BERLIN BY NIKE SB

NIKE SB BERLINTRIP SE HEKTICKY ZAŘIZOVAL NA KONCI ZÁŘÍ A VŠICHNI ÚČASTNÍCI SE O NĚM DOZVĚDĚLI TEPRVE PÁR DNŮ PŘED ODJEZDEM. DATUM SE VYBÍRAL PODLE POČASÍ, A HLAVNĚ JSME POTŘEBOVALI CHYTIT MARKA ZÁPRAŽNÝHO DŘÍV, NEŽ ODJEDE DO AMERIKY. PROBLÉM JEŠTĚ NASTAL S PANKEREM, KTEREJ SI NA KOLE PŘERAZIL RUKU VEJPŮL, A MUSEL HO TEDY ZASTOUPIT NÁŠ REDAKTOR ZE SLOVENSKA PETER MERCELL. TAK TO TEDY VŠE ZAČALO...

BERLIN

BY NIKE SB

text: Frkal Jr., foto: Peter Mercell

Všichni jsme se pak ráno sešli poslední zářijový pátek v Praze na Hlavním nádraží ve složení Marek Zápražný, Martin Pavlačič, Lukáš Cína, Daniel Rahman, Peter Mercell a já. Největší nadšení pro nás bylo seznámení s Lukášovou krásnou sestrou. Nakonec jsme se dozvěděli, že je to jeho máma a bylo po srandě! Nabrali jsme zavazadla, karton Red Bullů a šup na pár hodin do vlaku. Hned po usednutí nám bylo jasný, že hyperaktivní děti budou bez maminek zlobit. Vcítit se do role maminky není lehká záležitost. Chce to pevný nervy a trpělivost, což jsme neměli. Jen si představte Maťa jako vzornou maminku... Každopádně touto dobou začaly perlit hláškama, jak už to u malejch dětí bejvá. Lukáš se například Markovi přiznal: „Viděl jsem tvojí čtyřiadvacítku a svlékal jsem si u toho kalhotky.“ S čudlama bylo prostě veselo. Sranda nás přešla ve chvíli, kdy nás Němčouři vyhodili místenkama z kupéčka. Danke! Museli jsme těch pár hodin vydržet na chodbě. Kolem půl třetí už jsme si to po Berlíně štrádovali k Sun Flowers hotelu. Nejdřív jsme vystoupili na špatný zastávce. Naštěstí nám místní poradil jet ještě jednu zastávku dál na Ostbanhof. Těsně před hotelem na nás koukal libovej spot, profláklej z hodně videí. Dřevěný lavičky s kovovou hranou na sérky. Rychle jsme si hodili věci do úschovny zavazadel v hotelu a zamířili k týhle lokalitě. Kousek vedle stály stánky s kebabama, na který mě Kudrnáč upozorňoval již před odjezdem.

martin pavlačič /r/ bs nosegrind nollie bs heelflip out na nejznámějších lavičkách na warschauer strasse

A měl pravdu... Sakra dobrá chálka jen za 3 éčka. To by se Pankerovi určitě líbilo! Mladý se na spotě rozježďovali, tak jsem jim rovnou natočil pár sérek. Čekali jsme do pěti hodin, kdy jsme si mohli hodit věci z úschovny zavazadel do našeho pokoje. Potom jsme se na lavičky vrátili a točili navzdory tmě s mým LED diodovým světlem. K highlightům patří například Maťův fs tailslide frontside flip out a Markův bs tailslide kickflip out. Po osmý hodině se kolem laviček začal tvořit shluk všech různejch skaterů i neskejtrů, kteří začali bezstarostně popíjet. Pro nás to byl docela nezvyk, páč lokalita byla dost frekventovaná. Tohle udělat v Praze, tak přijedou švestky raz dva. Ty Němci v tom maj holt systém. Na mapě jsme našli, že kus dál od laviček je berlínská krytá hala. Museli jsme jí koštnout. Marek a Maťo si usmysleli, že na nás počkají venku, že už jsou stejně unavený. V hale jsem s malejma natočil 5+5 triků, nebo-li 5 triků Lukáše a 5 Daniela. Tohle videjko jste mohli vidět na Boardmag.cz začátkem října. Lukáš zde překvapil svým manuál heelflip out a Dan velkým ollíčkem z plošiny do banku. Po hale se rozléhaly hlasy „Sie sind für Nike SB!“. Malý se zde museli cejtit jako velký páni. Během dotáčení posledních triků jsem si všimnul spícího Petera. Už bylo na čase se vrátit do hotelu a spát.

