Zlínská festivalová revue - 11. 9. 2021

ONDŘEJ SOUKUP: Hudba má neskutečnou schopnost vnést do obrazu emoce Kolja, Vratné lahve, Requiem pro panenku, Akumulátor 1, Nejasná zpráva o konci světa či Tmavomodrý svět. Co tyto filmy spojuje? Kromě toho, že nesporně patří do zlatého fondu české kinematografie, jejich společným jmenovatelem je filmová hudba. Jejím autorem je skladatel Ondřej Soukup, autor nezapomenutelné muzikálové a filmové hudby, držitel dvou Český lvů. A právě jeho filmové melodie ze známých českých filmů rozezní dnes večer Kongresové centrum ve Zlíně a to v netradičním podání Filharmonie Bohuslava Martinů. A Ondřej Soukup na tomto jedinečném koncertu samozřejmě nebude chybět.

Když se řekne Zlín, jaká melodie se Vám jako první vybaví? Je rozverná, vážná, úderná? Žádná. Vybaví se mi osmdesátá léta, když jsem s „gottwaldovským“ studiem začal spolupracovat na animovaných a posléze i celovečerních filmech. Na odjezdy z Prahy v polomrtvém stavu někdy v půl páté ráno, protože jsem musel být v osm hodin ve střižně a nasazovat hudbu. A na zpáteční cesty večer, kdy jsem za volantem skoro spal. Vzpomínám na Zdeňka Sirového, Radima Cvrčka, neskutečně laskavého Ludvíka Kadlečka, paní Hanu Kopeckou, Zdeňka Skaunice, Evu Michalčíkovou i na Luďka Malára a jeho statečný boj za slávu Alice a jeho festivalu, na Petra Chmelu a jeho Rumpál s Kačesem ...

Zlín je kus mého života.

Do Zlína přijíždíte na ojedinělý koncert, na kterém zazní Vaše nejznámější filmové melodie v podání Filharmonie Bo-

vány dohromady kontraktory převážně z předních symfonických orchestrů. Ale může se stát, že Česká filharmonie je v Japonsku, FOK v Německu, SOČR má zrovna zkoušku na koncert atd. a nakonec se sestaví jakýsi orchestr, kdy se po přehrání první hudby chcete jít oběsit.

A určitě by se toho našlo ještě víc.

huslava Martinů. Jak se na koncertní večer těšíte? Jaké to je poslouchat vlastní melodie v aranžmá filharmonie?

Samozřejmě, že se na koncert těším. Filharmonie Bohuslava Martinů je skvělý orchestr. Před několika lety hráli koncertní verzi Johanky z Arku. Byl jsem tehdy z tohoto orchestru nadšen a nyní budu určitě také. No a poslouchat asi moc nebudu, protože chci ke každé jednotlivé hudbě něco říct, a tak budu čekat v zákulisí.

Koncert je součástí filmového festivalu. Hudba a film k sobě neodmyslitelně patří. Vy jste autorem hudby k řadě velmi dobrých a oceňovaných filmů.

Co myslíte, může fungovat film i bez hudby? Jakou sílu má hudba ve filmu?

Jsou filmy, ve kterých není žádná hudba. Občas to režiséři dělají schválně, protože chtějí, aby si divák udělal úsudek jen z toho, co vidí v obraze, eventuálně podpořeným dialogy. Proto samo-

zřejmě může být film bez hudby. Hudba má ale neskutečnou schopnost vnést do obrazu emoce. A ty podle typu hudby můžou být zcela pozitivní, můžou v divákovi vyvolat naprostou hrůzu, nebo pocit lhostejnosti a další celou škálu emocí.

Přitom se může jednat o ten samý obraz.

Jaká má tato disciplína úskalí? Co se může u filmové hudby pokazit? Úskalí může být třeba termín. Nebo šílený režisér, který bude skladatele řídit jako lunochoda. A líčit mu, jak má hudba znít, aniž přitom použije jediný hudebně srozumitelný termín. Další katastrofa je narazit na zvukaře, který miluje své ruchy, vrzání a chřestění a žije v představě, že hudba mu toto vše ničí. A protože v závěru on mixuje film, tak ji skoro zneslyšitelní. Další katastrofa může přijít, když máte dán termín nahrávání a rezervované studio. Orchestry na filmovou hudbu nejsou stálá tělesa, jsou dá-

„Vyrábíme pro nejlepší, podporujeme nejmenší“

Podle čeho se rozhodujete, zda nabídku k práci na filmu přijmete? Co je pro Vás hlavní motivací? Režisér? Scénář? Finanční nabídka?

Víte, já takhle o tom nepřemýšlím. Samozřejmě, nejraději spolupracuji s režiséry nebo producenty, kteří jsou kamarádi a které mám rád. Ale na druhou stranu, každý film je nová výzva. Ať domácí, nebo zahraniční.

Nové zkušenosti, nové známosti, nové požadavky, neznámé situace, cestování ... vlastně já tuto práci miluji se všemi klady a zápory.

Když se k Vám dostane zadání zkomponovat hudbu k filmu, jak postupujete? Jak vypadá Váš tvůrčí proces? Sednete si k práci a prostě tvoříte nebo čekáte na inspiraci? A skládáte už podle scénáře, nebo čekáte až na hotový film?

Začátek je vždycky hrůza.

Dostanete hrubý střih, posadíte se a máte před sebou prázdný papír, prázdnou obrazovku. Trvá mi většinou dva až tři dny, než se nastartuji. To je doba největšího utrpení a někdy i zoufalého tápání. Ale pak už se většinou chytnu a fanaticky skládám a orchestruji, dokavad není hudba hotova. Abych odpověděl na celou Vaši otázku – v naprosté většině skládám na alespoň hrubě sestřižený film. Ale několikrát jsem začal skládat podle scénáře.

Většinou když už jsem se nemohl dočkat, až dostanu alespoň první střih.

Pracoval jste s režiséry jako je Juraj Jakubisko, Jan Svěrák nebo třeba Filip Renč. Jak moc režiséři mluví do tvorby filmové hudby? Máte při práci volné ruce?

Kromě Juraje mi všichni důvěřovali a nechali mě skládat a kolikrát i dělat hudební dramaturgii podle mých představ. No, a Juraj ...

On je opravdu především vizuální génius, ale spolupráce s ním vás dožene pomalu k sebevraždě. Vše se neustále mění, střih, požadavky na další a další verze hudeb, jsou to situace na seriózní oběšení se. A ve svých představách už jsem jeho, ale hlavně jeho

paní, Deanu, několikrát zabil.

Musím říct, že Jakubiskovi přežili (zatím). Mám je totiž z mně nepochopitelných a asi trochu masochistických důvodů hodně rád.

Jak vůbec novodobý skladatel tvoří? Píšete noty jako kdysi, nebo využíváte počítač?

Poslední hudbou, kterou jsem psal do notového papíru, byl v roce 1996 Kolja. Měl jsem ořezávátko, gumu, tužtičku a notový papír. Mám dotyčné partitury schované, je to dokument doby. Dnes samozřejmě využívám – tedy, spíš používám – počítač.

Program Sibelius na psaní partitur a Logic Pro X pro natáčení a mixování hudby.

Tématem festivalu je Literatura ve filmu. Prozraďte nám, k filmové adaptaci jaké knížky byste si rád složil hudbu?

Nedávno jsem četl Kohoutovu Hvězdnou hodinu vrahů, téma z konce války, s dokonalými popisy charakterů a situací, ale bylo mi u toho kolikrát špatně. Tak třeba k adaptaci této knihy bych psal hudbu velmi rád.

Prozradíte nám, na čem momentálně pracujete?

Betlémské světlo. To je nový film Honzy Svěráka.

