častější asyndetické a apoziční konstrukce; 4) ve verši je více dvojznačných syntaktických vazeb (srov. Mayenowa 1961; Skulačeva – Bujakova 2009; k syntaxi českého verše srov. Jelínek 1966 a 1968) metra – bez potíží nalezneme v próze úseky, které odpovídají jambické, trochejské nebo daktylské metrické normě, na druhé straně volný verš je de facto verš, který žádné metrické normě neodpovídá rytmu – to jest v nejširším slova smyslu pravidelného střídání podobných jednotek, neboť pravidelné střídání podobných jednotek bez potíží nalezneme v každém řečovém projevu, a tedy i v próze (srov. Palková 1974: 12) rýmu – na jedné straně existuje rýmovaná próza, na druhé straně verše bez rýmů (např. antický hexametr nebo blankvers)
Přes uvedené potíže však platí, že ve většině případů jsme s to verše od prózy odlišit.
VERŠ A PRÓZA
versologie-sazba-5.indd 11
11
5. 2. 2014 13:01:54