Issuu on Google+

VODAFONEM KŘÍŽEM KRÁŽEM A ZASE ZPÁTKY 03/09 01_Cover_Curry_03_09.indd 1

11/6/09 10:22:19 AM


Vyberte si 1 až 4 kamarády a sveďte jim holku Ušetříte 50 % nákladů a nemusíte s ní chodit dýl než 3 měsíce. Když se vám přejí, prostě ji kamarádovi necháte. A basta.

flower to you

KozíDech

02_FakeAD_Curry_03_09.indd 2

11/6/09 10:25:48 AM


03 ICQ

Mele: Ahoj, Jardo, myslíš, že si toho nikdo fakt nevšim…

Plocha

Mele: No, jak jsem včera v Omsku hrál za tebe.

Mario Mele

Sele: To nevím, ale vy kluci kanadský si s pukem

poradíte dycky. Já na to nekoukal, Ina mě vzala na manikúru.

viceprezident pro nefiremní zákazníky Vodafonu

PLOCHA

Sele: Čeho zas?

Mele: Ty si dáváš dělat manikúru?

xxxx

Sele: Ty ne?

ann@hofburger.de mario@meletekel.can, muriel@zelenyanton.com

Zdravím z nového fleku v Indii

Mele: Jsem snad baba? Sele: Tak hele, nedělej si ze mě šoufky, beru miliony za to, že za mě hrajou nadšenci jako ty. Snad mám

Ahoj, brouku, neměla jsem čas ani se s tebou roz-

Můj počítač

loučit. Zrovna odlítala grupa Indů domů na nějaké

svátky, tak mě s nimi hodili do jednoho přepravního

kontejneru, naložili na trajekt a šoupli postrkem do

Oblíbené filmy

Dílí.

Impérium vrací úder Když se muž vrací domů Superman se vrací Lassie se vrací

Mele: Že zítra za tebe hraju proti Calgary. Sele: Jo, vidíš, tak si to užij. Já jdu do kosmeťáku trhat chlupy z hrudníku.

složku nadepsanou Lidi, co volají s Vodáčem. A

Mele: Ty máš ještě nějaké chlupy na hrudníku?

Prostě, hele Mele, někde v šanonech tam mám

Sele: Já ne, Ina…

Tvoje Anča

Barman se vrací

se najednou rozčilovat i psát.

Takže jsem ti nestihla ty svoje ovečky ani předat.

snad v ní ještě něco bude.

Mumie se vrací

za tu dřinu… fix, teď nevím, co jsem chtěl, nestíhám

Návrat zbloudilého pastýře Návrat do Červeného města

www.aukro.cz

Podzimní návrat Návrat ztraceného syna Návrat ztraceného ráje Návrat z exilu Kouzelníkův návrat Návrat idiota (Zatím neviděl)

Koš

Live přenos HC Okotoks : HC Saskatoon 0:3 po 2 minutách 1. třetiny Kanadská 3. liga

Sakro - Kafemletí

03_Plocha_Curry_03_09.indd 3

Bijáky

3. liga

Jarda mele

11/6/09 10:34:36 AM


04 VÝKOP

Čeřen jako průvodce číslem Kdo si hraje, nezlobí

Moje děti si otevřely tetovací salon. Nepotřebovaly k tomu skoro nic – jeden kufřík, několik permanentních fixů, papíry na kreslení předloh a... A to je vlastně všecko. Poslední dobou každý den, jen co přijdou ze školy, zalezou si do pokoje a kutí. Člověk o nich ani neví. Dcera šéfuje dizajnu, o tři roky mladší bratr nadšeně posiluje každý nápad tančením a já chodím do práce s pokreslenými předloktími, za která by se nemusel stydět ani můj šéf Michal (viz rubrika Rozhovor) – na jednom smrtka v hábitu s kosou, na druhém slon s nohama rovnoměrně podél celého těla, takže spíš připomíná hřeben. Jediné, s čím si nevěděly rady, byl název. Ptaly se, jestli by mě něco nenapadlo. Tattoo... tattoo... Jak by tomu mohly říkat? Vtom mě to napadlo – jejich tetovací salon se jmenuje Audrey. Mít koníčka je bájo. Běžný život pak není taková pruda, protože se máte cestou z práce na co těšit. Taky nějakému holdujete? Jakpak by ne! Jsme přece v Čechách, kde podle statistik připadá tři a půl koníčka na hlavu. Včetně kojenců. Určitě! Proto nás zajímalo, s čím si hrajete vy, když nezlobíte. V tomhle čísle to máte. Podívejte se sami. Koníčkům zdar!

04_Vykop_Curry_03_09.indd 4

Když jsme hledali průvodce pro tohle číslo, pořád se nám jako černý Petr vracel včera nedoceněný a dnes již zcela zapomenutý mediální umělec Petr Čeřen z Medonos nad Ohří, otec leopardismu, syn hajájismu, tchán plutoleopardismu a mučedník syndromu falešného přítele. O koníčcích ví nejen svoje. Celý život se zabývá – jak sám potichu říká – páráním pěkňoučka, vystřihováním a vyřezáváním obrázků (koláží) z dobrých i špatných periodik. Z jeho fantastických nůžek a žlutého skalpelu pochází i obálka tohoto čísla. Vliv Miroslava Horníčka, Maxe Ernsta a lidového umělce Jury Ubzdila z Brna je patrný už na druhý pohled. Čeřena jsme našli a oslovili v jednom pražském soukromém sanatoriu a požádali ho o spolupráci. Po půl roce pochopil a souhlasil. Jeho jemná, čistá a magická tvář vás provede i tímhle periodikem.

Obsah

3 Superman se vrací 5 Rachota natrhla koníčkům úsměv 6 Coline, Coline, sedíš v pěkný rovině 7 Jezdíme na on-linech 8–13 Téma: Kdo si hraje, nezlobí 14–15 Brutální Michal čili 5 let Čili 16–17 Koučové se koučkujou 18–19 SCC revoluce, teda konference

Kdo za to může?! No v

ůbe

c!

Ten d

!

on

v To

le!

Já ne! Já t

roš k

u

KARICURRY 3/2009 ROČNÍK II Tomáš Fürstenzeller šéfredaktor Filip Hrubý ředitel projektu Michal Schindler odborný dozor Jindřich Novák editor Štefan Švec editor Petr Toman designér Aleš Duroň DTP Martin Groman psavec Jakub König psavec Marek Slezák manažer Pavel Matuška produkční www.bpublishing.cz vydavatel

11/6/09 10:36:36 AM


05 SOUBOJ

Koníčky X Rachota Většinou vám seberou kus víkendu Stojí pěkný prachy Můžou být super adrenalin Manželka na ně většinou žárlí Vyflusají vám duši z těla Koníčkáři jsou tiší blázni

0 : 1 Od devíti do šesti a padla 0 : 1 Když se snažíte, prachy spíš domů dovalí 0 : 1 Aspoň si nenamelete tlamu 0 : 1 Manželka jí fandí 0 : 1 Když se šéf nekouká, můžete si i dáchnout 0 : 1 Do práce musí každej

0 : 6 Klasický kanár. Nestačili jsme se divit, jak to práce natřela koníčkům. Marná sláva, práci se věnuje většina z nás od rána do večera, takže má mnohem větší svaly a dá na budku všem těm kolům, známkám, motýlům, mincím a dalším serepetičkám.

