ZRK2221 Kreslení krok za krokem

Vivienne Colemanová

Věnování

Johnovi, mému báječnému, dávno ztracenému (a znovu nalezenému) bratrovi.

Poděkování

Můj vřelý dík patří nakladatelství Arcturus Publishing, Elle Fernové a Dianě Vowlesové. Dále chci poděkovat svému skvělému manželovi Chrisovi za podporu, sestře Jen a jejímu manželovi Steveovi. Speciální dík patří mým drahým přátelům Rachel Billingsové a Bernice Youngové za jejich bezmeznou pozitivitu a Heshamu El Essawymu za to, že mi vrátil život. Děkuji Annette Gibbonsové za vedení večerního kurzu organického zahrádkářství (za všechno můžeš ty!), Sharon Warwickové (skvělá oslava!) a již zesnulé Dianě Carrollové za nádherná sobotní rána. Dále děkuji umělcům Clivovi Wyliemu a Ronu Ablewhiteovi a také skvělé učitelce Fioně Dixonové, kteří mi dodali odvahu k mé tvůrčí a pedagogické činnosti. Děkuji svým skvělým přátelům, úžasný m koučkám Mo Colohanové a Tanye Moxonové, trpělivým „pokusným králíkům“ Karen Carterové, Berniemu a Jennifer Tuckovým, svým studentům a skvělým klientům, kteří mě inspirují a drží u kreslení. Děkuji bezděčným modelům (Jonovi, Ailse, Harrymu, Benovi, Dulcie, Kenovi) a majitelům rekvizit (Philovi, Heleně a Harrymu Moffatovi – Land Rover; Lesley Hedgesové – kempování na farmě Lower Sticker). Dík patří také všem „zapůjčeným“ zvířatům a jejich majitelům: Andree Hayesové a Peteru Sayerovi (Ellie May), El isabeth Atkinsonové (Red), Janet a Jem Cauncovým (Tara), Louise Walkerové (Fin), Amandě Owenové (ovce a jehňata Swaledale), Davidu Weirovi (ovce Herdwick), fotografovi Richardu Steelovi (zajíc), Annabell a Rodneymu Armstrongovým (krávy Ayrshire) a Tygříkovi, Heather, Bo, Rufusovi, Millie a Aurigney. V neposlední řadě nesmím zapomenout na slova táty, který mě vždy vybízel, ať si „vezmu tužku a kreslím“, ani na umělce Iana Watsona, který mi pověděl, že když budu cvičit, jednoho dne bych mohla být dobrá – díky.

The Art of Drawing:

Create stunning artworks step by step

Vivienne Colemanová

Copyright © Arcturus Holdings Limited

Kreslení krok za krokem

Vivienne Colemanová

Šéfredaktorka: Ivana Vrajová

Odpovědná redaktorka: Eva Pospíšilová

Překlad: Mgr. Pavla Němečková

DTP: Mgr. Petr Bernát (dle originálu publikace)

Obálka: Mgr. Petr Bernát (dle originálu publikace)

Copyright © ZONER a.s.

Vydání první v roce 2023. Všechna práva vyhrazena.

Zoner Press

Katalogové číslo: ZRK2221

Všechna práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být reprodukována ani distribuována žádným způsobem ani prostředkem, ani reprodukována v databázi či na jiném záznamovém prostředku či v jiném systému bez výslovného svolení vydavatele s výjimkou zveřejnění krátkých částí textu pro potřeby recenzí.

Dotazy týkající se distribuce směřujte na:

Zoner Press

ZONER a.s.

Nové sady 18, 602 00 Brno

tel.: 532 190 883

e-mail: knihy@zoner.cz

www.zonerpress.cz

www.facebook.com/Zonerpress

www.instagram.com/zoner_press_brno/

ISBN 978-80-7413-534-7

Úvod

Možná si jako začínající umělci říkáte, jestli budete někdy schopni kreslit tak, jak to vidíte v knihách, časopisech a na zarámovaných obrazech. Kreslení však není jen o tvorbě uměleckých děl. Je to něco, co děláme každý den. Když si čmáráme na papír, když vysvětlujeme, jak se dostat na určité místo, když kreslíme grafy a diagramy, když plánujeme novou kuchyň nebo zahradu, když si kreslíme s dětmi – a tím seznam nekončí. Kreslení vás nejspíš provází celý život, aniž byste si to uvědomovali. Když však chcete vytvořit věrohodnou kresbu podle předlohy, celý proces se najednou zdá být mnohem náročnější.

