Volvo - Vstyle

VOLVO

MAGAZÍN ZIMA 2004

ISLAND – POKLIDNÁ ZEMù V POHYBU TRE KRONOR

1

Projekt třetího tisíciletí

Bydlení v harmonii s přírodou prodáváme 20 exkluzivních apartmánů a 2 luxusní vily v zeleni s panoramatickým výhledem na Prahu

prodej zahájen

UNISTAV a.s. — jsme firma, která staví, prodává a zajišťuje správu Klientské centrum - UNISTAV a.s. | Vinohradská 18, Praha 2 | tel. +420 224 233 445 | gsm +420 604 222 022 - nonstop | e-mail realitypraha@unistav.cz

www.panorama-strahov.com | www.realityunistav.cz

6

12 ALL YOU NEED IS...

24

18

36

39 4

KALEIDOSKOP

26 D R I V E ProdluÏte si sezonu

6

ROZHOVOR Pohled do du‰e J. Du‰ka

28 V O L V O O C E A N R A C E Správná

10 G E N T L E M A N Spoleãník na cesty 12 D E S I G N Jak zní akord Olgoj Chorchoj 18 E V O L U C E Magnetická budoucnost Ïeleznice 20 T É M A Únik ze spárÛ dravého Ïivotního stylu 24 T R E K R O N O R Island – poklidná zemû v pohybu

Ïivotospráva jachtafie 32 F O R U M Globálnû proti globalizaci 34 G A S T R O O perníkov˘ch radostech 36 C E S T O P I S Na bûÏkách pod polární záfií

KaÏd˘ rok si slibuji, Ïe mû nedostanou. Îe uÏ nesednu na lep jejich naléhavému mámení, zvítûzí rozum nad nikde nepsanou, pfiesto hluboce zakofienûnou pfiedstavou, Ïe bez nich to nejde. Ano, fieã je o dárcích. âím více, tím lépe... ukáÏu vám, jak vás mám v‰echny ráda!

Víte, pfii‰lo mi aÏ legraãní, kdyÏ jsem si zkusila vzpomenout na nejhezãí dárek, kter˘ jsem dostala loni, pfiedloni nebo i dfiíve. Nûjak mi to vyprchalo z pamûti.

ZÛstaly jen vzpomínky na to, jaká panovala atmosféra u ‰tûdroveãerního stolu, jak mÛj tatínek hrál cel˘ veãer na kytaru Beatles a my zpívali s ním.

Letos si to pûkné období ale prodlouÏím. Proã si je zbyteãnû zkracovat jen na kalendáfiem pfiedepsané tfii dny, a v lep‰ím pfiípadû na následující t˘den dovolené, kdyÏ si jejich atmosféru mÛÏeme uÏívat uÏ teì? Mûsta rozsvítila tisíce barevn˘ch Ïárovek, ulice dostaly vánoãní v˘zdobu a stánkafii na kaÏdém rohu nabízejí voÀav˘ svafiák a rÛzné dobroty.

Nervózní dav s tisíci balíãky v rukou mi najednou pfiipadá trochu smû‰n˘ a trochu smutn˘. Obchodníci si mnou ruce, ryba opût zabrala a tentokrát skoãila na háãek o nûjak˘ t˘den dfiíve neÏ loni.

Neustálá masáÏ z médií nás pfiesvûdãuje o tom, Ïe bez té správné znaãky ko‰il jsme úplnû „out“, nekoupíme-li si ten úÏasn˘ pleÈov˘ krém, budeme vypadat o dvacet let star‰í a na‰e tûlo nám pfiestane fungovat, nezaãneme-li dennû jíst doporuãené jogurty. âasopisy nám servírují barevnû sladûné stránky s vánoãními tipy, abychom se po Novém roce z novin dozvûdûli, Ïe nበoriginální dárek daroval dal‰í milion lidí. A pfiitom o té manipulaci víme a dobrovolnû ji trpíme.

Myslíte, Ïe uÏ neumíme alespoÀ jednou udûlat to, co bychom opravdu rádi?

Sníh letos pfiekvapil Evropu mnohem dfiíve. Také rádi lyÏujete na poloprázdn˘ch sjezdovkách? Tak vyraÏte, dokud jsou je‰tû poloprázdné. Po ·tûdrém dnu je zaplaví lyÏafii na nov˘ch lyÏích té „jediné správné“ znaãky.

Pfieji vám, milí ãtenáfii, pohodové Vánoce i cel˘ pfií‰tí rok.

38 T I P Y N A J A R O 39 I D E N T I T A

V-style magazín Volvo Auto Czech, s.r.o. Roãník IV Zima 2004 Vydavatel Volvo Auto Czech, s.r.o., V Oblouku 731, PrÛhonice 252 43, IâO 63981726 Evidenãní ãíslo MK âR E 12667 ·éfredaktorka Petra DoleÏalová, telefon: 296 787 208, e-mail: petradol@volvocars.com Editor Jindfiich Novák Redakce Petr Holeãek, Jifií Sochor, Patrik Balogh Foto obálky Allphoto Foto editorial Rostislav & Zlatu‰e Obsah a v˘roba Boomerang Publishing s.r.o., e-mail: info@bpublishing.cz Grafická úprava Radek Rytina Uzávûrka ãísla 30. 11. 2004, âasopis v elektronické podobû najdete na www.v-style.cz Uzávûrka podkladÛ inzerce Jaro 2005 20. 2. 2005 Prodej inzerce Michal Koubek, Boomerang Publishing, 244 023 103, e-mail: michal.koubek@bpublishing.cz Vychází 3 x roãnû

3

KALEIDOSKOP

Osobnost

KONTROVERZNÍ AUTORKA OCENùNA NOBELOVOU CENOU

Poslední udûlování Nobelov˘ch cen pfiineslo i tentokrát velké pfiekvapení. Konkrétnû v kategorii literatura, kde cenu získala rakouská spisovatelka Elfriede Jelinek, vystupující ostfie proti xenofobii sv˘ch krajanÛ a také proti neschopnosti se dostateãnû vyrovnat s váleãnou minulostí. Elfriede se narodila v roce 1946, na pfielomu 60. a 70. let zaãala publikovat první experimentální texty. Zaujala svérázn˘m jazykem, ironizovala zabûhlá pravidla práce s textem a sv˘mi postoji se pfiifiadila k feministickému hnutí, které se tehdy rodilo. Ve svém prvním v˘znamném románu Milenky odsoudila nerovnoprávné postavení muÏÛ a Ïen ve spoleãnosti. Tématu zÛstala vûrná i v dal‰ích knihách, ve kter˘ch zámûrnû ãernobíl˘m líãením svûta nutí ãtenáfie k polemice nad Ïivotem Ïen, zvlá‰tû jejich sexualitou. Provokování vystupÀovala v takfika pornografickém románu Slast, pokfiivenost vztahÛ a sexuality lze nalézt i v Pianistce, která byla zfilmována.

Film dokonce získal hlavní cenu v Cannes. V osmdesát˘ch letech se zamûfiila na nacistickou minulost své zemû a dostala se (s nûkolika tematicky spfiíznûn˘mi autory) do otevfieného konfliktu s rakouskou vefiejností. Opût se soustfieìuje na jazyk a ukazuje jeho prostfiednictvím, kolik v˘razÛ poplatn˘ch nacistick˘m dobám v nûm stále zÛstává.

Kritizuje úlohu médií v souãasnosti a spoleãnost zobrazuje jako odlid‰tûnou, snadno manipulovatelnou masu. V pravdûpodobnû nejdÛleÏitûj‰ím románu Dûti mrtv˘ch poukazuje na m˘tus rakouské váleãné neviny. Známá je v‰ak také jako autorka divadelních her; hned tfii pfiiná‰í i na‰e souãasná divadelní scéna. Spisovatelka reagovala na zisk Nobelovy ceny se smí‰en˘mi pocity. Její radost se mísila s obavami, Ïe bude prezentována hlavnû jako rakousk˘ úspûch, a média, která jí doposud nemohla pfiijít na jméno, servilnû obrátí. Ani tentokrát se pfiíli‰ nem˘lila.

Událost

P¤ERU·ENÍ V NHL P¤INESLO SVÁTEK EVROPSK¯M F A N O U · K Ò M Platy hráãÛ rostoucí do astronomické v˘‰e na stranû jedné a snaha majitelÛ klubÛ na zastavení této spirály na stranû druhé vyústily ve skuteãnost, o níÏ se spekulovalo jiÏ více neÏ rok. Zahájení 88. roãníku severoamerické National Hockey League je stále v nedohlednu. Souãasné stávce pfiedcházela její obdoba z doby pfied deseti let, kdy hlavním dÛvodem byla snaha zajistit ‰piãkov˘m hráãÛm takové podmínky, aby se hokejem zabezpeãili na cel˘ Ïivot. Vzhledem k tomu, jak krátká mÛÏe b˘t kariéra, to byl celkem logick˘ poÏadavek. V posléze uzavfiené kolektivní smlouvû pak bylo mj. prosazeno právo hráãÛ na zisk z prodeje hokejov˘ch kartiãek, sníÏení hranice pro transfer voln˘ch hráãÛ na tfiicet let nebo minimální plat 100 tisíc a úrazové poji‰tûní na 200 tisíc dolarÛ. V nynûj‰í pfii se naopak snaÏí majitelé zavést platové stropy, coÏ hráãi odmítají. Pokud se obû strany nedohodnou, hrozí, Ïe leto‰ní roãník NHL nejen nezaãne, ale Ïe soutûÏ pÛjde do konkursu a od pfií‰tí sezony se bude hrát zcela nová – s platov˘m stropem i s nov˘mi kluby. Pro pravovûrné Kanaìany se tento fakt stal národní katastrofou, protoÏe se cítí okradeni o nejoblíbenûj‰í zábavu. V patové situaci nemá jejich sympatie ani jedna strana. Navíc má pfieru‰ení vliv na ekonomiku zemû – na hokej jsou nabaleny desítky podnikatelsk˘ch ãinností od obãerstvení a dopravy aÏ po sázení, z jehoÏ v˘tûÏku jsou dotovány i nûkteré sociální programy. Není pak divu, Ïe soutûÏ získala ironickou pfiezdívku No Hockey League. Z celé kauzy pak profitují evrop‰tí diváci. Hromadn˘ návrat tûch nejlep‰ích svûtov˘ch hokejistÛ do domácích soutûÏí jim nabídl fantastické záÏitky, za nimiÏ neváhají na stadiony vyráÏet v rekordních zástupech.

Produkt

OSOBITÉ GESTO

UkaÏte nám Ïenu, která ráda nedostává kvûtiny. Aby si jejich krásu mohla do sytosti uÏít, musíme jí ale dát moÏnost je adekvátnû vystavit. Lapidárnû fieãeno najít vkusnou a zajímavou vázu. Nám se pfii náv‰tûvû v˘stavy autorského skla „IRDS design“, pofiádané v praÏském prostoru Design Corso, zalíbila váza Gesto z hutnû tvarovaného a brou‰eného skla. Autorské duo Ingrid Raãková a David Suchopárek jí vdechli v˘razn˘ charakteristick˘ vzhled, kter˘ je zajímav˘ jednoduch˘m pohybem pfietoãení, ‰ikm˘m zabrou‰ením, navíc podpofien˘m vnitfiní barvou. Z rÛzného úhlu pohledu má proto rÛzn˘ tvar, ãímÏ se váza stává vhodnou témûfi pro jakékoli prostfiedí. Samozfiejmû nejlépe rozzáfií ãist˘ moderní interiér, pro kter˘ je také navrÏena.

Vázu vyrábí spoleãnost LIBERA v kolekci ãtyfi velikostí a barev (ãervená, modrá, Ïlutá a ametyst).

MÛÏete ji koupit na objednávku v showroomu DESIGN CORSO, Thámova 13, Praha 8-Karlín.

foto: Scaled Composites

Vûda

V Z H Ò R U D O V E S M Í R U ! Pondûlí ãtvrtého fiíjna 2004 se zapí‰e do dûjin jako poãátek nové éry dob˘vání vesmíru. Právû tehdy – v den ãtyfiicátého sedmého v˘roãí startu Sputniku 1, první sondy, kterou lidstvo vypustilo na obûÏnou dráhu – získala loì SpaceShipOne desetimiliónovou Ansari X Prize, pfiipravenou pro první soukromû financované plavidlo, které pfiekoná hranici sta kilometrÛ (podle NASA je právû tato v˘‰ka hranicí vesmírného prostoru) dvakrát za sebou v prÛbûhu ãtrnácti dnÛ se tfiemi lidmi – nebo ekvivalentem jejich hmotnosti – na palubû. První let se konal 29. záfií. Pilot Brian Binnie odstartoval se SpaceShipOne, kterou postavil t˘m Mojave Aerospace Ventures, z matefiského letounu White Knight ve v˘‰ce patnácti kilometrÛ.

Bûhem nûkolika sekund nastartoval hybridní raketov˘ motor a zahájil 84 vtefiiny dlouh˘ pohánûn˘ let vzhÛru; po vyãerpání

paliva byl setrvaãností vynesen aÏ na hranici sto patnácti kilometrÛ, ãímÏ pfiekonal rekordní v˘‰ku 107,96 kilometrÛ, které dosáhl v roce 1963 raketov˘ letoun X-15, a pomocí pfiitaÏlivosti se vrátil zpût na Zem. Ve volném pádu jej zpomaloval náklon staviteln˘ch kfiídel, takÏe bez potíÏí doklouzal aÏ k leti‰ti Mojave Airport. Pfiedseda nadace X Prize Peter Diamandis po pfiistání SpaceShipOne prohlásil: „Dnes tvofiíme nové dûjiny. Dnes se vítûzi stali v‰ichni lidé na Zemi.“ Ansari X-Prize byla zaloÏena v roce 1996 po vzoru Orteigovy ceny, kterou získal za pfielet Atlantického oceánu v roce 1927 Charles Lindbergh. Cena o hodnotû deseti miliónÛ dolarÛ má podnítit civilní – a obzvlá‰È pak turistické – lety do vesmíru. SoutûÏe se zúãastnilo ãtyfiiadvacet rÛzn˘ch konstrukãních t˘mÛ nejen ze Spojen˘ch státÛ, ale i z Kanady, Francie, Izraele, Velké Británie ãi Rumunska.

Místo

FRANCOUZSK¯ RÁJ PRO MILOVNÍKY ZIMNÍCH S P O R T Ò Díky ãím dál vût‰ímu narovnávání cen mezi tuzemsk˘mi a alpsk˘mi horsk˘mi stfiedisky neustále stoupá poãet ãesk˘ch turistÛ, ktefií jezdí za lyÏováním do zahraniãí. DÛvodem jsou nejen nesrovnatelnû kvalitnûj‰í sjezdovky bez u nás neodmysliteln˘ch front, ale i celkovû vy‰‰í úroveÀ v‰ech poskytovan˘ch sluÏeb. âe‰tí lyÏafii mífií pfiedev‰ím do letovisek v Rakousku, Itálii nebo Francii. A fiada nad‰encÛ se shoduje, Ïe ‰piãkou jsou právû francouzské Savojské Alpy. Hlavním rozdílem oproti na‰im svahÛm je pfiedev‰ím provázanost celé sítû lyÏafisk˘ch stfiedisek na rozloze desítek kilometrÛ ãtvereãních. Jsou vÏdy spojeny hustou sítí lanovek, vlekÛ, sjezdovek a bûÏeck˘ch tratí – a v‰echny skvûle upravené. K nejoblíbenûj‰ím patfií oblast La Plagne s rozlohou 100 kilometrÛ ãtvereãních a celkovou kapacitou 45 tisíc lÛÏek. Nepatfií tedy k tûm poklidnûj‰ím stfiediskÛm, která jsou pro francouzské Alpy typická, ale zase díky velikosti disponuje niωími cenami ubytování a dal‰ích sluÏeb. Samozfiejmostí je noãní lyÏování pod umûl˘m osvûtlením, dva areály pro snowboard, specialitou pak náv‰tûva olympijské bobové dráhy. Trochu jin˘m typem stfiediska – bez automobilÛ – je Flaine, které se nachází v oblasti Le Grand Massif nedaleko Mont Blanku. Nadmofiskou v˘‰kou od 1600 do 2500 metrÛ v‰ak odpovídá spí‰e slovensk˘m Tatrám, pfiiãemÏ konkrétnû ve Flaine si mohou uÏít pfiíznivci mírnûj‰ích svahÛ. Z mnoha dal‰ích (Avoriaz, Chatel, Risoul) nesmíme zapomenout na slavné Chamonix, leÏící pfiímo pod Mont Blankem. Patfií mezi deset míst naz˘van˘ch The Best of the Alps. Bez zkou‰ky by jistû nemûla zÛstat sjezdovka Valle Blanche, která nabízí cel˘ch 20 km jízdy!

5

POHLED DO DU·E JAROSLAVA DU·KA DOBR¯ HEREC MÁ MNOHO TVÁ¤Í. VùT·INOU JE PO P¤EDSTAVENÍ ODKLÁDÁ A VRACÍ SE DO SVÉHO JÁ. JAROSLAV DU·EK V·AK V NOVÉ H¤E âTY¤I DOHODY, KTERÁ V PRAÎSKÉM KLUBU LÁVKA POMALU ST¤ÍDÁ ÚSPù·NOU AMERICKOU HRU O PARTNERSK¯CH VZTAZÍCH CAVEMAN, P¤EDSTAVUJE TOLTÉCKÉ UâENÍ, PODLE NùHOÎ SE UÎ NùKOLIK LET SNAÎÍ ÎÍT. JAK SÁM ¤ÍKÁ, PRACUJE NA SVÉM VNIT¤NÍM SVùTù.

TEXT A FOTO PETRA DOLEÎALOVÁ

6

ROZHOVOR

MÒÎE· STÁLE NADÁVAT NA CEL¯ SVùT, ÎE JE NESPRAVEDLIV¯, A NEDOSTANE· SE Z TOHO VEN, VÎDY NAJDE· ARGUMENTY. ANEBO NAOPAK DO TOHOTO SVùTA VNESE· JIN¯ TYP ENERGIE. TAKOV¯, KTER¯ Tù BUDE H¤ÁT. Tvé divadelní hry jsou vût‰inou zaloÏeny na improvizaci. âím je pro tebe improvizace tak pfiitaÏlivá?

Je m˘m nejpfiirozenûj‰ím zpÛsobem vyjadfiování. Pfii improvizaci probíhá proces objevování podobnû jako ve snu. Nikdy pfiedem neví‰, jak se situace vyvine. Vnímám to jako dobrodruÏné vstupování do neznámého prostoru.

Objevují se vûci, o nichÏ posléze zjistí‰, Ïe je znበa Ïe jim rozumí‰.

DokáÏe‰ stejnû dobfie improvizovat v Ïivotû jako na jevi‰ti?

KdyÏ ãlovûk Ïije podle pfiedpisÛ, je jen chodící mrtvola. Îivot se odehrává na pomezí neãekan˘ch pfiíhod, a pokud nás nesvazují konvence, mÛÏeme stále zkou‰et nové vûci a pfiekraãovat tabu. Nebo se lekneme a zÛstaneme ve své „ohrádce“. Hrajeme o tom ve âtyfiech dohodách: jako dûti nás rodiãe dávají do ohrádky, kde jsme hodné a nic se nám nemÛÏe stát. âasem si v‰ak sami zaãneme stavût mentální ohrádku, ze které radûji nevylézáme. Îivot ale vût‰inou chystá takové situace, kdy nás vyz˘vá ji opustit. Je jen na nás, jak to vyfie‰íme.

Stále se pfied námi otvírají nové roviny, moÏnosti záÏitkÛ, ke kter˘m je tfieba b˘t otevfien˘, pfiipraven˘ prozkoumat nov˘ prostor. Myslím, Ïe otevfienost je dÛleÏitá, jinak ãlovûk trpí strachem, obavami, konvencemi a úzkostí.

Jak velk˘ prostor pro improvizaci mበve sv˘ch pfiedstaveních?

Improvizací je mnoho typÛ. To, co hrajeme ve Vizitû s Martinem ZbroÏkem, Pjérem La‰ézem a Alanem Vitou‰em, není jen dílãí improvizace, ale fungování ve volném prostoru, kde hledáme a objevujeme téma. U Cavemana jsem si na zaãátku upravil nûkteré pasáÏe a pak se pfiedstavení mûnilo vÏdy po ãase. âtyfii dohody stojí nûkde uprostfied. Máme danou kostru a ãtyfii písniãky. Probíráme dohody, ale pfiíbûhy, prÛbûh i atmosféra se vyvíjejí pokaÏdé podle momentální inspirace. I hudba, kterou Pjér a Alan po celou dobu hrají, je vÏdy jiná.

Mohl bys popsat své „vy‰‰í já“, o kterém ãasto hraje‰?

Vnímám vesmír jako celek a jednotlivé souãásti spolu souvisejí. Souvisíme s planktonem, stromy i ãervy v zemi. KaÏdá rostlina i zvífie má svÛj úkol a prostor v celkové mozaice. A to, co je nad tím, je pro mû to, ãemu Toltékové fiíka-

jí zámûr. Vûfiím, Ïe je ãást svûta poznatelná a ãást nepoznatelná, takzvanû tonal a naqual.

Pfiedstavme si vzduch, kter˘ není vidût. Skrze nûj vidíme v‰e ostatní. Tato neviditelná entita nám umoÏÀuje to ostatní vidût a je‰tû vyÏivuje v‰e, co se v ní rozprostírá. Proto vûfiím, Ïe ve vesmíru jsou dal‰í neviditelné entity. V‰e dohromady vnímám jako projev zámûru. Ale to „vy‰‰í já“ je v rovinû ‰patnû poznatelné smysly, které jsou ukotveny v této na‰í rovinû. ¤íkám, Ïe jsou to smysly, protoÏe jsou zde spjaty s myslí. A smysly nám umoÏÀují orientaci jen v na‰em malém prostoru.

Vnímበv tom prostoru svou roli?

Myslím, Ïe to ãlovûk mÛÏe vnímat, kdyÏ se ocitne na správném místû ve správnou chvíli. Ví, Ïe se vûci dûjí správnû. Stejnû jako kdyÏ zpívá víc lidí písniãku a najednou pocítí, Ïe to ladí.

A ladí ti to na jevi‰ti?

Právû Ïe je to ãasto to, co mi ladí.

Vûfií‰ na pfiedurãení ?

Jak fiíkali domorodci – kaÏd˘ ãlovûk má jiné otisky prstÛ, kaÏd˘ je originální. Proto si myslím, Ïe i genetické kódy jsou mnohem originálnûj‰í, neÏ si vûdci myslí. A domorodci také dodali – jako má ãlovûk originální otisky prstÛ, tak originální místo má ve své mozaice.

A já vûfiím, Ïe je dÛleÏité najít si to své místo.

Krásnû to vystihl Werich – KdyÏ uÏ ãlovûk jednou je, tak má koukat, aby byl, a kdyÏ kouká, aby byl, a je, tak má b˘t to, co je, a nemá bejt to, co není, jak tomu v mnoha pfiípadech je.

Podle âtyfi dohod má nejvût‰í bloky v na‰em podvûdomí na svûdomí v˘chova rodiãÛ a ‰kola. Jak˘ jsi byl rodiã, kdyÏ byly tvé dûti malé?

Tenkrát jsem je‰tû pravidla ToltékÛ neznal a fiídil jsem se intuicí. Myslím, Ïe je dÛleÏité vÛãi dûtem nejednat automaticky a mít otevfiené srdce. Je to stejnû neustálá práce jako ve vztahu muÏe a Ïeny, kter˘ se stále vyvíjí. Obãas máme pocit, Ïe jsme vytvofiili fiád, a myslíme si, Ïe se tím v‰e vyfie‰ilo. Ale dítû nás stále nutí posouvat hranice tím, jak se vyvíjí. Podfiízen˘ vztah se mûní v rovnomocn˘. Vûfiím na to, co fiíkají Indové – Ïe si dítû vybere své rodiãe. KdyÏ byly dûti malé, nûkde jsem to vyãetl a zmûnil k nim postoj. Zaãal jsem k nim pfiistupovat s urãitou úctou a vdûkem, Ïe si nás vybraly.

KdyÏ jsme u vztahÛ, co pokládበza dÛleÏité ve vztahu Ïeny a muÏe?

Nesmí to b˘t majetnick˘ vztah, ale rovnomocné souÏití svobodn˘ch bytostí. Ví‰, jak se ãasto lidi ptají: Mበnûkoho? Jako by to bylo automatick˘, Ïe nûkdo nûkoho má a je jeho majitel. Vztah je setkáním dvou nezávisl˘ch bytostí, které spolu jsou ze svého rozhodnutí a kaÏd˘ den ho obnovují. Ne Ïe se jednou rozhodli b˘t spolu, a pak to nûjak vydrÏí. Jako kdyÏ se nûkoho zeptá‰: Jak jste to spolu tûch dvacet let vydrÏeli? A on ti odpoví: To uÏ si nûjak zvykne‰. ZÛstat ve vztahu znamená respektovat svobodu druhého. To, Ïe je stále svobodná bytost a Ïe láska není povinnost. Ne si fiíct, Ïe kdyÏ jsme se vzali, zÛstaneme spolu, i kdyÏ cítíme, Ïe se to rozpadá. Ke vztahu musíme b˘t pozorní, aby mûl stále smysl a nestal se jen právním pob˘váním spolu.

VraÈme se k herectví. Proã si myslí‰, Ïe ve filmu vût‰inou dostane‰ roli nûjakého padoucha?

Myslí‰ hajzla? Zfiejmû si myslí, Ïe jsem takovej hajzl.

NetouÏí‰ nûkdy po roli kladné postavy?

Ani ne. KaÏd˘ scénáfi mû zajímá jako celek.

Pfiedstavuji si umûlecké dílo tak, Ïe vyjadfiuje celek nûjaké bytosti. A do ní patfií dobré i ‰patné vûci. KaÏd˘ ãlovûk ve stfievech nosí odpad, i kdyÏ se mu to nelíbí. Chtûl by mít jen hezké my‰lenky, vonût a b˘t krásn˘. Ale zároveÀ ve svém tûle nosíme i v˘kaly a moã, které pak nûkde tajnû vypustíme. A totéÏ máme v du‰i, máme tam krásné my‰lenky i ten odpad, emocionální jed.

ZnበsvÛj emocionální jed?

Jasnû, kaÏd˘ ho zná. Takovou tu zásobu automatické chuti na nûkoho plivnout, kdyÏ o nás fiekne nûco ‰patného. Hned mu to vrátit.

Máme taková ta pfiísloví: Na hrub˘ pytel hrubá záplata. Jak se do lesa volá, tak se z lesa oz˘vá. Ty se ke mnû chovበhnusnû, já k tobû taky. Ale to nikam nevede. Nûkdo musí udûlat opaãn˘ krok, pochopit, Ïe je mu samotnému pfiíjemnûj‰í b˘t mil˘. MÛÏe‰ stále nadávat na cel˘ svût, Ïe je nespravedliv˘, a nedostane‰ se z toho ven, vÏdy najde‰ argumenty. Anebo naopak do tohoto svûta vnese‰ jin˘ typ energie.

Takov˘, kter˘ tû bude hfiát.

7

POHLED DO DU·E JAROSLAVA DU·KA

Mበteì docela dlouhé vlasy. Sly‰ela jsem, Ïe si je nechávበnarÛst kvÛli novému filmu ·ílení, kter˘ pfiipravuje‰ s Janem ·vankmajerem. MÛÏe‰ o nûm nûco prozradit?

Nov˘ ·vankmajerÛv film je zvlá‰tní filozofickoerotick˘ horor, kde se prolíná pfiítomnost s minulostí. Hraji v nûm ‰íleného psychiatra doktora Murlopa. Tématem pfiíbûhu je manipulace jedince. Honza Tfiíska hraje mark˘ze De Sade, Pavel Li‰ka mladého rozkolísaného hrdinu Berlota, krásnou Charlotu AÀa Geislerová a v‰ichni s tím mlad˘m rozkolísan˘m Berlotem manipulují.

A o ãem bude pofiad Pavûda, kter˘ pfiipravuje âeská televize? Podle názvu bych hádala, Ïe se v nûm objeví tfieba kartáfiky...

Pavûda má b˘t televizní cyklus vûnovan˘ podivnému svûtu na pokraji rozumu, vûdy a ‰arlatánství. PfiibliÏuje umûní léãitelÛ, proutkafiÛ, astrologÛ nebo kartáfiek, ke kterému se mají vyjadfiovat lidé, ktefií se s nimi setkali a nûjak jim to ovlivnilo Ïivot. A pak k tomu mají fiíct svÛj názor i vûdci. Nejlépe k pfiíhodû, která se stala.

UÏ se ten pofiad chystá?

Ano, ale natáãet se bude aÏ na jafie. Já to budu uvádût a doufám, Ïe se mi také podafií pfiinést nûjaká témata a zajímavé lidi.

Jaké mበplány v divadle? Jak dlouho bude‰ hrát Cavemana?

Jen do prosince. Stfiídají ho âtyfii dohody a na jafie bych chtûl s Nata‰ou Burger hrát francouzskou hru v divadle Jana Hru‰ínského.

Chystበdal‰í film?

Po ·ílení zaãnu toãit s Petrem Vachlerem jeho celoveãerní debut s pracovním názvem Do blba a bude to komedie o smrti. Scénáfi napsali Honza Stehlík s Petrem Vachlerem.

Budu tam mít hlavní roli Karla, kterého se dotkne smrt. Zatím prozradím jen to, Ïe mého tatínka tam bude hrát mÛj vlastní tatínek.

Tatínek je herec?

Ne, tatínek je osvûtlovaã Semaforu, ale hrával divadlo. U konkurzu pfiesvûdãil, Ïe mÛÏe hrát, a bude hrát mého tatínka.

O tobû je známo, Ïe netoãí‰ reklamy.

Existuje moÏnost, Ïe bys udûlal v˘jimku?

Kdysi jsem dostal nabídku hrát v jedné ekologické kampani jakoby uãitele z Pupenda, kter˘ by uãil tfiídûní odpadÛ, ale ta se pak netoãila. Reklamu do televize bych asi nedûlal. Snad bych mohl propagovat nûjakou kníÏku, kterou bych mûl rád. Ale klasická reklama, vnucování, mi nesedí.

Ale mohl by sis lehce vydûlat. Jak vlastnû vnímበpeníze?

Mají zvlá‰tní rozmûr a zpÛsob existence.

Fungují na podobném principu jako vzduch, nûjak se objevujou. U penûz chybí tfietí rozmûr. Jsou bezrozmûrné, coÏ je dûlá zvlá‰tními.

Jejich variabilnost, to, Ïe je mÛÏeme smûnit za cokoliv, je taky zvlá‰tní. Mበvlastnû univerzální zázraãnou esenci, která ti umoÏní vykouzlit z obchoìákÛ jakoukoliv vûc. A tím jsou pro spoustu lidí fascinující. MÛÏe‰ za nû mít v‰e.

I svobodu?

Nûkdo to tak vnímá, ale já si to nemyslím. Jak se fiíká – OheÀ je dobr˘ sluha, ale zl˘ pán.