posádka ve vlaku: marek zápražný, martin pavlačič, daniel rahman, lukáš cína, peter mercell a tomáš frkal pán průvodčí

martin pavlačič /r/ flip late pop shove-it na vlnkách

ranní rozcvička aneb lukáš nechce vylízt z postele lukáš na trampošce snídaně s nutellou

daniel rahman /g/ dlouhý bs grind na monumentu

Druhej den nás Maťo vzbudil pozdravem příjemného dne: „Budiček dopiče!“ Tenhle den jsme měli v plánu stihnout co nejvíc spotů, takže řádná snídaně u švédskýho stolu nesměla chybět. Narvali jsme do sebe všechno, co šlo, a šli na nedaleký lavičky. Prostor pro sérky jsem tentokrát nechal prověřenýmu Markovi a Maťovi. Maťo během chvilky vypráskl dvě super sérky. Jednou z nich je nollie crooked, nollie 360 flip a bs nosegrind nollie heelflip out. Více najdete ve videu, bude co nevidět na Boardmag.cz. Markovi při sérce nepřálo štěstí a poslední trik série nollie nosegrind nollie flip bohužel nevrátil. Laviček už jsme měli plný zuby, tak jsme jeli o kus dál. Jako další spot jsme navštívili obrovskou betonovou vlnu, na který bylo dost obtížný něco vrátit. Mladý se na ní párkrát projeli, ale na triky si ještě netroufli. Zato Marek s Matěm to vzali zodpovědně. Chvíli trvalo, než si na spot zvykli, ale výsledek stojí za to. Maťo vrátil backside flip do rohu vlny a Marek oslnil svým 360 flipem transfer. Jak fotka, tak záběr stojí za zhlédnutí. Prostě pecka! Po dobře provedený práci naše cesty směřovaly o kus dál ke známýmu mramorovýmu pomníku. Lukáš se celou dobu těšil, že zkusí switch heelflip z devíti schodů. Bohužel byly mokrý a ve stínu, takže nebyla šance ani na jeden pokus. Situaci však nerozvážně podcenil lokální rider, kterej chtěl mermomocí skákat schody přes nástrahy mokra. Celá naše patra zpozorněla a bedlivě pozorovala, jak tento úkaz dopadne. Stalo se to, na co jsme se těšili. Čili podkluz a strašná. Dobře mu tak... Daniela to heclo a chtěl ukázat skopčákům, co jsme my Češi zač. Vyhlídl si grindovací zídku z extrémně dlouhýho double setu. Když už konečně dojel bs grindem nakonec, zjistil, že ho tam čeká spára, o kterou se zasekl a málem si dal horší než skopčák před vteřinou. Pak už stačilo jen během chvíle přeskočit spáru na konci a dílo bylo dokonáno. Teď přišel čas práce druhýho čudly, tedy Lukáše. Místo devíti schodů, pro něj Marek vymyslel náhradu v podobě menšího double setu 2+2, kde měl předvést svůj ss heelflip na litry. K dokonalosti spotu chyběl

