Bábkarská Bystrica 2022 | FEST-IN | Deň posledný

Page 1

FEST-IN

posledný

Deň

Exitoriál

Bábkárská Bytrica 2022 je za námi. Letošní ročník, který oproti těm předchozím značně nabobtnal, přinesl během sedmi dní neuvěřitelných 32 představení statutárních i nezávislých divadel ze Slovenska, Česka, Polska, Francie, Německa, Slovinska, Norska, Švýcarska a dokonce i z Ukrajiny. V divadle navíc byli vítáni diváci od těch úplně nejmenších až po dospělé . Letošní ročník s podtitulem Divadlo na každý den a tématem vzdělávání divadlem byl navíc nesmírně přínosný pro osvětu ohledně dalšího možného využití divadla ve výchovně vzdělávacím procesu. Téměř po každém představení probíhaly diskuze, většinou s dětmi na témata související se zhlédnutou inscenací, ale neméně důležité byly diskuze s divadelními profesionály. Na dané téma proběhla i konference. Zkrátka, otázky ohledně divadelního lektorství byly po celou dobu trvání festivalu přítomné

Bábkarská Bystrica má tradičně vynikající dramaturgii a nepíšu to proto, že Fest in je interní festivalový zpravodaj. Je to prostě pravda. Letošní ročník byl obzvlášť bohatý na inspirativní program ať už šlo o ryze loutkové, taneční nebo hudební inscenace či úplné performativní novotvary, jako bylo divadlo ve virtuální realitě Za kvalitu programu se sluší poděkovat ředitelce festivalu Ivetě Škripkové a uměleckému šéfovi Mariánovi Peckovi, kteří pravidelně cestují po divadelních festivalech a premiérách a vyhledávají pro nás to nejlepší a nejzajímavější. Stejně tak je třeba poděkovat i celému produkčnímu týmu festivalu v čele s Lívií Pyšnou, který zařídil, že festival fungoval jako dobře promazaný stroj V neposlední řadě musím jako šéfredaktorka poděkovat i celému svému týmu redaktorům Petronele Brotkové, Kristýně Vinařové a Tobiášovi Wallerovi a pak také Júlii Peckové zodpovědné za sazbu a fotografovi Dodovi Šmajovi všichni odvedli skvělou a náročnou práci.

Je neděle večer a tohle je poslední číslo Fest inu. A tak už nezbývá než říci: Ať žije Bábkarská Bystrica 2024!

Adéla Vondráková 1

Divadlo jako bezpečný prostor pro neslyšící

Prvním představením posledního festivalového dne byla ukázka z tvorby studentů Ateliéru divadla a výchovy pro neslyšící při Divadelní fakultě brněnské JAMU. Byl jeden domeček a Kde je moje kravička je spojením dvou kratičkých divadelních výstupů určených především pro dětského neslyšícího diváka.

Inkluzívní divadelní projekt vzniklý jako školní klauzura pracuje po celou dobu s divákem, jeho pozorností a zapojením Ačkoliv se dnešního představení zúčastnilo dětí jen pár, téměř všechny se po prvotním ostychu rády zapojily a pomáhaly tak dvou aktérkám rozvíjet jednoduchý a dobře uchopitelný příběh. Anna Žďárová a Nikola Věntusová nejprve parafrázují a ztvárňují známou dětskou říkanku Byl jednou jeden domeček S dětmi komunikují obrazem, pohybem i slovem Recitování jednotlivých veršů říkanky doprovázejí znakovou řečí a neslyšícímu publiku tak nabízejí hmotný a spatřitelný svět

K převyprávění jim stačí jen stůl, na němž mají malou konstrukci potaženou plátnem Prostými dřevěnými tvary, které magneticky drží na pláténku a dá se jimi volně pohybovat, vizuálně oživují sdělovaný příběh Různě barevným tylem pak evokují vodu nebo popel Děti jsou vyzývány, aby při rekapitulaci říkanky tvary umisťovaly samy a tvořily příběh společně s herečkami.