Tvorba kreseb, které bychom mohli nazývat uměním (na rozdíl od kreslení pro praktické účely), vyžaduje jiný způsob pozorování světa kolem. Musíme se jednoduše naučit vidět to, co je skutečně před námi, a ne to, co si myslíme, že vidíme. Tuto dovednost můžete cvičit kdykoliv a kdekoliv. Podívejte se kolem sebe a na chvíli vypněte autopilota ve svojí hlavě, který okamžitě identifikuje to, co vidíte, na základě paměti a předešlých zkušeností.

Až se příště podíváte na budovu, zkuste si prohlédnout více než jen základní tvar zdí a střechy. Dívejte se pozorněji, jako byste si chtěli některé detaily zaznamenat. Je střecha plochá, nebo se svažuje? Je vyrobena z břidlice, tašek, kamene, nebo slámy? Vidíte komín z cihel, kamene, nebo betonu? Je strohý, nebo zdobený? Z čeho jsou vyrobeny okapy – z kovu, nebo plastu? Jsou matné, nebo lesklé? Drží je ozdobné kování, nebo jednoduché skoby?

Stejným způsobem se můžete dívat i na objekty v domácnosti. Pro začátek si vyberte okna nebo dveře, které mají pravidelné hranaté tvary. Pokud jsou rámy barevné, vypadají některé jejich části tmavší nebo světlejší, podle toho, jestli jsou ve stínu, nebo ne? Co vaše hrnky a šálky? Jsou jejich hrany rovné, nebo zaoblené? Mají jednoduchá, nebo ozdobná ucha? Jsou matné, nebo lesklé? Odráží se něco na jejich povrchu?

Jakmile se začnete dívat na předměty tímto způsobem, uvidíte spoustu detailů, kterých jste si předtím nevšimli. Nemůžete to tak samozřejmě dělat pořád, to by bylo

vyčerpávající. Pokud však chcete něco nakreslit, je velmi užitečné soustředit se a prohlédnout si, jak daná věc opravdu vypadá.

Dalším krokem je přenést to, co vidíte, na papír. Na následujících stránkách najdete spoustu rad a návodů na kreslení s využitím celé řady médií. Naučíte se, jak vytvořit textury a dojem prostoru tak, aby se z vašich kreseb staly dokonale přesvědčivé obrazy světa kolem vás.

Každý z nás se ke kreslení dostane svou vlastní cestou v různých životních obdobích. Ať už vás ke kreslení vede cokoliv, doufám, že vás tato kniha inspiruje. Co se týče mě, kreslit jsem se učila sama. Dlouhá léta jsem se vzdělávala a pracovala v jiných oblastech a ke kreslení mě dovedla náhoda. Přestěhovala jsem se do nového města, našla si nové přátele na večerním kurzu a díky jednomu rozhovoru na oslavě konce semestru jsem začala chodit na neformální kroužek kreslení, který se konal příležitostně v sobotu dopoledne. Zjistila jsem, že kreslení miluji, a tak začala moje nová, radostná kariéra!

Vivienne Colemanová

„Naučit se kreslit znamená naučit se dívat.“

David Hockney

Kapitola 1

Začínáme

V této kapitole probereme základy kreslení a podíváme se na potřebné pomůcky. Naučíte se, jak kreslit a kombinovat jednotlivé

čáry, tvary a tóny, které jsou základem kreslení. Výsledkem budou jednoduché kresby. Největší výhodou této metody je, že pomocí různých kombinací čar, tvarů a tónů zvládnete nakreslit vše, co budete chtít.

Ukážeme si některé z hlavních technik kreslení, včetně těch, jak určit správné měřítko a kompozici a jak vytvořit dojem perspektivy. Pokud jste už někdy dříve kreslili, možná budete chtít tato jednoduchá cvičení přeskočit. Pamatujte však, že opakování není ztráta času. Tyto základní znalosti se vám budou hodit vždy.