Peníze jsou dobr˘ sluha, ale najednou tû ovládnou, zaãne‰ se jimi zab˘vat a pfiipadá ti, Ïe jsou to nejpodstatnûj‰í na svûtû. Spousta lidí mûfií v‰e penûzi, fieknou: Co to tady kecበo nûjakém duchovnu, za to si bazén nepostaví‰. Uãím se dûlat vûci, co mû baví, a ne kvÛli penûzÛm. Nebo Ïe mi nûkdo nabídne víc penûz a já si podle toho vyberu.

Myslí‰ tfieba roli?

Tfieba. Nebo se mi stává, Ïe mám hrát pfiedstavení napfiíklad v Brnû a zavolá mi nûjaká firma, abych jim ‰el ten veãer moderovat firemní akci. Já na to, Ïe nemohu, oni – tak to zru‰te. ¤eknu, Ïe to nejde, je vyprodáno, a oni na to – my to celé zaplatíme a zaplatíme di-

Knihy Dona Miguela Ruize odhalují pÛvod omezujících názorÛ, které nás vedou k úplnû zbyteãnému utrpení. Podle nûj nás v˘chova uãí Ïít v minulosti a plánovat do budoucnosti. Jakmile jsme jednou domestikovaní, málokdy Ïijeme v pfiítomném okamÏiku. âtyfii dohody nabízejí zpÛsob, jak znovu nab˘t svobodu, radost a hravost, na které máme v‰ichni právo. âTY¤I DOHODY Nehfie‰te slovem.

Neberte si nic osobnû.

Nevytváfiejte si Ïádné domnûnky.

Dûlejte v‰e tak, jak nejlépe dovedete.

8

vadlu u‰l˘ zisk. A já jim odpovím, Ïe ty lidi si koupili lístky, a navrhnu jim, aby si posunuli svÛj veãer. Ale oni to nechápou, protoÏe mi za ten veãer nabízejí mnohonásobnû víc, neÏ kdybych hrál divadlo. Nechápou, Ïe nechci pfiistoupit na z jejich pohledu jasnû v˘hodnûj‰í nabídku. Pro mû je to nepfiijatelné, protoÏe pfiece nezru‰ím pfiedstavení, jen abych si vydûlal víc penûz. CoÏ by asi nûkdo vidûl obrácenû a fiekl mi, Ïe jsem naivní. ZáleÏí na tom, ãemu dበprioritu, a já chci dát prioritu tomu, co mû baví.

A co tû nejvíc baví?

Nejvíc mû baví, co se právû dûje.

PÛsobí‰ dojmem pfiekypující energie, jak odpoãívá‰?

Právû tím, co dûlám. SnaÏím se ze v‰ech situací dûlat rituál a pak se stanou relaxací.

Vrcholí hektické období Vánoc, kdy jsou lidé ãasto u‰tvaní ze shánûní dárkÛ, kter˘mi chtûjí nûkomu udûlat radost. A je samotné to naopak málem zniãí. Jak vnímበtento ãas?

Z hlediska komerce je úplnû ignoruji. Ta neomalenost je tak ohromná, Ïe nûkdy ãlovûka udiví, kam aÏ sahá. Ale já si pfieji uÏít Vánoce v klidu, odpoãívat a ne hekticky zufiivû a následnû vztekle péct, vafiit a nakupovat dárky.

Vánoce jsou pro mû období vzájemnosti a meditace.

Kdysi ses zmínil o tom, Ïe chce‰ b˘t kastelánem. Jak tû to napadlo?

MÛj pradávn˘ prapfiedek byl kanovníkem na Karl‰tejnû a na Vy‰ehradû. Jmenoval se Pavel Pistorius a byl zpovûdníkem Rudolfa II. Zab˘val se teologií a matematikou a také byl stráÏcem královsk˘ch korunovaãních klenotÛ.

Tfiikrát za Ïivot je drÏel v ruce, kdyÏ je tfiikrát pfieváÏel na korunovaci králÛ. Asi proto mû to kastelánství pfiitahuje. Bavilo by mû mít nûjak˘ objekt ke správcovství a koncentrovat svou energii do jeho prostoru. A budu poÏadovat zpût korunovaãní klenoty, Karl‰tejn a Vy‰ehrad!

KNIHY, KTERÉ INSPIRUJÍ JAROSLAVA DU·KA Don Miguel Ruiz: âtyfii dohody Don Miguel Ruiz a Janet Mills: âtyfii dohody – pracovní kniha Don Miguel Ruiz: Láska, vztahy a pfiátelství Don Miguel Ruiz: Modlitby Mary Carroll Nelson: PfiestaÀ se bát Don Miguel Ruiz a Mary Carroll Nelson: Toltécká proroctví Susan Greggová: Cesta ToltékÛ Norbert Classen: Vûdûní ToltékÛ Bobbie Sandoz: Tajemství delfínÛ a jejich radostn˘ Ïivot Neil Douglas-Klotz: Aramajesk˘ OtãenበKhalil Gibran: Prorok

MICHELIN PILOT ALPIN POKOŘÍ ZIMU

Déšť, sníh, náledí, rozbředlý sníh… Vaše pneumatiky nepřekvapí žádné zimní počasí a podají stoprocentní výkon na jakémkoliv povrchu. Díky vysokorychlostním pneumatikám Michelin Pilot Alpin spolehlivě zabrzdíte i na nebezpečných kluzkých silnicích, zatímco na suché cestě budete mít jízdu pevně pod kontrolou. Pneumatiky Michelin Pilot Alpin v rychlostních indexech *H a V probudí Váš sporťák, limuzínu nebo automobil vyšší střední třídy k maximálním výkonům. * H = do 210 km/h, V = do 240 km/h

Pilot Alpin 195/65 R15 91H Doporučená maloobchodní cena:

3.820 Kã* *včetně DPH

Nejlepší výkony jsou ty, které přetrvávají.

GENTLEMAN

SPOLEâNÍK NA CESTY PRAVÉHO BRITSKÉHO GENTLEMANA BYLO MOÎNÉ V LOND¯NSKÉM CITY ODEDÁVNA ROZPOZNAT VELMI JEDNODU·E: V RUCE DRÎEL VEDLE TIMESÒ âERN¯ DE·TNÍK A VE·KERÉ DOKUMENTY NESL V KOÎENÉM KUF¤ÍKU. DNES V·AK MÓDA NENÍ TAK STROHÁ, A PROTO MNOZÍ PÁNOVÉ VYMùNILI KUF¤ÍKY ZA KOÎENÉ TA·KY, VELMI POPULÁRNÍ JSOU I BRA·NY NA NOTEBOOKY. NA JEJICH STYLU GENTLEMANA JIM TO ROZHODNù NEUBRALO. TEXT MARTINA NOVICKÁ FOTO ARCHIV SAMSONITE Speciálnû muÏÛm je napfiíklad urãena série Samsonite Profi line, vyrobená z balistického nylonu, kter˘ se pouÏívá i na v˘robu neprÛstfieln˘ch vest.

10

Právû oblast business zavazadel se v posledních letech dynamicky rozvíjí a lze v ní pozorovat zásadní trend: zájem se pfiesouvá od kuffiíkÛ do segmentu neformálnûj‰ích ta‰ek. I muÏi, ktefií zÛstávají kuffiíkÛm vûrni, dávají dnes pfiednost pfied skofiepinov˘mi a koÏen˘mi spí‰ jejich látkové variantû. Ta je lehãí, stejnû odolná a praktiãtûj‰í. S revoluãním v˘robkem pfii‰el pfied nedávnem pfiední evropsk˘ v˘robce, firma Samsonite. Vyvinula speciální kuffiík fiady Hardlite, jehoÏ design si nechala patentovat. Je vyroben z odolného polypropylenu, je velmi lehk˘ a na rozdíl od bûÏn˘ch kuffiíkÛ ho mÛÏete nosit i pfies rameno. Z hlediska designu splÀuje poslední módní trendy a díky speciální pojistce se nedá otevfiít jinak neÏ ve správné poloze.

Díky rozvoji mobilních komunikaãních technologií stále více roste zájem o bra‰ny na notebooky.

V˘robci vût‰inou volí nylon nebo polyester, rohy jsou chránûny proti odfiení a vnitfiní vybavení nabízí moÏnost do bra‰ny uloÏit nejen notebook, ale také PDA, mobilní telefon, nezbytné CD nebo DVD ãi diskety. MuÏi jednoznaãnû dávají pfiednost tmav‰ím barvám, pfievládají zelené, modré, ‰edé nebo ãerné odstíny. Na trhu lze najít i v˘robky znaãek Case Logic a Solit, které jsou vedle bûÏn˘ch materiálÛ – nylonu a polyesteru – vyrobeny napfiíklad z koskinu, neoprenu nebo kÛÏe.

Na cestování muÏi volí buì pouze vak na ‰aty, nebo cestovní kufr. I zde je ‰iroká paleta v˘bûru,

nicménû je dobré rozhodnout se mezi dvûma základními provedeními: skofiepinové, nebo látkové. Skofiepinové kufry doporuãují odborníci pro cestování letadlem, protoÏe jsou jednoznaãnû odolnûj‰í proti promáãknutí. Lehãí a skladnûj‰í látkové jsou zase vhodnûj‰í pfii jízdû vozem.

Speciálnû muÏÛm je napfiíklad urãena série Samsonite Profi line, vyrobená z balistického nylonu, kter˘ se pouÏívá i na v˘robu neprÛstfieln˘ch vest. Modely této série se vyrábûjí pouze v ãerné barvû a jsou robustnûj‰í. Koleãka, jimiÏ jsou tyto cestovní kufry vybaveny, jsou zkou‰ena na dvojnásobnou zátûÏ: musí zvládnout 32 kilometrÛ ‰patného povrchu oproti bûÏn˘m 16 kilometrÛm. V obchodech jsou k dostání i hliníkové cestovní kufry, které také dobfie ochrání uloÏené ‰aty, mezi jin˘mi mÛÏeme jmenovat kufry znaãky Rimowa. Zavazadla ze skofiepiny ãi plastov˘ch tkanin zase nabízí francouzsk˘ Delsey.

Na závûr se je‰tû zastavme u kvality zpracování moderních kufrÛ. Renomované firmy jí vûnují nesmírnou pozornost. Cestovní kufry se napfi. naplní 35 kg zátûÏe, zmrazí se na teplotu -100 C a nechají se spadnout z v˘‰ky 150 centimetrÛ na hranu, pfiiãemÏ se zavazadlo nesmí po‰kodit.

Zipy musí b˘t funkãní i po sedmi tisících rozepnutí a zapnutí, drÏadla zase schopná vydrÏet aÏ pût tisíc fingovan˘ch pádÛ. Jenom taková zavazadla jsou vhodná pro pfiepravu letadlem.

Inzerce Nokia

9

JAK ZNÍ AKORD OLGOJ CHORCHOJ JESTLIÎE SE ZEPTÁTE I NAPROSTÉHO LAIKA NA SOUâASN¯ âESK¯ DESIGN A ARCHITEKTURU, MÁTE VELKOU ·ANCI, ÎE PRONESE JMÉNO OLGOJ CHORCHOJ. JEDNAK PùKNù ZNÍ. JE·Tù LÉPE VYPADÁ. TEDY TO, CO VYTVO¤Í. HISTORIE DESIGNÉRSKÉHO A ARCHITEKTONICKÉHO STUDIA O L G O J C H O R C H O J JE PLNÁ HEZK¯CH VùCÍ, ÚSPùCHÒ A OCENùNÍ. A HLEDÁNÍ ZNùL¯CH AKORDÒ.

TEXT JIND¤ICH NOVÁK FOTO FILIP ·LAPAL A ARCHIV OLGOJ CHORCHOJ

12

DESIGN

PÛvodnû malometráÏní byty a prádelna v Paláci Akropolis byly pfiestavûny na otevfien˘ a opticky propojen˘ obytn˘ prostor se solitérní kuchyÀskou linkou a úloÏn˘mi prostory.

Autorem projektu je Dan Paterko, hlavní opora t˘mu Olgoj Chorchoj.

13

JAK ZNÍ AKORD OLGOJ CHORCHOJ

Velkoprostorová garsoniéra na více neÏ 100 metrech ãtvereãních.

Dominantním prvkem interiéru je nábytková pfiíãka horizontálnû d˘hovaná dfievem wenge.

Na tomto projektu z t˘mu O. Ch. pracovala Tereza FroÀková Návrh interiéru, kter˘ v souãasné dobû vzniká v PafiíÏské ulici.

Sklenûné kfiíÏe, vyrábûné firmou Studio ·imánek.

Tyto objekty byly vystavované v fiadû svûtov˘ch renomovan˘ch galeriích.

SNAÎÍME SE, ABY KOMBINACE BYLY P¤EKVAPIVÉ, NA DRUHOU STRANU JSME HODNù MINIMALISTIâTÍ A CHCEME, ABY SE LÍBILY I ZA DESET LET. URâITù EXPERIMENTUJEME, ALE S ROZUMEM A S VYUÎITÍM DLOUHODOBÉ ZKU·ENOSTI. S Michalem FroÀkem, kter˘ spoleãnû s Janem Nûmeãkem pfied ãtrnácti lety studio zaloÏil, jsme se rychle shodli. RozhovorÛ a profilÛ uÏ bylo dost. KoneckoncÛ tvÛrãí dílo vÏdy lépe pochopíme, kdyÏ víme, jak˘m zpÛsobem s jak˘m cílem a pro koho vznikalo. A ponûvadÏ oba zakladatelé kromû práce zároveÀ vedou ateliér na praÏské UMPRUM, zkusme si následující fiádky pfiedstavit jako zápisky z pfiedná‰ky Michala FroÀka. Nazvûme ji tfieba Jak pracuje Olgoj Chorchoj. KoneckoncÛ jedná se o kolektivní dílo devíti architektÛ.

PROCES A JEHO SPOLUAUTOR Vznik jakéhokoli díla, aÈ je to dÛm, interiér, Ïidle, nebo váza, probíhá totoÏn˘m procesem. Je to vlastnû pomysln˘ shluk náhod, kter˘ vzniká za podpory klienta a na základû jeho zadání. Samozfiejmû koneãn˘ v˘sledek ovlivÀují také dal‰í vstupy: peníze, v˘robce, lokalita, rychlost. A aby byl úspû‰n˘, je nesmírnû dÛleÏitá komunikace s klientem. VÏdy se o nûm snaÏíme dozvûdût co nejvíce informací: jak Ïije, jak pracuje, jaké má záliby, co vÏdycky chtûl a nikdy nemûl.

Tvrdím, Ïe klient je vÏdy velmi v˘znamn˘m spoluautorem celého projektu. A to s sebou obãas nese i potíÏe. MÛÏe se stát, Ïe zakázka se ‰tûdr˘m rozpoãtem, provedená z kvalitních materiálÛ, skonãí pouze prÛmûrn˘m v˘sledkem. Dûje se tak v pfiípadû, kdy nám klient nedá správnou míru svobody, nebo má v‰e pfiedem vymy‰lené.

UÏ se nám nûkolikrát stalo, Ïe pfii‰el, otevfiel ãasopis, a oznámil – já to chci pfiesnû, jako to dûlá tenhle architekt. Na to mu fiíkáme: tak si mu zavolejte, jestli to teda není neÏijící architekt. Pokud je to na‰e krevní skupina, mÛÏeme se dát inspirovat, ale nesmí to b˘t návod, jak máme postupovat. Naopak nám pomáhá, kdyÏ je klient zcestoval˘ a navíc má s podobnou zakázkou zku‰enosti.

INTERMEZZO O UMù¤ENOSTI Pokud má ãlovûk peníze, pak mÛÏe b˘t v‰e celkem jednoduché.

Koupí si ãasopisy typu Wallpaper ãi Domus a nalistuje tam znaãku bot Prada, obleãení Gucci ãi hodinky Brightling. Pak to poskládá a v závûru si pofiídí stylové auto, které mu tam zapadá. To je pfiíklad lidí, ktefií rychle zbohatli. Je to úplnû bizarní, aÏ se mi to nelíbí. Lidé si na druhou stranu nemusejí kupovat jen to, co potfiebují. Ov‰em obklopovat se luxusem a zbyteãnostmi znamená pfiipravovat se o svobodu. I o hezké vûci se musíte starat a utírat na nich prach. V tom-

14

to pfiípadû platí staré heslo ménû je nûkdy více. Nejde o to, Ïe by mûl ãlovûk ‰etfiit, aÈ si koupí drahou vûc, ale nesmí jich mít tfii sta.

NARU·ENÍ SCHÉMATU Postupme dál. Pokud se budeme bavit o zakázce typu rekonstrukce interiéru, pak dostáváme základní zadání od klienta, kde je popsáno, jak Ïijí, kolik mají dûtí, jestli chtûjí velké domácí kino, nebo velkou knihovnu atd. âasto mají pfiesnou pfiedstavu urãitého schématu. Vût‰inou je pfiekvapíme a trochu jim ho naru‰íme. My s danou rodinou neÏijeme, jsme nezávislí, a proto schopní pfiijít s nov˘mi variantami. Ve chvíli, kdy se nám podafií vyfie‰it koncepci prostoru, vût‰inou ladíme materiály. SnaÏíme se, aby kombinace byly pfiekvapivé, na druhou stranu jsme hodnû minimalistiãtí a chceme, aby se líbily i za deset let. Urãitû experimentujeme, ale s rozumem a s vyuÏitím dlouhodobé zku‰enosti. Lidé obãas pfiijdou a navrhují mondénní kombinace, které vidûli tfieba v nûjaké luxusní restauraci. VÛbec si neuvûdomují, Ïe se pfiíli‰ soustfiedí na detail, a nevidí, jak to hraje v celku.

INTERMEZZO O VKUSU V osmdesátém devátém, kdy celé âechy byly krásnû om‰elé a potemnûlé, jsem si myslel, Ïe je zaãneme dokonale opravovat a mûnit. O v‰em budou rozhodovat lidé, ktefií tomu rozumûjí a investofii jim budou naslouchat. KdyÏ se ale podíváte na parter v ãesk˘ch mûstech, ve v˘lohách je sice kvalitní zboÏí, ov‰em jeho instalace, pouÏitá grafika a cel˘ styl prodeje zÛstává stále velmi prÛmûrn˘. To je do velké míry vûc obecného nevkusu stejnû jako kdyÏ nûkdo bydlí v nevkusnû zafiízeném ãinÏáku, pfied nímÏ má zaparkované auto za nûkolik set tisíc. Pfiipadá mi, Ïe dûláme v‰echno obrácenû. Co je vidût – boty, obleãení – za to peníze utratíme, ale spodní prádlo máme pofiád om‰elé. Mûli bychom se nauãit b˘t v tom lep‰í. Zaãíná to uÏ tím, jak se k sobû chováme, co vafiíme, co jíme, jak se staráme o své zdraví, co si obãas pfieãteme.

HLEDÁNÍ SPRÁVN¯CH TÓNÒ Po vytvofiení prostorového konceptu zaãneme jednotlivé místnosti ladit materiálovû. Lze to pfiirovnat ke kytafie, u které musí ãlovûk zvolit kvalitní struny a správnû je naladit – pak teprve akord správ-

15

Vázy pro firmu

JAK ZNÍ AKORD OLGOJ CHORCHOJ

Moser ze silnostûnného skla, dekorované ploch˘mi brusy.

nû zazní. Cel˘ dÛm mÛÏe b˘t nûkdy rychleji navrÏen˘ neÏ kompletní interiér. Pokud lidé chtûjí nadstandardní vybavení a kvalitní fiemeslo, pak se nebojím fiíct, Ïe taková kuchyÀ nebo koupelna plná ‰piãkov˘ch technologií b˘vá, co se t˘ká provádûcí v˘kresové dokumentace, stejnû nároãná jako projekt celého domu. Pfied zadáním do v˘roby je nutné klientovi odprezentovat materiálovou kombinaci, zda zeì bude mít patinu, Ïe mÛÏe b˘t z hrubého betonu, kter˘ vytváfií zajímav˘ kontrast s dokonal˘m leskl˘m kamenem, nebo krásnû d˘hovanou skfiíní. Jednotlivé prvky mohou b˘t jak naprosto harmonické, tak protikladné, a pfiitom dohromady tvofií ten správn˘ akord. KdyÏ máme rozpracovanou studii vyfie‰enou prostorovû a materiálovû a zb˘vají ãas a peníze, velmi ãasto s klienty jedeme na poznávací zájezd za kvalitní architekturou, obchodech s nábytkem a interiérech v zahraniãí.

INTERMEZZO O AROGANCI Spousta na‰ich vrstevníkÛ si uÏ vydûlala peníze na kvalitní dÛm, ale málokdy si najdou ãas na hledání vhodného pozemku. âasto zaãnou stavût uprostfied vesnice se zdevastovan˘m okolím, vedle rodinného domku ze sedmdesát˘ch let nejlépe s vymûnûn˘mi pla-

stov˘mi okny. Renomovan˘ architekt jim v tomto nevhodném prostfiedí necitlivû postaví architektonick˘ pomník se sklenûnou fasádou, aãkoli se tam absolutnû nehodí. Je to naprostá architektonická a designérská arogance, pfiíklad, jak se to dûlat nemá.

ZÁVùREâNÉ VYLADùNÍ Ve fázi, kdy se v‰echny návrhy schvalují na úfiadech, uskuteãÀujeme tzv. provádûcí projekt interiéru nebo jednotliv˘ch prvkÛ. Je to moje oblíbená ãást, kdy se nበzámûr zadává jednotliv˘m v˘robcÛm, a dotahujeme ho, aby ‰el skuteãnû vyrobit. Tito lidé do celého procesu dodávají know-how, které je skuteãnû dÛleÏité, kdyÏ chcete vyrobit tfieba kvalitní ‰atní skfiíÀ, knihovnu, nebo jídelní stÛl.

Klademe dÛraz na finální rozmístûní napfi. umûleck˘ch pfiedmûtÛ, barevn˘ch ploch ãi tlumicích materiálÛ. Tfieba akustika je stra‰nû dÛleÏitá – koberce, závûsy, záclony, nasvícení. Jedná se vlastnû o vyladûní celého procesu. A právû v tomto momentû by se do nûj mûl opût aktivnû zapojit zákazník. Neradi v‰e vym˘‰líme na zaãátku do poslední lampiãky, nûkdy se ale stává, Ïe si klient pfiinese jen kartáãek na zuby a zaãne bydlet. Na‰tûstí to v‰ak b˘vá v˘jimeãné.

MINULOST A BUDOUCNOST OLGOJ CHORCHOJ OâIMA MICHALA FRO≈KA Olgoj Corchoj vznikl jako tvÛrãí duo, které se vûnovalo navrhování nábytku a interiéru. Postupnû pfieváÏilo navrhování interiéru, nábytku a konceptÛ interiéru. V souãasné dobû se studio soustfieìuje na architekturu, interiér a design v tomto pofiadí, i kdyÏ stále s velk˘m dÛrazem na design. ZúãastÀujeme se nejrÛznûj‰ích workshopÛ zamûfien˘ch na nové technologie, v létû vedeme s Honzou Nûmeãkem pravideln˘ workshop v jiÏní Francii. ZároveÀ pÛsobíme na UMPRUM, kde vedeme ateliér Designu v˘robku. V poslední dobû se ãím dál víc zamûfiujeme na kompletní rezidenãní projekty. V oblasti designu skla a nábytku máme stále ambice spolupracovat s nejlep‰ími evropsk˘mi v˘robci.

16

INZERCE

INTEGRAL CHRONO

ELEGANCE SE POJÍ SE SPORTOVNOSTÍ RADO UVÁDÍ 4 INTEGRAL „CHRONO“ MODELY NA VELETRHU V BASILEJI 2004. RADO „INTEGRAL“ SE Tù·Í NESMÍRNÉ CELOSVùTOVÉ POPULARITù. ROZHODUJÍCÍM DÒVODEM JE JEJICH UNIKÁTNÍ DESIGN SPOJUJÍCÍ HODINKY A NÁRAMEK V HARMONIZUJÍCÍ SYMBIÓZU. TO ZAP¤ÍâINILO, ÎE „INTEGRAL“ JE V¯JIMEâNù ÚSPù·N¯ MODEL, KTER¯ OKOUZLUJE SVOU VùâNù MLADOU ELEGANCÍ A JEDINEâN¯M KOMFORTEM PRO NOSITELE. TYTO NOVÉ “CHRONO” DÁVAJÍ “INTEGRAL” ¤ADù DAL·Í DIMENZI – POKRAâOVÁNÍ ÚSPù·NÉHO P¤ÍBùHU JE GARANTOVÁNO!

INTEGRAL „CHRONO“ – ELEGANCE DOPROVÁZENÁ VZRU·UJÍCÍ SPORTOVNOSTÍ „Chrono“ verze uchvacuje obratnou smûsicí ãisté elegance se sportovností moderního chronografu. Tento design je definován jasn˘mi liniemi safírového sklíãka, které pokr˘vá celé pouzdro hodinek. ZároveÀ zmodernizovan˘ a stylov˘: tfii okna displeje, charakteristické ruãiãky a vyváÏené arabské ãíslice. Ruãiãky a indexy jsou speciálnû potaÏeny, takÏe jsou snadno ãitelné, dokonce i ve tmû. Kromû pfiednosti designu má nová kreace RADO impresivní vnitfiní Ïivot. Ultramoderní ETA strojek ‰v˘carské v˘roby nabízí v‰e, co si nároãn˘ uÏivatel Chronografu mÛÏe jen pfiát: 1/10 sekundy, 30-minutov˘ sãítaã a mal˘ sekundov˘ sãítaã. K tomu je‰tû velk˘ sekundov˘ sãítaã plus ADD a SPLIT funkce.

KRÁSN¯M NAVÎDY Jak je jiÏ zvykem u RADO hodinek, ochranná vrstva proti po‰krábání nechybí ani u nov˘ch „Integral“ modelÛ jako

pfiesvûdãiv˘ rys. Horní vrstva pouzdra je chránûna v‰udypfiítomn˘m safírov˘m sklíãkem odoln˘m proti po‰krábání.

Náramek, kombinace oceli a supermoderní keramiky, osvûdãen˘ lety do vesmíru, je také chránûn proti po‰krábání a zÛstává tak trvale krásn˘m. Dle Ïádosti je Integral „Chrono“ téÏ k dostání s ruãnû ‰it˘m koÏen˘m páskem.

RADO RADO je první celosvûtová spoleãnost, jejíÏ rÛznorodé modely hodinek jsou kompletnû vyrobeny z materiálÛ odoln˘ch proti po‰krábání. Tato ‰v˘carská firma neustále ohromuje svût hodinek novû vyvinut˘mi, dokonce je‰tû tvrd‰ími materiály, které téÏ pfiispívají ke zvlá‰tní nedostiÏnosti hodinek RADO. Pfiesto filosofií spoleãnosti RADO je v˘roba hodinek ztûlesÀujících „krásu, která zÛstává krásnou“.

17

MAGNETICKÁ

BUDOUCNOST ÎELEZNICE VLAKY TVO¤ILY PÁTE¤ P¤EPRAVY LIDÍ A ZBOÎÍ OD P¤ÍCHODU PÁRY V DEVATENÁCTÉM STOLETÍ. V DOBù, KDY JEDINOU ALTERNATIVU P¤EDSTAVOVALY POMALÉ, KO≈MI TAÎENÉ POVOZY, P¤ÍPADNù ¤ÍâNÍ A P¤ÍB¤EÎNÍ P¤EPRAVA, STÁLY VLAKY NA POMYSLNÉM VRCHOLU TECHNOLOGICKÉHO POKROKU SVÉ DOBY. VE STOLETÍ DVACÁTÉM ZAâALA Z JEJICH PODÍLU NA POâTU CESTUJÍCÍCH A MNOÎSTVÍ P¤EPRAVENÉHO ZBOÎÍ POZVOLNA UKRAJOVAT LETADLA – ALE VLAKY ZÒSTALY A JEJICH VYUÎITÍ OPùT STOUPÁ.

TEXT ROBERT âAPEK FOTO PROFIMEDIA.CZ

V souãasnosti do trojice nejrychlej‰ích pohonn˘ch jednotek patfií francouzsk˘ TGV, nûmeck˘ ICE a japonsk˘ ‰inkansen.

18

EVOLUCE

Pokud jde o interkontinentální pfiepravu, prvenství leteckému prÛmyslu je‰tû dlouho nikdo nevezme, ale co se t˘ãe dopravy v rámci jednoho svûtadílu, nejrychlej‰ím zpÛsobem zÛstávají vlaky; na rozdíl od leti‰È se nádraÏí nacházejí v pohodlném dosahu ze stfiedu mûsta, cestující nemusí ãekat ve vagónu, aÏ strojvedoucí provede v‰echny patfiiãné kontroly – jednak je provedl dfiíve, neÏ vyjel z depa, a kromû toho není lokomotiva tak sloÏit˘ stroj jako letadlo – a odpadá fáze zdlouhavého stoupání a sestupu na pfiistání.

Vlaky jsou klasika. Vlaky jsou romantické. A vlaky jsou ãím dál pohodlnûj‰í a rychlej‰í.

RYCHLE A JE·Tù RYCHLEJI V souãasnosti do trojice nejrychlej‰ích pohonn˘ch jednotek (protoÏe vlak v tomto pfiípadû nepohání pouze lokomotiva, ale motory jsou rozmístûny i pod vagóny po celé délce vlaku) patfií francouzsk˘ TGV, nûmeck˘ ICE a japonsk˘ ‰inkansen. TGV bûÏnû dosahuje cestovní rychlosti pfies 300 km/h a v rychlostních zkou‰kách dosáhl rekordních 515 km/h, ICE jezdí rychlostí prÛmûrnû 280 km/h a pfii testech mu bylo namûfieno aÏ 408 km/h, ‰inkansen se mezi stanicemi pohybuje rychlostí 262 km/h a na zku‰ební trati dosáhl rychlosti 443 km/h. Tyto vlaky mají spoleãn˘ch nûkolik vûcí: v‰echny pouÏívají elektromotory, pohybují se po ocelov˘ch kolejnicích na ocelov˘ch kolech, pomocí aerodynamické konstrukce (díky níÏ pfiipomínají letadla bez kfiídel) dokáÏou pfiekonávat odpor okolního vzduchu a pro dosaÏení patfiiãné rychlosti se v‰echny musí pohybovat po speciálnû navrÏen˘ch tratích.

Konstruktéfii se snaÏí co nejvíce omezovat jejich hmotnost – napfiíklad pouÏíváním kompozitních materiálÛ nebo hofiãíkov˘ch slitin – a mají pro to velmi dobré dÛvody: lehãí vlaky samozfiejmû ménû zatûÏují kola i kolejnice, takÏe dochází k men‰ímu tfiení a provozní náklady se sniÏují, nemluvû o pohodlnûj‰í jízdû.

MAGNETICKÉ ¤E·ENÍ AÏ donedávna se zdálo, Ïe i v tomto tisíciletí budeme po kolejích jezdit na klasick˘ch kolech, jaká známe uÏ od dob páry; ãím dál více se ale pfii plánování budoucnosti vysokorychlostních spojÛ hovofií o magnetické levitaci. Tento systém vyuÏívá magnetÛ, jeÏ pomocí elektfiiny vytváfiejí sil-

né magnetické pole. Cívky, které se nacházejí podél vodicí koleje, v tomto poli odpuzují velké elektromagnety v podvozku vozÛ, takÏe podvozek se vzná‰í ve v˘‰ce jednoho aÏ deseti centimetrÛ. O ve‰ker˘ pohon se stará právû elektfiina v cívkách: neustále mûní polaritu, takÏe magnetické pole vepfiedu soupravu táhne, zatímco zadní ji tlaãí. Díky tomu, Ïe se souprava vzná‰í na vzduchovém pol‰táfii, neovlivÀuje její pohyb jak˘koli druh tfiení, a tak mÛÏe dosahovat skuteãnû rekordních rychlostí, daleko pfiesahujících rekord souãasn˘: 515 km/h.

