto na lepöÌho design governance -, kter˝ t mto subjekt m umoû uje fungovat a n·sledn rozvÌjet vlastnÌ soubory n·stroj k ovliv ov·nÌ kvality navrhování
b˝t Vl·msk˝ institut architektury (VAi), kter˝ se propagaci architektury a je zodpov dn˝ za kulturnÌ rozm r vl·mskÈ politiky architektury prost ednictvÌm v˝stav a dalöÌchaktivit, jejichû cÌlem je sezn·mit öirokou s architekturou a urbanismem117 . VAI je financov·na vl·mskou vl·dou a byla
Vl·mskÈ archivem architektury, o který se staraly region·lnÌ a v celÈm Flandersku. Od roku 2002 jeVAI takÈ za vyd·v·nÌ architektonick˝ch jejichû je pYedstavit architektury a informovat o nÌ öiröÌ (5.21)118
dohody o partnerstvÌ a soukromÈho sektoru s cÌlem financovat specializovanÈ kulturnÌ organizace, kterÈ majÌ realizovat jejich politiky architektury D·nskÈ centrum architektury je neziskov· nadace, jejÌû z·klad partnerstvÌ mezi nadacÌ Realdania a st·tem zastoupen˝m ministerstvem obchodu a financÌ, ministerstvem kultury a ministerstvem soci·lnÌch bydlenÌ a senior . PartnerstvÌ poskytuje dotaci v celkovÈ v˝öi 2,5 milionu eur, kter· je vyuûÌv·na na öirokou ök·lu k se 7,5 milionu eur od Realdanie. K tomuto základu d·nskÈ centrum architektury generuje dalöÌ ve v˝öi 6 eur uûivatelsk˝ch fundraisingu, prodeje a konkrÈtnÌch spolupr·ce spodnikatelsk˝mi a subjekty, jakoû i výtžko z konferencÌ, kav·rny a designshopu119 117. Vl·msk· vl·da v roce 2001 mezin·rodnÌ centrum "deSingel" Vl·mskÈm institutu architektury.
DalöÌ informace naleznete na https://www.vai.be/en/
Informace z: https://dac.dk/presse/danmarks-stoerste-public-service-partnerskab/ (konzultov·no 2023/10)
6.21 - Flandersk˝ institut architektury (VAI), Belgie (zdroj: VAI)
Zdroj: EUR / ro n Realdania
Ministerstvo kultury 0,75
Ministerstvo obchodu a financÌ 1
Ministerstvo soci·lnÌch bydlenÌ a senior 0,5 podpory (COVID-19) 1,2
CELKEM 10,85
Tabulka 9 - na granty (v milionech EUR) na operace DAC na konci roku 2021. DAC novou r·mcovou dohodu (2022-2025), kter· DAC pevnÈ granty od partnerstvÌ Ministerstvem obchodu a z·leûitostÌ, Ministerstvem kultury, Ministerstvem soci·lnÌch bydlenÌ a a sdruûenÌm Realdania (zdroj: zpr·va DAC 2021).
DalöÌm zajÌmav˝m podpory partnerstvÌ jsou Domy architektury v Rakousku, kde kaûd· spolkov· vlastnÌ centrum architektury, kterÈ zÌsk·v· od spolkovÈ, zemskÈ a mÌstnÌ spr·vy120 . Na 90. let 20. stoletÌ zavedla rakousk· spolkov· vl·da systÈm financov·nÌ architektury a designu, kter˝ m· zajistit kontinuitu architektury tÌm, ûe hradÌ jejich provoznÌch V z·vislosti na spolkovÈ zemi, zb˝vajÌcÌ jsou podporou spolkov˝ch zemÌ a/nebo obcÌ, a soukrom˝mi sponzory121 .
6.22 - centrum architektury (Architekturzentrum Wien - AzW) sÌdlÌ ve Museumsquartier (MQ) a se prezentaci a zkoum·nÌ toho, jak architektura a urbanismus kaûdodennÌ ûivot rakousk˝ch AzW bylo zaloûeno v roce 1993 st·tem a (zdroj: Jo„o Bento).
120. Rakousk· pro architekturu byla zaloûena v öedes·t˝ch letech, prvnÌ architektury vznikl v roce 1988 ve ät˝rskÈm Hradci a v roce 1993 n·sledovalo Centrum architektury (Az W - Architekturzentrum Wien).
121. V roce 1996 zaloûilo architektury spolu s Rakouskou pro architekturu organizaci, Rakouskou architektonickou nadaci, kter· je platformou pro rakouskÈ architektonickÈ iniciativy. Spolu se statut·rnÌmi profesnÌmi sdruûenÌmi, fakultami a nez·visl˝mi architektonick˝mi iniciativami pro udrûov·nÌ rakouskÈ baukultur.
Rámeček 11 - Dotace na architektonickÈ a urbanistickÈ soutěže (Česká republika)
esk˝ n·rodnÌ dota nÌ program na podporu architektonick˝ch a urbanistick˝ch sout ûÌ na lok·lnÌ zak·zky na projekty budov, prostranstvÌ a ˙zemn pl·novací tace dotuje polovinu spojen˝ch s cenami v (aû dov˝öe 15 000 EUR na sout û). CÌlem tohoto programu je podpo it ast jöÌ vyuûÌv·nÌ architektonických sout ûÌ ze strany obcÌ, coû by n·sledn podpo ilo vyööÌ kvalitu architektonick˝ch aurbanistick˝ch d l.
Tuto dotaci koordinuje Ministerstvo pro mÌstnÌ rozvoj
6.23 - RealizovanÈ projekty na arch. v republicev na kraje vletech 1993-2019 (zdroj: Tom·ö Zdvihal CBA ERA)
CÌlem dota nÌho programu je podpo it vyuûÌv·nÌ architektonických sout ûÌ mÌstnÌmi org·ny v esku p i výbru zpracovatelo velk˝ch projekt . Dotov·nÌm ·sti spojen˝chse cenami a kterÈ na architektonickÈ a urbanistickÈ sout ûe, by vedlo k ast jöÌmu vyuûÌv·nÌ sout ûÌ, jejichû p edm tem mohou b˝t n·vrhy ve ejn˝ch budov, ve ejn˝ch prostranstvÌ nebo ˙zemn pl·novacÌ dokumentace. V p tiletÈm obdobÌ (2018-2023) ministerstvo pl·novalo vyhlaöovat sout ûe kaûdoro n . Na z·klad anal˝zy sout ûÌ uskute n n˝chv p edchozÌch letech, konkrÈtn po tu a typ sout ûÌ, ·stek vyplacen˝ch na ceny a odm ny, jakoû i struktury po adatel a byly definov·ny podmÌnky programu tak, aby vynaloûenÈ prost edky nebyly soust ed ny na n kolik vybran˝ch obcÌ, ale na celÈ ˙zemÌ republiky. To znamen·, ûe v˝b rovÈ ÌzenÌ zv˝hod uje obce, kterÈ dosud program nevyuûily. Sou asn takÈ zv˝hod uje menöÌ obce a oblasti s v˝znamn˝mi historick˝mi hodnotami, kde je t eba br·t ohled zejmÈna nakvalitu nov za len nÈ architektury. jsou architektonické povaûov·ny za jeden z nejlepöÌch pro zlepöenÌ kvality ve v töin evropsk˝ch zemÌ se vyuûÌvajÌ jen z Ìdka. Tento esk˝ dota nÌ program pro architektonické sout ûe podporuje vyuûÌv·nÌ architektonických mÌstnÌmi org·ny podpory, coû bude mÌt n·sledn p Ìm˝ dopad na kvalitu ve ejn˝ch projekt 122 . 122. VÌce informacÌ: https://mmr.gov.cz/cs/narodni-dotace/podpora-uzemniho-planovani-a-architektonickych-u/architektonickea- urbanisticke-souteze
ProgramovÈ granty (a granty na zak·zky) kterÈ jsou a omezeny pro ˙zce vymezenÈ obvykle jako k ˙silÌ organizacÌ na konkrÈtnÌ vymezenÈ politickÈ cÌle nebo iniciativy. architektury v r·mci programu Federace Valonsko-Brusel spravuje zvl·ötnÌ z poskytuje dotace ostatnÌm na v˝stav, publikacÌ, konferencÌ, debat, dokument·rnÌch atd., kterÈ zvyöujÌ prestiû kvality architektury. DalöÌmzajÌmav˝m jsou dotace na architektonické , kterÈ podporujÌ architektonickÈ aurbanistickÈ o mÌstnÌ zak·zky na projektovÈ sluûby budov, prostranstvÌ a pl·novacÌch a to dotov·nÌ poloviny spojen˝ch s cenami v (viz 10).
Umožňující n·stroje
znamen· poskytov·nÌ praktickÈ odbornÈ pomoci nebo poradenstvÌ developerským konkrÈtnÌch projektech nebo zad·v·nÌ prourban design guidiance, politiky nebo jin˝ch jako jsou architektonické . Tento typ je praktick˝ a protoûe zahrnuje spolupr·ci s aktÈry rozvoje, se podÌlejÌ na realizaci konkrÈtnÌchrozvojov˝ch nebo strategiÌ tvorby prostYedí. äirok· ök·la organizacÌ poskytuje isoukrom˝m podporu, kter· se liöÌ v z·vislosti na a zdrojÌch organizacÌ. zahrnovat pomoc vöech strategick˝ch, provoznÌch a technick˝ch aspektech rozvoje, od nabÌdkovÈ procesy, n·bor vypracov·v·nÌ zad·nÌ aprezentace aû po mentoring a monitorov·nÌ projektovÈ pr·ce a mÌstnÌ v oblasti urban design governance (Carmona, et al., 2023).
Jak je uvedeno v v st·ty jmenovaly "st·tnÌho architekta", kter˝ poskytuje podporu (viz ). Na niûöÌ ˙rovni majÌ tyto odezvu v obcÌch, kterÈ jmenovaly architekta (a jeho t˝m), jehoû ˙kolem je proaktivnÌ propagace a dobrÈho návrhu, jako jsou Budapeöti neboVaröavy.
Tuto roli hrajÌ takÈ nevl·dnÌ subjekty, jako jsou francouzskÈ Rady pro architekturu, urbanismus a ûivotnÌ (CAUE), kterÈ jin˝ch poskytujÌ poradenstvÌ a podporu v oblasti projektov·nÌ mÌstnÌm rad·m a (viz
6.2.3 Průzkumné n·stroje
je poslednÌm typem neform·lnÌho n·stroje pro poskytov·nÌ kvality. Tyto se zapojujÌ do procesu navrhov·nÌ kterÈ zkoumajÌ, testujÌ a zapojujÌ komunitu do konkrÈtnÌch k navrhov·nÌ. Jsou praktickÈ, ale majÌ povahu a vyuûÌvajÌ z·sahy, nebo vstupujÌ do mÌsta. Vzhledem k tomu, ûe majÌ povahu, jsou takÈ flexibilnÌ a inovativnÌ v metodik·ch, kterÈ pouûÌvajÌ. AktivnÌm zapojenÌm stran doprocesu navrhov·nÌ, usilujÌ o a obohacenÌ procesu navrhov·nÌ/ rozvoje a rozhodnutÌ t˝kajÌcÌ se a mÌst, v procesy neboz·jmem o rozvoj (Carmona, et al., 2023).
Podle UM lze n·stroje na dva hlavnÌ typy podle toho, zda je jejich nebo odbornÈ:
ï ProaktivnÌ n·stroje zapojenÌ, jako je komunity veden· projektem nebo dohody o
ï profesion·lnÌ n·stroje pro v˝zkum, jako je v˝zkum n·vrhu a testov·nÌ a experimentov·nÌ na
ProaktivnÌ n·stroje pro zapojenÌ
N·stroje proaktivnÌho zapojenÌ zapojujÌ strany a komunitu do konkrÈtnÌch nebo mÌst a obvykle se snaûÌ zÌskat jejich a to zah·jenÌm rozvoje, nebo s cÌlem zapojenÌ do dlouhodobÈ spr·vy majetku. ProaktivnÌ n·stroje zapojenÌ lze na dva typy: ZapojenÌ komunity vedenÈ projektem a dohody o správ (Ibidem).
Participace komunity zaloûen· na projektov·nÌ zahrnuje n·stroje, jejichû cÌlem je zapojit komunity do rozhodov·nÌ o budoucnosti vy AktivnÌm zapojenÌm komunit se jejich posÌlenÌ a dosaûenÌ lepöÌch (vÌce odpovÌdajÌcÌch mÌstnÌm ), podpora pozitivnÌ komunikace mezi stranami a negativnÌm reakcÌm na n·slednÈ n·vrhy rozvoje. Na celÈm kontinentu jsou tyto procesy ale zdaleka ne univerz·lnÌ, a zahrnujÌ formy zapojenÌ od navrhov·nÌ aû po formy pl·nov·nÌ nebo n·vrhov˝ch / charret (tamtÈû).
V celÈ mÌstnÌch podporuje formy participativnÌch pro navrhov·nÌ vyuûitÌ oblastÌ a prostranstvÌ s mÌstnÌmi komunitami, a to charrettes, debat atd. mÌstnÌ rozvojov· SAMOA123 , kter· je za a realizaci strategie obnovy na Nantes (Francie), podporuje aktivit veden˝ch komunitnÌm navrhováním jako jak zahrnout z·jmybudoucÌch obyvatel do sv˝ch rozvojov˝ch a bytov˝ch
Mezin·rodnÌ stavebnÌ v˝stavy v se jiû dlouho rozvÌjejÌ jako ûivÈ pro pl·nov·nÌ a architekturu. V poslednÌ se tento model do dalöÌch zemÌ, Rakouska, Nizozemska a äv˝carska (viz 12).
Mezin·rodnÌ stavebnÌ v˝stavy (IBA) byly p vodn koncipov·ny jako zp sob prezentace architektonick˝ch Tento form·t, kter˝ je dnes jiû vÌce neû 100 let star˝, se vöak i mimo zemi svÈho p vodu (N mecko). Jeho z·kladnÌ charakter se postupem asu zm nil, architektonick· a urbanistick· v˝stava se posunula k propagaci integrovan˝ch k rozvoji V˝stavy IBA jsou omezenÈ programy na konkrÈtnÌ oblast, kterÈ se obvykle konajÌ 7 aû 10 let. se zab˝vajÌ tÈmaty, kter· experiment·lnÌ projekty a k a rozvoji zatÌmco iniciativa sah· od prototyp bydlenÌ a z·sah do ve ejnÈho prostoru aû po modely zapojenÌ, alternativnÌvzd l·vacÌ iniciativy a dalöÌ programy, kterÈ je napl·novat a realizovat.
IBA rady a st·ty (zem ).