Podíváme se také na některé pokročilejší techniky stínování, včetně tvorby přechodů

a „bílých míst“. U většiny cvičení bude možné využít různé kreslicí pomůcky. Budu vás povzbuzovat v experimentování, objevování oblíbených pomůcek a vytváření vlastního stylu.

Stopy na papíře

Kreslení v podstatě spočívá v tom, že tvoříte stopy na papíře. Začátek je jednoduchý. Potřebujete jen obyčejnou tužku, kousek papíru a můžete kreslit – nic víc! Musíte jen vědět, kde začít a kde skončit, jak moc tlačit na tužku a pod jakým úhlem ji držet. Ke kreslení můžete používat i další pomůcky, jako jsou například uhly, grafitové tužky bez dřeva nebo grafitové tyčinky.

Stopy na papíře mohou být čmáranice. Můžou představovat objekty, scény či fotografie, nebo dokonce vzpomínky či představy, které byste chtěli zvěčnit. Ať už kreslíte cokoliv, neexistuje správný ani špatný způsob, jak na to! Každý jsme jedinečný. Vidíme svět svým vlastním způsobem, a tak dává smysl, že každý z nás kreslí jinak, stejně jako se liší náš rukopis.

Kreslení je navíc základ dalších uměleckých disciplín, například malby. Pokud se naučíte kreslit, můžete rozvíjet i další výtvarné dovednosti.

Na následujících stránkách si prohlédnete různé kreslicí pomůcky a vyzkoušíte si techniky kreslení základních prvků

kresby, které vám pomohou získat větší sebejistotu. Ukážeme si různé styly kresby, které by vás mohly inspirovat k experimentování, rozvoji vlastního stylu a objevení vašeho ideálního způsobu práce. Návody v této knize začínají od jednoduchých drobných předmětů a díky tomu se postupně propracujete k náročnějším větším objektům, scénám a kompozicím.

Kreslicí pomůcky a materiály

Nemusíte utratit spoustu peněz, abyste začali kreslit. Pořiďte si několik základních pomůcek, a až si později budete jistější, můžete svoji výbavu rozšiřovat. Většinu z následujících pomůcek seženete snadno a relativně levně. Můžete je navíc nosit všude s sebou.

Mezi základní kreslicí pomůcky patří tužka, papír, hobby nůž anebo ořezávátko, guma a něco, na čem můžete kreslit, například kreslicí prkno nebo hladký, pevný karton.

TUŽKY

Tužky s grafitovou tuhou jsou nejpopulárnější. Tuhy jsou odstupňované od velmi měkkých (9B) po velmi tvrdé (9H) a uprostřed se nacházejí tužky HB. Tvrdší tuhy obsahují více jílu. Písmeno H označuje tvrdost tuhy, B značí sytost černé barvy a F označuje tužky s ostrým hrotem původně navržené pro těsnopis. Označení HB znamená, že je tuha tvrdá a píše černě.

Stopy nakreslené tužkou se na papíře občas lesknou. Měkké tužky mají tmavší a silnější stopu, více se drolí a tuha rychleji ubývá. Tvrdší tužky jsou vhodné pro kresbu ostrých, drobných, světlejších čar a snadno jimi můžete papír poškrábat.

Odshora dolů: grafitová tužka, mikrotužka nebo pentelka a verzatilka

Tuha v mikrotužce nebo pentelce není upevněna k vnějšímu pouzdru jako u grafitových tužek a je možné ji mechanicky posouvat. Po dopsání můžete tuhu většinou vyměnit. Verzatilky mají také vyměnitelnou tuhu. Po stisknutí konce se otevřou kleště na špičce a tuhu je možné vysunout nebo zasunout. Dřevěné tužky je nutné pravidelně ořezávat a dokupovat.

Tužky jsou tak všestranné, že s nimi nakreslíte téměř cokoliv, od světlých až po velmi tmavé tóny. Dole můžete vidět dvě stupnice. Horní řada byla nakreslena tužkami s různou

Horní řada: tóny nakreslené tužkami od stupně 9H po 9B

tvrdostí tuhy, spodní byla nakreslena jednou tužkou HB, kterou byl vyvíjen různý tlak na papír.