Druhou částí představení je tzv. knižní inscenace, tedy princip, s nímž v brněnském ateliéru pracují již tradičně Anna Žďárová na židli před diváky umístí jednoduché bílé leporelo s černými kresbami a magnetkami a jejím otáčením přímo ilustruje své verbální a posunkové vyprávění. Hledá v něm svou ztracenou krávu a putuje tak z vesnického statku až do velkého města, kde a opět za pomoci dětí nachází kravičku v Zoo. Aktérka děti zapojuje, ptá se jich a trpělivě je vede k formě divadla, v níž se děti mohou bez ostychu zapojit. Obě části vytváří bezpečné prostředí nikam se nespěchá, na vše je čas

Po skončení obou částí studentky také děti pobízejí, aby se šly na předměty z představení podívat, osahaly si je a blíže se s nimi seznámily. Ačkoliv se stále jedná o divadlo, pro potřeby cílové divácké skupiny určité typické divadelní prvky mizí Není třeba nic předstírat, je prostor se zeptat a cokoliv vysvětlit, a především je čas zpomalit a uzpůsobit hru tempu dětí. V tomhle divadle je na prvním místě inkluze Brněnský projekt tak perfektně zapadl do letošního festivalového tématu, jímž je vzdělávání divadlem. Ukázal hravé způsoby inkluzívního divadla a zároveň zdůraznil jeho potřebu ve školách i v divadelních institucích

Tobiáš Waller 2

Diskuse po představení Byl jeden domeček a Kde je moje kravička?

Bezprostředně po představení divadla pro neslyšící proběhla diskuse či spíše uzavření tohoto programu Slova se ujala prof Zoja Mikotová Nejprve poděkovala oběma studentkám za představení a následně hovořila o inkluzi v divadle a celkové práci Ateliéru divadla a výchovy pro neslyšící na brněnské JAMU, z něhož projekt pochází

Následně pak hovořila o přímé podobě jejich činnosti Přibližovala tak podobu praxe inkluzívního divadla ve školách či školách a s dobrou náladou a srdečností přibližovala poslání divadla pro neslyšící

Mě už teď jen napadá, jaká je škoda, že se takováto divadelní inkluze pro sluchově postižené dostává právě jen do vzdělávacích institucí a netvoří ve větším měřítku repertoár větších i menších kamenných divadel, čímž by se otevřela celé nové divácké skupině.

3
Tobiáš Waller

dětem

svět v jeho kráse

Posledním představením letošní Bábkarské Bystrici, kterou po celých sedm dní provázelo téma vzdělávání divadlem, je příznačně Kabinet zázraků Naivního divadla Liberec. Je to inscenace, která vznikla na základě učebnice Jana Ámose Komenského Orbis pictus a která už sklidila v Česku značný ohlas. Získala Cenu divadelních kritiků (za výpravu) a také hned dvě ceny na Mateřince (hudba a scénografie). A tak jsem se zeptala režisérky Michaely Homolové na to, jak inscenace v roce 2020 vznikala. Vytvořit inscenaci na základě učebnice je celkem dramaturgická výzva. Jak Kabinet zázraků vznikal?

Úplně na začátku jsme s Vítkem Peřinou objevili jednu knihu, kde otec ukazuje synovi svět, do kterého se právě narodil. Připadalo nám to jako moc pěkná myšlenka udělat takové seznámení s naším světem a ukázat, jak může být krásný. Ta kniha nám po dramaturgické stránce sice úplně nevyhovovala, ale dala nám ten nápad, který jsme se rozhodli zpracovat. Scénograf Honza Bažant pak přinesl myšlenku theatra mundi, kde se předváděly divy světa Byly to kraťounké trikové loutkářské výstupy, které měly spíš informativní charakter. Něco ve smyslu zpravodajství, ale zároveň to v sobě neslo i krásu a poetiku starých loutkářů Inspirovaly nás i kabinety kuriozit Vzali jsme tohle vše, přidali celý ten svět starých, prapůvodních loutkářských triků a rozhodli se vytvořit takový svět v kostce, z kterého nám pak vznikl svět ve skříni

Jak tedy vznikal původní scénosled? Ptám se i proto, že ta výtvarná stránka je od ostatního naprosto neoddělitelná.