6.25 - Projekt B Gadamerplatz, IBA Heidelberg, (zdroj: Thilo Ross)
IBA se snaûÌ poskytnout vizi budoucÌho rozvoje MusÌ proto nabÌdnoutvÌce neû jen form·t stavebnÌch v˝stav. se mohou zapojit do procesu zkoum·nÌ av˝voje urbanistick˝ch koncepcÌ a jako se IBA na celouoblast v danÈ lhot. To znamen·, ûe dneönÌ stavebnÌ v˝stavy se st·vajÌ "workshopy"trvajÌcÌmi let, kterÈ se na soci·lnÌ, ekonomickÈ a kulturnÌ ot·zky. Kaûd· v˝stavaIBA obsahuje n kolik v˝znamn˝ch a perspektivnÌch ekologick˝ch koncepcÌ, jejichû cÌlem jeinspirovat ostatnÌ a prok·zat inovace. prozkoumat modely nov˝ch k a postupn optimalizovat p edstavenÈ projekty, kterÈ musÌ projÌt schvalovacÌm procesem. Jednou z hlavnÌch v˝hod IBA je jejich schopnost p ekonat institucion·lnÌ bariÈry a nav·zat praktickou spolupr·ci na konkrÈtnÌch projektech s celou adou r zn˝ch subjekt
IBA jsou zaloûeny na neform·lnÌm procesu, jehoû cÌlem je posÌlit horizont·lnÌ a vertik·lnÌ spolupr·ci pr·ce na projektech. VyuûitÌ form·tu IBA posÌlit perspektivy pl·nov·nÌ a pomoci systÈmovÈ ve form·lnÌch procesech pl·nov·nÌ. Mezi IBA pat ily ambiciÛznÌ projekty, kterÈ se uskute nily v BerlÌn (1979-1987) a Emscher Parku (1989- 1999), a v Hamburku (2006-2013), Basileji (2010-2020), Parkstadu (2013-2021), Heidelberg (2012-2022), (2016-2022) a Th¸ringen (2012-2023), vedle probÌhajÌcÌho procesu ve Stuttgartu do roku 2027124 . Pl·nuje se IBA na Ukrajin
6.26 - Jeden z hlasov·nÌ Nantes, Francie (zdroj: RÈgis Routier, Ville de Nantes)
Dohody o mezi mÌstnÌmi a kterÈ se t˝kajÌ zlepöenÌ jejich okolÌ nebo spr·vy pr·zdn˝ch a vyuûÌvan˝ch prostor a budov, jsou st·le vyuûÌv·ny a komunity k tomu, aby se podÌlely na tom, jak jsou mÌsta je z·kladem ujedn·nÌ form·lnÌ dohoda (pakt), existujÌ takÈ neform·lnÌ procesy spolupr·ce mezi mÌstnÌmi radami, bytov˝mi sdruûenÌmi a obyvateli, si za spr·vu (tamtÈû). ZajÌmav˝m je program BIP/ZP v Lisabonu (Portugalsko) (viz 13).
Profesion·lnÌ investigace
Profesion·lnÌ investiga
ní n·stroje zkoumajÌ konkrÈtnÌ problÈmy navrhování s cÌlem identifikovat a otestovat inovativnÌ Byly identifikov·ny dva typy profesion·lnÌch investigace
Researche by design se pouûÌv· ke zkoum·nÌ alternativnÌch mÌst nebo Tento n·stroj zahrnuje kritickÈ zkoum·nÌ n·vrhu, kterÈ zahrnovat spekulativnÌ n·vrh, a užití dat, vizi moûn˝ch realit a alternativ a dokoncei fyzickou v˝stavbu vzorov˝ch TakovÈ vyuûÌvajÌ sÌlu návrhu k tomu, aby pomohly stran·m pochopit moûnosti, a tÌm podnÌtily diskuse o potenci·lu mÌsta. V celÈ je v˝zkum designu vyuûÌv·n sektorem,zejmÈna architekty, k prozkoum·nÌ alternativnÌch ve sloûit˝ch oblastecha u velk˝ch rozvojov˝ch neû s vlastnÌmi n·vrhy (Carmona, et al.,2023).
Experimentov·nÌ na se v poslednÌch desetiletÌch st·v· st·le a zahrnuje formy (taktickÈho) urbanismu, kdy se z·sahy jako k vyzkouöenÌ nov˝ch uspo ·d·nÌ, k podpo e angaûovanosti nebo prost k experimentov·nÌ s n·pady v pr b hu dn , t˝dn nebo n kdy i let. takÈ zahrnovat v˝stavbu vzorov˝ch a to jak pro experiment·lnÌ tak pro stanovenÌ pro ostatnÌ. A ve sdruûujÌ öirokou ök·lu aktÈr rozvoje, aby experimentovali s nov˝mi formami rozvoje / spr·vy s vyuûitÌm r zn˝ch n·stroj , debat, instalacÌ,zapojenÌ soci·lnÌch mÈdiÌ apod (Bulkeley et al 2019).
Pokud jde o experimentov·nÌ na zajÌmav˝m byl projekt Grand Voizins, kter˝ zahrnuje obsazenÌ b˝valÈ nemocnice v a je povaûov·n za jeden z obsazenÌ v celÈ 125
Rámeček 13 - Lisabonsk˝ program BIP/ZIP (Portugalsko)
Program BIP/ZIP podporuje malÈ, projekty v chud˝ch lisabonsk˝ch kterÈ experimentov·nÌ zdola nahoru v spr·vy, návrhových a kulturnÌch iniciativ (http://bipzip.cm-lisboa.pt/). Program lisabonsk· radnice.
Od roku 2011 se program na mal˝ch mÌstnÌch intervencÌ, kterÈ podporujÌ blaho celÈ komunity. Tyto programy se na prioritnÌ zÛny jejich cÌlem je definovanÈ soci·lnÌ a problÈmy (4.30) a sahajÌ od fyzick˝ch novÈ vyuûitÌ prostoru aû po programy, jejichû cÌlem je oûivit mÌstnÌ a zapojit je do v jejich okolÌ.
6.27 - programu BIP/ZIP v citliv˝ch oblastech (zdroj: Nelson D'Aires)
Program je flexibilnÌ, pokud jde o partnerstvÌ a tÈmata, a jeho hlavnÌmi cÌli jsou podpora dovednostÌ a podnik·nÌ, rehabilitace a zlepöenÌ ûivota ve Jeho filozofie je zaloûena na mÌstnÌch partnerstvÌ s farnostÌ a mÌstnÌmi sdruûenÌmi, komunitami a nevládními organizacemi, coû k posÌlenÌ soci·lnÌ a ˙zemnÌ soudrûnosti ve
BIP/ZIP m· siln˝ participativnÌ participativnÌho je vyhlaöov·na maxim·lnÌ v˝öe podpory na jeden projekt je 50 000 EUR a vöechny projekty hodnotÌ nez·visl· porota. Projekty jsou malÈ a rychle realizovatelnÈ, na kaûd˝ projekt je vyhrazena doba jednoho roku, aby obyvatelÈ hmatatelnÈ v˝sledky, aniû by do sloûitÈ byrokracie nebo rozhodov·nÌ.
6.3 Form·lnÌ n·stroje pro poskytov·nÌ kvality
V r·mci typologie urban designu governance "form·lnÌ n·stroje pro kvality" tyto rozhodovacÌ procesy a pom·hajÌ zajistit, aby byla kvalita návrhu konkrÈtnÌch z·sazÌch do vy neexistuje pevnÈ a pevnÈ mezi form·lnÌmi a neform·lnÌmi n·stroji urban design governance, form·lnÌ n·stroje obvykle zahrnujÌ mezi rozvojovÈ/˙zemnÌ pl·ny, standardy pro navrhov·nÌ, st·tnÌ dotace a investice, stavebnÌ povolenÌ, souhlasy s v˝stavbou, developerské poplatky atd. (Carmona, et al., 2023). Carmona (2017) form·lnÌ n·stroje do
PoradenskÈ n·stroje zahrnujÌ öirokou ök·lu kterÈ stanovujÌ provoznÌ parametry n·vrhu, jimiû se vývoj n·vrhu z nich jsou obecnÈ a t˝kajÌ se velk˝ch ˙zemÌ, jako jsou celÈ obce, jinÈ jsou na konkrÈtnÌ ˙zemÌ nebo lokalitu a se v·ûou ke konkrÈtnÌm nebo z nich jsou vysoce normativnÌ, jako jsou standardy pro navrhov·nÌ, normy nebo pYedpisy zatÌmco jinÈ jsou zaloûeny na rozsahu, a protopodlÈhajÌ zna nÈ mÌ e interpretace,zejmÈna politika navrhov·nÌ nebo flexibilnÌ n·vrhovÈ/rozvojovÈ r·mce. Carmona (2017, s. 7) nicmÈn ûe pokyny pro navrhov·nÌ nezahrnujÌ pevnÈ z·vaznÈ poûadavky na navrhov·nÌ, jako jsou poûadavky v ˙zemnÌm pl·nov·nÌ, protoûe by to znamenalo vlastnost vynutitelnosti, kterou pokynynemajÌ.
Pokyny b˝vajÌ ve velkÈ vyuûÌv·ny v kontextech pl·novacÌ tradice. Anglie ned·vno N·rodnÌ designem (2020), kter˝ stanovÌ charakteristiky navrûen˝ch mÌst a ukazuje, co dobr˝ návrh znamen· v praxi, a N·rodnÌ modelov˝ kodex designu (2021), kter˝ m· pouûÌv·nÌ navrhování v systÈmu pl·nov·nÌ.
Motivační n·stroje mohou b˝t vÌce podle toho, zda st·t p Ìmo vkl·d· ve ejnÈ zdroje na podporu lepöÌch v˝sledk , nap Ìklad prost ednictvÌm dotacÌ nebo p Ìm˝ch investic do infrastruktury, nebo zda jsou a se na definovanÈho "dobrÈho chov·nÌ" pomocÌ zv˝öen˝ch developerských pr·v. mezi bonusy za rozvoj, zejmÈna povolenÌ k vyööÌ nebo hustöÌ nebo formy kterÈ mohou souviset se zjednoduöenou cestou v reûimu povolov·nÌ, pokud jsou dodrûov·na pravidla. formy pobÌdek se na podporu konkrÈtnÌch jinÈ jsou orientov·ny na proces a jejich cÌlem je rozvojovÈ procesy n·vrhem.Vzhledem k tomu, ûe tyto n·stroje zahrnujÌ finance - uû jejich poskytov·nÌ st·tem, nebo jejichzÌsk·v·nÌ a investov·nÌ do sfÈry -, jsou obvykle regulov·ny, a proto doform·lnÌ str·nky souboru urban design governance
Do tÈto kategorie je moûnÈ akce zahrnujÌcÌ investice na makro˙rovni do poskytov·nÌ a kolektivnÌch poskytov·nÌ (Tiesdell & Adams, 2011, s. 18). Investice st·tu do v˝stavba novÈho mostu nebo novÈ dopravnÌ infrastruktury) m· potenci·l rozvoj, kter˝ zv˝öÌ hodnotu a nemovitostÌ, kterÈ se nach·zejÌ v blÌzkosti investice. jÌt takÈ o kvalitnÌ investice do ve ejn˝ch prostor pro regeneraci oblastÌ. V tÈto souvislosti mÌt z hlediska poskytov·nÌinvestic katalyzujÌcÌ na propojenÈ nebo deprimovanÈ oblasti. To zahrnovat i mechanismy pouûÌvanÈ rozvoji (Carmona, et al., 2023).
Politika
KontrolnÌ n·stroje jsou zaloûeny na pevn˝ch pr·vnÌch r·mcÌch s nezpochybniteln˝m spr·vnÌm rozhodov·nÌm nebo na volnÈm v˝kladu politiky. ZahrnujÌ jak regulaci souvisejÌcÌ s rozvojem a v˝stavbou, tak rozhodov·nÌ p ed a po v˝stavb (v etn rozhodov·nÌ souvisejÌcÌho s vym·h·nÌm).
Lze je rozliöovat podle toho, komu plyne z rozhodnutÌ, zda od developera st·tu dostane jako developera na infrastrukturu), nebo ûadateli st·tem (ûadateln co dostane, typicky souhlas s v˝stavbou nebo z·ruku, ûe pr·ce dos·hly standardu).
V minulÈho stoletÌ se n·vrh a vy jako modernÌho ûivota, st·le vÌce reguluje (Ben-Joseph & Szold, 2005). Jak poznamen·vajÌ Imrie & Street (Imrie a Street 2011b, s. 4): "neexistuje û·dn· navrhov·nÌ a rozvoje vy kter· by nebyla mnoûstvÌm norem a t˝kajÌcÌch se formy a vlastnostÌbudov"126. V tomto smyslu m· sektor se (Carmona, 2011, s. 58) siln˝ vliv na navrhov·nÌ vy a jeho sloûek, od budov aû po urbanistickou formu. Ty mohou sahat od obecn˝ch kontrol rozvoje systÈmypl·nov·nÌ,pam·tkov· ochrana ûivotnÌho aû po specifickÈ kontroly n·vrhu z·stavby z·sadynavrhov·nÌ, stavebnÌ (Tiesdell & Adams, 2011).
Pokud vöak form·lnÌ n·stroje urban design governance fungujÌ prevenci nejhoröÌch forem rozvoje, jsou stimulaci nejlepöÌch (Ben-Joseph, 2005). ProblÈm v tom, ûe druhy kterÈ se pouûÌvajÌ k n·vrhu rozvoje, majÌ omezen˝ rozsah a technick˝ charakter. nevych·zejÌ z û·dnÈ vize zaloûenÈ na kter· byla navrûena pro konkrÈtnÌ lokalitu nebo projekt. V toho kvalita návrhu v holistickÈm smyslu a jejÌho vymezenÌ nemusÌ b˝t zcela formulov·ny (Carmona, et al., 2023).
pr·vnÌ stavebnÌ a pl·novacÌ r·mec je nezbytn˝ pro strukturov·nÌ a spr·vu fyzickÈho jako z·kladu pro ochranu z·jmu a kulturnÌho (Komise a Gener·lnÌ pro sport a kulturu, 2021). pr·vnÌ a poskytujÌ obecnÈ pokyny a minim·lnÌ standardy pro projektanty a aktÈry rozvoje, aby bylo ûe v˝voj minim·lnÌ poûadavky na kvalitu, musÌ b˝t dostate
n flexibilnÌ aby li inovace a li k rozvoji udrûiteln˝ch a kvalitnÌch mÌst (Ben-Joseph, 2005).
politikarchitektury jsou strategickÈ dokumenty s celost·tnÌ nebo region·lnÌ kterÈ stanovujÌ vysokÈ poûadavky na vy a nejsou z·vaznÈ. V r·mci pYehledu urban design governance je jejich soubor v neform·lnÌ a se na zvyöov·nÌ kapacit, kompetencÌ a znalostÌ rozvoje, podporu kultury kvalitnÌho navrhování a posilov·nÌ a öirokÈ o a urbanismu n·stroji se zab˝valy kapitoly.
