GO JUNIORS GO

GO JUNIORS

GO! text a foto: Přemek Vida

honza lohýnský točí fs 7 na ještě malém skoku v keystonu

SEDÍM ZROVNA V JEDNÉ KAVÁRNIČCE VE LES2ALPES, KAM JSME VČERA PŘIJELI Z WORLD ROOKIE FESTU V LIVIGNU. NAPADL NÁM SKORO METR NOVÉHO PRACHU A MÍSTO ZÁVODŮ V RAMPĚ JSME POTRESTALI OKOLNÍ KOPCE. USRKÁVÁM EXPRESSO A CHYTÁM WI-FI, ABYCH MOHL DO REDAKCE POSLAT SLIBOVANÝ ČLÁNEK O NAŠEM PŘEDVÁNOČNÍM POBYTU V AMERICE. JE DEN DO UZÁVĚRKY, ŠÉFREDAKTOR ŠÍLÍ, NESPÍ, A TO JE TA SPRÁVNÁ CHVÍLE ZASEDNOUT PŘED PRÁZDNÝ WORD DOKUMENT A VYLOVIT PÁR VZPOMÍNEK Z PROSINCE LOŇSKÉHO ROKU...

Předvánoční trip za velkou louži měl několik vrcholů, ať už mám na mysli samotné ježdění ve snowparcích Keystone, Breckenridge, Copper Mountains, nebo den na skůtrech v Jones Passu. Viděli jsme zápas NHL i Shauna Whita poletovat s lehkostí sobě vlastní šest metrů nad koping v rámci závodu Dew Tour, ale víc už nebudu předbíhat a vezmeme to hezky popořádku.

ČÁST PRVNÍ: ODLET

Je konec listopadu, padl nový ministr ze starých důvodů, po sněhu stále ani památka, a kdo mohl, zamířil na Hintr. A já do světa. Ne na měsíc na měsíc, jak zpívá Jirka Macháček v textu jedné své písničky, ale na měsíc do Colorada. Spolu se mnou vyrazili Petr Horák, Roman Dlauhý, Martin Mikyska, Dušan Kříž, Honza Lohýnský a Kačka Vojáčková. Let proběhl hladce a žádným překvapením nebylo ani sterilní jídlo a klasická volba kuře nebo rybu. Dokonce ani setkání s maminkou hokejisty, kapitána Colorada Avalanche Milana Hejduka, kterou jsme potkali přesně před rokem v letadle do Denveru, a věřte tomu nebo ne, Téměř všichni krajánci, co do Colorada zamířili, znají tohle místo a nebyla náhoda, že jsme tady potkali i Slovenky Klaudii Medlovou a freeskierku Natálii Šlepeckou. Za týden po našem příjezdu navíc dorazilo za Šárkou Pančochovou trenérské duo Martin Černík a Jožin Toufar, a tím se kruh partičky operující ve střediscích Keystone, Copper a Breck uzavřel.

ČÁST DRUHÁ: PARKY, SKOKY ATD.

Warmupový první týden jsme střídali resort Keystone a Breckenridge, natáčeli první společný videoedit z menších skoků, shredili na milionech railů a celkově se snažili oprášit všechny možné triky. Začátkem druhého týdne dodělali XL lajnu skoků v Keystonu a hned bylo jasné, proč je tady v Coloradu přítomný prakticky každý, kdo v snb světě něco znamená, ať nosí kalhoty, jak chce nízko. Jen namátkou si vybavuju: Horgma, McMorrise, Sandbecha, Braatena, Badertschera, Guldemonda, Humphreysa, Banga, Austba, Toutanta, Smitse, Burgenera, Willetta a mnoho dalších. Logicky jsme většinu dní strávili v Keystonu. Sněhu

ač to na fotce z woodwardu nevypadá, tak horis se trampolínám spíše vyhýbá

opět seděla sedačku za mnou. Na letišti v Denveru nás uvítalo nezvykle teplé počasí, sluníčko a indický řidič Kindu z Top Colorada Express, který nás zavezl do hoďku a půl vzdáleného Frisca, do legendami opředeného Motelu Snowshoe, který vede neméně legendární kluk ze Šumperka, jemuž neřekne nikdo jinak než Paul.

