Pro Václava Mílka

Mozaika Střípky ze života v našem kraji ) KYJOV

Festival Kyjograf nabídl opět české a slovenské filmy

Filmový festival Kyjograf, který v kině Panorama organizuje skupina nadšenců, se po roce znovu vrátil do Kyjova. Organizátorům se také letos podařilo zajistit to nejlepší, co vytvořili čeští a slovenští filmaři během tohoto roku, včetně jedné předpremiéry. „Původní vizí bylo přinést do Kyjova evropské snímky, ale pak jsme se rozhodli, že pozveme české filmaře. A bylo to dobré rozhodnutí. Ten festival má obrovské kouzlo a panuje tu skvělá atmosféra,“ uvedla jedna z organizátorů Kyjografu Alena Truschingerová. Hned na úvod festivalu, který se konal o prvním říjnovém víkendu, se promítal zbrusu nový film Krajina ve stínu. Snímek režiséra Bohdana Slámy pojednává o tom, jak dobu konce druhé světové války prožívala zapadlá vesnice, jejíž obyvatelé neví, jestli patří do Československa, nebo do Německa. Do sobotního programu se podařilo získat předpremiéru slovenského filmu Služebníci, ve kterém režisér Ivan Ostrochovský nastínil další kontroverzní téma, a sice spolupráci katolických kněží s STB v 80. letech. V neděli pak diváci viděli další výjimečný snímek – film Šarlatán od světoznámé režisérky Agnieszky Holland.

ZLÍN

Na začátku letošního roku rozhodl Krajský soud v Brně, že má město Zlín při nejbližších volbách vyhlásit referendum týkající se vodárenské problematiky. Proto občané v rámci voleb do krajského zastupitelstva a Senátu také odpovídali na otázku vodárenství. K referendu přišlo přes 23 tisíc lidí, což je více než 38 procent oprávněných voličů. K tomu, aby bylo hlasování platné, byla potřeba pětatřicetiprocentní účast a nadpoloviční většina se musela vyslovit pro, což se stalo. Celkem 18 874 voličů se vyslovilo pro možnost, že chtějí, aby město dál nepokračovalo při spravování vodáren s firmou Moravská vodárenská, jež je součástí nadnárodního koncernu Veolia. „Jsem velice rád, že občané města Zlína nám ukázali, že ty kroky, které v současné chvíli děláme a děláme je dlouhodobě, jsou správné. Díky referendu nám občané dali ještě větší mandát v nich pokračovat, což nám může ve vyjednávání jedině pomoci,“ uvedl zlínský primátor Jiří Korec. Bez ohledu na referendum je město v řešení vodárenské problematiky aktivní a dlouhodobě jedná o zkrácení provozní smlouvy a změnách v uspořádání vodárenství v regionu tak, aby byla voda zpět pod kontrolou měst a obcí.

UHERSKÉ HRADIŠTĚ

Oskary i Pieroty ovládl Přelet nad kukaččím hnízdem

Příznivci divadla se po půl roce konečně dočkali. V březnu totiž překazila předávání cen za rok 2019 karanténa, proto se uskutečnila až v sobotu 10. října. Datum to ale bylo více než příhodné – právě v tento den před 75 lety zahájilo Slovácké divadlo svou činnost. Na udílení nakonec nejvíce zazářila inscenace Přelet nad kukaččím hnízdem režiséra Igora Stránského, který strávil ve Slováckém divadle téměř 51 let. „Je to pro mě srdeční záležitost, protože tady jsou takové podmínky, že lidi na sebe slyší a jsou k sobě vzájemně vstřícní. A to je ta nejlepší půda pro vznik dobrých a kvalitních věcí,“ nechal se slyšet oceněný režisér. Slováckého Oskara i cenu Největší z pierotů za nejzajímavější herecký výkon si odnesla Pavlína Hejcmanová. Za nejlepší mužský herecký výkon získal Největšího z pierotů a Slováckého Oskara Tomáš Šulaj. Nutno podotknout, že oba herci vynikali právě v Přeletu nad kukaččím hnízdem. Cenu komediantů letos herci přisoudili Davidu Janoškovi za výpravu ke queer dramatu Tom na farmě.

VESELÍ NAD MORAVOU

Andělské hody se letos uskutečnily v omezeném režimu

Pořádat tradiční hody v době koronavirové není vůbec jednoduché a mnohé obce to letos vzdaly. Veselí nad Moravou si ale své Andělské hody vzít nenechalo a stihlo je zorganizovat ještě před vyhlášením nouzového stavu. I když byli organizátoři nuceni tradiční program radikálně omezit, lidé si své hody přesto užili. „My jsme velice dlouho zvažovali, jakým způsobem hody proběhnou a zda vůbec proběhnou. Jsem velice rád, že nakonec všechna opatření, která byla vydána, umožnila aspoň v tomto improvizovaném scénáři letošní Andělské hody uskutečnit,“ uvedl starosta Veselí nad Moravou Petr Kolář. Zachovány zůstaly trhy, i když v omezené podobě, stavění máje a také košt burčáků. Především v době stavění hodové májky bylo na náměstí Míru plno. „Máju máme z Kuželova a má zhruba 25 metrů. Ty povětrnostní podmínky dnes nejsou pro stavění úplně příznivé, ale snad se to povede,“ dodal letošní stárek Václav Stánec. I přes chvílemi silné poryvy větru se podařilo májku úspěšně vztyčit a pokračovat v oslavách, které si nakonec užili diváci i folkloristé.