05_Duel_Curry_03_09.indd 5

11/6/09 2:04:40 PM


DOPING

06

<< d <<, badS cont dsBa badS cont dsBa badS

COLIN SHEA

S plánováním jsem na štíru... Do České republiky přijel v roce 1995. Zrovna dokončil školu, když přišla pracovní nabídka od kamaráda z Čech. Než se rozhodl, přečetl si pár knih od Milana Kundery. „Ty se mi líbily,“ říká současný viceprezident pro Strategii a plánování, „takže jsem si od mámy půjčil na oblek a letenku a vyrazil.“ Od té doby proharcoval Evropu skrz naskrz. Pracoval v Holandsku, Rumunsku, Chorvatsku i Rusku. Nejvíce času však strávil v Praze. Do Vodafonu nastoupil v září minulého roku. text Tomáš Fürstenzeller foto Archiv

Kdy jsi naposled udělal strategické rozhodnutí? Asi tak před osmi a půl měsíci, když jsme se s manželkou rozhodli mít druhé dítě. Finanční analýza sice vycházela v záporných číslech, ale stejně jsme se rozhodli jít do toho. Gratuluju! Holka, nebo kluk? Holka... Vedeš oddělení Strategie a plánování. Je plánování tvojí silnou stránkou i mimo kancl? Naopak, s plánováním jsem v životě dost na štíru. Když dělám snídani, jsem schopný zapomenout, že vejce se musejí před smažením nejdřív rozklepnout. A já myslel, že budeš mít tabulku a v ní plán na pět let dopředu... Kdepak, o budoucnosti přemýšlím tak málo, jak to jen jde. Entropie ovládá život víc, než jsme ochotni si připustit. Pokud člověk moc plánuje, ztratí schopnost reagovat na nečekané příležitosti a překážky. Upřímně řečeno, tohle pokládám za důležité i v byznysu – proto věnuju stejnou pozornost nejen tomu, co předpokládáme, ale i tomu, co nečekaného nás může překvapit.

Vím na tebe, že máš slabost pro tvůrčí psaní. Překvapivý koníček u viceprezidenta pro Strategii a plánování. Jak ses k němu dostal? Když mi bylo deset, zúčastnil jsem se literární soutěže. Inspirovala mě malá chlupatá figurka na magnetce, kterou jsme měli na lednici. Vymyslel jsem si nesmyslný příběh, jak tahle příšerka ještě s jednou další našly tajnou jantarovou komnatu z druhé světové války. Třídní si pak zavolal rodiče, že mám nejspíš vážný psychický problém. Ale tu soutěž jsem vyhrál. Tenkrát mi došlo, že na lednici je spousta dalších magnetek, jejichž příběhy je třeba vyprávět.

Nechtěl jsem být v situaci, kdy bych musel svoji rodinu uživit perem Proč ses nakonec rozhodl pro byznys, a ne pro literaturu? V byznysu občas zafunguje vztah mezi talentem, disciplínou a tvořivostí na straně jedné a ohodnocením na straně druhé. Psaní je totální sázka na nejistotu. Z padesáti skvělých spisovatelů se jeden prosadí, devět se jich protlouká učením a psaním filmových recenzí a zbylých čtyřicet maká ve Starbucksu

a čeká, až se jim ozvou na ten trhák, co před třemi měsíci poslali nakladateli. Je to podobné jako chtít udělat kariéru v muzice, ale ještě o něco horší, protože kolem psaní nelítá žádný sex ani drogy. Usoudil jsem, že bude lepší vydělat peníze v byznysu a psaní se věnovat později. Nechtěl jsem být v situaci, kdy bych musel perem uživit rodinu. Máš čas psát aspoň ve volných chvilkách? Ne, jako každá práce i psaní vyžaduje absolutní nasazení. Někdy se stane, že mě něco vytočí, a pak nejdu celou noc spát a píšu. To se mi přihodilo třeba v roce 2004 po amerických prezidentských volbách, kdy jsem prošpikovaný kofeinem dvanáct hodin dělal statistickou analýzu volebního podvodu na Floridě a v Ohiu. Ovšem od chvíle, co se George Bush odporoučel zpět do Texasu štípat dříví, jsem jaksi ztratil motivaci pro podobná snažení.

Coline, Coline, můj žlutý řezák tě nemine...

<< d >> d 06_07_Dopin_Curry_03_09.indd 6

11/6/09 10:47:43 AM


<< dsSystemFileErr >>, >> dsBadSANEopcode <<. >> shutDownAlert << >> dsLoadErr <<, >> dsTraceErr <<, >> dsBad Patch <<, >> dsForcedQuit << >> dsSysErr << smIntStatVErr >> <<smNoMoresResources>> -454 badSubPartErr-454 badSubPartErr-454 badSubPartErr-454 badSubPartErr-454 badSubPartErr-454 badSubPartErr containerNotFoundWrn << dsSystemFileErr >>, >> dsBadSANEopcode <<. >> shutDownAlert << >> dsLoadErr <<, >> dsTraceErr <<, >> dsBadPatch <<, >> dsForcedQuit << >> dsSysErr << smIntStatVErr >> <<smNoMoresResources>> -454 badSubPartErr-454 badSubPartErr-454 badSubPartErr-454 badSubPartErr-454 badSubPartErr-454 badSubPartErr containerNotFoundWrn << dsSystemFileErr >>, >> dsBadSANEopcode <<. >> shutDownAlert << >><< dsSystemFileErr >>, >> dsBadSANEopcode <<. >> shutDownAlert << >> dsLoadErr <<, >> dsTraceErr <<, >> dsBad Patch <<, >> dsForcedQuit << >> dsSysErr badSubPartErr-454 badSubPartErr-454 badSubPartErr containerNotFoundWrn << dsSystemFileErr

Věcí, které dělá naše firma na internetu, je stále víc. O takových velkých projektech, jako je Vodafone park, asi víte. O jiných naopak nejspíš ani netušíte. Pár takových perliček jsme pro vás našli. TYHLETY INTERNETY

text Tomáš Fürstenzeller foto Archiv

ŘEHOLE, KTERÁ SE VYPLÁCÍ Jestli fandíte Facebooku, tak se vám to asi nebude zamlouvat, ale na rovinu – Facebook je pasé. Dneska frčí Twitter. Je rychlejší a obejde se bez fotoalb i dalších aplikací. Kámošům se na něm říká „followers“ a základem je mikroblogging – na každé sdělení máte 140 znaků a šmytec. Na západ od našich hranic roste Twitter rychlostí termitiště. Formát a stále větší obliba ho navíc předurčují k tomu, aby se ho chytly taky firmy. V České republice jsme jednou z prvních. „Začít twittrovat jsme se rozhodli hlavně proto, že tak můžeme rychle komunikovat s médii, která jsou na Twitteru přítomna. Kromě toho dokážeme přes tuhle síť oslovit i takzvané early adopters nových technologií, kterým tak můžeme pohotově říct o tom, co zrovna chystáme, třeba o našem Vodafone parku,“ říká Alžběta Weinfurtová z PR, která se o naše firemní twittrování stará. Že to dělá skvěle, je jasné už z toho, že Vodafone CZ Twitter byl serverem Lupa.cz vyhlášen komerčním Twitter kanálem s nejvyšším počtem „followerů“ v celé ČR. Skvělou pozici jsme si samozřejmě nevybudovali jen tak. „Uživatelé byli nejdřív opatrní. Mysleli si, že účet není pravý. Až když jsme jim začali odpovídat a sem tam vyřešili nějaký jejich problém, důvěra vzrostla. Naše pravidlo zní: jeden zásadní twít co dva dny a odpověď na dotazy zhruba do dvou hodin. Je to sice řehole, ale taková, která se vyplácí,“ uzavírá Alžběta.

