Jak funguje tlumočnická služba v České unii neslyšících v Praze a Středočeském kraji

Tlumočení do českého znakového jazyka je pro neslyšící nepostradatelnou spojkou při komunikaci se slyšícím světem. A platí to i obráceně – slyšící osoby mohou díky tlumočníkům rozumět sdělení ve znakovém jazyce, a tím se obě strany mohou do komunikace plnohodnotně zapojit. V současné době v ČR existuje několik organizací, které nabízí tlumočení pro neslyšící v rámci sociálních služeb. Nejinak je tomu i u nás – také Česká unie neslyšících (ČUN) poskytuje tlumočení pro neslyšící v ústředí i na svých pobočkách. Na to, jak to s tlumočením v současné době vypadá, jsme se zeptali Mgr. Martiny Kronusové, vedoucí Tlumočnické služby pobočky ČUN pro Prahu a Středočeský kraj.

text Eva Vavříková foto archiv Tlumočnické služby v ČUN

Motto

„Posláním Tlumočnické služby je umožnit neslyšícím osobám komunikovat bez bariér v běžných životních situacích, a tak napomáhat k jejich samostatnosti a zodpovědnosti, aby mohli být rovnocennými partnery v kontaktu s většinovou slyšící společností.“

Jaká je cílová skupina

Tlumočnická služba je určena osobám se sluchovým postižením bez omezení věku, které při komunikaci se svým okolím preferují český znakový jazyk nebo znakovanou češtinu, plně nerozumí mluvenému projevu nebo psanému textu a potřebují v této oblasti podporu.

Tlumočení na pobočkách ČUN v ČR Krom Prahy a Středočeského kraje je tlumočení poskytováno také v pobočkách ČUN v těchto krajích: Karlovarský, Liberecký, Moravskoslezský, Zlínský a Jihomoravský. Pobočky fungují samostatně a nemusí mít stejný systém.

Představení

Tlumočnické služby Prahy a Středočeského kraje

Mgr. Martina Kronusová y Od roku 2019 působí jako vedoucí Tlumočnické služby y Vystudovala bakalářský obor Vychovatelství na PedF (Pedagogické fakultě) UK, poté navazující magisterský obor Speciální pedagogika na Univerzitě

Jana Amose Komenského (dnes Ambis) y Předchozí pracovní zkušenosti nasbírala v organizaci ASNEP nebo v domě s pečovatelskou službou y Záliby a volný čas: genealogie, pěší turistika a četba

Provozní doba

Pondělí, úterý, středa: 8.00–17.00 Čtvrtek: 9.00–18.00, pátek 8.00–13.00

V pondělí, úterý, ve středu dopoledne a ve čtvrtek jsou obvykle na službě přítomni dva tlumočníci.

Rozhovor vedený s Mgr. Martinou Kronusovou:

Co vás k tlumočnické službě přivedlo?

K tlumočnické profesi jsem se dostala už v roce 2005, kdy jsem začala pracovat jako výkonná ředitelka v organizaci ASNEP. Měla jsem na starost i celé CZTN. Tehdy fungovalo necelé 2 roky a tlumočnická služba byla tehdy řekněme v rychlém rozvoji. Vše se profesionalizovalo, hledal se směr, jakým se půjde.

K neslyšícím mě nasměroval Televizní klub neslyšících, který jsem v dětství ráda sledovala. Když jsem se pak rozhodovala, co budu dělat po maturitě, neslyšící a jejich úžasný jazyk si mě přitáhli. Nastoupila jsem na kurzy ČZJ do Pevnosti a už to jelo. Nasbírala jsem plno kontaktů a pak jsem jednou odpověděla na inzerát v Gongu, že hledají někoho do ASNEPu. Tehdy jsem byla trochu mrzutá ze studia ČNES, od kterého jsem očekávala více. Moc mě to nebavilo, bylo tam hodně češtiny a já se chtěla více dozvídat o neslyšících. No a než jsem se nadála, uplynulo pomalu 20 let od doby, co se neslyšícím profesně věnuji a tvořím ten papírový základ pro to, aby služby pro ně mohly fungovat.

