AKCE SKOLY

O plese a předtančeních

(Michaela Zadražilová)

Je obyčejné odpoledne, člověk si užívá, že už nemusí nic dělat, když v tom mu přijde zpráva: ,,Ahojky, nechtěla bys nám do časopisu přispět článkem o plese?“

To je asi nejkratší způsob vysvětlení, jak jsem se sem dostala. Nejsem totiž žádný expert na psaní. Maturitní ples našeho gymnázia se konal 28. února a kde jinde, než ve Velkém sále Lucerny, jak už je zvykem. Zároveň byl též plesem imatrikulačním pro nové třídy. Účast byla hojná – maminky, tatínkové, babičky, dědečkové a co já vím jaké veškeré příbuzenstvo. Podívat se však přišlo i mnoho studentů a profesorů.

Moderace celého plesu se ujali Sára Jiřičná a Štěpán Kyral ze septimy B, kterým bych tímto ráda složila poklonu. Nejenže byli sehraní a vtipní, ale také jim oběma bylo krásně rozumět. Po nich bych ráda vypíchla i maturitní předtančení, kterého se zúčastnili dobrovolníci skrz všechny oktávy, a samozřejmě i proslov maturantů. Přednesli ho Martin Šáda a Anita Polcarová. Většinu lidí zaujali svým neotřelým pojetím, pomocí kterého se pokusili formální proslov zlidštit a přidat mu i trochu toho vtipu. Podstatnou a velmi oblíbenou součástí všech maturitních plesů jsou však předpůlnoční překvapení. O co tedy přišli ti, kdo na plese letos nebyli?

Letošní překvapení otevírala oktáva A, která nabídla Elektrický valčík s účastí paní prof. Ciglerové a další hudební pecky, jako byly například: znělka ze seriálu Byl jednou jeden život, Sovička nebo již legendární zvuk z kazety, se kterým se občas můžete setkat při hodině tělocviku v posilovně.

Předpůlnoční pochodeň poté převzala oktáva B a začala pěkně zostra písní “Never Gonna Give You Up” spojenou s přípitkem. Následovalo předčítání z třídní kroniky, které se stalo jakýmsi dějem celé choreografie. Mohli jsme být svědky všeho, co tato třída spolu za dlouhých osm let zažila. Osobně bych vyzvdvihla přímo epický boj francouzštinářů proti španělštinářům.

Po krátkém tanečním bloku si parket získala oktáva C. Začali Večerníčkem se Štěpánkou Řasovou na jednokolce a dočkali jsme se i akrobatických prvků, jako bylo salto nebo lidská pyramida. Vizuálně se jim celé předtančení podařilo – od kostýmů pohádkových postav, přes velmi dobře působící svítící deštníky, až k závěrečné části, která byla založená na práci s light sticky. Ani paní prof. Kožíšková se svítícímu obleku nevyhnula.

Na závěr večera vystoupila 4.D., kde bylo výrazných momentů mnoho. Všichni si určitě pamatujeme přechod Jakuba Růžičky po slacklajně nad hlavami všech diváků, ale mohli jsme spatřit i něco neméně výjimečného – pana profesora Radza, vášnivého cyklistu, při jízdě na trochu jiném dopravním prostředku. Co by pro svou třídu neudělal, jízdní kolo na pár okamžiků vyměnil a po Lucerně se projel na dětské motorce.

Jestli vás mrzí, že jste na plese nebyli, zapište si to zhruba na příští únor do kalendářů. Neváhejte a přijďte –bude sranda!

After party (Jakub Voříšek, Adam Votoček)

Klasickou zábavou po maturitním plese je Afterparty. Letos se konala pod studentskou záštitou v klubu Radost FX, který byl více než příhodným místem pro tento druh odreagování. Klub disponoval malým tanečním parketem s DJ stagí. Nicméně pokud toho na vás bylo už trochu moc, mohli jste si popovídat s přáteli v klidnější části klubu, kde jste si u jednoho ze dvou barů s usměvavými barmany mohli objednat všemožné nápoje. Pro maturanty byl speciálně zřízen VIP prostor, ve kterém měli možnost rozmlouvat v klidu daleko od veškeré hudby. Jaká ale byla pravá zkušenost z Afterparty? Pro rozhovor do našeho časopisu jsme si pozvali Adama Votočka, organizátora a hlavního DJ celé akce.

Jaká byla Afterparty z DJjského pultu?

Z pohledu DJů nebyla příprava na Afterparty vůbec jednoduchá. Naším úkolem bylo vymyslet žánrové naladění hudby tak, abychom uspokojili co nejvíce maturantů. Pro tento účel ročník vytvořil společný playlist, který měl v den Afterparty délku přes 20 hodin a obsahoval všechno od Katy Perry, až po undergroundový rap, death metal a techno. Asi si dokážete představit, že playlist nám v přípravě moc nepomohl. Nakonec jsme se rozhodli hrát ze začátku noci pop a později přecházet do Bassline a DnB. Ukázalo se, že balanc se nám podařilo nastavit velmi dobře. Dostali jsme od lidí spoustu komplimentů, naši kamarádi se bavili a v pět ráno zbylo v Radosti FX ještě docela dost lidí. S Fidem a PTR9 jsme později zhodnotili noc velice pozitivně.

Splnila afterparty tvá očekávání jako organizátora?

Jako organizátor jsem před akcí měl hodně práce a často to nebylo vůbec jednoduché. Všechna odpovědnost tak nějak spadala na mě, protože se k tomu nikdo jiný neměl. K tomu všemu jsem si chtěl akci užít, protože to koneckonců byla i moje Afterparty. Toho, že na místě budu pořád něco zařizovat a vlastně si to neužiju, jsem se hodně bál, a tak jsem se snažil zmanagovat co nejvíce věcí předem, abych se o ně nemusel starat v klubu. Nakonec, musím se pochválit, to vyšlo z hlediska organizace na výbornou a ani jsem nebyl ve stresu, takže jsem si to moc užil. Přišlo docela dost lidí, asi 300, takže se vlastně i všechno nakonec pokrylo, jen vstupaři to moc nezvládali, ale to byla chyba spíš ze strany klubu. Jaký je tvůj celkový dojem z akce?

Můj celkový dojem z After je velmi pozitivní. Bylo vidět, že se lidé opravdu bavili a důkazem toho je například výborný fotoreport od Adama Koce (@adam.koc - pozn. redakce). Nejvíce mě asi nadchnul prostor, který se ukázal být pro naší akci ideální. Stage měla dobrý zvuk a byla oddělená od barů, maturanti měli backstage s pizzou a kolem bylo spoustu místa, kde se dalo chillovat a povídat, takže když byl někdo unavený, nemusel hned odcházet domů. Vlastně nebylo ani divu, že se v pět ráno ještě spoustě lidem nechtělo odcházet. Mně koneckonců taky ne. Co bys chtěl vzkázat účastníkům?

Asi bych chtěl poděkovat všem, co přišli. Byli jste skvělí! Taky bych vás všechny chtěl pozvat na Gymvod Fest, který se koná 21.4. v Kasárnách Karlín. Bude tam spoustu super studentských kapel a já si tam zahraju zavírající setík společně s Lo$ Parcco$.