ROZHOVOR

TEXT: Milena Brožová / FOTO: Tomáš Devera, Martin Jarůšek, Ivana Hay Tetauerová

Česká unie neslyšících připravila 24. ročník Mluvících rukou, který se konal v divadle Rokoko 23. října 2021. S tématem „Komunita neslyšících znakuje mezi námi“ si odbyl moderátorskou premiéru mladý pár – Darina a Martin Mikulíkovi. Darina (19) bude v tomto školním roce maturovat v oboru Asistent zubního technika. Martin (26) má již za sebou maturitu z informatiky na střední škole ve Valašském Meziříčí. Oba se letos vzali a žijí spolu v Praze.

Mluvící

Mluvící ruce 2021

OTÁZKY PŘED MODEROVÁNÍM:

Jak se těšíte na moderování? Jste nervózní?

D: Těším se, nejsme nervózní, to teprve přijde. My jsme trénovali doma, takže jsme připravení.

Je to vaše první zkušenost s moderováním?

D: Mám zkušenosti s vystupováním před publikem, protože ve škole v Hradci Králové jsem hodně hrála. M: Na základní škole jsem vystupoval s pantomimou před slyšícím publikem. Dnes to bude převážně publikum z neslyšících diváků. A moderoval jsem jeden maturitní ples. Takže nějaké zkušenosti mám.

1/ „TŘI PRASÁTKA“ – MODERNÍ POHÁDKA

Pavla Černá: Vystoupení maminek a dětí bylo krásné, je to nejlepší propojení. Všechny tři děti komunikují ve znakovém jazyce, z toho dvě jsou slyšící. Je krásné, že i my tři neslyšící maminky jsme se mohly takto zapojit. Už během přípravy jsme hledaly něco, co naše dítka už znala, a pohádka O třech prasátkách byla jasnou volbou. Děti se nemohly dočkat a pořád se nás ptaly: Kdy už budeme vystupovat? Jednalo se o naše třetí vystoupení. První bylo O medvědovi, druhé O červené řepě a tohle, zatím poslední, o prasátkách. Cílem bylo také ukázat ostatním rodičům, že mezi neslyšícími a slyšícími dětmi lze navázat formou hraní krásný vztah. Marie Tomicová: Já jsem byla před vystoupením úplně rozklepaná. Nejsem profesionální herečka, ale dělala jsem to pro děti. A musela jsem se hodně překonávat, když jsem viděla plné hlediště. Ale po vystoupení ze mě to napětí spadlo. To byla úleva! Kdybych se měla ohodnotit, tak bych našla nedostatky, ale dostala jsem kladné ohlasy, takže asi tak. ☺ Majka Basovníková: Bylo to pěkné, je pro mě dar hrát s vlastním dítětem. Dcera miluje divadlo a hodně se na vystoupení těšila. Je to úžasný zážitek spojený se získáním mnoha zkušeností – na takové vystoupení není snadné se připravit. Musí mu určitě předcházet pečlivá a zodpovědná příprava. Velmi příjemná zkušenost.

4/ SKATEBOARD (ÚRYVEK Z KNIHY FUCHSIE) Dominik Mac Hen-

zl: Letošní Mluvící ruce byly více pro děti. Jako divák bych na ně nešel, ale mám radost, že existují také akce pro neslyšící. Mrzí mě ale, že někteří neslyšící nechtějí spolupracovat s tlumočníky. Chápu, že slyšící se mají naučit prožívat nebo znakovat, ale i tak…

9/ HUSH HUSH

OD MISS PETTY –

písnička

5/ MOTÝL – PANTOMIMA

František Půlpán: Organizace Mluvících rukou byla perfektní. Ale co se týče našeho vystoupení, trošku nám jej zkomplikovala nemoc manželky, která nakonec nevystupovala. Museli jsme její nepřítomnosti s dětmi přizpůsobit hraní. Předtím jsme ale byli nemocní i my, takže času na společné trénování mnoho nebylo. To všechno se podepsalo na kvalitě. Z vystoupení mám smíšené pocity, cítím, že se spíše moc nepovedlo. Ale jsem rád, že jsem mohl vystupovat s dětmi, to se mi líbilo. S dětmi jsem se shodl, že ve vystoupení byly chyby a že na nich ještě zapracujeme. A těšíme se na další společná vystoupení, pro která techniku vypilujeme.

