Zeměpis 9

ZEMĚPIS 9

ČESKÁ REPUBLIKA

1. Poloha

1. Ve kterém teplotním pásu leží eská republika?

2. Ve kterém ší kovém (geoekologickém) pásu leží naše republika?

3. Která rovnob žka prochází Prahou? Na map vyhledejte zem a velká m sta naší planety, která leží na rovnob žce procházející Prahou.

4. Ve kterém asovém pásmu leží eská republika? Vyhledejte státy, které leží ve stejném asovém pásmu jako naše republika.

5. Vysv tlete na základ znalostí z ob anské výchovy, co znamená tvrzení, že naše republika je zem s dvojkomorovým parlamentem.

S pomocí mapy Evropy ve školním atlase zjist te polohu naší republiky v Evrop a v diskusi vyhodno te výhody a nevýhody této polohy. Státy se vyvíjejí, m ní se, vznikají a zanikají. Z d jepisu a ob anské výchovy už víte (nebo se ješt dozvíte), jak se m nilo osídlení našeho území, kdy republika vznikla a jak se od roku 1918 až do dnešních dn vyvíjelo její státní území, hospodá ské a politické uspo ádání.

eská republika ( R) je vnitrozemský stát (viz obr. 1) ve St ední Evrop . Státním územím prochází hlavní evropské rozvodí mezi Baltským, Severním a erným mo em.

eská republika je od roku 1999 lenem NATO a od roku 2004 lenským státem Evropské unie (EU)

Co znamená zkratka NATO?

Podle mapy na obrázku 1 popište polohu R v rámci EU. Najd te na map , s kterými státy EU naše republika sousedí.

Praha – hlavní město ČR – leží na Pražské plošině zejména v údolí řeky Vltavy. Velkoměsto je sídlem prezidenta, vlády a Parlamentu ČR.

Zopakujte si pojmy z obecného fyzického zeměpisu (rozvodnice, rozvodí, úmoří, říční síť, moře). Sledujte na mapě průběh hlavního evropského rozvodí v ČR. Najděte, do kterého moře teče voda z řeky Vltavy.

Úřední název našeho státu je Česká republika. Stále častěji se však používá zkrácený název Česko (podobně jako Slovensko, Polsko, Rakousko).

Zjistěte, jak se píše a čte název našeho státu v cizích jazycích (např. anglickém, francouzském, ruském, německém).

Úředním jazykem v České republice je čeština. Měnová jednotka je koruna (zkratka Kč, v mezinárodním styku CZK) Mohou se při jednání na úřadech používat i jiné jazyky?

1. Albánie

2. Andorra

3. Belgie

4. Bělorusko

5. Bosna a Hercegovina

6. Bulharsko

7. Černá Hora

8. Česká republika

9. Dánsko

10. Estonsko

11. Finsko

12. Francie

13. Chorvatsko

14. Irsko

15. Island

16. Itálie

17. Kosovo

18. Kypr

19. Lichtenštejnsko

20. Litva

21. Lotyšsko

22. Lucembursko

23. Maďarsko

24. Makedonie

25. Malta

26. Moldavsko

27. Monako

28. Německo

29. Nizozemsko

30. Norsko

31. Polsko

32. Portugalsko

33. Rakousko

34. Rumunsko

35. Rusko 36. Řecko

37. San Marino

38. Slovenská republika 39. Slovinsko 40. Srbsko 41. Španělsko 42. Švédsko 43. Švýcarsko 44. Turecko 45. Ukrajina 46. Vatikán 47. Velká Británie ostatní státy Evropy

Při vrásněních z hlubin Země rovněž pronikalo k povrchu žhavé magma, které po utuhnutí vytvořilo masivy hlubinných vyvřelých hornin. Hlubinné vyvřelé horniny (hlavně žuly) se nacházejí v okolí Brna, na Českomoravské vrchovině, v Jizerských horách a Krkonoších, na Karlovarsku a v řadě jiných oblastí. Současně z horkých roztoků vystupujících z nitra Země vznikla i ložiska rud.

Naše republika leží v Evrop na styku dvou litosférických desek – eurasijské desky na západ a africké desky na východ (obr. 8). V tší západní ást území na starší litosfé e eurasijské desky nazýváme eská vyso ina. Menší východní ást na mladší litosfé e africké desky náleží k Západním Karpat m. Hranice mezi ob ma jednotkami probíhá v R na povrchu terénu po á e spojující m sta Znojmo – Brno – Ostrava. V souvislosti s rozdílným stá ím litosféry se ob jednotky liší složením a vlastnostmi hornin, povrchovými tvary i etností katastrockých jev .

Podívejme se alespo krátce pomocí tabulky 1 (str. 13) na d jiny obou jednotek, abychom je posoudili zatím z hlediska délky jejich vývoje. Jiné zásadní znaky vyplývající z jejich rozdílného vzniku a vývoje se dovíte z dalšího u iva.

Jmenujte pochody, které po ítáme ke katastrockým jev m.

eská vyso ina

Odolné prvohorní žuly eské vyso iny v Jizerských horách (Jizera 1122 m n. m.). Najd te Jizerské hory na map

Litosféra eské vyso iny se vyvíjela již od starohor. Ukládání mocných souvrství hornin pokra ovalo i v prvohorách. Klidné vývojové etapy litosféry st ídala období pohybu, vzájemných náraz litosférických desek a vzniku poho í. Nárazy litosférických desek vyvolaly v eské vyso in koncem starohor kadomské a v prvohorách hercynské vrásn ní. P vodn vodorovn uložené usazeniny byly zvrásn ny, rozlámány, vyzdviženy v poho í a n které rovn ž více nebo mén vysokými tlaky a teplotou p em n ny na p em n né horniny (nap . pískovce na rulu).

V p vodn vodorovn uložených prvohorních usazeninách ve st edních echách vznikly vrásy s vyklenutými sedly (antiklinálami) a prohnutými koryty (synklinálami).