Ned·vnÈ z·kony o (Katal·nsko, Litva, Kamp·nie a jsou novinkou od poslednÌ studie, protoûe doned·vna byl tento typ p Ìstupu omezen pouze na Francii a ävÈdsko, jejichž specifickÈ charakteristiky byly pops·ny v kapitole 5. Vöem je ûe kvalitu architekturyprohlaöujÌ za z·jmu a za z·sadnÌ prvek udrûitelnÈho rozvoje neposkytujÌ novÈ r·mce stavebnÌ z·kon).MÌsto toho aspirace na vy a a dlouhodobou hodnotu -z hlediska ekonomickÈho, kulturnÌho, soci·lnÌho a zdravotnÌho - navrhov·nÌ kvaalitního prostYedí form·lnÌ politiky o kvality návrhu ve legislativy silnÈ politickÈ prohl·öenÌa zvyöuje sektoru jako vzoru a poskytovatele sluûeb obecnÈho z·jmu.
NovÈ z·kony o definujÌ soubor z·sad kvality na vysokÈ ˙rovni, kterÈ by b˝t pYi zad·v·nÌ zak·zek, v nichû se jako jedinÈ kritÈrium pro zad·nÌ zak·zky pouûÌv· nejniûöÌ cena. Kultura nÌzkÈ kvality zad·v·nÌ zak·zek je totiûjednou z oblastÌ, kterou politiky architektury kaûd˝ kontext m· vlastnÌ systÈm lze z·sady kvality zavÈst do zak·zek, aniû by se omezila schopnost navrhov·nÌinovacÌ. To lze zajistit i v pr·vnÌch jako je nov˝ francouzsk˝ z·kon o klimatua odolnosti (viz 14).
NovÈ z·kony o majÌ takÈ za cÌl pouûÌv·nÌ architektonických jako n·stroje pro dosaûenÌ vysokÈ kvality mÌst a definovat pravidla a postupy, kterÈ majÌ zadavatelÈ dodrûovat(viz 6.2.1). Vzhledem k tomu, ûe st·t je jednÌm z hlavnÌch stavebnÌho a jednÌm z nemovitostÌ, metody a kritÈria pouûÌvanÈ org·ny obvykle jakovzor soukrom˝ sektor. St·t jako takov˝, uû vl·da nebo mÌstnÌ org·ny, by jÌt p Ìkladem tÌm, ûebude jako vlastnÌk, developer a uûivatel ve ejn˝ch budov prosazovat spr·vnou praxi. NicmÈn sv˝jimkou Francie a Litvy nenÌ vyuûÌv·nÌ architektonick˝ch pro budovy v nov˝chz·konech povinnÈ.
Na z·kona o z roku 1977 francouzsk· n·rodnÌ legislativa od 80. let 20. stoletÌ architektonickou u budov nad stanovenou hodnotu zak·zky (v roce 2020 144 000 eurpro st·tnÌ zak·zky a 221,00 eur pro mÌstnÌ org·ny - Biau et al. 2020). Nov˝ litevsk˝ z·kon o (2017) ukl·d· spr·vy povinnost architektonickÈ na stavby, kterÈ jsou z hlediska st·tnÌho a z·jmu nebo z hlediska jejich architektonickÈho urbanistickÈho dopadu. Za tÌmto musÌ b˝t kaûd˝m mÌstnÌm org·nem definov·n seznam toho, co je povaûov·no za z·jem, nebo jin˝mi slovy, kaûd˝ mÌstnÌ org·n musÌ konkrÈtnÌ dÌla a stavby kde se musÌ použít architektonická
Mezi novinky, jak je uvedeno v kapitole 4, takÈ nov˝ch poradnÌch sbor /radprokvalitu architektury, koordinaci politiky, a n·vrhy st·tnÌm a obecnÌminstitucÌm,jakoû i hodnocenÌ kvality Dva z nich, Kamp·nie a z·kon, novÈ specializovanÈ kulturnÌ organizace na podporu architektury a stavebnÌ kultury na zvyöov·nÌ a znalostÌ o navrhov·nÌ a procesech vy
126. V roce 2000 bylo mnoûstvÌ prostorov˝ch takovÈ, ûe navrhovali, ûe projektanti jiû nemusÌ nic navrhovat, protoûe to za pravidla, a normy t˝kajÌcÌ se formy a v˝konu budov a vy (Imrie & Street, 2011, s. 4).
Rámeček 14 - Z·kon o klimatu a odolnosti (Francie)
HlavnÌm cÌlem francouzskÈho z·kona o klimatu a odolnosti z 22. srpna 2021 je urychlit ekologickou transformaci francouzskÈ Obsahuje t˝kajÌcÌch se ûivotnÌho
T˝kajÌ se bydlenÌ a boje proti znehodnocov·nÌ postupnou eliminací nejhoröÌch budov, zavedenÌm podpory na pr·ce a snÌûenÌm mÌry betonovÈ z·stavby do roku 2030 na polovinu127 .
6.28 - Banner z prezentace francouzskÈho návrhu zákona o klimatu a odolnosti vRad 2021 (zdroj:tiskov· sada, David Grandmougin)
v textu do roku 2026 pouûÌv·nÌ ceny jako jedinÈho kritÈria pro kupujÌcÌho zad·v·nÌ zak·zky. Pro ekonomicky nabÌdky budou muset zadavatelÈ nap Ìöt vych·zet z ceny:
ï na jedinÈho kritÈria stanovenÈho podle celkovÈho kter˝ b˝t zaloûen na n·kladech ûivotnÌho cyklu a kter˝ environment·lnÌ charakteristiky nabÌdky; ï nebo na kritÈriÌ, ceny nebo nebo jednoho z nich s k environment·lnÌm charakteristik·m nabÌdky, kterÈ mohou zahrnovat i kvalitativnÌ nebo soci·lnÌ aspekty.
Cena sluûby proto jiû nem ûe b˝t jedin˝m kritÈriem pro zad·v·nÌ zak·zek. Bez ohledu na povahu zak·zky, architektonick˝ch sluûeb, bude muset b˝t rozhodnutÌ o zad·nÌ zak·zky zaloûeno na souboru ekonomick˝ch, technick˝ch a environment·lnÌch kritÈriÌ. Toto inovativnÌ legislativnÌ opat enÌ umoûnÌ ve ejn˝m zadavatel m, kte Ì si to budou p ·t, up ednostnit kritÈria kvality cenou. Tento z·kon stanovÌ environment·lnÌ ke snÌûenÌ uhlÌkovÈ stopy ve stavebnictvÌ, mj:
ï povinnost instalovat fotovoltaickÈ panely nebo zelenÈ nebo v töÌ rekonstrukci vöech obchodnÌch, pr myslov˝ch nebo emesln˝ch budov o rozloze v töÌ neû 500 m2;
ï z·kaz pronajÌm·nÌ energeticky chud˝ch byt ( energetickÈ F a G) do roku 2028 (od roku 2025 pro ötÌtky G) a n·sledn do roku 2034 pro byty s energetick˝m ötÌtkem E; ï z·kaz pronajÌmatel m zvyöovat od roku 2023 n·jemnÈ v bytech, kterÈ jsou povaûov·ny za energetickÈ slumy, tj. v bytech t Ìdy F a G.
127. Francouzsk˝ z·kon o klimatu a odolnosti: https://www.ecologie.gouv.fr/loi-climat-resilience.
7 DOPAD POLITIK ARCHITEKTURY
Tato kapitola se zab˝v· dopadem evropsk˝ch a vnitrost·tnÌch politik architektury. V prvnÌ bude analyzov·n vliv politik EU na rozvoj politik architektury a jejich konkrÈtnÌ k probÌhajÌcÌm evropeizace. Druh· se bude zab˝vat dopady politik architektury na procesy urban design governance a se bude zab˝vat hlavnÌmiomezenÌmi politik architektury, odhalÌ linie a dlouhodob˝ dopad jejich
Nejprve ˙vodnÌ pozn·mka: aû doposud neexistoval û·dn˝ systematick˝ pokus o hodnocenÌ dopadu politik architektury v evropskÈm - s v˝jimkou evropsk˝ch mezi i tento. spr·vnÌch vypracovalo hodnotÌcÌ zpr·vy o pokroku politiky Chorvatsko, republika, Portugalsko, Nizozemsko, Irsko, ävÈdsko), tyto zpr·vy se na n·rodnÌ a öiröÌ evropskÈ Vzhledem ke sloûitosti tohoto ˙kolu a takÈ k velkÈ rozmanitosti spr·vnÌch a v by proto tato kapitola b˝t povaûov·na za prvnÌ pokus o nahlÈdnutÌ politikami a postupy s cÌlem zÌskat poznatky o dopadu politik architektury na procesy urban design governance
7.1 Dopad politik EU v oblasti architektury
JednÌm z hlavnÌch bylo posoudit dopad usnesenÌ Rady EU (2001) a Rady o (2008) na rozvoj politik architektury jednotliv˝ch V kon·nÌ jiû bylo dosaûeno pokroku, pokud jde o politik architektury na celÈm kontinentu. V tÈto souvislosti doöel (2012:86) k ûe politiky EUv oblasti architektury "majÌ pozitivnÌ dopad na povzbuzení aby podporovaly architektonickou kvalitu jako podmÌnku zlepöenÌ kvality ûivotaevropsk˝ch D·le bylo konstatov·no (tamtÈû), ûe politiky EU jsou prolegitimizaci jiû politik architektury a pro stimulaci kterÈ se v
Od roku 2012 doölo k v mezin·rodnÌ politice (viz oddÌl 2) - k nov˝ch celoevropsk˝ch politik, DavoskÈ deklarace (2018) a politiky EU v oblasti architektury (2021), " Rady o vysoce kvalitnÌ a vy jako prvcÌch iniciativy New European Bauhaus". jako evropskÈ politiky nejsou pro st·ty z·vaznÈ a v r·mci evropsk˝ch tvorby politik jsou povaûov·ny za politiky". politik EK svÈ ˙silÌ o podporu kvality architektury, a to jak Ceny EU za architekturu, tak realizacÌ mezin·rodnÌch o n·vrh vlastnÌch budov a infrastruktury (viz 7.2).
V panuje celoevropsk· shoda na tom, ûe kvalita návrhu ke dobru a ûe kvalita prostoru a vy k soci·lnÌmu ké prosperit a udrûitelnost ûivotnÌho (Ibelings, 2015). V tÈto souvislosti EK pod z·ötitou pracovnÌ skupiny OMK pro kvalitnÌ architekturu a vy zah·jila iniciativu NEB, transdisciplin·rnÌ projekt, jehoû cÌlem je inspirovat hnutÌ k usnadnní a Ìzení transformace evropskÈ spole nosti a propojit ve ejnÈ a soukromÈ subjekty na decentralizovanÈho
rozsah dopadu tÈto rozs·hlÈ evropskÈ iniciativy na mÌstnÌ ˙rovni se teprve uk·ûe, pohledu na pokrok v politiky architektury v je ûe za poslednÌch30 let doölo k pozoruhodnÈmu zemÌ, kterÈ form·lnÌ politiku v oblasti architektury. Tento se od 90. let 20. stoletÌ zvyöuje a se, ûe v n·sledujÌcÌch letechbude d·le coû potvrzuje tendenci pozorovanou v studii avede k rozvoji öirokÈ ök·ly a iniciativ podporujÌcÌch kvalitu navrhování na celÈm kontinentu(oddÌl 6).
usnesenÌ Rady EU (2001) form·lnÌ politiku architektury pouze 8 evropsk˝ch spr·vnÌch . Po usnesenÌ Rady (2001) a do p ijetÌ z·v r o architektu e (2008) ofici·lnÌ politiku dalöÌch 10 spr·vnÌch se zdvojn·sobil. Po Rady (2008) aû do poslednÌch Rady (2021) dalších 15 spr·vnÌch ofici·lnÌ dokument politiky architektury. Od tÈ doby se ke takÈ a Srbsko, takûe celkov˝ spr·vnÌch s ofici·lnÌ politikou architektury nan·rodnÌ/region·lnÌ ˙rovni dos·hl 35.
UsnesenÌ Rady EU 2001
Z·v ry Rady EU
Davos Baukultur Prohl·öenÌ 2018
Z·v ry Rady EU 2021
Nizozemsko,Estonsko, Irsko,HlavnÌ Brusel (BE),äpan l Norsko, Finsko,Lucembursko,Satakunta (FI), Helsinki-Srbsko ävÈdsko, Anglie (UK), Flandry (BE), Skotsko (UK) Litva, Jihoz·pad (FI), SevernÌ Irsko (UK), Wales (UK), D·nsko, H‰me (FI), Island Uusimaa (FI), Lotyösko, Chorvatsko, o, Portugalsko, Rakousko,Valonsko (BE) Katal·nsko(ES), Slovinsko, Kamp·nie (IT),äv˝carsko, Korutany (AT)
7.1 - správních orgáno s politikou architektury; nÌûe jsou uvedeny správní orgány, které politiku architektury po zavedení politik EU (2001, 2008 a 2021) (zdroj: Jo„o Bento).
jako jinÈ politiky, i evropskÈ politiky architektury k probÌhajÌcÌmu procesu evropeizace architektury a Baukultur jako politiky a jej To je patrnÈ z politik architektury na ˙rovnÌch st·tnÌ spr·vy. n·rodnÌ jsou tytopolitiky i na ˙rovni region·lnÌ - ve finsk˝ch regionech, Katal·nsku Kamp·nii (It·lie), Korutanech (AT) a, i kdyû se sektorov˝m v belgick˝ch regionechza ˙silÌ vl·dnÌch a v Valonsko-bruselskÈ federace i specializovanÈho K tomuse nizozemsk˝ch provinciÌ a spolkov˝ch zemÌ, kterÈ realizujÌ iniciativy v oblasti Baukultur; a na mÌstnÌ ˙rovni, i kdyû pouze v Evropy, lze pozorovat vysok˝ kter· komun·lnÌ politiky architektury (viz 5.3).
Francie
7.2 - projekt mezin·rodnÌ o n·vrh are·lu v˝zkumnÈho EK, kter˝ m· b˝t prvnÌ budovou EK zaloûenou od na r·mci NEB, v Seville, 2022, navrûen˝ architekty BIG (zdroj renderu: Play-Time).