PARK JAKO ŽÁDNÝ JINÝ

DOPING

07

Online v jednom kuse NAŠE DOMÁCÍ VIDEO

Mobil a internet se konečně propojily. Zrovna finišují přípravy na spuštění portálu Vodafone park beta. Proběhl poslední zátěžový test a portál, který byl zatím přístupný jen omezenému počtu uživatelů, se otevře všem. SMS a MMS brány, archiv zpráv, výpisy hovorů, osobní profil, prostor pro spoustu aplikací třetích stran – přesně to je Vodafone park. „S internetem v mobilu jsme zabodovali u statisíců zákazníků. Teď na to chceme logicky navázat a přenést mobil na internet. Vodafone park přináší na český trh něco zcela nového. Jedinečné na něm je, že je otevřený službám třetích stran, takže předpokládáme, že se bude dynamicky vyvíjet, říká ředitel marketingu pro nefiremní zákazníky Lukáš Kružberský. Abychom vývojáře aplikací v tvořivosti trochu popíchli, připravili jsme pro ně soutěž, v které si výherce přijde na celý milion. To už stojí za to trochu se posnažit. CO VODAFONE PARK BETA UMÍ:

}GAG-AAGVfźbUgUXfYgźāYa }5fW\]jcXYg`UbÖW\]dāŚW\cnŚW\ndfźj }8YhU]`bŚjÖd]gjûYW\cXW\cnŚW\ a příchozích hovorů }5XfYgźā¦i`cÏhYg]cV`ŚVYbźŧŚg`U }5d`]_UWYhāYhŚW\ghfUbgGAG a MMS notifikací

Kde jsou ty doby, kdy světem hýbaly myšlenky?! Jestli jím hýbe něco dneska, tak je to video. Králem na tomhle poli je jednoznačně YouTube, největší obrazová encyklopedie světa. Najdete na něm všechno. Od poloviny října dokonce prémiový komerční kanál Vodafonu, kde se můžete podívat na všechna videa, která produkujeme – od televizních reklam z dob Oskara přes nejnovější spoty, videa z oblastí PR, nadační činnosti, společenské odpovědnosti až po sekvence ze zákulisí firmy. O rozběhnutí našeho kanálu na YouTube se postaral tým Interaktivního marketingu. „YouTube navštěvuje každý den obrovské množství lidí a ty jsme chtěli oslovit,” říká Lenka Černá, která má náš nový kanál pod palcem. „Jsme jednou ze tří českých firem, které sponzorský kanál na serveru YouTube.cz provozují.” Víme, že samochvála není úplně voňavá záležitost, ale už zběžné srovnání obsahu všech tří kanálů vám jasně napoví, který ze sponzorských kanálů je favoritem. Na ten náš se dostanete přes adresu kkk,mcihiVY,Wn-jcXUZcbYWnYW\. VÝHODY KANÁLU YOUTUBE:

}BUghUj]hj`UghbŚXYg][bdcnUXŚ }NcVfUn]hVUbbYfcjcifY_`Uai }5ihcaUh]W_mgdciûhőhj]XYU }CX_UncjUhbUcghUhbŚgcW]ź`bŚgŚhő }NcVfUncjUhdāŚgdőj_miÏ]jUhY`ä

PDF

SLOŽKA PŘÍTEL TWITTER

PÁRCI Z PARKU VYNDEJHO

<< dsSystemFileErr >>, >> dsBadSANEopcode <<. >> shutDownAlert << >> dsLoadErr <<, >> dsTraceErr <<, >> dsBad >> dsForcedQuit << >> dsSysErr << smIntStatVErr >> <<smNoMoresResources>> -454 badSubPartErr-454 06_07_Dopin_Curry_03_09.indd 7

Patch <<,

11/6/09 10:47:57 AM


08 TÉMA

text: Štěpán Paveta Koláž: Čeřen

08_13_Tema_Curry_03_09.indd 8

Když jsme se rozhodli podívat se na to, jaké máme koníčky, měli jsme obavu, jestli nám vedle práce ještě zbývá čas na hraní a jestli budete ochotni nám o svých zálibách něco napsat. Kalhoty jsme ovšem před brodem stahovali zbytečně, protože do týdne nás zavalila hromada skvělých fotek a nadšeného povídání, které nám potvrdily, že nejen Vodafonem živ je vodafoňák. Nakonec bylo nejtěžší vybrat deset zajímavých koníčků, protože jak už to tak bývá, nezajímavý nebyl ani jeden.

11/6/09 10:55:44 AM


TÉMA

09

Jedn o do p u se rv vrát ní ligy ím

LUBOŠ BÖHM Senior CNO Engineer hobby: včelaření Včelařství se často dědí. Jak jsi k tomuhle koníčku přišel ty? U nás naposled včelařil praděda, ale toho jsem už bohužel nezažil. Včelaření se věnuji skoro pět let, ten nápad přišel spontánně. Těšil jsem se samozřejmě na první sladkou odměnu, ale na pozadí byla myslím touha vrátit se k přírodě. Postupem času nabírám zkušenosti, co chov obnáší, a mírně koriguju romantické představy začátečníka. Jaké byly začátky? Začínal jsem se třemi úly, to si člověk vyhrál s každým zásahem do včelstva. Teď jich mám čtyřiadvacet a určité racionalizaci zootechniky, ač to může s ohledem na chov živého tvora znít poněkud odtažitě, se neubráním. Od dubna do srpna věnuju včelaření téměř všechny víkendy. Zjednodušeně řečeno je potřeba individuálně zhodnotit kondici každého včelstva, tj. vytvářet mu postupně podmínky k rozvoji, aby se nevyrojilo a mělo kam nosit med, a zároveň jej neoslabit zbytečným rozšířením o prostor, který chumáč včel není schopný zahřát a obsadit. Vadí ti ještě včelí bodnutí? Včely a žihadla, to jde ruku v ruce. Chovám temperamentnější kmen Vigor, který pochází ze Slovenska, jeho vyšší agresivitu vyvažují vlastnosti, které umožňují lépe odolávat tlaku nákaz, jako je varroáza. Velkým překvapením pro mě bylo letošní setkání s účinky pylu máku, resp. alkaloidů na chování včel, zkrátka šest žihadel v první minutě. Písknul jsem přerušení a šel na střídačku. Jak člověk pozná na krámu dobrý med? Med přímo od včelaře má u nás právem stále dobrý zvuk, takový na pultech supermarketů nenajdete. V regálech s marmeládami je bohatá nabídka vysoce filtrovaných medů ze všech koutů světa, kde se nestydí zaměstnávat děti a cpát do včel antibiotika, proto ta stálá tekutost a nízká cena. Pravý med je přírodní lék, určitě si zaslouží minimálně regál se zdravou výživou. VČELAŘOVO PRAGMATICKÉ MINIMUM Zimování: Včely v zimě neumírají chladem, ale hladem. Množení včelstev: Kdo nemnoží, ten živoří. Ulítlý roj: Tak si leťte, když se vám u mě nelíbí.

08_13_Tema_Curry_03_09.indd 9

KAREL BOROVANSKÝ Customer Service Specialist hobby: elektronické šipky Co pro tebe znamená tvůj koníček? Hodně a vysvětlím proč. Elektronické šipky hraju za Kleopatru Chrudim už sedmým rokem a přibližně sedm let taky pracuju ve Vodafonu. Když jsem v roce 2003 dělal výběrové řízení na pozici operátora chrudimského call centra, všechno probíhalo naprosto standardně. Teda až do otázky: „Co vaše koníčky?“ V té chvíli se ve mně uvolnilo napětí a já se rozpovídal. To zaujalo dotyčného, který pohovor vedl. Najednou jsme spolu mluvili jako staří kamarádi. Šipky dost možná ovlivnily, že pracuju v téhle firmě. Já osobně jsem o tom přesvědčen. Šipky si většina lidí zahází nanejvýš z dlouhé chvíle. Jak často trénuješ ty? Elektrické šipky jsou sport jako každý jiný, i když dost lidí je vnímá jako hospodskou záležitost a kouká na ně skrz prsty. Ovšem i v téhle oblasti jsou u nás mistři Evropy, a to už opravdu není zadarmo, za tím je hodně práce. My se scházíme dvakrát týdně na trénink a zápasy. No a po odehrané sezoně spolu vždy vyrazíme na víkend na chatu. Dost se nám to hobby dostalo pod kůži – nezřídka spolu jedeme i na letní nebo zimní dovolenou. Jaký největší kousek se vám zatím povedl? Co hrajeme, posunuli jsme se ze třetí ligy do první. Bohužel jsme se v ní dlouho neohřáli a po jediné sezoně jsme spadli znovu do druhé ligy. Teď se snažíme probojovat zpět do první ligy, což je obrovská motivace. Náš dosud největší úspěch bylo vítězství v turnaji, kterého se účastnily nejlepší týmy od Krkonoš až po Humpolec. Koníček má člověka bodnout. My včelaříme.