Co obnáší vaše práce vedoucí Tlumočnické služby v ČUN pro Prahu a Středočeský kraj?

Jako vedoucí Tlumočnické služby v ČUN pracuji od května 2019. Mým úkolem je vést tým tlumočníků a pečovat o něj, vyřizovat objednávky uživatelů a našich pracovníků na tlumočení, pracovat na Standardech kvality a rozvoji sociální služby, zpracovávat veškerou administrativu, které není málo, a psát žádosti o dotace na různé městské části. Také reprezentuji naši službu na různých veletrzích sociálních služeb. Teď nově ještě zajišťuji vzdělávání pro určené pracovníky v rámci sociálních služeb v naší organizaci. Práce je to pestrá, někdy náročná, protože toho musím opravdu hodně napsat a zorganizovat, ale jsem tu moc šťastná. Máme tu skvělý kolektiv a do práce se vždy moc těším.

Kdo se může stát uživatelem vaší služby?

Pokud k nám přijde nový neslyšící zájemce a spadá do naší cílové skupiny, sociální pracovnice s ním vytvoří tzv. jednání se zájemcem o sociální službu, v němž se zjišťuje jeho nepříznivá sociální situace, jak uživatel komunikuje, co vlastně potřebuje a co očekává. Pak se s ním podepíše smlouva o poskytování tlumočnické služby, proberou se naše pravidla a nastaví se individuální plán uživatele – zde si uživatel stanovuje cíle, čeho chce dosáhnout a na co službu potřebuje využít. Plán se jednou ročně musí vyhodnotit. Takový postup nám ukládá zákon. Je pro nás ale také možností, jak uživatele dobře poznat a službu mu co nejlépe nastavit.

Máte nějaká pravidla, kdy a kde tlumočníka mohu mít a v jakých případech to nelze?

Důležité je, aby uživatel spadal do naší cílové skupiny – v našem případě se jedná o primární komunikaci v ČZJ. Pak se řeší jeho nepříznivá sociální situace. Ta vzniká prakticky všude, kde potřebuje komunikovat a rozumět. Tedy my nemáme žádné omezení, co se týče účelu tlumočení, ale jsme spíše omezeni kapacitou. Pokud máme volného tlumočníka, můžeme zajistit tlumočení všude, kde to uživatel potřebuje. Například na úřadě, na poradě, v bance, u lékaře nebo na poště.

V našem týmu je pět tlumočnic, které se na směnách střídají podle rozpisu služeb. Během pěti let jsme službu značně rozšířili. Většinu dnů jsou zde na službě dvě tlumočnice, které přijímají požadavky na tlumočení, ale jedna tlumočnice stihne tak max. tři tlumočení za den v terénu, s ohledem na různé přejezdy. V rámci ambulantní služby se tlumočení stihne více, záleží na jejich náročnosti. Dodržujeme pracovní dobu, po ní tlumočení většinou neposkytujeme. Kolegyně tu pracují na částečné úvazky, takže pak samozřejmě musí stíhat ještě své jiné závazky.

Kapacitně máme také problém se zajišťováním tlumočení na delších kurzech, kde jsou potřeba dva tlumočníci v týmu, nebo tlumočení večerních či víkendových akcí a třídních schůzek. Ale s tím bojují všichni poskytovatelé.

Velmi důležité je, aby si uživatel objednal službu včas, a to min. tři dny předem. Ale zároveň se někdy také stane, že i u objednávky několik měsíců dopředu zjistíme, že je termín už obsazený. Faktem je, že se tlumočí opravdu hodně. Pokud tlumočení nemůžeme zajistit v požadovaném termínu, snažíme se termín s uživatelem přeobjednat tak, aby se tlumočení nakonec uskutečnilo. Odkazujeme také na jiné organizace, kam se neslyšící může obrátit. Nyní máme celkem 112 uživatelů.

V jakých situacích je služba bezplatná a kdy se doplácí?

