Nenápadné pasti mládí

TEXT: Jan Panský

FOTO: Freepik

Alkohol

Asi se divíte, proč se v sérii článků o nebezpečných látkách užívaných mládeží teď objevuje alkohol, společenský nápoj přístupný všem až od 18 let, když v minulém díle jsme tu měli mnohem nebezpečnější kratom, který si mohou kupovat děti školního věku a je to naprosto legální. Důvod je jednoduchý – my Češi jsme dlouhodobě rekordmani v množství vypitého piva na osobu. V ČR je alkohol společenský nápoj, nic nebezpečného. V ČR je normální, že když si čerstvý středoškolák chce sehnat alkohol, může si ho s trochou vynalézavosti koupit velice snadno anebo „půjčit“ od rodičů. V ČR je normální nechat malé dítě usrknout si pivní pěny a smát se, že od ní má bílé vousy. V ČR je normální, že když chce středoškolák zapadnout do kolektivu, dá si s ostatními. Vodku? Pivo? Víno? Na tom zase tolik nezáleží, lidem (a tím více mladým) chutná vše, co je zakázané – důležitější je přece pocit sounáležitosti.

Spotřeba piva v litrech za rok 2023

Zdroj: Kirin Holdings

Už 31 let po sobě jsme v konzumaci piva na špici žebříčku. Průměrný Čech vypije 188,5 litru piva ročně, což je více než jedno pivo denně. Na druhém místě jsou Rakušané s 101,2 litry, na třetím Poláci s 99,6 litry. Pivo je zcela oprávněně českým národním nápojem.

Graf spotřeby alkoholu na osobu ve světě

zdroj: WHO

Podle tohoto grafu jsme v celkové spotřebě alkoholu na osobu třetí – dosáhli jsme hodnoty 13,3 litru čistého alkoholu na osobu. Předpokládá se, že velkou část tohoto objemu tvoří pivo. Před nás se dostali už jen Gruzínci s 14,3 litry, kteří holdují vínu, a Rumuni s 16,96 litry, kteří holdují všemu, co teče. V Česku se o nadměrné konzumaci alkoholu mluví jen zřídka. Jakmile někdo upozorní na náš přehnaně kladný vztah k pití, často se setká s bagatelizací nebo posměchem.

Zkusme si představit, že se na českou společnost podíváme zvenčí – až tehdy pochopíme, jak zásadní roli v ní alkohol hraje. Lidé si to často uvědomí až po delším pobytu v zahraničí nebo při rozhovorech s cizinci žijícími v Česku. Podle Michala Miovského, přednosty Kliniky adiktologie 1. LF UK, je spotřeba alkoholu v Česku extrémně vysoká a nemá tendenci klesat.

Přibližně 1,5 milionu Čechů vykazuje problémové pití, přičemž více než půl milionu splňuje kritéria závislosti. Nejvíce ohroženou skupinou jsou mladí lidé. Alkohol má na jejich vyvíjející se mozek silnější negativní dopad a riziko vzniku návyku je u nich vyšší. Alarmující je, že první zkušenosti s alkoholem mají české děti často v rodinném prostředí – více než 94 % patnáctiletých u nás už alkohol ochutnalo a 40 % se již opilo, což nás řadí na přední místa světových statistik. V reakci na tento problém byla v Praze otevřena ambulance pro závislé děti, která má pomoci tisícům mladistvých s problémy s alkoholem.

Podle Miovského spotřebu alkoholu ovlivňují tři hlavní faktory: dostupnost, cena a společenská tolerance. V Česku lze alkohol koupit prakticky kdekoli –v hospodách, kavárnách, večerkách i na benzínkách, a to bez jakéhokoliv časového omezení. Snadná dostupnost v kombinaci s kulturní akceptací tak přispívá k vysoké spotřebě, a tím i rostoucímu problému závislosti.

S častou konzumací alkoholu u nezletilých se setkává i policie. Ta apeluje na rodiče, aby věnovali dětem dostatečnou pozornost. Je důležité mít přehled o tom, jak děti tráví svůj volný čas, s kým se stýkají a zejména v jakém stavu se vracejí domů. Rodiče by měli sledovat nejen fyzickou kondici dětí, ale i jejich psychický stav.

Během prázdnin mají starší děti více volného času a často se sdružují ve skupinách bez dohledu dospělých, což zvyšuje riziko experimentování s alkoholem, cigaretami nebo dalšími drogami. Ve vrstevnických skupinách dochází k vzájemnému „hecování“, což může vést k nadměrnému užití těchto látek a následné intoxikaci.

Dalším rizikem je, že vrstevníci v krizové situaci nemusí reagovat správně – ze strachu nebo neznalosti neposkytnou potřebnou pomoc. Rodiče by proto měli děti poučit, jak se v takových situacích zachovat.