HODONÍN

Basketbalisté jsou mistry České republiky v kategorii veteránů

Basketbalu se v Hodoníně v posledních letech příliš nedaří. O to překvapivější a cennější byl úspěch, se kterým se tým TJ Sokol Hodonín přišel pochlubit na radnici – titul mistrů České republiky v kate-

gorii veteránů. K historickému úspěchu basketbalistům poblahopřál jejich bývalý spoluhráč a starosta města v jedné osobě Libor Střecha. „Urvat na mistrovství republiky první místo je opravdu obrovský úspěch a na hodonínský basketbal dokonce nebývalý. Kluci už mě teď lákají, abych si s nimi příští rok zahrál, ale je to na mě už moc běhavé… uvidíme,“ dodává s úsměvem dvoumetrový Libor Střecha. Na turnaj, kterého se zúčastnilo celkem 40 mužstev, ale hodonínští s přehnanými ambicemi neodjížděli, chtěli si hlavně zahrát. „Letos byla sezóna zkrácená a omezená, tak jsme si chtěli udělat nějaký hezký zážitek. Tak jsme se přihlásili na mistrovství republiky veteránů, protože většina našich hráčů už má přes 35 let. Poskládali jsme slušný tým,“ dodal vedoucí mužstva Pavel Novotný. Nejlepším důkazem jeho slov je, že hodonínští basketbalisté na turnaji dokázali vyhrát všechny zápasy a jejich úspěch nesnižuje ani fakt, že všechny věkové kategorie byly letos spojeny do jedné.

OTROKOVICE

V Otrokovicích zahájili první etapu projektu Sázíme budoucnost

Město Otrokovice se zapojilo do celorepublikové akce nazvané Sázíme budoucnost. První etapa sázení stromků a keřů pro zdravou krajinu a odolné město proběhla na konci září za kapličkou u silnice mezi Otrokovicemi a Tlumačovem. V brzkých ranních hodinách se milovníci přírody dali do práce a společně zasadili 50 stromků a 370 keřů. Mezi ně patřily například dub letní, trnka obecná nebo růže šípková. „My jsme tu akci pojali tak, že si každý občan mohl vysadit svůj vlastní strom. A protože jich máme jenom 50, tak jsme udělali předregistraci, kam se lidi dopředu přihlašovali. Na základě toho jsme jim vystavili certifikát a cedulku, kterou si mohli po vysazení na strom pověsit na památku,“ uvedla starostka Otrokovic Hana Večerková. Při sázení po celou dobu účastníkům akce pomáhali zahradníci technických služeb. Po zasazení dřevin byly hlavně pro děti připravené odměny a během dopoledne pro všechny také opékání špekáčků. Už v tuto chvíli se všichni těší na další etapu sázení.

UHERSKÝ BROD KROMĚŘÍŽ

Nad městem se vztyčila autosocha génia Járy Cimrmana

Na hranicích katastru Uherského Brodu a Prakšic byl při výsadbě stromů nalezen významný archeologický objev – pískovcová socha muže v nadživotní velikosti kombinující několik sochařských stylů od gotiky až po dadaismus. Jedná se patrně o autosochu největšího světového spisovatele, vynálezce, malíře, fyzika, lyžaře a filozofa Járy Cimrmana. Sochu našli místní cimrmanologové hlavou dolů. Domnívají se, že chtěl Cimrman tímto způsobem poukázat na nový sochařský styl headonismus (z angl. „head“ - hlava), který se poté zkomolil do hedonismu. Ani brodští cimrmanologové však nedokázali odhalit, jak český velikán vypadal – všechny jeho rysy jsou ztrhané. Cimrmanologové jsou přesvědčeni, že duševní gigant svoji podobu do kamene vytesal po přistání své vzducholodě v Uherském Brodě, kam ho zavál silný vítr při letu do Paříže. Cimrmanovo autosochařství navázalo na jeho autobustu a ovlivnilo také trend známý v moderní fotografii jako selfie. To si ostatně mohou u monumentu s městem za zády pořidit i návštěvníci Uherského Brodu.

INZERCE

Zástupci města, kraje i arcibiskupství stvrdili spolupráci zasazením lípy

O Podzámeckou zahradu v Kroměříži se bude nově starat nejen Arcibiskupství olomoucké, které o zahradu pečovalo doposud, ale také samotné město Kroměříž i Zlínský kraj. Svoji spolupráci stvrdili představitelé všech tří subjektů podpisem memoranda a také symbolickým zasazením lípy v tamní zahradě. „Ten strom nás všechny přežije a bude tady ještě další staletí po nás. Spolupráce mezi všemi třemi subjekty se rozvíjí a já za sebe i za město musím říct, že jde správným směrem,“ uvedl starosta Kroměříže Jaroslav Němec. „Tato akce má zvláštní význam v tom, že to děláme společně. Město, kraj a arcibiskupství. A tímto gestem, i když malým a symbolickým, chceme ukázat, že ve spolupráci pokračujeme a že nám jde o společnou věc,“ dodal arcibiskup Jan Graubner. Také podle hejtmana Jiřího Čunka není spolupráce s městem Kroměříž ničím novým, protože se Zlínský kraj například podílel také na opravách zámku či kroměřížské obrazárny. Jedná se tak pouze o další pokračování v této spolupráci.