V tÈto souvislosti byly evropskÈ politiky faktorem v˝voj politik, coû vedlo k a kvality návrhu do r·mce dom·cÌho diskurzu, politick˝ch struktur a politik (Radaelli 2003, s. 30). em o tomto vlivu byl v˝slovn˝ odkaz na politiky EU v politik·ch z·kon oKatal·nsku (2017) uv·dÌ, ûe "jeho cÌle majÌ z·kladnÌ z·klad v postoji v usnesenÌ RadyEU (2001)". Nov˝ z·kon (2022) o architektury odkazuje na Davoskou deklaraci, politiky EU a pracovnÌ skupinu EK pro architekturu (2019- 2021). V tomto r·mci jsouceloevropskÈ politiky v oblasti architektury politiky Rady EU a Davosk· deklarace) meznÌky, kterÈ posilujÌ v˝znam politiky v oblasti architektury pro st·ty,galvanizujÌ a podporujÌrozvoj jejich jednotliv˝ch n·rodnÌch politik.
V celÈ je kvalita st·le vÌce coû vede k rozvoji öirokÈ ök·ly a iniciativ podporujÌcÌch kulturu navrhov·nÌ a zvyöujÌcÌch kvalitu navrhov·nÌ ve i soukromÈm sektoru. a rozsah konkrÈtnÌch iniciativ je pozoruhodn˝, jak je pops·no v kapitole. nenÌ moûnÈ a zhodnotit dopad politik EU na rozvoj konkrÈtnÌch iniciativ, poskytujÌ evropskÈ politiky politick˝ z·klad i pobÌdky pro takov˝ v˝voj v st·tech.
Vöechny tyto iniciativy usilujÌ o dosaûenÌ evropskÈ politiky architektury, zejmÈna o zlepöenÌ znalostÌ a propagaci architektury / urbanismu mezi öirokou a takÈ o podporu informacÌ a zkuöenostÌ v oblasti architektury. V spr·vnÌch org·nech se rozvÌjejÌ vynikajÌcÌ iniciativy na podporu kultury navrhov·nÌ, jako jsou n·rodnÌ dny architektury a podobnÈ festivaly a akce - vöechny by mohly b˝t vÌce v st·tech.
V celÈ existujÌ takÈ vynikajÌcÌ programy na cÌle evropsk˝ch politik, jejichû cÌlem je kapacitu a dovednosti jako jsou sluûby pro zadavatele ze stranykomisÌ pro navrhování a/nebo st·tnÌch architektonických ). Za zmÌnku stojÌ takÈspecifickÈ financov·nÌ organizacÌ podporujÌcÌch iniciativy na aktÈry rozvoje aöirokou lokální agentury a kulturnÌ centra). Pro ty spr·vnÌ org·ny, kterÈ jsou v f·zÌch a iniciativ na podporu sv˝ch politik architektury, bymohly b˝t vöechny tyto inovativnÌ n·stroje a iniciativy, kterÈ jsou jiû realizov·ny jinde, cenn˝m zdrojeminformacÌ na mÌstnÌ ˙rovni.
CÌlem evropsk˝ch politik v oblasti architektury je zv˝öit sektoru a uzn·nÌ architektury v politik·ch ES a zejmÈna politickÈho z·vazku podporovat dobrou architektonickou kvalitu a kvalitu prostYedí. Vzhledem k tomu a pohledu na pokrokpolitik a iniciativ v oblasti architektury je moûnÈ konstatovat, ûe politiky a iniciativy EU v oblastiarchitektury majÌ pozitivnÌ dopad na to, aby se kvalitnÌ architektura a vy staly cÌlem politik a katalyzovaly praxe na evropskÈ, n·rodnÌ, region·lnÌ a mÌstnÌ ˙rovni.
Je si ûe ve chybÌ na podporu politik kterÈ by vöak mohly b˝t zvl·ötnÌm financov·nÌm EU na podporu kvalitnÌ architektury a vy - r·mce iniciativy NEB. TÌmto by metody koordinace navrûenÈ EK mohlo b˝t stanovenÌ agendy politiky EU v oblasti architektury do politik n·rodnÌch/region·lnÌch vl·d - pokud by bylo financov·no a posÌleno specifick˝m financov·nÌm, coû by jejÌ realizaci st·ty k a a komunit·m.
7.3 - První festival "Nov˝ evropsk˝ Bauhaus" se konal v 2022 v Bruselu (zdroj: Politecnico di Milano)
Politika architektury
7.2Vliv n·rodnÌ/region·lnÌ politiky architektury
kapitoly nabÌzejÌ pestrou paletu politik architektury a v , zhlediska implementace a existujÌ mezi jednotliv˝mi zem mi /regiony rozdÌly.To vypl˝v· z podpory a dostupn˝ch person·lnÌch, v jednotliv˝ch kontextech, coû vede k realizace mezi jednotliv˝mispr·vnÌmi org·ny. Tato omezenÌ budou mÌt dopad na v˝sledky na a na politiky dosahov·nÌ jejÌch
Proces implementace lze definovat jako "proces organizace na a vlastnÌ implementaci a zakotvenÌ tÈto (Rooimans, Theye& Koop, 2003). Z tohoto pohledu je na implementaci nahlÌûet jako na postupn˝ proces,kter˝nenÌ hodnocen pouze podle viditeln˝ch ale takÈ podle probÌhajÌcÌho procesu (soci·lnÌ/kulturnÌ) , kter˝ je vzÌt v ˙vahu vyvozenÌm jak˝chkoli o politik.
HodnocenÌ dopadu politik navÌc problÈmu, kter˝ majÌ politiky tj. kvality prostYedí, kterou lze vzhledem k jejÌ komplexnÌ povaze povaûovat za za
arovaný problÈm. Proto jsou v˝stupy politiky, existujÌcÌch a iniciativ a po politice, a je moûnÈ je zatÌmco jinÈ, mÌra myölenÌ rozvoje, jsou a sledovatelnÈ. ˙plnÈ vyhodnocenÌ dopadu politik by vyûadovalo hloubkovou anal˝zu toho, jak politiky sloûit˝ systÈm pravidel, norem a a jak˝m rozhodnutÌ rozvoje v procesech navrhov·nÌ vy nebyl by tento v˝zkum ˙pln˝ bez diskuse o vlivu politik architektury na procesy urban design governance
Jak bylo uvedeno v ˙vodu, urban design governance lze definovat jako praxi "st·tnÌch do a navrhov·nÌ a spr·vy vy s cÌlem procesy i v˝sledky v definovanÈm z·jmu" (Carmona, 2021). V tomto kontextu funguje urban design governance a kterÈ rozhodov·nÌ rozvoje uû soukrom˝ch nebo komunitnÌch) tak, aby jejich rozhodnutÌ zÌskala jasn˝ kvality ve vztahu k prostYedí Budou se pohybovat form·lnÌmi (tvrd˝mi) a neform·lnÌmi pravomocemi st·tu - jin˝mi slovy kterÈ jsou z·vaznÈ a sankcionovanÈ; a ty, kterÈ jsou nedonucovacÌ, a nepovinnÈ (ibidem). povahu a obsah politik nelze od ˙stavnÌho, spr·vnÌho a politickÈho r·mce, v byla politika
Politiky architektury jsou jednÌm z mnoha st·tnÌch do design governance a by b˝t vnÌm·ny a posuzov·ny v öiröÌm kontextu, a to v r·mci öiröÌho systÈmu urban design governance v kaûdÈ jurisdikci - uû jde o zemi, region nebo (Carmona, Bento a kol., 2023). Zkoum·nÌ dopadu politik architektury na pozadÌ tohoto öiröÌho pohledu na st·tnÌz·sahy a kontinu·lnÌakce zahrnuje nejen aktÈry, ale takÈ öirokou ök·lu stran, kterÈ se podÌlejÌ naprocesech rozvoje
V tÈto souvislosti je moûnÈ pohledu na politiky architektury v identifikovat dopadu, z nichû jsou neû jinÈ a kterÈ budou nÌûe na z a v˝zkumu128
128. Vzhledem ke komplexnosti tÈmatu je tato takÈ zaloûena na doktorandskÈm v˝zkumu (Bento, 2017), kter˝ se na roli n·rodnÌch politik architektury studiÌ (Nizozemsko, Skotsko a Irsko), aby poskytl empirick· data rozhovory), kter· by nebylo moûnÈ shrom·ûdit pouze pomocÌ celoevropskÈho (dotaznÌku).
7.4 - Mezin·rodnÌ konference o politice architektury, kterou Chorvatsk˝ institut pro ˙zemnÌ rozvoj Ministerstva ˙zemnÌho pl·nov·nÌ, v˝stavby a st·tnÌho majetku, na nÌû byl n·vrh novÈ chorvatskÈ politiky architektury, prosinec 2023 (zdroj: Jo„o Bento)
StanovenÌ agendy a politick˝ch priorit
JednÌm z pozitivnÌch politik architektury je jejich schopnost cÌle kvality navrhování do politickÈ agendy na n·rodnÌ/region·lnÌ ˙rovni. K tomu doch·zÌ na p Ìpravn˝ch sch zk·cha ve ejn˝ch slyöenÌch, kterÈ vedou k politick˝m rozhodnutÌm, ale takÈ na setk·nÌch a akcÌchpo celou dobu trv·nÌ politiky. Po schv·lenÌ politiky architektury se stanovÌ priority politiky pro st·tu, ˙tvary budou koordinacÌ realizace programu na cÌle kvality n·vrhu, vyuûitÌ pro jeho efektivnÌ realizaci. Vöechny hmatatelnÈ v˝stupy politiky, setk·nÌ a iniciativ vypracovan˝ch institucion·lnÌmi aktÈry, k stran a stanovÌ vysokÈ aspirace pro vy jako strategick˝ z·jem. n·sledn˝ch revizÌch se dÌky formulaci politiky a rozhodovacÌmu procesu dostane kvalita architektury takÈ do politickÈ agendy, coû dialog a kompromis s hlavnÌmi stranami kvality.
Politick· odpovědnost
form·lnÌ politiky v tÈto oblasti vede k vymezenÌ za politiku architektury a vy v r·mci celÈ spr·vy. tÈto politiky nebyla kvalita architektury obvykle povaûov·na za cÌl politiky jako takovÈ, coû vedlo k rozpt˝lenÌ mezi s kterÈ spadajÌ dor zn˝ch "systÈm " urban design governance (viz Carmona et al., 2023). Jak poznamenala övÈdsk· (2022) o svÈ politiky: "Jasn· struktura kdy N·rodnÌ rada pro bydlenÌ,v˝stavbu a pl·nov·nÌ (Boverket) je vedenÌm a koordinacÌ pr·ce pro navrûenÈ obytnÈ v zemi." To znamen·, ûe ve vl·dy koordinacÌ a realizacÌpolitiky jeden nebo V jsou pro realizaci politiky takÈ novÈ institucion·lnÌ subjekty, jako jsou komise pro navrhov·nÌ nebo st·tnÌ architekti (viz nÌûe). TÌm, ûe se vl·da zab˝v· architekturou a jako cÌlem politiky, stanovuje vysokÈ n·roky na kvalitu tak, aby byla vöech spr·vy (a dalöÌch
Politika architektury v Evrop
NovÌ institucion·lnÌ aktÈři
Viditeln˝m dopadu politik architektury je vznik nov˝ch institucion·lnÌch majÌ na starosti ochranu architektury a vy V celÈ existuje mnoho od resortu aû po nez·vislou agenturu komisi pro navrhování)nebo nez·vislou instituci, jak koordinovat, monitorovat a vÈst pl·nyv·zanÈ na jejich politiky architektury. Aby bylo moûnÈ od politick˝ch aspiracÌ k akci, jmenovaly t˝m st·tnÌch majÌ za ˙kol podporovat vynikajÌcÌ návrh ve sektoru a podporovat kulturu tvorby prostYedí. T˝my st·tnÌch nebo podobnÈ ˙tvary hrajÌ roli ostatnÌch institucÌ, aby dodrûovaly cÌle v oblasti navrhování azvyöovaly kvalitu sv˝ch St·tnÌ architekti tak roli vedenÌ a koordinace, jejich ˙kolem je sledovat politiky architektury stranami,budovat partnerstvÌ a network
Podle Sawyerse a Forda (2003) je jednÌm z politiky architektury vl·dnÌch takÈ zakl·d·nÌ kulturnÌch organizacÌ v oblasti architektury po celÈ muzea architektury vznikla jiû v prvnÌ 20. stoletÌ129, ministerstva kultury a v˝znamn˝ vliv patron·tu nad subjekty a institucemi - jako jsou muzea architektury, centra, nadace, sdruûenÌ a mnoho dalöÌch podobn˝ch organizacÌ existujÌcÌch na celÈm kontinentu. mezi organizace, kterÈ jsou financov·ny sektorem a kterÈ mohou b˝t do apar·tu spr·vy muzeum nebo centrum) nebo mohou mÌt nez·visl˝ status (viz 4.2).
Navzdory v pr·vnÌch a spr·vnÌch systÈmech dos·hlo spr·vnÌch v˝znamnÈho pokroku tÌm, ûe novÈ specializovanÈ instituce, kterÈ kontinuitu podporujÌ kulturu navrhování a rozvÌjejÌ kulturu vytváYení prostYedí maximalizujÌ dopady na procesy design governace a vdlouhodobÈm horizontu i na kvalitu prostYedí
7.5 - Instalace vitrÌn "Architektura stavÌ mosty" (2020) v centru Tournai (Valonsko), kterou propaguje nov˝ KulturnÌ institut architektury Valonsko-Brusel (ICA), zaloûen˝ Valonsko-bruselskou federacÌ a n kolika partnery v roce 2019 (zdroj: Mara De Sario).
7.6 - o n·vrh vyhl·öenÈ vl·msk˝m vl·dnÌm architektem, Z·kladnÌ ökola svatÈ Uröuly - Projekt FGA Open Call 04 08, v roce 2009, navrûen˝ architekty Tomem Thysem a Adindou Van Geystelen, v Lakenu, Belgie (zdroj: Jan Kempenaers)
LepöÌ veřejné budovy
A koli nejsou k dispozici informace v celoevropskÈm m Ìtku, v n kter˝ch spr·vnÌch org·nech je jednÌm z pozitivnÌch politik architektury zlepöenÌ stavu budov. Nap Ìklad v Nizozemsku podle hodnotÌcÌ zpr·vy o prvnÌch dvaceti letech nizozemskÈ politiky architektury doölo k pozitivnÌmu celkovÈ kvality budov a stavebnÌch pracÌ. ⁄lohanizozemskÈho vl·dnÌhoarchitektaa jeho t˝mu byla snaha o zv˝öenÌjejich tohoarchitektonick·kulturnÌinfrastrukturazaveden·toutopolitikou zlepöila"podmÌnkypro adiskusiorealizaciprostorovÈkvality";dodal,ûeumoûnila z·jem se zv˝öenoupodporou mÌn nÌ a rozhodovacÌho procesu" (tamtÈû). Stejn˝ pozitivnÌ pohled nav˝sledky prvnÌch 20 letnizozemskÈ politiky architektury sdÌlejÌ i akademici (Cousins,2009;Dings,2009;Figueiredo,2010; Stegmeijeretal.,2012).