dušan kříž piluje svůj fs double 10 v keystone

sice nebylo moc, ale 18 děl namířených do parku vytvořily pořádné základy na masivní park čítající osm skoků a nespočet railů, které se pravidelně měnily. Skoky byly postavený jako step-upy a byly ideální na učení nových triků. Viděli jsme naživo tripl rodeo Billy Morgana, a to kluky nakoplo ještě víc zkoušet nové prasárničky. Nejvíc to zabil Horis, který odjel

petr horák a bs double 1080 na největším skoku v keystone

martin mikyska a fs 7 tail v keystone

kromě bs 10 doublu i cab doubl 9, 10. Dušan vypiloval fs doubl 10, bs 9, Martin odjel fs 10 a vychytával hlavně rotace na switch. Roman diktoval na jibbech a na skoku přidal rotace jako fs 9, 10. Kačka se naučila točit na backside a Honza drtil sedmy na obě strany. Zajezdili jsme si taky v nemožné rampě v Coppru, kde zas řádili borci jako Kokubo, Lago, Vito, Ipod, Davis, Mitrani, Piiroinen či pan Bílý. Myslím, že letošní soustředění bylo mnohem vydařenější než to loňské a level ježdění téhle partičky se hodně posunul.

ČÁST TŘETÍ: WOODWARD

Nepochybuju, že už jste o tréninkové hale ve Woodwardu nebo její sestře v Laaxu slyšeli, ale pro jistotu připomenu, že jde o halu, která disponuje

skokem do foampitu – jakýchsi molitanových kostek, spoustou trampolín, skateparkem s bazénky a mini a dalšíma srandama, které vám vyplní odpoledne po ježdění. Do haly jsme chodili pravidelně protáhnout tělo na trampošky a vyzkoušet nové triky. Například Kačka si tady vypilovala frontflip a backsidovou 360, kterou teď sází s přehledem na skoku.

ČÁST ČVRTÁ: JONES PASS DEN NA SKŮTRECH

Stejně jako patří k výletům do Colorada Paul a Snowshoe, patří k němu i Martinka Němcová, která tady už nějaký ten pátek studuje v Boulderu na University of Colorado. Letos si pro nás Martinka připravila speciální překvapení. Vzala nás spolu s trenérem univerzitního snowbaordového týmu Patem Abramsonem na skůtry do Jones Passu. Celý den jsme řádili ve volném terénu na její nové Yamaze, která dostala jméno Sharkkilla, a i když nebylo moc sněhu, postavili jsme menší gap skok přes stromky a blbli až do večera. Byl to jeden z těch výjmečných dnů plný nových zkušeností.

roman dlauhý na druhém skoku v keystonu rotoval fs 9 tail

ČÁST PÁTÁ: NHL A JEDEN SPLNĚNÝ SEN

Když jsem letos odlétal do Colorada, tajně jsem si někde v koutku duše myslel, že bych se mohl podívat na nějaký zápas místních Lavin. Už dlouho dopředu jsem loboval a hledal možnosti. Kromě Milana Hejduka hraje v místním týmu taky odletoška Honza Hejda a dostat se k němu jako k bývalému slávistovi nebylo