Spodní řada: stupnice světlých a tmavých tónů nakreslená tužkou HB

9HHFHBB9B

Existuje celá řada výrobců tužek. Brzy zjistíte, že se jejich stupnice tvrdosti a odstínů tuh mírně liší. Občas se od sebe liší i tužky stejného výrobce. Měli byste si na to dát pozor, především pokud pracujete na rozsáhlejší kresbě, kde je důležitá konzistence tónů.

GRAFITOVÉ TYČINKY

Grafitové tyčinky bez pouzdra také seženete v různých stupních tvrdosti. Kreslí tupěji než tužky a snadno s nimi zaplníte větší plochu papíru.

Tužky HB různých výrobců se stejným tlakem na papír

Grafitová tyčinka a její stopa

Pro začátek si pořiďte tuhy 6B, 4B, 2B, B, HB a 2H.

UHEL

Uhel je mnohem měkčí (a nepořádnější!) než grafit a velmi snadno se rozmazává. Seženete ho ve formě tyčinky nebo tužky. Kreslí velmi tmavě, což je ideální pro velké kresby. Uhlové tužky se nejlépe ořezávají hobby nožem.

Zleva doprava: uhlové tyčinky, stopa uhlové tyčinky, stopa středně tvrdé a tvrdé uhlové tužky

PERO A TUŠ

Do této kategorie patří pera na kreslení, kuličková pera a plnicí pera. Jsou skvělá pro kresbu skic a linek, protože mají uhlazenou a ostrou stopu. Používání pera s náplní je jednodušší než kresba klasickým perem. Můžete si k němu koupit hroty různých velikostí pro kresbu různě širokých linek.

Odshora dolů: pero na kreslení, kuličkové pero, plnicí pero

Ve většině cvičení v této příručce můžete použít jakoukoliv z těchto pomůcek, proto se nebojte a vesele experimentujte!

GUMY

Při kreslení budete samozřejmě také gumovat. Mezi nejběžnější druhy patří tvrdé gumy a plastické gumy. Tvrdé gumy jsou všestranné a můžete je nařezat na menší kousky pro přesnější gumování. Na papíře však zanechávají drobečky. Plastické gumy po sobě nezanechávají žádné zbytky a můžete je vytvarovat do špičky. Jsou vhodné pro jemné gumování.

OŘEZÁVÁTKA

Po směru hodinových ručiček odshora: brusný blok, ořezávátko a hobby nůž

PRAVÍTKO

Jestli dokážete měřit od oka a kreslit rovné čáry od ruky, gratuluji! Pokud vám to stejně jako mně moc nejde, průhledné pravítko bude skvělým pomocníkem. Obzvláště oceníte pravítko s držákem, které lze snadno chytit a zvednout. Pravítko vám pomůže s kompozicí, měřítkem kresby, s rýsováním linek u perspektivy a s tvorbou dalších pomůcek, jako jsou hledáčky a mřížky.

Spousta umělců používá k ořezávání tužek hobby nůž, kterým vytvoříte dlouhý a ostrý hrot. Nicméně kvalitní kovové ořezávátko podle mě funguje stejně dobře. Další užitečnou pomůckou je brusný blok nebo jemný brusný papír, které udrží vaši tužku ostrou. Tužka vám vydrží déle, pokud ji budete ořezávat až ve chvíli, kdy se tuha zcela opotřebí. Brusný blok si můžete vyrobit sami. Jednoduše přilepte kousek jemného brusného papíru na malý blok dřeva.

TĚRKY

Těrky, nebo roztírátka, se používají ke zjemnění a rozetření tuhy nebo uhlu, čímž můžete vytvořit jemné přechody mezi světlými a tmavými tóny nebo rovnoměrné stínování. Většinou jde o měkké, bezbarvé, pevně srolované ruličky papíru nebo filcu s hrotem na jednom nebo obou koncích.

Tortillon (francouzský termín pro těrku) je dutý a kratší než těrka a většinou je vyrobený ze srolovaného papíru. Můžete si ho vytvořit tak, že pevně srolujete list papíru podle diagonály (na začátku roluji papír okolo tenké jehlice nebo velké sponky na papír). Na konci zajistěte ruličku páskou a zastřihněte dle potřeby.