Hans Ibelings (2009, s. 17) zase tvrdÌ, ûe politika ve Flandrech (Belgie) je a konkrÈtnÌ v˝sledky. JednÌm z nich jsou vysoce kvalitnÌ ve ejnÈ budovy, kterÈ zÌskaly podporu komise vl·mskÈho vl·dnÌho architekta (FGA). Podle informacÌ na jejÌch internetov˝ch str·nk·ch zah·jila FGA od svÈho zaloûenÌ 46 v˝zev, z nichû poslednÌ v 2023, a kterÈ celkem zahrnujÌ vÌce neû 731 Z tohoto bylo nebo je realizov·no vÌce neû 300 200 bylo zruöeno a zb˝vajÌcÌ jsoust·le ve f·zi , a to od mal˝ch ökol velkÈ aû po urbanistickÈ r·mce.
129. JednÌm z prvnÌch muzeÌ v , kterÈ se a vystavov·nÌ sbÌrek architektury a designu, bylo v roce 1954 Muzeum finskÈ architektury. VÌce informacÌ: http://www.mfa.fi/
Politika
Podle Liefoogheho (rozhovor, 2020) ˙kol podpory FGA takÈ pozitivnÌ dopad na jak˝m zadavatelÈ realizujÌ zak·zky. v˝zva totiû takÈ aktivitu na budov·nÌ kapacit pro vöechny pro ty, zastupujÌ zadavatele. JednotlivÈ f·ze fungujÌ jako intenzivnÌ pro zadavatele, kterÈ zvyöujÌ jejich dovednosti, kompetence a znalosti. DalöÌm dopadem je obrovsk˝ vliv na vl·mskou stavebnÌ kulturu a o vl·dy za zlepöov·nÌ kvality vy to byl v˝sledek aktivit FGA, jako je cen, rozhovory, a debaty po celÈm Vl·msku.
tyto dopady mohou b˝t v asu rozpt˝lenÈ, politiky architektury takÈ a poskytujÌ legitimitu institucÌm ostatnÌ strany v sektorech a na ˙rovnÌch spr·vy o kvality n·vrhu a dosaûenÌ vyööÌch irsk˝ st·tnÌ architekt (2015: rozhovor) zmÌnil, ûe existence politiky architektury mupomohla na mezivl·dnÌch jedn·nÌch ostatnÌ aby zv˝öily kvalitu n·vrhu sv˝ch Podle irskÈho st·tnÌho architekta mu politika architektury poskytuje posÌlenou autorituvyûadovat lepöÌ stavby od ostatnÌch kterÈ by jinak necÌtily povinnost rady od mimo svou organizaci.
7.7 - Novou budovu ministerstva financÌ koordinovalo OPW ArchitektonickÈ sluûby, vedenÈ irsk˝m st·tnÌm architektem, v Dublinu, Irsko(2009); Design: Grafton Architects / OPW Architectural Services; (zdroj: DG - Denis Gilber)
ZlepöenÌ koordinace mezi odděleními
DalöÌm pozitivnÌm dopadem n·rodnÌch politik architektury, kter˝ z pr zkumu vypl˝v·, je zlepöenÌ meziresortnÌ/resortnÌ koordinace a komunikace v oblasti kvality designu a politiky vystav nÈho prost edÌ, nebo jin˝mi slovy, podpora organizacÌ "jednat komplexn a pracovat spole n "s ostatnÌmi, aby dos·hli kvalitnÌho prostYedí, a ne aby a jednali podle sv˝ch vlastnÌch profesnÌch (Adams & Tiesdell, 2013). V politiky architektury, jak bylo uvedeno v˝öe, vyvinulon kolik spr·vnÌch org·n mechanismy pr ezovÈ spolupr·ce mezi r zn˝mi st·tnÌ s cÌlem stanovit kvalitu návrho jako cÌl sdÌlet informace, koordinovat odv tvovÈpolitiky atd. Za tÌmto ˙ elem z Ìdilo n kolik zemÌ meziresortnÌ politickou platformu nebo pracovnÌskupinu, kter· pom·h· koordinaci iniciativ a realizaci mezi org·ny za vystavné Tyto platformy se sch·zejÌ a diskutujÌ o pokroku v politice architektury a sledují ak nÌ pl·ny. Ned·vnÈ z·kony o architektu e rovn û z Ìdily podobnÈradys öirokou p sobnostÌ, kterÈ majÌ monitorovat prov·d nÌ politiky architektury a zlepöovatkoordinaci mezir zn˝mi vl·dnÌmi odd lenÌmi a agenturami (viz 4.5).
toho politik architektury konkrÈtnÌ Jak uv·dÌ övÈdsk· (2022):"Politika vypíchla org·ny, kterÈ jsou pro pr·ci s celou oblasti politiky. (...) ProbÌhajÌcÌ spolupr·ce ke zvyöov·nÌ znalostÌa pochopenÌ toho, ûe architektura, forma, design, a kulturnÌ musÌ b˝t a navrhov·nÌ naöeho ûivotnÌho se posilujÌ a obohacujÌ. aktivity s cÌlem zv˝öit znalosti o navrhovanÈm obytnÈm prost edÌ."
NovÈ sítě a partnerstvÌ
Politiky architektury usnadnily rozvoj sÌtÌ a spolupr·ce mezi stranami na ûe st·t dos·hne lepöÌch ostatnÌch a pobÌdek, mÌsto aby vyd·val Vzhledem ke sloûitÈmu systÈmu zapojen˝ch do navrhov·nÌ vy poskytl v˝voj politik ke v oblasti navrhov·nÌ a k mezi stranami s cÌlem dos·hnout lepöÌho prostYedí. spr·vnÌch navÌc nem· zdroje a kapacitu na to,aby sama realizovala pl·ny sv˝ch politik architektury, coû znamen·, ûe musÌ partnerstvÌ a sdÌlet kompetence s dalöÌmi aktÈry - nov˝ch specializovan˝ch kulturnÌch institucÌ D·nskÈ centrum architektury) nebo v˝vojem specifick˝ch skotsk˝ standard pro prostYedí).
Jak jiû bylo spr·vnÌ org·ny platformy pro architektonickou politiku, kterÈ zahrnujÌ a nevl·dnÌ subjekty, jako je rakousk˝ poradnÌ v˝bor Baukultur nebo portugalsk˝ V˝bor pro politiku architektury a krajiny, kterÈ dialog a dohodu mezi stranami a iniciativy a projekty. Podle z jsou setk·nÌ pro a vazeb mezi vl·dnÌmi resorty, kterÈ majÌ v kompetenci ot·zky vy pl·nov·nÌ, pam·tkov· pr·ce a
spr·vnÌ org·ny podporujÌ tematickÈ pro sdÌlenÌ znalostÌ a spolupr·ci.
övÈdsk˝ Boverket od roku 2020 provozuje akademickou kolem Designed Living Environment, kter· zahrnuje dvan·ct övÈdsk˝ch univerzit a vysok˝ch ökol s vazbou na architekturu, ochranu kultury a Dvakr·t takÈ Boverket dialogovÈ setk·nÌ mezi n·rodnÌm architektem, krajsk˝mi architekty v zemi, krajsk˝mi a architekty s cÌlem upozornit na v˝zvy a si zkuöenosti s pracÌ s navrûen˝m obytn˝m
DalöÌm dopadu politik architektury jsou öiröÌ procesy spolupr·ce vedoucÌ k a samotn˝ch politik. Od 90. let 20. stoletÌ doch·zÌ ke posunu od "vl·dy ke kdy politiky jiû nelze dos·hnout bez spolupr·ce öirokÈ a soukrom˝ch (Pierre &Peters, 2000). V tomto kontextu formulaci politik architektury obvykle p edch·zÌ proces avyjedn·v·nÌ mezi aktÈry politiky, a soukrom˝ch zainteresovan˝ch stran obdobÌ konzultacÌ), oûiven˝ kulat˝mi stoly a debatami s cÌlem zlepöit formulaci politiky aintegrovat co nejvÌce
VyööÌ počet nástrojů a iniciativ
JednÌm z hlavnÌch politiky architektury je rozvoj novÈ ök·ly neform·lnÌch urban design governance, kterÈ v zemÌch neexistovaly. Jak jiû bylo spr·vnÌ org·ny specializovan· nebo nez·vislÈ organizace, kterÈ jsou za realizaci iniciativ/akcÌ podporujÌcÌch kvalitu návrhu ve sektoru i mimo sem neform·lnÌ kulturnÌ n·stroje kvality, jako jsou novÈ a iniciativy, n·vody a materi·ly s postupy, novÈ specializovanÈ port·ly, festivaly a akce atd.; jako vyuûÌv·nÌ neform·lnÌch realizace, jako jsou komise pro posuzov·nÌ architektonickÈ podpora institucÌ a n·stroje atd. Ty byly shrnuty v kapitole.
V celÈ takÈ roste architektonick˝ch kulturnÌch organizacÌ, kterÈ realizujÌ cÌlepolitiky architektury a jsou zcela nebo podporov·ny z KulturnÌ instituce na ˙rovnÌch majÌ velmi pozitivnÌ vliv na dynamizaci kultury kvalitnÌho navrhov·nÌ, a tojak pro profesion·ly v oblasti navrhov·nÌ, tak pro öiröÌ publikum mladÈ generace, vyuûÌvajÌ neform·lnÌn·stroje kultury kvality, jako jsou v˝zkum, publikace, aktivity, zvyöov·nÌ akce afestivaly, atd., a ob
asné vyuûÌv·nÌ kvality dod·vek.
7.8 - LocHal Tilburg, objektu na knihovnu a kulturnÌ instituci v nizozemskÈm Tilburgu, projekt Civic Architects (zdroj: Stijn Bollaert)
Vliv neform·lnÌch kvality na vnÌm·nÌ hodnoty kvality návrhu aktÈry rozvoje nenÌ snadnÈ posoudit, protoûe jde o procesy kulturnÌ a je je povaûovat za dlouhodob˝ cÌl. Neform·lnÌ n·stroje jsou nicmÈn d leûitÈ pro budov·nÌ kultury kvality navrhování a posilov·nÌ kapacit z˙ astn n˝chstran a dopl ujÌ form·lnÌ n·stroje kvality, kterÈ mohou stanovit minim·lnÌ standardy pro vystav nÈprost edÌ, ale nemajÌ potenci·l zv˝öit ambice vedoucÌ ke kvalitnÌmu prostYedí Intenzita dopadu se liöÌ vz·vislosti na mnoûstvÌ dostupn˝ch a rozmanitosti iniciativ na v kaûdÈm konkrÈtnÌm Jak je v 5.1.2, bylo schopno ro nÌ rozpo et na pl·ny politick˝ch opat enÌ, coûumoû uje v töÌ vyuûitÌ n·stroj a iniciativ. P id lov·nÌ zdroj vöak bylo v n kter˝ch zemÌch velk˝mproblÈmem, jak bude uvedeno nÌûe.
7.3OmezenÌ politik architektury
Navzdory pokroku dosaûenÈmu v poslednÌch desetiletÌch jsou moûnosti politiky architektury do mÌry omezenÈ, a to kterÈ jsou vlastnÌ systÈmu urban design governance v kaûdÈm dom·cÌm kontextu. politiky architektury usilujÌ o kvalitnÌ pro vöechny, kvalita urbanismu by b˝t povaûov·na za komplexnÌ soci·lnÌproblÈm; protoûe z·visÌ na öirokÈ ök·le se podÌlejÌ na a prostYedí . To znamen·, ûe usílí po kvalitnÌm prostYedí je dlouhodob˝m cÌlem, kter˝ krom p ijetÌ politiky architektury, politiky, trvalÈ vedenÌ, spolupr·ci stran a o návrhu.NatomtopozadÌsetato budezab˝vat omezenÌmia p politik architektury.
Provádění vyûaduje minim·lnÌ úroveň zdrojů
JednÌm z hlavnÌch omezenÌ politik architektury je nedostatek implementace iniciativ a ve více spr·vnÌch org·nech. Po politiky architektury je nutnÈ cÌle a do programu, administrativnÌ a zdroje, vymezit postupy atd (Howlett et al., 2009, s. 160), nebo jinak politiky na (Anderson 2000). evropsk˝ch spr·vnÌch vyvÌjÌ velmi v˝znamnÈ ˙silÌ realizaci takov˝ch nebylo to moûnÈ vdalöÌch spr·vnÌch ech a to z omezenÌ, jako je politick·podpora nebo p id lov·nÌ Politiky architektury mohou mÌt pozitivnÌ dopad pouze tehdy,pokudjsou a financov·ny, jinak pouh˝mi aspiracemi anebudou schopny hr·t roli navrhov·nÌ spr·vy, pokud nebude stabilnÌkoordinace a
Jak bylo uvedeno v programy politiky architektury zahrnujÌ neform·lnÌch kvality, jako jsou anal˝zy, informace, aktivity, architektonické , atd. ZavedenÌpodobn˝ch a iniciativ zahrnuje minim·lnÌ a lidsk˝ch kterÈ budou pro procesy urban design governance pohledu na ned·vnÈ zkuöenosti lze konstatovat,ûe existujÌ relativn levnÈ iniciativy, kterÈ lze realizovat, aniû by p edstavovaly z·t û pro ve ejnÈ v˝daje materi·ly, ökolicÌ nebo programy, nejlepöÌch atd.)
VeřejnÈ zak·zky versus cÌle kvality
sektor je sloûit· a organizace a je obtÌûnÈ mobilizovat a öirokou ök·lu a agentur, aby zv˝öily svÈ standardy n·vrhu proti nejniûöÌ ceny. Tato situace se zhoröuje v dob·ch recese nebo krize, kterÈ se v z·padoevropskÈm kontextu vracejÌ a nichû cÌle kvality návrhu ztr·cejÌ na v˝znamu oproti vyööÌm priorit·m a politick˝m Jak se uv·dÌ ve z konzultace: "Existuje naprost˝ a cynick˝ rozpor mezi politickou rÈtorikou o navrhování a tvorb prostYedí a realitou zak·zek. (Paul Stallan, Stallan-Brand Architects, 2013)
Citace odhaluje paradox mezi politick˝mi prohl·öenÌmi na vysokÈ ˙rovni o kvality navrhování apraxÌ zad·v·nÌ zak·zek a agentur. ministerstva kulturymajÌ kompetence v oblasti prosazov·nÌ kvality architektury, ochray architektonickÈho a podpoYe a kreativity, a to a institucÌ, uvádjí omezenÌ, pokud jde o jejich schopnost politiku ostatnÌch jako je ˙zemnÌ pl·nov·nÌ, pr·ce nebo doprava. Jak uv·dÌ O'Doherty (2005): "byl zaznamen·nomezen˝ vliv mnoha kultury, pokud jde o toho, aby byla kvalitaarchitektury a specifick· povaha architektonick˝ch sluûeb jako kulturnÌ (...) a aby sizadavatelÈ vÌce a byli lÈpe vyökoleni v architektonickÈ, a krajinnÈkultury".
