STARÁ TOVÁRNA STARÁ TOVÁRNA

(Adamec)

Kvůli soukromí všech zúčastněných nebudou jmenována žádná místa ani jména

Školní zvonek naposledy odbil konec vyučování a děti se rozprchly domů Sedm členů skupinky kamarádů se po cestě domů zastavili na zmrzlinu a začali si plánovat, co budou dělat první den letních prázdnin. Petra napadlo jít na koupaliště, ale tento nápad byl hned smeten ze stolu, protože koupaliště bylo tento týden zavřené. Lucku napadlo, že by mohli začít stavět bunkr. Ovšem pracovat se první den volna nikomu nechtělo. Všichni chvíli přemýšleli a Tom přišel s nápadem, že by se mohli podívat do staré opuštěné továrny Nikomu se moc nechtělo, tak se dohodli, že se domluví zítra

Odpoledne dalšího dne se sešli na náměstí a začali se domlouvat, co budou dělat. Nikoho ale nic nenapadlo, takže rozhodli pro plán s továrnou. Přišli před starou továrnu, která tam stála už od nepaměti. Všichni prošli přes díru ve vysoké betonové zdi a ocitli se na území továrny. Továrna měla rozbitá okna, oloupanou žlutou fasádu a štít se symbolem medvěda, který představoval logo továrny Po chvíli se Tom vydal směrem k budově a ostatní kamarádi šli za ním. Zkusili hlavní vchod, který byl ovšem zamčený Rozhodli se, že se rozdělí do dvou skupin a budou hledat jiný možný vchod

Kryštof, Vanesa a Natka šli budovu obejít z leva a Petr, Tom, Lucka a Klára šli zprava Po několika minutách hledání, Vanesa napsala Lucce, že našli vchod, ať se vrátí před hlavní a půjdou spolu dovnitř budovy Vanesa šla s Natkou před hlavní vchod a tam se setkaly s Petrem, Tomem, Luckou a Klárou Všichni se vrátili na místo, na kterém našli vstup do továrny, ale Kryštof tam už nebyl. Nevěděli, co dělat, chvíli přemýšleli a mysleli si, že je Kryštof chce napálit, ale i přes to začali volat jeho jméno. Ani po 10 minutách se Kryštof neozýval, tak se šli podívat dovnitř. Po hodině hledání ho stále nemohli najít. Začali se o něj bát, protože tohle bylo i na jeho žert moc. Ještě chvíli hledali a nemohli ho najít, když si Klára všimla jedněch dveří, ve kterých ještě nebyli Šla se tam podívat a našla Kryštofa, jak leží na zemi v bezvědomí. Rychle zavolala na své kamarády, kteří hned přiběhli a snažili se ho marně probudit. Vzali ho na ramena a vynesli ven z budovy. Došli k hlavní cestě a tam zavolali na číslo 155. Sanitka přijela během pár minut a odvezla Kryštofa do nemocnice. Všichni kamarádi šli za ním. Když tam přišli, Kryštof už byl vzhůru a mluvil o hlasu, který vycházel z budovy a o tupé ráně zezadu do hlavy Poté už si pamatoval jen probuzení v nemocnici

Klára se ho zeptala, co by tam někdo dělal, ale nedokázal na to odpovědět. Po týdnu Kryštofa z nemocnice pustili a na podivný zážitek zapomněli. Rozhodli se, že půjdou na koupaliště, které znovu otevřelo, tak se všichni sbalili a šli na koupaliště Po dni stráveném koupáním a ježděním na vodních skluzavkách šli všichni domů.

Další den k večeru se sešli a opět neměli co dělat. Po dlouhém přesvědčování Kryštofa se vydali opět k továrně Přišli k místu a prolezli dírou ve zdi, ale když přišli tam, kde byl minule vstup do továrny, tak tam byla jen zeď. Všem to připadalo divné, protože fasáda zdi se zdála neporušená a navíc nebylo možné, aby tuto zeď někdo opravil. Řekli si, že se asi zmýlili, a šli hledat dál. Po chvíli si všimli rozbitého okna do druhého poschodí továrny a žebříku, který stál opodál. Petr s Tomem ho vzali a postavili jej k oknu.