Lešticí tužka má podobnou funkci jako těrka, ale je vyrobena z tvrdšího, bezbarvého materiálu. Když ji aplikujete na kresbu, vytvoří vyhlazený, naleštěný efekt.

Odshora dolů: těrka, tortillon, lešticí tužka

Jako roztírátko vám poslouží celá řada dalších materiálů, například semiš, vatové tyčinky nebo papírové kapesníky. Můžete také kdykoliv použít prsty, ale na papír se tak dostane kožní maz, který může poškodit jeho povrch. Roztírání může být velmi efektní. Nevýhodou je, že se na rozetřený povrch špatně kreslí.

TIP

Roztírání si při kreslení nechte až na úplný konec. Rozmazanou stopu jen těžko vrátíte do původního stavu.

Tvary z čar

Nyní vyzkoušejte nakreslit jednoduché, dobře rozpoznatelné tvary pomocí čar, které jste si právě procvičili. Překvapí vás, co všechno můžete vytvořit jen z několika čar.

Shora ve směru hodinových ručiček: zebra, tygří ocas, ježek a dikobraz

Z čar můžete tvořit i geometrické tvary. Zkuste nakreslit následující příklady. Dva nebo tři z nich obtáhněte.

POZNÁMKA

Všimněte si rozdílu mezi tvary s obrysem a bez něj. Podívejte se kolem sebe. Jen málokteré předměty jsou jasně ohraničené. Jakmile si to uvědomíte, zjistíte, že tvar předmětů většinou definuje kontrast s okolním prostředím.

TIP: Pokud potřebujete vodítko, abyste mohli tvar „vyplnit“, velmi jemně načrtněte jeho obrys tak, aby nebyl na dokončené kresbě vidět. Další způsob je, že nakreslený obrys jemně vygumujete do ztracena (vpravo).

Obrys jemně vygumujte.

OBRYSOVÉ TVARY

Tvary kreslíme z čar. To platí i pro obrysové tvary, jako jsou trojúhelník, čtverec, kruh nebo flek – tak nazývám nepravidelné tvary.

Jednoduché obrysové tvary: trojúhelník, čtverec, kruh a flek

Zkuste nakreslit všechny tyto variace základních tvarů! Cílem opět je, abyste si procvičili kresbu konzistentních tvarů. Tato cvičení trénujte tak často, jak jen můžete.

KULATÉ TVARY

Kresba kulatých tvarů, jako jsou kruhy a elipsy, tedy zploštělé kruhy, může být ze začátku obtížná. Elipsy se skládají z oblouků a jejich strany jsou zrcadlově symetrické podél středové osy.

Kulaté tvary můžete kreslit jedním tahem, nebo jako dvě symetrické poloviny. Kresbu kruhů a elips vám usnadní načrtnutá mřížka.

Obrázky z tvarů

Právě jste si procvičili kresbu jednoduchých obrysů. Teď přichází na řadu ta zábavnější část, ve které budete tyto tvary hledat ve svém okolí a skládat do obrázků. Naučíte se dívat na svět novýma očima a pak vám tato dovednost pomůže při kreslení.

Zkuste nakreslit podobné kopretiny a městské panorama pomocí jednoduchých oblých a hranatých tvarů.

Obrázky vytvořené z jednoduchých tvarů: kopretiny (elipsy), městské panorama (většinou pravidelné obdélníkové tvary), rybí mozaika (nepravidelné oblé tvary), mozaika z kosočtverců a trojúhelníků (pravidelné geometrické tvary)

Kresba rybí a geometrické mozaiky může být trochu náročnější. Nizozemský umělec M. C. Escher (1898–1972) byl mistrem v tvorbě mozaikovitých obrázků. Pokud máte přístup k internetu, prohlédněte si jeho díla a nechte se inspirovat.

Složené a ohraničené tvary

Nyní se podíváme na složené tvary, které tvoří dva nebo více objektů, a ohraničené nebo negativní tvary, které netvoří objekty samotné, ale nacházejí se v prázdných mezerách uvnitř objektů.

Zkuste nakreslit následující složené a ohraničené tvary.

Složený tvar: rostlina v květináči

Nyní nakreslete hrnek s uchem a hrozen vína – vpravo můžete vidět negativní tvary uvnitř těchto objektů. Najdete další příklady negativních tvarů v objektech okolo vás?