V prvohorách vznikly v pr b hu hercynského vrásn ní mezi poho ími sníženiny – pánve, ob as zatáp né sladkou i slanou vodou. V horkém tropickém podnebí se v nich hromadily písky a jíly a zbytky tehdejších stromovitých kapra orost , p esli ek a plavuní, z nichž byly složeny první pralesy na Zemi. Tak vznikly sloje erného uhlí na Ostravsku, Kladensku, Plze sku a Trutnovsku.

B hem druhohor bylo hercynské poho í rozrušováno a zarovnáváno.

V záv ru tohoto období postihla mo ská zátopa rozsáhlou severní ást eské vyso iny. V m lkém mo i se v období zvaném k ída usadily pískovce a jílovce a vytvo ily dnešní eskou tabuli.

Ve t etihorách znovu na sebe narazily eurasijská a africká litosférická deska. Nárazy b hem alpinského vrásn ní vytvo ily karpatská poho í.

V eské vyso in b hem t chto pohyb byly podél zlom vyzdviženy Šumava, Krušné hory, Krkonoše, Jeseníky a další poho í. Jiné oblasti naopak podél zlom poklesly.

Obr. 10

Obr. 9

Geomorfologické jednotky R

Víte, že pod Krušnými horami vznikla v pokleslých pánvích rozsáhlá jezera, která se vypl ovala nánosy a rostlinnými zbytky t etihorní subtropické vegetace? Jejich uhelnat ním zde vznikly sloje hn dého uhlí, které se dnes t ží v povrchových dolech. Podél zlom poklesly koncem druhohor a v t etihorách i Jiho eské pánve. Rovn ž byly zatopeny vodou a v jižních echách vznikla rozsáhlá jezera.

Uprost ed období t etihor se významn projevila též sope ná innost. Vznikla sope ná poho í Doupovské hory, eské st edoho í a ada ojedin lých výlev . V teplém t etihorním podnebí však byly sope né tvary rychle rozrušeny a dodnes se v tšinou zachovaly jen ásti tvo ené odolnými horninami (nap . edi em).

Obr. 11

Odolné sope né pn , které odolaly zv trávání a odnosu vodou a v trem (erozi) byly ve st edov ku využity k postavení hradu Trosky.

V období mladších t etihor se tedy znovu zm nil povrch eské vyso iny a získal p ibližn dnešní ráz

Tabulka 1

Hlavní období v d jinách Zem

Název obdobíCharakteristické

V posledním období t etihor a ve tvrtohorách se povrch eské vyso iny dále zarovnával. Vlivem kolísání podnebí se st ídala chladná období (doby ledové) s teplejšími obdobními (doby meziledové). V n kterých tvrtohorních ledových dobách do eska zasáhly ze severu pevninské ledovce a menší horské ledovce se vytvo ily i v našich horách. Po ledových dobách nastalo znovu oteplení. Ledovce roztály a jejich pánve zatopila voda dnešních jezer. eky prohlubovaly svá údolí a í ní sí dostávala postupn dnešní podobu.

S pomocí obrázk ur ete, jaké m žeme najít v R poz statky innosti pevninského a horského zaledn ní.

Obr. 12

erné jezero – poz statek zalednní Šumavy v dobách ledových ve starších tvrtohorách

P ÍRODNÍ POM RY ESKÉ REPUBLIKY

Nejvyšším vnit ním poho ím západní ásti eské kotliny jsou Brdy s nejvyššími vrcholy Tok (862,4 m n. m.) a Praha (862,3 m n. m.). Jihozápadn od Prahy vznikly v prvohorních vápencích krápníkové jeskyn eského krasu (obr. 24).

Obr. 24

Krápníkové Kon pruské jeskyn v prvohorních vápencích CHKO eský kras

Velkou část povodí řeky Berounky pokrývají nejstarší usazené horniny České vysočiny – břidlice a slepence.

Do zarovnaného povrchu Pražské plošiny se za ízla Vltava se svými p ítoky (obr. 25), podobn jako Berounka do K ivoklátské vrchoviny a St ela do Plaské pahorkatiny

V plze ské a kladensko-rakovnické pánvi byly v rozsáhlých jezerech v mladších prvohorách uloženy sloje erného uhlí. Z té doby rovn ž pocházejí typické erven zbarvené usazeniny. P dy na nich se využívají k p stování chmele.

Lesy pokrývají velkou ást CHKO K ivoklátsko. Najd te na map eska, která eka protéká touto krásnou krajinou.

Minerální prameny vyvěrající na zlomech při úpatí Slavkovského lesa jsou základem slavných západočeských lázní – Karlových Var a Mariánských Lázní.

Zjistěte, zda můžete v obchodě koupit některé tyto minerálky a pod jakým názvem.

V biosférické rezervaci – CHKO K ivoklátsko – je v eské kotlin chrán n souvislý komplex les s p irozenou skladbou. ?

Víte, že státem zvlášt chrán ná území p írody jsou v eské republice vyhlašována p edevším podle zákona . 114/92 Sb. o státní ochran p írody? Podle významu rozlohy jsou to velkoplošná zvlášt chránná území – národní parky (NP) a chrán né krajinné oblasti (CHKO) –a maloplošná zvlášt chrán ná území, a to národní p írodní rezervace (NPR), národní p írodní památky (NPP), p írodní rezervace (PR) a p írodní památky (PP). Krom uvedených kategorií chrán ných území mohou být n která velkoplošná zvlášt chrán ná území vyhlášena biosférickými rezervacemi. Jde o velkoplošná chrán ná území (chrán ná podle národního zákona) zahrnující reprezentativní p írodní oblasti naší planety. Biosférická rezervace je území, v n mž se nachází biota zajímavá z celosv tového m ítka a na n mž se koná intenzivní v decký výzkum. Statut biosférické rezervace ud luje UNESCO.