tak těžké. Jeden telefon od všemocného Vládi Růžičky a lístky byly na světe, a to dokonce na zápas Lavin vs. Detroit, kde z Čechů válí taky Jirka Hudler. Do Denveru jsme dorazili v den zápasu hodně s předstihem. Venku -18, a tak jsme rychle zapluli do burgrárny Chillies, kam za mnou, Horisem a Romanem dorazila Martinka, která nám vyplnila zbývající tři hodinky do zápasu tím, že nás zavezla kousek za město do obřího nákupáku pomazlit se do Apple storu a vyřešit Vánoce. Před pátou konečně parkujeme přímo u Pepsi Arény. Vyzbrojeni dresy, čepicemi a dalšími fanouškovskými nezbytnostmi míříme na tribunu. Kdo tvrdí, že na NHL se nefandí, nezažil to co my. Strhující tempo, nasazení, doprovodný program, to vše bylo opravdovým zážitkem. Nejen že domácí vyhráli gólem při power play 5:3, ale korunu celému večeru nasadil Honza Hejda. Vzal nás totiž po zápase do kabiny domácích. Seděli jsme vedle čestného místa Joa Sakica, viděli síň slávy, prohlédli si, kde hráči relaxují, a jako bonus prohodili pár slov s kapitánem Milanem Hejdukem. Připadal jsem si trochu jak Homer Simpson na exkurzi v pivovaru. Cestou do Frisca jsem si celý ten den přehrával v hlavě a důkladně zálohoval na hard disk! Tohle musíme někdy zopakovat.

ČÁST ŠESTÁ: DEW TOUR

Na tenhle mega závod se podařilo přihlásit z naší partičky pouze Klaudii Medlové, která tu vloni byla ve finále šestá, a pozvaná byla pochopitelně Šárka Pančochová. Klaudii se letos moc nedařilo a nepostoupila z kvalifikace, to Šárce závod vyšel skvěle. Nově nastavená spolupráce s Martinem Černíkem a Jožinem Toufarem začíná být vidět a důkazem toho bylo skvělé třetí místo ve slopestylu. Kromě závodů Dew tour jsme se byli podívat na US Grandprix v Coppru. Jedná se o unikátní závod, který je jak pod hlavičkou FIS, tak je zároveň součástí série TTR, a díky tomu na něm byla snad větší konkurence než na olympiádě. Ze všech těch poletů a rotací mi nejvíc utkvěla v hlavě fs 9 s tailem od Scottyho Laga, radost pohledět.

ČÁST SEDMÁ: TAKOVÝ NORMÁLNÍ DEN

Jelikož jsem se v předchozím textu snažil vylíčit všechny naše zásadní zážitky, tak vám závěrem přiblížím, jak vypadal náš typický den. Budíček jsme měli nastavený na sedmou ráno. Následovala grande delux snídaně obvykle doprovázená hláškou od Paula „Ahoj, jak se máš?“, kterou se po čase naučíte ignorovat stejně jako její anglickou verzi, jenž za den slyšíte od každého, koho potkáte. Na kopec jsme se dopravovali busem, který měl zastávku přímo před okny motelu, a když nad tím tak zpětně přemýšlím, měsíc bez kroucení kolečkem není vůbec špatný. Autobusy jsou tady hodně ve stylu. Skvělá hudba a zajímaví lidé. Většinou cizinci. Místní jezdí autem snad i vynášet smetí, ty v busu nepotkáte. Do Keystonu to trvá s jedním přestupem necelou půlhoďku, během které poladíte playlist, dopijete kávičku a celkově se připravíte na ježdění. V parku jsme bývali okolo půl desáté a rovnou se pustili do natáčení a focení, dokud nebylo na platformách tolik čumilů. Nejlepší ježdění bylo zpravidla do dvanácti, potom se park už hodně zaplnil a my jsme se přesouvali na shredy. Z kopce jsme se vraceli okolo čtvrté, dali sváču ve Wendy’s a vyrazili do haly, whirlpoolu nebo sauničky. Po večeři zpravidla proběhl videocoaching, filmeček, facebooking a spánek.

ČÁST OSMÁ: SEČTENO A PODTRŽENO

o život a kluci i Kačka udělali obrovský pokrok. Oproti loňsku se jejich progress i přístup k ježdění a věcem okolo posunul. Zlepšení bylo vidět u každého z nich a jsem zvědavý, jak se tenhle trip projeví ve zbytku sezóny. Myslím, že celý projekt juniorské reprezentace kráčí správným směrem a výsledky na sebe nenechají dlouho čekat. Slušelo by se poděkovat sponzorům, kteří nás v ježdění podporují. A stejně tak je potřeba poděkovat rodičům, bez kterých by to nešlo.

scotty lago si dává svůj signature trik fs 9 za nose na závodech grandprix v copper mountains