Vznikal společně v rozhovorech s Vítkem Peřinou, Honzou Bažantem a se mnou, často u toho byl také Filip Homola jako hudebník A v tomhle tvůrčím týmu jsme kousek po kousku tvořili scénosled či synopsi. Snažili jsme se vymyslet nějakou vnitřní linku, která by sice byla kauzální ale ne příběhová. Logicky jsme začali od živlů oheň, voda, vzduch, země přes rostliny, živočichy, následoval člověk, stroj a pak celý vesmír Tahle linka nám pomohla se v tom zorientovat Věděli jsme také, že tam budou lidé, kterým jsme pracovně říkali předváděči. Nejsou to přímo postavy, přirovnala bych je k iluzionistům

Takže text přišel později?

Věděli jsme, že chceme pracovat s minimem slov a naopak co nejvíc s obrazem a zvukem Texty jsme hledali v dětských encyklopediích, časopisech, učebnicích prvouky a byli jsme domluvení, že ty vybrané materiály Vítek Peřina přepíše do archaičtějšího jazyka Podvědomě jsme cítili, že tím, že vycházíme z historických pramenů, tak by ten jazyk měl být archaický. Dlouho jsme ale zkoušeli beze slov A pak jsme byli u situace, kdy jsme potřebovali vytvořit oheň Ta iluze ale nebyla pěkná, nefungovalo to. Prali jsme se tím a Honza Bažant najednou jen tak povídá: „Oheň hoří, pálí, spaluje.” Byl to citát z Orbis pictus. A mně došlo, že to je to ono. Komenský do té inscenace prostě přesně zapadl.

4 Michaela Homolová: Chtěli jsme
ukázat

svět v

kráse

A hudební složka, která je neméně důležitá, vznikala také společně se vším ostatním?

Tím, že byl Filip součástí inscenačního týmu, mohl hned začít pracovat na nějakém materiálu. Spolupráce s Filipem je v tomhle ohledu velmi dobrá, protože je natolik zainteresovaný do celého procesu a všech těch ideí, že my už pak můžeme jen dolaďovat. On vytvoří základní kompozici, nějakou základní motivickou složku, s kterou já pak pracuji Je to všechno velmi propojené a vzniká to souběžně.

Jak se taková inscenace vlastně zkouší?

Ve chvíli, kdy jsme začali zkoušet, existovalo celkem jasné pořadí obrazů a věděli jsme, jaké prostředky v těch obrazech můžeme použít. Konkrétní činnost, výrazy, pohyb, gestika to už vznikalo na zkouškách. Ale ty základní obrazy jsme znali, protože věci k nim už musely být vyrobené. Bez nich by se zkoušet nedalo. Byl to neskutečně tvůrčí proces, ale aby všechno fungovalo tak, jak má, byla zapotřebí spousta kombinatoriky

Vaše představení zakončuje festival s tématem vzdělávání divadlem. Jak je to s tímto tématem u vás v Liberci?

Jsme zapojení v Asociaci divadelních lektorů, ale pracujeme v podstatě sami. Něco dělá dramaturg a něco já Od minulé sezony ke každé inscenaci vytváříme pracovní listy, které děti připraví na tu danou tematiku. Spolupracujeme také s Míšou Palaščákovou, která ke mně nejdříve chodila na dramaťák, pak u nás byla dva roky v angažmá a momentálně je studentkou Katedry výchovné dramatiky DAMU a zároveň učí na ZUŠ. Míša připravila takový krátký dramatický workshop pro děti, které přijdou na představení je to pro 15 až 20 dětí Osobně myslím, že jsou dvě cesty Jedna je vychovávat diváky, aby měli vztah k divadlu. Ale pak je i linie vychovávání divadlem. Jsem vždycky ráda, když se divák nebo i my tvůrci naučíme něco nového nebo si otevřeme nové obzory, ale nemyslím si, že by to mělo být to hlavní Pořád by to mělo být v první řadě o umění a o estetickém zážitku. Výchova divadlem by měla být taková přidaná hodnota. Děláme prostě inscenace na témata, která jsou našemu srdci blízká a u kterých si myslíme, že by mohla oslovit i děti A je skvělé, když ta inscenace zároveň přinese i nějaký zajímavý podnět.