Na severozápad eské kotliny leží pás sníženin – pánví. Za íná Chebskou pánví na jihozápad , pokra uje Sokolovskou pánví a kon í Mosteckou pánví na severovýchod (obr. 21, str. 19). Nad Sokolovskou pánví je podél zlom výrazn vyzdvižená kerná vrchovina Slavkovského lesa, která je složená p evážn z žul. Nad zarovnaný povrch sousední Tepelské vrchoviny vy nívá n kolik sope ných kužel , nap . Podhorní vrch u Mariánských Lázní.

Karlovy Vary – horký pramen V ídlo. Zjist te na internetu teplotu vytryskující vody.

Na rozhraní starších a mladších t etihor došlo totiž v eské kotlin k boulivé sope né innosti. Vylily se edi ové a zn lcové lávy eského st edoho í (obr. 26).

Obr. 25 Pražská plošina se za íznutým údolím eky Vltavy

Ve stejné dob spojené sopky vytvo ily mohutný sope ný útvar Doupovských hor (Hradišt 933,8 m n. m.).

Najd te Doupovské hory na map ve Školním atlase R.

eská tabule je rozsáhlá jednotka s plochým povrchem uvnit eské kotliny (viz obr. 21, str. 19) tvo ená vrstvami hornin, které se zde usadily v k ídovém období druhohor v prost edí m lkého mo e. Na mnoha místech jsou usazené horniny proniknuty t etihorními sope nými lávami (nap . Velký a Malý Bezd z, Ralsko, Trosky, íp – viz obr. 27).

Obr. 27

Mladý sope ný vrch – íp –se výrazn zvedá nad plochý povrch eské tabule. S jakou pov stí z našich d jin je tento vrch úzce spjatý?

V dob e propustných usazených horninách eské tabule se nacházejí nejv tší zásoby podzemní vody eské vyso iny. V odolných pískovcích vznikla p ekrásná a sv tov proslulá skalní m sta.

Co zajímavého víte o druhohorách? (P ipravte si referát.)

Pohrani ní poho í eské kotliny

Horský lem eské kotliny za íná na jihozápad hust zalesn nými Novohradskými horami Nacházejí se zde nejstarší chrán ná území v Evrop – Žofínský prales a Hojná Voda (vyhlášená 1838).

Na jihozápadním okraji eské vyso iny na státní hranici s Rakouskem a N meckem vystupuje hornatina Šumavy, která se táhne od pr smyku u Horního Dvo išt na jihovýchod až po Všerubskou vrchovinu na severozápad Nejvyšší vrchol na eské stran Šumavy p edstavuje Plechý (1378,3 m n. m.). Pro ochranu p írody a krajiny Šumavy byly z ízeny NP Šumava a CHKO Šumava

Vylitím se magmatu na povrch krajiny a jeho utuhnutím vznikly v t etihorách tmavé edi e Doupovských hor

Česká tabule se skládá z plošin, plochých pahorkatin a kotlin. Z hornin převažují pískovce, slepence a slínovce o mocnosti až 600 m.

Zvětráváním a odnosem méně odolných usazenin vznikla v České tabuli na místech dřívějších plošin skalní města – Prachovské skály, Hruboskalské skalní město (viz obr.), Kokořínsko s hřibovitými útvary aj.

Hruboskalské skalní m sto v k ídových pískovcích eské tabule

Obr. 28

Hora Plechý – nejvyšší vrchol na eské stran Šumavy. Najd te ho na map a vyhledejte také nejvyšší vrchol Šumavy, který ale neleží na území R.

Obr. 26 eské st edoho í

Průměrná roční teplota vzduchu v Česku je 7,5 °C? V roce 2007 však průměrná roční teplota vzduchu činila 9,1 °C. Od roku 1860 se průměrná teplota vzduchu v Česku zvyšuje.

Jaký tlak vzduchu je v cykloně a jaký v anticykloně?

Teploty a srážky

Na rozložení teplot vzduchu má nejv tší vliv nadmo ská výška a lenitost povrchu. Teplota vzduchu se u nás snižuje na každých 100 metr nadmo ské výšky pr m rn o 0,6 °C. Je to tzv. výškový teplotní stupe . V zimním období však nastávají asté inverze teploty, kdy se v horských kotlinách a jiných sníženinách hromadí t žší studený vzduch a okolní svahy a h bety jsou teplejší.

Obr. 45

Inverzní situace na Králickém Sn žníku. Na vrcholu svítí slunce, zatímco v údolích je chladn ji a mlhavo.

Vzduchové hmoty se stýkají na hranicích, které se nazývají fronty. Než vznikne p edpov po así, kterou teme v novinách nebo slyšíme v rozhlase nebo v televizi, je t eba vykonat mnoho pozorování. Na pozemních meteorologických stanicích, lodích, letadlech se m í hodnoty tlaku vzduchu, atmosférické srážky, vítr, slune ní svit a dohlednost. Sleduje se také stav atmosféry pomocí radaru a rozebírají se družicové snímky. M ení se p enášejí do st edisek, kde se zpracovává p edpov po así. Údaje se zpracovávají a zanesou do synoptických map a z nich se pak sestavuje p edpov po así.

Podnebné oblasti

I p es nevelkou rozlohu se projevují na území naší republiky z etelné podnebné rozdíly, a to p edevším vlivem lenitosti povrchu státu. Nacházejí se zde oblasti teplé, mírn teplé a chladné.

Která území zaujímají v esku jednotlivé podnebné oblasti? Prohlédn te si mapku podnebných oblastí na obrázku 46. Seznamte se i s její legendou. Ve které podnebné oblasti žijete a ím se liší od ostatních?

chladné podnebné oblasti

mírně teplé podnebné oblasti

teplé

podnebné oblasti

Podnebné oblasti R. Podle fyzické mapy R ur ete, který typ georeliéfu p evládá v jednotlivých oblastech

Průměrné lednové teploty vzduchu se pohybují od –7 °C na horách po 0 °C v nížinách, červencové pak od 7 °C v nejvyšších částech hor po 20 °C v Praze a na jižní Moravě. Teplotní rozpětí dosahuje od –42 °C až ke 40 °C.