Zákon č. 384/2008 Sb., o komunikačních systémech neslyšících a hluchoslepých osob umožnil osobám se sluchovým postižením svobodný výběr nejvhodnějšího způsobu komunikace se společenským oko- y Od roku 2020 pracuje v ČUN jako sociální pracovnice v Tlumočnické službě y Vystudovala obor Speciální pedagogika na PedF UK y Během svých studií absolvovala kurzy ČZJ v organizaci Pevnost y Záliby a volný čas: četba a cestování

PhDr. Tereza Hradilová, Ph.D.

Vendula Chyská y Do ČUN nastoupila v roce 2019 a od té doby pracuje jako tlumočnice ČZJ y Studovala na FF UK bakalářský obor Čeština v komunikaci neslyšících (dnes Jazyky a komunikace neslyšících) y Současně pracuje jako tlumočnice ve Zprávách v českém znakovém jazyce v České televizi y Záliby a volný čas: cizí jazyky, zpěv, hudba a práce na vlastní velké zahradě

Bc. Eliška Prokopová y Od roku 2024 působí jako tlumočnice ČZJ y Vystudovala obor Tlumočnictví českého znakového jazyka na Masarykově univerzitě v Brně y V současné době studuje navazující magisterské studium oboru Jazyky a komunikace neslyšících na FF UK y Záliby a volný čas: skautské aktivity a tábory

Pavlína Novotná y Od roku 2020 pracuje v ČUN jako tlumočnice ČZJ y Studovala bakalářský obor Čeština v komunikaci neslyšících na FF UK y Působí také v pražském Centru pro dětský sluch Tamtam, o. p. s. (Sociálně aktivizační služby) y Absolvovala kurzy ČZJ v organizaci Pevnost y Záliby a volný čas: turistika a skautské tábory lím a zajistil jim právo na tlumočníka. Dále zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách pak osobám se sluchovým postižením umožnil bezplatné čerpání tlumočnických služeb. Tedy v rámci sociální služby musí být tlumočení zajištěno zdarma.

Jaký je rozdíl mezi ambulantním a terénním tlumočením? Lze tlumočit i pro skupinu více osob?

Zajišťujeme tyto typy tlumočení:

1) tlumočení individuální – tlumočení pro jednoho uživatele

2) tlumočení skupinové – pro více uživatelů s tím, že tlumočník zná cíl a domluvený průběh služby pro každého z uživatelů a) ambulantní forma tlumočení – tlumočení probíhá v kanceláři organizace ČUN, v případě individuálního tlumočení se jedná zejména o tlumočení telefonních hovorů, překlad česky psaných textů a formulářů, případně sepsání textu v českém jazyce b) terénní forma tlumočení – v případě individuálního tlumočení se jedná o tlumočení v místě podle uživatelovy potřeby, nejčastěji jde o tlumočení u lékaře, na úřadě, v zaměstnání apod., v případě skupinového tlumočení je zajišťováno tlumočení exkurzí, přednášek, výletů apod.

Jak se tlumočníci průběžně vzdělávají? Mají i možnost jazykového vzdělání? Český znakový jazyk se přece jen neustále vyvíjí, vznikají a ujímají se nové znaky z různých oborů.

Tlumočnice se vzdělávají na školeních, která jim naše organizace zajišťuje. Hradíme 24 hodin vzdělávání za rok každému pracovníkovi, který je zařazen jako sociální pracovník nebo pracovník v sociálních službách. Poslední dva roky se snažím, aby tlumočníci měli zajištěno školení, které se zaměřuje přímo na rozvoj tlumočnických a jazykových dovedností. Tlumočnice si doplňují vzdělávání i samostatně. Těch 24 hodin daných zákonem nepovažujeme za nějaký omezující limit. Je to ale pak náročné finančně.