5 Michaela Homolová: Chtěli jsme dětem ukázat
jeho
rozhovor : Adéla Vondráková

Post FEST-IN

Pár slov na záver alebo poďakovanie

Tintii Karppinen, jedna z hostiek konferencie Vzdelávanie divadlom, uviedla, že keď sa začala venovať dramatickej edukácii v školách a významu divadla v živote detí, povedala si, že neskončí, kým sa v každej fínskej škole nezačne učiť dramatická edukácia. Má už 76 rokov a stále pracuje. Môžeme ju parafrázovať, budeme sa venovať vzdelávaniu divadlom na školách, dokým tvorivosť a divadlo nedostane taký istý význam ako hudobná výchova, výtvarná výchova, telesná výchova, matematika, fyzika... Tvorivosť je alfa a omega vo všetkých oblastiach ľudskej činnosti. Všetky ročníky festivalu sme si všímali túto kvalitu a tá nás, po rokoch prestávky, doviedla ku vzdelávaniu divadlom a Divadlu na každý deň.

Ďakujeme všetkým, ktorí a ktoré boli s nami pri prípravách festivalu, počas festivalu a všetkým tým, ktorí a ktoré veria v pokračovanie a pretavenie myšlienok festivalu do každodenného divadelného života. Ďakujeme 21 divadelným súborom z 9 krajín sveta, naše špeciálne poďakovanie patrí Klinike Lalek, ktorá v hustom daždi odohrala predstavenie na námestí

Ďakujeme pozorovateľom a pozorovateľkám, redakcii Fest inu, ďakujeme za skvelú prácu našim diskutujúcim lektorom a lektorkám, pani učiteľkám a riaditeľkám spolupracujúcich škôl, divákom a diváčkam, ktorí a ktoré nám prejavili priazeň a boli zvedaví a zvedavé na súčasné bábkové divadlo a jeho nespočetné variácie foriem pre všetky vekové kategórie.

Ďakujeme Fondu na podporu umenia, Banskobystrickému samosprávnemu kraju, mestu Banská Bystrica, kultúrnym inštitútom a veľvyslanectvám, nadácii Človek v ohrození, Urban Spotu, Divadlu Štúdio tanca, Divadelnému ústavu, SNM Múzeu bábkarských kultúr a hračiek v Modrom Kameni, Štátnej vedeckej knižnici, Atilovi Bérešovi a jeho jazz klubu Hogo Fogo, všetkým mediálnym partnerom, sponzorom a sponzorkám a všetkým našim dobrovoľníkom a dobrovoľníčkam!!!

V neposlednom rade ďakujeme za obetavosť chlapcom z javiskovej techniky, produkcii nášho divadla, ekonomickému úseku, ateliérom a umeleckému súboru BDNR.

Sme radi, tešíme sa, že po štyroch sa festival konal každý deň od 26. 9 do 2. 10., a naplnil svoje ciele Prikladáme sumarizáciu festivalu

Iveta Škripková

Post FEST-IN

Ďakujeme menovite dobrovoľníkom a dobrovoľníčkam :

Kamila Kavčiaková, Šarlotka Šaškievičová, Emily Dobrotová, Magdaléna Malatincová, Lucia Kabelíková, Lucia Hlinová, Jozef Haninčík, Sharon Štefániková, Peter Kliment, Cyril Ciganoc, Lucia Kružliaková Lena Lebedkina, Tamara Patajová, Veronika Kočalková , Natália Verešová, Rebeka Milanská, Natália Kapustová, Emma Záchenská, Klára Dovalová, Kristína Dovalová, Laila Niemeyer, Simona Boborová, Dominika Šalátová, Simona Nagyová a Samuel Malý.

