ONE DAY ONE RESORT: MATĚJ NOVÁK / KITZSTEINHORN

S NASTÁVAJÍCÍ OPOZDILOU ZIMOU BOARD REDAKCI NAPADLO, ŽE BY NÁS, A URČITĚ I RIDERY, BAVILA OPĚT NĚJAKÁ RUBRIKA NA TÉMA SOUBOJ S ČASEM. INSPIRACI JSME VZALI Z ČLÁNKU 240 MINUT, KDY RIDER MUSÍ UKÁZAT NĚKDE NA STREETU ZA ČTYŘI HODINY ČTYŘI TRIKY. VE SNOWBOARDINGU BY SE NĚCO TAKOVÉ NESTIHLO, TAKŽE NA ČTYŘI TRIKY RIDER DOSTANE JEDEN DEN A BĚHEM TOHO SE UŽ DÁ PROJET JEDEN RESORT A UDĚLAT RŮZNÝ TRIKY NA RŮZNÝCH MÍSTECH.

bs 9 mute v jednom ze tří kitzsteinhornských snowparků

text: Radek, foto: Panker Jako první pán na holení přichází Matěj Novák, a kdo ho nezná, ať věří, že je mu dvacet tři let, na snowboardu jezdí jedenáct sezón a momentálně v Plzni studuje Sociální a kulturní antropologii na Západočeské univerzitě. K jeho nejoblíbenějším disciplínám určitě patří rampa, v níž se stal mistrem republiky, a další zajímavý výsledek je například šesté místo na Snowjamu. Matěje sponzorují Vans, POC a LibTech. Na souboj s časem si Matěj vybral rakouské středisko Kitzsteinhorn, kde se nachází jedna z nejlepších ramp v Evropě. Velmi strategická je blízkost resortu k naší zemi, z Prahy je to nějakých 480 km a z Brna 540. Na Kitzsteinhornu si zajezdíte ve výšce 2.000 až 2.800 metrů nad mořem, kde na vás kromě již zmíněné luxusní rampy čekají také 3 snowparky, jibová zahrádka Railgarden a asi 5 značených freeride tratí. Celodenní permice na Kitz stojí 43 euro a celosezónka využitelná i na mnoho jiných resortů v okolí koštuje 530 euro. Více informací samozřejmě naladíte na Kitzsteinhorn.at. Leden je pro všechny vysokoškoláky ve znamení zkoušek, a ne jinak tomu bylo i u Matěje. Kromě školy si také stihnul střihnout světový pohár ve Finsku, kde se umístil na jednadvacátém místě, a trochu si zajezdil na Hintru a ve Špindlu. Náš výlet jsme museli ladit podle počasí a Matějových zkoušek a opravdu to nebylo nic jednoduchého. Nakonec padla volba