Postupně vylezli nahoru a zjistili, že se dostali do pracovny bývalého ředitele továrny. Všechno bylo zaprášené a špinavé Na stole leželo několik kusů papíru Vanesa je sebrala a začala číst Prvních několik kusů byly pouze dokumenty o dopraveném zboží, ale našla tam také oznámení o uzavření továrny. Stálo v ní, že továrna byla uzavřena z důvodu dění nevysvětlitelných zmizení pracovníků noční směny a stížnosti na krádeže a mizení věcí Pod tímto listem papíru našla kartičky se stížnostmi od zaměstnanců. Kromě klasických stížností tam našla i stížnosti od nočních pracovníků, které se týkaly podivných událostí Samovolné zhasínání světel, divné zvuky a mizení věcí Po dočtení těchto listů se všichni jen zasmáli, jaká je to hloupost. Rozhodli se tedy pokračovat.

Když vycházeli ven z kanceláře, venku už se stmívalo. Prošli celé vrchní patro, ale nic zajímavého nenašli. Rozhodli se tedy sejít do přízemí a tam začali prozkoumávat. V tu chvíli už museli vytáhnout baterky, protože venku byla úplná tma Když už se začalo připozdívat, rozhodli se, že půjdou domů. Vyšli tedy do druhého patra, ale dveře do pracovny, byly zamčené.

Začali panikařit a rozutekli se po celém druhém patře v naději, že najdou východ. Po několika minutovém hledání se pomocí baterek zase našli a začali hledat východ společně. Napadlo je jít k hlavnímu vchodu, který byl také zamčený Došli tedy zpět k pracovně, kterou se dostali dovnitř a pokusili se vyrazit dveře. Všichni tři kluci plnou silou narazili do dveří a hned na to se z druhé strany továrny ozval smích, ne veselý, byl to smích, ze kterého šel mráz po zádech, smích který lze slyšet v nejhorších nočních můrách.

Lucka se zeptala ostatních, jestli to slyšeli taky, všichni přikývli Po druhém nárazu do dveří lehce zapraskali panty a znovu se ozval smích, ovšem tentokrát ne, jen jeden hlas. Bylo jich desítky, ne-li stovky A zněly všude kolem nich Po třetím nárazu do dveří se ozval křik jedné z dívek, Natku něco vtáhlo do tmy, všechna zbylá děvčata posvítila směrem, kterým Natka zmizela a hned ji zahlédla. Vznášela se nad zemí a mluvila hlubokým chraplavým hlasem:

“Vy, co jste se opovážili vstoupit na území továrny, všichni zemřete.”

Po čtvrté ráně dveře povolily a všichni vběhli do kanceláře. Podívali se z okna, ale žebřík ležel na zemi 7 metrů pod nimi. Otočili se za sebe a Natka byla už za nimi. Kryštof v návalu strachu vyskočil z okna a s hlasitým křupnutím dopadl na hlavu. Zbylých pět kamarádů nevědělo, co mají dělat. Začali prohledávat místnost a zkoumali, čím by se mohli bránit. Petr otevřel skříň a z ní na něj vykoukl šestiranný revolver, který byl plně nabitý Petr sebral revolver a namířil s ním na Kláru, která k němu stála zády. Střelil ji dvakrát zezadu do hlavy, smrt byla okamžitá. Petr poté obrátil zbraň proti sobě a prostřelil si spánek Tom si všiml, že zeď budovy je potažena břečťanem, který by je mohl udržet. Řekl to i holkám a začali po jednom šplhat dolů. První Tom, potom Lucka. Když už byli oba dole Vanesa si stoupla na rám okna, aby mohla začít šplhat dolů. Skrčila se a něco jí strčilo dolů Dopadla na hrudník a jedno z jejích žeber probodlo její srdce

Lucka s Tomem běželi k plotu a oba utekli dírou Hned jak se jim na mobilech objevil signál, zavolali policii, která na místo dorazila během pár minut. Policisté šli místo prověřit, ale těla jako by se vypařila. Policisté je oba odvezli do nemocnice, kde prohlídka neukázala nic, než popáleninu ve tvaru medvědí hlavy u obou z dětí. Lékaři se jich ptali, jak se to stalo a oba jim řekli, že nevědí. Když přijeli jejich rodiče, byli strachy bez sebe. Byli zklamaní, že se děti toulaly na tak nebezpečném místě Tom se svého otce zeptal, co o tom místě ví Jeho otec si pouze vyhrnul rukáv a ukázal mu popáleninu ve tvaru medvědí hlavy.