11/6/09 10:56:17 AM


vyletí Pozor, aný z a rozm ! ptáček ý k s u r

i ov DJ už m a jse čko al. hla dobí nech á S ná ho na u to ě m

JAN BUCKI

ZUZANA ČERNÁ

Safety and Fire Specialist hobby: lomografie

Retail Store Manager hobby: dýdžejka

Lomografie? To je takové to, jak vám vezmou půlku mozku, ne? Tak skoro. Jde vlastně o staré sovětské foťáky. Stránky www.lomography.cz tvrdí, že LOMO je zkratka pro Leningradskou optickou mechanickou společnost. Má na svědomí fotoaparát LOMO, který měl být symbolem sovětské pokrokovosti, ovšem soudruzi udělali chybu a fotografie z téhle pixly lezly neostré, špatně exponované, zvláštně barevné… Stačilo málo, a LOMO vzal po zásluze čert. Našla se ale partička maníků, kteří si LOMO přivezli jako suvenýr z Východu. Fotky vyvolali a propadli jejich zvrhlému kouzlu. Z hobby pár nadšenců se časem stal světový retrokult.

Co pro tebe znamená tvůj koníček? Ventil, způsob, jak dobít baterky, totální restart, který trvá asi šest hodin a začíná v sobotu večer, kdy se ve mně probudí mé druhé já a s mixážním pultem a cédéčky vyrážím do víru diskoték. Když hraju, nemám čas přemýšlet nad ničím jiným, než co pustit a jak udržet lidi na parketu. Není nic lepšího než spokojené publikum. Druhý den jsem sice polomrtvá, ale vždy to stojí za to. Když pak jdu v pondělí do práce, mám čistou hlavu.

Kdy a jak ses k lomografii dostal? Přivedl mě k ní paradoxně časopis o digitální fotografii, kde se psalo o pluginech pro grafický program. Byly tam takové, které umožňovaly vytvořit z normální fotky něco, čemu říkali „lomo“. Šlo o složitý proces. Fotografii je třeba oříznout, rozostřit, natočit, rozhodit barvy... V podstatě aplikovat vady, které se běžní smrtelníci snaží u svých snímků odstranit. Jak je to s foťáky? Vyrábí se LOMO dodnes? Jde výhradně o analogové aparáty. Protože starých kusů je málo, začaly se vyrábět nové napodobeniny, které jsou kopiemi těch původních. Lomo ale není ani tak o foťáku, jako spíš o přístupu k fotografování a o poctě klasickému formátu. Lomo je částečně životní styl. Životní styl?! Jo, lomografie je o naprosté svobodě tvorby, o tom, že fotit se má všechno, všude a vždycky. Že si můžeš najít svoje téma a styl a pořizovat snímky neobvyklým způsobem a jedinečnou technikou. Není to těžké, fotit se s tím naučí každý. Každá fotka je pěkná nebo alespoň zvláštní, takže něco jako „špatná lomofotka“ neexistuje. Je lomografie v České republice hodně rozšířená? Zatím moc ne. Na českém portálu je registrováno necelých 300 lidí. Už jsem si zvykl, že když někde vytáhnu svůj foťák, většinu lidí překvapí ten design z 80. let a absence displeje na zadním panelu. Taky mě baví nechápavé pohledy digitálních technokratů, kteří se předhánějí v pixelech a co půl roku utrácejí za nová megaděla.

08_13_Tema_Curry_03_09.indd 10

Jak dlouho už děláš dýdžejku a jak ses k tomu dostala? Samostatně hraju nějakých sedm let. O muziku jsem se začala zajímat ve třinácti. Chytla mě hudba sedmdesátých let, především ABBA. Dodnes jsem hrdá majitelka celé jejich diskografie. Pak přišlo období diskoték a poznávání hudby devadesátých let. V té době jsem absolvovala dva konkurzy do rádia, na kterých se mé naivní představy trochu rozplynuly, ale díky nim jsem se seznámila s jedním dýdžejem. Na diskotéce jsem mu občas pohlídala cédečka, když šel na bar. Občas se nestihl vrátit, než dohrálo cédečko, tak jsem si i zamixovala. Zkraje byl hodně překvapený, protože jsem mu to odkoukala z ruky, nic mě neučil. Co nejradši hraješ? Cokoli se líbí lidem. Osobně mám ráda klubovou hudbu, trance s naléhavým ženským vokálem. V hudbě hledám emoce. Na jaké nejzajímavější akci sis dosud zahrála? Hraju především na klasických diskotékách, okrajově na firemních akcích a svatbách. Nemám žádný vysněný klub, kde bych si chtěla zahrát. Stačí mi, když lidi odcházejí spokojení a třeba na konci akce bezprostředně zatleskají – to pokládám v dnešní době za úspěch. A co trapasy? Byly už nějaké? Největší noční můrou každého dýdžeje je, že dohraje cédečko a vy tam najednou nemáte to druhé, nevíte, co pustit, anebo nemůžete najít tu správnou písničku. A teď je ticho, lidi na vás koukají a postupně odcházejí. O něčem takovém se mi často zdá večer předtím, než hraju. Naštěstí zůstává zatím jenom u snu. Jen jednou se mi stalo, že dohrála písnička a druhé cédečko se nenačetlo. Začala jsem pohotově něco klábosit do mikrofonu a pustila další track z prvního cédečka. Lidi si naštěstí ničeho nevšimli.

11/6/09 10:56:56 AM


nát bych z a. Chtěl ník ř kade jejich

11

Ha vá sák vé m ja pou tu ko žížid pě lo. no -

MIROSLAV HALUZA

JANA DUCHOSLAVOVÁ Customer Service Specialist hobby: výcvik mladých hasičů Kdy ses svému koníčku začala věnovat? Asi před rokem. Sama jsem hasička v SDH Bučina. Kdykoli jsme trénovali, pobíhaly děti kolem nás. Bylo vidět, že by to chtěly zkusit. Tak jsem jednoho dne vylepila plakát „Kdo se chce stát mladým hasičem“ a během krátké chvíle jsme měli celé družstvo. Kolik vás na to je? Jsme dvě trenérky a máme čtrnáct mladých hasičů ve věku od pěti do patnácti let. Je hezké vidět, že se děti baví a nedělají vylomeniny. Účastní se vaši mladí hasiči soutěží? Fungujeme necelý rok, takže zatím spíš dáváme dohromady, co všechno je potřeba, abychom splňovali podmínky HRY PLAMEN. Zatím je pro nás úspěch to, že máme družstvo a zkoušíme si plnit disciplíny mimo soutěž. Brzy ale pojedeme poprvé na oficiální soutěž, tak uvidíme, jak dopadneme. Co děti na hasičství nejvíc baví? Některé tento sport provází od mládí. Jako třeba moji dcerku Sabču. Kdykoliv jsme trénovali, byla s námi. Tudíž se jí to zalíbilo. Pro jiné je to prostě možnost sportovat, trávit volný čas jinak než u počítače a naučit se novým věcem. Myslím, že hasič je pro ně člověk, kterého si váží a chtějí se mu malinko podobat.

e, lím m ba ejů o a t ygm esk e k P n D ím z ra

Jak se stane, že člověk začne jezdit za domorodými kmeny? Vždy jsem hodně cestoval, ale většinou to bylo na turnaje v karate, což je další můj koníček. Na první dobrodružnější cestu – pod stan do východní Afriky – jsem jel s outdoorovou cestovkou. Projeli jsme Keňu, Tanzanii a Ugandu. Organizované cestování mi ale moc nevyhovovalo, takže další cesty už byly na vlastní pěst.