V nedeľu poobede 2. 10. 2022 sa záverečným predstavením Naivního divadla Liberec Kabinet zázrakov alebo Orbis pictus skončil medzinárodný festival súčasného bábkového divadla Bábkarská Bystrica. Trval sedem dní. Odohral sa v dvoch banskobystrických divadlách, v Bábkovom divadle na Rázcestí, v Divadle Štúdio tanca a na štyroch bystrických školách. Na základnej škole Slobodného slovenského vysielača, na Základnej škole na Ďumbierskej 17, na Gymnáziu Andreja Sládkoviča a na Akadémii umení Okrem toho, sa predstavenia konali v Urban spoteanaNámestíSNP.

V týchto ôsmich priestoroch sa odohralo 31 predstavení, 23 nových titulov pre deti, mladých ľudí a dospelých, vytvorených divadelnými súbormi z 9 krajín Európy: z Česka, z Francúzska, z Poľska, z Nemecka, z Nórska, zo Slovinska, zo Švajčiarska, z Ukrajiny a zo Slovenska. Na základe hlavnej témy prienik kreatívneho vzdelávania do života kultúry a škôl bola prehliadka rozdelenádotrochlínií: Festivalpracujúci sa odohrával na školách od pondelka do piatku a každý deň bol venovaný vždy inej vekovej kategórii Festival exkluzívny ponúkal od pondelka do soboty výnimočné inscenácie pre dospelých. Festival rozmanitý sa konal počas víkendu, od soboty do nedele prinášal rôznorodébábkovéprodukcieprecelúrodinu.

23. ročník Bábkarskej Bystrice Divadlo na každý deň, v znamení európskeho bábkového divadla a kreatívneho vzdelávania, sa skončil.

Diváci a diváčky si mali možnosť vybrať zo širokej palety súčasných prejavov bábkového divadla, predstavenia s bábkami, s objektami, s maskami, s fyzickým divadlom, videomappingom, znakovou rečouatď.

Po prvýkrát sa na festivale a na Slovensku predstavili Cirka Theater z Nórska s výnimočnou show Garáž, Ľubľanské bábkové divadlo s inscenáciou Niekde inde, ovenčenou cenami na bábkarských festivaloch. Francúzske zoskupenie Traffic music s one man show pre deti Poďme, Kiki. Inscenácia získala najvyššie francúzske ocenenie Moliére za tvorbu pre deti a mladých ľudí. Po prvýkrát sme privítali ukrajinskú produkciu so zmyslovo interaktívnym predstavením Kto je v parku? Mimoriadnou atrakciou boli obrie bábky Kliniky lalek z poľskej Vroclavy v predstavení CirkusTarabumba.

Súčasťou programu boli diskusie s publikom vedené odborníkmi/odborníčkami na rôzne témy súvisiace so vzdelávaním divadlom. Celkom sa konalo 29 diskusií (22 s deťmi všetkých vekových kategórií, 7 diskusií s tvorcami predstavení pre dospelých), ktoré viedlo 8 odborníkov a odborníčokzoSlovenskaaČeska.

Festival navštívilo 2. 500 divákov a diváčok. 36 odborných pozorovateľov a pozorovateliek zo 6 krajínEurópy.Vpredstaveniachhralo175účinkujúcich.

Po prvýkrát sa v rámci festivalového programu na školách realizovali tri tvorivé pracovné stretnutia venované dramatickej edukácii. Divadelná klasika v grafickom románe, (v spolupráci s Divadelným ústavom v Bratislave) a 4. poschodia, obidve pod vedením lektoriek z EduDramy v Bratislave, Barbory Jurínovej a Veroniky Kořínkovej Willemsovej (SK). Tretím stretnutím bolo Divadlo Fórum v gescii divadelnej lektorky Michaely Váňovej (CZ). Cieľom workshopov bolo zoznámiť sa s divadelnými metodikami a postupmi, ktoré tvorivo obohatia vyučovanie a podporujú kreatívne učenie Ponuku využilo celkom 40 pedagógov/pedagogičiek z Banskej Bystriceapozorovateľov/pozorovateliekzoSlovenska