FILMOVÉ MELODIE ONDŘEJE SOUKUPA Koncert symfonického orchestru s filmovými projekcemi pod názvem „Filmové melodie Ondřeje Soukupa“ je součástí oslav 90. výročí Barrandov Studia. Známé melodie Ondřeje Soukupa, který je autorem hudby k desítkám českých a zahraničních seriálů a filmů, zahraje Filharmonie Bohuslava Martinů. Diváci uslyší hudbu z filmů jako je Kolja, Vratné lahve, Requiem pro panenku, Akumulátor 1, ale také z Nejasné zprávy o konci světa a Tmavomodrého světa, za které získal Ondřej Soukup ocenění Český lev. Autorský koncert, jenž původně vznikl pro uvedení na Mezinárodním festivalu filmové hudby a multimédií SOUNDTRACK Poděbrady, přinese průřez právě jeho nejslavnějšími filmy ve spojení hudby a projekcí.

Sobota 11. září 2021, 19:00, Kongresové centrum Zlín, velký sál Filharmonie Bohuslava Martinů Dirigent: Chuhei Iwasaki Zpěv: Nikola Uramová, Lucia Soukupová Klavír: Václav Mácha

Generální partner 61. Zlín Film Festivalu

2

Zlín Film Festival

Světově proslulé filmové ateliéry na Barrandově stojí už 90 let Barrandovská filmová studia jsou jedna z největších v Evropě. Tvořili zde slavní čeští režiséři jako třeba Forman, Chytilová či Menzel, vznikly zde české oscarové filmy, natáčela zde americká filmová elita, točily se tady významné velkofilmy, mezi které patří například Mission Impossible, James Bond: Casino Royale, Ledová archa nebo Letopisy Narnie. Barrandov Studio, jež se za dobu své existence vypořádalo se všemi společenskými i ekonomickými změnami, také v současnosti zůstává místem, které láká domácí i zahraniční filmaře.

INSPIRACE V AMERICE Filmová studia vznikala ruku v ruce s geniálním nápadem Václava M. Havla na stavbu moderně architektonicky řešeného zahradního města. „Mou inspirací byla Amerika,“ přiznal v jednom z

vznikla řada snímků patřících dnes do zlatého fondu české kinematografie.

OKUPACE A VÁLEČNÁ KOŘIST Osudný rok 1939 a okupace českých zemí s sebou přinesly také konfiskaci barrandovských ateliérů, které se pro Němce staly vítanou válečnou kořistí.

K původním „havlovským“ starým halám Němci přistavěly ještě další tři ateliéry, tzv. Nové haly. Za války v nich bylo vyrobeno 82 propagandistických filmů. rozhovorů otec bývalého prezidenta České republiky.

A právě na náhorní planině Barrandov s neporušeným horizontem vyrostla kolem zahradní restaurace nejen vilová čtvrť filmových hvězd a podnikatelů, ale především v té době nejmodernější ateliéry pro vznik zvukového filmu. Založil je Václavův bratr Miloš Havel.

Když se na konci listopadu 1931 poprvé koplo do země, asi jen málokdo očekával, že za 14 měsíců se tu bude natáčet první film. První filmovací den připadl už na 25. leden 1933, kdy se ve zbrusu nových ateliérech začal točit snímek režiséra Innemanna Vražda v Ostrovní ulici. V barrandovských ateliérech pak v následujících letech

PROPAGANDA I OSKAROVÉ FILMY Po osvobození se už ateliéry původním vlastníkům nevrátily. Padly do rukou „pracujícího lidu“. Z ohromné plejády filmů, které v nich v období čtyřiceti let komunistické nadvlády vznikly, nelze opomenout skvosty poválečné kinematografie

vrcholící v 60. letech nástupem tzv. nové vlny. Režiséři Forman, Chytilová, Menzel, Juráček, Němec, Schorm.

S Barrandovém jsou spojena i další významná jména, i když se k nové vlně programově nehlásí – Kachyňa, Vláčil, Jasný nebo Jireš.

Barrandovské filmy Obchod na korze (1965, režie Ján Kadár a Elmar Klos) a Ostře sledované vlaky (1966, režie Jiří Menzel) si přivážejí Oscara za nejlepší neanglicky mluvící film, Formanovy Lásky jedné plavovlásky (1965) a Hoří, má panenko (1967) byly na Oscara nominovány. Americké ceny Akademie i řada evropských cen zviditelnily barrandovské ateliéry a začaly lákat do Prahy i zahraniční štáby – za všechny jmenujme tým Miloše Formana při vzniku snímku Amadeus. Barbra Streisand zde natáčí svůj režijní debut Yentl a držitel Oscara za film Vojna a mír Sergej Bondarčuk realizuje na Barrandově velkofilm Boris Godunov.

OTEVŘENÉ BRÁNY DO SVĚTA S pádem komunismu v roce 1989 nastávají dramatické změny ve fungování studia.

Státní dotace už do filmu neplynou, ateliéry na Barrandově jsou postupně zprivatizovány a nastává jejich nová éra ve znovuobnovené demokracii.

Rokem 1990 barrandovská studia otvírají své brány produkcím z celého světa – nejčastěji z USA, Velké Británie, Francie, Německa nebo Ruska. Mezi významné velkofilmy, které se na Barrandově natočily během let 1990 až 2021, patří Mission Impossible, Lazebník sibiřský (The Barber of Siberia), Duna (Dune), Příběh rytíře (Knight’s Tale), Iluzionista (Illusionist), Letopisy Narnie (The Chronicles of Narnia), James Bond: Casino Royale, Ledová archa (Snowpiercer), Králíček Jojo (Jojo Rabbit) a řada dalších.

Ředitel Barrandov Studia Petr Tichý: Jen málokdy vlaje nad Barrandovem pouze česká vlajka Letos uplyne přesně devadesát let od chvíle, kdy byl 23. listopadu 1931 proveden slavnostní první výkop základů budoucích ateliérů na Barrandově.

V Praze tak bylo vybudováno skutečné centrum filmového průmyslu a kultury – ve své době jedno z nejmodernějších filmových studií na světě.

Barrandov Studio si toto významné výročí připomene mimo jiné i spoluprací s letošním Zlín Film Festivalem. Návštěvníky festivalu zve Barrandov Studio na dnešní koncert filmových melodií Ondřeje Soukupa nebo na výstavu pohádkových a filmových kostýmů. Jak si barrandovské studio vede v dnešní době? Jaké projekty zde právě vznikají a jak s filmovými plány zatočila pandemie koronaviru, jsme se zeptali generálního ředitele Petra Tichého.

Barrandovské studio má za sebou dlouhou a bohatou historii, v letošním roce si připomínáte 90 let od jeho založení. Proč jste se rozhodli oslavy výročí studia spojit právě se Zlín Film Festivalem?

Barrandov Studio si bude 90. výročí připomínat dvakrát. Letos především vzpomínáme na období položení základního kamene barrandovských ateliérů v roce 1931.

Je tomu tedy právě devadesát let, kdy se začal stavět tento symbol českého a významný partner světového filmového průmyslu. Letos tak především vzpomínáme na zakladatele barrandovských ateliérů Miloše Havla, úžasného architekta a průkopníka českého filmu Maxe Urbana a připomínáme si také stavitele Václava M. Havla, bratra Miloše. Ti všichni se zasadili o vznik a proměnu našeho „kopce“ na Barrandově.

a že má smysl ho podporovat.

Nám v České republice to celkem dlouho trvalo, než se nám podařilo tento již fungující systém v desítkách zemí dohonit a mohli jsme se zase začít vzpamatovávat.