SHRNUTÍ

Vzhledem k tomu, že naše republika leží uprost ed evropské pevniny, nachází se na rozhraní západoevropského oceánského podnebí (mírné zimy a mírná léta) a východoevropského kontinentálního (pevninského) podnebí (horká léta a chladné zimy). Vlivem georeliéfu se projevují i na našem malém území teplotní rozdíly v odlišných teplotních oblastech.

Obr. 46

Otázky a úkoly

1. Uskute n te exkurzi do meteorologické stanice.

2. Co je po así a co podnebí?

3. V kterém teplotním pásu leží naše republika?

4. Jaký je rozdíl mezi oceánským a kontinentálním podnebím?

5. Kde je v blízkosti vašeho bydlišt meteorologická stanice?

6. Co je teplotní inverze?

7. Pro jsou vrcholky hor pokryty sn hem i v lét ?

8. Co je zdrojem sv tla a tepla na Zemi?

9. Které rovnob žky tvo í p ibližné hranice mezi teplotními pásy?

10. Jak vzniká vítr?

11. Srovnejte mapu reliéfu eské republiky s mapkami pr m rných teplot a srážek. Zjiš ujete n jakou podobnost?

12. Jaký vliv má geogracká poloha našeho státu na podnebí?

13. Které vzduchové hmoty p inášejí na naše území vlhké po así a které suché? Které vzduchové hmoty zp sobují u nás oteplení a které ochlazení?

14. Do které teplotní oblasti pat í území vaší školy (viz obr. 46)?

15. Zjist te nejv tší „zne iš ovatele“ ovzduší ve vašem m st a okrese?

7. Vodstvo

1. Vysv tlete pojmy: povodí, umo í, rozvodí.

2. ím se liší jezera od rybník a p ehradních nádrží?

3. Jak podnebí ovliv uje vodstvo v naší republice?

Voda je životním prost edím mnoha organism . Pro suchozemské rostlinstvo a živo išstvo i pro lov ka je nezbytnou životní podmínkou. V tšina vody je soust ed na ve sv tovém oceánu. Nachází se také v ovzduší i na souši. V ovzduší jako vodní pára i ledové krystalky, na souši jako povrchová voda v ekách, rybnících a jezerech, bažinách a vodních nádržích, nebo v podob sn hu a ledovc . Všechny tyto vodní formy vytvá ejí vodní obal – hydrosféru (z e tiny: hydros – voda, sfaira – obal) naší planety.

eky

Z u iva vlastiv dy a fyzického zem pisu jsou vám známé pojmy rozvodí a úmo í Naším územím probíhá hlavní evropské rozvodí mezi úmo ími a naše vodní toky odvád jí vodu do t í mo í – Severního, Baltského a erného mo e.

Ukažte na map Evropy Severní, Baltské a erné mo e, vymezte jejich úmo í a ukažte pr b h hlavního evropského rozvodí.

Vyhledejte na map , kudy prochází hranice mezi jednotlivými úmo ími na našem území, a pojmenujte ji. Vysv tlete, pro íkáme, že eská republika je „st echou Evropy“. Které eky pramení v blízkosti hlavního evropského rozvodí?

Vodnost našich ek je závislá na množství a rozd lení deš ových a sn hových srážek b hem roku.

Jak se nazývá a jak vznikne jev, který vidíte na obrázku?

Najděte si na internetu informace o globálním oteplování naší planety. Jaké dopady může tento pochod mít na naši republiku?

Víte, že na území Česka pramení tři velké evropské řeky?

Vyhledejte je na mapě.

Pramen eky Labe na Labské louce v Krkonoších. Do kterého mo e ústí Labe?

Pramen eky Moravy na Králickém Sn žníku. Do které eky ústí Morava?

Pramen eky Odry v Nízkém Jeseníku. Do kterého mo e ústí Odra?

a) P irozený porost buk

b) P irozený porost smrk Které výškové vegetační stupně se v naší republice nalézají a kde bychom se mohli setkat s porosty zobrazenými na fotografiích?

HOSPODÁ STVÍ R

7. lesní plody, lovná zv Vyhledejte na map R oblasti pokryté souvislými lesními porosty.

Mnohé lesní porosty, zejména v oblasti Krušných hor, Lužických a Jizerských hor, jsou poškozeny hospodá skou inností lov ka.

Konkretizujte p edchozí tvrzení.

Také vysazování lesních monokultur (smrkových) na mnoha místech nep ízniv ovlivnilo druhovou skladbu les

Dovedete na základ poznatk z p írodopisu toto tvrzení vysv tlit?

D evní hmota, stále se obnovující p irozeným r stem, musí být dopl ována vysazováním stromk z lesních školek. Nejvíce lesních porost je v pahorkatinách, vrchovinách, a zejména v horských oblastech. P irozené lesní porosty, které se vyskytují na našem území, jsou v tšinou chrán ny v rezervacích.

Vodní hospodá ství zabezpe uje dostatek kvalitní pitné vody pro obyvatelstvo a vodu pro zemd lství a pro pr mysl

Mycí linka

Proč nelze umývat osobní automobil mimo myčku?

Proč musíme vodou šetřit a proč je trestné znečisťování vodních toků?

Co víte o průmyslových haváriích, v jejichž důsledku dochází ke znečistění vodních toků?

Kde jsou v naší republice zásoby kvalitních podzemních vod a jak chráníme jejich zdroje?

V jakých školských zařízeních se připravují na své budoucí povolání pracovníci lesního a vodního hospodářství?

D ležitý je provoz isticích stanic, vodovodních a kanaliza ních sítí a pé e o vodní p ehradní plochy a rybníky. Vodohospodá ská innost zajiš uje také vodní cesty pro í ní dopravu.