fotograf peter mercell

kameraman tomáš frkal v metropóze

děti ve fellingu, hehe

martin pavlačič na vlně muziky

dan dělá vopičky

marek zápražný dobrej rozjezd. Vyběhnout na plošinu, během vteřiny si připravit nohy a hned skákat nebylo pro mladý tělo to pravý ořechový. Práci mu ještě znepříjemňovali kolem jezdící kolaři, pač hned vedle byla cyklostezka. Po delší době šlo vidět, že je malej už moc vyčerpanej a nemělo cenu ho trápit. Tento trik jsme tedy odložili na další den. Marek byl i po 360 flipu plnej energie a chtěl ještě stihnout nollie inward heelflip revert na známym double setu nedaleko centra. Začalo se stmívat, a tak jsme rychle vyrazili. Když jsme ke spotu dojeli, tak nás pomalu začalo obklopovat šero. Marek začal rychle zkoušet no inward heel rev, kterej mu bohužel moc nešel. Pro jistotu během pár pokusů vrátil switch heelflip. A sotva to vrátil, byla tma jak v pytli. Co dělat večer v centru Berlína, když je 1. říjen? Právě začali známý oktoberovský slavnosti. Byl by hřích si to na místě trochu neužít. Udělali jsme si romantickou večerní procházku a obdivovali architekturu města. Nakonec jsme zakotvili u obří skákací trampolíny, kde jsme nechali čudly dobře vyblbnout. Hned naproti na nás čekaly stánky s pivem. Bohem obdařený Němky nám začaly dělat chutě nejen na jejich vzácná ňadra, ale i na tupláky, co pod ňadry točily. Já tuplák nikdy neměl, takže byla jasná volba, kdy přijít o toto pivní panictví. Nechali jsme se obsloužit a v klidu popíjeli. Za chvíli jsem slyšel to, čeho jsem se nejvíc bál. Švestky. Policie začala obcházet stánky a vyhlížela si bezmocný mladíky, u kterejch kontrovali plnoletost. Zblednul jsem. Do osmnácti mi zbejval už jen měsíc... Peter mě rychle vyslal od stolu pryč, ale já se bál, že právě tak budu nejvíc nápadnej. Pomalým a rozvážným krokem jsem štrádoval od stolu pryč a pár minut počkal v ústraní. Vyšlo mi to, uff. Když jsem se vrátil ke stolu, švestky už byli pryč a já si v klidu mohl dopít tekutou odměnu za celodenní práci. Hned potom jsme se vrhli na zpáteční cestu do hotelu. V hotelu mě napadlo, že by nám někdo mohl do kamery říct název tripu. Vzal jsem tedy extrovertního Daniela a obcházeli jsme hotel se slovy „Can you tell me Nike SB Berlin?“. Nevim, jak berou v Německu angličtinu, ale jediný, co ze sebe v angličtině vytáhli, bylo „What?“. My to však nevzdávali a zkoušeli jsme to dál. Nejvíc lidí bylo v druhym patře, kde se kolem nás po nějaký době vytvořil shluk lidí, z jehož čela vystoupil decentně nakorbenej skopčák. Byl docela podobnej jedný postavě z Pádu třetí říše. I jeho jsme se slušně zeptali, jestli by nám mohl říct pouhá tři slova. „What the fuck? Nike SB Berlin?“ odpověděl. Konečně to někdo řekl. Hned potom začal mírně rudnout, nejspíš ho znervózňovalo moje rybí oko u jeho rybího ksichtu. Raději jsme se šli schovat na pokoj a spát. Poslední den jsme už neměli moc času, protože nám vlak jel kolem pátý hodiny. Vzbudili jsme se tedy o něco dřív, abychom ještě něco stihli. Čudlové byli celkem ospalý, protože ještě nejsou zvyklý na nedostatek spánku. Nejvíc byl zničenej Lukáš, čehož řádně využil Maťo. Vzal ho za nohy a chtěl ho z postele vytáhnout. Lukáš se ale postele pevně držel, takže začali postel posouvat přes půlku pokoje, dokud se Lukáš nepustil a málem nepřevrhnul notebook ze stolu. Prostě slušná ranní show. Hned potom jsme si vyhlídli spoty na netu a vyrazili. Nejvíce nás zaujaly profláklý vlnky na Wiebestrasse. Tomuhle spotu se nedá odolat, dokonalý vlnky na klidným místě. Maťo pokračoval s konáním dobré práce a udělal kickflip late fs show-it do strany, kterej se mimochodem na místě naučil. Marek zkoušel fakie kickflip, při kterym si nešťastnou náhodou udělal ošklivej výron na kotníku, jeho práce na tripu tedy skončila. Ještě, že už měl dávno odpracováno z předešlýho dne... Lukáš potřeboval nějakej matroš, protože doposud neměl ani jednu fotku. Vyprásknul tedy nollie backside heelflip a nollie backside biggie do strany a se mnou natočil sérku do videa. Daniel se pokoušel o backside bigspin, kterej mu nakonec nevyšel. Břicha zase začala naléhat o dodání potravy. V centru jsme uviděli restauraci Vapiano, tak proč jí nezkusit.

lukáš cína /g/ nollie bs heelflip na vlnkách

Hned po příchodu nám vecpali kartičky, který jsme následně vyměnili za pagery. Asi půl hodiny jsme čekali, než zapípaj a my si mohli dojít pro vysněnou pizzu. Ve frontě na ní jsem uviděl, jak se u jedný z nich spálilo těsto a putovala přímo do koše. Samozřejmě byla moje a musel jsem čekat dalších pár minut na novou. T-Frkovo štěstí se opět projevilo. Maťo chtěl ještě ukázat svoje manuálový umění. Vrátili jsme se na mramorovej pomník z minulýho dne a na stejný zídce, kde dělal Daniel bs grind, Martin vrátil nollie heelflip nosemanul. Ač se to zdá, nebo ne, šlo o smrt, pač zídka byla široká skoro stejně jako trucky. Šlo tedy o přesnost a balanc. Čas se pomalu krátil a bylo na čase se pomalu vrátit na hotel pro věci a jít na nádraží. Ale potřebovali jsme ještě alespoň jeden Lukášův trik. S klukama se dohodlo, že nám vemou věci k nádraží, abysme získali víc času pro Lukášův prostor. Šli jsme na 2+2 double set z minulýho dne. Fotku switch heelflipu už Peter měl, takže sem tu byl jen já a Marek, kterej hlídal čas a vlastně i nás oba, hh. Větší psycho u vrácení triku jsem nezažil. Šlo doslova o vteřiny, abychom stihli poslední tramvaj, která nás dovezla k nádraží. Sotva Lukáš vrátil ss heelflip v perfektu, sjeli jsme šupem downhill a na chlup přesně stihli tramvaj. Uff. Pak už jsme doplnili výpravu a vlakem jeli zpátky do Prahy, kde nás potkalo asi pětihodinový zpoždění. No aspoň jsme stihli videorozhovory s mladejma a Markem. Během spousty volnýho času do našeho kupé vstoupila seriózní zlatokopka, která se chtěla převléknout do latexu za nějaký ten peníz. Prej zrovna jela z mezinárodního veletrhu sexuálních pomůcek. Nakonec jsme si řekli, že by tohle ještě čudlové neměli vidět. Určitě by nás práskli maminkám. Už tak stačilo, že jsme jim museli vysvětlovat, co je to poštěváček!

crew na lavičkách, kde se parta každý den rozježďovala posezení v blízkosti alexanderplatz, od stolu se nevstává, dokud to lukáš nedopapá...

martin pavlačič /r/ nollie heelflip nosemanual na monumentu