To je zejmÈna v kdy jsou za politiku architektury a Baukultur kulturnÌ odbory. Jejich sfÈra vlivu v oblasti zad·v·nÌ zak·zek ostatnÌch tak b˝t omezen· nebo dokonce û·dn·, zejmÈna pokud nefungujÌ nebo nejsou rozvinuty mechanismy (ibidem). V ˙zemnÌho pl·nov·nÌ platÌ stejnÈ obtÌûe, jejich operacionalizace probÌh· na mÌstnÌ ˙rovni, v r·mci mÌstnÌch org·n
kaûd˝ kontext m· vlastnÌ systÈm existujÌ kritÈria kvality, kter· lze zavÈst do zak·zek, aniû by byla omezena schopnost navrhovat inovace (viz nov˝ katal·nsk˝ a z·kon v oddÌle 5). nov˝ francouzsk˝ z·kon o klimatu a odolnosti 14) zavedl kterÈ m· pouûÌv·nÌ ceny jako jedinÈho kritÈria zadavatele pro zad·nÌ zak·zky. Po obdobÌ, tedy do roku 2026, jiû nebude moûnÈ ve Francii pouûÌt cenu sluûby jako jedinÈ kritÈrium pro zad·nÌ zak·zky.
Meziodvětvové překážky a potřeba lepöÌ koordinace
Jednou z hlavnÌch kter˝m musÌ politiky architektury pokud jde o jejich strategie, je jak ovlivnit st·tnÌ a zlepöit koordinaci öirokÈ ök·ly politik, kterÈ vy S tÌm, jak se rozsah politiky do vyööÌch ˙zemnÌch ˙zemnÌpl·nov·nÌ, infrastruktura a krajinn· architektura), se kterÈ je zapojit, takÈ zv˝öil. Politika architektury navÌc hl·s·, ûe st·t by se prezentovat jako klient, kter˝ db· na kvalitu v kaûdÈm aspektu stavebnÌch zak·zeka rozvoji nemovitostÌ. Ve ejn· spr·va je vöak sloûit· a vÌce˙rov ov· organizace. Aby politika architektury dos·hla sv˝ch musÌ b˝t schopna spoleenství ve ejn˝ch manaûer azadavatel ,kte Ì majÌ svÈ vlastnÌ programy a priority, aby up ednostnili kvalitu n·vrhu, a nikoli nejniûöÌcenu.
Z na dotaznÌk vypl˝v·, ûe jednÌm ze tÈto situace bylo meziresortnÌ platformy a pozice st·tnÌho architekta. Jak jsme meziresortnÌ pracovnÌ skupiny zapojit st·tnÌ subjekty do tvorby politiky, sledovat jejÌ a zlepöit meziresortnÌ koordinaci. Jako se týmy st·tních ujÌmajÌ rolÌ se zv˝öen˝m vlivem a poskytujÌ sluûby v oblasti navrhov·nÌ ostatnÌm a , aby zajistily, ûe kvalita n·vrhu je prioritou a nenÌ povaûov·na za voliteln˝ Dlouhodob˝ cÌl: cyklus v˝roby
Mezi politick˝mi cÌli a stavebnÌ a pl·novacÌ realitou existuje trvalÈ protoûe v trûnÌch podmÌnk·ch je kvalita návrhu povaûov·na za "povrchnÌ" a nenÌ povaûov·na za investici. StavebnÌ real estate a se z·jmy atrûnÌmi hledisky, kter· nemajÌ perspektivu. ProblÈm je sloûit˝, protoûe rozhodnutÌt˝kajÌcÌch se vy rozvoje "vzd·lenÌ od jejich dopadu v terÈnu"(Carmona et al. 2003). Jak je uvedeno ve ze "Jak dos·hnout toho, aby se politikavztahovala k lidem v terÈnu (...) stavitel / developer se politiky nebude t Nedostatek z·konn˝ch pravomocÌ sniûuje jejÌ (Workshop BEFS, 2013)
V˝öe uveden˝ cit·t poukazuje na obtÌûnost politick˝ch pozitivnÌch v procesu rozvoje v kr·tkodobÈm horizontu. Z tohoto bude mÌt nab·d·nÌ k dobrÈho návrhu omezen˝ dopad v v jsou hodnota a n·vratnost hlavnÌmi hnacÌmi silami investic soukromÈho sektoru (Ibidem).
NicmÈn pouze form·lnÌ n·stroje (regulace a kontrola) nesta Ì k tomu, aby ovlivnily proces rozvoje a dos·hly lepöÌho prostYedí. Je takÈ nutnÈ zvyöovat a motivovat v˝robce (investory, developery, projektanty), jako podporovat informovanou a popt·vku (klienty a aby bylo moûnÈ cyklus v˝roby. Toho lze dos·hnout pobÌdkami, jako jsou bonusy za rozvojv˝m nou za vyuûitÌ architektonických sout ûÌ nebo vyööÌ investice do udrûiteln˝ch (viz (Carmona, Gabrieli akol., 2023). Pokud tedy majÌ mÌt politiky architektury pozitivnÌ dopad na procesy developmentu, je ot·zkaefektivity v r·mci trhu a procesu developmentu jednou z klÌ ov˝ch ot·zek, kterÈ musÌ politiky architektury vbudoucnu eöit a lÈpe koncipovat.
7.10 - Malmˆ Live - novÈ kulturnÌ centrum v Malmˆ s vysoce kvalitnÌ budovou a prostorem navrûenÈ ateliÈrem Schmidt Hammer Lassen Architects, Universitetsholmen v Malmˆ, 2015 (zdroj: Adam Mˆrk)
Přeorientování politiky v obdobÌ ˙sporn˝ch opatřenÌ
Doba prosperity 90. let, kter· byla ûivnou pro zrod prvnÌ generace politik architektury, je ekonomickÈho obratu se i soci·lnÌ a politick˝ kontext. Vzhledem k novÈmu politiky architektury velk˝m v˝zv·m. Jeden z o poslednÌ krize bylo v˝raznÈ snÌûenÌ politik architektury, coû vedlo krekalibraci jejich nizozemsk˝ na kulturu byl snÌûen o 25 %, coû vedlo krestrukturalizaci politiky architektury a k novÈmu diskurzu ekonomickÈ y návrhu s na kulturnÌ inovace a internacionalizaci. To znamen·, ûe v dob krize a ˙sporn˝ch opat enÌ musÌ politiky architektury znovu vynalÈzt samy sebe, jinak jim hrozÌ, ûeztratÌsvou pozici politiky. Na dne se dostaly ot·zky jako nedostatek bydlenÌ, zmenöujÌcÌ se aneobsazenost a politiky architektury by vyuûÌt myölenÌ navrhování k tomu, aby navrhlynovÈ jak s menöÌmi prost edky zlepöit soci·lnÌ podmÌnky.
PropojenÌ s mÌstnÌmi org·ny
V spr·vnÌch org·nech je patrn˝ trend nedostatku v mÌstnÌch kterÈ ztr·cejÌ svÈ projektantskÈ schopnosti nebo jsou malÈ na to, aby in-house projektanty. Jak jeuvedeno v ävÈdska (2022): "zejmÈna menöÌm obcÌm chybÌ dovednosti v tÈtooblasti, jako jsou projektanti, architekti, architekti a Obce mimo jinÈ znalostnÌ podporu a k místom pro dialog a zkuöenostÌ". politiky architektury obsahovaly v˝slovnou zmÌnku o tomto jevu, centr·lnÌ st·t nebyl schopen tento trend zvr·tit. politiky zavedly jmenovat v kaûdÈm kraji a krajskÈ architekty, by jako design champions. CÌlem bylo posÌlit procesy navrhov·nÌ na ˙rovni mÌstnÌch aby se lÈpe koordinovaly procesy navrhov·nÌ a pl·nov·nÌ a aby se schopnostinavrhov·nÌ ve vöech f·zÌch pl·novacÌho procesu jako podpory dobrÈ kvality n·vrhu. obcÌvöak nenÌ schopna tyto pozice podporovat z coû znamen·, ûedeficit v oblasti projektov·nÌ je i nad·le aktu·lnÌ v˝zvou ve a mal˝ch obcÌ.
7.11 - Obytn˝ a komer nÌ d m "Living together" v centru n meckÈho Nagoldu, kter˝ navrhli Schwille Architects ve spolupr·ci s Bonasera Architects, 2020 (zdroj: Dirk Wilhelmy)
Z£V RY
Tento v˝zkum se zab˝v· politikami a iniciativami na podporu kvalitnÌ architektury a vy zkoum· vztahy mezi evropsk˝mi a n·rodnÌmi politikami, hlavnÌ institucion·lnÌ aktÈry, politickÈ n·stroje a iniciativy na zv˝öenÌ a podporu kultury kvality navrhování je nakonec takov˝, ûe za poslednÌch let se politiky architektury z nov vznikajÌcÌho trendu vyvinuly v öiroce uzn·vanou ve ejnou politiku, kter·pomalu pronik· do urban design governance v a katalyzuje na evropskÈ, n·rodnÌ, region·lnÌ a mÌstnÌ ˙rovni.
CÌlem tÈto kapitoly je poskytnout celkovÈ o ˙loze, pokroku a dopadu politik architektury v Tato kapitola je v souladu s empirick˝mi ˙daji analyzovan˝mi tÈto zpr·vy. PrvnÌ se zab˝v· politik EU k probÌhajÌcÌ europeizaci politiky architektury. Druh· zkoum· pokrok n·rodnÌch/region·lnÌch politik architektury v a hlavnÌ se zab˝v· hlavnÌmi institucion·lnÌmi aktÈry zapojen˝mi do realizace politiky. se na hodnotu neform·lnÌch urban design governance prosazov·nÌ lepöÌch mÌst. P·t· se zab˝v· dopadem evropsk˝ch politik kontinentem a vlivem n·rodnÌch politik architektury na procesy urban design governance. Nakonec poslednÌ identifikuje poznatkypro dalöÌ v˝zkum.
Evropeizace politiky architektury
V poslednÌch 30 letech se st·le vÌce uzn·v· v˝znam kvality architektury pro soci·lnÌ a kulturnÌ rozvoj, tvorbu bohatstvÌ a blahobyt. Na podporu rozvÌjÌ st·le vÌce evropsk˝ch zemÌ a politiky v oblasti architektury a Baukultur, kterÈ kladou vysokÈ n·roky na kvalitu n·vrhu architektury a vy st·ty komplexnÌ politiky a zavedly celou iniciativ, zatÌmco jinÈschv·lily vnitrost·tnÌ pr·vnÌ t˝kajÌcÌ se a stran nebo vypracovaly politiky vr·mci politiky. v r·mci sv˝ch politik zavedly novÈ k design governance z nich specializovanÈ ˙tvary, kterÈ monitorujÌ politiky a realizaciiniciativ/akcÌ, nebo novÈ kulturnÌ organizace pro a podporu kultury kvality návrho Navzdory je vöem podporovat navrûenÈ ûivotnÌ a kvalitnÌmÌsta.
EvropskÈ instituce sdÌlejÌ tyto obavy a vyvÌjejÌ politiky a iniciativy, kterÈ podporujÌ st·ty, aby podporovaly vysoce kvalitnÌ vystavné To bylo posÌleno celoevropskou Davoskou deklaracÌv roce 2018 a jejÌmi n·sledn˝mi iniciativami, jakoû i zah·jenÌm projektu New European Bauhaus(NEB) v roce 2020, transdisciplin·rnÌho kulturnÌho projektu vedenÈho Evropskou komisÌ, kter˝ mezisv˝mi hlavnÌmi z·sadami vyhlaöuje architektonickou kvalitu a designovÈ myölenÌ. Oba trendy bylyoûiveny evropsk˝ch konferencÌ a setk·nÌ na politiku architektury a Baukultur, kterÈ odhalujÌ vysokÈ odhodl·nÌ evropsk˝ch institucÌ i postavit kvalitu návrhu jako politick˝ cÌl do centra tvorby evropskÈ politiky.
pohledu na v˝voj n·rodnÌch/region·lnÌch politik architektury v EU je moûnÈ konstatovat, ûe probÌh· proces evropeizace, kdy se jedna od druhÈ a sbliûov·nÌ politik. RozdÌly v vypl˝vajÌ z toho, ûe st·ty se st·le liöÌ v mnoha aspektech: historick˝ v˝voj, politickÈ/pr·vnÌ systÈmy, kulturnÌ a soci·lnÌ z·zemÌ. je moûnÈ identifikovat rostoucÌ tendenci k rozvoji form·lnÌch politik architektury, n·rodnÌ, region·lnÌ a mÌstnÌ vl·dy rolikatalyz·toru.
Politiky na evropskÈ ˙rovni k rozvoji politik architektury v celÈ jako hnacÌ sÌla dom·cÌ politickÈ programy a kvality navrhování do n·rodnÌchpolitick˝ch priorit. se tak na ˙rovni politickÈho diskurzu a poskytov·nÌm design leadership, öirokÈ ök·ly iniciativ a aktivit NEB akce, projekty, podpora atd.). Evropsk· politika v oblasti architektury m· tedy pozitivnÌdopad napodporu prosazov·nÌ kvality návrhu jako faktoru kezlepöenÌkvality ûivota evropsk˝ch toho jsou evropskÈ politiky a iniciativy prolegitimizace jiû politik architektury a stimulace kterÈ se v p ipravujÌ. povahu a obsah politik nelze od ˙stavnÌho, spr·vnÌho apolitickÈho r·mce, v byly vypracov·ny.
N·rodnÌ / region·lnÌ politiky architektury
Od 90. let 20. stoletÌ st·le vÌce evropsk˝ch zemÌ rozvÌjÌ n·rodnÌ a region·lnÌ politiky architektury, kterÈ si kladou za politick˝ cÌl kvalitu mÌsta a podporujÌ navrûenÈ ûivotnÌ se tyto politiky na kvalitu vy a v zahrnujÌ takÈ a krajinu. Odrazem rozmanitosti kultur v jsou n·zvy politik architektury,kterÈ se podle dom·cÌch preferencÌ. V poslednÌ se na celÈm kontinentu vÌce prosadil zejmÈnatermÌn Baukultur, k Davosk· deklarace a n·slednÈ iniciativy.