TÉMA

Sales Consultant hobby: expediční cestování za domorodými kmeny

Kam všude ses podíval? Začal jsem Thajskem, pak Indonésie, USA, Ekvádor, Kolumbie, Kuba... Jedině na Novou Guineu jsem se podíval v rámci expedice, protože vyrazit sám ke Kombajům je dost velký risk. Tihle stromoví lidé ze Západní Papuy jsou dost obávaní. Koneckonců i my jsme tam zažili perné chvilky, když nás v poslední, už civilizovanější vesnici večer přepadli, průvodci rozbili hlavu šutrem a chtěli výkupné. Veselá historka. Takových zajímavých míst jste navštívili hodně? Papua zatím vede. Dostat se ke kmenům, které žijí na úrovni doby kamenné a kde jste třeba čtvrtí bílí lidé, co navštívili jejich vesnici, to se často nestane. Letos jsme podnikli taky poměrně náročný trek v Ekvádoru, a to ke kmeni Waorani u řeky Curraray. Ten je už o poznání civilizovanější než Kombajové, ale setkání to bylo stejně velmi zajímavé. Takové expediční cestování asi není úplně levný špás... Dá se říct, že čím extrémnější, chudší a nebezpečnější země, tím víc vás bude stát. Všichni se totiž budou snažit stáhnout vás do trenek. Třeba když si chcete na Nové Guineji pronajmout vratké letadýlko, co vás hodí na louku v džungli, odkud pokračujete po svých, můžete jít jen k misionářům, kteří vám ho půjčí velmi neradi, a když jo, tak za nehoráznou cenu. Finančně velmi náročné je očkování. Kromě tyfu, meningitidy, žloutenek A+B, vztekliny, žluté zimnice a cholery musíte mít kvalitní profylaxi proti malárii, a to nejlépe drahý malaron. Na Nové Guineji jako jediné na světě žijí všechny čtyři kmeny malárie a jen na tři malaron zabírá, takže z naší expedice si z osmi lidí půlka malárii přivezla jako suvenýr, kterého se už nezbaví. Kam to bude příště? Tak v tom mám jasno. Jelikož moje přítelkyně má džungle po krk, příští rok plánuju Etiopii a kmeny kolem řeky Omo. No a taky bych rád po zklamání s „turistickými“ Pygmeji v Ugandě někdy v budoucnu rád podnikl trek k Pygmejům ve Středoafrické republice, kde na odlehlých místech ještě žijí zbytky vesnic svým přírodním způsobem, ale to se ještě uvidí.

08_13_Tema_Curry_03_09.indd 11

11/6/09 2:34:53 PM


á át se d Kolikr din h 4 t2 o vydrže ? s n Le Ma

Jjjještě žž neeeee žžže koktám ...

IVA HROMÁDKOVÁ

VÁCLAV KUBÍK

Business Partner hobby: motoristické závody

Business Quality Assurance & Enhancement Specialist hobby: komentuje fotbalové zápasy vršovické Bohemky

Kluků motoristů se nám ozvalo hodně. Co přitáhlo k motorům tebe? I u mě v tom sehrál roli mužský. Motoristické závody sleduju a navštěvuju od doby, kdy jsem se seznámila s manželem. Je to už dvacet let. První závod F1 jsme spolu naživo viděli v roce 1986 na Hungaroringu. Bylo to fantastické! Od té doby sledujeme a objíždíme různé závody.

Jeden z nejpřekvapivějších koníčků, na které jsme narazili. Jak ses k němu dostal? Fotbalové zápasy Bohemky komentuju od roku 2007, a to díky jednomu rozhovoru s „říďou“ Bohemians 1905 Lukášem Přibylem. Ten pracoval v redakci sportu České televize, a protože mě komentování zápasů vždycky zajímalo, optal jsem se ho na jeho zkušenosti. Na konci našeho rozhovoru se mě jen tak mimochodem zeptal: „Nechceš pro nás komentovat zápasy do Rádia Bohemka?“ Neváhal jsem ani minutu. Od té doby nechodím do Ďolíčku za pět minut zápas, ale řádně připraven s minimálně půlhodinovým předstihem. Naladit si nás můžete na www.bohemians1905.cz.

Hlavně podniky F1? Nejenom. Když jsme v devadesátých letech žili v USA, viděli jsme, tenkrát už s dětmi, závody na ovále. Třeba 500 mil v Indianapolisu nebo Nazarethu v Pensylvánii v americké sérii Cart. Taky jsme několikrát byli na závodech dragsterů, což je závod ve zrychlení na 400 metrů. Ti nejrychlejší to rozjedou na 330 mil za hodinu (530 km/h), takže se závodí asi 4 vteřiny. Máme ale rádi i plochou dráhu, chodíme na pardubickou Zlatou přilbu nebo na Grand Prix na Markétu. Nepohrdneme ani závody na brněnském okruhu, například FIA GT. Který závod z nedávné doby na tebe udělal největší dojem? V loňském roce jsme byli poprvé na závodě 24 hodin Le Mans. Letos jsme byli opět, a to včetně tréninků a doprovodných programů. Půjčili jsme si obytný vůz a na dráze strávili 5 parádních dní. Co děláte, když zrovna není v dohlednu žádný závod? Sledujeme novinky na mezinárodních autosalonech nebo navštěvujeme automobilová muzea. Jedno krásné je v německém Sinsheimu, kde jsou vystavené vysloužilé F1, ale taky nejkrásnější auta šedesátých a sedmdesátých let. Lahůdkou je raketový vůz The Blue Flame, který v roce 1970 jako první v historii překonal 1000 km/h. Doporučuju. Od jara do podzimu intenzivně objíždíme BMX závody, oba synové jsou „bikrosoví rideři“ a potřebují realizační tým.

Že se poctivě připravuješ, ti věříme. Radši se pochlub nějakým trapasem. Už jsi nějaký zažil? Jasně, a ne jeden. Vzpomínám si na rozhovor s útočníkem Bohemky Milanem Škodou. Když jsem ho po zápase zpovídal, tak jsem se ho zeptal: „Milane, dnes jste netradičn�� nastoupil v bílých kopačkách. Jaké další barvy jste si pro fanoušky klokanů připravil?“ Milanova odpověď mě solidně uzemnila: „Žádnou, posledních pět let nastupuju jenom v kopačkách téhle barvy.“ Tak to je gól. Teď je namístě se zeptat, co člověk potřebuje, aby mohl být komentátorem? Pohotovost, výřečnost a pro komentář do rádia je taky dobré být hodně popisný. Posluchač vás jenom slyší, a tak musíte neustále mluvit. Samozřejmostí je i přehled o fotbale. S kým by sis rád zkusil spolukomentování a jaký zápas, pokud by to bylo na tobě? Rozhodně s panem Bosákem. A jaký zápas? Rozhodně „mač“ mezi FC Barcelona a Bohemians 1905. Což znamená, že se mi to skoro na tutti splní …

Chtěla bys někdy sama usednout do kokpitu? Určitě, ale zatím závodím akorát s manželem. Máme takové nepsané pravidlo, že když se někde sejdeme a oba máme své auto, tak cestou domů vždycky závodíme, kdo tam bude první. Bývá to dost vyrovnané.

