Martin_Červ - sazba
13.10.1956 1:01
Stránka 18
G E O R G E R. R. M A R T I N
kostýmu měl na sobě obyčejný kožený oblek, ušitý z kůží dolňáků a bílý jako mléko, a bezbarvý krátký plášť spletený z jejich chlupů. Celičké Sídlo červa vědělo, že se obléká do kůží a chlupů dolňáků, které vlastnoručně zabil, protože se tím rád vychloubal. Byl Masonoš, sám chodil do hlubokých tunelů bez oken, lovil a nosil maso. Karalí se na něj zvědavě zadívala. „Je tu něco k smíchu?“ „Váš přítel,“ odpověděl Masonoš hlubokým drsným hlasem. Annelynovi připadalo naprosto nepochopitelné, že si ho tak nestydatě troufl osočit jakýsi strakatý chlap, který ke všemu bručí jako hlídač loučí. Navíc se kolem začal shromažďovat hlouček zvědavců, neboť jaga-la-hai vždy zajímaly zvláštnosti. A Masonoš byl ze všech nejzvláštnější. Mimoto všechny už pozorování slunce znudilo. Annelyn se pokusil převrátit Masonošovu zastřenou urážku v kompliment: „Vždy potěší, dokáže-li někdo ocenit duchaplnost.“ „Dovedu duchaplnost ocenit,“ řekl Masonoš, „když na ni narazím. S radostí bych tady nějakou 18