6/ WEBLÍČKO A KUKÁTKOO – projekce

2/ „TECHNOLOGIE“ – STORYTELLING

Sergej Josef Bovkun: Loni jsem vyprávěl příběh formou Visual Vernacular (VV, expresivní a umělecká forma vyprávění ve znakovém jazyce, pozn. redakce), letos jsem příběh trošku poupravil a zakomponoval tam prvky z VV a storytellingu. Chtěl jsem, aby mému vyprávění porozumělo i slyšící publikum. Nechci své vystoupení hodnotit, to přenechám jiným. Mám z něj ale dobrý dojem.

3/ „NEVÍM, JAK SE JMENUJE“ – PRÓZA

Tamara Zúdorová: Před vystoupením jsem měla velkou trému, protože jsem si připravila vyprávění s improvizací. Po vystoupení se mi ulevilo. Měla jsem kladné ohlasy, lidi můj příběh oslovil, protože byl bohatý na emoce.

8/ BLÁZNIVÁ KOMUNIKACE - PANTOMIMA František Půlpán a děti Jolana a František Půlpánovi

7/ BYL JEDEN DOMEČEK

Anna Žďárová a Nikol Věntusová z JAMU: Byl jeden domeček… touto větou začalo naše představení, které hrajeme od prvního roku našeho bakalářského studia, takže teď již čtvrtým rokem. Od té doby přišla spousta změn. Původně jsme říkanku jen znakovaly, později se v rámci projektu Divadlo do kapsy začalo představení přibližovat dnešní podobě. Domeček, který jsme měly na pódiu, je od výtvarnice Yumi Mráz Hayashi a hned v úvodu jsme zaregistrovaly první pozitivní ohlasy. Děti se chytily, znakovaly a povídaly. Viděly jsme, že se baví i rodiče. Nakonec jsme se stali herci všichni, včetně dvou tatínků, kteří se také zapojili, což bylo moc příjemné. Obecně se nám hrálo moc dobře, atmosféra byla skvělá a nejkrásnější byl tichý potlesk na konec.

10/ „MALBA“ – DVOJČATA CHAPLINKY

Daniela Hyklová a Radka Pastrňáková: My s kolegyní jsme toto vystoupení již absolvovaly v kavárně U Žambocha v Brně. Tam se konalo formou workshopu v malém prostoru a bylo více kontaktní. Na MR jsme byly ve velkém prostoru, v opravdovém divadle. Ten pocit byl úžasný. Cítily jsme se dobře a spokojeně. Povedlo se nám i napojit se na diváky a pobavit je. Byly jsme maximálně spokojené. Jen nás trošku tlačil čas. Trošku nás mrzí slabá propagace MR. Doufáme, že příští rok bude větší, vždyť to budou 25. Mluvící ruce. Už teď se těšíme!

moderátoři Darina a Martin

Sdělíte mi své dojmy z moderování?

D: Já cítím, že to proběhlo hladce. My jsme se opravdu poctivě připravovali, tak snad byl výsledek znát. Text jsem si dobře pamatovala, co mi však nedělalo dobře, bylo více očí upřených na mě. To mě lehce znervózňovalo, ale po vystoupení několika umělců ze mě tréma spadla. M: Trénovali jsme poctivě, protože nám to ze začátku šlo ztuha. Cílem bylo, aby diváci nějaké to zaškobrtnutí nepoznali, což se nám povedlo, takže jsme spokojeni. Na rozdíl od Dariny jsem rád středem pozornosti. ☺ Jsem zvyklý komunikovat ve znakovém jazyce a oba máme neslyšící rodiče, takže náš projev byl plynulý. Musel jsem však pamatovat na publikum, tlumočníky a přepisovatele, abych se moc nerozjel. Chtěl jsem, aby mi všichni rozuměli.

Znáte se dobře navzájem?

Tradiční cukroví, nebo novinky?