My všichni se snažíme na maximum tento systém vysvětlovat a pracovat na jeho konkurenceschopnosti. Je to ale pouze možné při pochopení a úzké spolupráci s vládnoucími politiky. Pokud tento systém bude fungovat, tak i klíčový hráči filmového průmyslu, jako je Barrandov Studio, mohou nadále provádět velké a významné investice do rozvoje českého filmového průmyslu.

Dokázal byste říci, kolik filmů se za celou historii v barrandovských studiích natočilo?

Jedná se o tisíce filmů, určitě více než 5000.

V roce 2023 si pak zase budeme připomínat den, kdy padla v barrandovských ateliérech první klapka a kdy novináři mohli do celého světa oznámit: Barrandov natáčí. V letošním roce jsme se také rozhodli neoslavovat jen v uzavřených komunitách filmového průmyslu, ale chceme se výrazněji připomenout především veřejnosti. Připomněli jsme si tak výročí již na filmovém festivalu v Karlových Varech a další akci jsme připravili právě na Zlín Film festival.

V listopadu pak výročí připomeneme na festivalu francouzského filmu v Lucerně.

Jaká je současnost ateliérů? Jak si stojí v konkurenci s ostatními evropskými studii?

Barrandov Studio je nadále se svými třinácti ateliéry v celkové rozloze přesahující 12.000 m2 a s více než 160.000 m2 unikátního externího pozemku vypínající-

ho se vysoko nad horizont Prahy jedním z největších evropských filmových studií.

velmi často využívány na ostatních lokacích, nebo dokonce i v zahraničí.

Co všechno momentálně studio filmařům nabízí?

Filmová tvorba je komplexní činností, která vyžaduje spolupůsobení mnoha disciplín a řemesel. Klíčovou předností studia je pak přítomnost naprosté většiny z nich na jednom místě – na pověstném „barrandovském kopci nad Prahou“, kam svoji továrnu na filmové sny umístili na počátku 30. let její zakladatelé. Jen málokdy vlaje nad Barrandovem pouze česká vlajka. Ateliéry a související služby využívají tradičně čeští filmaři a s nimi zahraniční tvůrci – nejčastěji z USA, Velké Británie, Francie nebo Německa. Studio ale není jen profesionální „základnou“ pro většinu projektů natáčených v areálu Barrandova. Zároveň jsou totiž naše služby, jako je stavba dekorací či nabídka barrandovského Fundusu,

Jaké zajímavé projekty v současné době ve filmovém studiu vznikly nebo vznikají?

Musím zmínit již končící natáčení neoviktoriánského fantasy seriálu Carnival Row v hlavních rolích s Orlandem Bloomem a Carou Delevingneovou. Jedná se o společný projekt amerických společností Amazon Studios a Legendary Television. Kromě Prahy a Studia Barrandov se například točilo v Liberci, v Doksanech a na zámku Sychrov, v Nelahozevsi, Toušni a v Libochovicích. Na natáčení pracovalo kolem 900 lidí, z nichž jen 10 % tvořil zahraniční štáb. Jen řemeslníků na stavbě dekorací v barrandovských ateliérech bylo kolem 400. Jako další obrovský a velmi náročný projekt musím uvést fantasy seriál Kolo času (The Wheel of Time) na motivy románů

spisovatele Roberta Jordana.

Za seriálem stojí společnost Amazon a jednu z hlavních rolí zde má např. Rosamunde Pike. Mezi nové projekty, na kterých právě začínáme spolupracovat patří film Chevalier. Je to film o slavném černošském skladateli 18. století Josephu Bolognovi, Chevalier de Saint-Georges, virtuózním houslistovi, dirigentovi předního pařížského orchestru a proslulém mistru v šermu. V následujících dnech přivítáme i další zcela nový projekt, tentokrát od společnosti Netflix.

Jaký je recept do budoucnosti na to, aby se u nás v Česku filmařina i nadále rozvíjela a jak na tyto potřeby hodláte reagovat?

V souvislosti s vývojem filmového průmyslu na celém světě je naprosto nezbytné i nadále pracovat s filmovými pobídkami.

Spousta zemí si začala uvědomovat, že se o filmový průmysl musí začít bojovat

Pravidelně zasedáte v porotách komisí, které podporují začínající české filmaře. Jaká je podle Vás, na základě zkušeností z těchto porot, budoucnost českého filmu? Je dostatek mladých talentů?

Pod slovem „dostatek“ si asi každý představuje něco jiného. Já ale rozhodně nemám pocit, že zde nevyrůstají talentovaní filmaři. Snažím se být rozhodně optimistou. Podmínky pro rozvoj české kinematografie se navíc také nadále vyvíjejí a myslím, že jen k dobrému.

Musíme si uvědomit, že sám talent často nestačí. To, co je velmi náročné, je získat zdroje financování. Většina českých filmů je financována kombinací soukromých, evropských a státních zdrojů či za pomocí důležitých koproducentů. Velkou roli zde například sehrává i České televize.

Celý rozhovor na www.zlinfest.cz/rozhovory

Zlín Film Festival – Literatura ve filmu Tolkienův Gandalf má mnoho společného s Krakonošem

Kdo by neznal filmovou trilogii Pána prstenů, která se stala fenoménem co do popularity i výdělku?

Byl to jeden z nejambicióznějších projektů ve filmové historii.Vznikl na motivy knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Tato knižní sága si podmanila fantazii čtenářů všech generací a národů.

V čem tkví tajemství úspěchu těchto fantasy knih? To se dnes na festivalu pokusí poodhalit teolog, religionista a pedagog Pavel Hošek, který se věnuje Tolkienovu životu a dílu a zkoumá, odkud se vzal svět, který Tolkien pro sebe a své čtenáře stvořil.

PŮVOD STŘEDOZEMĚ: ZDROJE LITERÁRNÍ TVORBY J. R. R. TOLKIENA Sobota 11. září 2021, 19.00 Místo: park Komenského Přednáška teologa, religionisty a pedagoga Pavla Hoška.

Vy jste znám jako odborník na život a dílo J. R. R. Tolkiena. Jste také autorem knih, které rozebírají jeho odkaz, zdroje, inspiraci apod. Čím Vás tento autor zaujal, že jste jeho odkazu a dílu věnoval velkou část svého života?

Začalo to tím, že jsem si přečetl Tolkienův životopis od Humphrey Carpentera.

Nikdy předtím se mi nestalo, že by mi životopisná kniha přinesla tak silný čtenářský zážitek. Vzbudila ve mně obrovskou zvědavost. Nemohl jsem se dočkat, až se ponořím do Tolkienova literární-

ho díla. Jakmile jsem se dočetl, že Tolkien na své mytologické říši pracoval více než šedesát let, že měl nejprve vytvořený komplexní elfský jazyk, poté v tomto jazyce skládal básně a teprve potom začal sepisovat dějiny bájné říše, ve které se tímto jazykem hovoří a ve které se tyto básně přednášejí, došlo mi, že se jedná o něco zcela mimořádného, o něco, co vybočuje z dosavadních dějin literatury.

Vzpomenete si, kdy poprvé jste četl knihu od Tolkiena? A vzpomínáte si, co jste si pomyslel v okamžiku, kdy jste tu knihu dočetl?

Měl jsem neobyčejně živý dojem, že jsem se právě vrátil z výletu. Že mi šaty stále ještě voní větrem Středozemě.

Připadalo mi, že události, které jsem spolu s hlavními hrdiny Pána prstenů prožil, se skutečně staly a já byl jejich očitým svědkem. Zavřel jsem knihu a měl jsem pocit, že se udýchaný vracím z dobrodružné výpravy. Byl to nesmírně silný, proměňující zážitek, něco takového se mi nikdy předtím nestalo.

Pán prstenů je velmi komplexním dílem plným pohádkových míst i hlubokých alegorií. Komu je podle Vás trilogie určena – dospělým, nebo dětem?