Magnetická levitace není rozhodnû nic nového, první patent byl vydán uÏ v roce 1934 nûmeckému konstruktérovi Hermannu Kemperovi, kter˘ o rok pozdûji pfiedstavil první funkãní model svého vlaku. Na jeho práci navázal koncem ãtyfiicát˘ch let dvacátého století Brit Eric Laithwaite, jenÏ vynalezl lineární elektrick˘ motor. Ten dnes vyuÏívají technici a strojníci, ktefií se snaÏí magnetické levitaci otevfiít dvefie do bûÏné dopravy.

V podstatû existují dvû koncepce vlaku, kter˘ by ji mûl vyuÏívat, a v souãasnosti se o v˘voj úspû‰ného pohonu snaÏí inÏen˘fii v Nûmecku a Japonsku.

NùMECKO, NEBO JAPONSKO? Nûmci pfii‰li se systémem elektromagnetického pohonu, pfii nûmÏ spodní ãást obklopuje ocelovou vodicí dráhu. Vestavûné elektromagnety jsou zamûfieny nahoru a vlak se na magnetickém poli vzná‰í zhruba ve v˘‰ce jednoho centimetru (a to i v okamÏiku, kdy se nepohybuje). Dal‰í vodicí magnety vlaku udrÏují celou soupravu ve stabilní poloze. Testy prokázaly, Ïe souprava vybavená tímto systémem – kter˘ se naz˘vá Transrapid – je schopna i s cestujícími dosáhnout pomûrnû hladce rychlosti pûti set kilometrÛ v hodinû. Japonci na druhou stranu vyvíjejí systém elektrodynamického pohonu, jenÏ je zaloÏen na odpudivé síle magnetÛ.

Hlavní rozdíl spoãívá v tom, Ïe japonské soupravy pouÏívají superchlazené, supravodivé magnety, které dokáÏou vést elektfiinu i po odpojení od zdroje. Pfii pouÏití standardních elektromagnetÛ dokáÏou vodicí cívky vést elektfiinu pouze pomocí zdroje energie; Transrapid to fie‰í pomocí záloÏní baterie. Dal‰í odli‰nost spoãívá v tom, Ïe japonsk˘ maglev se vzná‰í ve v˘‰ce zhruba

deseti centimetrÛ nad vodicí drahou. A koneãnû se maglev musí pfii pouÏití elektrodynamického pohonu aÏ do dosaÏení stokilometrové rychlosti pohybovat na gumov˘ch kolech.

PROJEDETE SE? AÈ uÏ ale dojde k vyuÏití toho, ãi onoho systému, vlaky oznaãené zkratkou „maglev“ urãitû pfiispûjí k ekonomiãtûj‰í pfiepravû cestujících i materiálu uÏ v nepfiíli‰ vzdálené dobû. Ceny za jejich pouÏití totiÏ nebude jako v pfiípadû letadel zvy‰ovat obrovská spotfieba drahého (a ãím dál draωího) leteckého paliva a po poãáteãní pomûrnû vysoké investici se vloÏené náklady zaãnou rychle vracet. Navíc budou tyto vlaky mnohem pohodlnûj‰í, nemluvû o mizivé hluãnosti a dopadu na uÏ tak dost namáhané Ïivotní prostfiedí. A pokud jde o bezpeãnost – TGV zahájil ve Francii provoz v roce 1981, od té doby pfiepravuje deset milionÛ cestujících roãnû a po celou dobu nezemfiel ani jedin˘ z nich.

ÎELEZNIâNÍ REKORDY Nejrychlej‰í parní lokomotiva – 202 km/h, britsk˘ Mallard v roce 1938 Nejrychlej‰í úzkorozchodná lokomotiva – 245 km/h, jihoafrická elektrická Ïeleznice o rozchodu 1067 mm v roce 1978 Nejrychlej‰í dieselová lokomotiva – 256,38 km/h, ‰panûlské Talgo XXI v roce 2002 Nejrychlej‰í elektrická lokomotiva – 331 km/h, francouzská CC 7107 v roce 1955 Nejrychlej‰í konvenãní jednotka – 515,3 km/h, francouzská „modrá“ TGV-325 v roce 1990 PrÛmûrná rychlost mezi dvûmi zastávkami – 261,8 km/h, expresní nozomi mezi Hiro‰imou a Kokurou, 1997 PrÛmûrná rychlost mezi v˘chozí a koneãnou stanicí – 242,5 km/h, expresní nozomi mezi ·in-Ósakou a Hakatou, 1997 Nejdel‰í jízda bez zastávky na vzdálenost 1000 km – 3 hodiny 9 minut o prÛmûrné rychlosti 317,5 km/h, TGV-531 mezi Calais a Marseilles, 2001

19

TAJEMSTVÍ ÚSPùCHU V·ECH DU·EVNÍCH A FYZICK¯CH CVIâENÍ TKVÍ V TOM, ÎE DONUTÍ P¤ENÉST POZORNOST Z HLAVY DO TùLA A NAOPAK.

20

TÉMA

ÚNIK ZE SPÁRÒ DRAVÉHO ÎIVOTNÍHO STYLU

DOBA SE MùNÍ. ÎIVOTNÍ TEMPO NEUSTÁLE P¤ED âLOVùKEM ZRYCHLUJE SVÒJ NÁSKOK. A KLADE VY··Í NÁROKY NA JEHO PSYCHIKU A FYZICKÉ ZDRAVÍ. OBJEVUJÍ SE NOVÉ NEMOCI TùLA A DU·E. SPOLU S NIMI ALE I ZPÒSOBY, JAK KAÎDODENNÍMU SHONU âELIT A KROK S NÍM SROVNAT. TEXT PETR HOLEâEK FOTO PROFIMEDIA.CZ

Nejen psychologové hledí do budoucnosti s otazníky v oãích.

Budou lidé du‰evnû rozkolísanûj‰í vyhledávat stále ãastûji na‰i pomoc? Zrychlující se Ïivotní trendy západní civilizace vedou k labilnûj‰ímu a kfiehãímu ãlovûku. Bránit se ale lze.

Existuje mnoho aktivit, které ãlovûka „kultivují“ fyzicky a zároveÀ i psychicky. V poslední dobû jsou nejvíce v módû cviãení vycházející z v˘chodní filosofie. Pfiedstavují totiÏ jednu z pfiirozen˘ch cest k opûtovnému nalezení sebe sama.

ZÁCHRANNÁ SLUÎBA PRO DU·I Témûfi v‰ichni pociÈujeme, Ïe na nás pÛsobí více ru‰iv˘ch vlivÛ neÏ v minulosti, a musíme se vypofiádat s vût‰ím mnoÏstvím informací. “Dopad rychlého Ïivotního tempa je pro ãlovûka nepfiízniv˘ hlavnû v dobû zmûn zpÛsobu Ïivota. Nové mechanismy, kter˘m podléháme, vzbuzují více nejistoty, úzkosti a následnû vyÏadují více energie na pfiizpÛsobení,” fiíká psycholoÏka z praÏské polikliniky na Proseku PhDr. Mária StaÀkovská.

Její kolegynû Mgr. Jana Mynáfiová z Brna, která na své sezení pfiijímá i fiadu lidí z vedoucích manaÏersk˘ch postÛ, doplÀuje: „NejdÛleÏitûj‰í potfieby ãlovûka se pfiíklonem ke konzumnímu zpÛsobu Ïivota mûní. Lidé zaãali ztrácet zájem o své tûlo a du‰i a zaãali si v‰ímat jin˘ch hodnot. Není divu, Ïe se u nás v poslední dobû rozmáhá opaãná tendence.“ A jsme u toho.

Spousta z nás zaãala vyuÏívat kaÏd˘ voln˘ okamÏik, aby nalezla ztracenou psychickou a fyzickou pohodu.

NÁVRAT ZTRACENÉ SEBEDÒVùRY Psychika je úzce propojena s fyzickou stránkou tûla. Napfiíklad nadbytek stresu zpÛsobuje sníÏení celkové kondice, jeÏ mÛÏe pfierÛst v blokády pátefie, prohloubení svalov˘ch dysbalancí a degenerativní zmûny na pátefii a kloubech. Ale „fyziãka“ jde u ãlovûka dolÛ i z jin˘ch pfiíãin. Sedavá práce ãi ãastá jízda autem zpÛsobují neblah˘ v˘voj jednostrannû zfietûzen˘ch poruch pátefie. „ManaÏefii a podnikatelé se nedostatek pohybu snaÏí strhnout nárazov˘mi nevhodn˘mi sporty jako squash. Bez kaÏdodenního tréninku jsou ale tyto sporty pro ‰lachy a úpony velmi nebezpeãené,“ míní MUDr. Ludûk Svoboda z praÏského Medi Centra. Souãasn˘ trend v „du‰evní a fyzické rehabilitaci“ pracovnû vytíÏen˘ch lidí, kter˘m jejich Ïivotní styl odebral na dÛstojnosti v profesních vztazích, nebo ktefií hledají dÛleÏitou sebedÛvûru a fyzickou kondici, se pfiiklání k tradiãním asijsk˘m bojov˘m umûním, protínajícím se s kondiãním cviãením a meditací – tai-chi, tae-bo, goshindo ãi jiu-jitsu. Naproti nim stojí „drÏáky fyziãky“ – spinning, wellness a dal‰í. Pro v‰echny tyto aktivity je spoleãné, Ïe vylep‰ují kondici, posilují svalstvo, kardiovaskulární systém, sniÏují hmotnost a odbourávají tuky. Velmi

pomáhají protaÏení ‰lachosvalov˘ch fietûzcÛ a proudûní energie v akupunkturních drahách. Na druhou stranu v‰ak tato cviãení pomáhají i po stránce du‰evní. Dochází k obrovskému uvolnûní psychické zátûÏe. „Z fyzické stránky je dÛleÏité, aby ãlovûk protáhl a posílil celé tûlo a aby ho tento sport nezatûÏoval pouze jednostrannû,“ dodává znám˘ cviãitel spinningu Jaroslav Boãek. Tajemství úspûchu v‰ech du‰evních a fyzick˘ch cviãení tkví v tom, Ïe donutí pfienést pozornost z hlavy do tûla a naopak. Z pohledu trenérÛ je na vybití energie nejvhodnûj‰í tae-bo, které klade maximální dÛraz na zdravotní stránku, zejména zpevnûní svalového korzetu v oblasti beder a bfiicha.

JÓGA JAKO VNIT¤NÍ ELEKTRÁRNA NezapomeÀme v‰ak i na cviãení jógy, které u nás bylo populární uÏ za totality. Jóga vás provází cel˘m dnem, toto cviãení se totiÏ vedle fyzické ãinnosti zab˘vá i nalezením vnitfiní rovnováhy a pfiedev‰ím komplexním zvládáním stresu. SystémÛ jógy existuje nûkolik druhÛ, mezi nejoblíbenûj‰í „fyzické“ patfií power jóga, kterou trenéfii povaÏují za ideální doplnûk cviãení v posilovnû. Filozofii „jógy v kaÏdodenním Ïivotû“ se v‰ak nejvíce pfiibliÏuje tzv. karmajóga, která bere kaÏdou my‰lenku, slovo, pohyb nebo ãinnost jako karmu. Karma je v˘raz vycházející z buddhistick˘ch a hinduistick˘ch teorií – je to souãet akcí ãlovûka. Podle karmick˘ch principÛ má kaÏdá akce svoji pfiíãinu a následky. Buddhista vûfií, Ïe karma je v‰e, co jsme a co dûláme, je to mimo jiné následek na‰eho minulého Ïivota. Souãasná karma pak logicky ovlivní i Ïivot budoucí. Její vnímání tak napomáhá celkové du‰evní rovnováze a vÛbec lep‰ímu chování. âlovûk se díky józe nauãí „vypnout“, uvolnit se a smysluplnû se soustfiedit. Podle cviãitelÛ jógy totiÏ nalezne vlastní „elektrárnu na energii“, kterou má kaÏd˘ z nás pfiítomnou v tûle. V této souvislosti je nutné zmínit se o jídle. Ke komplexnosti úãinku v‰ech zmínûn˘ch cviãení je nutná zdravá a vyváÏená strava a zejména gastronomické návyky. Nezdrav˘ obûd ve spûchu v nûkterém z fastfoodÛ tûlu zdraví rozhodnû nepfiidá.

V¯HODY V¯CHODNÍHO MY·LENÍ „JestliÏe ãlovûk nemá obtíÏe s pohybov˘m aparátem, pak jsou jakákoliv cviãení vhodná. V tûch, která se opírají o bojové sporty ãi meditaci, je dÛleÏitá motivace a psychosomatick˘ vliv, tedy souznûní tûla i du‰e,“ fiíká primáfi rehabilitaãního oddûlení Fakultní nemocnice Na Bulovce MUDr. Karel Fojtík. V˘hody „v˘chodního my‰lení“ ve vztahu k péãi o tûlo uznávají i psychologové. Vedle toho, Ïe se ãlovûku u takového sportu vyplaví endorfiny a zvût‰í se mu dlouhodobû sebevûdomí, vidí

21

ÚNIK ZE SPÁRÒ DRAVÉHO ÎIVOTNÍHO STYLU

Z fyzické stránky je dÛleÏité, aby ãlovûk protáhl a posílil celé tûlo a aby ho tento sport nezatûÏoval pouze jednostrannû

klady v˘chodní tradice cviãení v tom, Ïe se ãlovûk obrátí sám k sobû. Zaãne vnímat své tûlo, zlep‰í své schopnosti, a tím pádem i praktick˘ Ïivot. Na‰e pozornost se totiÏ obvykle aÏ pfiíli‰ upíná k vnûj‰ím podnûtÛm, my‰lenkám, které neustále zamûstnávají nበmozek a nenechají nás odpoãinout si.

Potfiebujeme-li vypnout, ãasto zapínáme televizi. A to je ta nejvût‰í chyba!

Na‰e mysl se sice na chvíli zklidní – na‰e energie je totiÏ soustfiedûna jinam – bohuÏel v‰ak vnû na‰eho tûla. I kdyby byl televizní pofiad sebe kvalitnûj‰í a velmi pouãn˘, potfiebnou dávku energie nám nepfiinese. Své soustfiedûní musíme totiÏ pfienést do vlastního tûla. MoÏná vám to pfiijde aÏ banální, ale zkuste si bûhem uspûchaného dne, tfieba kdyÏ pijete svou kávu, uvûdomit její vÛni, dotek ‰atÛ se sv˘m tûlem, zhluboka se nadechnûte.

Pokud se skuteãnû dokáÏete oprostit od záleÏitostí, které jste fie‰ili pfied chvílí, budete pfiekvapeni, k jak pozitivní zmûnû dojde. „Na‰e mysl je nejkreativnûj‰í, kdyÏ jsme v pohodû a netíÏí nás tlaky kaÏdodenního Ïivota. Tohle elegantní cviãení mi moc pomohlo, díky tai-chi se mi ve dvaaãtyfiiceti narodila zdravá Esterka,“ potvrzuje zpûvaãka a hereãka Zora Jandová. Kurzy cviãení vycházejícího z v˘chodních trendÛ se tedy hodnû opírají o meditaci. Pomáhají pfii prevenci civilizaãních chorob, jako je tfieba neplodnost nebo infarkt. ZároveÀ se uleví lidem trpícím depresemi nebo sníÏenou schopností soustfiedit se. Ve Spojen˘ch státech dokonce existuje meditaãní program pro vûznû, kter˘ má kultivovat jejich schopnost rozhodování. Bûhem polední pauzy zde meditují i stfiedo‰koláci, seniofii ãi právníci z washingtonské Federální obchodní komise.

PO PRÁCI NA TAI-CHI PfiibliÏme si blíÏe jedno z nejpopulárnûj‰ích v˘chodních bojov˘ch umûní, jímÏ je právû tai-chi. V poslední dobû se mu zaãíná vûnovat stále více lidí, ktefií s napravením pokfiiveného stavu mysli a tûla váhali. Na hodinách asijského bojového umûní sv˘m svûfiencÛm ãeská „guru“ tai-chi Zora Jandová vysvûtluje: „Tai-chi je meditací v pohybu. Nauãíte se Ïít nejen v harmonii sami se sebou, ale i se svûtem. Navíc si ãlovûk zlep‰í zdraví a zvedne si sebevûdomí.“ Tai-chi doporuãuje lidem, ktefií trpí pocity stresu nebo je trápí poruchy pohybového aparátu. Pfii tai-chi dochází v mozku k procesÛm podobn˘m pfii meditaci. Aktivita temenního laloku klesá a díky „bránû lidsk˘ch smyslÛ“ jsou data zvnûj‰ku pfiivádûna hloubûji do mozku. Proud informací

WELLNESS Jde o mûnící se kombinaci relaxace, sauny, masáÏí, vodoléãby, omlazovací kúry, kosmetiky a zábalÛ. V‰echno v jednom zaãaly i u nás nabízet rÛzné wellnessové penziony, stfiediska a hotely vãetnû lázeÀsk˘ch stfiedisek.

Aqua wellness je aerobik ve vodû. Fit Top Wellness centrum, Seifertova 49, Praha 3.

Tel.: 222 540 583, www.fittop.cz AJURVÉDA Prastará indická medicína by se dala pfieloÏit jako „Ïivotavûda“. Jejím principem je Ïivot v souladu s pfiírodou a zmûna jídelníãku.

Terapie se zab˘vá léãbou pfiíãin nemocí, pfiiãemÏ vyuÏívá pfiírodní prostfiedky – byliny, aromaterapie, masáÏe, detoxikaci tûla. Ayurmedic centrum, Na ·afránce 17, Praha 10. Tel.: 271 742 186, www.ayurmedic.cz JIU-JITSU Tradiãní japonské umûní boje beze zbranû se fiídí filozofickou koncepcí „v povolnosti je síla“. Jedná se o úãinn˘ zpÛsob sebeobrany, kter˘ umoÏÀuje zne‰kodnit protivníka

22

pfiicházejících do mozku se sniÏuje, retikulární formace ho udrÏuje v bdûlém stavu, pfiipraven˘ reagovat na rÛzné podnûty. Bûhem lekce tai-chi se ãlovûk uãí formu imaginárního boje a jak jeho principy pouÏívat. Správnû zapojovat svaly, vyrovnávat záda, nezadrÏovat dech. Pro lidi b˘vá tai-chi velmi tûÏké, hlavnû kvÛli soustfiedûní, takÏe zpoãátku dost zájemcÛ odpadne. Na odvrácení „útoku“ soupefie se pouÏívá minimální síla, svaly se zapojují úplnû jinak, neÏ b˘vá obvyklé. V tom je tai-chi zvlá‰tní. Funguje jako imaginární kruh.

Podporuje obûh energie v tûle, zásobuje jí orgány, a tím odblokovává pfiekáÏky v jejím toku. Uzdravováním tûla se zklidÀuje mysl a naopak. Vlastní cviãení tai-chi zahrnuje ãtyfii úrovnû – sólové cviãení, cviãení ve dvojicích (tlaãení rukama) a voln˘ boj. âtvrtou úroveÀ (sebeobranu) lze snadno odvodit z dan˘ch pozic cviãení. Ve‰kerou ztuhlost a sílu je tfieba vyprázdnit, od horní ãásti trupu aÏ po chodidla. Pravá síla pak spoãívá v ohebnosti pasu, protoÏe pas je základem v‰ech pohybÛ tûla. Je to osa, ze které v‰echny pohyby tai-chi odvozují svou hbitost, rychlost, ráznost a sílu. U tai-chi se navíc nemusíte obávat Ïádn˘ch negativních vedlej‰ích efektÛ, jak˘m je tfieba hrozba pfietrénování u klasického fitness. „Cviãení tai-chi nemÛÏete pfiehnat, ãím pilnûji cviãíte, tím lep‰í v˘sledky máte,“ vysvûtluje tai-chi cviãitelka Jitka Horálková.

JAPON·TÍ BYZNYSMENI, POTOMCI SAMURAJÒ V˘chodní bojová umûní a meditace v‰ak nemusí plnit pouze relaxaãní úlohu ve va‰em volném ãase. Toto tvrzení nejlépe dokazují samotní moderní potomci zakladatelÛ smûrÛ aikido, jiu-jitsu, kendo nebo judo. Dodnes studují japon‰tí obchodníci „Mijamoto Musa‰i“ – stfiedovûké dílo o cestû meãe legendárního japonského samuraje. Tento spis, urãující cestu ke cviãení a meditaci, dokonce povaÏují za pfiíruãku obchodní strategie. Je o nich známo, Ïe uvaÏují velmi dlouhodobû, rozhodují detailnû a peãlivû práci propracovávají. Jejich strategické vize se obvykle s velkou pfiesností naplÀují.

Podobnost s hlavními my‰lenkov˘mi prvky bojov˘ch stylÛ není náhodná. Co si tfieba takov˘ manaÏer, kter˘ má odpovûdnost za rozhodování, vezme napfiíklad z tai-chi? Cviãitelé tohoto a podobn˘ch umûní se shodují. Reakci na pohyb, na akci soupefie. K odvrácení útoku je potfieba minimální síla. A to se t˘ká i vûdomí, bojovník se nesmí nechat vyvést z rovnováhy a harmonie pohybu. Zkuste se o tom pfiesvûdãit sami.

nikoliv vût‰í silou, ale technikou a taktikou.

Tiger team, Na Pankráci 32, Praha 4. Tel.: 728 062 532, www.goshindo.cz TAI-CHI Spojuje princip boje s ústupem a nenásilím. ZároveÀ se jedna stránka tohoto umûní snaÏí prodlouÏit mládí a dosáhnout dlouhého vûku. Pro zasvûcence je tai-chi hlubok˘m vnitfiním proÏitkem pohybu. Existuje nûkolik smûrÛ ãi ‰kol. Taiji Akademie, Polská 1, Praha 2.

Tel.: 222 253 630, www.taiji.cz TAE-BO ¤ídí se krédem „Zvítûz sám nad sebou, neporovnávej se s druh˘mi“. Tae-bo je v zásadû moderní druh aerobiku, kter˘ kombinuje prvky karate, taekwondo a klasického boxu s taneãním aerobikem. Sport Centrum Palmovka, Heydukova 6, Praha 8. Tel.: 266 312 945, www.scpalmovka.cz SPINNING Sport, pfii kterém mÛÏete cviãit se zavfien˘ma oãima. Jde o jízdu na nepohyblivém

kole za doprovodu hudby a lektora. Na rozdíl od aerobiku na spinningu nemusí ãlovûk vÛbec pfiem˘‰let o choreografii a umût sloÏité krokové variace. Sportovnû-relaxaãní centrum R5, RÛÏová 5, Praha 1. Tel.: 222 242 322, www.r5.cz JÓGA Existuje nûkolik druhÛ cviãení: karmajóga (dÛraz na karmu), bhaktijóga (oddanost Bohu), rádÏajóga (získání nezávislosti a sebedÛvûry), dÏÀanajóga (poznání a zku‰enost), hathajóga (nejroz‰ífienûj‰í druh - klade dÛraz na polohu tûla a d˘chání), mantrajóga (cviãení mysli), lajajóga (soustfiedûní, uvûdomûní si vlastného já), tantrajóga (vyuÏívá i sexuálních aktivit), jantrajóga (energické silové sféry ve vesmíru), gravidjóga (pro tûhotné Ïeny), dûtská jóga, integrální jóga (spojuje rÛzná odvûtví ãi druhy jógy) a power jóga (hlavní dÛraz na fyzické cviãení). Energy studio, Fügnerovo nám. 5, Praha 2. Tel.: 271 136 261, www.ert.cz/004/energystudio)

Létejte s Emirates do více než 70 míst celého světa.

Domů si přivezete víc než jen razítko v pasu.

Keep discovering.

Glasgow

Birmingham

Manchester

Londýn

Ósaka Düsseldorf Frankfurt

New York

Mnichov Šanghaj

Paříž Curych Nice Casablanca

Milán Řím

Vídeň Bahrajn Dammám Kuvajt

Moskva Larnaka

Atény Malta

Hongkong

Istanbul Bejrút Damašek

Ammán

Dohá

Džidda

Tripolis

Káhira

DUBAJ Abú Dhabi Rijád

Chartúm

San’á

Teherán

Maskat

Islámábád Péšávár Láhaur Cochin

Dháka Karáčí Dillí Bombaj Haidarábád Madrás

Manila

Bangkok Kuala Lumpur Singapur

Kolombo Malé

Akkra Lagos

Entebbe

Jakarta Brisbane

Nairobi

Sydney Melbourne

Dáresalám Mauricius

Perth

Johannesburg Auckland Christchurch

www.emirates.com

Více než 70 destinací

Denně snadné spojení z Prahy nebo Vídně. Informujte se ve své oblíbené cestovní kanceláři nebo kontaktujte Emirates na adrese: Kozí 3, 110 00 Praha 1, tel.: 224 810 261, fax: 224 810 277, e-mail: info@globair.cz. Využijte Skywards, náš Frequent flyer program. Více informací naleznete na www.skywards.com

ISLAND

POKLIDNÁ ZEMù V POHYBU GEOLOGOVÉ MI SNAD PROMINOU, ALE NEMÁM ANI SEBEMEN·Í TU·ENÍ O TOM, KDY NA DNE·NÍM âESKÉM ÚZEMÍ NAPOSLEDY VYBUCHLA NùJAKÁ SOPKA. S JISTOTOU OV·EM VÍM, ÎE MEZI NÁMI NENÍ NIKDO TAKOV¯, KDO BY PODOBN¯ OKAMÎIK PAMATOVAL. STEJNù TAK NIKDO NEPROÎIL ANI SITUACI, KDY BY SE Z VODY VYNO¤ILA ÎHAVÁ ZEMù, PAK BY ZTVRDLA A P¤IDALA REPUBLICE NA ROZLOZE DAL·Í KOUSEK. TEXT TOMÁ· SNIEGO≈ FOTO ALLPHOTO A SMYRIL LINE

24

TRE KRONOR

Na Islandu je pamûtníkÛ podobn˘ch událostí celá fiada. Poslední v˘buch sopky Island zaznamenal jen pfied nûkolika t˘dny a vznik zcela nového lávového ostrova proÏili v‰ichni, jimÏ je dnes alespoÀ jedenaãtyfiicet.

Ostrov Surtsey se v roce 1963 u jiÏního pobfieÏí Islandu dokonce zrodil za asistence televizních kamer pfied zraky celého svûta. Po obrovském v˘buchu, pfii nûmÏ z hlubin zemû tryskající láva a popel dosáhly v˘‰ky aÏ deseti kilometrÛ, se prostû ve Ïhavém stavu vynofiil z mofie a postupnû zchladl. Vrchol tohoto tfii ãtvereãní kilometry velkého útvaru se po dal‰í sérii explozí koncem 60. let posunul aÏ do nadmofiské v˘‰ky 150 metrÛ.

Aktivita jiné sopky pfiinesla tomuto malému vzdálenému ostrovnímu státu v roce 1973 nové drama, kdyÏ Ïhavá láva hrozila zavalením jednoho z pfiístavÛ. V‰e se sebûhlo tak rychle, Ïe tamní lidé za sebou pfii evakuaci nestaãili doma ani zhasnout. JenomÏe pfiístav byl tepnou místního Ïivota a jeho zánik by vzal obÏivu celé vesnici.

Lidé se ov‰em nedali; pospojovali dohromady na tfiicet kilometrÛ hadic a pomocí milionÛ litrÛ vody z Atlantiku lávu ochladili je‰tû pfiedtím, neÏ staãila vjezd do pfiístavu nadobro ucpat a dílo zkázy tím dokonat.

Jakkoli ospale mÛÏe Island nûkdy pÛsobit, jde o myln˘ dojem. Geotermální oblast v okolí jezera M˘vatn v severov˘chodní ãásti ostrova je jedním z pfiesvûdãiv˘ch dÛkazÛ.

SÍLA HLUBIN Sopeãná ãinnost se tu opûtovnû oÏivuje jiÏ od 18. století a v roce 1984 zaãala její nejnovûj‰í fáze. Od 90. let minulého století je láva pod povrchem stále aktivnûj‰í a odborníci nevyluãují, Ïe v okolí zdej‰í dominanty, 818 metrÛ vysoké sopeãné hory Krafla, dojde zanedlouho k nov˘m explozím. Turisty v‰ak takovéto prognózy neznepokojují – namísto strachu obdivují „bublající zemi“ kolem M˘vatnu a pestrobarevné syãící krátery, které pfiipomínají bránu do jakéhosi pohádkového pekla.

Podnikaví Islanìané nelenili a od první poloviny 70. let zdej‰í zemské teplo vyuÏívají ve svÛj prospûch. Geotermální elektrárna vypadá pfii pohledu z v˘‰ky jako objekt z vûdeckofantastického filmu; energetikové se tu do zemû zavrtali více neÏ dvacetkrát a páru z vrtÛ odvádûjí do centrální ãásti elektrárny dlouh˘mi stfiíbrn˘mi teplovody, jejichÏ trubky se po sopeãné „mûsíãní krajinû“ plazí jako zvlá‰tní hadi. Pocit jiné planety tu lehce získá kaÏd˘ – ne náhodou právû na severov˘chodním Islandu ameriãtí kosmonauti v 60. letech nacviãovali své budoucí pfiistání na Mûsíci.

Pro více neÏ ãtvrt milionu obyvatel Islandu pokr˘vá geotermální energie témûfi polovinu jejich spotfieby a je hlavním zdrojem v˘roby elektfiiny.

Pro vytápûní domácností je je‰tû v˘znamnûj‰í – teplo zemsk˘ch hlubin totiÏ vyhfiívá pln˘ch osmdesát pût procent islandsk˘ch pfiíbytkÛ.

PRAOTEC GEJZÍR Jin˘ dÛkaz toho, nakolik „hravé“ je islandské podzemí, nacházejí turisté na opaãné, jihozápadní ãásti ostrova nedaleko hlavního mûsta Reykjavíku. Gejzír zvan˘ Stokkur prská kaÏd˘ch osm minut teplou vodu do v˘‰ky aÏ dvaceti metrÛ, a kdo mu vãas neuhne nebo správnû neodhadne smûr a sílu vûtru, promokne na kost. Pro fiadu letních náv‰tûvníkÛ je v‰ak sprcha od Stokkuru vítaná, tfiebaÏe teplota o prázdninách v tûchto zemûpisn˘ch ‰ífikách jen tûsnû pod severním polárním kruhem dosahuje prÛmûru necel˘ch jedenácti stupÀÛ.

Historicky je‰tû zajímavûj‰í je v‰ak bezprostfiední soused Stokkuru zvan˘ Geysir. Aãkoli jiÏ dnes není aktivní, právû on dal svou aktivitou a atraktivitou jméno v‰em gejzírÛm na svûtû.

Osud Geysiru je pfiitom velmi smutn˘ a pro islandskou pfiírodu pfiedstavuje Praotec Gejzír varovn˘ pfiíklad.