Tento příklad domu, stromu a zahrady obsahuje složené i negativní tvary a jeho kresba je o něco náročnější.

Tóny

Posledním základním kamenem kresby jsou tóny. Kresba tónů – někdy také hovoříme o vybarvování nebo stínování – znamená jednoduše zobrazení světlých a tmavých ploch objektů tak, jak je vidíme.

Zleva doprava: tečky, čáry, šrafura, krouživé tahy

Tóny se pohybují na škále od světlých po tmavé (od bílé po černou). Zobrazují ta nejsvětlejší a nejtmavší místa objektů nebo scenérie, včetně všech odstínů mezi nimi. Odstíny tuhy při kresbě představují také světlé a tmavé barvy objektu.

Existují různé způsoby, jak tvořit světlé a tmavé tóny.

Patří mezi ně tečkování, vybarvování čarami, šrafování nebo kreslení překrývajících se kroužků.

ODSTUPŇOVANÉ A SOUVISLÉ STÍNOVÁNÍ

Stínování si nejlépe natrénujete tak, že budete cvičit kreslení různých polí ve stejném tónu. Vytvoříte tak jednoduché tónované stupnice, které redukují celou škálu reálných tónů na několik odstínů. Cílem těchto cvičení je, abyste si vyzkoušeli různé způsoby kreslení tónů a naučili se kontrolovat tužku tak, abyste získali přesně ten odstín, který chcete. Později si povíme, jak se naučit lépe rozpoznávat tóny na objektech okolo vás a reprodukovat je ve vašich kresbách.

Nakreslete několik řad políček o rozměrech 2×2 cm. V každé řadě vytvořte pět stejných vzorů od nejsvětlejšího po nejtmavší. Použijte jednu tužku HB a vyvíjejte různý tlak na papír, nebo kreslete několika tužkami s odlišnou tvrdostí (například 2H až 6B). Nejprve vybarvěte nejsvětlejší a nejtmavší tón a potom doplňte tóny uprostřed. Nejsvětlejší tóny můžete vytvořit pomocí gumy.

Stupnice pěti tónů v samostatných políčkách o velikosti 2×2 cm vybarvených od světlého po tmavý tón s využitím různých technik: tečky, čáry, šrafura a kroužky

STUPŇOVÁNÍ ODSTÍNŮ

POZNÁMKA

Skici většinou kreslíme rychlými čarami, zatímco kresby obsahují vybarvené plochy, daleko více detailů a jsou časově výrazně náročnější.

Tečky Tmavé tóny vytvoříte tak, že tečky zvětšíte nebo zvýšíte jejich hustotu. Tato technika je časově náročná, ale skvěle se hodí pro práci s perem a tuší nebo fixy.

Čáry Rychlá a jednoduchá technika, při které tvoříte tón rychlými čarami sem a tam. Hodí se pro stínování malých i velkých ploch při práci s tužkou, tuhou nebo uhlem. Pro kresbu tmavších tónů stačí více přitlačit. V tomto cvičení je důležité naučit se nepřetahovat obrys políčka.

Kapitola 4

Exteriéry

V předchozí kapitole jste si procvičili kresbu tvarů, tónů a textur.

Kombinovali jste je do čím dál komplexnějších obrazů. Cvičení vám umožnila prozkoumat perspektivu a formu objektů. Díky tomu jste se na svět začali dívat očima umělce. Naučili jste se rozpoznávat tóny

a zjednodušovat detaily, abyste své dojmy mohli přenést na papír pomocí různých médií. V následující kapitole budeme tyto techniky

dál rozvíjet skrze kresbu větších objektů v širším kontextu. Než se pustíme do rozsáhlých scén, začneme kresbou dobře známých

momentek z exteriéru.

Při kresbě krajiny člověk občas netuší, kde začít. Pokud narazíte na tento problém, začněte tím, co vidíte, a ne tím, o čem si myslíte, že by tam mělo být. Případně se vraťte k úplným základům. Promyslete si, které prvky byste chtěli zahrnout do své kompozice. Načrtněte několik náhledových skic a podívejte se, jak vaše scéna vypadá na papíře. V rychlosti načrtněte hlavní tvary a prvky, v případě potřeby přidejte i linie perspektivy.