Cukr

Nadměrná konzumace cukru je spojována s obezitou, cukrovkou 2. typu a kardiovaskulárními chorobami. Podle odborníků cukr působí na mozek podobně jako návykové látky – vyvolává uvolňování dopaminu, což vede k opakované touze po sladkém. Čím více sladkostí člověk konzumuje, tím méně ho uspokojují přirozeně sladké chutě, například ovoce.

Cukr se nachází nejen ve sladkostech, ale i v běžných potravinách, jako je pečivo, cereálie nebo omáčky. Potravinářský průmysl využívá kombinaci cukru, tuku a soli ke zvýšení chuti a podpoře přejídání. Tento „návykový trojlístek“ se často vyskytuje ve zpracovaných potravinách, jako jsou chipsy či fast food, což vede ke zvýšené konzumaci a potlačení přirozeného pocitu sytosti.

Přebytek cukru ve stravě způsobuje hyperglykémii, která poškozuje cévní stěny a přispívá ke vzniku diabetu a dalších civilizačních onemocnění. Navíc narušuje citlivost inzulinových receptorů, což může mít vliv i na vznik Alzheimerovy choroby.

Odbourání závislosti na cukru je možné už během několika dnů, ale psychická závislost často přetrvává roky. Klíčem není nahrazování cukru umělými sladidly, ale jeho celkové omezení. Doporučuje se konzumace neslazených nápojů, snížení příjmu průmyslově zpracovaných potravin a postupná změna stravovacích návyků směrem k přirozeným potravinám s nižším obsahem cukru.

Jak již bylo řečeno, nadměrná konzumace cukru přispívá k obezitě, diabetu a kardiovaskulárním nemocem. Problémem jsou hlavně přidané cukry ve slazených nápojích, sladkostech a průmyslově zpracovaných potravinách, v nichž si je lidé často ani neuvědomují. Například 500 ml Coca­Coly obsahuje až 11 kostek cukru. Mnoho lidí si myslí, že třtinový cukr, med nebo ovocné sirupy jsou zdravější, ale na tělo mají obdobný účinek jako běžný rafinovaný cukr.

Obsah 50 g cukru v potravinách

zdroj: www.kaloricketabulky.cz

Cukry a sacharidy

Cukry jsou pouze podmnožinou sacharidů. Zatímco složité sacharidy (např. brambory, celozrnné produkty) se tráví pomalu a poskytují stabilní přísun energie, jednoduché cukry způsobují rychlé výkyvy hladiny cukru v krvi a podporují přejídání.

Jednoduché cukry by neměly tvořit více než 10 % denního energetického příjmu, což odpovídá cca 50 g denně u dospělých a 25 g u dětí. Ve skutečnosti je jejich spotřeba mnohem vyšší.

Sacharidy: špatné, nebo nepostradatelné?

Nízkosacharidové diety slibují rychlé hubnutí, ale mohou narušit hormonální rovnováhu a vést k jojo efektu. Sacharidy jsou pro tělo hlavním zdrojem energie, zejména pro mozek a červené krvinky. Jejich úplné vyloučení není zdravé, důležité je správné složení stravy.

Jak dělíme sacharidy?

Jednoduché sacharidy (cukr, med, sladké nápoje) se rychle vstřebávají a způsobují prudké výkyvy hladiny cukru v krvi. Když jejich množství omezíme, pomůžeme svému zdraví.

Složité sacharidy (celozrnné produkty, brambory, luštěniny) poskytují sta bilnější přísun ener gie a jsou pro zdravou stravu vhodnější.

Jak omezit cukr?

Doporučuje se preferovat potraviny bohaté na vlákninu (ovesné vločky, luštěniny), která vstřebávání cukrů zpomaluje. Lepší volbou než slazené jogurty jsou neslazené tvarohové dezerty a místo mléčné čokolády se doporučuje hořká čokoláda (75 % kakaa a více). Dále je vhodné omezit sladké nápoje a zpracované potraviny. Klíčem k zdravému jídelníčku není úplné vyřazení cukru, ale jeho kontrolovaná konzumace a omezení průmyslově zpracovaných potravin.

Jak cukr ovlivňuje mozek a vytváří závislost?

Konzumace cukru stimuluje v mozku produkci dopaminu, což je neurotransmiter zodpovědný za pocit potěšení. Tento mechanismus je podobný jako u drog – čím více cukru přijímáme, tím méně citliví na něj jsme, což vede k nutkání konzumovat ho stále více. Pravidelné vystavování sladké chuti může změnit naše vnímání přirozené sladkosti, takže ovoce nebo méně sladké potraviny nám připadají mdlé. Závislost na cukru se projevuje nekontrolovatelnou chutí na sladké, podrážděností při jeho nedostatku a cyklem prudkého nárůstu a poklesu energie. Studie ukazují, že u lidí konzumujících hodně cukru se aktivují podobná mozková centra jako u uživatelů drog. Firmy investují do výzkumů toho, jak vytvořit produkty, které maximálně stimulují mozková centra spojená s odměnou, a tím si zajistit, že si zákazníci vypěstují silný návyk a budou se k jejich produktům vracet.