08_13_Tema_Curry_03_09.indd 12

11/6/09 10:58:25 AM


13

N ne ěkt úč jpr eré pr esů osl z m áv in ule ýc ě k sp jší h ol iro ch ie . val y

MICHAL SAKAŘ

MARIE ŘEŽÁBKOVÁ Sales Consultant hobby: agility Co je vlastně agility? Agility je sport, kde běhá psovod po parkuru a ukazuje, kde má pes skočit, který tunel má prolézt, co proběhnout slalomem, kdy přejít přes houpačku. Je to výborné pro člověka i pro psa. A taky je to zábava. Třeba když pejsek vběhne do tunelu, páníček běží dál a pejsek v tunelu zůstane, protože se mu tam líbí. Kdy ses jí začala věnovat? Před lety jsem začala cvičit poslušnost se svým prvním psem, kníračem Benem. O agility jsem věděla akorát to, že existuje. Víc jsem se o ni nezajímala. Až když ke mně přišel další pes, kříženec kolie, který se rychle naučil všechny povely, ale pořád mu chybělo něco na vybití, jsem se seznámila s cvičitelkou, která založila agility cvičák u nás v České Třebové. Chodíme tam už 8 let. Kolik pejsků máš? Dva. Zmíněného křížence Chestera a border kolii Boldyho. Cvičím už pouze mladšího, kterému je dva a půl roku. Devítiletý Chester už si užívá agilitního důchodu a jenom čas od času si zazávodí v kategorii veteránů. Jak často trénuješ? Výcviku se snažím věnovat jednou týdně. Krom toho jezdím po víkendových intenzivních trénincích a na závody. Někdy i tři víkendy po sobě. Zatím největší úspěch, kterého jsem dosáhla, je druhé místo s Chesterem na Mistrovství kříženců Slovenské republiky.

o at e n tů! s n e ím raba ás Hl ení t foc

08_13_Tema_Curry_03_09.indd 13

Kdy tě napadlo začít fotit auta? Táta za mlada profesionálně fotil, takže jsem k fotce přičichnul už jako kluk. Sám jsem pak začal v Anglii, kde jsem čtyři roky pracoval. Tam je drahých a hezkých aut spousta. Jezdil jsem na srazy klubů Ferrari a Lamborghini a taky na autosalony. Fotil jsem pro zábavu. Asi po šesti letech si mě všiml šéfredaktor největšího českého Ferrari web magazínu CzechFerrari. Nabídl mi novinářský průkaz a začali jsme spolupracovat.

TÉMA

Customer Service Representative hobby: focení sportovních aut

Co je tvůj největší fotografický úlovek? Nedávno jsem fotil vůbec první vyrobený kus Jaguara XJR-S. Patří prezidentovi Jaguar Clubu ČR. Lahůdka bylo taky focení Lamborghini LP670-SV, za které byste v krámu zaplatili přes osm milionů, ani byste nemrkli. Nebo Pagani Zonda F za patnáct mega. No a samozřejmě Bugatti Veyron. Ale to bylo spíš jen „viděl jsem, cvaknul jsem“. Teď mám objednávku na focení Maserati MC12, kterých se vyrobilo všeho všudy padesát kusů. Současná cena je třicet milionů a stále stoupá. Po Čechách jezdí jediné – majitel je obrovský fanda do supersportů. Moc rád bych si ale vyfotil taky třeba trabant. To by mě bavilo! Fotit sporťáky asi není taková darda, jako je sbírat, ale levná záležitost to nejspíš taky není... To není. Foťák a objektivy jsou jenom základní investice. Kromě toho člověk potřebuje modely aut v měřítku 1:18, které slouží jako trenažéry na focení reálných vozů. Ty přijdou taky na hezkou sumu. Snažím se nepřekročit hranici čtyř tisíc, ale levnější než osmnáct stovek za model nekupuju. To jsou pak hračky, a ne modely. V tuhle chvíli mám takových modelů čtyřicet. Nejspíš taky hodně cestuješ. Tohle jistě není koníček, který přikluše za tebou... Cestuju dost. Tyhle akce se konají většinou v zahraničí, takže na ně padne spousta dovolených a vyměněných směn. Moc si vážím vstřícnosti kolegů! Odměnou jsou mi třeba návštěvy výrobních linek Ferrari, Lamborghini, Pagani, Maserati... A taky setkání s významnými osobnostmi. Na pomyslné pažbě mám setkání s Michaelem Schumacherem, P. L. Ferrarim, Valentinem Balbonim z Lamborghini a taky zakladatelem automobilky Pagani Horaciem Paganim. Na druhou stranu tenhle koníček nejsou jen příjemné zážitky. Za každou fotkou je spousta práce a dlouhé hodiny počítačových úprav. Ty zaberou drtivou většinu mého volného času. Divím se přítelkyni, že mě ještě zná.

11/6/09 2:33:57 PM


ROZHOVOR

14

Kdyby se vĹĄechny vytiĹĄtÄ&#x203A;nĂŠ Ä?asĂĄky za tÄ&#x203A;ch 5 let vysklĂĄdaly na fotbalovĂŠ hĹ&#x2122;iĹĄtÄ&#x203A; (kam taky jinam, Ĺže), byla by to vrstva vysokĂĄ 40 cenĹĽĂĄkĹŻ.

ZodpovÄ&#x203A;dnÄ&#x203A; brutĂĄlnĂ­ text: TomĂĄĹĄ FĂźrstenzeller foto: Michael KratochvĂ­l

â&#x20AC;&#x17E;KdyĹž na nĂĄs vloni KateĹ&#x2122;ina Matrace BroĹžovĂĄ chtÄ&#x203A;la vysoudit 100 milionĹŻ za urĂĄĹžku na cti, hroznÄ&#x203A; jsme se sblĂ­Ĺžili s naĹĄĂ­m prĂĄvnĂ­m oddÄ&#x203A;lenĂ­m,â&#x20AC;&#x153; Ĺ&#x2122;ekl mi Michal Schindler, kdyĹž jsem na nÄ&#x203A;j udeĹ&#x2122;il, aby mi jako ĹĄĂŠfredaktor Ä&#x152;ILICHILI prozradil o naĹĄem ďŹ remnĂ­m Ä?asĂĄku nÄ&#x203A;co, co se pĹ&#x2122;Ă­liĹĄ nevĂ­. Ä&#x152;ILICHILI je tady totiĹž prĂĄvÄ&#x203A; pÄ&#x203A;t let, tak by se Ä?lovÄ&#x203A;k mohl snadno domnĂ­vat, Ĺže ho mĂĄ dobĹ&#x2122;e pĹ&#x2122;eÄ?tenĂŠ. JasnÄ&#x203A;, za tu dobu posbĂ­ralo tolik cen, kolik se jen dalo. A taky pĂĄrkrĂĄt zÄ?eĹ&#x2122;ilo vodu. TakĹže, jak to bylo s tou BroĹžovou? KdyĹž nĂĄs Ĺžalovala kvĹŻli GenetickĂŠ laboratoĹ&#x2122;i, v kterĂŠ bylo nÄ&#x203A;co o praktickĂ˝ch Ä?teÄ?kĂĄch kreditnĂ­ch karet ve fyzickĂ˝ch otvorech, viceprezident prĂĄvnĂ­kĹŻ Petr PĹ&#x2122;Ă­hoda a jeho tĂ˝m se za nĂĄs postavili. Od tĂŠ doby nad nĂĄmi drŞí ochrannou ruku. Aby si na nĂĄs celebrity nevyskakovaly.  * &!

  

Ty uĹž jsi taky docela celebrita. Jak dlouho vlastnÄ&#x203A; vedeĹĄ Ä&#x152;ILI? VypadĂĄm, Ĺže mĂĄm v tÄ&#x203A;lesnĂ˝ch otvorech praktickĂ˝ Ä?teÄ?ky kreditek? JĂĄ jsem za ty tĹ&#x2122;i roky celebrita leda na Vinici ve vĂ˝tahu. KdyĹž teda nejede nÄ&#x203A;kdo ze Security, protoĹže ti obyÄ?ejnÄ&#x203A; spĂ­ĹĄ podezĹ&#x2122;Ă­vavÄ&#x203A; koukajĂ­, jestli je moje ID karta pravĂĄ.

 *  &!

ChceĹĄ Ĺ&#x2122;Ă­ct, Ĺže na ty extravagantnĂ­ fotky u tvĂ˝ch editorialĹŻ se jeĹĄtÄ&#x203A; nechytla ŞådnĂĄ fanynka? ProsĂ­m tÄ&#x203A;, fĹŻra lidĂ­ ani nevĂ­, Ĺže v Ä?asĂĄku nÄ&#x203A;jakĂ˝ editorial je. Ä&#x152;asĂĄk pro nÄ&#x203A; zaÄ?Ă­nĂĄ za obsahem. A ty fanynky... No jedna si vĹĄechny ty moje fotky vystĹ&#x2122;ihuje a lepĂ­ do pamĂĄtnĂ­ku. PromiĹ&#x2C6;, Ĺže to prozrazuju, mami...