Geysir byl aktivní od 14. do 20. století a jeho voda stfiíkala mnohem v˘‰ neÏ voda Stokurru.

Je‰tû dnes umí ãas od ãasu vyplivnout své vodní útroby do v˘‰ky 50 metrÛ. Princip gejzíru je zhruba takov˘, Ïe horká voda hluboko uvnitfi je „pfiikryta“ vrstvou vody chladné a chce se pfies ni dostat na povrch.

Rozvoj turismu se stal Geysiru osudn˘m. Jeho pravidelné v˘levy utichly nikoli vÛlí pfiírody, ale vinou nekáznû náv‰tûvníkÛ, ktefií do Geysiru házeli kameny a suÈ v domnûní, Ïe tím jeho aktivitu zv˘‰í. BohuÏel, opak se stal nakonec smutnou pravdou.

TEPLÁ KOUPEL I V ZIMù Mnohem lépe se rozvoj turistického zájmu odrazil v Grindavíku jen pár desítek kilometrÛ v˘chodnû od islandské metropole. Právû pro turisty tu totiÏ vznikla atrakce, která je dnes v souvislosti s propagací Islandu jednou z nejznámûj‰ích.

Akvamarínová Modrá laguna je proslulá tím, Ïe i v kruté zimû nabízí v‰em zájemcÛm moÏnost pfiíjemného záÏitku z koupání pod ‰ir˘m nebem.

Voda laguny má stabilních 37 stupÀÛ Celsia a obsahuje 2,5 procenta soli.

Laguna je pfiitom vlastnû odtokem místní hydroelektrárny Svartsengi, zásobené vodou z mofie.

Její oteplování ov‰em není jen obyãejné a má co dûlat právû s vulkanick˘mi specifikami Islandu.

Voda totiÏ na své cestû do laguny nejdfiíve prochází pod horkou lávou, která ji ohfiívá. Modrou barvu pak zpÛsobují zvlá‰tní mofiské fiasy usazené v potrubí.

Tato zvlá‰tní kombinace pfiírody – mofiské vody, bahna a minerálÛ – a lidské aktivity v podobû

elektrárny je povaÏována nejen za atrakci, ale také za lázeÀské zafiízení. Modrá laguna vznikla teprve v roce 1992, ale od té doby ji chce nav‰tívit témûfi kaÏd˘, kdo na Island pfiipluje ãi pfiiletí. Koupe se tu kolem 70 procent v‰ech zahraniãních turistÛ.

P¤ÍRODA VLÁDNE Nejzajímavûj‰í na Islandu je v‰ak tak jako tak divoká pfiíroda a její nev‰ední krása. Zvlá‰È atraktivní jsou v ní nûkteré vodopády, z nichÏ k nejznámûj‰ím a nejobdivovanûj‰ím patfií napfiíklad majestátnû vyhlíÏející Godafoss, drav˘ Dettifoss nebo ‰edesátimetrov˘ elegantní Skogafoss.

Zvlá‰È Dettifoss dá ãlovûku pocítit jeho vlastní bezmocnost proti pfiírodním ÏivlÛm. Je sice vysok˘ „jen“ 44 metry, ale co do objemu protékající vody je vÛbec nejvût‰ím v Evropû. KaÏdou vtefiinu jím proteãe na pÛl milionu litrÛ a kapky stfiíkající vody tvofií za sluneãného poãasí nad vodopádem a okolním kaÀonem krásnou duhovou klenbu. Duhové dekorace jsou vÛbec zajímav˘m prvkem – v pfiípadû Skogafossu napfiíklad duha vzniká ve spodní ãásti vodopádu, tedy v místech, kam voda dopadá ze ‰edesátimetrové v˘‰ky.

A komu by ani obrovské mnoÏství vody v Detifossu nestaãilo, mÛÏe na jihov˘chodû Islandu nav‰tívit napfiíklad vÛbec nejvût‰í evropsk˘ ledovec Vatnajökull o plo‰e 8400 ãtvereãních kilometrÛ a tlou‰Èce aÏ 1000 metrÛ. Anebo severoislandsk˘ Husavík, kde nekoneãné mofie nabízí neb˘valé v˘lety za velrybami vãetnû vÛbec nejvût‰ích savcÛ na svûtû – plejtvákÛ obrovsk˘ch.

Pro milovníky pfiírody je Island zkrátka zemí v neustálém pohybu, ov‰em trochu jiném, neÏ na jak˘ jsme zvyklí. Kdo jednou tomuto pohybu pfiijde na chuÈ, ten se uÏ ve svém obdivu k tajemné a krásné zemi daleko v severním Atlantiku jen tak nezastaví.

OSTROV S U R T S E Y SE V ROCE 1963 U JIÎNÍHO POB¤EÎÍ ISLANDU DOKONCE ZRODIL ZA ASISTENCE TELEVIZNÍCH KAMER P¤ED ZRAKY CELÉHO SVùTA. 25

PRODLUÎTE SI

SEZONU

ZATÍMCO P¤ÍVRÎENCI OSTATNÍCH SPORTÒ SE OBVYKLE S P¤ÍCHODEM DE·TIVÉHO A CHLADNÉHO POâASÍ STùHUJÍ DO TùLOCVIâEN A HAL, GOLFOVÁ SEZONA U NÁS TOU DOBOU V PODSTATù KONâÍ. HLAVNÍ ATRAKCE GOLFU, TOTIÎ PROCHÁZKU ZELENÍ A VYROVNÁVÁNÍ SE S NÁSTRAHAMI TERÉNU, PLNOHODNOTNù NAHRADIT NELZE. OD LISTOPADU DO B¤EZNA TEDY MAJÍ GOLFISTÉ JEN DVù MOÎNOSTI. TI, KDO MAJÍ DOSTATEK âASU A PENùZ, SE MOHOU VYDAT DO TEPLEJ·ÍCH KRAJIN, OSTATNÍM ZB¯VÁ TAKZVAN¯ INDOOR GOLF, NEBOLI HRA V HALE. TEXT PAVEL MANDYS âASOPIS T¯DEN FOTO PROFIMEDIA.CZ

26

DRIVE

STùHOVÁNÍ NA JIH âeské cestovní kanceláfie (a nejen ty specializované na sport nebo golf) uÏ zimní golfové dovolené objevily a nabízejí docela pestrou ‰kálu zájezdÛ. I proto u nás poãet golfistÛ-cestovatelÛ kaÏdoroãnû roste. Zahrát si mohou na exotick˘ch hfii‰tích v Asii ãi na jihu USA, mezi âechy jsou v‰ak oblíbenûj‰í bliωí destinace, pfieváÏnû ve Stfiedomofií. Po zemi jsou dostupná hfii‰tû ve ·panûlsku a Portugalsku – kdo je ochoten trmácet se stovky kilometrÛ, mÛÏe si pak na stále velmi teplém Pyrenejském poloostrovû uÏít bohaté nabídky hfii‰È v‰ech cenov˘ch kategorií. V˘hodou takového v˘letu je volnost v˘bûru a moÏnost neustálého cestování od jednoho golfového hfii‰tû ke druhému.

Stále ãastûji se ov‰em létá do severní Afriky, zejména do Egypta, kde vzniklo nûkolik velk˘ch golfov˘ch center, která turistÛm zaji‰Èují maximální pohodlí vãetnû ubytování, koupání a v˘jezdÛ za památkami. Kvalita egyptsk˘ch hfii‰È se rychle zlep‰uje a golf mezi píseãn˘mi dunami sk˘tá unikátní záÏitek – vãetnû frustrace z nepodafien˘ch ran, které konãí v hlubokém písku.

Dal‰í hfii‰tû lze najít v Tunisku: je zde o nûco levnûji, i kdyÏ kvalita hfii‰È tomu obãas odpovídá. Nejstar‰í, pfiesto nepfieplnûné osmnáctijamkové hfii‰tû v Kartágu bylo postaveno uÏ ve tfiicát˘ch letech Francouzi a od leti‰tû je vzdálené pouh˘ch dvacet minut cesty. V jeho blízkosti se nacházejí slavné vykopávky starovûkého Kartága, kouzelné mûsto Sidi Bou Said a muzeum Bardo, takÏe mÛÏete spojit pfiíjemné se zajímav˘m.

Pokud se chcete vydat je‰tû dál na jih, mÛÏete vyuÏít zimní turistické destinace v Asii i JiÏní Americe, mezi zemû s nejvût‰ím poãtem hfii‰È patfií také Austrálie nebo Jihoafrická republika.

Právû tato zemû s více neÏ stoletou golfovou tradicí je nyní v kursu. Najdete tu kolem 500 hfii‰È, která se tû‰í oblibû mezi golfisty z celého svûta. Ta nejzajímavûj‰í se nacházejí v oblasti Garden Route, známé i díky pfiírodním krásám, nádhern˘m pláÏím, lesÛm a horám. Kromû hry se mÛÏete vûnovat i potápûní nebo si pochutnávat na zdej‰ím vyhlá‰eném vínu. Pro svou karnevalovou atmosféru jsou cenûny oblasti Durban a Kwa Zulu Natal s vyhlá‰en˘mi parky, restauracemi a akvárii. MoÏná nejlep‰í zpÛsob objevování JiÏní Afriky nabízí golfov˘ vlak, kter˘ golfisty i s celou rodinou proveze po nejkrásnûj‰ích místech zemû a zároveÀ nejlep‰ích hfii‰tích.

Zatímco vy se budete naplno vûnovat golfu, zbytek rodiny se mÛÏe kochat krásou zdej‰í pfiírody nebo si prohlédnout pro Evropany stále tolik cizokrajná místa ãerného kontinentu. âe‰tí golfisté v posledních letech cestují stále ãastûji úmûrnû s tím, jak roste jejich poãet, zku‰enosti a handicap. Kouzlo golfu koneckoncÛ spoãívá také v objevování stále nov˘ch prostfiedí a herních situací. Jen je tfie-

ba cizokrajné hfii‰tû dopfiedu prostudovat – aby pak zaãáteãník netrpûl na drahém mistrovském hfii‰ti a zku‰en˘ hráã naopak na nudné placce. Vût‰ina hfii‰È uÏ nicménû mívá vlastní internetové stránky s profilem i mapkou.

VIRTUÁLNÍ GOLF Na cestu za golfem do jiÏních krajin se vyplatí pofiádnû pfiipravit. Byla-li na zaãátku fieã o golfu v hale, nejde jen o trénink na odpali‰ti, ale pfiedev‰ím o hru na poãítaãov˘ch simulátorech, pfii níÏ se z rohoÏky odpaluje do plátna. Na plátnû ov‰em vidíme exotické fairwaye nejslavnûj‰ích svûtov˘ch hfii‰È – záleÏí jen na programu, kter˘ je v poãítaãi nastaven.

Indoor golf ten opravdov˘ samozfiejmû nenahradí, ale na to, abychom nezapomnûli ‰vih, to staãí. A kdo má dostatek pfiedstavivosti, mÛÏe si „projít“ hfii‰tû jako skotskou klasiku St. Andrews, exkluzivní Valderramu nebo palmy a mofiské útesy na tichomofisk˘ch ostrovních hfii‰tích. A pfiitom se moc nenachodí a v klidu mÛÏe popíjet ãeské pivo.

INDOOR GOLF V âeské republice lze takto hrát jiÏ na patnácti místech.

Nejznámûj‰í jsou praÏská centra Erpet a âechie; obû disponují klubovou základnou a siln˘m ãlensk˘m zázemím a pofiádají se zde turnaje s nejlep‰ími ãesk˘mi amatéry i profesionály. Ale hrát se dá i ve vût‰inû vût‰ích ãesk˘ch mûst: mj. ve Vûtfiním u Krumlova (Asociace Golf Clubu Vûtfiní), v Brnû (Golf resort Brno-Jinaãovice), Ostravû (Golf Club Ostrava), Pardubicích (Golf Club Pardubice), Ústí nad Orlicí (Golf Club Uno). Jako jeden pfiíklad za v‰echny jmenujme nedávno otevfien˘ komplex ve Zbraslav Golf Resortu. Na golfisty tu ãekají dva golfové simulátory, putting green a sedm kryt˘ch vyhfiívan˘ch odpali‰È. Pro ilustraci si uveìme zdej‰í ceny: místo na driving range a míãe stojí 150 korun na hodinu, simulátor pak od 350 do 450 korun za hodinu.

27

28

VOLVO OCEAN RACE

SPRÁVNÁ ÎIVOTOSPRÁVA

JACHTA¤E TÉMù¤ ROK ZB¯VÁ DO ZAHÁJENÍ NEJNÁROâNùJ·ÍHO A NEJPRESTIÎNùJ·ÍHO ZÁVODU JACHET, JAK¯ TATO PLANETA NABÍZÍ.

NA VOLVO OCEAN RACE SE V LETECH 2005–2006 OBJEVÍ ZCELA NOVÉ LODù VOLVO OPEN 70, A PRÁVù NYNÍ SE K VE¤EJNOSTI DOSTÁVAJÍ DETAILNùJ·Í PLÁNY TOHO, JAK BUDOU VYPADAT. PRO KONEâN¯ ÚSPùCH KAÎDÉ POSÁDKY JE V·AK DÒLEÎIT¯ NEJEN TECHNICK¯ STAV JEJICH LODI, ALE T¤EBA I SPRÁVN¯ JÍDELNÍâEK. TEXT HANA BUMBOVÁ FOTO ARCHIV VOR

29

VEDOUCÍ T¯MÒ SE SPOLEâNù SE STAVITELI LODÍ SNAÎÍ SLADIT DVA ZDÁNLIVù PROTICHÒDNÉ POÎADAVKY – NA JEDNÉ STRANù JE NUTNÉ CO MOÎNÁ NEJVÍCE LOë ODLEHâIT A UMOÎNIT JÍ TAK DOSAHOVAT MAXIMÁLNÍCH RYCHLOSTÍ, NA STRANù DRUHÉ JE NEZBYTNÉ POSÁDCE ZAJISTIT DOSTATEK JÍDLA A PITÍ.

Postavení nové lodi Volvo Open 70 je jednou z podmínek úãasti v závodu. Zatím je stále je‰tû moÏné ji vidût jen na nákresech a na obrázcích vytvofien˘ch poãítaãem. První skuteãné lodû se právû stavûjí a na vodu by snad mûly vyplout do konce leto‰ního roku. UÏ pfii pohledu na rozmûry Volvo Open 70 je jasné, Ïe tohoto dravce v pfiístavu nikdo nepfiehlédne. Od k˘lu k vrcholu stoÏáru mûfií 36 metrÛ, coÏ je zhruba v˘‰ka jedenácti dvanáctipatrové budovy. VáÏí celkem 12 500 kilogramÛ. Je dlouhá 21,5 metrÛ a ‰iroká 5,7 metru. Pro srovnání: mûstsk˘ kloubov˘ autobus pro 130 pasaÏérÛ má kolem 18 metrÛ.

LOë STVO¤ENÁ PRO BOU¤LIVÉ POâASÍ Na loì Volvo Open 70 bude bezpochyby pûkn˘ pohled. Co ale asi v‰echny zajímá nejvíc, je její rychlost. Ta se dá zatím jen odhadovat.

V pfiípadû Simona Rogerse, britského stavitele jachet ze spoleãnosti Rogers Yacht Design, jde v‰ak o odhad velmi pravdûpodobn˘: „KdyÏ napfiíklad bude mít v zádech vítr o rychlosti 20 uzlÛ, tak loì popluje pfiibliÏnû stejnû rychle. K tomu potfiebujete asi 270 koÀsk˘ch sil. Pfii ponûkud extrémnûj‰ím poãasí a vûtru kolem 30 uzlÛ mÛÏe loì, jako je Volvo Open 70, vygenerovat i 400 koÀsk˘ch sil.

VÛbec by mû nepfiekvapilo, kdyby za tûchto podmínek plula rychlostí aÏ 35 uzlÛ,“ fiíká Simon Rogers.

30

Takov˘chto vysok˘ch rychlostí je moÏné dosáhnout, kdyÏ loì vyuÏívá jak vûtru, tak rychlosti vln. Pokud by mûla spoléhat jen na vítr – coÏ není obvyklé, neboÈ vûtrné poãasí vût‰inou vzdouvá i mofie – dá se odhadovat, Ïe rychlost by byla kolem 25 uzlÛ. Vlastnû tedy ani není nadsázkou fiíct, Ïe tato loì má ráda boufilivé poãasí. JenÏe co posádka? KoneckoncÛ ani nejdokonalej‰í design lodi by nebyl k niãemu, kdyby její palubu obsadili nezku‰ení, nedostateãnû vycviãení ãi nesehraní lidé. A také – hladoví.

ZÁVOD MÒÎE VYHRÁT SPRÁVNÁ DIETA Vedoucí t˘mÛ se spoleãnû se staviteli lodí snaÏí sladit dva zdánlivû protichÛdné poÏadavky – na jedné stranû je nutné co moÏná nejvíce loì odlehãit a umoÏnit jí tak dosahovat maximálních rychlostí, na stranû druhé je nezbytné posádce zajistit dostatek jídla a pití. ¤e‰ením jsou zmraÏené su‰ené potraviny. K tomuto jednoznaãnému závûru dospûli odborníci po mnoha letech v˘zkumÛ, jeÏ se zab˘valy pobytem lidí v extrémních podmínkách.

Mají totiÏ nízkou hmotnost a jsou v˘Ïivné. K jejich pfiípravû je potfieba jen pfiesnû urãené mnoÏství horké vody. Posádka tak dostane doporuãené dávky minerálÛ, proteinÛ a kalorií – kolem 5500 kalorií dennû – a kapitáni se nemusí bát ani nadmûrného nákladu,

KaÏd˘ jednotlivec potfiebuje svÛj vlastní jídelníãek, pokud má podávat v˘kon na urãité úrovni.

VOLVO OCEAN RACE

Volvo Open 70 mûfií od k˘lu k vrcholu stoÏáru 36 m a váÏí celkem 12 500 kg. Je dlouhá 21,5 m a ‰iroká 5,7 m.

ani toho, Ïe nûkdo z jejich lidí bude trávit pfiíli‰ ãasu v lodní kuchyni. Doktor Mike Llewellyn, odborník na v˘Ïivu ze spoleãnosti QinetiQ, je v‰ak pfiesvûdãen, Ïe i nyní je co zlep‰ovat, a podle jeho názoru se t˘mÛm vyplatí myslet na jídlo a pití i bûhem závodu. Lépe fieãeno uÏ pfied závodem.

PITN¯ REÎIM NA MÍRU Má-li totiÏ kaÏd˘ ãlen posádky na tûlo u‰it˘ jídelníãek vypoãten˘ v závislosti na délce závodních tras, projeví se to podle doktora Llewellyna na jeho ãi jejím v˘konu: „Pfii zkoumání fyziologick˘ch potfieb, jaké budou mít ãlenové posádky bûhem jednotliv˘ch kol závodu, které jsme vypoãítali na základû mûfiení fyzick˘ch nárokÛ pfii plachtûní na mofii a také na základû mûfiení srovnateln˘ch cviãení v laboratorních podmínkách, jsme zjistili, Ïe kaÏd˘ jednotlivec potfiebuje svÛj vlastní jídelníãek, pokud má podávat v˘kon na urãité úrovni.“

Kromû toho je nezbytné také zajistit dostateãn˘ pfiíjem tekutin.

Pokud by pr˘ nûkdo chtûl u‰etfiit na vodû pouÏívané pro pfiípravu su‰eného jídla, mÛÏe velmi v˘raznû – v negativním smûru – ovlivnit v˘kon posádky. „Máme nezvratné dÛkazy o tom, Ïe ztráta pouhého 1 aÏ 2 procent celkové tûlní tekutiny zhor‰uje v˘kon pfii vytrvalostních soutûÏích. Na rozdíl od aklimatizace na jiné podnebí se lidské tûlo nedokáÏe vyrovnat s dehydratací – na v˘konu se to vÏdy projeví,“ vysvûtluje Mike Llewellyn. Vlastnû nefiíká nic nového, v‰ichni, kdo pojedou Volvo Ocean Race, jsou si toho vûdomi, ale ne vÏdy to dodrÏují. Mnoho ãlenÛ posádek uvádí, Ïe pijí a jedí, jen kdyÏ mají hlad nebo ÏízeÀ. Mike Llewellyn je v‰ak pfiesvûdãen, Ïe pokud si mají udrÏet v˘konnost, musí do sv˘ch stravovacích návykÛ vnést mnohem pfiísnûj‰í disciplínu. I v noci nebo kdyÏ je zima, se nesmí zapomínat na pfiísun tekutin. Pfii tro‰e ‰tûstí, a s mírnou nadsázkou fieãeno, se tedy ti nejlep‰í úãastníci závodu Volvo Ocean Race propijí k úspûchu.

AKTUALITY Z P¤ÍPRAV ZÁVODU Poãátkem listopadu bylo oznámeno, Ïe zapoãala stavba dal‰í lodi. Celkem je jich ve v˘robû uÏ ‰est. Oãekává se, Ïe ãtyfii dal‰í t˘my oznámí zahájení stavby lodû v nejbliωí dobû. Oficiálním fotografem Volvo Ocean Race byl jmenován Oskar Kihlborg, ·véd, jenÏ zdolal Mount Everest, dvakrát pfieplul Atlantik a úãastnil se fiady dal‰ích dobrodruÏství.

O svém poslání fiíká, Ïe „má za úkol ukázat svûtu, o ãem Volvo Ocean Race je“. Meteorolog závodu VOR 2005 Chris Bedford oznámil, jak budou pfiedávána meteorologická data jednotliv˘m t˘mÛm. V‰ichni soutûÏící budou dostávat souhrnnou informaci o poãasí kaÏd˘ch ‰est hodin. Organizátofii se tak snaÏí zabránit dfiívûj‰í praxi, kdy navigátofii trávili hodiny u internetu a snaÏili se získat lep‰í informace o poãasí neÏ jejich soupefii.

31

FORUM

FRANCISCO WHITAKER:

GLOBÁLNù PROTI GLOBALIZACI FENOMÉN GLOBALIZACE PAT¤Í MEZI NEJKONTROVERZNùJ·Í PROBLÉMY SOUâASNÉ SVùTOVÉ POLITIKY A EKONOMIE. V POLOVINù ¤ÍJNA PROBùHLA V PRAÎSKÉM OBECNÍM DOMù DAL·Í Z KONFERENCÍ FÓRA 2000, KTERÁ SI DALA ZA ÚKOL PODNÍTIT DIALOG MEZI âASTO VELMI NESMI¤ITELN¯MI ODPÒRCI A OBHÁJCI. KONFERENCE NAZVANÁ „MOSTY P¤ES GLOBÁLNÍ PROPASTI“ P¤ILÁKALA ¤ADU POLITIKÒ, MYSLITELÒ A NEVLÁDNÍCH AKTIVISTÒ Z CELÉHO SVùTA. TEXT VÁCLAV SOCHOR FOTO OND¤EJ BESPERÁT Brazilec Francisco Whitaker, nestor antiglobalizaãního hnutí, spoluzakladatel Svûtového sociálního fóra (WSF)

Jednou z nejv˘raznûj‰ích postav leto‰ního Fóra 2000 byl Brazilec Francisco Whitaker, nestor antiglobalizaãního hnutí, spoluzakladatel Svûtového sociálního fóra (WSF) – hnutí proti kapitalistickému zpÛsobu globalizace a neoliberální ekonomické politice. Zajímalo nás, co podnítilo jeho zájem o globální sociální otázky.

Pfied padesáti lety jsem vy‰el ze ‰koly a zaãal jako v‰ichni mí vrstevníci pracovat. A záhy jsem poznal, Ïe zemû, jako je Brazílie, mají velk˘ problém se sociální nerovností. Zaãal jsem se angaÏovat v zájmu odstranûní této nerovnosti, a to i v politice. A pak do svûta dorazila globalizace – ne jako nov˘ fenomén, ale jako cosi, co dostalo zcela novou tváfi. Globalizace se zrodila s integrací na‰eho svûta uÏ pfied pûti staletími. Teì ov‰em jde o velmi speciální typ, protoÏe s komunikaãními a dal‰ími nov˘mi technologiemi je svût opravdu „jedním svûtem“. Takov˘ systém umoÏÀuje pfievahu nûkter˘ch zemí a korporací, ãímÏ na‰e zemû trpí. Nelze fiíct, Ïe jsme proti globalizaci jako takové, to jistû ne, ale jsme proti tomuto typu globalizace.

Jak by tedy mûl vypadat dne‰ní globalizovan˘ svût podle va‰ich pfiedstav?

Globalizace bez dominance. To je to, co chceme.

Svût bez dominance, ale pln˘ solidarity, spolupráce.

Takovou globalizaci bychom vidûli rádi.

Spatfiujete i v té souãasné formû globalizace jakékoli pozitivní aspekty?

Ano, samozfiejmû: technologick˘ pokrok, kter˘ tfieba umoÏnil i to, Ïe se spolu mohou propojit ãi okamÏitû spojit napfiíklad i lidé bojující proti globalizaci (smích).

Dovoluje nám to zorganizovat tfieba takové globální hnutí, jako bylo to proti válce v roce 2003: patnáct milionÛ lidí vy‰lo do ulic, aby fieklo: My chceme mír, ne válku. To je v˘sledek technologického pokroku globalizace. V kulturní oblasti teì díky globalizaci víme mnohem víc o druh˘ch a uãíme se od nich. Ve sféfie ekonomické je ov‰em velik˘m problémem.

Máte rád termín „globální vesnice“?

Ale ano – vÏdyÈ uÏ v ní Ïijeme. Musíme ale zajistit, aby tato vesnice skuteãnû zÛstala vesnicí. Ne aby bylo v‰e homogenní. Je tfieba respektovat jedineã-

32

nost, svébytnost kaÏdé zemû ãi kultury. Velkou v˘zvou je spojit tohle v‰echno navzájem, aniÏ by bylo nakonec v‰e stejné. AniÏ by kaÏd˘ jedl u McDonald’s.

Tohle my musíme zmûnit. A tento typ dialogu, jako je Fórum 2000, nám pomáhá nalézt nové iniciativy, návrhy. Zrodil se tu napfiíklad návrh na vytvofiení nov˘ch Spojen˘ch národÛ. Ty souãasné jsou v totální krizi – nikdo je neakceptuje, nerespektuje.

Myslíte si, Ïe situace na poli globalizace se progresivnû zhor‰uje, anebo se díky protiglobalizaãnímu hnutí podafiilo trend zvrátit, ãi alespoÀ zpomalit?

Protiglobalizaãní iniciativy jsou zcela nezbytné a hrají svou roli pfii prosazování skuteãn˘ch zmûn.

Antiglobalizaãní hnutí se napfiíklad zaslouÏilo o to, Ïe je zpochybÀován smysl celé Svûtové obchodní organizace a tato organizace se teì mûní. Stejné síly byly schopny vyvinout ohromn˘ tlak v Cancúnu, v Seattlu. Tam se Svûtová obchodní organizace snaÏila o vytvofiení nov˘ch pravidel, jeÏ by byla nesmírnû nebezpeãná pro lidstvo. O zcela novou logiku ve vztazích terciální sféry, v sektoru sluÏeb, komerãního obchodu. Nám se to podafiilo zastavit a oni nebyli schopni zahájit nové kolo rozhovorÛ. Jedin˘m na‰ím problémem je, Ïe zmûny musí probíhat rychleji, protoÏe svût se ocitá na pokraji katastrofy.

Taková varování jsme uÏ v historii mohli sly‰et mnohokrát...

Ano, ale lidstvo dosud nikdy nestálo pfied podobn˘mi hrozbami jako nyní. Je‰tû nikdy svou ãinností pfiímo neohroÏovalo pfiírodu v celosvûtovém mûfiítku.

A je‰tû nikdy nebylo konfrontováno s globální militarizací a globálním terorismem. To by byl konec lidstva, a proto musíme velmi spûchat, abychom zastavili tohle smûfiování. Dafií se nám to, ale zatím ne tak rychle, jak je nutné.

Pokud by v Praze souãasnû probíhalo Fórum 2000 a pouliãní demonstrace proti globálním finanãním institucím, které akce byste se zúãastnil? Diskuse, nebo demonstrace?

Obou!

INZERCE

FLEET MANAGEMENT, SPRÁVA VOZOV¯CH PARKÒ NÁ· TRH SI NA OPERATIVNÍ LEASING TEPRVE ZVYKÁ. NENÍ TOMU TAK DLOUHO, CO BYL U NÁS ZAMù≈OVÁN S PROST¯M PÒJâOVÁNÍM AUTOMOBILÒ.

ZHRUBA 50 % DOMÁCÍHO TRHU PAT¤Í SPOLEâNOSTI LEASEPLAN, KTEROU LZE OZNAâIT ZA PRÒKOPNÍKA OPERATIVNÍHO FULL SERVICE LEASINGU U NÁS. Její dominantní postavení je dáno know how matefiské spoleãnosti LeasePlan Corporation, která byla zaloÏena v Holandsku pfied ãtyfiiceti lety, a portfoliu sluÏeb, jeÏ zákazníkÛm nabízí. KdyÏ se fiekne operativní leasing, tak si fiada lidí tuto sluÏbu asociuje zejména s finanãní sluÏbou, ale ve skuteãnosti se jedná pfiedev‰ím o administrativní a organizaãní v˘hody a úspory spojené se správou vozového parku. Trh operativního leasingu u nás roãnû vzroste zhruba o 15 %. V nûkter˘ch okolních zemích pfiitom podíl operativního leasingu na celkovém financování vozov˘ch parkÛ dosahuje aÏ 50 %. Operativní leasing dnes jiÏ není u nás vyuÏíván pouze spoleãnostmi s vût‰ím vozov˘m parkem, jeho v˘hody zaãínají nacházet také spoleãnosti s nûkolika málo vozidly.

LeasePlan na nበtrh jako první uvedl takzvanou otevfienou kalkulaci a jako jedin˘ ji u nás v souãasnosti dÛslednû uplatÀuje. Díky Otevfiené kalkulaci, tak jak ji LeasePlan nabízí, je dnes se zhruba 1,1 milionu vozÛ ve správû po celém svûtû ãíslem jedna.

Otevfiená kalkulace v podání LeasePlanu (Partner Plan) je taková, Ïe klient vidí do v‰ech jednotliv˘ch úãtovan˘ch poloÏek od v˘voje zÛstat-

kové hodnoty pfies náklady na údrÏbu a pneumatiky. KdyÏ pfiijde konec nájmu, provádí se jejich vyúãtování. Tím, kdo nese riziko, je vÏdy leasingová spoleãnost. Kalkulace je tedy v oblasti servisu a pneumatik nastavena na hodnoty podle nasmlouvan˘ch kilometrÛ, zákazník ví, Ïe mu nebude za pfiípadné pfiekroãení poloÏky údrÏba a pneumatiky nic doúãtováno, naopak kladn˘ pfieplatek získává nazpût. To znamená, Ïe u otevfiené kalkulace jsou po skonãení vyúãtovány pouze reálné náklady, coÏ pro zákazníka znamená, Ïe dosáhne nejniωích moÏn˘ch nákladÛ za celé období pronájmu.