V m· 35 evropsk˝ch spr·vnÌch ofici·lnÌ politiku architektury na n·rodnÌ nebo region·lnÌ ˙rovni. V poslednÌch desetiletÌch se tento zvyöoval a se, ûe v n·sledujÌcÌch letech bude d·le coû znamen·, ûe Evropa bude brzy z velkÈ pokryta n·rodnÌmi/region·lnÌmi politikami architektury. toho, zejmÈna v seversk˝ch zemÌch, rostoucí samospr·v komunální politiky architektury, kterÈ se stejn˝mi z·sadami a snahou odosaûenÌ kvalitnÌho ûivotnÌho
n·rodnÌch/region·lnÌch politik vych·zÌ ze "strategickÈ komplexnÌ politiky", v nÌû je návrh vy povaûov·n za problÈm, kter˝ mnohostrannÈ v˝hody a hodnoty v oblastech. KomplexnÌ politika architektury s glob·lnÌm ke definuje z·sady, cÌle a pro dosaûenÌ vysoce kvalitnÌho ûivotnÌho jakoû i soubor iniciativ a kterÈ majÌ b˝t realizov·ny institucemi a velk˝m stran. TÌm, ûe se architekturou a vy zab˝vají holistickým pYístupem mohou vl·dy stanovit vysokÈ n·roky na kvalitu tak, aby byla vöech spr·vy (a dalöÌch) (Carmona, et. al, 2023).
evropsk˝ch z·kon o kter˝ formalizuje z·sadu z·jmu architektury. z nich zahrnujÌ normy upravujÌcÌ profesi architekta, povinnost, aby stavebnÌ projekty byly podeps·ny architekty, zavedenÌ z·sad kvality n·vrhu, poûadavky na povinnÈ architektonické pro stavby, zavedenÌ ocenní, atd. Z·kony souvisejÌcÌ s architekturoumohou takÈ z izovat novÈ instituce: i) poradnÌ sbory/rady pro architekturu, kterÈ majÌ poskytovatporadenstvÌ zlepöovat koordinaci a navrhovat iniciativy podporujÌcÌkvalitu návrhu, a takÈ ii) architektonickÈ kulturnÌ organizace, kterÈ majÌ poskytovat öirokou ök·luiniciativ na podporu kvality návrhu a rozvÌjet kulturu placemaking
z n·rodnÌch/region·lnÌch politik architektury majÌ na podporu a iniciativ na podporu kultury navrhov·nÌ a zvyöov·nÌ o v˝znamukvalitnÌho
To prozrazuje siln˝ politick˝ z·vazek k kvality prostYedí,kter˝ kontinuitu a realizaci jejÌch
Institucion·lnÌ aktÈři
evropskÈ v r·mci spr·vy specializovanÈ ˙tvary, kterÈ monitorujÌ politiky architektury a realizaci iniciativ/akcÌ. z nich jmenovaly t˝m st·tnÌch nebo sledujÌ cÌle politiky architektury a pl·ny, nebo komise pro navrhov·nÌ, kterÈ prosazujÌ kvalitu navrhov·nÌ ve i mimo ni. toho v roste kulturnÌch institucÌ, kterÈ hrajÌ roli a hodnoty kvality návrhu öiröÌmu publiku, zvyöov·nÌ a kultury placemaking se na realizaci politiky podÌlejÌprofesnÌ organizace a dalöÌ nevl·dnÌ organizace, kterÈ podporujÌ öirokou ök·lu iniciativ a i k a aspiracÌm politiky architektury
Za zlepöenÌ koordinace politik vnitrost·tnÌch a region·lnÌch spr·vnÌch meziresortnÌ politickÈ platformy nebo pracovnÌ skupiny, kterÈ pom·hajÌ koordinovat iniciativy a realizovat mezi org·ny zab˝vajÌcÌmi se vystavným a pom·hajÌ jim öirokou ök·lu politik, kterÈ kvalitu vystavného Tyto meziresortnÌ politickÈ platformymohou fungovat na ˙rovnÌch v z·vislosti na konkrÈtnÌm n·rodnÌm/region·lnÌm systÈmu na z·sad subsidiarity a spolupr·ce s obcemi.
N·stroje a iniciativy
evropsk˝ch zemÌ zavedlo v r·mci sv˝ch politik architektury novÈ n·stroje a k urban design governance. Projekt European Urban Maestro (UM) odhalil, ûe st·le vÌce spr·vnÌch vyvÌjÌ st·le a soubor kterÈ majÌ v tÈto oblasti nabÌdnout jasnÈvedenÌ. Projekt odhalil, ûe vedle se v a ve velkÈ vyuûÌvajÌ neform·lnÌ n·stroje urban design governance, kterÈ rozvÌjejÌ pozitivnÌ kulturu, v jejÌmûr·mci probÌhat rozhodov·nÌ o navrhování, a takÈ pom·hajÌ realizaci a prostYedí.
n·stroje jsou öiroce pouûÌv·ny a vöemi spr·vnÌmi org·ny v ), zatÌmco jinÈ jsou mnohem indikátory návrhu). se jedn· o mkké n·stroje, jejichû cÌlem je formovat preference z˙ astn n˝ch stran a ovliv ovat jejich volby a rozhodnutÌ spÌöe pomocÌ p esv d ov·nÌ neû n·tlaku. Neform·lnÌ n·stroje by b˝t povaûov·ny za kterÈ form·lnÌ str·nku designu governance a v˝razn rozöi ujÌ prost edky, kterÈ majÌ st·tnÌaktÈ i k dispozici pro ovliv ov·nÌ toho, jak se utv· Ì vystav nÈ prost edÌ. JednÌm z klÌ ov˝ch poznatk UM bylo, ûe n·stroje urban design governance fungujÌ efektivn ji, pokud se pouûÌvajÌ spole n (Carmona, et al,. 2023).
Dopady politik architektury jsou kontexty design governance na celÈm kontinentu velmi zd· se, ûe evropskÈ politiky v oblasti architektury majÌ pozitivnÌ dopad na podporu prosazov·nÌ kvality návrhu jako politickÈho cÌle, na öirokou ök·lu iniciativ NEB, kterÈ jsou realizov·ny s velk˝m s cÌlem inspirovat transformaci evropsk˝ch Do jakÈ mÌry tyto iniciativy ovlivnÌ postupy na n·rodnÌ, region·lnÌ a mÌstnÌ ˙rovni, se teprve uk·ûe. probÌhajÌcÌ iniciativy ukazujÌ, ûe se st·le vÌce usiluje o to, aby se vynikajÌcÌ návrh stal evropskÈ spr·vy
Pokud se podÌv·me na pokrok v politik na st·tnÌ/region·lnÌ ˙rovni, zjistÌme, ûe navzdory mezi nimi majÌ politiky architektury z·sadnÌ dopad na procesy design governance zlepöujÌ koordinacipolitik, spolupr·ci spr·vou i mimo ni a vznikrozmanit˝ch iniciativ, kterÈ podporujÌ postupy a podporujÌ kulturu placemaking NenÌ ûe intenzita se liöÌ podle dostupn˝ch a rozmanitosti iniciativ na kterÈ jsoukonkrÈtnÌm k dispozici
JednÌm z hlavnÌch politiky architektury je rozvoj novÈ ök·ly neform·lnÌch urban design governance, kterÈ v zemÌch neexistovaly, jako jsou novÈ a iniciativy, jako vyuûÌv·nÌ komisÌ pro posuzov·nÌ architektonick˝ch atd. spr·vnÌ org·ny specializovan· nebo novÈ organizace, kterÈ jsou za realizaci iniciativ/akcÌ podporujÌcÌch kvalitu návrhu To znamen·, ûe politiky architektury mohou mÌt pozitivnÌ dopad pouze tehdy, jsou-li a financov·ny. V absenci stabilnÌ koordinace a na realizaci, jen aspiracemi a nebudou schopny hr·t roli v design governance
DalöÌ v˝zkum
jsme se dÌky ACE o potenci·lu politik architektury a pozitivnÌch vedlejöÌch v akademickÈ existuje jen m·lo o ˙loze a dopadu politik architektury v evropsk˝ch kontextech. ZnalostnÌ mezera je tedy BudoucÌv˝zkumn˝ program by zohlednit omezenÌ v r·mci tohoto v˝zkumu a kl·st budoucÌ na lepöÌ pochopenÌ specifick˝ch pro danÈ mÌsto a na to, do jakÈ mÌrysociokulturnÌ kontextovÈ faktory politiky architektury a typy pouûÌvan˝ch politick˝ch a iniciativ. VÌce o dynamice urban design governance a jeho mnoha stran umoûnÌ a poskytne informace pro tvorbu politik, jejichû cÌlem je jeho a tona celost·tnÌ, region·lnÌ a mÌstnÌ ˙rovni.
Politika
BIBLIOGRAFIE
ACE. (2023). Sektorov· studie Architektonick· profese v 2022. Architects' Council of Europe (ACE), Mirza & Nacey Research.
Adams, D., & Tiesdell, S. (2013). Shaping Places. Routledge.
Anderson, J. E. (2000). Tvorba politik: ˙vod. Houghton Milfflin Company.
Arkitektforeningen. (2020). Arkitektur Politik i Praksis Hvordan? Arkitektforeningen. https://arkitektforeningen.dk/wp-content/uploads/2020/09/Arkitekturpolitik_HVORDAN.pdf
Assen, S. van, & Campen, J. van. (2020). Vyvaûov·nÌ Reperto·r nizozemskÈ poradenskÈ praxe v oblasti prostorovÈ kvality. Urbanistick˝ maestro.
Rakousko. (2017). SpolkovÈ o stavebnÌ SpolkovÈ RakouskÈ republiky, poradnÌho sboru pro stavebnÌ kulturu.
Beirak, N. (2019, 7. ledna). Arquitecturas con censura previa. El Confidencial. https://blogs.elconfidencial.com/cultura/tribuna/2019-01-07/arquitectura-ley-cataluna-censura_1737986/
Ben-Joseph, E. (2005). KÛd norem a skryt˝ jazyk tvorby mÌsta. MIT Press. Ben-Joseph, E., & Szold, T. S. (2005). Regulov·nÌ mÌsta: T.: The Place: Standards and the Shaping of Urban America (Normy a Ameriky). Routledge. Bento, J. (2012). politik architektury v EFAP, Brusel.
Bento, J. (2017). Architektura jako politika. ⁄loha a n·rodnÌch politik architektury v EvropskÈ unii: Irska, Skotska a Nizozemska. University College London.
Bento, J. (2022). St·tnÌ a architekti. ⁄loha vedenÌ projektov·nÌ prostorovÈ kvality a kultury tvorby mÌsta. Ministerstvo pro mÌstnÌ rozvoj ⁄stav ˙zemnÌho rozvoje. Praha, republika.
Bento, J., & Carmona, M. (2020). Neform·lnÌ n·stroje spr·vy designu. The European picture. https:// urbanmaestro.org/wp-content/uploads/2021/04/um_survey-report.pdf.
Biau, V. (2002). The Attribution of Public Contracts to Project Consultants in Europe ( vyd·nÌ). Ministerstvo kultury a komunikacÌ, odbor architektury a pam·tkovÈ Mise pro kvalitu ve
Brand„o, P. (2004). …tica e Profissıes, no Design Urbano ConvicÁ„o, Responsabilidade e Interdisciplinaridade TraÁos da Identidade Profissional no Desenho da Cidade. Departamento de Escultura, Universidade de Barcelona.
Capania. (2019). Legge per la promozione della qualit‡ dell'Architettura. Bollettino ufficiale della Regione Campania n. 68 del 11 novembre 2019.
Carmona, M. (2011). Design Coding: M.: Mediating the Tyrannies of Practice tyranie praxe). In S. Tiesdell & D. Adams (Eds.), Urban Design in the Real Estate Development Process (s. 54-73). Wiley-Blackwell.
Carmona, M. (2017). Form·lnÌ a neform·lnÌ n·stroje designu. Journal of Urban Design, 22(1), 1-36. https://doi.org/10.1080/13574809.2016.1234338
Carmona, M. (2021). k evropskÈ typologii pro spr·vu designu. Projekt Urban Maestro. https://urbanmaestro.org/wp-content/uploads/2020/03/um_typology-of-tools.pdf
Carmona, M., Bento, J., & Gabrieli, T. (2023). designu. sÌly a evropskÈ zkuöenosti. UCL Press.
Carmona, M., de Magalh„es, C., & Natarajan, L. (2017). designu: The CABE Experiment: The CABE Experiment. Routledge.
Carmona, M., Gabrieli, T., & Bento, J. (2023). Bridging the design / finance divide: adding 'design strings' to the finance of urban development (P eklenutÌ propasti mezi designem a financemi: p id·nÌ "designov˝ch strun" do financov·nÌ rozvoje Journal of Urban Design, 1-26. https://doi.org/10.1080/13574809.2023.2206549
Castelo Branco, C. (2021). PolÌticas de Arquitectura na Europa. Contributos para uma cultura de arquitetura em Portugal. PublicaÁıes da FundaÁ„o Serra Henriques.
Katal·nsko. (2017). LEY 12/2017, de 6 de julio, de la arquitectura. Generalidad de CataluÒa.
Chwaliboga, K. (2020). Polska Polityka Architektoniczna. Studia i szkice. Narodowy Instytut Architektury i Urbanistyki.
Komise, E., & Gener·lnÌ editelstvÌ pro vzd l·v·nÌ, sport a kulturu, Y. (2021). Sm rem ke sdÌlenÈ architektury: investice do kvalitnÌho ûivotnÌho pro vöechny: zpr·va skupiny odbornÌk lensk˝ch st·t EU pro metodu koordinace (OMC), 2021. ⁄ ad pro publikace. https://doi.org/doi/10.2766/579515
Cousins, M. (2009). Kvalita designu v novÈm bydlenÌ. z Nizozemska. Taylor & Francis.
Chorvatsko. (2013). Politika architektury ChorvatskÈ republiky 2013-2020, ApolitikA, N·rodnÌ pro vynikajÌcÌ stavebnictvÌ a stavebnÌ kultury. Ministerstvo v˝stavby a ˙zemnÌho pl·nov·nÌ.
D·nsko. (2007). Nation of Architecture Denmark, Settings for Life and Growth, D·nsk· politika architektury 2007. D·nsk· vl·da, Ministerstvo kultury.
Dings, M. (2009). Historick· perspektiva. In H. Ovink & E. Wierenga (Eds.), Design and politics, Volume 1 (pp. 9-176). 010 NakladatelstvÌ.
EFAP. (2005). Evropsk˝ EvropskÈ fÛrum pro politiky architektury
EFAP. (2013). o k za rok 2013. zpr·va o Rady o kultury k udrûitelnÈmu rozvoji 2008/C 319/05.
Eisinger, A., & Reuther, I. (2007). Z¸rich baut - Konzeptioneller St‰dtebau / StavebnÌ Curych: Konceptu·lnÌ urbanismus (Stad Zurich). Birkh‰user.