Tolkiena se na to často ptali. Odpovídal, že je to špatně položená otázka. Domníval se, že dělení lidí na dospělé a děti je umělé a zavádějící. Všichni dospělí v sobě celý život nosí malé dítě, kterým kdysi byli. A pokud ho úplně umlčí, tím hůř pro ně. Tvrzení, že pohádky jsou pro děti, Tolkienovi připadalo blahosklonné, pyšné

a mylné. Jestliže dospělí nedokážou vnímat hlubokou moudrost a osobité kouzlo pohádek, chyba je na straně dospělých. Jak vysvětluje ve své eseji O pohádkách, jedním z kýžených účinků jeho díla je návrat čtenáře k dětskému pohledu na skutečnost. K pohledu, který se dívá na svět kolem sebe doširoka otevřenýma, žasnoucíma očima.

Která z postav Společenstva je Vám osobně nejbližší?

Neváhám ani vteřinu: Gandalf. Domnívám se, že jsem Gandalfa hledal dřív, než jsem otevřel Pána prstenů. A že jsem ho znal dřív, než jsem se doslechl o Tolkienově literárním díle. Mám dojem, že na své životní pouti stále hledám moudrého starce Gandalfa. Že celý život vyhlížím jeho vědoucí pohled, jeho časem prověřenou životní zkušenost, jeho vnitřní mír. Zajímavé je, že Tolkienův Gandalf má mnoho společného s Krakonošem českých pohádek. Tolkien se v mládí vypravil na prázdninový výlet do Alp a tato zkušenost se hluboce otiskla do jeho literární představivosti.

V jeho pozůstalosti se našla pohlednice s vyobrazením pohádkové postavy, která v podstatě odpovídá Krakonošovi. Na druhé straně té pohlednice je Tolkienovým písmem napsáno „původ Gandalfa“.

Zfilmovaná Tolkienova díla pod režisérskou taktovkou Petera Jacksona se stala fenoménem co do popularity i výdělku. Jak se podle Vás zfilmování povedlo? Ovlivnilo nějak Vaše nahlížení na Tolkienův svět?

Filmové zpracování Pána prstenů má samozřejmě trvalý vliv na to, jak si jako diváci představujeme Středozem. Má to v sobě i jisté úskalí. Tolkien byl totiž přesvědčen, že čtenář má být aktivním spolutvůrcem říše, do které v průběhu četby vstupuje. Spisovatel nabízí své vyprávění a zve čtenáře, aby se stali spolutvůrci vyprávěného světa. Moje Středozemě je v tomto smyslu zcela jedinečná, protože se v ní zrcadlí můj vlastní životní příběh, první dětské pocity spojené se slovy jako hora, řeka, světlo, tma, obr, čaroděj a tak dále. Tyto moje pocity a s nimi spojené představy jsou samozřejmě jiné než v případě kteréhokoli jiného čtenáře. Každý čtenář staví Středozem z jiného, zcela osobitého stavebního materiálu. Kolik čtenářů, tolik Středozemí.

Tuto rozmanitost filmová verze stírá, všichni si teď představujeme Gandalfa s tváří Iana McKellena a Aragorna s tváří Vigga Mortensena. Na druhé straně musím říct, že filmové zpracování Tolkienova Pána prstenů v podání Petera Jacksona považuji za zdařilé dílo. Velice mě těší, že tento filmový počin v žádném případě neoslabuje a nezastiňuje knihu.

Od uveřejnění filmové verze Pána prstenů se knižní předloha neprodává méně, ale více. Takže celkový účinek Tolkienovy umělecké vize není filmem oslaben, ale umocněn.

Je dobré, že se stěžejní fantasy knihy přenášejí na filmové plátno?

Film je úplně jiná tvůrčí výpověď než kniha. Není ani lepší, ani horší, je prostě jiná.

Oslovuje jiné stránky lidské duše, jinak pracuje s představivostí, využívá širší škály smyslových čidel. Zároveň musí užívat všelijaké zkratky, je známo, že filmové zpracování knižní předlohy vyvolává v divácích pocit, že na filmovém plátně viděli mnohem méně, než kolik si pamatují z četby. Myslím, že stěžejní fantasy knihy dostávají ve filmovém zpracování nové příležitosti, jak rozvinout jednotlivé vrstvy svého významového bohatství. Je to, jako když někdo zhudební báseň, převede román do komiksu nebo přepíše povídku do scénáře divadelní hry. Umění plodí umění, krása i moudrost hledají nové způsoby vyjádření. A tak to má být.

Celý rozhovor najdete na www.zlinfest.cz/rozhovory

3

FILMOVÉ TIPY ZLODĚJKA KNIH (2013) Sekce: Literatura ve filmu – Komiksů ráj Režie: Brian Percival Německo, USA, 2013, 131 min Sobota 11. září 2021, 18.30, Golden Apple Cinema, sál 3

Hluboce dojemný příběh dívky, která během druhé světové války v Německu mění životy lidí kolem sebe. Liesel je sice negramotná, ale po adopci německým párem ji její nový otec přiměje, aby se naučila číst. V mimořádném a uznávaném díle režiséra Briana Percivala je to právě síla slov, která nakonec pomáhá Liesel a Maxovi, mladému Židovi, který se u její rodiny skrývá, najít z událostí probíhajících bezprostředně kolem nich cestu ven.

SPIDER-MAN: PARALELNÍ SVĚTY (2018) Sekce: Literatura ve filmu – Klub hrdinů Režie: Peter Ramsey, Robert Persichetti USA, 2018, 117 min Sobota 11. září 2021, 17.00, Golden Apple Cinema, sál 5

Brooklynský teenager Miles Morales získává po kousnutí radioaktivním pavoukem v metru záhadné schopnosti, díky nimž se promění ve slavného Spider-Mana. Při setkání s Peterem Parkerem však zjišťuje, že zvláštní schopnost létat byla dána i mnoha dalším. Teď však Miles musí své nově objevené schopnosti využít k boji se zlým a mohutným šílencem Kingpinem, který umí otevírat portály do jiných vesmírů a vtáhnout různé verze Spider-Mana do našeho světa.

PŘELET NAD KUKAČČÍM HNÍZDEM (1975) Sekce: Literatura ve filmu – Filmová četba Režie: Miloš Forman USA, 1975, 133 min Sobota 11. září 2021, 20.00, Golden Apple Cinema, sál 6

Rváč a profesionální karbaník Randle Patrick McMurphy si odpykává trest za opakované násilné napadení a sexuální zneužití. Místo aby se držel v pracovním táboře, hraje pomateného a nechá se poslat do zdánlivého klidu psychiatrické léčebny. Jeho životní elán a silná osobnost se v ústavu brzy střetávají s absolutismem vrchní sestry Ratchedové, která s trojicí lapiduchů tyransky vládne celému ústavu. Vzpoura McMurphyho ale nemá velkou naději proti síle mašinérie zosobněné Velkou sestrou…

Film uvede literární a filmový kritik Jan Lukeš.

4

Zlín Film Festival

FILM DNE: SPÍCÍ MĚSTO (2021)

Nenechte si ujít na filmovém plátně DRAČÍ PRINCEZNA (2020) Norsko, Nizozemsko, Česká republika, 2020, 82 min Režie: Katarina Launing Sekce: Mezinárodní soutěž celovečerních filmů pro děti Sobota 11. září 2021, 09.30, Golden Apple Cinema, sál 5

Česká republika, Slovensko, 2021, 94 min Režie: Dan Svátek Sekce: Nový český film a TV Hrajeme: Sobota 11. září 2021, 15.30, Golden Apple Cinema, sál 2 Čtyři sourozenci, nejstarší Kryštof, dvojčata Ema a Kristýna a malý Samuel, žijí spokojeně ve šťastné rodině.