Vût‰ina zákazníkÛ se dnes rozhoduje mezi otevfienou a uzavfienou kalkulaci. U té druhé lze docílit niωích splátek na mûsíãní bázi, klient z pfiípadné úspory nic zpût nezískává, ale rizika prodûlku nese vût‰inou plnû leasingová spoleãnost. Na konci smlouvy jsou tak vyúãtovány pouze nadlimitní, pfiípadnû podlimitní kilometry. V nabídce sluÏeb spoleãnosti LeasePlan lze dnes nalézt hned dvû varianty tzv. uzavfiené kalkulace – tzv. Comfort Plan a Easy Plan s omezenou nabídkou sluÏeb, tak aby maximálnû vyhovûly základním poÏadavkÛm klienta. Právû Comfort a Easy Plan díky své

nenároãnosti a nízké mûsíãní splátce ocení také spoleãnosti ãi Ïivnostníci s nûkolika vozidly.

V nabídce LeasePlanu jsou dále standardní sluÏby jako Sale& Lease Back, kde spoleãnost jiÏ nakoupen˘ vozov˘ park odprodá a následnû si jej pronajme, ãímÏ mÛÏe získat volné finanãní prostfiedky. Dal‰í moÏností tam, kde jiÏ probíhá klasick˘ finanãní leasing vozidel, je sluÏba Management Only, tzv. Owner Plan, která zaji‰Èuje pouze správu vozového parku. www.leaseplan.cz

Země na obzoru Letadlem na tajuplný ostrov Společně s leteckou společností Emirates Airline vás dopravíme do země splněných snů. Na tajemný ostrov Mauricius uprostřed Indického oceánu.

v hotelu Beau Rivage *****. Můžete se tam odreagovat relaxační masáží, jacuzzi nebo saunou. Co ještě dodat?

Emirates – v luxusu sedmého nebe Nechybí mu snad nic, co byste čekali v ráji – pohádkové písečné pláže, korálové útesy, průzračné tyrkysové moře, nedotčená příroda a stylové resorty. Pohodové chvíle zažijete také

Letecká společnost Emirates Airline si u pasažérů rychle získala oblibu a stala se symbolem luxusního, pohodlného a bezpečného cestování. Úroveň přepravy dokládá více než 250 mezinárodních ocenění za jedinečnou kvalitu služeb.

Výrazným prvkem jsou především pohodlná sedadla s velkým prostorem pro nohy a televizní obrazovkou před každým sedadlem. Je to jeden z mnoha důvodů, proč cestující Emirates vystupují z letadla odpočatí a v dobré náladě. Nedomluvit se na palubě je nemožné – každá letuška mluví několika jazyky. S Emirates dnes můžete letět do více než 70 měst v 54 zemích celého světa. Cestující z České republiky mohou denně letět nonstop linkou z Vídně nebo z Prahy (s přestupem na jednom z mnoha evropských letišť) do Dubaje a dále do své cílové destinace.

Cena letenky na Mauricius od 26 000 Kč (bez letištních poplatků). Ubytování v hotelu Beau Rivage od 172 USD/osobu a noc se snídaní. Zastávka s přerušením cesty v Dubaji (ubytování se snídaní, víza, transfery) od 20 USD/osobu a noc. O vaši dovolenou se postará Emirates Airline ve spolupráci s cestovní agenturou INCENTIVE TRAVEL. V případě zájmu o dovolenou snů na Mauriciu a v Dubaji nás kontaktujte na telefonu 272 937 733-4, faxem 272 937 735 nebo e-mailem: incentive@incentive.cz.

Emirates Airline Globair, s. r. o., GSA for Emirates Kozí 3, 110 00 Praha 1 tel.: +420 224 810 261 fax: +420 224 810 277 e-mail: info@globair.cz 33

TVAROVAN¯ MEDOV¯ PERNÍK JE IDEÁLNÍM MATERIÁLEM, U KTERÉHO UPLATNÍME NEJEN ·IKOVNOST A FANTAZII, ALE MUSÍME PROKÁZAT I TROCHU VYTRVALOSTI A ODVAHY.

34

GASTRO

O PERNÍKOV¯CH

RADOSTECH JEN MÁLOKTERÁ SLADKOST MÁ TAK ZAJÍMAVOU HISTORII A ·IROKÉ VYUÎITÍ JAKO PERNÍK. TOTO TRADIâNÍ PEâIVO SLAZENÉ MEDEM A OCHUCENÉ KO¤ENÍM, KTERÉ SI MNOZÍ Z NÁS ZANEDLOUHO ZAVùSÍ NA VÁNOâNÍ STROMEâEK, NENÍ POUZE CUKRÁ¤SKOU POCHOUTKOU, ALE DÍKY NEJRÒZNùJ·ÍM FORMÁM A SPECIÁLNÍMU ZDOBENÍ MÁ TAKÉ NEZANEDBATELNOU ESTETICKOU HODNOTU. TEXT PATRIK BALOGH FOTO PROFIMEDIA.CZ

HISTORICKÉ OHLÉDNUTÍ Obdobu perníku bychom na‰li uÏ v Egyptû kolem roku 2000 pfi. n. l. Nálezy v pyramidách ukázaly, Ïe v hrobkách faraónÛ bylo ukládáno i sladké peãivo pfiipravované kromû mouky z datlí, fíkÛ, ofiechÛ a medu. Dvû typické sloÏky perníku – med a ofiechy – zde tedy máme, i kdyÏ cukr v té dobû je‰tû nebyl znám, takÏe doslazování medem je nasnadû. I v jin˘ch kulturách lze nalézt podobné sladkosti; Ïidovské záznamy ze stejné doby hovofií o oplatkách s medem, bohatí obãané ve starovûkém ¤ecku holdovali medovému peãivu a fiímsk˘ císafi Nero hostil dvÛr mouãníkem zhotoven˘m z tûsta a naplnûn˘m medem a ovocem. I na na‰em území jsou první zmínky o pfiípravû tûchto sladkostí z doby tûsnû po Kristu.

Peãivo, které má s dne‰ním perníkem spoleãného mnohem více, lze vystopovat ve stfiedovûké Evropû: nejstar‰í zmínka je o nûm u na‰ich polsk˘ch sousedÛ, kdy byl ve Svidnici v roce 1293 zaloÏen první perníkáfisk˘ cech. Kdyby slezské kníÏectví s hlavním mûstem Svidnicí nepfiipadlo k âechám aÏ v roce 1368, mohlo patfiit perníkové prvenství na‰im mistrÛm sladkého fiemesla. Pravdou zÛstává, Ïe za Karla IV. se perníkáfiství velmi dafiilo a vynikající povûst mûlo i za hranicemi, napfi. v Norimberku a jeho okolí.

Mezi ãesk˘mi cukráfii se mimochodem traduje zajímav˘ zvyk, kter˘ se pr˘ v onûch dobách udrÏoval. KdyÏ se narodila v rodinû dívka, otec zadûlal perníkové tûsto, a buìto ho v kameninovém hrnci zakopal do zemû, ãi uloÏil ve vlhkém sklepû. Po letech, kdy svolil se svatbou jiÏ dospûlé dcery, hrnec vykopal a ze stále ãerstvého tûsta nechal upéct svatební koláãe.

V˘robky perníkáfiského fiemesla byly luxusním zboÏím, které

se dostávalo na stÛl pouze v nejbohat‰ích domácnostech, a tak bylo perníkáfiství spolu s podobn˘mi fiemesly za husitství odsuzováno a stagnovalo. O vzhledu perníku ve 14. aÏ 16. století se na na‰em území nedochovaly Ïádné doklady a pfiedpokládá se, Ïe nejprve byl tvarován z volné ruky a teprve pozdûji se zaãaly pouÏívat dfievûné formy s reliéfní fiezbou.

Formy ze 16. století, které se ojedinûle dochovaly v zahraniãí, pfiedev‰ím v Nûmecku, mají náboÏenské námûty, aÏ pozdûji pfiibyly motivy svûtské. Od 18. století pfiestává b˘t perník luxusem a stává se pfiístupn˘m ‰irok˘m vrstvám. V˘roba tehdy kulminuje; aÏ od 2. poloviny 19. století zaãíná perníkáfiské fiemeslo postupnû ustupovat rozvíjející se cukráfiské v˘robû.

Hlavní podíl na tomto jevu má roz‰ifiování prÛmyslové v˘roby fiepného cukru, jehoÏ zpracování poskytuje daleko ‰ir‰í moÏnosti v sortimentu.

SPRÁVN¯ JE TEN MEDOV¯ Tvarovan˘ medov˘ perník je ideálním materiálem, u kterého uplatníme nejen ‰ikovnost a fantazii, ale musíme prokázat i trochu vytrvalosti a odvahy. V˘sledkem bude pochoutka a také vysoce hodnotná potravina, protoÏe tento druh obsahuje fiadu v˘Ïivn˘ch látek a pfiitom je lehce straviteln˘. Tuto vlastnost zapfiíãiÀuje právû podíl vãelího medu. Je totiÏ tvofien pfiedev‰ím vysok˘m podílem hroznového a ovocného cukru, které trávicí trakt rychle vstfiebá a rychle se dostávají do krevního fieãi‰tû. Proto je med a medov˘ perník vhodn˘ pro okamÏité posílení organismu po velké fyzické zátûÏi, tfieba ve sportu, ale i v bûÏném Ïivotû. Absence rafinovaného cukru navíc prospûje va‰emu chrupu. Med totiÏ nezapfiíãiÀuje vznik zubního kazu.

PERNÍKOVÉ MOTIVY DruhÛ perníku je nepfiebernû, pfiíprava v‰ak vût‰inou zahrnuje následující kroky: vyberou se suroviny, pfiipraví tûsto, nechá se zrát v chladu, následuje zpracování a vytvarování do forem, peãení a závûreãné zdobení. Právû rÛzné motivy zdobení hrály v minulosti obrovskou roli, vÏdyÈ perníky byly také pouÏívány jako obfiadní peãivo. Napfiíklad motiv vûneãku zabezpeãoval ochranu a byl symbolem panenství. ·a‰ek zase symbolizoval rozvernost a plodnost. BlíÏenci byli povaÏováni za nositele ‰tûstí a tradiãní srdce nemohlo b˘t v˘razem pro nic jiného neÏ pro lásku. Pfii v˘bûru surovin se nejvíce sleduje kvalita mouky, aby tûsto pfii peãení ‰lo do v˘‰ky. Klíãov˘ je pak vãelí med, u kterého se dbá na tekutost, barvu a podíl hlavních sloÏek. Med ãiní perník chutnûj‰ím a vláãnûj‰ím.

35

NA BùÎKÁCH POD POLÁRNÍ ZÁ¤Í ·VÉDOVÉ, FINOVÉ I NOROVÉ MAJÍ KLASICKÉ LYÎOVÁNÍ V KRVI. MùLI NA TO OSTATNù HODNù âASU. ZATÍMCO ST¤ED EVROPY OBJEVIL LYÎE NùKDY NA ZAâÁTKU 20. STOLETÍ, OBRAZY LOVCÒ NA LYÎÍCH NA NORSKÉM OSTROVù RODOYA KDOSI VYTESAL DO SKÁLY UÎ P¤ED NùKOLIKA TISÍCILETÍMI. TEXT JI¤Í SOCHOR FOTO PROFIMEDIA.CZ

36

CESTOPIS

TÚRY DOSLOVA PRO KAÎDÉHO Skandinávii pokr˘vá hustá síÈ bûÏkafisk˘ch tratí v délce tisícÛ kilometrÛ. Sníh na nich leÏí nejménû od listopadu do dubna.

Samozfiejmû ãím dále na sever, tím je lyÏafiská sezóna del‰í. Nelze ov‰em zapomínat, Ïe v severních oblastech Skandinávie netrvá v zimû den déle neÏ pût hodin. Tratû jsou perfektnû udrÏované a znaãené, a i kdyÏ jsou bûÏky ve Skandinávii národním sportem, stopy nejsou ucpané lyÏafii. Poloostrov je tak rozsáhl˘ a protkan˘ tisíci kilometrÛ upraven˘ch stop, takÏe se jak domácí, tak zahraniãní bûÏkafii rovnomûrnû rozpt˘lí po krajinû. Skandinávie nabízí jak jednoduché rodinné tratû, na které se nemusíte bát vyrazit ani s mal˘m dítûtem, tak nároãné trasy pro ty, kdo zvládnou ujet desítky kilometrÛ panenskou pfiírodou. Na v˘pravu se zdatní lyÏafii mohou vypravit individuálnû, vût‰ina jich ale vyuÏívá sluÏeb cestovních kanceláfií s doprovodem zku‰eného prÛvodce, jenÏ se v místním terénu velmi dobfie vyzná. MÛÏe tak v pfiípadû ‰patného poãasí vyuÏít zkratku oproti pÛvodnímu plánu, nebo naopak cestu prodlouÏit o prohlídku zajímavého místa, které by jinak mohlo turistÛm uniknout. Ví si také rady v pfiípadû nouze a dokáÏe vyhledat provizorní pfiístfie‰ky a chatky, jeÏ se nacházejí i ve velmi odlehl˘ch oblastech a které mÛÏete za nepfiízniv˘ch klimatick˘ch podmínek vyuÏít.

JAK V¯PRAVA PROBÍHÁ Typick˘ v˘let zaãíná jedním nebo dvûma dny aklimatizace. MnoÏství zátûÏe, kterou si

lyÏafi nese s sebou, záleÏí na domluvû s cestovní kanceláfií. Nejjednodu‰‰í variantou je pfievoz vût‰iny v˘stroje vozem ãi snûÏn˘m skútrem, do kter˘ch ráno zavazadla naloÏíte a odpoledne na vás budou ãekat v teple a suchu chaty ãi hotelu, kam se dopravíte po vlastní ose. Schopnûj‰í skupiny lyÏafiÛ mohou nést batoh na zádech, a dovolit si tak cestu hloubûji do drsné pfiírody. Takov˘ zpÛsob cestování je ale hodnû vysilující a na lyÏích dost nepraktick˘. Pokud batoh dokonale nesedí na zádech, skonãí pro necviãeného lyÏafie kaÏd˘ druh˘ sjezd pádem. Staãí krosnû nechat jen trochu volnosti a kinetická energie patnáctikilového závaÏí na zádech letícího doprava, kdyÏ tûlo uÏ mífií doleva, udûlá své. Po nûkolika pádech jste úplnû promoãení.

S K¯M VYRAZIT Skandinávské zemû skr˘vají spoustu pokladÛ. Tu a tam cesta vede kolem tajemného dfievûného kostelíka prvních seversk˘ch kfiesÈanÛ zdobeného jedineãnou kombinací v˘jevÛ z nordick˘ch legend a kfiesÈanské mytologie. Nad tím v‰ím si v noci hraje polární záfie. BohuÏel tuzemsk˘ch cestovních agentur, které se na zprostfiedkování tûchto nezapomenuteln˘ch záÏitkÛ na‰im lyÏafiÛm specializují, není velké mnoÏství.

Daleko rozmanitûj‰í nabídku nabízejí severské cestovní kanceláfie, jeÏ mají s tímto typem cestování obrovské zku‰enosti. Navíc jsou zvyklé i na turisty ze stfiední Evropy a v‰ichni jejich prÛvodci mluví pfiinejmen‰ím anglicky.

VYBRANÉ TUZEMSKÉ CESTOVNÍ KANCELÁ¤E CK Periscope Skandinávie, +420 542 213 346, Brno, www.periscope.cz CK Alvarez, +420 495 534 121, Hradec Králové, www.alvarez.cz CK Adventura, +420 271 741 734, Praha 10, www.adventura.cz

KONTAKTY NA NùKTERÉ SKANDINÁVSKÉ AGENTURY Norsko, Norske bygdeopplevelser as, +47 61 28 99 70. www.norske-bygdeopplevelser.no ·védsko. Ski tracks - Orsa, + 46 25 04 62 00, www.orsagronklitt.se Finsko, Karelia Expert Tourist Service Ltd, Tel. +358 13 248 5303, www.kareliaexpert.com

STEZKY PRO KLASICKÉ LYÎOVÁNÍ Norsko, Trolí stezka Oficiální trasa je dlouhá 170 km, a pokud ji chcete projet celou, vyÏaduje odpovídající kondici a vybavení. Startuje v Hovringenu v Národním parku Rondane a pokraãuje aÏ do Lilehammeru. V Rondane zÛstává pfiíroda uÏ po staletí stejná – divoká a krásná. V parku je ale nûkolik set kilometrÛ jednodu‰‰ích lyÏafisk˘ch tras zaji‰tûn˘ch restauracemi a stánky s obãerstvením a stopu samozfiejmû nemusíte projíÏdût celou. ·védsko, lyÏování na severu Severní horské oblasti ·védska protíná rozsáhl˘ systém stezek pro letní turistiku, které se v zimû mûní v upravené trasy pro klasické lyÏování. Oblíben˘m v˘chozím bodem je horská stanice Abisko. Odtud pak cesta pokraãuje na jih. Na severu stojí v rozumn˘ch intervalech dfievûné chatky, ãím dál na jih, tím víc bûÏn˘ch turistick˘ch hotelÛ. Oblíben˘ je zvlá‰tû jämtlandsk˘ trojúhelník mezi Storulvanem, Sylarnem a Blahammarenem.

Finsko, Po medvûdí stopû Trasa prochází Karelií, vede pfies rozlehlé zamrzlé baÏiny a protíná i panenské pralesy v˘chodního Finska poblíÏ hranic s Ruskem.

LyÏafii na cestû z Telja do oblasti Ruunaa ujedou asi 80 km, trasu je ale moÏné v˘raznû zkrátit i prodlouÏit. Cesta obvykle trvá ãtyfii dny a prÛvodci budou rádi, kdyÏ na ní neuvidí úplné zaãáteãníky.

37

TIPY NA ZIMU ZAJÍMAVÉ KULTURNÍ, SPORTOVNÍ A SPOLEâENSKÉ AKCE V âESKÉ REPUBLICE NA OBDOBÍ ZIMA 2004

R.E.M. V PRAZE! Fanou‰ci akustické rockové hudby si pfiijdou na své 23. ledna. Slavná skupina u nás vystoupí v rámci svûtového turné pofiádaného k vydání nového alba Around the Sun. R.E.M. se dali dohromady v roce 1980 a jiÏ o dvanáct mûsícÛ pozdûji zabodovali se sv˘m prvním hitem Radio Free Europe.

Celosvûtovû v‰ak prorazili aÏ o deset let pozdûji: album Out of Time obsahovalo takové hity jako Shining Happy People nebo Loosing My Religion.

Skupinu dnes tvofií frontman a zpûvák Michael Stipe, kytarista Peter Buck a baskytarista Mike Mills. V prodeji jsou vstupenky k sezení ve tfiech cenov˘ch kategoriích – za 1400, 980 a 790 Kã. Vstupenky k stání jsou k dostání za 900 Kã. www.sazkaarena.cz.

MAGICKÁ ESA Nejlep‰í svûtové iluze v podání ‰piãkov˘ch kouzelníkÛ a pfiedních ãesk˘ch modelek mohou zájemci zhlédnout ve strhující magické show. V âeské republice se bude konat poprvé a na peãlivû pfiipravené scénû spolu vystoupí fiada tváfií znám˘ch z televizních obrazovek. Jedná se navíc o jedineãnou zábavu pro celou rodinu, k níÏ zvou mj. Pavel KoÏí‰ek, Jitka Kocurová, Martina Poulíãková nebo Andrea Vránová. Akce se koná v Divadle kouzel, v malebné obci Líbeznice u Prahy. Aktuální lednové termíny jsou 14. (od 19 hodin), 29. (od 15 hodin), v únoru pak 10., 19. a 26., vÏdy od 19 hodin. www.ticketpro.cz

ZA SPORTEM DO ·PINDLEROVA ML¯NA JiÏ na dohled se pfiiblíÏila lyÏafiská událost roku – Evropsk˘ pohár muÏÛ.

V jeho rámci se 20. a 21. prosince uskuteãní ve ·pindlerovû Ml˘nû dva závody ve slalomu. Tûm budou je‰tû pfiedcházet ãtyfii mezinárodní závody ve slalomu a obfiím slalomu FIS Radka Rennserie. Evropsk˘ pohár muÏÛ se v âR a ve ·pindlerovû Ml˘nû uskuteãní vÛbec poprvé. Termín a disciplína byly zvoleny s ohledem na snûhové podmínky, kter˘m loÀské rozmary poãasí pfiíli‰ nepfiály. Náv‰tûvníci mohou kromû sledování samotného závodu vyuÏít i moÏnosti lyÏování na tratích a sjezdovkách v blízkém okolí areálu, kam se lze dopravit také místními autobusy. www.tiscali.cz/lyze

ZA DIVADELNÍ PREMIÉROU DO BRNA Pohádkov˘ boj dobra se zlem se stal pfiedlohou pro nové hudebnû divadelní dílo Zahrada divÛ autorské dvojice Merta-Mo‰a. Ta stála na poãátku novodobé historie Mûstského divadla Brno, jedné z architektonick˘ch perel jihomoravské metropole. Slavnostní otevfiení nové tamní hudební scény probûhlo 1. fiíjna 2004. Hledi‰tû je reakcí na klasick˘ antick˘ amfiteátr, jevi‰tû je inspirováno barokním iluzivním divadlem. ·piãkové technické vybavení, kter˘m divadlo disponuje, plnû od své prosincové premiéry vyuÏívá i Zahrada divÛ, a budovû se tak dostává zcela v˘jimeãn˘ch inscenaãních moÏností. Pfies svÛj vnûj‰í moderní vzhled se uvnitfi na scénû odehrává dávn˘ zápas o vítûzství ¤í‰e dobra, ve kterém úãinkující vyuÏívají kromû hudby, slova, tance a jevi‰tní fantazie i pomoci divákÛ – od dûtsk˘ch po dospûlé. www.mdb.cz

38

TAPISERIE V PLZNI AÏ do 16. ledna 2005 probíhá ve v˘stavních sálech Západoãeského muzea v Plzni v˘stava s názvem Kvetoucí vlákna, která ukazuje tapiserie v ãasovém zábûru od 16. do 20. století a pfiedstavuje díla, jeÏ jsou inspirována pfiírodní vegetací a krajinou. Komu nevyhovují zimní plískanice, uvítá rozsáhlé scenérie kvûtin na tapiseriích, jeÏ byly tkány v sériích a vyvû‰ovaly se pfii slavnostních pfiíleÏitostech v kostelech, nebo cestovaly se sv˘mi ‰lechtick˘mi majiteli po jejich sídlech, aby zateplovaly chladné interiéry a vytváfiely v nich iluzi dÛvûrnû známého prostfiedí. V˘stava v plzeÀském muzeu pfiipomíná verdury jak z proslul˘ch dílen minulosti, tak i z tûch ménû znám˘ch. Pfiipravili ji pracovníci Severoãeského muzea v Liberci speciálnû pro Západoãeské muzeum s ohledem na konkrétní v˘stavní prostory. www.cestyplzenskehokraje.cz/kultura.php

IDENTITA 40

BEZPEâNOST V LÒNù MATKY Laura Thackray – rozhovor

42

POZITIVNÍ SELEKCE Nabídka automobilÛ Volvo kombi

46

VNÍMÁNÍ âASU Ohlédnutí do osmdesát˘ch let

48

âÍNSKÁ SKLIZE≈ Michelin Challenge Bibendum

50

BEZPEâNÉ SILNICE DùTEM Nápadem mÛÏe pomoci kaÏd˘

52

PÁSY PRO NASTÁVAJÍCÍ MAMINKY Clive radí budoucím maminkám

53

HODINA MATEMATIKY Volvo XC90 V8

54

Z PTAâÍ PERSPEKTIVY Lidé ze zlínského dealerství mají zajímavé hobby

56

VOLVO(X) Zajímavosti s Volvem

58

MOÎNOST VOLBY Ladislav Langr – Volvista

39

BEZPEâNOST V LÒNù MATKY TÉMATEM, O KTERÉM SE POSLEDNÍ DOBOU âASTO MLUVÍ, JE POUÎÍVÁNÍ BEZPEâNOSTNÍCH PÁSÒ V AUTOMOBILECH BUDOUCÍMI MAMINKAMI A JEJICH VLIV V P¤ÍPADù DOPRAVNÍ NEHODY. LAURA THACKRAY JE âLENKOU V¯VOJOVÉHO T¯MU AUTOMOBILKY VOLVO A MATKOU LINDY, PRVNÍ ZKU·EBNÍ FIGURÍNY TùHOTNÉ ÎENY NA SVùTù. JEJÍ NÁZORY A ZKU·ENOSTI MOHOU B¯T VELMI P¤ÍNOSNÉ NEJEN PRO ÎENY V JINÉM STAVU. TEXT PETR LÁSKA FOTO ARCHIV VOLVO

40

INTERVIEW

DOSAVADNÍ POZNATKY NEJEN Z LABORATORNÍCH TESTÒ, ALE TAKÉ Z ANAL¯Z REÁLN¯CH NEHOD UKAZUJÍ, ÎE POKUD JSOU BEZPEâNOSTNÍ PÁSY V TùHOTENSTVÍ SPRÁVNù POUÎÍVÁNY, NABÍZEJÍ DNES NEJLEP·Í OCHRANU JAK PRO MATKU, TAK I PRO NENAROZENÉ DÍTù.

Je urãitû hezk˘ pocit b˘t matkou, jaké to v‰ak je b˘t matkou virtuální figuríny tûhotné Ïeny?

Jsem hrdá, Ïe jsem mûla moÏnost pracovat na tomto projektu. Cítila jsem jakousi povinnost udûlat v‰echno podle svého nejlep‰ího vûdomí a svûdomí. Dala jsem této my‰lence celé své srdce a své vûdomosti. Mûlo by b˘t pfiirozené, aby kaÏd˘ vyuÏil svÛj potenciál k pozitivnímu ovlivnûní Ïivota druh˘ch lidí, mûlo by b˘t smyslem Ïivota vloÏit do takov˘ch poslání maximální nasazení, a to nejen pokud se jedná o práci v˘vojov˘ch inÏen˘rÛ, ale na kaÏdém poli lidského ãinûní.

Jak vznikla my‰lenka vytvofiit model tûhotné Ïeny?

Bûhem cel˘ch studií a své dosavadní praxe jsem se vÏdy velmi zajímala o Ïenskou medicínu a svÛj zájem jsem se snaÏila co nejvíce rozvíjet. V˘vojem bezpeãnostních systémÛ jsem se pak zab˘vala profesionálnû a rozhodnutí vûnovat se speciálnû bezpeãnosti nastávajících maminek také silnû ovlivnilo tûhotenství mé mlad‰í sestry. To pro mû byla jasná inspirace pro aktivity, které nám pomohou lépe porozumût v‰em dûjov˘m sekvencím bûhem nehody, jíÏ se úãastní tûhotná Ïena. První v˘zkumné práce v této oblasti ukázaly, Ïe pokud chceme pokroãit dále, nutnû potfiebujeme ke zji‰tûní dal‰ích vstupních dat nûjak˘ nástroj. Zcela pfiirozenû se také s ohledem na v˘robní náklady nabídlo fie‰ení vytvofiit poãítaãov˘ model tûhotné Ïeny. K vytvofiení poãítaãového modelu lidského tûla s plodem se pfiiklonilo také mnoho dal‰ích expertÛ z oblasti v˘voje bezpeãnosti automobilu, ktefií toto fie‰ení povaÏovali za lep‰í neÏ vyvíjet a vyrábût fyzick˘ model – „tûhotnou“ Oskarku.

Problematika pouÏití prvkÛ pasivní bezpeãnosti u tûhotn˘ch Ïen není nová a názory na dÛsledky jejich pouÏití na plod pfii nehodû se dodnes rÛzní. Jak˘ názor pfievládá u znaãky Volvo?

Velké mnoÏství shromáÏdûn˘ch dat nám ukazuje, Ïe tûhotná Ïena a její nenarozené dítû jsou pfii nehodû nejlépe chránûni bezpeãnostním pásem. Velmi dÛleÏité je jeho správné pouÏití.

(Pozn. redakce – podrobn˘ popis toho, jak v tûhotenství správnû pouÏívat zádrÏné systémy, naleznete v rubrice Clive radí) Doporuãujeme také, aby Ïena v závislosti na stadiu tûhotenství udrÏovala pfii jízdû automobilem co moÏná nejvût‰í vzdálenost od volantu a airbagu. Pokud je k dispozici jin˘ fiidiã, je jednoznaãnû nejlep‰í, aby Ïena v pokroãilém tûhotenství, kdy jiÏ nemÛÏe sedût v bezpeãné vzdálenosti od volantu a airbagu, cestovala na místû spolujezdce.

Co je podle va‰eho názoru dÛleÏitûj‰í: ochrana budoucí maminky, nebo plodu?

MÛj osobní názor je, Ïe ochrana zdraví a Ïivota matky je stejnû dÛleÏitá jako zdraví a Ïivot je‰tû nenarozeného dítûte. Pfiesto v‰ak vÏdy platí, Ïe má-li mít plod maximální ‰anci na pfieãkání nehody bez zdravotního po‰kození, musíme nevyhnutelnû chránit Ïivot a zdraví jeho matky.

Aãkoliv pfiedpokládám dal‰í nezbytné propracování stávajících zádrÏn˘ch systémÛ, mohou jiÏ souãasnû pouÏívané prvky pasivní bezpeãnosti efektivnû chránit zdraví plodu. Av‰ak jen v pfiípadû, Ïe jsou správnû pouÏívány. Dosavadní poznatky nejen z laboratorních testÛ, ale také z anal˘z reáln˘ch nehod ukazují, Ïe pokud jsou bezpeãnostní pásy v tûhotenství správnû pouÏívány, nabízejí dnes nejlep‰í ochranu jak pro matku, tak i pro nenarozené dítû. Bezpeãnostní pásy zadrÏí bûhem nehody matku v sedaãce tak, Ïe preventivnû zabraÀují kontaktu jejího tûla s volantem, pfiedním oknem, pfiístrojovou deskou a pfiípadnû s dal‰ími cestujícími v automobilu.

V˘poãetní technika dnes dokáÏe nepfiedstavitelné. Jak daleko od reality jsou nárazové testy s virtuální figurínou?

Je velmi sloÏité porovnávat tyto dvû situace, neboÈ k tomu nemáme zejména z pohledu reáln˘ch nehod dostatek objektivních dat.

Samozfiejmû jsme data získaná poãítaãovou simulací porovnávali s hodnotami namûfien˘mi na tûlech zku‰ebních figurín a musím fiíct, Ïe údaje, které nám poskytla Linda – tak se jmenuje tûhotná virtuální figurína – byly velmi podobné. Rovnice, jeÏ definují dÛvody odli‰ného chování v bfii‰ních partiích, jsou samostatnû testovány na vzorcích vnûj‰ích lidsk˘ch tkání.

ProtoÏe stavba tûla Lindy a chování jejích tkání jsou sv˘mi vlastnostmi velmi podobné reálnému ãlovûku, jsou v˘stupy v‰ech pokusÛ s namûfien˘mi hodnotami na zku‰ební figurínû porovnatelné. Dále soustfieìujeme pozornost na dobfie zdokumentované anal˘zy reáln˘ch nehod, jichÏ se zúãastnila tûhotná Ïena, abychom mohli kontinuálnû vyvíjet a optimalizovat tûlesné dispozice Lindy. Díky tomu jsme schopni posuzovat, jak vûrnû Linda pfiedurãuje rozsah následkÛ nehod.

