LEGENDY A MÝTY Z ČESKÉ KOTLINKY

(Anita Polcarová)

Mnozí z vás určitě četli Kytici od K. J. Erbena a pokud ne, tak vám vaši rodiče či prarodiče jistě vyprávěli různé magické a tajemné příběhy, které nejlépe zakončili nějakým ponaučením. Například: „Pepíku nechoď za tmy do toho lesa nebo tě zlákají divoženky a utopíš se!“ nebo „Aničko, jestli mi ještě jednou zalžeš, čarodějnice na skříni to pozná a unese tě!“. No a pokud jste ani jednu z takovýchto výhružek nezažili, jsem si jistá, že se vám do paměti zaryl čert od anděla a Mikuláše. Čert byl jednoznačně univerzální postavou, ke které se vaši rodiče odvolávali. Ať už jste něco rozbili, zalhali a nebo prostě a jednoduše zlobili, vždy přišla věta, že si to Mikuláš zapíše a vás pak odnese čert. Ať už vaše dětství bylo jakkoli pokřiveno, mohlo by vás zajímat, kde se takovéto pověsti berou a třeba získáte novou inspiraci, kterou pak budete moct děsit vaše děti.

Vesna

První odstavec bychom rádi věnovali slovanské bohyni jara, tedy Vesně. Všímavější z vás si její jméno již spojili i s názvem třetího díla. Toto folklórní ztělesnění jsme si nevybrali náhodně. Naši předci věřili, že Vesna zahání zimu a přináší teplo zpět do kraje. Byla tedy symbolem naděje a my jsme ji i pro to zvolili. Doufáme, že nás po zimním spánku provede jarním obdobím s elánem, do života jí vlastním.

Černá sanitka

Na závěr něco, co by vás mohlo inspirovat v dalším studiu těchto legend a záhad. Legenda o černé sanitce byla na našem území populární v osmdesátých letech. Lidé si vyprávěli, že tento vůz unáší děti a mladé lidi. Ti jsou následně usmrceni a jejich orgány rozprodány na černém trhu. Tato legenda byla i inspirací pro sepsání knih s názvem Černá sanitka od Petra Janečka. V ní najdete mnoho dalších mětských legend, tak neváhejte a ponořte se do světa mýtů a strašidelna.

Filmový Pán ze Žižkova

Hans Hagen

Posuňme se ale trochu více do současnosti. První z legend české kotlinky je Hans Hagen z lomu Velká Amerika. Byl to voják wermachtu, který spolu s ostatními neodjel a musel se tedy schovávat před blížíci se spojeneckou armádou v České Americe. Svoji skrýš našel ve stovkách tunelů a chodeb. Netušil, jak rychle čas venku utíká a zda je bezpečné se odebrat zpět na povrch zemský. V temnotě a mrazu zešílel a každý návštěvník, z jemu odepřené země, se pro něj stával vetřelcem. Kdo dnes lom Velká Amerika navštíví a vydá se na průchod štolami, narazí na starý gong, kterým si kdysi havíři signalizovali konec štace. Legenda praví, že kdo se opováží na gong zazvonit, stihne ho stejný osud jako onoho vojáka. A naprostý odvážlivec, spíše blázen, který by do gongu praštil dokonce třikrát a k tomu zvolal i Hagenovo jméno, bude zabit šíleným německým vojákem, který stále touží po teple slunečních paprsků.

Neodpustíme si ani zavzpomínat na milovaný Žižkov. Zde se vyskytuje spoustu strašidelna a tajemna. Dnes se však podíváme na něco lehčího. Filmový Pán je asi nejmilejším a nejveselejším strašidlem v tomto okolí. Narodil se na začátku 20. století jako sirotek. Vyučil se, ale nikdy to nebyla jeho vášeň, právě naopak, zamiloval se jen a jen do biografů. Své milované kino našel právě na Žižkově a bylo to kino Aero. Bylo mu něco přes šedesát let, když na svém oblíbeném křesle přesně uprostřed Aera smíchy zemřel. Jeho dušička se však nikdy nesmířila s tím, že by už nikdy neviděl další film a také proto, je v kině dodnes. Můžete si ho všimnout, jak se hlasitě směje, pronáší herecké repliky ještě dříve než samotní herci na plátně, a když je v opravdu dobré náladě, vstupuje dokonce i do děje.