V stredu 28. septembra 2022 sa v priestoroch Bábkového divadla na Rázcestí uskutočnila medzinárodná konferencia a diskusia Vzdelávanie divadlom. Konala sa v spolupráci s Divadelným ústavom v Bratislave. Zúčastnilo sa na nej 45 účastníkov a účastníkov z divadelnej obce a škôl, medzi nimi významní lektori/významné lektorky a diskutujúce osobnosti z 5 krajín Európy : Ragnhild Tronstad z Nórska hlavná poradkyňa pre divadelné umenie, Kulturtanken, Špela Šinigoj zo Slovinska divadelná lektorka, dramaturgička Slovinského národného divadla, ktorá predstaví projekt Kultúrny bazár, Tintti Karppinen z Fínska priekopníčka drama education, oceňovaná divadelná lektorka a pedagogička, Jana Nechvátalová z Česka vedúca divadelného lektorátu, Divadlo DRAK, Hradec Králové, SilvesterLavríkzoSlovenska dramatik,spisovateľariaditeľZUŠDezideraKardoša.

Zahraničné zástupkyne informovali o skúsenostiach so vzdelávaním divadlom v školskom systéme daných krajín Dôležitou súčasťou stretnutia bola diskusia o stave vzdelávania divadlom na Slovenskua možnostiachspolupráce medzi rezortami kultúry a školstva na všetkýchstupňoch riadenia. Účastníci a účastníčky konferencie sa zhodli na vytvorení divadelného kultúrneho fóra pod názvom Iniciatíva BB 22, cieľom čoho je presadiť vzdelávanie divadlom v pripravovanej reforme vzdelávania na Slovensku. Zámery festivalu reflektovať témy kreatívneho vzdelávania smenaplnili.

V Štátnej vedeckej knižnici je až do 21 októbra otvorená festivalová výstava Divadelné storočie stopy a postoje realizovaná v spolupráci so SNM Múzeom bábkarských kultúr a hračiek, s DivadelnýmústavomvBratislaveasoŠVKvBanskejBystrici.

Počas festivalu vyšlo 6 častí festivalového denníka Fest In, 5 predfestivalových a 5 festivalových podcastov na tému vzdelávanie divadlom doma a v zahraničí. Na festivale organizačne spolupracovali učitelia a učiteľky oslovených škôl, 25 dobrovoľníkov a dobrovoľníčok z radov stredoškolskejavysokoškolskejmládeže

FestivalBábkarskáBystricasakonalpodzáštitoupredseduBBSK,Ing.JánaLuntera.

FestivalBábkarskáBystrica2022zverejnýchzdrojovpodporilFondnapodporuumenia.

FestivaljerealizovanýsfinančnoupodporouBanskobystrickéhosamosprávnehokraja.

V rámci festivalu sa na Námestí SNP uskutočnil projekt Teatrálie finančne podporený Mestom BanskáBystrica.

HlavnýmorganizátoromprehliadkyjeBábkovédivadlonaRázcestívBanskejBystrici.

HlavnýspolupracovníkomfestivalujeDivadelnýústavvBratislave

HlavnýmmediálnympartneromfestivalujeRTVS

ZriaďovateľomdivadlajeBanskobystrickýsamosprávnykraj.

FestivalBábkarskáBystricajejednýmz26európskychlaureátovoceneniaEFFEzroku2017.

Festník 23 ročníka medzinárodného súčasného bábkového divadla pre deti a dospelých Bábkarská Bystrica 2022 vydáva Bábkové divadlo na Rázcestí, Skuteckého 14, 974 01 Banská Bystrica.

Redakcia: Adela Vondráková (šéfredaktorka), Petronela Brotková, Krýstína Vinařová, Tobiáš Waller Fotografie: Dodo Šamaj Sadzba: Júlia Pecková

Tiráž