Jednoho rána se ale probudí ve zvláštní situaci. Jejich rodiče upadli do záhadného spánku a děti si musí najednou poradit docela samy. Jak záhy zjistí, usnuli rodiče po celém světě. A co je ještě horší, malý Samuel je unesen! Pro sourozence začíná každodenní boj, v němž vítězí silní a chytří proti vychytralým a bezohledným.

Dan Svátek o filmu Spící město: V knize Martina Vopěnky jsem našel námět, který zajímal mé děti i mě Děti, kterým usnou rodiče záhadným spánkem.

A kdo ví, jestli se vůbec ještě probudí. Dětem nezbývá než v tom divně zpustlém dospěláckém světě bojovat o přežití s tím, co mají a umějí. Takový nelehký úkol mají hrdinové filmu Spící město, který byl natočen podle knižního bestselleru Martina Vopěnky a který dnes můžete zhlédnout v rámci festivalu. Snímek vznikl pod režisérským vedením Dana Svátka, který je podepsán pod úspěšným filmem Úsměvy smutných mužů, a jedním z jeho koproducentů je také zlínská společnost IS Produkce.

Ve Vašich filmech jsme mohli doposud potkat heparinového vraha, kriminalistu nebo muže závislé na alkoholu. Teď jste se ale překvapivě zaměřil na tvorbu pro děti. Proč jste si vybral pro svůj nový film právě tento námět?

Téma Spícího města je vlastně hodně dospělé, přestože je film určený hlavně dětem. Je dospělý v tom, že během jednoho dne jsou děti v našem příběhu donuceny převzít veškerou zodpovědnost dospělých a také se tak chovat. Všichni rodiče na celém světě totiž usnou a děti se musí postarat nejen samy o sebe, ale i o své nejmenší sourozence. Prostě musí během jednoho dne dospět. Ale jinak jsem chtěl udělat film pro děti už dávno. Až teď jsem ale našel námět, který zajímal nejen mé děti, ale i mne jako dospělého.

Tématem letošního festivalu je Literatura ve filmu. A snímek Spící město vznikl podle úspěšné knižní předlohy Martina Vopěnky. Vzpomínáte si, kdy se Vám kniha poprvé dostala do ruky? Četl jsem ji zhruba před sedmi lety svým dětem, Adamovi a Kryštofovi. Přestože je mezi nimi čtyřletý odstup, kupodivu je kniha oba bavila. A jak jsem řekl, bavila i mne. Následně jsem

Myslíte si, že byste jako dítě ve světě, kde usnou rodiče, přežil?

My jsme si s bráchou a bratranci odmala hráli na Indiány a zálesáky, kteří se uměli o sebe postarat. Byli jsme posedlí knihou Dva divoši od Ernesta Thompsona Setona, takže jsme si dokázali vyrobit luk, chytnout rybu, rozdělat oheň třením dřev, přespat pod širákem…

Takže ano, myslím, že bych dokázal přežít. A snažím se to naučit i své děti, přestože věřím, že to nikdy nebudou potřebovat.

kontaktoval Martina, zda by souhlasil s tím, že by z jeho knižní předlohy vznikl film.

A to trvalo další léta, než došlo k realizaci.

Natáčení s dětmi musí být mnohem náročnější než s dospělými. Byla to změna? Chtělo to jiný přístup?

Naprosto. Natáčení s dětmi je úplně jiná disciplína, to vám potvrdí každý, kdo tu zkušenost má. S dospělým profesionálním hercem se domluvíte, na děti musíte použít trik, lest. Musíte je dostat do situace, která připomíná tu ve filmu. Někdy to bylo, přiznám, pro hrající děti trochu děsivé.

Při natáčení jste navíc kromě režiséra zastával i roli otce. Ve filmu si zahráli i Vaši dva synové. Byl jste na place spíše táta, nebo režisér?

Byl jsem samozřejmě spíše režisér, nešlo to jinak. Ale i tak se ve mně po každé scéně projevily rodičovské pudy a řešil jsem, jestli jsou v pohodě, jestli nemají hlad, nejsou unavení a podobně.

Po natáčení jsem nešel s kolegy na pivo, ale staral se o to, aby šli kluci brzo spát, byli

najedení a tak. Musím ale říct, že ze mě velké břímě sejmula dětská koučka Jana Epikaridis, která se všem dětem, a hlavně čtyřem hlavním dětským hrdinům skvěla věnovala. Připravovala je na jednotlivé scény, motivovala je, hrála s nimi hry, aby se nenudili a podobně. Bez ní bychom to nezvládli.

Jak vznik Vašeho filmu ovlivnila pandemická situace?

V dobrém i špatném. Kvůli lockdownu vznikly záběry, které korespondují s naším příběhem a které by jen obtížně vznikly, pokud vůbec.

Prázdné ulice. Města bez lidí a aut, pozastavený chod běžného života. A pokud někdo prošel vzadu s rouškou, hodilo se to do našeho příběhu, kde jedna z teorií, proč rodiče usnuli, je virový původ. A pak samozřejmě ta horší stránka, kdy jsme přišli o několik finančních partnerů a investorů a natáčeli v období mezi jarní a podzimní vlnou. Takže spousta omezení. Na druhou stranu jsme vděční, že k tomu uvolnění v červnu a červenci došlo a že jsme mohli natočit vše, co jsme potřebovali.

Spící město už běží v kinech. Vy už ale jistě pracujete na nějakém novém filmovém projektu. Prozradíte více?

Pracuji současně na třech projektech. Prvním z nich je film podle Josefa Formánka, autora Úsměvů smutných mužů, s názvem Dvě slova jako klíč. Je to projekt, který je náročný v tom, že se odehrává na různých místech ve světe, takže na to teď není úplně vhodná doba. Nicméně začínáme už koncem října natáčením ve Zlíně, kde se odehrává jedna dějová linka a kde máme koproducenty v podobě města a společností IS Produkce a Filmový uzel.

Dalším projektem je Zápisník alkoholičky, který navazuje na Úsměvy, avšak tentokrát se na problematiku alkoholismu podíváme pohledem žen. A pak mne velmi oslovil scénář Pavly Hrdličkové Doktorka z domu Trubačů, příběh z první republiky o lékařce, která založila v Bagdádu první československou nemocnici v Orientu.

Ještě se vrátíme k tématu festivalu – Literatura ve filmu. Kterou svoji oblíbenou knížku byste rád viděl zfilmovanou?

Už léta sním o zfilmování románu Josefa Formánka Mluviti pravdu. A pak věřím, že se nám podaří natočit i pokračování Spícího města, tedy Spící spravedlnost a Spící tajemství. Všechno je ale ve hvězdách.

V malé vesničce Borington se všichni připravují na kvapem se blížící Vánoce. Pro desetiletou Saru to ale neplatí.

Jako malá uprchlice se obává, že bude deportována, a tak se skrývá před policií a útočiště hledá v opuštěných domech. Jedno neuvěřitelné setkání ale všechno změní.

Do domu, ve kterém se ukrývá, se totiž zatoulá plaché zvíře. Sara nevěří vlastním očím, když si uvědomí, že před ní stojí drak. Jenže bezpečné útočiště se zdá být minulostí po tom, co jsou odhaleni sousedem a vycházející hvězdou YouTube, desetiletým Mortimerem. Dokáže tato trojka outsiderů sebrat odvahu a spojit síly?