                           

KdyĹž pro nÄ&#x203A;koho zaÄ?Ă­nĂĄ Ä&#x152;ILI za obsahem, o hodnÄ&#x203A; pĹ&#x2122;ichĂĄzĂ­. Tuhle jsem si v Ä?Ă­sle o cyklomĂĄnii pĹ&#x2122;eÄ?etl tirĂĄĹž a nestaÄ?il se divit. Vyhrabal jsem pĂĄr starĹĄĂ­ch vĂ˝tiskĹŻ a vĹždycky totĂŠĹž â&#x20AC;&#x201C; mezi Ăşdaji o vydavateli jsem naĹĄel pravdy typu: Anna BoleynovĂĄ mÄ&#x203A;la 3 bradavky a 6 prstĹŻ na jednĂŠ ruce. Co Ä&#x152;ech, to lubrikant. SvÄ&#x203A;t je rotoped, atd. Jak tenhle fĂłr vznikl? A vĹĄiml si uĹž nÄ&#x203A;kdo? CoĹže tam je? Kde? Ehm, nic jsem neĹ&#x2122;ekl... PĹ&#x2122;ed vĂ­ce neĹž rokem expandovalo Ä&#x152;ILI na web. JakĂĄ jste mÄ&#x203A;li oÄ?ekĂĄvĂĄnĂ­ pĹ&#x2122;i spuĹĄtÄ&#x203A;nĂ­ webovĂŠ verze? Web je multimediĂĄlnĂ­ a interaktivnĂ­ prostor. MĂ­Ĺ&#x2C6; se tam Ä?te a vĂ­c koukĂĄ, poslouchĂĄ, klikĂĄ a pĹ&#x2122;eposĂ­lĂĄ, kdyĹž to stojĂ­ za to. Tomu se snaŞíme pĹ&#x2122;izpĹŻsobit obsah. TematickĂŠ okruhy sdĂ­lĂ­ web s Ä?asopisem, ale kromÄ&#x203A; pĂĄr textĹŻ mÄ&#x203A;sĂ­Ä?nÄ&#x203A; uĹž web Ĺžije vlastnĂ­m Ĺživotem. Ă&#x161;zce je s nĂ­m spojenĂĄ naĹĄe strĂĄnka na Facebooku. SamotnĂ˝ systĂŠm distribuce obsahu je dost komplikovanĂ˝. Ono vytvĂĄĹ&#x2122;et zĂĄbavu Ä?asto aĹž takovĂĄ psina nenĂ­. Ä&#x152;istÄ&#x203A; technicky: vytvĂĄĹ&#x2122;Ă­me obsah se znaÄ?kou Ä&#x152;ILICHILI, kterĂ˝ upravujeme pro to kterĂŠ mĂŠdium â&#x20AC;&#x201C; tisk, web, Facebook...

Tahle KaÄ?enka zamÄ&#x203A;stnala naĹĄe prĂĄvnĂ­ky

14_15_Rozhovor_Curry_03_09.indd 14

11/9/09 12:30:31 PM


Náklad: 100 000 ks

ROZHOVOR

Má ČILICHILI Online potenciál přerůst svého staršího sourozence? Pokud jde čistě o počet návštěvníků, tak web už v několika měsících počet čtenářů časopisu překonal. Těžko se to ale srovnává, protože ke každému z těch médií příjemce přistupuje jinak. Věrný fanoušek na Facebooku s námi stráví za měsíc třeba deset minut čistého času a drtivou většinu z toho věnuje spíš reakcím ostatních. Ale i to je super, protože se vytváří komunita, která je k nám poutaná a u svých kámošů nás doporučuje. Naopak laxního čtenáře časopisu pro sebe máme třeba třicet minut měsíčně. Nemusí to ale vytvářet žádné pouto. Časopis může číst, protože nemá nic jiného po ruce. Na Facebooku taková situace nenastane. Je tam pekelná konkurence. Web je kombinace obojího. Má potenciál komunitní i sdělovací. Ale taky s tou děsnou konkurencí. Na webu nemáte návštěvníka nikdy jenom pro sebe a už jenom ho nalákat je dřina. Snažíme se s tím pracovat. Upoutat pozornost lze všelijak. Paris Hiltonové stačí nevzít si na večírek spodní prádlo a nechat se umně vyfotit. Čím láká svoje čtenáře ČILICHILI? Existují hranice, za které by ani tak drsný časopis nešel? Především se snažíme neurážet nikoho, kdo si to podle nás nezaslouží. Jsme brutální, ale bereme to zodpovědně. Kromě toho máme ohledně obsahu jasná pravidla. Žádná politika, žádné nepovolené drogy a velice opatrně se sexem. Přes jaké hranice bychom nešli... Určitě nic neděláme jenom proto, abychom na sebe upoutali pozornost. Když jsme křížili Brožovou s matrací, nebyla za tím snaha se proslavit. Chtěli jsme prostě vtipně říct, že ta paní není žádná herečka ani zpěvačka. To je celé. A když má satira důvod, pak je bez hranic.

jsme ž u a o Dom áli, co šl vyhr

A kdyby chtěl někdo všechno prolistovat od A do Z a nad každou stránkou všech čísel strávil jedinou minutku, listoval by skoro 5 dní v jednom kuse.

14_15_Rozhovor_Curry_03_09.indd 15

15

Dárky k 5. výročí ČILICHILI nás nestály ani korunu. Zatáhl je z lásky k nám Boomerang, náš vydavatel

Takže se vší zodpovědností... Co bys popřál ČILICHILI do dalších pěti let? Chceme cenu z mezinárodní soutěže! Doma už jsme vyhráli všechno, co šlo...

11/6/09 2:54:29 PM


16 PROFESE

Koučové rra a nejsou na draka text: Tomáš Fürstenzeller a Martin Groman foto: z vlastních zdrojů

Jestli byste hledali profesi, kterou je tahle firma prolezlá zdola nahoru, tak je to koučink. Dobře ho znají operátoři i prodejci, svoje o něm vědí team leadeři i manažeři a neobejdou se bez něj ani hlavouni nahoře. Co je to koučink? Kdo tady koho koučuje a jaký to má výsledek? Odpovědi jsme dolovali z pár lidí, kteří ke koučinku pořádně přičichli.

V

naší firmě maká koučů, že byste se nedopočítali. Na frontlinu, kde je koučink nejživější záležitostí, je koučem každý team leader a každý manažer. A vlastně nejen oni. Skokanským můstkem ke koučinku na úrovni team leaderů je totiž tzv. peer koučink, kdy vedení poskytuje seniornější kolega juniornějšímu a team leader plní pouze facilitační funkci. „Peer koučink je moc prima,“ říká Petra Vomočilová, manažerka z oddělení péče. „Peer kouč roste, protože získává zkušenosti s prací s lidmi a připravuje se třeba na pozici team leadera, a kolega, kterého koučuje, si nemůže v duchu říkat: Co ty o mé práci víš? Prostě ideální.“ Nad peer koučinkem je koučink, který poskytují team leadeři členům svého týmu.

ě k určit Koučinleli Angláni. vymys

16_17_Profese_Curry_03_09.indd 16

S každým z nich si minimálně jednou, někdy dvakrát do měsíce sednou na hodinu, proberou konkrétní interakce se zákazníky a snaží se spolu identifikovat, co by se dalo zlepšit. I team leadeři mají svoje kouče – jsou jimi frontlinoví manažeři, případně regionální manažeři. KROCENÍ MANAŽERŮ Jestli se na něčem shodnou všichni koučové, tak je to fakt, že mezi dobrým výkonem a dobrým koučinkem je jednoznačná souvislost. Kde nechodí koučink, tam chodí problémy. Je to tak, každý potřebuje trochu toho tréninku, nejen lidi z frontlinu. Potřebují ho i ti nejúspěšnější, kteří přímo rozhodují o tom, kudy se tahle firma bude ubírat. V čem se jejich koučink liší? Základní rozdíl je v tom, že manažerský koučink poskytují externí odborníci, kteří mají zku-

šenosti s lídry z různých profesních oblastí. Takové zkušenosti jsou totiž při koučinku důležitější než zvládání konkrétní profesní oblasti. Kouč neposkytuje rady – to je doména mentoringu –, pouze otázkami přivádí koučovaného k tomu, aby řešení dané situace našel sám. Výraz koučink zní sice veskrze americky, ale původ samotného slova „coach“ nemá s angličtinou překvapivě co dělat. Odvozuje se od maďarského „kocsi“ neboli kočí. Jaké předpoklady musí mít kouč, který chce kočírovat vrcholové manažery, a co takový koučink obnáší, na to jsme se zeptali psychologa a profesionálního kouče Radvana Bahbouha, který je jedním z několika koučů, spolupracujících s našimi nejvyššími manažery.