Je pro dal‰í v˘voj v této oblasti nezbytnû nutné, aby vznikl fyzick˘ model tûhotné Ïeny, z jejíhoÏ tûla i z plodu budou snímány namûfiené hodnoty pÛsobících sil?

Ne, nemyslím si, Ïe by bylo dÛleÏité mít pro tento druh testÛ reálnou zku‰ební figurínu.

Detailnû propracovan˘ poãítaãov˘ dummy, jímÏ

Linda rozhodnû je, nám umoÏÀuje realizovat více mûfiení, neÏ by umoÏnil fyzick˘ model.

Jsou známy nûjaké statistické údaje o následcích nehod, jichÏ se zúãastnila tûhotná Ïena?

Tyto statistické údaje jsou k dispozici pouze ze Spojen˘ch státÛ a vypl˘vá z nich, Ïe nehoda automobilu stojí jako dÛvod úmrtí nenarozeného dítûte na prvním místû. Statisticky lze pfiedpokládat, Ïe ãtyfii ze sta dûtí zaÏijí dopravní nehodu je‰tû v dobû, kdy jsou v dûloze matky.

Nenarozen˘ch dûtí jako úãastníkÛ dopravních nehod umírá více neÏ narozen˘ch dûtí, které pouÏijí ve vozidle zádrÏné systémy. Pfiedpokládá se, Ïe tato statistika ze ·védska by mûla b˘t publikována v roce 2005.

Jaké jsou reálné pocity tûhotné Ïeny, která usedá za volant a zapíná si klasick˘ bezpeãnostní pás? Nemá jiÏ v tuto chvíli jak˘si pocit strachu?

Vím, Ïe mnoho Ïen má na poãátku tûhotenství strach usednout do automobilu. Následnû potom získají potfiebné informace, Ïe bezpeãnostní pás mÛÏe nejspolehlivûji ochránit jejich zdraví a zdraví plodu. Vût‰ina z nich se potom zbaví strachu a pouÏívá bezpeãnostní pásy s dÛvûrou. DÛslednû se potom starají o to, aby byl pás správnû pouÏíván.

Jak˘m zpÛsobem se promítly dosud realizované testy s virtuální figurínou do v˘voje sériov˘ch automobilÛ?

V‰echny své poznatky samozfiejmû integrujeme do jednotliv˘ch v˘vojov˘ch fází automobilu, pfiedev‰ím do tûch, které se nejvíc dot˘kají ergonomie a bezpeãnostních systémÛ. Souãástí na‰í práce bylo také zkoumání jiÏ existujících vozÛ rÛzn˘ch znaãek z hlediska bezpeãnosti a ergonomie tûhotn˘ch Ïen. Na vzorku dvou set tûhotn˘ch jsme zjistili, Ïe na‰e vozy jsou z tohoto pohledu na ‰piãce.

Mûla jste nûjakou pfiedchozí osobní zku‰enost, která vás motivovala pfii práci na zku‰ební figurínû tûhotné Ïeny?

Studovala jsem na University of Idaho s moÏností nezávislého studijního programu. V posledním roce svého vzdûlávacího programu jsem se rozhodla studovat vztah tûhotné Ïeny a automobilov˘ch nehod. Pochopitelnû jsem byla ve sv˘ch rozhodnutích ovlivnûna tûhotenstvím mé sestry a sv˘m velk˘m zájmem o bezpeãnost. Stranou samozfiejmû nezÛstal ani mÛj dlouhodob˘ zájem o Ïenskou medicínu.

Nakonec bych ráda prozradila, Ïe jsem sama právû tûhotná a narození dítûte oãekávám v polovinû února.

41

Volvo V50 stanovilo pouÏit˘mi motory nová mûfiítka zvyklostí v této kategorii. Více neÏ ãtyfii válce a zdvihov˘ objem pfies dva litry byly dosud skuteãnû jenom v˘jimkou.

42

KOMBI

POZITIVNÍ SELEKCE MOÎNÁ VÁS NAPADNE, CO JE TO ZA PODIVNÉ SLOVNÍ SPOJENÍ. AUTOMOBIL TOTIÎ NEMUSÍ B¯T VÎDY JEN DOPRAVNÍM PROST¤EDKEM BEZ DU·E. KDYÎ HLEDÁME CESTU K TECHNICE, S NÍÎ JSME SCHOPNI SE IDENTIFIKOVAT, MUSÍME NEZBYTNù NA CESTù ZA SVOU SPOKOJENOSTÍ VYBÍRAT BEZ KOMPROMISÒ.

TEXT PETR LÁSKA FOTO ARCHIV VOLVO

Koupû automobilu je v lidském Ïivotû v˘znamn˘m okamÏikem bez ohledu na to, jaká cenová kategorie pfiitahuje díky moÏnostem na‰i pozornost. Pfiirozenû si kaÏd˘ z nás chce proÏít takovou událost naplno. Av‰ak dfiíve neÏ se dopracujeme ke koneãnému rozhodnutí, proÏijeme si vnitfiní peklo pfii souboji rácia s emocemi.

Vezmu nyní na sebe tu pomyslnou tíhu rozhodnutí a pokusím se vÏít do va‰ich pocitÛ. Abych se dokázal snáze prokousat pestrou nabídkou znaãek a modelÛ na trhu, musím nutnû stanovit jakési priority a pfiesnû definovat své poÏadavky.

Nepochybuji o tom, Ïe pfiedstava ãerveného Ferrari s omraãujícím v˘konem bude v hypotetické rovinû urãovat jednu z hranic mého (a nejenom mého) spektra zájmu. V tomto pfiípadû v‰ak berou za své hodnoticí kritéria jako bezpeãnost ãi uÏitná hodnota. Protipólem tohoto snu bude zfiejmû automobil, kter˘ je nejvût‰í, nejkomfortnûj‰í, nejbezpeãnûj‰í a nejúspornûj‰í. Tedy pokud takov˘ vÛbec existuje. Koneãné fie‰ení v‰ak bude s nejvût‰í pravdûpodobností kdesi uprostfied.

Mám v sobû pfiirozenou touhu sdûlit prostfiednictvím automobilu svému okolí cosi o své osobnosti, coÏ mi dodává potfiebnou vnitfiní odvahu, abych hledal silnou individualitu. Vedle m˘ch sportovních a dal‰ích aktivit, které naplÀují voln˘ ãas, ãeká na moje rozhodnutí také rodina, na jejímÏ bezpeãí pfii cestách mi rozhodnû záleÏí. Mûl jsem to patrnû jednodu‰‰í neÏ vy, dospûl jsem totiÏ pozitivní selekcí sv˘ch snÛ a potfieb k jedinému pfiijatelnému slovnímu spojení, jímÏ je Volvo kombi.

Volvo kombi se sv˘m pojetím za posledních nûkolik desetiletí stalo synonymem rodinného a bezpeãného automobilu. Je‰tû pfied deseti lety byste byli na tomto místû u k˘Ïeného cíle, tehdy totiÏ existovalo jenom jedno Volvo kombi.

Pochopitelnû v rÛzn˘ch verzích podle pouÏitého motoru a stupnû v˘bavy. Dnes je v‰ak situace sloÏitûj‰í a tradiãní ‰védsk˘ v˘robce nabízí na tomto poli ãtyfii alternativy. Pojìme se na nû nyní blíÏe podívat, moÏná naleznete ve svûtû tûchto siln˘ch osobností také své já.

MLADÁ KREV Nejvût‰í novinkou znaãky Volvo v kategorii automobilÛ kombi je modelová fiada V50. Vznikla na technick˘ch základech sportovnû ladûného a dfiíve pfiedstaveného sedanu S40, kter˘ pfiinesl fiadu revoluãních technick˘ch fie‰ení. Tu na jedné stranû charakterizuje geniální obestavûní vnitfiního prostoru, mnoÏství praktick˘ch ãi designérsk˘ch nápadÛ a samozfiejmû také úroveÀ aktivní a pasivní bezpeãnosti, srovnatelná s automobily luxusní kategorie. V˘robce musí v mnoha ohledech stanovit u rÛzn˘ch konstrukãních skupin specifické preference, které v koneãném dÛsledku zajistí fiidiãi a cestujícím v automobilu kombi naprosto stejn˘ standard komfortu, jízdních vlastností, ovladatelnosti a bezpeãnosti jako ãtyfidvefiov˘ sedan.

Bezpochyby nejdÛleÏitûj‰ím faktorem pro hodnocení automobilu kombi je jeho zavazadlov˘ prostor a pfiístup k nûmu. Volvo V50 se mÛÏe pochlubit rozmûrnou zadní v˘klopnou stûnou, která pfiíjemnû pfiekvapí svou ‰ífikou a úhlem otevfiení, kdyÏ neohroÏuje pfii manipulaci se zavazadly hlavy osob i vy‰‰ího vzrÛstu. Zcela rovná podlaha a boãní v˘plnû bez v˘raznûj‰ích v˘stupkÛ umoÏÀují velmi dobré praktické vyuÏití zavazadlového prostoru. Sklopením jednotliv˘ch ãástí zadního opûradla vzniká také rovná plocha, která v závislosti na poãtu cestujících zvy‰uje díky variabilnímu uspofiádání vnitfiního prostoru pfiepravní dispozice automobilu. Zavazadlov˘ prostor je vybaven celou fiadou praktick˘ch de-

43

Volvo V70 je jiÏ sv˘mi rozmûry pfiedurãeno k tomu, aby v nabídce automobilÛ na trhu hrálo vedoucí roli mezi luxusními rodinn˘mi kombi.

Je tedy naprosto zbyteãné hovofiit o tom, Ïe cestující na v‰ech místech mají dostatek prostoru jak pro nohy a hlavu, tak i pro svoje my‰lenky. Nejen velká svûtlá v˘‰ka a plastové doplÀky na vnûj‰ích panelech karoserie, ale také systém pohonu v‰ech kol ãiní z modelu

tailÛ, které pfiedev‰ím v zájmu bezpeãnosti cestujících usnadÀují upevnûní pfiepravovan˘ch pfiedmûtÛ.

Mezi prvky bezpeãnostní v˘bavy, jeÏ jsou urãeny pfiedev‰ím dûtem, patfií integrované dûtské sedaãky a úchyty dûtsk˘ch sedaãek systému ISOFIX. Vedle bohatého v˘ãtu prvkÛ pasivní bezpeãnosti nemÛÏe zÛstat stát stranou aktivní bezpeãnost. V‰e zaãíná pohodln˘m posazem a nalezením optimální pozice vÛãi v‰em ovládacím prvkÛm. Pfiehledné uspofiádání rozmûrn˘ch a dobfie dosaÏiteln˘ch ovládacích prvkÛ, o jejichÏ funkci není nutné pfiem˘‰let, neodvádí fiidiãovu pozornost od jízdy a sniÏuje riziko nehody.

K dobrému v˘hledu v‰emi smûry pfiispívá dÛmyslná stírací soustava, která v de‰ti v podstatû bezezbytku setfie celé pfiední okno. Spolu s agilním podvozkem, jenÏ s neobvyklou lehkostí vyhoví pfiáním fiidiãe a souãasnû nabídne cestujícím dostatek komfortu, se o bezpeãnou jízdu zasluhují také v˘konná brzdová soustava, elektronické bezpeãnostní systémy a pohonné jednotky.

Volvo V50 stanovilo pouÏit˘mi motory nová mûfiítka zvyklostí v této kategorii. Více neÏ ãtyfii válce a zdvihov˘ objem pfies dva litry byly dosud skuteãnû jenom v˘jimkou, která mûla vyjít vstfiíc úzké skupinû zákazníkÛ, touÏících vedle základních potfieb po jisté v˘jimeãnosti. Nabídka motorÛ pro Volvo V50 sice také zaãíná u záÏehov˘ch ãtyfiválcÛ men‰ího zdvihového objemu, nicménû nabízí ‰iroké skupinû potenciálních zákazníkÛ v˘konové spektrum pûtiválcov˘ch atmosféricky plnûn˘ch i pfieplÀovan˘ch motorÛ.

Jejich nejvût‰í v˘kony a vysoké hodnoty toãivého momentu s pfiíznivou charakteristikou pak pfiispívají více k bezpeãné jízdû a snadné manévrovatelnosti s vozidlem v krizov˘ch situacích neÏ ke sportovním v˘konÛm.

Pokud bychom se nyní v ‰ir‰í mífie vûnovali jednotliv˘m prvkÛm vnitfiní v˘bavy a jedineãné konstrukci stfiedové konzoly v modelov˘ch fiadách S40 a V50, pak bychom se jiÏ opakovali.

SKLIZE≈ ZKU·ENOSTÍ Vydejme se nyní spoleãnû dál nabídkou automobilÛ Volvo kombi. Na‰e dal‰í zastávka bude u nestárnoucího modelu V70, kter˘ lze povaÏovat za pilífi v nabídce göteborgské znaãky a za pokraãovatele v‰ech tradic v˘roby rodinn˘ch automobilÛ.

Druh˘ lednov˘ t˘den roku 2000 se souãasné provedení Volva V70 pfiedstavilo novináfiské vefiejnosti zároveÀ v americkém Detroitu a v hlavním mûstû Evropské unie Bruselu. Ve vztahu k pfiedchÛdci, kter˘ vycházel z modelové fiady 850, bylo nové Volvo doslova pro‰pikováno nov˘mi technick˘mi fie‰eními. Vyjmenovat v‰echna zlep‰ení by vydalo na samostatn˘ ãasopis, vÏdyÈ proti pfiedchozímu modelu nezÛstal kámen na kameni. Volvo se v tomto kombi vrátilo k typickému stylingu modelov˘ch fiad 100 a 200, kdyÏ pod spodní hranou boãních oken se kontura automobilu roz‰ífiila do typick˘ch ramen. V˘raz pfiední ãásti automobilu urãil smûr v˘voje dal‰ích deseti let a kvalita pouÏit˘ch materiálÛ v interiéru a jejich úroveÀ zpracování poskoãily o nûkolik kategorií v˘‰e. Nová konstrukce podvozku, fiízení a modernizace brzdového systému pfiinesly novou úroveÀ ovladatelnosti automobilu a potaÏmo aktivní bezpeãnosti. Stranou samozfiejmû nezÛstala ani v˘bava prvky pasivní bezpeãnosti, která vytvofiila pro dal‰í generace vozidel Volvo nové mûfiítko bezpeãnostního standardu. Volvo V70 je jiÏ sv˘mi rozmûry pfiedurãeno k tomu, aby v nabídce automobilÛ na trhu hrálo ve-

VOLVO KOMBI SE SV¯M POJETÍM ZA POSLEDNÍCH NùKOLIK DESETILETÍ STALO SYNONYMEM RODINNÉHO A BEZPEâNÉHO AUTOMOBILU. JE·Tù P¤ED DESETI LETY BYSTE BYLI NA TOMTO MÍSTù U K¯ÎENÉHO CÍLE, TEHDY TOTIÎ EXISTOVALO JENOM JEDNO VOLVO KOMBI. 44

KOMBI

Volvo XC70 je ten správn˘ automobil pro skuteãnû dobrodruÏné du‰e. Nejvût‰í devízou pro XC90 je pomûr ceny a nabízené hodnoty. Za volantem rychle zapomenete na jeho stavbu s vy‰‰ím tûÏi‰tûm, automobil se velmi lehce ovládá, jeho komfort jízdy je podobn˘ ostatním sedanÛm znaãky a v zatáãkách se budete bránit svÛdné touze po sportovní jízdû.

doucí roli mezi luxusními rodinn˘mi kombi. Je tedy naprosto zbyteãné hovofiit o tom, Ïe cestující na v‰ech místech mají dostatek prostoru jak pro nohy a hlavu, tak i pro svoje my‰lenky. V interiéru Volva V70 lze nalézt celou fiadu praktick˘ch detailÛ, jejichÏ existence zcela zfiejmû vychází z anal˘zy bûÏn˘ch lidsk˘ch potfieb pfii cestování automobilem.

Také v modelové fiadû V70 tvofií nabídku motorÛ v˘konné záÏehové a vznûtové pûtiválce, mezi jejichÏ pfiednosti patfií vedle v˘konové charakteristiky a ekonomiky provozu také komfortní a kultivovan˘ projev v celém rozsahu vyuÏiteln˘ch otáãek. Spektrum nabízen˘ch nejvût‰ích v˘konÛ pokr˘vá potfieby kaÏdého jedince. JiÏ základní pohonná jednotka zdvihového objemu 2,4 litru s atmosférick˘m plnûním nabídne nejvût‰í v˘kon 140 koní, kter˘ pokryje s rezervou nároky na dynamiku pro bezpeãnou jízdu.

ZmiÀované spektrum vrcholí u modelu V70 R, jeÏ odnese nejvût‰ím v˘konem 300 koní své cestující do jiného svûta. Úsporné vznûtové pohonné jednotky se prezentují ve dvou v˘konech 130, resp. 163 koní. Mezi jejich pfiednosti patfií vedle nízké spotfieby pfiedev‰ím vysoké hodnoty toãivého momentu v ‰irokém spektru otáãek, které se zasluhují o v˘jimeãnou elasticitu automobilu a jeho bezpeãné ovládání. PfiestoÏe se Volvo V70 nabízí také v provedení s pohonem v‰ech kol s oznaãením AWD, naleznete v pfiehledu modelov˘ch fiad Volvo XC70. Nejen velká svûtlá v˘‰ka a plastové doplÀky na vnûj‰ích panelech karoserie, ale také systém pohonu v‰ech kol ãiní z XC70 ten správn˘ automobil pro skuteãnû dobrodruÏné du‰e. Pro modelov˘ rok 2005 získaly V70 a XC70 celou fiadu vylep‰ení, s nimiÏ se stávají pro zákazníky je‰tû pfiitaÏlivûj‰ími.

CESTA K JEDINEâNOSTI Volvo XC90 znamenalo prÛlom v dosud zaÏité modelové politice a reflektovalo jako první SUV v historii znaãky rostoucí poptávku po automobilech této kategorie. Konkurence v tomto segmentu jiÏ byla relativnû velká, a pfiesto se novému modelu od Volva podafiilo získat si sympatie zákazníkÛ. Po uvedení na trh se Volvo XC90 nadlouho stalo nedostatkov˘m zboÏím.

Nejen touha zákazníkÛ po individualitû, ale pfiedev‰ím reálné kvality automobilu zapfiíãinily, Ïe poptávka pfiev˘‰ila moÏnosti v˘roby. Nejvût‰í devízou je pro XC90 pomûr ceny a nabízené hodnoty. Také u odborné vefiejnosti Volvo XC90 bodovalo a získalo více neÏ dvacet ocenûní po celém svûtû, ãímÏ se stalo lídrem znaãky.

Ztvárnûní automobilu nepotfiebuje Ïádn˘ dal‰í komentáfi, pouÏité materiály v interiéru snesou ta nejpfiísnûj‰í mûfiítka a jejich zpracování si zaslouÏí pochvalu. V˘ãtem prvkÛ komfortní a bezpeãnostní v˘bavy patfií Volvo XC90 k lídrÛm na trhu a potfiebovali bychom jednu samostatnou stranu ãasopisu, abychom je v‰echny vyjmenovali. Za zmínku v‰ak stojí audiosystém, jehoÏ projev daleko pfiesahuje rámec zvyklostí. U vybran˘ch provedení lze objednat tfietí fiadu sedadel, která v normálním pfiípadû skryta pod podlahou zavazadlového prostoru poslouÏí v rozloÏeném stavu pfiedev‰ím dûtem.

Také Volvo XC90 by si zaslouÏilo samostatnou kapitolu o úrovni aktivní a pasivní bezpeãnosti, kterou urãuje krok zbytku svûtové automobilové produkce. Kdybychom se ale u v‰ech zmínûn˘ch modelov˘ch fiad vozidel kombi nechali unést my‰lenkou jejich úrovnû bezpeãnosti, nezbylo by jiÏ místo pro nic jiného. Nelze v‰ak nezmínit elektronick˘ systém chránící cestující proti pfievrácení automobilu, jímÏ drÏí znaãka Volvo svûtov˘ primát.

Dosud tvofiily nabídku pohonn˘ch jednotek pro Volvo XC90 dva pfieplÀované záÏehové motory 2,5T a T6, které svou úsporností vhodnû doplÀoval vznûtov˘ pfieplÀovan˘ motor D5. Na pafiíÏském autosalonu se v‰ak vefiejnosti pfiedstavil pod kapotou XC90 záÏehov˘ osmiválec V8, o nûmÏ se více dozvíte v rubrice Technika. Za volantem Volva XC90 rychle zapomenete na jeho stavbu s vy‰‰ím tûÏi‰tûm, automobil se velmi lehce ovládá, jeho komfort jízdy je podobn˘ ostatním sedanÛm znaãky a v zatáãkách se budete bránit svÛdné touze po sportovní jízdû.

U v‰ech modelÛ Volvo kombi lze také objednat verzi s moÏností odpoãtu DPH. Pokud jste svou selekcí dospûli ke shodnému cíli, urãitû cítíte podobnû jako já jistou lehkost Ïití, kterou v tuto chvíli naplÀují jiÏ jen konkrétní cestovatelské pfiedstavy.

45

VNÍMÁNÍ âASU KDYÎ JSEM SE PONO¤IL DO V·ECH DOSTUPN¯CH ZDROJÒ, ABYCH ZJISTIL, CO SE UDÁLO VE VZTAHU K VOLVU V OSMDESÁT¯CH LÉTECH, MùL JSEM POCIT, ÎE TO BYLO VâERA. ¤Eâ LETOPOâTÒ JE V·AK NEÚPROSNÁ, A TAK POJëME NYNÍ SPOLEâNù O TÉMù¤ âTVRT STOLETÍ ZPùT. TEXT PETR LÁSKA FOTO ARCHIV VOLVO

46

Modelové fiady Volvo

HISTORIE

740/760 Estate navázaly na úspû‰nou tradici rodinn˘ch automobilÛ Volvo.

25. ÚNOR 1981 JE VELMI DÒLEÎIT¯M MEZNÍKEM, KDY SJELO Z PÁSU V¯ROBNÍHO ZÁVODU V GÖTEBORGU MILIONTÉ VOLVO PRO SEVEROAMERICK¯ TRH. ZNAâKA SE TAK STALA NEJVùT·ÍM EVROPSK¯M V¯VOZCEM NA TRH SPOJEN¯CH STÁTÒ.

VÏdy zaãínám dal‰í desetiletí pfiehledem svûtov˘ch zajímavostí. Nezapomenu vyjmenovat v‰echny, ktefií pfiistáli na Mûsíci, ãi ocením jedineãná stavitelská díla moderní civilizace. Nyní mám pro vás na úvod informaci, bez níÏ byste zajisté dokázali Ïít. Ten záÏitek mû v‰ak nauãil odli‰nû vnímat automobily Volvo a zanechal stopy dodnes.

Na jafie roku 1980 jsem se nedobrovolnû jal chránit se zbraní v ruce klidn˘ spánek pracujícího lidu. Neb˘t nûkolika svûtl˘ch momentÛ, na které rád vzpomínám, nazval bych toto období pfiehlídkou ztraceného ãasu. Spontánnû jsem zvedl ruku, kdyÏ se hledali v fiadách vojákÛ dobrovolníci do pofiadatelského sboru na mezinárodní závody na ploché dráze ve Slaném. Dostal jsem na starost pofiádek v depu, které bylo v m˘ch oãích pfiecpané zahraniãními úãastníky, mezi nimiÏ dominovali Skandinávci. Brzy jsem nalezl objekt svého zájmu u dvou zaparkovan˘ch automobilÛ Volvo 244 s dánskou poznávací znaãkou. Pfiestal jsem vnímat rachot motocyklov˘ch motorÛ a jako opravdov˘ blíÏenec-snílek se ocitl kdesi daleko od reality. Kochal jsem se kaÏdou kfiivkou jejích bokÛ, nemohl odtrhnout oãi od jejího obutí a pfiedstavoval jsem si, jaké záÏitky by mi „dvûstûãtyfiicetãtyfika“ pfiipravila. Tehdy jsem je‰tû netu‰il, Ïe za pouh˘ch devût let se nám cesta k takov˘m automobilÛm otevfie také.

Zatímco jsem první mûsíce odfiíznut od informací hájil socialismus proti „prohnilému“ imperialismu, dostalo Volvo modelové fiady 240 do vínku první pfieplÀovan˘ motor v historii znaãky, kter˘ nabízel nejvût‰í v˘kon 155 koní. Netu‰il jsem tehdy, Ïe auto, do nûhoÏ jsem se zamiloval, je v podstatû na konci svého Ïivotního cyklu.

Stejnû tak jsem netu‰il, Ïe byl v tom roce zahájen provoz tunelu pod horsk˘m pasem St. Gotthard. Na vefiejnost tehdy pronikly první obrázky Volvo Concept Car, vzhledovû nepfiíli‰ vzdáleného automobilu o dva roky pozdûji pfiedstavenému Volvu modelové fiady 700. Nesmím zapomenout na jeden velmi dÛleÏit˘ mezník v Ïivotû této automobilky. 25. února 1981 sjelo z pásu v˘robního závodu v Göteborgu milionté Volvo pro severoamerick˘ trh. Znaãka se tak stala nejvût‰ím evropsk˘m v˘vozcem na trh Spojen˘ch státÛ. Ameriãané v té dobû s hrdostí pfiedstavili svûtu raketoplán Columbia.

DRAMATICK¯ NÁRÒST V¯ROBY Ve stínu pfiíprav na komunistickou oslavu Vítûzného února se svûtu v roce 1982 pfiedstavilo Volvo 760, pod jehoÏ kapotou byly od poãátku nabízeny dva ‰estiválce, atmosféricky plnûn˘

vznûtov˘ motor a pfieplÀovan˘ vznûtov˘ motor, kter˘ svou v˘konovou charakteristikou ãinil z luxusního sedanu jeden z nejrychlej‰ích dieselÛ té doby. V tu dobu jsem se jiÏ tak tû‰il na civilní odûv, Ïe jsem zcela pfiehlédl dokonãení první ãtvrtiny sovûtského plynovodu. Rok 1983 pfiedstavoval u Volva dramatick˘ nárÛst v˘roby, meziroãnû vzrostla v˘roba o 54 000 automobilÛ.

Modelová fiada 240 se rozrostla o provedení kombi s pfieplÀovan˘m motorem, které vedle velké uÏitné hodnoty nabízelo potû‰ení z jízdy jako ostatní sedany. Turbomotor zdvihového objemu 2,3 litru se objevil také pod kapotou fiady 760. ¤ada 300 nemohla stát v pfiívalu novinek stranou a doãkala se vedle nového provedení 360 GLT se záÏehov˘m dvoulitrem dal‰í modernizace. Já jsem se potom vydal poctivou prací nikoliv k budování míru, ale ke svému prvnímu Volvu.

Míru reality takového snu jsem cílenû odmítal hodnotit, riskoval bych tím, Ïe se mi zhroutí poslední zbytky motivace pro práci obecnû.

MODERNÍ IMAGE Rok 1984, kdy byla uvedena modelová fiada 740 se záÏehov˘mi atmosféricky plnûn˘mi a pfieplÀovan˘mi ãtyfiválci zdvihového objemu 2,3 litru a vznûtov˘m ‰estiválcem 2,4 litru, rychle pfiejdeme. Rok 1985 byl totiÏ pro modelovou politiku znaãky Volvo zajisté v˘znamnûj‰í. Na Ïenevském autosalonu se pfiedstavilo luxusní dvoudvefiové provedení s oznaãením 780, na jehoÏ stylingu se podílela italská karosárna Bertone z Turína.

Holandská filiálka prezentovala ãtyfimístné sportovnû ladûné kupé s oznaãením 480 ES, které se po celé Evropû stalo synonymem budování moderního image jinak konzervativnû se tváfiící ‰védské znaãky. Za nejv˘znamnûj‰í novinky toho roku lze v‰ak povaÏovat pfiedstavení modelov˘ch fiad Volvo 740/760 Estate, které navázaly na úspû‰nou tradici rodinn˘ch automobilÛ Volvo a pomohly v˘znamnou mûrou budovat dne‰ní image ‰védsk˘ch kombi.

Druhá polovina osmdesát˘ch let se pak nesla pfieváÏnû v duchu pfiízniv˘ch zmûn pro Ïivotní prostfiedí. Nabízené motory se konstrukãnû a nastavením mûnily tak, aby hodnotami emisních limitÛ urãovaly dal‰í kroky svûtové automobilové produkce. V sériové v˘robû se pod kapotou Volva 760 objevil fiízen˘ katalyzátor se sondou Lambda a roãní produkce znaãky stoupala, aby brzy pfiekroãila hranici 400 000 automobilÛ. Více neÏ rok pfied na‰í sametovou revolucí se vefiejnosti pfiedstavila novinka z nizozemské produkce Volvo 440, které pfiineslo zájemcÛm o men‰í automobil vedle individualisticky pojatého designu

také tradiãní ‰védskou kvalitu, bezpeãnost a ovladatelnost. Osmdesátá léta uzavfiel facelift fiady 740, kdyÏ dvû odli‰né tváfie prozrazovaly na první pohled provedení GL/GLE, respektive GLT/Turbo. My jsme v tu dobu cinkali klíãi a s nesoudn˘m optimismem a notnou dávkou naivity vzhlíÏeli k budoucnosti. TûÏko fiíct, jak dÛleÏité bylo pro nás v té dobû, Ïe Volvo pfiedstavilo bezpeãnostní pásy s pfiedpínaãi a omezovaãi tahu, které jsou dnes v kaÏdém automobilu samozfiejmostí.

V dal‰ím vydání ãasopisu V-style skonãí seriál o historii v této podobû, kdy se vÏdy zab˘váme jedním desetiletím. Vznikne nám tak prostor vûnovat se vÏdy pouze jedinému a zajisté jedineãnému technickému fie‰ení, které utváfielo povûst automobilÛ Volvo.

Roku 1984 byla pfiedstavena modelová fiada 740 se záÏehov˘mi atmosféricky plnûn˘mi a pfieplÀovan˘mi ãtyfiválci zdvihového objemu 2,3 litru a vznûtov˘m ‰estiválcem 2,4 litru. âtyfimístné sportovnû ladûné kupé Volvo 480 ES se stalo synonymem budování moderního image.

47

âÍNSKÁ SKLIZE≈ ·ANGHAJ POPRVÉ HOSTILA MICHELIN CHALLENGE BIBENDUM, KDE ZÍSKALA ZNAâKA VOLVO S PROTOTYPEM 3CC A SÉRIOV¯MI MODELY S80 T6 A S60 PZEV ¤ADU OCENùNÍ.

TEXT KAREL DAVID FOTO ARCHIV VOLVO

Volvo 3CC – úzk˘, energeticky efektivní tfiísedadlov˘ osobní vÛz, kter˘ zabírá o 50 procent ménû místa neÏ souãasné automobily, a to bez kompromisu v oblasti tradiãní bezpeãnosti vozÛ Volvo.

48

KONCEPT

JiÏ dávno nevystaãíme s jedin˘m titulem Auto roku, kter˘ hodnotí automobily v ponûkud obecné rovinû a není schopen zohlednit jednotlivá konstrukãní fie‰ení v celosvûtovém mûfiítku. Proto po celé Zemi vznikají mezi odborn˘mi novináfii, specialisty státních institucí ãi vûdci rÛzné iniciativy, jejichÏ cílem je ocenit jedineãná fie‰ení konstrukce automobilÛ.