MALÉ BALETKY (2020) Francie, 2020, 90 min Režie: Anne-Claire Dolivet Sekce: Soutěž celovečerních evropských dokumentů pro mladé publikum Sobota 11. září 2021, 14.00, Golden Apple Cinema, sál 4

Ať už Ida, Olympe, Jeanne a Marie tančí u klavíru, na symfonie či současnou hudbu, tančí všude – v baletní škole, na ulici i doma. Je jim mezi šesti a jedenácti a mají se rády.

Navzájem se natáčejí, porovnávají, a hlavně se podporují.

Někdy si také lezou na nervy, závidí si a hádají se. Jaké to je pro malou dívku vyrůstat ve světě profesionálního a závodního tance? Prostřednictvím emocí a dilemat, které hrdinky zažívají, nahlížíme do světa, který všichni známe, i když jsme na něj možná trochu zapomněli – do světa dětství.

ZOUFALKY (2021) Lotyšsko, Česká republika, 2021, 100 min Režie: Marta Elīna Martinsone Sekce: Panorama Sobota 11. září 2021, 16.30, Golden Apple Cinema, sál 4

Píše se rok 1999 a oslavy konce milénia se blíží. Sarmite, Sveta a Katrina, tři žákyně 9. třídy, už mají školní šikany dost. Rozhodnou se to změnit a do termínu plesu se stát nejpopulárnějšími dívkami školy. Vybaveny inspirací z hollywoodských filmů a televizních seriálů hodlají dosáhnout popularity tím, že jim garde na ples budou dělat největší školní borci...

ZLÍNSKÁ FESTIVALOVÁ REVUE III. Vydává FILMFEST, s.r.o. jako oficiální noviny 61. Zlín Film Festivalu – Mezinárodního festivalu pro děti a mládež. Redakční rada: Kateřina Martykánová, Hana Bednářová, Markéta Pášmová, Jaroslava Hynštová, Jarmila Záhorová. Grafické zpracování: Studio 6.15, s. r. o., Studio reklamy, s. r. o., DTP: Petr Pelíšek. Tiskne VLM, a. s., tiskárna Novotisk Olomouc.

Zlín Film Festival

5

OBAVA Z TOTALITY JE STÁLE VELMI AKTUÁLNÍ Ještě není ani v kinech a už se může pyšnit Českým lvem za animovaný film. Barevný svět, nejnovější počin známého českého režiséra Jana Baleje, zaujal svou polemikou o nesvobodě, která je v dnešní době stále aktuální.

Diváky totiž zavádí do dystopického světa krutých vládců, tajné policie a milenecké dvojice, která je jejich protikladem. A to vše v rámci filmového žánru pro děti. Nejen na to, jak těžké je téma totalitní moci vyprávět dětským divákům, jsme se Jana Baleje zeptali v krátkém rozhovoru.

Dnes se bude na Zlín Film Festivalu promítat Váš nový animovaný film Barevný sen. Jak byste na něj pozval diváky? Proč by si ho na festivalu, nebo poté v kině neměli nechat ujít?

Je to film především o svobodě, která se dá velmi rychle ztratit a získat jí zpět je hodně obtížné. A také o lásce a přátelství. A to nejen mezi lidmi, ale také mezi lidmi a zvířaty. A doufám, že film bude pro diváky napínavý do poslední chvilky.

Jak vznikl námět pro tento snímek? Hlavním tématem je totalita a ztráta svobody. Myslíte, že třicet let po pádu totalitního režimu je u nás svoboda ohrožena?

Ano. Obava z totality je stále velmi aktuální. A v poslední době to cítím velmi intenzivně.

Svět krutých vládců, nesvoboda, tajná policie…

To nejsou zrovna témata srozumitelná pro mladé diváky. Nakolik je snímek pro děti? Nebo jste rovnou film vytvářel s tím, že je spíše pro tu starší generaci?

Je to film o diktatuře a diktátorech, ale přesto vystavěním příběhu a výtvarným pojetím jsme se snažili o tomto stálém nebezpečí vyprávět dětem. Tak od dvanácti let. Kdybych dělal film pro starší generaci, jeho vyznění by bylo zcela jiné.

Vaše postavy bývají většinou smutné, filmy celkově mají takovou zvláštní, ponurou atmosféru. Čím to je?

Asi to tak cítím. A provází mne to u všech mých filmů.

A to mám pocit, že Barevný sen patří k nejveselejším.

Vaše filmy jsou zajímavé tím, že si loutky sám vyrábíte. Víte dopředu, jak by měli Vaši hrdinové vypadat?

Látku na film v sobě nosíte velmi dlouhou dobu a už při zaznamenávání prvních nápadů začínám mít o

charakterech postav dost jasnou výtvarnou představu. Nakonec to pomáhá i při vytváření literárního a technického scénáře. ¨ Barevný sen získal prvního Českého lva za animaci v historii této soutěže. Lepší start si snad snímek nemohl ani přát…

Potěšilo Vás ocenění akademické obce?

No, koho by nepotěšilo.

Získat od členů Akademie Českého lva a ještě jako první v nově otevřené kategorii je veliká radost. A moc si toho vážím. A děkuji.

BAREVNÝ SEN (2020) Česká republika, 2020, 74 min Režie: Jan Balej Sekce: Mezinárodní soutěž celovečerních filmů pro dospívající Hrajeme: Sobota 11. září 2021, 11:00, Golden Apple Cinema, sál 6

Kdy se snímek objeví v kinech?

Po nesnadné době se nám snad podaří vstoupit s Barevným snem do kin koncem září.

Co je na loutkovém filmu vlastně nejtěžší? Přijít se zajímavým tématem?

Sehnat producenta? Nebo samotné zpracování?

Vznik filmu je směsicí věcí obtížných a o trochu méně obtížných. Například téma pro vás musí být zajímavé po dobu několika let, kdy sháníte finance a film připravujete. Mít dobrého producenta, který žije filmem, stejně jako tým je veliká výhra. Ale přesto je výroba animovaného filmu veliká radost.

Tajemství staré bambitky je zpátky.

Festivalovým divákům se poodhalí pokračování této oblíbené pohádky

Na festivalu se představuje řada českých filmů

Pohádka Tajemství staré bambitky se stala před deseti lety hitem televizních Vánoc a od té doby je stálicí na obrazovkách České televize, která ji uvedla už osmnáctkrát. Tajemství staré bambitky se vrátí ve volném pokračování tentokrát do kin, a to 9. prosince 2021. A diváci zlínského festivalu dnes vůbec jako první uvidí ukázku,

Kvalitní český film pro děti a mládež proto opět po mnoha letech ožívá a důkazem je i to, že na festivalu byly nebo budou uvedeny hned čtyři české snímky v hlavní soutěži.

Zahajovacím filmem a zároveň filmem soutěžním byl animovaný snímek Myši patří do nebe. Na diváky po téměř deseti letech příprav, vývoje, natáčení a postprodukce čeká napínavé dobrodružství odehrávající se převážně během posmrtného života. Je to film o naději, o hledání lásky a odvahy, o překonávání předsudků a starých bolestí, který si své diváky jistě najde mezi všemi generacemi.

Na tradici českého filmu pro děti se ctí navazuje hraný film režiséra Petra Oukropce Mazel a tajemství lesa, který bude o Zlatý střevíček bojovat v kategorii filmů pro děti.

Rodinný snímek vypráví příběh městského chlapce Martina, který se původně velmi nerad ocitne na skautském táboře v magickém lese plném kouzelných lesních bytostí.

V kategorii filmů pro dospívající se můžete těšit na celovečerní loutkový film s poetickým názvem Barevný sen. Dobrodružný příběh o tom, jak je lehké ztratit svobodu a obtížné ji získat zpět, natočil renomovaný

jak bude nová pohádka vypadat. Před dnešní festivalovou projekcí této oblíbené české pohádky totiž diváci budou mít v premiéře možnost zhlédnout trailer jejího pokračování.