Obr. 82

Vodní nádrž Želivka s úpravnou vody – hlavní zdroj pitné vody pro Prahu. Vyhledejte toto vodní dílo na map

Vysv tlete, pro pro má obyvatelstvo a národní hospodá ství R velký význam vodní hospodá ství. Vezm te v úvahu, že eská republika leží ve st edu Evropy na hlavním evropském rozvodí.

Otázky a úkoly:

1. Jaký je stav lesních porost a vod v oblasti, v níž žijete? Co je znehodnocuje? Co byste navrhli pro zlepšení?

2. Ve kterých ástech republiky je nejvíce les a pro jsou lesy v n kterých oblastech poškozeny?

3. Jakou úlohu plní vodní hospodá ství v eské republice?

4. Zjist te, kolik platí vaše rodina ro n za vodu. Zm te si, kolik vody denn spot ebujete, a vysv tlete, pro musíme vodou šet it.

5. Odkud bere vaše škola vodu a kam p ichází odpadní zne išt ná voda?

SHRNUTÍ

Zem d lská výroba zajiš ovala do roku 1989 pro obyvatelstvo v tšinu základních potravin a pro pr mysl dostatek pot ebných surovin. V souasnosti mnoho potravin na náš trh p ichází z jiných produk ních oblastí a zemí. V eské zem d lské výrob p evažuje živo išná výroba. Lesní a vodní hospodá ství je d ležitou složkou národního hospodá ství.

14. Doprava, spoje, služby, cestovní ruch a rekreace, zahrani ní obchod

Vlivem nerovnom rného rozložení obyvatelstva, r zného rozmíst ní p írodních zdroj , pr myslu, r zných typ zem d lské výroby a v dsledku pestrých p írodních pom r mají velký význam doprava a spoje. P epravují nejen suroviny, výrobky a zem d lské produkty, ale i obyvatelstvo, elektrickou energii, teplo a listovní zásilky. K doprav slouží také r zné lanovky, vleky a p epravníky. K p enosu zpráv a informací se používá televizní, rozhlasová a po íta ová sí .

Nar stá fond volného asu a pracovní vyp tí si žádá regeneraci sil. K tomu slouží rekreace, jejíž rozvoj má v eské republice dobré p edpoklady.

Stále více lidí ve vysp lých zemích pracuje ve službách. Také o jejich rozmíst ní v naší zemi vás bude informovat následující kapitola. Jsme lenskou zemí Evropské unie a s jejími p íslušníky máme nejt sn jší hospodá ské a obchodní vazby. Na základ poznatk získaných v této kapitole diskutujte o skladb zboží, které p ichází z naší republiky na zahrani ní trhy, a o výrobcích a surovinách, které musíme naopak dovážet.

DOPRAVA

Vypracujte schéma rozd lení dopravy podle p epravního prost edí a podle druh dopravních prost edk .

Diskutujte o významu dopravy a spoj pro lov ka a hospodá ství.

Pozemní doprava

Základem naší dopravy je železni ní doprava. Trat se u nás za aly stav t v první polovin 19. století. Nové železni ní trat se nebudují. Staré jsou modernizovány, aby mohlo dojít k propojení se zahrani ím rychlovlaky (obr. 83).

z Německa do Rakouska a na Slovensko

z Rakouska do Polska

z Německa do Rakouska

z Německa do Polska a na Slovensko

Elektrické vedení vysokého nap tí slouží k p eprav elektrické energie.

Česká republika se vyznačuje hustou, ale zastaralou sítí železnic a silnic. Postupně probíhá modernizace železniční sítě výstavbou tzv. koridorů (např. Děčín – Praha – Česká Třebová – Brno – Břeclav – obr. 83).

Obr. 83

Hlavní železni ní trat eské republiky rozd lené do ty tzv. koridor . Jejich modernizace umožní vyšší jízdní rychlost.

S pomocí internetu zjistěte, na které železniční trati jezdí v ČR vlak Pendolino a další informace o jeho provozu. Jak dlouho trvá cesta Pendolinem ve srovnání s autobusovou a leteckou dopravou?

Vyhledejte v atlase, kudy vede železniční trať spojující Cheb s Plzní a Prahou a trať spojující Ústí nad Labem s Prahou, Pardubicemi, Českou Třebovou, Olomoucí a Ostravou. Dále vyhledejte železniční trať spojující Brno (přes Havlíčkův Brod) s Prahou a Břeclav (přes Přerov) s Ostravou.

Vozová souprava Pendolino

kraj

Středočeský kraj

Královéhradecký kraj

U ivo o jednotlivých krajích vám p inese nejen poznatky o kraji, kde žijete, ale umožní vám také srovnat p írodní prost edí a hospodá ství ostatních kraj eska. Dozvíte se o m stech a jejich historických památkách, což vám na záv r tohoto u iva umožní naplánovat si a p ipravit školní výlet nebo terénní zem pisnou vycházku.

Pradubický kraj Olomoucký kraj

Moravskoslezský kraj Zlínský kraj Jihomoravský kraj

Historické zem R (zelen echy, mod e Morava a erven Slezsko) a sou asné kraje R

Statistické jednotky EU na území České republiky

Počet v České republice (CZ NUTS)

NUTS 0stát1

NUTS 1území1

NUTS 2region8

NUTS 3kraj14

NUTS 4okres77

NUTS 5obec6 254

P estože je naše vlast malá rozlohou, vyniká pestrostí p írodních pom r a specikou hospodá ství v r zných oblastech. P írodní a hospodá ské podmínky oblastí nerespektují administrativní hranice. Abychom však poznali naši vlast co nejlépe a podrobn ji než v p edchozích kapitolách, rozd líme si ji na menší celky.

eská republika se podle Ústavy R d lí na 14 kraj – vyšších územních samosprávných celk , které byly uvedeny v innost v roce 2000. Kraje p edstavují mezistupe mezi vládou a jednotlivými obcemi. P evzaly adu pravomocí od vlády, ministerstev a zrušených okresních ú ad . Mezi práva krajských ú ad pat í nap íklad ízení školství, zdravotnictví a kultury na území kraje, správa silni ní sít nižších t íd apod. Kraje mají také právo navrhovat nové zákony nebo upravovat stávající zákony a vydávat vyhlášky i na ízení platné pro jejich území.