na víkend v půlce ledna, přičemž už se jelo v pátek odpoledne, aby byl čas fotit celou sobotu nebo neděli, prostě podle počasí. Co čert nechtěl, v pátek se protrhla obloha a vysypala pod kola Pankerova auta vše, co mohla. Kvůli tomu se klasická pětihodinová cesta protáhla asi na hodin deset a kluci dorazili až ve tři ráno. Sobotní snowboarding byl tedy ohrožen, zvlášť když sypat nepřestalo, foukal strašnej vítr a teploty se pohybovaly asi kolem mínus dvaceti. Kluci to přesto šli dopoledne vyzvat, ale zvládli jenom zmapovat resort a zase si jít na chvíli lehnout. V sobotu odpoledne už začínal být Matěj nervózní, že jestli se počasí nezlepší, těžko dokáže něco nafotit. Navrhl proto vyrazit na parkáč, kde byl celkem zajímavý šutr a mohl z něj udělat drop. Vzhledem k tomu, že má Panker přeraženou hnátu a nemůže makat lopatou, musel si dopad a odraz nachystat Matěj celej sám. Bylo to v tom ledu celkem psycho, potřebovaly se vyházet ledový hroudy, což zabralo víc než půlhodinku. Kolem pátý večer se indy drop povedl nafotit a rozehřátý organismus nemělo cenu ještě vypínat. Matěj si o kus dál v lese naházel rádius ke stromu, aby měl na zítřek připraven takový záchranný spot, kdyby náhodou nevyšlo počasí. Na nedělní ráno kluky přivítalo azuro a teploměr padající až ke dvaceti pod nulou. Volba prvního triku padla na rampu, kterou má Matěj ze všeho nejradši. Vzhledem k předchozí kalamitě to však nebylo zrovna nejlepší, dno rampy bylo měkčí a naopak kopingy brutálně přemrzlý. Matěj měl co dělat už na nájezdu: „Ten shape nájezdu do rampy byl pro mě novinka, musel sem se učit to dropovat, protože rampa začíná rovnou od kolmýho. Boulička na rozjezd nebyla moc velká, takže sem si to musel vyšlapat třeba třicet metrů nahoru, abych měl rychlost. A taky jsem neměl zrovna moc nabroušený prkno, prostě byl jsem takovej jalovej.“ Focení tu zabralo dvě a půl hodiny, Matěj radši rampu šlapal, než aby jezdil nahoru vlekem, což by trvalo mnohonásobně dýl. Nakonec se kluci museli spokojit s fs airem, protože víc tam prostě nešlo udělat. Následoval přesun do snowparku na kicker, stály tu dva za sebou a pod nimi sérečka bedýnek. Kluci si vybrali tenhle menší park, protože na něj svítilo sluníčko a bylo to tu v tý strašný kládě přeci jen trochu snesitelnější než ve stínu ve druhým parku se čtyřma kickerama. Matěj si tu dal jednu tři šede na speedcheck, sedmu na rozehřátí a pak už fotil backside 9 naostro. Tenhle trik má na jistotu: „Zkoušel jsem do toho různý graby, nejdřív nose. Přemejšlel jsem i o melon, ale s tímhle chytem už mám spoustu fotek, a tak jsem radši dal mute a vyšlo mi to hned na druhý pokus. Skok měl dobrej odraz, i se na to dalo najet správnou rychlostí, akorát byl dopad trochu menší, a když jsem to chtěl poslat daleko, byly to docela rány.“ Ve svý podstatě už měli kluci nafocený tři fotky, takže si po obědě šli užít freeriding. Matěj si pak hajknul od vleku kousek nahoru, přelez několik ledových skalek a zapnul se do vázání: „Panker mi zavolal, že je ready, tak jsem si pustil muzičku, dropnul to z takový miniskalky a dal jsem si pár zatáček. Byla to pěkná lajna mezi dvěma skalama, nikdo v tomhle úseku ještě nejel, takže sem byl spokojenej.“ Kluci se spustili dolu do údolí a šli do lesa na strom, který si tu Matěj večer připravil. Během dvou pokusů mu vyšel grind a bylo hotovo. Jeden den, respektive dvacet čtyři hodin stačily Matějovi na to, aby si udělal pár svých oblíbených triků. Na závěr jsme ho ještě požádali, aby celý resort zhodnotil. „Tenhle krátký trip na Kitzsteinhorn se mi fakt líbil, škoda jen mínus dvaceti a sobotního sněžení. Myslím si, že se sem vyplatí koupit i sezónka. Je to tady velký, maj tu dobrý podmínky a díky tomu, že se jezdí na ledovci, tak můžete od podzimu až do jara. Řekl bych, že tu je nejlepší rampa v Evropě, protože tu mají Super Pipe Dragon, plus mně tu vyhovuje snowpark a díky velikosti resortu se tu dají jezdit i freeridy. A hlavně je to sem kousek, pět hodin cesty!“

drop indy ze šutru na parkovišti pod lanovkou