Nový příběh přivede na plátno hrdiny známé z první úspěšné pohádky – prince Jakuba a hrnčířskou dcerku Aničku, k nimž přibude malá

princezna Johanka. A chybět nebude ani bývalý loupežník Karaba, který se však už věnuje jenom svému řemeslu a vnučce. Příběh se točí kolem chystané pomsty dvou vyhnaných dvorních rádců, kteří využijí panovnici sousedního království. V hlavních rolích se vrátí Ondřej Vetchý, Tomáš Klus či Kamila Janovičová.

Dnešního promítání se zúčastní i režisér Ivo Macharáček, herečky Kamila Janovičová a Valentýna Bečková, a také Václav Noid Bárta, který si jednak v pohádce zahrál podkoního, ale je také autorem hudby. Po projekci proběhne autogramiáda.

režisér, animátor a výtvarník Jan Balej, který za něj získal Českého lva.

A do třetice bude Českou republiku v hlavní soutěži zastupovat koprodukční animovaný snímek Přes hranici francouzské režisérky Florence Miailhe. Příběh, který pracuje s tématem svobody, vypráví o naší věčné snaze, s níž jsme s to riskovat vlastní život a přitom hledat nový domov, v němž bychom mohli lépe žít. Film, na němž se významnou měrou podílela česká společnost MAUR film, je vytvořen speciální technikou ruční malby na sklo. Snímek získal významné ocenění na nejprestižnějším festivalu animovaných filmů ve francouzském Annecy.

Pomyslnou třešničkou na dortu je pak krátký animovaný snímek Rudé boty, který natočila talentovaná studentka FAMU Anna Podskalská. Film se letos jako jediný český zástupce zúčastnil soutěže na prestižním festivalu v Cannes a naše radost je o to větší, že jeho vznik byl podpořen Nadačním fondem FILMTALENT ZLÍN. Těšit se na něj můžete v mezinárodní soutěži studentských filmů.

V oficiálním festivalovém programu se objeví i řada dalších českých snímků, které můžete vidět na filmovém plátně!

6

Zlín Film Festival Nenechte si dnes ujít

Výstava k 90. letům Barrandova láká na pohádkové a filmové kostýmy

Den se Škoda Auto Náměstí Míru, 10.00 Celodenní akce určená nejen milovníkům aut Festival Café Náměstí Míru, 13.15 Nevšední posezení Vladimíra Kroce s Michalem Lukešem a Michalem Stehlíkem z Národního muzea

Filmové ateliéry na Barrandově nenabízejí jen prostor pro natáčení filmů, ale i přes půl milionu kostýmů, párů obuvi, kusů nábytku, zbraní a dalších menších rekvizit od středověku po nedávnou minulost.

Mezi kostýmy Barrandovský fundus skrývá i legendární šaty z nejznámějších českých filmů a pohádek a některé z nich jsou během festivalu ke zhlédnutí v OZC Zlaté jablko na výstavě kostýmů k 90. výročí založení Barrandov Studia. K vidění budou například šaty Leontýnky z pohádky „Ať žijí duchové“, kostým Vaška Karase z cirkusu „Humberto“ nebo

Klub Rádia Junior s Annie Camel a Adélou Zouharovou Park Komenského, 16.00 Rozhovor, hudební vystoupení a následná autogramiáda Annie Camel a Adély Zouharové.

Autogramiáda OZC Zlaté jablko, 12.30 Moderovaná autogramiáda filmové delegace Tajemství staré bambitky 2.

Bill Gerber: Od rockenrolových snů po Oscary Kongresové centrum Zlín, 16.30 Setkání se světově uznávaným americkým filmovým producentem. Červený koberec Kongresové centrum Zlín, 16.00 a 18.00 Setkání hvězd Zlín Film Festivalu s veřejností.

dupačky Matýska z legendární komedie „S tebou mě baví svět“. Barrandov Studio v rámci svých oslav ve Zlíně připravilo také zajímavou výstavu v Kongresovém centru, kde návštěvníci získají představu o vývoji módy v kinematografii. K vidění zde je část filmových a pohádkových kostýmů od třicátých let až do současnosti.

Vystaveny zde jsou mimo jiné kostýmy z Nezbedného bakaláře, Barona Prášila, Ptáka ohniváka či z filmu Jak utopit doktora Mráčka nebo Trhák. V obchodním centru i v Kongresovém centru budou kostýmy k vidění do 15. září 2021.

Průchozí zvuková dílna Zámek, 14.00 – 18.00 Vyzkoušejte si ozvučit připravené filmové ukázky.

DNES V LETNÍM KINĚ: PRVOK, ŠAMPÓN, TEČKA A KAREL jmenné knihy. V příběhu Prvoka, Šampóna, Tečky a Karla si čtyři kamarádi ve středním věku přiznají, že nežijí tak, jak si představovali. A rozhodnou se vyřešit svou krizi provokativní hrou a plněním odvážných úkolů.

Jak čtyřicátník zjistí, jestli je opravdovej chlap? Jak zabrání korozi svých ideálů, rozplynutí snů a scvrkávání varlat? Prvok, Šampón, Tečka a Karel se pokusí najít v sobě odvahu udělat pořádnou kravinu jako zamlada. Nebo aspoň odvahu za všech okolností říkat to, co si opravdu myslí. Kdo splní úkol, není sráč…

Nepropásněte filmové delikatesy na velkém plátně, které Vám každý festivalový

den naservírujeme i s oblohou. Užijte si nejnovější filmové chuťovky. Dnes večer

se můžete těšit například na filmovou komedii Patrika Hartla podle jeho stejno-

PRVOK, ŠAMPÓN, TEČKA A KAREL, Česká republika, 2021, 118 min Promítáme od 20.00, Letní kino, nám. T.G.M. Vstup zdarma

VYDEJTE SE ZA HRANICE VŠEDNOSTI ŠKODA ENYAQ iV

skoda-auto.cz

SA_Zlin film festival_278x135_TISK.indd 1

ŠKODA – oficiální vůz festivalu.

ŠKODA ENYAQ iV emise CO2 : 0 g/km; spotřeba 16,9–18,0 kWh/100 km.

04.08.21 13:11

Zlín Film Festival

7

DNES MŮŽETE VE ZLÍNĚ POTKAT PRODUCENTA BILLA GERBERA Pozdravy návštěvníkům festivalu, setkání s novináři i návštěva festivalového kina.

Hollywoodský producent Bill Gerber měl po svém včerejším příjezdu do Zlína nabitý program. A s americkým filmařem se mohou návštěvníci ve Zlíně potkat i dnes. Bill Gerber se totiž zúčastní setkání nesoucí název „Od rockenrolových snů po Oscary“, které začíná v 16:30 v Malém sále Kongresového centra Zlín. Bude věnováno jeho práci na několika nejlepších snímcích posledních třiceti let, včetně filmového hitu Zrodila se hvězda.

Filmoví odborníci zhlédnou úspěšné filmy podpořené Nadačním fondem FILMTALENT ZLÍN Osm úspěšných českých krátkých filmů a čtyři projekty ve fázi výroby dnes dostanou prostor pro prezentaci v rámci FILMTALENT Stars Fóra.

Všechny tyto filmové projekty byly podpořeny Nadačním fondem FILMTALENT ZLÍN a uspěly na české či mezinárodní odborné filmové scéně. „Prezentace jednotlivých filmů proběhne formou krátkých talk show s tvůrci a představením trailerů. Rádi bychom tímto způsobem nabídli mladým tvůrcům možnost i najít finanční prostředky na dofinancování projektů ve výrobě,“ uvedla členka správní rady nadace FILMTALENT ZLÍN Markéta Pášmová a dodala, že nadační fond již 24 let každoročně vyhlašuje soutěž o finanční podporu audiovizuálních projektů pro studenty a mladé začínající tvůrce. „Pomáhá tak na svět novým českým filmům, které nás s vynikajícími výsledky reprezentují ve světě,“ doplnila Markéta Pášmová. Finance na podporu filmových projektů jsou každoročně získávány z veřejné dražby Salonu filmových klapek, jež je nedílnou součástí Zlín Film Festivalu. Aukce filmových klapek proběhne letos v neděli 12. září 2021.