D íve byly základním lánkem státní správy okresy. V roce 2003 byly zrušeny okresní ú ady, ale v bývalých okresních m stech z staly n které speciální státní instituce (nap . soudy, hygienické stanice a ú ady práce).

Vznikla nová (hustší) sí 205 správních obvod obcí s rozší enou psobností (n kdy ozna ovaných jako „malé okresy“, viz mapa na 2. str. obálky). Do nich byly p eneseny základní služby – správní funkce, které byly d íve jen v okresních m stech a ob ané za nimi museli dojížd t i z v tší vzdálenosti. Jedná se p edevším o správní ú ady (nap . vydávání ob anských a idi ských pr kaz a pas ), nan ní a stavební ú ady. Zbytek úkol p ešel na krajské ú ady. Okresy jako územní jednotky však nebyly zrušeny a slouží ke statistickému vyhodnocování území R (nap . p i s ítání lidu, dom a byt ).

Vyhledejte na obr. 91 kraj, ve kterém leží vaše obec, a jmenujte vaše krajské město.

Regiony NUTS 2:

Jihozápad Severozápad Severovýchod Jihovýchod

Střední Morava Moravskoslezsko

Obr. 91

Kraje R a statistické regiony

Evropské unie zvané NUTS 2

Víte, že vzhledem k tomu, že se R stala v roce 2004 lenem Evropské unie, má možnost využívat její tzv. strukturální fondy (nan ní prost edky ur ené na rozvoj mén vyvinutých oblastí). Rozd lují se podle p esn stanovených kritérií pro konkrétní oblast. Jedním z kritérií je po et obyvatel p ekra ující 1 milion osob. Vzhledem k tomu, že naše kraje tvo í území s mén než 1 milionem osob, bylo nutné vymezit nové oblasti. Bylo proto vymezeno 8 územních statistických region (NUTS 2, obr. 91), z nichž všechny (s výjimkou Prahy) splují podmínky pro získání nan ní pomoci z fondu EU.

15. Praha, hlavní m sto eské republiky

Co víte z u iva vlastiv dy a d jepisu zajímavého o Praze a oblasti okolo ní?

Praha m la výjime né postavení nejen v minulosti, ale má ho i v sou asnosti. Tvo í samostatný územn správní celek – kraj Praha. Je naším jediným milionovým velkom stem: v jejích administrativních hranicích žije p ibližn 1,2 milionu obyvatel (tj. p ibližn 11 % obyvatel republiky).

Naše hlavní m sto je považováno za jedno z nejkrásn jších na sv t . Leží uprost ed eské kotliny. Nejv tší ást území Prahy se rozkládá na Pražské plošin pro íznuté hlubokým údolím eky Vltavy se zaklesnutými meandry. Na severovýchod Praha zasahuje do plochého území St edolabské tabule. Na jihozápad vybíhá do Ho ovické pahorkatiny a Brdské vrchoviny

Obr. 92

Praha – Hrad any a Karl v most

P írodní pom ry v této oblasti byly pro vznik m sta vhodné. Pom rn snadný byl p ístup k ece Vltav . í ní prahy umož ovaly její p echod. lenitý terén byl výhodný k budování hrad . Ty chránily obchodní cesty, které se v prostoru dnešního hlavního m sta k ížily.

P evážná ást Prahy leží v teplé podnebné oblasti, pouze jihovýchodní

ást v mírn teplé oblasti; to bylo pro život obyvatel p íznivé.

Víte, že meteorologická stanice Praha-Klementinum zahájila m ení teploty vzduchu v Praze již v roce 1775 a pozorování srážek v roce 1804? Tím má mimo ádné postavení v celé Evrop .

Blízkost úrodné eské tabule umožnila soust ed ní obyvatelstva a jeho zásobování potravinami. V pozd jší dob se kladn projevila blízkost energetických zdroj erného uhlí na Kladensku, hn dého uhlí na Mostecku a blízkost naleziš drahých kov a rud železa.

V polovin 9. století byl založen Pražský hrad a v 10. století Vyšehrad Ve 14. století dal Karel IV. postavit Nové M sto pražské. Založil univerzitu a i jinak se p i inil o rozkv t tehdy padesátitisícového m sta, které pat ilo k nejvýznamn jším v Evrop

Pro íkáme, že Pražský hrad a Vyšehrad jsou našimi národními symboly?

Po bitv na Bílé ho e v roce 1620 ztratila Praha sv j mezinárodní význam a došlo i k pon m ení ásti obyvatel. P esto byly v této dob postaveny barokní památky, které dnes obdivují návšt vníci Prahy. V dob národního obrození došlo k p ír stku eského obyvatelstva. V souvislosti s rozvojem pr myslu nar stal hospodá ský význam Prahy. Pozm nilo se také okolí m sta, a to zem d lstvím p ím stského typu

Najděte město ležící na 50° s. z. š. a 14° 25’ v. z. d. a zjistěte, jaká je jeho vzdušná vzdálenost od okrajových bodů České republiky a od místa vašeho bydliště.

Dlouhodobý průměr klimatických hodnot udává pro Prahu průměrnou teplotu 9,7 °C a roční průměrný úhrn srážek 491 mm.

Co víte z dějepisu, případně z četby knihy Aloise Jiráska Staré pověsti české o historii Prahy?

Vyšehrad

Klementinum – observato

KRAJE ESKÉ REPUBLIKY

Otázky a úkoly

1. Charakterizujte p írodní podmínky St edo eského kraje a vysv tlete, jak ovliv ují zem d lskou výrobu.

2. Jaký je vztah mezi zem d lstvím a potraviná ským pr myslem?

3. Které nerostné suroviny se nacházejí na území St edo eského kraje a které závody je zpracovávají?

4. Pro jsou velké tepelné elektrárny a chemické závody blízko Vltavy a Labe?

5. Jak se projevuje vliv Prahy, ležící uprost ed St edo eského kraje, na dopravní sí tohoto kraje?

Slapská p ehrada

K jakým dalším účelům než rekreačním slouží toto vodní dílo?