Kdep Stejn ak, Maďa ě jako ř čaba i. jku.

11/6/09 11:03:07 AM


olečdatel sp č, zakla u ický o g k lo í ycho xtern bouh E ám poskytuje ps ání h a B n v rm RadvaD Group, která fi í i týmové koučo E uáln nosti Q individ ejména servis, z

Petra Vomočilová

Jak vypadá koučink lidí v řídicích pozicích? Lidé ve vrcholových pozicích jsou jako vrcholoví sportovci. Potřebují další inspiraci pro svůj rozvoj. Těžko ji však získají standardními nástroji rozvíjení zaměstnanců. V čem jsou specifika metod používaných pro vysoce postavené lidi z byznysu? Vysoce postavení lidé bývají lapeni do pasti své vlastní výkonnosti. Věci jim jdou rychleji a lépe než ostatním, což vede k tomu, že jsou prací zahlceni. Je proto dobré udělat si inventuru a říci si, co opravdu chtějí a jak budou svůj život dále balancovat. Jakými prostředky práci se svými klienty vyhodnocujete? Jednou ze základních podmínek koučování je stanovení objektivně vyhodnotitelného cíle, kterého má být dosaženo v dopředu stanoveném počtu sezení.

16_17_Profese_Curry_03_09.indd 17

le Oddě rka že mana

Marek Lorenc

Oddělení péče, manažerka

Co musí mít člověk za sebou, aby se mohl stát koučem? Určitě by měl být sám v něčem úspěšný. Také by ho mělo bavit pomáhat k úspěchu ostatním. Ať už se dostane ke koučování přes sport, management či psychoterapii, měl by absolvovat nějaký výcvik v koučování. A pak již je to věcí praxe – na akreditace koučů je běžně požadováno několik stovek až tisíců odkoučovaných hodin.

vá rásko ela Ji ní péče, c r a M nífirem

Retail, regionální manažer

Kolik koučů je na byznysu? Kolik lidí má každý kouč na starost? Na byznysu je hodně dobrých koučů. U mě v týmu je jich 8 a v celé byznys části jich je nespočet. Každý kouč má kolem 10–15 lidí. Chrudim je svými koučinky proslulá. :) Co pro tebe znamená koučink? Hrozně moc, hlavně v téhle firmě. Dříve jsem pracovala v bance, a to se nedá srovnat. Tam se koučink odbyl jednou schůzkou za půl roku nebo i za rok, mezi tím nic, prostě vakuum. A taky se jelo podle striktních pravidel. Moc se nediskutovalo. Tady se na koučink klade ohromný důraz. A taky na komunikaci. Každý se může rozvíjet, dávat podněty, navrhnout změnu pravidel, pokud evidentně nefungují. Co tě na koučinku nejvíc baví? Že to není rutinní práce. Každý člověk je jiný a vyžaduje jiný přístup, a to jak osobnostně, tak pokud jde o profesní zkušenosti. S juniornějšími kolegy probíráme, kam by se chtěli posunout, a dávám jim tipy, jak na to. U těch, kteří jsou už zkušenější, člověk nemusí mít tak přímý dohled. Co je pro tebe na koučinku nejtěžší? Rozhodně se nevyžívám v tom, když musím poskytnout negativní zpětnou vazbu. To mi není úplně příjemné. Navíc to vždy vyžaduje jednou tolik přípravy, protože si člověk musí být setsakramentsky jistý tím, co říká.

Co koučování obnáší? Jak často se scházíte a jak to asi vypadá? Scházíme se 2x do měsíce na 60 minut. Koučování je docela těžké, člověk musí být i tak trochu psycholog. Já, když jsem s koučinkem začínala, tehdy ještě bez jakéhokoli školení, tak jsem si říkala, že když jako kouč mluvím 90 % času, tak jsem dobrá. Ale pak mi na tréninku vysvětlili, že na koučinku jde o přesný opak. Tedy, kouč musí umět klást takové otázky, aby si koučovaný na většinu přišel sám. Dobrý koučink zvyšuje lidský potenciál a pomáhá k osobnímu růstu. Kouč pomáhá druhému definovat si, kde chce být a jak se tam dostat rychleji a jednodušeji, než kdyby to zkoušel sám. Co je na koučinku nejtěžší? Kdy si říkáš, žes měla jít radši dělat něco jiného? Práce s tzv. „vyhořelým člověkem“, který na sobě již dál nechce pracovat a odmítá se dál zlepšovat, je mu to jedno… Takový člověk musí začít sám u sebe, kouč mu může pomoci až v případě, kdy bude chtít on sám.

Kdys ses poprvé dostal ke koučinku? Asi před šesti lety jako manažer prodejny na pražském hlavním nádraží. Dnes tam máme hezkou novou prodejnu se zázemím, ale tenkrát to byla divočina. Přesto na tu dobu strašně rád vzpomínám. Co tě na koučování baví? Kontakt s lidmi. Když jdu na koučování, mám v hlavě určitou představu, ale často to dopadne úplně jinak, protože můj protějšek může mít jiný názor, když jde třeba o to, jak si zorganizovat práci na prodejně, jak rozdělovat lidi a tak dále. Baví mě to společné dobírání se nejlepšího řešení. Častěji se ale musíme věnovat prodejním číslům, výsledkům, které nás živí. Co je pro tebe na koučinku nejtěší? Paradoxně je pro mě nejtěžší chválit. Pochvala je totiž strašně silný prostředek a je umění použít ho tak, aby z něj byl maximální užitek. Prostě aby to nebylo jen další zbytečné poplácání po rameni a nic víc.

11/6/09 11:03:21 AM


18 MMS REPORT

SCC Akademie jako víno! Kde? Na Vinici! text: Tomáš Fürstenzeller foto: autor

Dneska se kouká na každou korunu. A kdyby firma v takové situaci uspořádala hogo fogo prodejní konferenci na zimáku, lidé by jí to neodpustili. Proto se udělaly priority, využily se prostory na Vinici v minus dvojce, na jídlo a povídání Fuel, na cigárko plácek za barákem. A jaká to byla akce! SCC Akademie probíhala od 19. do 23. října. Byli jsme u toho.

Šéfová za kaktusem

Zase vám to zbaštíme

Těsně vedle...

Na Vinici svítá

18_19_MMS_Curry_03_09.indd 18

11/6/09 11:07:54 AM


19 MMS REPORT

Začínal jsem jako ajtík.

V pozadí buřti v triku

Jen blbněte!

Hlavně si posichrovat svoji židli

Beru obě, kámo

Kočička, má zelený vočička

Ať už je proboha oběd...

Lebkouni přistáli

18_19_MMS_Curry_03_09.indd 19

11/6/09 2:37:37 PM


PROFESIONÁLNÍ ÚSMĚV NA VĚKY

NENÍ VÁM ZROVNA DO SMÍCHU, ALE MUSÍTE BÝT PROFÍCI? Pořiďte si naši sadu profesionálních úsměvů. Ideální do práce, do společnosti, pro manželku, na domovní schůzi… Začínali s nimi i zakladatelé Facebooku a jak jsou dneska vysmátí.

Sada pro úředníky

Sada pro věčný údiv

Sada pro vrátné

Roztáhněte si hubu od ucha k uchu! 20_FakeAD_usmev_Curry_09_02.indd 20

11/6/09 2:10:03 PM


Vodafone - KariCurry