Anglie. (1994). Kvalita ve a na Ministerstvo ûivotnÌho prost edÌ
EU. (2008). Rady o kultury k udrûitelnÈmu rozvoji: 2008/C 319. Evropsk· unie.
EU. (2020). Nov· Lipsk· charta. sÌla pro dobro. Evropsk· unie.
EU. (2021). Rady o vysoce kvalitnÌ a vy jako prvcÌch iniciativy Nov˝ evropsk˝ Bauhaus (2021/C 501 I/03). EvropskÈ unie.
EU. (2022). UsnesenÌ Rady o pracovnÌm pl·nu EU v oblasti kultury na obdobÌ 2023-2026. In 15381/22. Rada EvropskÈ unie.
Evropsk· komise. (2021a). Komise EvropskÈmu parlamentu, EvropskÈmu a soci·lnÌmu v˝boru a V˝boru Nov˝ evropsk˝ Bauhaus. Kr·sn˝, udrûiteln˝, Evropsk· komise.
Evropsk· komise. (2021b). Na ke sdÌlenÈ architektury. Investice do kvalitnÌho ûivotnÌho pro vöechny; Evropsk· komise, Gener·lnÌ pro ml·deû, sport a kulturu, Zpr·va skupiny EvropskÈ unie (EU) pro metodu koordinace (OMC).
Evropsk· komise. (2023). Nov· evropsk· zpr·va o pokroku Bauhausu.
Figueiredo, S. M. (2010). Going Dutch - NAi a hled·nÌ kvalitnÌ architektury v Nizozemsku. PodmÌnky. Independent Scandinavian Magazine on Architecture and Urbanism, 5/6, 30-35.
Finsko. (1998). Finsk· architektonick· politika, Vl·dnÌ program architektonickÈ politiky. Finsk· rada pro a ministerstvo ökolstvÌ.
Finsko. (2022). Na k udrûitelnÈ - finsk˝ program architektonickÈ politiky na obdobÌ 2022-2035. Ministerstvo ökolstvÌ a kultury, Ministerstvo ûivotnÌho Ministerstvo a Finska.
Francie. (1985). Maitrise d'Ouvrage Public Act. Francouzsk˝ parlament.
Francie. (2015). StratÈgie nationale pour l'architecture. Ministerstvo kultury a komunikace.
Howlett, M., Ramesh, M., & Perl, A. (2009). Studium politiky: Policy Cycles & Policy Subsystems. Oxford University Press.
Ibelings, H. (2015). Middle Ground. In Europe City: z EvropskÈ ceny za prostor. Centre de Cultura Contempor‡nia deBarcelona, Lars M¸ller Publishers.
Imrie, R., & Street, E. (2011). Architektonick˝ design a regulace. Wiley-Blackwell.
Irsko. (1996). Rozvoj vl·dnÌ politiky v oblasti architektury. Ministerstvo kultury a Gaeltachtu.
Irsko. (2022). MÌsta pro lidi - n·rodnÌ politika v oblasti architektury. Department of Housing, Local Government & Heritage (Ministerstvo bydlenÌ, mÌstnÌ spr·vy a kulturnÌho d dictvÌ). https://www.gov.ie/en/publication/f9879-places-for-people-national-policy-on-architecture/
Jakonen, O., Niiniaho, A. K., S‰rel‰, K. O., & Sokka, S. (2021). Mahdollisesti kulttuuria? Valtion kulttuurirahoitus Suomessa vuonna 2019. Cuporen tyˆpapereita.
Katsakou, A. (2013). generace. MladÌ profesion·lovÈ vznikajÌcÌ na architektonickÈ äv˝carska procesnÌho r·mce na bydlenÌ - studie. In ArchitektonickÈ - historie a praxe. Kr·lovsk˝ technologick˝ institut a Rio Kulturkooperativ.
Leverty, S. (2008). Nevl·dnÌ organizace, OSN a APA. Americk· psychologick· asociace (APA).
Liefooghe, M., & van den Driessche, M. (2019). v˝zva. 20 let architektury pro Atelier Bouwmeester.
Z·kon o LitevskÈ republiky ze dne 8. 2017 XIII-425, (2017).
Macmillan, S. (2004). Navrhov·nÌ lepöÌch budov. Quality and Value in the Built Environment (Kvalita a hodnota ve vy Taylor & Francis.
MCC. (2002). Rezoluce pro kvalitu architektury v (Karnety v). MinistÈre de la Culture et de la Communication, Direction de L¥Architecture et du Patrimoine.
Meijer, F., & Visscher, H. (2005). Pr·vnÌ postavenÌ v EvropskÈ unii. OTB Research Institute for Housing, Urban and Mobility Studies.
Navarro, R. (2022). Las Semanas de la Arquitectura en EspaÒa.
Nizozemsko. (1991). Prostor pro architekturu, Memorandum o politice architektury 1992-1996. Ministerstvo ökolstvÌ, kultury a
Nizozemsko. (1996). Architektura prostoru, Memorandum o architektonickÈ politice 1997-2000. Ministerstvo ökolstvÌ, kultury a
Nizozemsko. (2006). HlavnÌ vl·dnÌ architekt a politika architektury. atelier Rijksbouwmeester.
Nilsson, H. (2019). Kommunernas arkitekturpolicyer - en uppfˆljande kartl‰ggning 2021. Sveriges Arkitekter.
OECD. (2017). ävÈdsko. In SystÈmy ˙zemnÌho pl·nov·nÌ v OECD. Country Fact Sheets (s. 197-202). OECD Publishing. https://doi.org/https://doi.org/10.1787/9789264268579-en
Pierre, J., & Peters, B. G. (2000). Governance, politika a st·t. Macmillan Press.
Punter, J. (1986). A History of Aesthetic Control .1. 1909-1953 - kontrola vzhledu z·stavby v Anglii a Walesu. Town Planning Review, 57(4), 351-381. ISI:A1986G952500002
Punter, J. (1999). ZlepöenÌ a estetickÈ kontroly v Urban Design International, 4(1 & 2), 79-99.
Ramos, A., & Blasi, I. (2020). Cena EU Mies Award. Cena EU za architekturu.
Sawyers, B., & Ford, H. (2003). International Architecture Centres (B. Sawyers & H. Ford, Eds.). Academy Press.
Schreurs, J. (2000). Pohled na vl·mskou architektonickou politiku, VznikajÌcÌ inspektor·t? Archis, 5, 61-65. (2022). Ley 9/2022, de 14 de junio, de Calidad de la Arquitectura. N·rodnÌ parlament.
Stegmeijer, E., Kloosterman, R., & Lupi, T. (2012). Bouwen op een sterk fundament. Een tussenevaluatie van het architectuurbeleid na pevn˝ch z·kladech. hodnocenÌ architektonickÈ politiky).
ävÈdsko. (1998). Formy pro budoucnost - program pro architekturu a design, (1997/98:117). Ministerstvo kultury.
ävÈdsko. (2018). Politika pro navrûenÈ ûivotnÌ (n·vrh z·kona 2017/18:110). Ministerstvo kultury.
Temel, R. (2019). Baukultur f¸r das Quartier. Prozesskultur durch Konzeptvergabe. Spolkov˝ ˙stav pro stavebnÌ, urbanistick˝ a prostorov˝ v˝zkum (BBSR).
Tiesdell, S., & Adams, D. (2011). RealitnÌ rozvoj, urbanistick˝ design a k politice. In S. Tiesdell & D. Adams (Eds.), Urbanistick˝ design v procesu rozvoje nemovitostÌ (1. vyd·nÌ, s. 1-33). Wiley-Blackwell.
Ulzen, P. van. (2007). si metropoli: Vych·zejte z toho, ûe Rotterdam je metropolÌ: kreativnÌ v letech 19702000. NakladatelstvÌ 010.
UTF. (1999). Na k renesanci. Urban Task Force; E. & F. N. Spon.
Willetts, P. (2009). Nevl·dnÌ organizace. In G. M. Kutting (Ed.), Conventions, Treaties and Other Responses To Global Issues: II. NakladatelstvÌ EOLSS / UNESCO
P ÕLOHY
Seznam odpovědÌ na dotaznÌk
Vl·dnÌ ˙tvary
Rakousko
Belgie - Brusel
Belgie - Valonsko
Kypr
Chorvatsko republika
D·nsko
Finsko
Francie
N mecko
ecko
Irsko
It·lie
Lotyösko
Litva
Lucembursko
Malta
Nizozemsko
Polsko
Portugalsko
Slovensko
Slovinsko
äpan lsko
ävÈdsko
Norsko
äv˝carsko
Skotsko (UK)
SevernÌ Irsko (UK)
Wales(UK)
SpolkovÈ ministerstvo pro kulturu, st·tnÌ sluûbu a sport
Vl·dnÌ architekt Regionu hlavnÌho Bruselu (Bouwmeester Maitre Architecte)
Ministerstvo Valonsko-BruselskÈ federace | ⁄tvar architektury (Cellule architecture)
Ministr vnitra | Odbor ˙zemnÌho pl·nov·nÌ a bytovÈ v˝stavby
Ministerstvo ˙zemnÌho pl·nov·nÌ, stavebnictvÌ a st·tnÌho majetku
Ministerstvo pro mÌstnÌ rozvoj | Odbor ˙zemnÌho pl·nov·nÌ
Agentura pro kulturu a pal·ce | Odbor kulturnÌho
Ministerstvo ökolstvÌ a kultury
Ministerstvo kultury | Gener·lnÌ pro pam·tky a architekturu
SpolkovÈ ministerstvo pro bydlenÌ, rozvoj a stavebnictvÌ
Ministerstvo kultury a sportu
Odbor bydlenÌ, mÌstnÌ spr·vy a kulturnÌho d dictvÌ
Ministerstvo kultury | Gener·lnÌ pro tvorbu
Ministerstvo kultury | Odbor kulturnÌ politiky
Ministerstvo ûivotnÌho | Odbor v˝stavby a ˙zemnÌho pl·nov·nÌ
Ministerstvo kultury | DÈpartement de la crÈation et de la promotion artistiques
Ministerstvo pro n·rodnÌ a mÌstnÌ samospr·vu | pro restaurování
Ministerstvo ökolstvÌ, kultury a / College van Rijksadviseurs
N·rodnÌ institut architektury a urbanismu
Ministerstvo ˙zemnÌ soudrûnosti | Gener·lnÌ pro ˙zemÌ
Ministerstvo kultury
Ministerstvo kultury | editelstvÌ pro kulturnÌ
Ministerstvo dopravy, mobility a agendy | Gener·lnÌ pro agendu a architekturu
ävÈdsk· n·rodnÌ rada pro bydlenÌ, v˝stavbu a pl·nov·nÌ (Boverket)
Ministerstvo pro mÌstnÌ samospr·vu a rozvoj venkova
äv˝carsk˝ feder·lnÌ pro kulturu (FOC) | Sekce Baukultur pro mÌstnÌ spr·vu a bydlenÌ | Odbor pl·nov·nÌ, architektury a regenerace
PoradnÌ skupinaministra pro architekturu a stavebnÌ (MAG) klimatu a z·leûitosti venkova | editelstvÌ pro pl·nov·nÌ
Consejo Superior de los Colegios de Arquitectos de EspaÒa
ävÈdsk· asociace
äv˝carsk· a / äv˝carsk· konference architekt
Kr·lovsk˝ institut britsk˝ch architekt
Seznam obrázků bez popisku
OB£LKA
BudoucÌ are·l v˝zkumnÈho centra EK v Seville ve navrûen˝ architektonickou BIG, 2022 (zdroj renderu: Play-Time).
p. 2 / 3
Axel Towers, nominovan· na cenu EU Mies Award, v Kodani, D·nsko, navrûen· Lundgaard & Tranberg, 2017 (zdroj: Joakim NÂdell na Unsplash).
p. 4
Centrum ledovÈho fjordu Ilulissat v GrÛnsku, D·nsko, projekt Dorte Mandrup, 2021 (zdroj: Adam M¯rk).
p. 6 / 7
Les Vernelles, 100 soci·lnÌch v Le Havre ve Francii, projekt Atelier BETTINGER DESPLANQUES Architects, 2021 (zdroj: Paul Kozlowski).
p. 8 / 9
FHNW-Campus Muttenz ve öv˝carskÈm Muttenzu, navrûen˝ spole nostÌ pool Architekten, Curych, 2020 (zdroj: Andrea Helbling).
p. 13 / 14
mezi stromy NOWY STRZESZYN, Polsko, navrûen˝ INSOMIA, 2019 (zdroj: Przemys Èaw Turlej).
p. 16 / 17
ökola ve Sludernu, It·lie, navrûen· ateliÈrem Roland Baldi Architects, 2019 (zdroj: Oskar Da Riz).
p. 22 / 23
Budova Europa, v nÌû sÌdlÌ Evropsk· rada a Rada EU, v Bruselu (Belgie), projekt Samyn and Partners, 2016 (zdroj: Quentin Olbrechts).
p. 34 / 35
Terasov˝ v navrûen˝ t˝mem Brandlhuber+, 2019 (Foto: Erica Overmeer).
p. 40 / 41
L·vka pro v Litomyöli, o, navrûen· Luk·öem Ehlem a Tom·öem Koumarem ze EHL& KOUMAR ARCHITEKTI ve spolupr·ci s Ladislavem a Ladislavem äaökem, 2022 (zdroj: Tom·ö
p. 62
budoucnosti" je pl·nu adaptace na klimatu v d·nskÈ Kodani, navrhla BLOG, 2021 (Zdroj: Camilla van Deurs).
p. 108 / 109
kruh, Mezin·rodnÌ pam·tnÌk Notre-Dame-de-Lorette v Ablain-Saint-Nazaire, Francie, navrûen˝
AAPP | Agence d'Architecture Philippe Prost, 2014 (zdroj: Aitor Ortiz).
p. 149
POP ACTE, participativnÌ soci·lnÌ bydlenÌ v Le Havre, Francie, Atelier BETTINGER DESPLANQUES Architects, 2021 (zdroj: Paul Kozlowski).
p. 152 / 153
Park se v Praze-Suchdole, republika, projekt Studio OBJEKTOR, 2022 (zdroj: Photography).
p. 170 / 171
Pam·tnÌk v Loöanech, republika, n·vrh studia IXA, 2022 (zdroj: Benedikt Markel).
p. 176 / 177
Obytn˝ The Haut v nizozemskÈm Amsterdamu, navrhl Team V Architecture, 2022 (zdroj: Jannes Linders).
p. 182 / 183
p. 187
projekt Wave ve Vejle, D·nsko, navrûen˝ architekt Henning Larsen Architects, 2018 (zdroj: JacobDue).
Soci·lnÌ bydlenÌ v Cornell·, CSCAE Architecture Award 2021, navrhli Marta Peris Eugenio & JosÈ Manuel Toral Fern·ndez, 2021 (zdroj: JosÈ Hevia).