6. Kde mohou obyvatelé Prahy a St edo eského kraje odpo ívat a kde vznikly rekrea ní oblasti?

7. Vyhledejte nejv tší m sta St edo eského kraje na map a na internetu o nich zjist te další podrobnosti.

17. Jiho eský kraj

1. Co víte o Jiho eském kraji z u iva vlastiv dy?

2. Vzpome te si, co víte z d jepisu o n kterých historických událostech, které se odehrávaly v jižních echách.

Vysvětlete symbol růže v pravé horní čtvrtině vlajky Jihočeského kraje.

Jak již íká název, nachází se p evážná ást území kraje v jižních echách. Jen malým východním cípem zasahuje na Moravu.

Tábor Písek Strakonice

Prachatice

České Budějovice

Český Krumlov

Písek Tábor

Strakonice

Prachatice

Jindřichův Hradec České Budějovice

Český

Krumlov

Hust zalesn ná CHKO Blanský

les s nejvyšším vrcholem Kletí (1084,2 m n. m.) se známou hv zdárnou

Jindřichův Hradec

Obr. 99

Georeliéf Jiho eského kraje. Jádro kraje tvo í eskobud jovická a T ebo ská pánev. Na jih a jihozápad se povrch zvedá k Novohradským horám a Šumav . Na východ jsou výb žky eskomoravské vrchoviny.

Jádro Jiho eského kraje zabírá T ebo skou a eskobud jovickou pánev, které odd luje vyvýšenina Lišovského prahu. Pánevní oblasti jsou po obvodu obklopeny pahorkatinami a vrchovinami. V pánvích lidé ve st edov ku vytvo ili rybni ní kulturní krajinu. Celková rozloha asi sedmi tisíc rybník p esahuje 30 tisíc ha. Sm rem k jihu a k jihozápadu se povrch Jiho eského kraje zvedá jednak k Novohradským horám, jednak k Šumav . Nejvyšším bodem kraje je hora Plechý (1378,3 m n. m.) na Šumav í ní osu tvo í eka Vltava, na které je vybudována p ehradní nádrž Lipno.

V kterém poho í pramení Vltava? U kterého m sta se vlévá do Labe?

Nejv tším m stem Jiho eského kraje, kulturním, vzd lávacím a hospodá ským st ediskem jsou eské Bud jovice ležící v eskobud jovické pánvi. M sto se za alo rozvíjet v pr myslové centrum v 19. století (kdy také odtud vyjel první vlak na evropské pevnin po kon sp ežné železnici do Lince). Krom strojírenství zde vznikaly závody d evozpracují-

cího pr myslu a potraviná ství, využívající místní surovinovou základnu a lesní bohatství blízké Šumavy a Novohradských hor. M sto je sídlem Jiho eské univerzity.

Obr. 100 Krajské m sto Jiho eského kraje eské Bud jovice – nám stí

Jmenujte výrobky, které pocházejí z eských Bud jovic.

Na map vyhledejte nejv tší eský rybník Rožmberk, zjist te rozlohu jeho vodní plochy a porovnejte ji s vodní plochou p ehrady Lipno.

S pomocí znalostí z učiva dějepisu doplňte informace o historii Českých Budějovic (např. kým a kdy byly založeny).

Obr. 101

a) Rožmberk – nejv tší rybník v eské republice, b) výlov rybníku

Na map vyhledejte rybník Bezdrev u Hluboké nad Vltavou a Stakovský rybník, dále pak Zlatou stoku a Novou eku, které slouží k napájení jiho eských rybník vodou.

Víte, že Novou eku vybudoval jiho eský stavitel rybník Jakub Krín z Jel an v letech 1584–1590 jako vodní spojku Lužnice s Nežárkou k ochran nejv tšího jiho eského rybníka p ed povodn mi? Voda Zlaté stoky, vybudované také v 16. století, slouží v letních m sících k dopl ování vody rybník .

Podnebí pánevní oblasti je mírn teplé. Charakteristické pro území s etnými vodními plochami rybník , p ehradních nádrží a ek jsou mlhy. Písité až jílovité p dy nejsou vhodné pro intenzivn jší rostlinnou výrobu, takže krajina s rybníky a borovými lesy na pís itých p dách nebyla negativn zasažena hospodá skou inností. Ráz krajiny a etné vzácné druhy rostlinstva i živo išstva chrání CHKO T ebo sko

Poho í Šumava a Novohradské hory mají zhruba od výšky 700 m n. m. chladné podnebí. ást atmosférických srážek spadne v podob sn hu. V oblasti turistického st ediska Zadov-Churá ov leží sníh až po dobu

150 dní v roce.

Jižní echy jsou pom rn málo zalidn ny a oproti republikovému pr mru je zde mladší v ková struktura obyvatel. Nižší je zde rozvodovost, vyšší je porodnost a menší je úmrtnost obyvatelstva.

Boubínský prales na Šumav Boubínský prales je jedno z nejznámnějších a nejstarších chráněných území v Česku i ve Střední Evropě, založené v r. 1858. Je to zbytek původního pralesa s druhově bohatým souborem vzácných a ohrožených rostlin a živočichů. Kolem pralesa vede naučná sezka.

T ebo ská pánev s rybníky

Nová eka

Novohradské hory – Pivonické skály

Dovedete vysvětlit symbol v levé dolní čtvrtině vlajky Libereckého kraje?

21. Liberecký kraj

1. Vzpome te si, co víte o Libereckém kraji z u iva vlastiv dy.

2. Jak vzniklo Máchovo jezero?

Liberecký kraj leží na samém severu ech na hranici s N meckem a Polskem. Rozlohou je to druhý nejmenší kraj eska. Zabírá jen 4 % rozlohy území R.