Pamatujte, že není nutné kreslit vše, co je před vámi. Jestli na scéně leží rušivý prvek, můžete ho jednoduše vynechat. S rostoucími zkušenostmi můžete měnit velikost či umístění objektů, nebo dokonce přidat neexistující detaily.

Prvním krokem při kresbě exteriéru je výběr lokace. Může jít o místo, které jste navštívili jen jednou nebo které dobře znáte. Nemusíte hledat dechberoucí panorama ani populární místa proslulá svou krásou. I drobná zákoutí mohou být zajímavá. Jestli nemáte přístup k žádné pěkné lokaci, fotografie poslouží jako skvělá alternativa.

Jakmile najdete svoji lokaci, přichází na řadu výběr scény. S tím vám pomůže hledáček. Prohlédněte si scénu z různých úhlů, dokud nenajdete zajímavý aspekt.

Při pohledu na krajinu si všimněte, jak barvy s rostoucí vzdáleností blednou a modrají, tóny jsou světlejší a textury ztrácejí detaily. Tomuto efektu se říká vzdušná perspektiva. Čím víc budete kreslit, tím bude jednodušší převést barvy a prvky krajiny do tónů tužky.

Efekt vzdušné perspektivy (vlevo). Objekty v popředí mají více detailů a tmavší tóny než objekty v dálce.

Tak jako při kresbě zátiší, i zde je důležité zachytit hned ze začátku správné tvary a proporce objektů, aby vaše kresba vypadala správně. Odhadnout velikosti objektů v dálce může být náročné. Určování proporcí si usnadníte načrtnutou mřížkou (viz str. 37).

Pohled do zahrady

Nejjednodušším způsobem, jak začít s kresbou exteriérů, je zachytit pohled z okna nebo ze dveří. Můžete nakreslit jen část, kterou chcete. Tento příklad představuje pohled do zahrady skrze otevřené dveře, které jsou naznačeny dvěma svislými čarami po stranách. I když jde o malou scénu, je zde zajímavá kombinace tvarů: hranatý zahradní nábytek a kolečko, obdélníková dlažba, plot a základní kameny a organické tvary rostlin a kamenných obkladů. Tuto scénu můžete ponechat jako skicu s obrysy nebo ji vyobrazte v různých světelných podmínkách a přidejte textury.

KROK 1

Tužkou HB načrtněte hlavní tvary. Pohlídejte si správné proporce a perspektivu.

KROK

Nakreslete obrysy jednotlivých objektů. Obrysy nábytku v popředí nakreslete tmavším tónem a objekty v pozadí světlejším tónem, aby kresba získala hloubku.

2

Tmavší obrysy částečně vygumujte. Krátkými, volnými tahy s různým tlakem na papír vytvořte tóny a textury objektů (dřevo, kov, kámen, keramika, cihla, rostliny, látka na židli).

Nad střechami

Tento pohled z okna na záplavu střech je nakreslen v jednobodové perspektivě. Linie střech se sbíhají do jednoho bodu v dálce. Všimněte si, jak se mění detaily textur v závislosti na vzdálenosti. Střechy v popředí mají více detailů, střechy v dálce se mění na jednoduché obrysy a světlé tóny.

Tužkou HB vyznačte úběžník na horizontu a potom načrtněte obrysy střech a budov v jednobodové perspektivě.

Tvary vybarvěte čarami v různých směrech. Tímto způsobem vytvořte textury střešních materiálů (tašky, břidlici, vlnitý plech, beton).

Do popředí přidejte detaily cihel a kamene, abyste zdůraznili, že je divák vidí zblízka. Nakonec dokreslete komíny a dráty.

Částečně vygumujte pomocné čáry, aby nebyly vidět na hotové kresbě. Nakreslete detaily střešních tašek a cihel v popředí.

KROK 3

KROK 2

KROK 1

Ke kresbě zvířete můžete mít konkrétní důvod. Možná chcete nakreslit portrét svého mazlíčka, obdarovat někoho z přátel nebo vás jednoduše láká kresba živého objektu. Ať už je váš důvod jakýkoliv, kresba zvířat je nesmírně obohacující. Jde také o zajímavou výzvu. Nakreslit psa nebo kočku vyžaduje trénink, ale nakreslit věrohodnou podobu konkrétního psa či kočky, to už chce určitou dovednost.