Hrůza v tónu gramofónu, animovaný film / režie: Kryštof Ulbert, Martina Tomková, Zuzana Čupová, 2021

Francek, hraný film / režie: Natálie Císařovská, 2020

Od roku 1998 podpořil Nadační fond FILMTALENT ZLÍN z výtěžku aukce klapek více než 350 audiovizuálních a vizuálních projektů částkou přesahující 30 milionů korun. Při posledním ročníku soutěže v roce 2020 fond podpořil 21 projektů částkou 1,375 milionu. Řada z těchto filmů získala ocenění na domácích i zahraničních festivalech, v roce 2021 to byl mj. úspěch snímku Rudé boty studentky FAMU Anny Podskalské, který jako jediný zastupoval Českou republiku v soutěži v Cannes. Ten se dnes rovněž na FILMTALENT Stars Fóru představí.

Rudé boty, animovaný film / režie: Anna Podskalská, 2021

Jsme si o smrt blíž, animovaný film / režie: Bára Anna Stejskalová, 2020

Zvuky zpoza lúky, animovaný film / režie: Filip Diviak, 2020

Příběh hrůzostrašné Eliz, hraný film / Adam Struhala, Eliška Kováříková, 2021

Milý tati, animovaný film / režie: Diana Cam Van Nguyen, 2021

Inverze, hraný film / režie: Lucia Kajánková, 2021

8

Zlín Film Festival

Film of the day: THE SLEEPING CITY (2021) Four siblings, the oldest Kryštof, twins Ema and Kristýna, and little Samuel, live happily in a happy family. But one morning they wake up in a strange situation. Their parents cannot be woken and the kids suddenly have to cope on their own. They soon realize that parents all over the world have fallen asleep.

What's worse, little Samuel is kidnapped! For the siblings, a daily struggle begins, in which the strong and clever win against the cunning and ruthless.

Czech Republic, Slovak Republic, 2021, 94 min Director: Dan Svátek Section: New Czech Films and TV Programmes 11.9. 2021, 15.30, Golden Apple Cinema, sál 2

CONCERNS OVER TOTALITARIANISM ARE STILL VERY RELEVANT It's not even in cinemas yet, but he can already be proud of his Czech Lion award for his animated film. The latest work of the well-known Czech director Jan Balej, called A Colorful Dream, has captivated audiences with its controversy about oppression, which is still relevant today. He introduces audiences to a dystopian world of cruel rulers, secret police, and a loving couple which is their antithesis.

And this is all found within a film genre for children.

How difficult it is to introduce the topic of totalitarianism to child audiences is not the only thing we asked Jan Balej in a short interview.

Among other films, your new animated film A Colorful Dream will be screened at this year's Zlín Film Festival. How would you entice audiences to go see it? Why shouldn't they miss this film at the festival or afterwards in the cinema?

The film if primarily about freedom, which can be lost very quickly; to get it back it is very difficult. And it's also about love and friendship.

And not just between humans, but also between humans and animals. And I hope that the film will be exciting for audiences all the way to the end.

How did this theme come about? The main theme is about totalitarianism and the loss of freedom. Do you think that thirty years after the fall of the totalitarian regime, freedom is under threat in our country?

Yes. Concerns over totalitarianism are still very

relevant. And lately I've been feeling very intense.

The world of cruel leaders, oppression, secret police... these are not exactly topics that are relatable to young audiences. How much of this film is for children? Or did you make the film from the beginning with the intention of it being more for older generations?

It is a film about a dictatorship and dictators, but nevertheless, by presenting this story – through this artistic concept – we tried to familiarize children with this constant danger. So from the age of twelve. If I had made this film for an older generation, its tone would be completely different.

Your characters are usually so sad, the movies

A COLOURFUL DREAM (2020) Czech Republic, 2020, 74 min Director: Jan Balej Section: International Competition of Feature Films in the Junior Category Venue: 11.09.2021, 11:00, Golden Apple Cinema, sál 6

overall have such a weird, gloomy atmosphere. Why is that?

I guess that's how I feel.

And it accompanies me in all my films. And I feel that A Colorful Dream is one of my funniest.

Your films are interesting in that you make the models yourself.

Do you know in advance what your characters should look like?

You carry the concept for the film inside you for a very long time, and when starting to make the rough draft, I start to have a pretty clear artistic idea of the characters' appearance. Finally, it also helps to create a literary and technical script.

A Colorful Dream won the first Czech Lion for animation in the history of this competition. The film probably couldn't have wished for a better start... were you pleased with the award from the academic community?

Well, who wouldn't be pleased? Getting from a Czech Lion from the

members of the Academy and, moreover, being the first in a newly opened category has been a great joy.

I really appreciate it. And thank you.

When will the movie appear in theaters?

After such a difficult time, we will hopefully be able to enter cinemas with A Colorful Dream at the end of September.

What is the hardest thing about a stop-motion animation movie? Coming up with an interesting topic? Finding a producer?

Or the making of the film itself?

The making of the film is a mixture of difficult things and a little less difficult. For example, the topic has to be interesting to you over the several years it takes to look for financial backing and prepare for filming. Having a good producer who lives for the film just as much as the team is a big win. But still, the making of an animated film is a great joy.

Other film tips: DRAGON GIRL (2020) Norway, Netherlands, Czech Republic, 2020, 82 min Director: Katarina Launing Section: International Competition of Feature Films in the Children’s Category 11.9. 2021, 09.30, Golden Apple Cinema, sál 5

Christmas is just around the corner in the little village Borington and everyone is preparing for the holidays – everyone except for 10-year-old refugee Sara. Afraid of having to leave the country, she constantly hides from the police and takes refuge in vacant houses. One day, everything changes when she has an incredible encounter. A shy animal has lost its way and crashes into the very same house. She can hardly believe her own eyes when she realizes it is a dragon. When the aspiring YouTube star Mortimer (10) comes to his neighbor’s house and finds them, Sara and her new friend seem to be in danger… Can the three outsiders overcome their fears and team up?

LITTLE BALLERINAS (2020) France, 2020, 90 min Director: Anne-Claire Dolivet Section: Competition of European Documentary Films for Young Audience 11.9. 2021, 14.00, Golden Apple Cinema, sál 4

Ida, Olympe, Jeanne and Marie dance to the music of pianos, symphonies, contemporary pieces… in ballet school studios, in the streets, even in their bedrooms.

They are between 6 and 11 years old. Very fond of each other, they film themselves, comparing and giving one another support. They also tend to annoy one another, are at times envious, even rejecting each other. What is it like for a little girl to grow up in a world of professional and competitive dancing? Closely following the emotions and dilemmas experienced by our young characters, we get to explore a world we’ve all navigated, though many of us have forgotten – the world of childhood.

LAME-OS (2021) Latvia, Czech Republic, 2021, 100 min Director: Marta Elīna Martinsone Section: Panorama 11.9. 2021, 16.30, Golden Apple Cinema, sál 4

It’s the year 1999, the Millenium celebration is approaching. Three 9th graders (Sarmite, Sveta, and Katrina) are tired of being bullied at school. They decide to make a change and become the most popular girls in school by prom. Inspired by Hollywood movies and TV series, they plan to achieve popularity by getting the coolest guys as their prom dates...