Znakový jazyk se stejně jako český jazyk neustále vyvíjí. Vznikají tedy i nové znaky. Tlumočníci nové znaky získávají zejména v přirozeném kontaktu s neslyšícími, kdy je tzv. odkoukají, a pak samozřejmě i na jazykových kurzech. Našimi uživateli jsou také neslyšící z různých koutů ČR, takže ač tlumočíme v Praze, někdy se stane, že uživatel používá moravské znaky. Nebo máme uživatele, kteří jsou původem ze Slovenska, žili nějaký čas na Ostravsku, pak chvíli v Německu a teď zakotvili v Praze. Všechna ta prostředí je nějak jazykově ovlivnila a kolegyně se s tím musí poprat. I proto je pro nás důležitý osobní kontakt s klientem, který nám vstupuje do služby, do jeho plánu pak popíšeme i jeho jazyková specifika.

Jaký vidíte rozdíl mezi tlumočnickou profesí před 15 lety a v současné době? Co se v poskytování tlumočení zlepšilo a jaké jsou jeho nedostatky?

Myslím si, že už před 15 lety byla tlumočnická profese na velmi dobré úrovni a zlepšuje se dál. Skvělé je to, že se opět resuscitovalo speciální vzdělávání zaměřené přímo na tlumočnickou profesi. Specializované vzdělávání tlumočníků tu na delší dobu utichlo. Komora jej přestala realizovat, což jsem já osobně považovala za velkou ránu pro profesi. Takže teď jsem nadšená, že si to jedna naše kolegyně vzala na starost a pro tlumočníky pořádá velmi zajímavé semináře. Vznikly také další obory pro tlumočníky na VŠ a VOŠ, bohužel ale asi všechny nevydrží, což je škoda. Vzdělané tlumočníky moc potřebujeme. Pořád se totiž ještě setkávám s tím, že se někdo domnívá, že po absolvování několika kurzů ČZJ se dotyčný může pustit do tlumočení a začít „pomáhat“. Ti, co to tvrdí, nemají zhola tušení, co takový člověk může napáchat v terénu za paseku a co tlumočnická profese vůbec obnáší. Stále nám také chybí dobrá opora profese v zákoně, její přesný popis a právě i minimální popis vzdělávání pro profesi tlumočníka.

Co se týče samotného tlumočení, tak oblasti, tj. účely, kde se tlumočí nejvíce, jsou pořád stejné jako dříve. Jde o tlumočení u lékaře, na úřadě, v bance, překlad dokumentů či telefonáty. Zaznamenala jsem ale větší zájem o tlumočení různých kurzů, vzdělávání, dále tlumočení v zaměstnání anebo na akcích pro děti. Myslím si, že je o něco vyšší počet tlumočníků než dříve, ale mnoho z nich netlumočí nebo nechodí do terénu, protože tlumočí ve školství. Takže jsme na tom s počtem přibližně stejně, ale zdá se mi, že poptávka převyšuje nabídku, tedy že přibývá tlumočení, která nebylo možné z kapacitních důvodů pokrýt, nejsou totiž volní tlumočníci.

V krajích je tlumočníků, řekla bych, stále velký nedostatek. Již 20 let chybí větší tlumočnické zastoupení například na Liberecku. Potřebovali bychom, aby se v regionech udržely tlumočnické obory na VŠ a absolventi se pak po studiu vraceli do svých domovin. Musí však pro ně být připravena místa, kam mohou nastoupit. Máme stále mnoho práce před sebou, abychom to dokázali zlepšit.

Bc. Kateřina Hronová y Od roku 2022 pracuje v ČUN jako tlumočnice ČZJ y Vystudovala bakalářský obor Čeština v komunikaci neslyšících na FF UK, v současnosti zde dokončuje navazující magisterské studium y Již během studií na gymnáziu navštěvovala kurzy ČZJ y Záliby a volný čas: turistika, vzdělávací aktivity a tábory pro děti

Bc. Kateřina Menhartová y Od roku 2023 pracuje v ČUN jako tlumočnice ČZJ y Souběžně studuje obor Jazyky a komunikace neslyšících na FF UK y Zkušenosti se znakovým jazykem získala již během předešlého studia bakalářského oboru Anglistika-amerikanistika, díky tomu jej začala studovat v rámci druhého oboru y Záliby a volný čas: turistika a kempování