SoutûÏ Michelin Challenge Bibendum se poprvé uskuteãnila v roce 1998 a jejím cílem je podporovat trvale udrÏitelnou mobilitu fie‰ením problematiky emisí a pfieplnûnosti dopravních tepen. Setkávají se zde v˘robci automobilÛ, politici a média, a cel˘ podnik tak v˘znamnû pfiispívá k hledání fie‰ení hrozby, pfiedstavované emisemi a rostoucí frekvencí provozu. Jedná se pfiitom o jedin˘ podnik svého druhu, v rámci nûhoÏ je moÏné porovnávat konvenãní vozidla a vozidla pohánûná alternativními energiemi a pohonn˘mi systémy. ¤e‰ení problematiky trvale udrÏitelné mobility je nad moÏnosti jakékoliv firmy nebo zemû – zde je zapotfiebí globální úsilí a spolupráce. Volvo je pfiesvûdãeno, Ïe hraje klíãovou roli pfii podpofie dialogu mezi prÛmyslem, spotfiebiteli, politiky a osobami odpovûdn˘mi za rozhodování.

Volvo 3CC je dal‰ím krokem k nové koncepci mobility a ztûlesnuje dal‰í podobu vizí, které nedávno pfiedstavil projekt Volvo Tandem – úzk˘, energeticky efektivní tfiísedadlov˘ osobní vÛz, jenÏ zabírá o 50 % ménû místa neÏ souãasné automobily, a to bez kompromisu v oblasti tradiãní bezpeãnosti vozÛ Volvo. WBCSD (Svûtová obchodní komise pro udrÏiteln˘ rozvoj) uvádí, Ïe aby bylo moÏné zachovat v˘hody mobility, musí spoleãnost hledat nové smûry vãetnû omezení emisí skleníkov˘ch plynÛ, zmírnûní pfieplnûnosti dopravních komunikací, zaji‰tûní nejlep‰í moÏné bezpeãnosti a zachování a zlep‰ování stávajících moÏností mobility.

Na kontû konceptu 3CC skonãilo pût zlat˘ch medailí z rÛzn˘ch hodnotících kategorií ve vztahu k Ïivotnímu prostfiedí, neménû dÛleÏité je celkové vítûzství za nejlep‰í design v kategorii prototypÛ. Volvo 3CC je konceptem, kter˘ svûtu pfiedstavil nové pojetí mobility budoucnosti pfii zachování tradiãních hodnot úrovnû bezpeãnosti a praktické vyuÏitelnosti automobilu.

HARMONIE TVARÒ Zvnûj‰ku má koncept svûÏí a klínovit˘ tvar, v sobû spojuje dynamick˘ charakter s nezamûniteln˘mi tvary znaãky Volvo.

Pod kapotou se skr˘vá elektrické hnací ústrojí, které koncept nesly‰nû pohání rychlostí aÏ 135 km/h a dosahuje zrychlení z 0 na 100 km/h za deset sekund. Elektfiinu dodávají lithium-iontové ãlánky, shodné s tûmi, jeÏ se pouÏívají v moderních pfienosn˘ch poãítaãích. âlánky nalezly své místo ve dvojité sendviãové podlaze. Volvo 3CC pohánûjí pfiední kola a zavû‰ení kol zaji‰Èují nápravy s dvojit˘mi pfiíãn˘mi rameny. S délkou 3899 mm, ‰ífikou 1624 mm a v˘‰kou 1321 mm má koncept rozmûry podobné klasick˘m

dvousedadlov˘m sportovním automobilÛm. Zde v‰ak ve‰kerá podobnost konãí. V porovnání se sportovními vozidly skr˘vá jedno pfiekvapení, unikátní uspofiádání sedadel 2+1, které poskytuje vpfiedu prostor dvûma dospûl˘m, zatímco na zadním sedadle mÛÏe sedût jeden dospûl˘ nebo dvû dûti.

Koncept 3CC je v˘sledkem práce designérÛ, technikÛ a obchodníkÛ ve stfiedisku monitoringu a v˘voje konceptÛ v Kalifornii. I pfies kompaktní rozmûry bylo zkonstruováno tak, aby pÛsobilo prostorn˘m dojmem – k dosaÏení tohoto cíle poslouÏilo pouÏití jednoduch˘ch linií a svûtl˘ch barev.

Uvnitfi vládne dokonalá ergonomie, nízkoprofilov˘ pfiední sloupek vytváfií dojem vzdu‰nosti, k nûmuÏ dále pfiispívají tfii prÛhledné panely ve stfie‰e.

Po otevfiení dvefií, které se vyklápûjí smûrem nahoru, se pohybliv˘ panel palubní desky odsouvá vpfied, coÏ usnadÀuje nastupování i vystupování. Unikátní systém posuvn˘ch sedadel dále ulehãuje nástup na zadní sedadlo. Pedály jsou nastavitelné tak, aby jejich umístûní vyhovovalo individuálním poÏadavkÛm.

Mezi unikátní fie‰ení patfií zámûna tlaãítek na pfiístrojovém panelu za bezdotykové snímaãe, které se aktivují v okamÏiku, kdy se prst pfiiblíÏí pfiibliÏnû na vzdálenost 5 mm. Pomocí tûchto spínaãÛ se ovládají svûtlomety, klimatizaãní jednotka a audiosystém.

âIST¯ VZDUCH Mezi dal‰í vozy prezentované spoleãností Volvo u pfiíleÏitosti Michelin Challenge Bibendum patfií sedan Volvo S60 PZEV (vozidlo s témûfi nulov˘mi emisemi), kter˘ obdrÏel nejvy‰‰í ekologické hodnocení od amerického Federálního úfiadu pro ochranu Ïivotního prostfiedí (EPA). ·védská znaãka dále pfiedstavila automobil na dvû paliva – Volvo S80 Bi-Fuel, kter˘ je pohánûn metanem (stlaãen˘m zemním plynem nebo bioplynem) a benzín slouÏí jen jako záloÏní palivo. Bioplyn sniÏuje emise skleníkov˘ch plynÛ témûfi o 100 procent, zatímco stlaãen˘ zemní plyn sniÏuje emise skleníkov˘ch plynÛ pfiibliÏnû o 25 procent. V Evropû se od roku 1995 prodalo více neÏ 10 000 vozidel Volvo na dvû paliva, která spalují metan, a efektivnû tak eliminují emise skleníkov˘ch plynÛ.

Dal‰ím pfiedstaven˘m modelem byl v˘konn˘ sedan Volvo S80 T6 se ‰estiválcov˘m motorem poskytujícím v˘kon 272 koní. Stylové Volvo S80 T6 v sobû spojuje luxus a vysok˘ v˘kon, vytfiíbenost a mimofiádnû úãinn˘ systém fiízení emisí, kter˘ dokáÏe z v˘fukov˘ch plynÛ odstranit aÏ 98 procent oxidu uhelnatého, uhlovodíkÛ a oxidÛ dusíku.

Automobilka Volvo se do budoucna zavázala k rozvoji trvale udrÏitelné mobility, jeÏ se zakládá na nabídce takov˘ch fie‰ení, jaká zákazníkÛm umoÏní neomezenou mobilitu, a souãasnû úspû‰nû vyfie‰í problematiku nedostatku energie, kvality ovzdu‰í a pfieplnûnosti dopravních tepen.

VOLVO 3CC JE KONCEPTEM, KTER¯ SVùTU P¤EDSTAVIL NOVÉ POJETÍ MOBILITY BUDOUCNOSTI P¤I ZACHOVÁNÍ TRADIâNÍCH HODNOT ÚROVNù BEZPEâNOSTI A PRAKTICKÉ VYUÎITELNOSTI AUTOMOBILU. 49

BEZPEâNOST

BEZPEâNÉ SILNICE DùTEM NÁ· PROJEKT SE SLIBNù ROZBÍHÁ. P¤ICHÁZEJÍ NOMINACE, JEDNÁME S DAL·ÍMI PARTNERY A P¤IPRAVUJEME MIMO JINÉ TAKÉ BROÎURU ZAMù¤ENOU NA BEZPEâNOST DùTÍ V SILNIâNÍM PROVOZU. TEXT DRAGO SUKALOVSK¯ FOTO ARCHIV VOLVO

Autorem broÏury je na‰e Bezpeãnostní centrum, její obsah ov‰em roz‰ífiíme ve spolupráci s pfiedními tuzemsk˘mi lékafii a odborníky na dopravní bezpeãnost. Publikace vyjde ve více neÏ stotisícovém nákladu a mohou se na ni tû‰it jak dûti v základních a matefisk˘ch ‰kolách, tak nastávající maminky, které ji získají v poradnách pro tûhotné.

O bezpeãnosti silniãního provozu pfiipravujeme také krátk˘ film, kde se seznámíte s mojí pÛvabnou kolegyní a kromû zajímav˘ch a pouãn˘ch informací navíc zjistíte, Ïe i mezi námi, testovacími figurínami existuje nûco víc neÏ pouhé pracovní vztahy.

V partnersk˘ch médiích se objevily námi zpracované praktické informace o nûkter˘ch dÛleÏit˘ch tématech – pfiedev‰ím o pouÏívání bezpeãnostních sedaãek pro dûti, bezpeãnostních pásÛ pro tûhotné a v˘znamu reflexních prvkÛ na obleãení i doplÀcích pro dûti. Pfiipravujeme informace i o dal‰í problémech, napfi. cyklistick˘ch pfiilbách nebo o tom, jak dûti odli‰nû vnímají provoz na silnicích.

Koncem záfií jsem si udûlal v˘let do Zlína. Tedy v˘let – pro mû to byla spí‰e pracovní cesta. Zlínsk˘ prodejce Volva, spoleãnost SPX-CAR, otevíral svÛj nov˘ autosalon a pfii té pfiíleÏitosti jsme spoleãn˘mi silami pfiipravili program i pro na‰e nejmen‰í. Více se o nûm mÛÏete dozvûdût na stranû 55.

Ne v‰echny zprávy jsou ov‰em pfiíjemné. Mezi ty tragické patfiila ta, která se v médiích objevila v pÛlce fiíjna. U âerné Hory na Blanensku se ãelnû srazily dva automobily a následky byly dûsivé – osm zranûn˘ch, z toho tfii dûti ve vûku ãtyfii, ‰est a osm let, a co je je‰tû hor‰í – havárii nepfieÏila tûhotná Ïena a dvouleté dítû. Ani jedno z dûtí pfiitom nesedûlo v sedaãce a Ïena nebyla pfiipoutána. Tato nehoda rozpoutala velkou diskusi o tom, zda se mají poutat i Ïeny ve vy‰‰ím stupni tûhotenství. Rovnou vám mohu fiíct, Ïe to jednoznaãnû doporuãuji a svoji dne‰ní radu vûnuji v‰em nastávajícím maminkám a tatínkÛm.

Pfii hledání relevantních informací jsem na‰el ãlovûka, kter˘ se problematice pouÏívání pásÛ tûhotn˘mi Ïenami dlouhodobû a po-

drobnû vûnuje. Je jím MUDr. Jifií Kepák, CSc., gynekolog z Úrazové nemocnice v Brnû. Podle nûho je naprosto nezbytné, aby i tûhotné Ïeny vÏdy pouÏívaly bezpeãnostní pás. V tom se s ním shoduje i ãlen na‰í poroty, MUDr. Karel Marek, kter˘ je chirurgem nemocnice v Sedlãanech. Ten navíc dodává: „Nad v‰echny bezpeãnostní faktory musím na hlavním místû jmenovat klidnou, rozváÏnou, plynulou jízdu podle pravidel silniãního provozu.“ POMOZTE NÁM UDùLAT BEZPEâNÉ SILNICE DùTEM Moji drazí pfiátelé. Byl bych velmi rád, kdybyste se stali aktivními úãastníky projektu Bezpeãné silnice dûtem. Jak? Jednodu‰e.

MÛÏete nám dát tip na nûkoho, kdo pro bezpeãnost dûtí na silnici nûco dûlá. Inspirovat vás mohou první nominace. Dal‰í pak budeme pfiijímat i nadále a oproti pÛvodním pfiedpokladÛm budeme ve vyhledávání a oceÀování pokraãovat i v pfií‰tím roce.

Podzim totiÏ bohuÏel pfiinesl pfiíli‰ mnoho nehod, jejichÏ úãastníky a obûtmi byly na‰e dûti. Ukázalo se také, Ïe znalost elementárních pravidel bezpeãnosti pro dûti je u nás stále pfiíli‰ nízká nebo dokonce je dodrÏování tûchto pravidel podceÀováno – a to je vûc, kterou chceme a musíme zmûnit.

Z dosavadních nominací mû zaujaly dvû – obû se t˘kají v˘roby a distribuce reflexních vestiãek pro pfied‰koláky, pfiípadnû i pro dûti z prvních tfiíd Z·. MoÏná, Ïe tuto velmi chválihodnou aktivitu by pfiivítali i ve va‰í obci nebo ‰kole, kam chodí va‰e dítû. A tfieba znáte i nûkoho, kdo by mohl na podobnou dobrou vûc pfiispût finanãnû. Pokud tomu tak skuteãnû je, ozvûte se mi a já vám pomohu celou vûc co nejefektivnûji realizovat. BlíÏí se konec roku a tak vám, moji milí mûkkou‰i, chci je‰tû popfiát krásné Vánoce, hodnû ‰tûstí a pohody a úspû‰n˘ a bezpeãnûj‰í rok 2005.

VበClive Mediální partnefii: Auto motor a sport, Auto 7, Euro, âesk˘ rozhlas 1, Yachting Revue, auto.cz, VH Video Record

V¯BùR Z NOMINACÍ Jistû víte, Ïe jedním z pilífiÛ projektu Bezpeãné silnice dûtem je hledání zajímav˘ch a podnûtn˘ch aktivit ãi osobností, které svou ãinností zvy‰ují bezpeãnost dûtí v silniãním provozu. Tyto aktivity mÛÏe nominovat kdokoliv z vás a nejzajímavûj‰í ocení odborná porota Certifikátem Cliva. Zde jsem pro vás pfiipravil v˘bûr zajímav˘ch nominací.

Za svoji ãinnost v oblasti dopravní v˘chovy dûtí byl nominován Doc. Mojmír Stojan, vedoucí Katedry didaktick˘ch technologií Pedagogické fakulty Masarykovy university v Brnû. Doc. Stojan je vedoucím t˘mu fie‰itelÛ v˘zkumn˘ch projektÛ z oblasti dopravní v˘chovy na základních a stfiedních ‰kolách.

Nejenom teorii, ale i praxi se nauãí dûti v rámci dopravní v˘chovy na 33. Z· v Plzni, ul. Terezie

50

Brzkové. Vyuãuje se ve 3., 4. a 5. tfiídách na velmi dobfie vybaveném ‰kolním dopravním hfii‰ti.

Cílem akce Více bezpeãí pro dûti pfii pohybu na silnici je vybavit matefiské ‰koly dûtsk˘mi reflexními vestiãkami. V rámci akce jiÏ bylo rozdáno více neÏ 1000 vestiãek do 109 matefisk˘ch ‰kol. Projekt koncem roku 2003 zahájila spoleãnost Tarmac CZ. Jablko a citron se jmenuje akce, bûhem níÏ Policie âR za asistence dûtí ze Z· kontroluje chování fiidiãÛ na silnicích, zvlá‰tû v problémov˘ch úsecích s ohledem na bezpeãnost dûtí.

Cílem projektu Bezpeãné mûsto firmy AEC Novák Ústí nad Labem je zv˘‰it bezpeãnost silniãního provozu v obcích. Jde pfiedev‰ím o definici kritick˘ch míst v dopravû a stanovení preventivních a represivních opatfiení.

Vesele a bezpeãnû se mohou cítit dûti, vyuÏívající odûvy s reflexními prvky. Ty jsou pojaty netradiãnû a opatfieny reflexními prvky ve tvaru vesel˘ch obrázkÛ. Autorkou je Dagmar Vybíralová, firma DAVY z Prahy.

Gynekolog a gynekologick˘ chirurg Úrazové nemocnice v Brnû MUDr. Jifií Kepák, CSc., se dlouhodobû zab˘vá problematikou dopravních nehod, jejichÏ úãastníky jsou tûhotné Ïeny. Své poznatky uplatnil v projektu ChraÀte sebe a své dítû, vÏdy se pfiipoutejte.

Více o nominovan˘ch aktivitách se mÛÏete dozvûdût na m˘ch internetov˘ch stránkách. Tam také najdete kontakty, na kter˘ch mÛÏete o aktivitách zjistit dal‰í informace, pfiípadnû kontaktovat jejich nositele a tvÛrce. www.clive-detem.cz

V˘sledkem nûkolikaletého spoleãného v˘voje je olej, kter˘ doposud jako jedin˘ pro‰el testy motorÛ znaãky Volvo s prodlouÏen˘m servisním intervalem.

Dopfiejte svému Volvu olej Castrol SLX R-Tec 0W-30 a VበvÛz ocení Va‰i volbu.

Volvo doporuãuje Castrol

Z lásky k motoru.

CLIVE RADÍ

PÁSY PRO NASTÁVAJÍCÍ MAMINKY? ANO! NENÍ TO TAK DLOUHO, CO TRAGICKÁ NEHODA DVOU OSOBNÍCH AUTOMOBILÒ U âERNÉ HORY, P¤I NÍÎ ZAHYNULO DVOULETÉ DÍTù A TùHOTNÁ ÎENA, ROZPOUTALA V MÉDIÍCH I V DISKUSNÍCH FÓRECH NA INTERNETU VELKOU DEBATU: MAJÍ SE NASTÁVAJÍCÍ MAMINKY V AUTECH POUTAT BEZPEâNOSTNÍMI PÁSY? JAKÉ TO P¤INÁ·Í V¯HODY? NEHROZÍ P¤I P¤ÍPADNÉ SRÁÎCE NEBEZPEâÍ ÚRAZU VINOU PÁSÒ JE·Tù NENAROZEN¯M DùTEM? OTÁZKY, KTERÉ JE JISTù DOBRÉ CO NEJLÉPE ZODPOVùDùT.

Obr. Ing. Arch. Magdalena ¤íãná

TEXT CLIVE BENGTSSON FOTO ARCHIV VOLVO

JAK SE MÁ SPRÁVNù P¤IPOUTAT BUDOUCÍ MAMINKA Nastávající maminka musí pouÏít tfiíbodov˘ bezpeãnostní pás a pfiipoutat se, aÈ jiÏ fiídí, ãi sedí jako spolujezdkynû vpfiedu nebo vzadu. Spodní popruh bezpeãnostního pásu musí probíhat co nehloubûji pod bfiichem. ·ikmo nahoru vedoucí popruh musí smûfiovat stranou vedle bfiicha a procházet mezi prsy.

Spodní ãást pásu se nikdy nesmí dostat do takové polohy, aby pfiecházela pfies bfií‰ko maminky. V takovém pfiípadû by totiÏ mohlo pfii nárazu dojít k po‰kození plodu. Upnutí musí b˘t pohodlné, ani pfiíli‰ tûsné, ani pfiíli‰ volné. Pás nesmí sklouznout z ramene.

Je-li v autû airbag, sedadlo by mûlo b˘t posunuté co nejvíc dozadu a opûradlo nastaveno zpfiíma. Îeny ve vysokém stupni tûhotenství by uÏ radûji nemûly samy fiídit, protoÏe volant pfiedstavuje pro nenarozené dítû nejvût‰í riziko.

52

Abych byl takfiíkajíc v obraze, nastudoval jsem si materiály na‰eho Bezpeãnostního centra a navíc jsem se obrátil na ãlovûka, kter˘ se pouÏíváním bezpeãnostních pásÛ tûhotn˘mi Ïenami dlouhodobû a systematicky zab˘vá. Je jím MUDr. Jifií Kepák, CSc. z brnûnské Úrazové nemocnice, jenÏ je jako jedin˘ gynekolog v âeské republice stál˘m ãlenem t˘mu, kter˘ fie‰í tzv. polytraumata – tedy mnohoãetné úrazy zpÛsobené nejãastûji právû dopravními nehodami. Pan doktor Kepák je rovnûÏ autorem programu, kter˘ s pomocí názorn˘ch samolepek vlepen˘ch do tûhotensk˘ch prÛkazÛ radí budoucím maminkám, jak se v autû pfiipoutat.

Ukazuje se, Ïe zranûní tûhotn˘ch Ïen pfii dopravních nehodách jsou pomûrnû ãastá. AÏ sedmdesát procent v‰ech tûÏk˘ch poranûní v dobû tûhotenství jde na vrub právû automobilov˘m haváriím. VraÈme se nyní k oné tragické havárii. Ne‰Èastná Ïena, která zmínûnou nehodu nepfieÏila, nebyla pfiipoutaná. Pouãen odborníky vám mohu rovnou fiíct, Ïe to byla velká chyba. Pásy jí zfiejmû mohly zachránit Ïivot. Moje doporuãení tedy je: budoucí maminky by se mûly poutat bezpeãnostními pásy, a to i ve vy‰‰ím stupni tûhotenství.

Pás v naprosté vût‰inû pfiípadÛ pomÛÏe nejenom mamince, ale i nenarozenému dítûti. Je v‰ak potfiebné pfiipoutat se správnû (viz obrázek).

Mnoho budoucích maminek se domnívá, Ïe bezpeãnostní pás mÛÏe v pfiípadû ha-

várie ublíÏit plodu. Pro toto tvrzení v‰ak neexistuje dÛkaz. Tlak pásu sice na plod mÛÏe krátkodobû pÛsobit, pfii správném pouÏití pásu je v‰ak nebezpeãí po‰kození plodu minimální. To ukazují i v˘zkumy, napfiíklad projekt virtuálního modelu tûhotné Ïeny Bezpeãnostního centra Volvo. Hlavní pfiíãinou smrti plodu pfii autohavárii je smrt nepfiipoutané matky.

Velk˘m rizikem pro plod je i mal˘ náraz – není-li matka správnû pfiipoutána, mÛÏe dojít k tzv. abrupci (odlouãení) placenty. Pokud k tomu dojde, plod odumfie a Ïenû hrozí, Ïe vykrvácí. Abrupce placenty nastane v 1 aÏ 5 procentech mal˘ch dopravních úrazÛ, ale ve 20 aÏ 50 procentech tûÏk˘ch havárií.

Riziko smrti tûhotné je v takovémto pfiípadû 10 procent, riziko nitrodûloÏní smrti plodu aÏ stoprocentní. Bezpeãnostní pásy mohou toto riziko v˘znamnû zredukovat.

Je‰tû dÛleÏitûj‰í úlohu hrají bezpeãnostní pásy tím, Ïe zabraÀují vymr‰tûní osoby z vozidla. Matefiské úmrtí hrozí u nepfiipoutan˘ch a vymr‰tûn˘ch z vozidla v 33 procentech pfiípadÛ (u pfiipoutan˘ch je toto riziko jen 5 procent), riziko smrti plodu je ãtyfiikrát vy‰‰í – bude-li tûhotná vymr‰tûna mimo vÛz, nastane smrt plodu aÏ ve 47 procentech (u pfiipoutan˘ch jen v 11 procentech).

Pokud bych mûl svá doporuãení shrnout, pouÏil bych slova MUDr. Kepáka. Aãkoliv to zní hodnû tvrdû, platí: aby pfieÏilo i je‰tû nenarozené dítû, musí pfieÏít budoucí maminka.

PouÏívání bezpeãnostních pásÛ v tom hraje rozhodující úlohu.

TECHNIKA

Pod kapotou obchodnû úspû‰ného Volva XC90 se poprvé ve více neÏ pûtasedmdesátileté historii znaãky objevuje osmiválcov˘ záÏehov˘ motor.

HODINA MATEMATIKY P¤IJDE-LI ¤Eâ NA MOTORY, OCITÁME SE RÁZEM V ZAJETÍ âÍSEL, KTERÁ NÁS V HODINÁCH MATEMATIKY NECHÁVALA V KLIDU, V P¤ÍPADù TECHNICK¯CH ÚDAJÒ OSMIVÁLCE V8 PAK NELZE ZKROTIT VZRU·ENÍ A P¤EDSTAVIVOST. TEXT PETR LÁSKA FOTO ARCHIV VOLVO

Spektrum nabízen˘ch pohonn˘ch jednotek pro Volvo XC90 je v˘konovû velmi pestré. PfieplÀovan˘ záÏehov˘ pûtiválec 2,5T nabízí spolu s ‰estiválcem T6 vysoké hodnoty v˘konu a tich˘ kultivovan˘ chod. Vznûtov˘ moderní motor D5 uspokojí zákazníky, jimÏ není lhostejná ekonomika provozu. Dosud v‰ak v nabídce chybûla pohonná jednotka, která by majiteli vozidla nabídla jakousi v˘jimeãnost a pocit je‰tû vût‰ího luxusu. Roli vlajkové lodi nyní pfievzalo oblíbené SUV s atmosféricky plnûn˘m záÏehov˘m osmiválcem.

Pod kapotou obchodnû úspû‰ného Volva XC90 se poprvé ve více neÏ pûtasedmdesátileté historii znaãky objevuje osmiválcov˘ záÏehov˘ motor. Osmiválec V8 zdvihového objemu 4,4 litru vznikl ve spolupráci se znaãkou Yamaha, jeho nejvût‰í v˘kon 232 kW a nejvy‰‰í toãiv˘ moment 440 Nm budí zaslouÏenou úctu. Nejvût‰í chloubou osmiválce je fakt, Ïe produkuje nejménû emisí ‰kodlivin ze v‰ech pohonn˘ch jednotek na svûtû, plní jiÏ nyní pfiipravovanou normu Euro 5 i severoamerickou ULEV II. K zaji‰tûní takov˘ch v˘sledkÛ vyuÏívá XC90 ãtvefiici katalyzátorÛ, vy‰‰í volnobûÏné otáãky, optimalizované zapalování pro rychlej‰í dosaÏení provozní teploty a chudé smûsi pro omezení emisí po studeném startu. Úhel sevfiení obou fiad válcÛ je 60° a technickou zajímavostí je bezesporu pfiedsazení jedné fiady vÛãi druhé o polovinu prÛmûru válce. Od obvykl˘ch 90° odli‰n˘ úhel sevfiení obou fiad má samozfiejmû vliv na kulturu chodu, které bylo dosaÏeno instalací protibûÏného vyvaÏovacího hfiídele. Nejen v˘konové parametry osmiválcov˘ch motorÛ patfií k jejich pfiednostem. Právû kultivovan˘ projev s noblesní akustickou kulisou vytváfií v interiéru pocit v˘jimeãného komfortu. K efektivitû práce motoru pfiispívá rozvod ventilového systému s promûnn˘m ãasováním ventilÛ systému CVVT (Continuous Variable Valve Timing).

V zájmu získání dobr˘ch v˘konov˘ch parametrÛ bez negativního vlivu na ekonomiku provozu jsou blok motoru i hlavy válcÛ

vyrobeny kvÛli zaji‰tûní nízké hmotnosti 190 kilogramÛ z lehk˘ch slitin hliníku. Napfiíã uloÏen˘ motor je kombinován s novou samoãinnou ‰estistupÀovou pfievodovkou, která umoÏÀuje i aplikaci reÏimu s manuální volbou pfievodov˘ch stupÀÛ. Volvo XC90 V8 zrychluje z klidu na 100 km/h za 7,0 sekundy a nejvût‰í rychlost SUV pfiedstavuje hodnota 210 km/h. V˘robcem udávanou kombinovanou spotfiebu 13,3 litru lze s ohledem na pohotovostní hmotnost automobilu a jeho dynamické dispozice povaÏovat za velmi pfiíznivou.

Aby ãlovûk pochopil, co je na osmiválci V8 v˘jimeãného, musí usednout za volant, zbystfiit v‰echny své smysly, otoãit klíãkem v zapalování a nechat pfiedstavivosti v celé své kráse voln˘ prÛchod. Majestátná zvuková kulisa si zjednává respekt stejnû, jako naprosté ticho koncertních sálÛ a v˘kon, kter˘ cítíte pod pedálem plynu, vám propÛjãuje pocit Caesarovy neomezené moci nad dávn˘m ¤ímem. Îivot se neskládá z vûcí, ale z proÏitkÛ, neodpírejte si moÏnost poznat nûco nového.

53

Z PTAâÍ PERSPEKTIVY V PÁTEK VEâER PO DVOUDENNÍM MARATÓNU NA PA¤ÍÎSKÉM AUTOSALONU P¤ISTÁVÁM NA RUZYNI A VZÁPùTÍ NASTUPUJI DO MALÉHO VRTULOVÉHO LETADLA SMùR KUNOVICE. LETÍM DO DEALERSTVÍ, KTERÉ SE TAK TROCHU VYMYKÁ OSOBOU MAJITELE. ZA NECEL¯CH âTY¤ICET MINUT DOSEDÁME NA MALÉM KUNOVICKÉM LETI·TI A VYBAVUJÍ SE MI ÚTRÎKY Z ROZHOVORU S PANEM LUTNEREM. NA ZAâÁTEK MUSÍM PROZRADIT, ÎE PAN JAN LUTNER, MAJITEL DEALERSTVÍ VOLVA SPX-CAR VE ZLÍNù, MÁ RÁD PARA·UTISMUS A V¯KONN¯ ¤EDITEL JEHO FIRMY JI¤Í TOMA≈A JE NùKOLIKANÁSOBN¯ MISTR REPUBLIKY VE SKUPINOV¯CH SESKOCÍCH. TEXT PETRA DOLEÎALOVÁ FOTO AUTORKA A MICHAL ZDRÁHAL

54

DEALER

„JEDNÍM ZE STùÎEJNÍCH DÒVODÒ MÉHO ROZHODNUTÍ PRO ZNAâKU VOLVO JE V¯ZNAM RODINY V JEJÍ FILOZOFII. PROTO JE I MÒJ P¤ÍSTUP K ZAMùSTNANCÒM VEDEN SNAHOU O VYBUDOVÁNÍ RODINNÉ FIRMY. JSEM P¤ESVùDâEN, ÎE SE TATO STRATEGIE P¤ÍZNIVù PROJEVÍ NA VZTAZÍCH S NA·IMI ZÁKAZNÍKY,“ ¤ÍKÁ PAN LUTNER. A tady, na kunovickém leti‰ti, se jejich Ïivotní cesty zkfiíÏily. VáÏe se k tomu veselá historka, o kterou se s vámi ráda podûlím.

Jednoho dne panu Lutnerovi zavolala kamarádka, která právû absolvovala svÛj první tandemov˘ seskok. Bûhem pár minut ho pfiesvûdãila, aby pfiijel za ní vyzkou‰et si ten úÏasn˘ pocit.

Vyhledal správce a zeptal se, co je potfieba k tandemovému seskoku. „Je pÛl druhé, první ma‰ina startuje o pÛl tfietí, tamten dlouhovlasej kluk tû za pût minut pro‰kolí a letí‰,“ odpovûdûl mu. KdyÏ poprvé v tandemu seskoãil, najednou k nûmu pfiiletûla úplnû cizí holka. Ve dvûstûkilometrové rychlosti si ho pfiitáhla, vlepila mu pusu a padala dál. V tom momentû jeho instruktor otevfiel padák a z holky pod nimi byla najednou malá teãka. Tehdy tomuto adrenalinovému sportu propadl.