Darina o Martinovi: Tak to vím, že rád ochutnává nové věci. Když byl loni u nás na Vánoce, tak mi říkal, že tradiční cukroví je pro něj hodně suché. Martin o Darině: No, úplně ne. Já miluji perníčky, je pravda, že rád ochutnávám, ale perníčky prostě musí být. Bez nich to není ono!

Byli jste již na nějakém ročníku Mluvících rukou?

D: Ano, již dvakrát jsem tu vystupovala s písničkami (básničkami). Po svém vystoupení jsem se pak byla podívat na ostatní vystupující. Ale jako divák jsem se ho nezúčastnila. M: Nikdy, protože z Valašského Meziříčí do Prahy je to daleko. Nedávno jsem se přestěhoval do Prahy a záhy dostal nabídku na moderování, což mě potěšilo. Jsem hrdý na to, že máme možnost sledovat přehlídku uměleckých vystoupení a s tím i kulturu Neslyšících.

Kdyby přišla nabídka na moderování jiné akce, šli byste do toho znova?

D: Asi ano, jen bych musela znát toho, s kým bych moderovala. S manželem to šlo hladce, v případě jiného „parťáka“ by bylo důležité, jak bychom si sedli lidsky. M: Ano, byl bych rád, ale záviselo by to také na tom, za jakých podmínek by to bylo a jak by následně probíhala spolupráce.

No, skóre je 0:1. Vánoční procházka, nebo lyžování na horách?

Martin o Darině: Darina ráda lyžuje. Tak určitě lyžovačka! Darina: Ano, přesně tak.

Vánoční klasická česká pohádka, či americká komedie?

Darina o Martinovi: Nerad se opakovaně dívá na to samé. Takže určitě americká komedie. Martin: Ano, to platí.

Darina o Martinovi:

Mám ráda jeho přímost a upřímnost. Nemám totiž ráda, když se něco zatajuje. Líbí se mi, že je realista. Je vtipný a umí mě rozesmát. Máme společný pohled na život a společnou budoucnost. Jak my dva, tak i naši rodiče jsme všichni věřící, takže jsme si cestu k sobě našli. Martin se mi líbí jako člověk, kromě toho je velký romantik (dívá se na něj a usmívá se).

Silvestr na horách, či u moře?

Darina o Martinovi: (váhá) Asi Silvestr na horách, má rád sníh na horách, zimu, možnost se ohřát na chatě a bavit se s přáteli. Martin: Ano.

Retro vánoční výzdoba, či aktuální trendy výzdoba?

Martin o Darině: Má ráda tradiční vánoční svátky s příjemnou vánoční atmosférou. Martin o Darině: Darina: Ne, ne (škádlivě). Dělám si legraci, Je to takové zvláštní, už naše seznámení přes počítač bylo netypické. Začali má pravdu. jsme se kamarádit a trávit spolu více času. Přerostlo to v něco většího, mé srdce se rozhořelo a už jsem začal smýšlet jinak. O životě s Darinou. Cítím, že to nemá chybu, vím, že takovou dívku jako Darinu nenajdu. Vybral jsem si ji a budu ji chránit celý život (obrací se k ní zamilovaně a něžně). Příprava není jednoduchá, musí se pamatovat na vše. Letos Mluvící ruce připravoval tento organizační tým: Monika Ťuláková – hlavní organizátorka Skupina z CDY: Michael Veselý, Tereza Polová, Veronika Skohoutilová, Jan Šimůnek a Vendula Šírová Magdalena Popovičová – asistent organizátora Martina Tomášková – úprava vlasů Tlumočníci: Vendula Chyská (po celou dobu přípravy), Naďa Hynková Dingová a Petr Pánek (na celý program) Přepis: Petr Brož a Tomáš Portych Josef „Pepíno“ Kratochvíl (jevištní technik divadla Rokoko): Já jsem Mluvící ruce zažil už podruhé. Poprvé před čtyřmi roky jsem s vystupujícími řešil přípravu na jevišti. A velký nezvyk pro mě byl, že jsem viděl jiný způsob tleskání (ruce nad hlavou). Pro mě to bylo náročné, protože jsem nevěděl, kdy je konec a kdy začátek. Jsem rád, že jsem poznal i něco jiného, a fandím tomuto umění.