Možná přemýšlíte, jak zachytíte podobu konkrétního zvířete, když se navíc musíte soustředit na kresbu očí, uší, nosů a komplexních textur srsti. Zde vám pomohou veškeré dovednosti, které jste doposud trénovali, jako například odhad správných proporcí a kresba jemných variací tónů. Začneme jednoduchými skicami a postupně se propracujeme k detailnějším portrétům na konci kapitoly.

Nejlepší je začít jednoduše, například kresbou jednoho zvířete, a postupně budovat správnou techniku a sebevědomí. Nepouštějte se hned do ambiciózních kreseb velkých stád se spoustou detailů, ze kterých budete akorát frustrovaní a nešťastní. Začněte třeba skicou svého mazlíčka, jehož chování a pózy dobře znáte. Vyberte si moment, kdy je zvíře nějakou dobu ve stejné poloze, například když pes spí nebo když se kočka vyhřívá na slunném parapetu. Pokud nemáte domácího mazlíčka, existuje spousta míst, kde se vyskytují zvířata, která můžete kreslit, jako například parky, farmy a přírodní rezervace.

Pokud je objekt kresby v pohybu, budete schopni načrtnout jen rychlé skici. Například ptáci sice nevydrží dlouho v klidu, ale jejich podobu můžete zachytit v rychlých skicách nebo fotografiích pro pozdější referenci, obzvláště pokud chcete vytvořit detailnější kresbu. Až získáte více zkušeností, naučíte se kreslit i skupiny zvířat v různých prostředích.

Nekomplikujte si to a začněte spíše kresbou drobných jednotlivců než skupin velkých zvířat.

JAK ZACHYTIT PÓZU

Přemýšlejte nad tím, jaké zvíře budete kreslit. Při výběru vhodné pózy využijte své pozorovací schopnosti. Zvíře můžete zachytit v pohybu nebo při odpočinku, může jít o portrét nebo kresbu celého těla. Až budete mít s kreslením zvířat více zkušeností, můžete se také pustit do kreslení skupin na pozadí různých scén.

Ke kreslení přistupujte realisticky a vyhraďte si na něj dostatek času. Pravda je, že kresba větších a komplexnější námětů bude trvat déle. Množství času, které na kreslení máte, rozhodne o stylu kresby, její velikosti a míře detailů.

Pokud chcete, vezměte si ke kresbě referenční materiály v podobě předběžných skic a fotografií. Fotografie jsou obzvláště užitečné v tom, že zachycují detaily, na které jste mohli při skicování zapomenout. Skvěle se hodí pro zachycení zvířat, která se ve vašem okolí běžné nevyskytují, nebo jsou příliš neposedná na to, abyste je načrtli, jako například ptáci na krmítku. Při používání cizích fotografií nezapomeňte, že většina fotek bývá chráněna autorskými právy, a je proto nutné získat souhlas autora, obzvláště pokud se chystáte kreslit nejen pro své vlastní potřeby a potěšení.

Při fotografování vašeho námětu je nejlepší využít denního světla. Váš objekt by se však neměl dívat přímo do slunce. Přemýšlejte nad tím, jakou míru detailů potřebujete (jak blízko budete fotografovat). Vyhněte se fotografování z příliš krátké vzdálenosti. V takovém případě může dojít ke zkreslení a perspektivnímu zkrácení. Záleží na ohniskové vzdálenosti objektivu a tvaru těla zvířete.

Pokud je to možné, vyfoťte zvíře v úrovní jeho očí a na oči také zaostřete. Pořiďte si dostatek fotografií z různých úhlů. Nezapomeňte, že při kreslení můžete vždy upravit, vynechat či přidat detaily pozadí.

Toto je můj pes Pip vyfotografovaný z různých úhlů. Vyhněte se fotografování seshora a z příliš krátké vzdálenosti. V prvním případě je výsledkem obrovská hlava a zmenšené přední nohy (vlevo). Ve druhém případě můžete vidět zvětšené přední packy (vpravo).