Ta pusa i vnímání rychlosti byl natolik siln˘ záÏitek, díky nûmuÏ jiÏ má pan Lutner za sebou kolem padesáti samostatn˘ch seskokÛ.

S Jifiím TomaÀou, kter˘ je mimochodem zku‰en˘m instruktorem para‰utismu s více neÏ 3000 seskoky, se spfiátelil na leti‰ti a nabídl mu práci prodejce automobilÛ. Tehdy mûl zastoupení znaãky Honda. Firma sídlila v pronajat˘ch prostorách a plánovala stavbu vlastního showroomu.

V roce 2001 pan Lutner spolupráci s importérstvím Honda ukonãil a navázal spolupráci se znaãkou Volvo, která v té dobû roz‰ifiovala svou dealerskou síÈ. Nebyla to pouze obchodní pfiíleÏitost a tzv. „díra na trhu“ ve zlínském kraji, která pana Lutnera ke skandinávské znaãce pfiivedla, ale jeho dal‰í láska. „Mám rád cestování a Volvo je pro mû jeho symbolem. Neexistuje pro mû jiné srovnatelné auto s tímto pocitem,“ pfiiznává.

Nároãné poãáteãní období v provizorních podmínkách v prostorách Truck servisu by v‰ak firma nepfieãkala beze schopn˘ch lidí. Kromû Jifiího Tomani pfiijal v roce 2001 vedoucího servisu Kamila Patáka a prodejce nov˘ch vozÛ Ale‰e Divílka, kter˘ se vypracoval na pozici obchodního fieditele. „PfiestoÏe jsme zaãali ve ‰patn˘ch podmínkách, jen díky tûmto lidem se mi povedlo pfiivést firmu tam, kde teì je,“ fiíká pan Lutner.

Letos na podzim otevfieli vlastní vysnûn˘ showroom na tfiídû Tomá‰e Bati. Prostory prodejny jsou navrÏeny skuteãnû velkoryse. Velké prosklené plochy dávají vyniknout ãist˘m liniím nábytku ze svûtlého dfieva. Skandinávská filozofie prostoupila snad kaÏd˘m metrem. Po vzoru prvotfiídních sedadel Volvo zde mÛÏete spoãinout v pfiíjemn˘ch sedaãkách. Nezapomnûlo se ani na va‰e ratolesti, které si mohou v dûtském koutku hrát se spoustou hraãek. Velk˘ dojem na mû udûlala kanceláfi majitele, umístûná v prvním patfie. Svûtlou bfiízu nahradila tfie‰eÀ a intimitu místnosti dotváfiejí dfievûné Ïaluzie stejného odstínu.

Kanceláfi v‰ak není v˘sostn˘m územím pana Lutnera, jak by se mohlo zdát. Liberálnû ji poskytuje kolegÛm pro jejich obchodní jednání.

S prodejními prostory sousedí servis, jemuÏ vládne Kamil Paták. „Je nejen dobr˘m a poctiv˘m ‰éfem servisu, ale také vynikajícím mechanikem. Montérky mu stále nejsou cizí a dohlíÏí na to, aby Ïádné auto neodjelo v jiném neÏ perfektním stavu,“ pochvaluje si pan Lutner.

Od fiíjna nabízí SPX-CAR vedle nov˘ch také ojeté automobily Volvo. Jedná se o vozy provûfiené podle programu Quality 1, tedy pfiipravené s maximální péãí. Do konce roku má firma dal‰í plány, chce zákazníkÛm navíc nabídnout sluÏby autopÛjãovny s vozy Volvo a autokosmetického studia.

Slavnostnímu otevfiení showroomu pfiedcházelo nûkolik zajímav˘ch akcí. Ta první odstartovala program pod názvem Bezpeãné silnice pro zlínsk˘ region, kter˘ také pomáhá podpofiit celostátní akci Volva Bezpeãné silnice dûtem. Bûhem jedné záfiijové soboty si mohli pfiíznivci znaãky Volvo vyzkou‰et „‰kolu smyku“ na kluzn˘ch foliích pod vedením odborníkÛ, ktefií pfiipravují pravideln˘ televizní pofiad STOP. Na trenaÏéru UAMK, tzv. Bumbáci, si ovûfiili, jak siln˘ je náraz ve tfiicetikilometrové rychlosti a jak˘ v˘znam mají bezpeãnostní pásy. Dûti pak soutûÏily na horolezeckém kameni a v rÛzn˘ch znalostních i tvÛrãích dovednostech zamûfien˘ch na bezpeãnost.

Popovídat si mohly i se samotn˘m Clivem, kterého ztvárnil znám˘ herec Pavel Soukup. V podobn˘ch aktivitách chce pan Lutner pokraãovat.

Spojil se se siln˘m „hráãem“ automobilového prÛmyslu na Zlínsku, spoleãností Barum Continental, a nejvût‰ím znalcem zlínské dopravní problematiky, Mûstskou policií. Spolu chystají napfiíklad pravidelnou ·kolu bezpeãné jízdy a vzdûlávací pfiedná‰ky pro fiidiãe a programy pro dûti, speciálnû z Dûtského domova Bure‰ov, kterému nabídla spoleãnost SPX-CAR dlouhodobou spolupráci. „Kromû finanãní ãástky z kaÏdého prodaného auta, kterou dûtskému domovu po‰leme, pro nû chceme dûlat rÛzné akce. V zimû pojedou dûti na hory,“ usmívá se pan Lutner.

Zaãátkem fiíjna pak mohli zákazníci firmy vyrazit na golfov˘ turnaj ve Slu‰ovicích, kter˘ byl jiÏ tfietím turnajem pofiádan˘m spoleãností SPXCAR. Golf je pro zmûnu koníãkem Ale‰e Divílka.

A jeho láska k tomuto sportu je veliká, kaÏdoroãnû budou moci zákazníci SPX-CAR vyrazit na jarní a podzimní turnaj.

Definitivní teãkou „otvírací ‰ÀÛry“ bylo netradiãní oficiální zahájení, na nûmÏ se nepromenádovaly ani krásné modelky, ani nestfiílelo ‰ampaÀské a ohÀostroj, ale opût se neslo ve znamení koníãku pana Lutnera. A protoÏe je koníãkem i mnoha pfiíznivcÛ znaãky, byla to správná volba.

JiÏ od poloviny záfií zdobily nov˘ showroom obrazy z celého svûta známého ãeského cestovatele a fotografa Jirky Kolbaby, kter˘ právû tento veãer hostÛm promítal diapozitivy z Alja‰ky a Kanady a vyprávûl úÏasné historky o splnûn˘ch

cestovatelsk˘ch snech. Nov˘ showroom se tak na chvilku promûnil v útulnou kavárnu. MoÏná se pak nûktefií z hostÛ odhodlali ke splnûní dávné cestovatelské touhy, jak by si urãitû pan Lutner pfiál.

Na zaãátku jsem zmínila, Ïe má zlínské dealerství v˘jimeãného majitele. Ta v˘jimeãnost spoãívá pfiedev‰ím v dÛvûfie k lidem, kter˘mi se obklopil. „Jeden ze stûÏejních dÛvodÛ mého rozhodnutí pro znaãku Volvo má v˘znam rodiny v její filozofii. Proto je i mÛj pfiístup k zamûstnancÛm veden snahou o vybudování rodinné firmy. Jsem pfiesvûdãen, Ïe se tato strategie pfiíznivû projeví na vztazích s na‰imi zákazníky,“ fiíká pan Lutner.

V˘sledek mÛÏete vnímat jiÏ pfii prvním setkání s t˘mem SPX-CAR. Pohodová atmosféra a pfiátelské vztahy vás témûfi udefií do nosu a projeví se i ve spokojenosti zákazníkÛ. A tak to má b˘t.

„Mám rád cestování a Volvo je pro mû jeho symbolem. Neexistuje pro mû jiné srovnatelné auto s tímto pocitem,“ pfiiznává Jan Lutner.

55

VOLVO(X)

L ’ A U T O M O B I L E P I Ú B E L L A D E L M O N D O Ve dvanáctém roãníku soutûÏe o nejkrásnûj‰í automobil svûta vyhlásila mezinárodní porota sloÏená z umûlcÛ, architektÛ a kritikÛ umûní jako vítûze v kategorii automobilÛ kombi Volvo V50. Porota vybírala na milánském námûstí Piazza d’Armi z ‰edesáti leto‰ních automobilov˘ch novinek z celého svûta.

VOLVO A FORUM 2000

Volvo bylo partnerem pfii pofiádání v˘roãní konference Forum 2000 - Mosty pfies globální propasti, která se konala ve dnech 17.-19. fiíjna v praÏském Obecním domû. Automobily Volvo zaji‰Èovaly pfiepravu hostÛ bûhem konference Forum 2000, která je svou prestiÏí, tradicí a kvalitou v˘stupu ve stfiedoevropském regionu unikátní. Mezi hosty byly takové osobnosti jako viceprezident Svûtové banky Jean-Francois Rischard, b˘val˘ fieditel CIA James Woolsey, slovenská velvyslankynû v Polsku Magdalena Va‰áryová, americk˘ diplomat John Shattuck, rusk˘ liberální politik Grigorij Javlinskij ãi b˘val˘ mexick˘ ministr zahraniãí a souãasn˘ prezidentsk˘ kandidát Jorge CastaÀeda. Konference Forum 200 se zúãastnil i její zakladatel Václav Havel.

V O L V O C U P 19. 9. 2004 se uskuteãnil dal‰í roãník ãeského kola Volvo Cup, kter˘ je jiÏ tradiãnû pofiádán na golfovém hfii‰ti v Cihelnách. I tentokrát byla pfiíroda milostivá a poãasí nevyuÏilo Ïádné ze sv˘ch mimofiádn˘ch kouzel, aby úãastníky turnaje potrápilo. Absolutním vítûzem turnaje se stal David Parkinson, kterému pfiedal první cenu generální fieditel Volvo Auto Czech Desmond Mullan. Vítûzi pak byla odmûnou za vynikající sportovní v˘kon stejnû jako v pfiedchozích roãnících nominace na turnaj Volvo Masters, kter˘ se konal od 26. do 28. fiíjna ve ‰panûlské Valderramû v Andalusii.

INFO LINE MÁTE-LI ZÁJEM O VÍCE INFORMACÍ A NERADI BYSTE ZTRÁCELI âAS, VYTOâTE BEZPLATNOU LINKU 800 1 VOLVO, RESP. 800 1 86586. NA VA·E DOTAZY âEKAJÍ ANDREA S VERONIKOU. ETALON V SEDADLECH

NOVÉ MOTORY

Nabídku motorÛ pro nové kompaktní modely S40 a V50 roz‰ífiily pohonné jednotky se zdvihov˘m objemem 1,6 litru, a to jak v záÏehové, tak ve vznûtové verzi. S prÛmûrnou spotfiebou 4,9 litru na 100 km je nov˘ dieselov˘ motor nejúspornûj‰ím motorem, kter˘ kdy spoleãnost Volvo nabízela. Nejvût‰í v˘kon pfiedstavuje hodnota 81 kW (110 k) a toãiv˘ moment 240 Nm se stará o dobrou elasticitu motoru a nízkou spotfiebu. Volvo S40 dokáÏe s tímto motorem zrychlit z 0 na 100 km/h za 12 sekund. Také záÏehová ‰estnáctistovka je pohonnou jednotkou moderní konstrukce s ãtyfiventilovou technikou a rozsáhl˘m vyuÏitím lehk˘ch kovÛ. Nejvût‰í v˘kon motoru je 74 kW (100 k) a toãiv˘ moment dosahuje hodnoty 150 Nm, díky ãemuÏ umoÏní automobilu vynikající akceleraci. Oba motory se kombinují s pûtistupÀov˘mi manuálními pfievodovkami.

NAV·TIVTE NA·E STRÁNKY WWW.VOLVOCARS.CZ

56

V‰echny modely vozÛ Volvo testované organizací International Insurance Whiplash Prevention Group byly zafiazeny do nejvy‰‰í kategorie ochrany proti poranûní krãní pátefie.

Spoleãnost Volvo Cars Corporation se stala jedin˘m v˘robcem, jehoÏ celá modelová nabídka dosáhla nejlep‰ího hodnocení. Organizace IIWPG testovala v USA a v Evropû celkem 208 pfiedních sedadel, u kter˘ch zji‰Èovala zpÛsob konstrukce opûrek hlavy a to, jak tyto opûrky fungují pfii simulované nehodû.

Î E N Y R O K U Automobilové konstruktérky Anna Rosénová a Maria Ugglaová pracující ve spoleãnosti Volvo byly ‰védsk˘m ãasopisem Damernas värld vybrány za Ïeny roku. „Jsme na to velmi py‰né a vnímáme to jako uznání, Ïe znaãka Volvo je na správné cestû, pokud jde o naslouchání tomu, co Ïeny v automobilech chtûjí,“ uvedly k tomu ocenûné Ïeny. Anna Rosénová vytvofiila vnûj‰í vzhled konceptu Volvo YCC (Your Concept Car) a Maria Ugglaová byla odpovûdná za zpracování barev a ãalounûní pro stejn˘ prototyp. YCC je vÛbec první automobil na svûtû, o kterém rozhodovaly v˘hradnû Ïeny.

V˘sledkem je ohromující sportovní kupé s v˘klopn˘mi dvefimi a s úchvatn˘m poãtem rÛzn˘ch praktick˘ch fie‰ení.

• Rudolf Homolka Charouz Kladno • A. provozovna Karlovy Vary

VOLVO(X)

• Dekom System

Auto Czech Sven Car • Volvo Auto Hase • Dekom System • Centrum Praha • Autokomplex Matûjka Auto Kurtz • AB Auto Brno • SPX–Car Václav Cimburek • - CIVA Trans

DEALERSKÁ A SERVISNÍ SÍË VOLVO V âR Volvo Auto Czech ● Zákaznické centrum V Oblouku 731 252 43 PrÛhonice tel.: 296787 111 fax: 296787 222 e-mail: recepce@ volvocars.com Auto Hase ● âkalova 22 160 00 Praha 6 tel.: 233339172 fax: 233339160 e-mail: autohase@ autohase.cz Za Mototechnou 971 ● 150 00 Praha 5 tel.: 251622446 fax: 251622447 e-mail: servis@ autohase.cz Vinohradská 30 ● 120 00 Praha 2 tel.: 222522679 fax: 222522678 e-mail: vinohrady@ autohase.cz

AB Auto Brno ● ● ¤ipská 22 627 00 Brno tel.: 545231107 fax: 545218902 e-mail: info@abauto -brno.cz

Dekom System ● ● Hradecká 537 530 09 Pardubice tel.: 466510086 fax: 466530222 e-mail: v.prodej@ dekomsystem.cz

SvenCar ● ● NádraÏní 142 702 00 Ostrava 1 tel.: 596133330 fax: 596133330 e-mail: svencar@iol.cz

Collinova 421 ● ● 500 03 Hradec Králové tel.: 495809386 fax: 495809387 e-mail: v.hk@ dekomsystem.cz

Centrum Praha ● ● Ústfiední 14/21 102 00 Praha 10 tel.: 272701849 fax: 272700949 e-mail: prodej@ centrum-praha.cz Auto Kurtz ● V Oblouku 731 252 43 PrÛhonice tel.: 296787182 fax: 296787188 e-mail: kurtz@ autokurtz.com

A.Charouz Kladno a. s. ● ● Táborská 400/28 360 04 Karlovy Vary tel.: 353169152 fax: 353169152 e-mail: office@ kv.charouz.cz

CIVA Trans – Václav Cimburek ● OkruÏní ul.

370 01 â. Budûjovice tel.: 387699411 fax: 387699410 Rudolf Homolka ● ● e-mail: prodej@ Podhofií 361/2, V‰ebofiice civatrans.cz 400 10 Ústí n/Labem Autokomplex tel.: 475511386 Zdenûk Matûjka ● ● fax: 475511387 Brnûnská 412/59, e-mail: vprodej@ Slavonín auto-homolka.cz 783 01 Olomouc SPX-CAR, s.r.o. ● ● tel.: 585434444 Tfiída T. Bati 410 fax: 585434694 764 23 Zlín-Louky e-mail: prodej@ tel.: 577112431 autokomplex-olomouc.cz fax: 577112440 e-mail: spx-car@ ● PRODEJNA ● SERVIS spx-car.cz

CENOVÉ ZV¯HODNùNÍ

Do konce roku mÛÏete vyuÏít speciální nabídky slevy 5-20% na skladové vozy Volvo. Jejich seznam naleznete na na‰ich webov˘ch stránkách www.volvocars.cz . MÛÏete se také obrátit na na‰i bezplatnou linku 800 1 VOLVO.

ZLAT¯ VOLANT

Volvo V50 obdrÏelo cenu “Goldenes Lenkrad” (Zlat˘ volant), kterou udûluje nûmeck˘ ãasopis Bild am Sonntag. JiÏ podruhé získal tuto prestiÏní cenu automobil znaãky Volvo. “Je to pro nás velká pocta a také mimofiádné ocenûní,” uvedl hrdû Hans-Olov Olsson, prezident a generální fieditel spoleãnosti Volvo Car Corporation v prÛbûhu slavnostního pfiedávání ceny v Berlínû. “Tû‰í nás zejména, Ïe ‰védsk˘ automobil byl ocenûn prestiÏní cenou na mimofiádnû nároãném a konkurenãním nûmeckém trhu. Za velmi v˘znamn˘ povaÏujeme pfiedev‰ím fakt, Ïe vítûze ankety vybrali sami ãtenáfii,” dodal Hans-Olov Olsson.Volvo V50 vyhrálo ve tfiídû vozÛ kombi ve “ãtenáfiské kategorii,” kde porazilo sedm konkurentÛ zejména sv˘m atraktivním designem, vysokou úrovní bezpeãnosti, ‰irokou nabídkou pohonn˘ch jednotek a mnoÏstvím inovativních prvkÛ. Ocenûní Zlat˘ volant bylo ãasopisem Bild am Sonntag poprvé udûleno pfied 29 lety. V roce 2000 ho získalo Volvo S60.

V Á Î E N Í P ¤ Á T E L É , jak ten ãas letí.

Rok 2004 pfii‰el a uÏ je témûfi pryã. Od chvíle, kdy jsem psal tento sloupek do minulého vydání magazínu, prodej na‰ich vozÛ rostl a bez ohledu na celkov˘ pokles automobilového trhu. V tomto okamÏiku jsme jiÏ prodali o 10 % více automobilÛ neÏ za cel˘ rok 2003. I mÛj ‰estilet˘ syn si v‰iml, kolik vozÛ znaãky Volvo jezdí po ãesk˘ch silnicích! Dûkuji vám, váÏení zákazníci, za va‰i vûrnost a podporu.

V tûchto dnech se jiÏ mohu ohlédnout za nároãn˘m rokem a leto‰ními legislativními zmûnami, které nám Ïivot neulehãily. V‰e v‰ak bohatû vyváÏil pfiíchod nov˘ch a modernizovan˘ch produktÛ, zejména modelÛ S40 a V50. Jsem potû‰en pokrokem na‰í iniciativy Bezpeãné silnice dûtem, která se úspû‰nû rozjíÏdí. Nበnejstar‰í dummy Clive Bengtsson mne poÏádal, abych tlumoãil jeho vdûãnost za na‰i dobrou spoleãenskou a firemní odpovûdnost. Pokraãujte prosím v zasílání dal‰ích nominací. My i Clive jsme za nû velmi vdûãní.

S pfiicházejícím obdobím Vánoc je mi pfiipomínán závazek, t˘kající se podpory charity v âeské republice. Volvo Auto Czech ve spolupráci se sv˘mi autorizovan˘mi dealery je jedním z hlavních sponzorÛ Nadace Na‰e dítû. Kromû finanãního pfiíspûvku závisejícího na poãtu prodan˘ch vozidel jsme pfiedsedkyni nadace paní Zuzanû Baudy‰ové darovali nové Volvo V50 pro pouÏití na charitativní úãely, coÏ dokazuje, jak si váÏíme zásluÏné ãinnosti nadace. JiÏ tfietím rokem organizujeme v prÛbûhu prosince ve spolupráci s Nadací Terezy Maxové akci Strom splnûn˘ch pfiání, urãenou k podpofie dûtí v dûtsk˘ch domovech. KdyÏ ãtu jejich skromná pfiání, uvûdomuji si, jaké ‰tûstí v porovnání s nimi máme a jak málo staãí k tomu, abychom vnesli ‰tûstí tam, kde je ho potfieba.

Rád bych vám sdûlil jednu osobní novinku. Do magazínu V-style pí‰i jiÏ naposledy. Mé pÛsobení ve spoleãnosti Volvo Auto Czech se po tfiech a pÛl letech pfiiblíÏilo ke konci. 1. ledna 2005 nastupuji na místo Prezidenta Volvo Cars Russia v Moskvû.

Doba, kterou jsem proÏil v âeské republice, byla pro mû i mou rodinu bájeãnou zku‰enností. Rád bych podûkoval v‰em zamûstancÛm spoleãnosti Volvo Auto Czech, dealerské síti, zákazníkÛm i pfiátelÛm, ktefií mû po celou dobu podporovali.

NavÏdy zÛstanenete v mém srdci.

Na závûr bych chtûl jako vÏdy podûkovat vám, na‰im zákazníkÛm. Jste to vy, kdo rozhoduje o tom, zda naplníme pfiíslib spojovan˘ se znaãkou Volvo. Nበúspûch pfiichází díky va‰í pfiízni. A za to vám dûkuji. Ne vÏdy jsme ve v‰ech ohledech dokonalí, ale slibuji vám, Ïe se budeme neustále snaÏit o dal‰í zlep‰ování.

Pfieji vám krásné Vánoce a ‰Èastn˘ nov˘ rok 2005!

DESMOND MULLAN V¯KONN¯ ¤EDITEL VOLVO AUTO CZECH S. R. O.

57

VOLVISTA

MOÎNOST VOLBY TEPLO A ZIMU, NOC NEBO DEN P¤IJÍMÁME STEJNù JAKO SUCHO A DÉ·Ë, NA·E VÒLE NA TOM NEMÒÎE NIC ZMùNIT. ÎIVOT V·AK DENNù NABÍZÍ MALÁ âI VELKÁ ROZHODNUTÍ A JSME TO MY, KDO TVO¤ÍME JEDIN¯M V¯BùREM Z MNOHA MOÎNOSTÍ JEHO PODOBU. TEXT LADISLAV LANGR FOTO PETR LÁSKA

Od narození stále stojíme pfied nûjak˘m rozhodnutím, na tom faktu se nikdy nic nezmûní, s postupujícím vûkem se v‰ak mûní jejich váÏnost a vliv na nበdal‰í Ïivot. Napfiíklad za úvahami, jaké bych si dnes rád koupil auto, stála pfied mnoha lety má volba budoucího povolání a poté nespoãetnû kfiiÏovatek, které mi nabízely mnohdy jiná a snaz‰í alternativní fie‰ení.

Mnoho let pfiedtím, neÏ by si kdokoliv dovolil posuzovat míru lukrativity povolání auditora ve tfietím tisíciletí, jsem se rozhodl vstoupit do svûta ãísel, financí a paragrafÛ. Pro vût‰inu populace moÏná nepfiíli‰ lákavá pfiedstava. VÏdy jsem svou práci dûlal rád a cítil se skuteãnû py‰n˘, Ïe sypu z rukávu pfiíslu‰né paragrafy. Skuteãnû nevím, na které pfiíãce Ïebfiíãku dÛleÏitosti tehdy stál automobil. Má pfiirozená touha po profesní dokonalosti s sebou pfiinesla dfiíve neÏ finanãní ohodnocení rÛzné zajímavé záÏitky, které pro mû byly velkou motivací pro dal‰í práci. Tfiikrát jsem krátce po revoluci nav‰tívil vÏdy na dva t˘dny New York, kde se pfii OSN konalo zasedání pro mezinárodní standardy úãetnictví. Bylo pro mne aÏ pfiekvapující, Ïe sv˘m pfiedchozím rozhodnutím vdûãím za to, Ïe to mohu b˘t já, kdo se tak v˘znamn˘ch jednání zúãastní. V roce 1993 jsem stál u zrodu komory auditorÛ a dnes jiÏ jako uÏivatel volva mám za sebou tfii roky v˘konu funkce jejího prezidenta a celou fiadu let vykonávám funkci jejího viceprezidenta. Ohlédnu-li se zpût, je zfiejmé, Ïe vÏdy lze s odstupem ãasu udûlat nûco lépe, v kontextu dané situace v‰ak sv˘ch rozhodnutí nelituji. Má pozice ve vrcholovém managementu spoleãnosti Ernst & Young je vlastnû také jejich v˘sledkem.

Zvolil jsem si v‰ak také zamûstnání, které mi nedopfieje pfiíli‰ volného ãasu. A tak v kontrastu ke svému postupu v globalizací zmítané profesi auditora stojí díky mé rodinû hodnotn˘ a vyváÏen˘ soukrom˘ Ïivot. Po padesát˘ch narozeninách jsem mûl neodbytné nutkání nauãit se hrát tenis, naplnit tuto touhu se mi nikdy nepodafiilo, ale tenis

samozfiejmû hraji. KdyÏ se najde chvíle a poãasí je naklonûno m˘m pfiáním, rád si sednu na kolo a rekreaãním tempem zvládnu i nûkolik desítek kilometrÛ. Pofiídili jsme si nafukovací kanoi, která dala jednodenním letním v˘letÛm zcela jin˘ rozmûr. V místû pfiedpokládaného cíle splavování fieky si uschováme kola, automobilem s lodí v kufru pak pokraãujeme dál proti proudu, abychom ho na vhodném místû opustili a vydali se po proudu do místa, kde jsme zanechali kola. Na kolech se potom vrátíme pro vÛz, v jehoÏ útulném interiéru si pfii cestû domÛ vychutnáváme poslední chvíle pfiíjemnû stráveného dne.

Zima je u nás ve znamení bûÏkafisk˘ch stop. âasu mám pfiirozenû jako kaÏd˘ auditor v tomto období je‰tû ménû. Velmi rád se vracím do Jizersk˘ch hor a poznávám v‰echna jejich zákoutí. Stejnû mû láká okolí Suchého vrchu v Orlick˘ch horách, odkud v podstatû pocházím. KdyÏ uÏ vybude ãas podívat se k jiÏním sousedÛm do Alp, pak kromû hor samotn˘ch obdivuji kvalitu pfiípravy bûÏkafisk˘ch stop.

Vás ale bude patrnû nejvíc zajímat, co mám spoleãného s Volvem.

Jak˘msi fiízením osudu jsem pfied více neÏ ãtyfimi lety usedl za volant nového Volva S40. Od té doby pfiibylo na jeho tachometru témûfi 150 000 kilometrÛ a já jsem spokojen˘. Není tedy váÏnûj‰í dÛvod, proã bych mûl nyní po‰ilhávat po jiném voze. I kdyÏ pfiece jenom je.

Pfied nedávnem jsem pfii jedné pfiíhodû zjistil, jak se pomalu a bez mého vûdomí mûní moje estetické vnímání automobilu a reáln˘ch potfieb. Musím pfiedeslat, Ïe jsem nikdy nebyl pfiíznivcem automobilÛ kombi. Jel jsem tehdy relativnû pomalu v pravém pruhu, kdyÏ mû pfiedjelo nûco, co dokázalo probudit ve‰kerou mou zvûdavost. Tvary toho auta se mi líbily, pfiestoÏe to bylo kombi. Nedokázal jsem v‰ak kvÛli okolnímu provozu tak rychle zaregistrovat, o jak˘ automobil ‰lo.

V tu chvíli se ze mû stal závodník a já nemûl pokoj, dokud jsem si v klidu na jeho zadní ãásti nepfieãetl: Volvo V50. Dal‰ím rozhodnutím, v jakém autû budu jezdit pfií‰tí léta, jsem si nyní témûfi jist.

¤ÍZENÍM OSUDU JSEM P¤ED VÍCE NEÎ âTY¤MI LETY USEDL ZA VOLANT NOVÉHO VOLVA S40. OD TÉ DOBY P¤IBYLO NA JEHO TACHOMETRU TÉMù¤ 150 000 KILOMETRÒ A JÁ JSEM SPOKOJEN¯.

58

RÁNO MARATON

ODPOLEDNE TRIATLON

CO SI MEZITÍM PO¤ÁDNù ZASPORTOVAT?

V ÎIVOTNÍ FORMù. NOVÉ VOLVO S60 JE TO GENTLEMAN, JE TO SPORTOVEC, JE TO VÁ· PARTNER, KTER¯ VÁS NIKDY NENECHÁ VE ·TYCHU. VYBROU·EN¯ MOTOR T5 A ZRYCHLENÍ Z 0 NA 100 KM/H ZA 6,5 VTE¤INY VÁS SPOLEHLIVù DOSTANE Z KAÎDÉ ÎHAVÉ SITUACE A UMOÎNÍ VÁM UÎÍVAT SI JÍZDU V TÉTO KATEGORII DOSUD NEVÍDANOU. NAVÍC, DÍKY UNIKÁTNÍMU SYSTÉMU FOUR-C, ZÒSTANE VOLBA STYLU JÍZDY âISTù VE VA·ICH RUKOU. STAâÍ JEN JEDNO TLAâÍTKO. VÍCE NA WWW.VOLVOCARS.CZ MODELY S60 ZAâÍNAJÍ JIÎ NA 853 000 Kâ.

WWW.RADO.COM

PŘEMÝŠLEJ O N O V Ý C H T VA R E C H

PŘEMÝŠLEJ O NOVÝCH M AT E R I Á L E C H

SINTRA CHRONOGRAPH Nepoškrabatelná high-tech keramika a absolutně jedinečný design.

Dívejte se na čas, jak jste ho nikdy neviděli.

Hodinky RADO obdrÏíte ve vybran˘ch prodejnách: BRNO – Klenotnictví Hanák, Ra‰ínova 2; Klenotnictví Hanák, Josefská 1 • DùâÍN – Zlatník Ale‰ BachroÀ, TrÏní 110/17 • CHEB – Hodináfiství Altman, Svobody 9 • CHOMUTOV – Klenoty Provazník, Blatenská 864 HAVͤOV – Opál, Hlavní tfiída 60 • KARLOVY VARY – Oriosa, Stará Louka 64 • OSTRAVA – Hodináfiství Deal, Masarykovo námûstí • PARDUBICE – Klenoty-hodinky P. Lejhanec, Tfiída Míru 65 • PLZE≈ – Cézar, nám. Republiky 28 – pasáÏ âAS • PRAHA – Interagent s.r.o. – Duty-free-shop – leti‰tû Praha Ruzynû; Interagent s.r.o, Vinohradsk˘ Pavilon, Vinohradská 50; La Boutique Suisse, PafiíÏská 17; M. Du‰ák, Na Pfiíkopû 17; Sheron, Jungmannovo nám. 1; Zlatnictví Beny, Václavské nám. 52 • ZLÍN – Gold Eligius, Tfi. T. Bati 202 • ÚSTÍ nad LABEM – Klenoty Provazník, Revoluãní 3

v˘hradní distributor ‰v˘carsk˘ch hodinek RADO, Pod Klaudiánkou 2a, Praha 4, tel.: 606 593 506, e-mail: ivana.hola@vedu.cz, www.vedu.cz