Obr. 115

Georeliéf Libereckého kraje. Na severozápad sem zasahují Lužické hory. Ve st edu kraje se táhne dlouhý Ješt dsko-kozákovský h bet. Na severovýchod se zvedají Jizerské hory a za ínají Krkonoše.

Oblast podhůří Lužických a Jizerských hor a Krkonoš byla v minulosti kolonizována německým obyvatelstvem.

Liberecký kraj se skládá z n kolika krajinných celk , jejichž nápadn odlišný vzhled podmi uje geologická stavba. Podél státní hranice se zvedají poho í horského lemu eské kotliny, a to Krkonoše, Jizerské hory a ást Lužických hor. V Krkonoších se nachází nejvyšší bod kraje, hora Kotel (1435 m n. m.).

Úpatí Jizerských hor lemuje Liberecká kotlina, v níž leží m sta Liberec a Jablonec nad Nisou

Jihozápadn od Liberecké kotliny probíhá výrazný Ješt dsko-kozákovský h bet se zdaleka viditelnou horou Ješt d (1011,6 m n. m.). Ješt dsko--kozákovský h bet pak strm spadá k nižšímu povrchu eské tabule. Výrazným prvkem tohoto území jsou sope né suky – Ralsko (696,1 m n. m.) nebo Trosky se z íceninami hrad . Sopeného p vodu je i vrch Bezd z s královským hradem. V k ídových

pískovcích vznikla nádherná skalní m sta eského ráje

Obr. 116

Hruboskalsko – skalní m sto v eském ráji (v pozadí Kozákov)

Nižší ásti Libereckého kraje ( eská tabule, Liberecká kotlina) leží v mírn teplé klimatické oblasti, poho í pak v chladné a vlhké oblasti s vysokými srážkovými úhrny.

Vysv tlete, jaký má toto podnebí vliv na biotu, vyžadující ochranu.

Semily

Jablonec nad Nisou

Liberec Česká Lípa

Liberec Česká Lípa Jablonec n. Nis Semily

Hora Ješt d s rozhlednou

Malý a Velký Bezd z se z íceninou hradu

Libereckým krajem probíhá hlavní evropské rozvodí, které vcelku kopíruje státní hranici. Vody z kraje odtékají ekou Plou nicí do Labe a úmo í Severního mo e. eky Lužická Nisa a Sm dava vedou vodu do Odry a do Baltského mo e. Pestrá mozaika p d (hlavn kambizem a podzoly), nižší teplota vzduchu, v tší množství srážek, ultraalového zá ení a svažitý terén ovliv ují biotu. Najdeme zde chrán né vzácné druhy rostlin a živo ich . Do kraje zasahuje Krkonošský národní park, CHKO eský ráj, CHKO Jizerské hory a CHKO Lužické hory

Zamyslete se nad tím, jak lov k p etvo il p vodní p írodní krajinu hor do sou asné kulturní krajiny a jaký vliv má hospodáství na životní prost edí.

Obr. 117

Zalesn né Lužické hory

Víte, že se na území kraje nachází náš nejstarší národní park? Krkonošský národní park pat í svou rozlohou (p ibližn 40 tis. ha) mezi nejv tší evropská chrán ná území. Tém 80 % území národního parku je pokryto lesy. Na severu navazuje na náš národní park polský park s nejvyšší formou státní ochrany. Na území Krkonošského národního parku se setkáváme s ozna eními národního parku, s vysv tlujícími panely, tabulemi a mapami. Prochází jím mnoho turistických cest, nau ných stezek a lyža ských b žeckých tratí. P i pobytu v horách se musíme ídit pokyny Horské služby a pracovník Krkonošského národního parku.

Krajina Libereckého kraje má význam vodohospodá ský a má p edpoklady pro rozvoj cestovního ruchu.

Vyhledejte na map dopravní spojení z vašeho bydlišt do rekrea ních st edisek Krkonoš.

Ze surovin mají v tomto kraji význam ložiska sklá ských písk na eskolipsku. T žba uranových rud v oblasti Stráže pod Ralskem už skon ila.

Krajským m stem je Liberec ležící v Liberecké kotlin . V Liberci je zastoupeno mnoho výrobních odv tví (významná je výroba autodíl ). Je to rovn ž jedno z našich univerzitních m st (sídlo Technické univerzity).

Z ícenina hradu Frýdštejn S pomocí mapy určete polohu této zříceniny. Jak vznikla pískovcová skalní města?

Ozna ení

Jak může nadměrný turistický ruch negativně ovlivňovat přírodu Krkonošského národního parku? Jak je chráněna příroda v Krkonoších?

V 19. století, kdy byl Liberec druhým největším městem po Praze, se k tradiční sklářské výrobě přidal textilní průmysl a po roce 1945 také strojírenství. Dnes již tyto výroby nejsou tak významné. Vyhledejte na mapě, který průmysl převládá v oblasti Liberce a severních Čech.

KRNAPu

Tato publikace je závěrečnou částí čtyřdílné ucelené řady učebnic zeměpisu pro 2. stupeň základních škol a případně pro nižší ročníky víceletých gymnázií. Všechny učebnice vycházejí se schvalovací doložkou MŠMT a každou z nich provází pracovní sešit pro praktické a aplikační úlohy k učivu v učebnicích.

Příprava učebnic a jejich zpracování se řídilo osvědčenou praxí škol a také záměry Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání. Pro snazší přípravu ŠVP učebnice uvádějí klíčové kompetence, k jejichž naplňování učebnice směřují, a výstupy z práce s nimi.

Celou řadu učebnic tvoří:

ZEMĚPIS 6 PRO ZŠ – Planeta Země

ZEMĚPIS 7 PRO ZŠ – Zeměpis světadílů

ZEMĚPIS 8 PRO ZŠ – Lidé – hospodářství

ZEMĚPIS 9 PRO ZŠ – Česká republika

Obdobné řady učebnic jsou vydány pro všechny vyučovací předměty na 2. stupni ZŠ: