Milé děti, maminky, tatínkové, učitelky a učitelé,
vítáme vás ve světě příběhů pro malé čtenáře. Připravili jsme úryvky z knížek, o kterých si myslíme, že by vás mohly zaujmout a zlákat k přečtení. Ke každé ukázce jsme doplnili úkoly a otázky, které vám pomohou ponořit se do textu a hlouběji se zamyslet nad tím, co čtete. Děti, určitě najdete někoho, kdo vás úryvky provede nebo vám s nimi pomůže.
Nad každou ukázkou najdete cíl, ke kterému se budeme snažit společně dojít, a dole na stránce i možnost zamyslet se nad tím, jak se vám dařilo ho plnit.
Texty jsou určeny nejen ke čtení, ale také k předčítání. Při čtení se můžete i prostřídat, aby toho na jednoho čtenáře či čtenářku nebylo moc.
Přejeme vám příjemné čtení a zábavné chvilky s knížkami.
Metodické pokyny pro práci s Čítankou
Tato Čítanka je určena pro začínající čtenáře – tedy pro děti prvního a druhého ročníku základní školy. Obsahuje autentické texty z dětských knížek a lze ji využít nejen ke čtení, ale i k předčítání – záleží na vyspělosti a čtenářské úrovni dětí.
Úkoly a otázky, s nimiž se při čtení pracuje, směřují k rozvíjení čtenářských dovedností a k hlubšímu porozumění textu. Jde nám především o rozvoj čtenářských strategií a podchycení rozvoje čtenářských oblastí, jako je porozumění, propojování četby s vlastní zkušeností, vyjádření vlastních pocitů na základě četby, výběr knih podle zájmu i účelu čtení, rozvíjení potřeby si číst a vytvářet si při čtení milé a příjemné chvíle.
Každá lekce má svůj čtenářský cíl a děti samy si mohou vyhodnotit, jak se jim podařilo ho naplnit. Je ale třeba, aby alespoň v začátcích byli vyučující nebo rodiče dětem průvodci a pomáhali jim s vysvětlením a vyhodnocováním stanoveného cíle.
Otázky a úkoly směřují většinou k danému cíli, ale někdy jsou doplněny rovněž o další – pokud text nabízí i jiné možnosti využití. Není třeba vždy splnit všechny úkoly, ponecháváme na vyučujících či jiných průvodcích, aby si zvolili takové otázky a úkoly, které jsou jim blízké a souznějí s nimi. Věříme, že si učitelé další otázky a úkoly doplní sami podle svých zkušeností a preferencí.
Při společném čtení předpokládáme, že lekce budou sloužit také jako motivace k přečtení celé knihy. Jsou tedy i nabídkou a doporučením četby pro malé čtenáře. Po přečtení knihy lze využít čtenářský list, který si žák může vyplnit a s jeho pomocí pak celou knihu představit ostatním. Pro vytváření návyku pravidelného čtení a rozvoje čtenářského chování doporučujeme formu tzv. dílny čtení – tedy takovou práci s knihou, kdy má každé dítě příležitost číst si oblíbenou knížku a poté si o přečteném povídat se svými spolužáky.
V lekcích jsou využívány metody programu Čtením a psaním ke kritickému myšlení. Ten nabízí ucelený systém metod a postupů, jak rozvíjet čtenářství v každém věku a v celé šíři.
Součástí je i nabídka strategií, jež jsme převzali z publikace Čteme s porozuměním každý den z nakladatelství Šafrán.
Věříme, že tato Čítanka pomůže dětem stát se přemýšlivými a nadšenými čtenáři.
Jak být zdatným čtenářem
Položíme si tyto otázky, abychom lépe porozuměli tomu, co čteme.
• Hlavní myšlenka a detaily
O čem hlavně příběh je? Co nám příběh ještě říká?
• Kdo a co?
Kdo v příběhu vystupuje? Co se v příběhu stalo, odehrálo?
• Kde a kdy?
Kde se příběh odehrává? Kdy se příběh odehrává?
• Posloupnost
Co se stalo nejdřív, potom a co nakonec?
Jaké jsou kroky při nějaké činnosti?
• Porovnání a kontrast
V čem se dva lidé, dvě zvířata, věci podobají, v čem jsou stejné?
V čem se dva lidé, dvě zvířata, věci liší, v čem jsou jiné?
• Fantazie a realita
Co je vymyšlené? Co je fantazie?
Co je skutečné? Mohlo by se to stát doopravdy, tedy v reálném světě?
• Předvídání
Co se stane teď?
Jaká vodítka příběh obsahuje?
Co už víme? Může nám to pomoci předvídat?
Camille Liscinsky: Čteme s porozuměním každý den: 1. třída
Ee
Pomocí návodných slov zaznamenám děj příběhu.
EMANUEL
● PANENKA
SVEZLA ● V LOĎCE
NEMÁM ● PENÍZE
Podle slov a obrázku zkus předvídat, o čem bude tento příběh.
Maková panenka
Jednou Maková panenka řekla: „Já bych něco ráda.“ „A co bys ráda?“
zeptal se motýl Emanuel. „Já jsem se ještě nikdy nesvezla v loďce.
A já bych se v ní moc ráda svezla,“ řekla Maková panenka. Šli spolu k rybníku, jenomže loďku někdo odvázal a odvezl. „Kdo odvezl loďku?“ zavolal Emanuel přes rybník. Na protějším břehu bylo ticho, ale rovnou vedle nich se ozval hlásek: „Kdepak, Emanueli. Celý rybník nepřekřikne ani ozvěna!“ To promluvila kytka, co tam rostla na krajíčku u vody.
„Něco za něco,“ povídá kytka. „Prodám vám loďku za padesát zlaťáků.“ Maková panenka si povzdychla: „Kde bych vzala zlaťáky?
Vždyť nemám ani kapsy.“ Ale motýl Emanuel si naštěstí věděl rady.
Odletěl na louku a tam si do cylindru vyprosil od všech kytek po zlaťáku. Na louce jsou kytky bohaté! Včelky se o to postarají.
Vrátil se ke kytce u rybníka a všechno zlato z cylindru jí nasypal.
Potom ta kytka pustila na vodu list a řekla: „Tady máte loďku.“
Když ale do loďky nastoupili, panenka si vzdychla znovu:
„Stejně nepojedeme, nejsou tu vesla.“
„Vesla tu nejsou, zato máme plachty,“ řekl Emanuel a rozevřel křídla.
Václav Čtvrtek: Maková panenka a motýl Emanuel
Jak asi bude tento příběh pokračovat?
Co ti napovídá?
Řešení najdeš v knížce. Víš v jaké?
Jaké dukáty Emanuel kytce nasypal?
Kdo jsou hlavní postavy tohoto příběhu? Proč si to myslíš?
S pomocí návodných slov vypravuj nebo nakresli, co se stalo:
NEJDŘÍV, POTOM , POZDĚJI , NAKONEC .
NEJDŘÍV POTOM
POZDĚJI NAKONEC
Pomocí návodných slov zaznamenám děj příběhu.
Zvládám a pomáhám.
Zvládám.
Zvládám s dopomocí.
Zvládám s větší dopomocí.
Kuna z Brna
Porovnám postavy z příběhu. Hledám, co mají společného a čím se liší.
KUNA ● VLAK ● BABIČKA
NÁPRSENKA ● BŘÍŠKO ● PACKY
Co víš o kuně? Jak vypadá? Kde žije? Přemýšlej, v čem jsou kuny v příběhu jiné.
Když rodiče posadili Martu na rychlík Bouzov, který jede z Brna až do Velkých Losin, Marta si trochu zdřímla. Když se probudila, vlak zrovna zastavil ve stanici. Babička na ni čekala na nádraží. Měla krásný hustý kožíšek se žlutou náprsenkou, která jí na bříšku přecházela do bílé. Babička byla totiž napůl kuna lesní a napůl kuna skalní. A vedle ní stála ještě jedna kuna. Byla menší než kuna z Brna a měla žlutou náprsenku, takže to byla lesní kuna. Marta se na ni nemohla ani podívat. „Brrr, lesní kuna!“ pomyslela si. A lesní kuna na ni na uvítanou vztekle zavrčela.
Babička jim řekla: „No no, budete spolu bydlet v hnízdě na půdě, tak se moc nečilte. Tohle je, Marto, tvoje sestřenice, malá Marta Martesová.“ „Ty seš taky Marta, jo?“ řekla Marta z Brna naštvaně. „Pche, jsem mnohem lepší Marta než ty. Protože ty jsi z města a smrdíš.“ „No dovol!?“ prskla na ni Marta z Brna a už jí chtěla ukázat, co se v Bandě naučila za chvaty, ale babička je obě chytila za packy a každé dala jeden pořádný štulec do zad.
Markéta Pilátová: Kuna z Brna
Jak se jmenovala kuna z Brna?
Jak se jmenovala kuna z Velkých Losin?
Co měly kuny společného? Čím se obě kuny lišily?
Kuna z Brna Kuna z Velkých Losin
Která slova ti napovědí, že se kuny neměly rády?
Jak by se mohly skamarádit? Co jim doporučíš?
Jak se ti příběh líbil a proč? Která postava ti byla sympatická?
Pokud tě příběh zaujal, přečti si celou knížku.
Porovnám postavy z příběhu. Hledám, co mají společného a čím se liší.
Zvládám a pomáhám.
Zvládám.
Zvládám s dopomocí.
Zvládám s větší dopomocí.
Uu
Ušeň
Vysvětlím podtržená slova pomocí textu a porovnám obrázky.
UŠEŇ ● ULITA ● NOHU ● PRUŽNÉ
ÚŽASNÉ ● KONSTRUKCE
Jsem jednoduchý mořský plž, který se živí řasami. Mám velkou na okrajích zvlněnou nohu – ta sice rozhodně nevypadá jako vaše nohy, ale pomáhá mi držet se na skalách. Moje schránka – ulita – mě chrání před predátory a je nejpevnější ze všech.
Pod nezajímavým zevnějškem ulity se skrývá barevný lesklý vnitřek. Tato perleťová vrstva není jen krásná, ale také velice pevná. Tajemství spočívá v její stavbě – je jako spousta malinkatých cihel naskládaných na sobě, které drží pohromadě pružné lepidlo. Díky němu tyto cihličky při nárazu sklouznou do strany, aniž by se rozbily. Materiál čerpáme z mořské vody.
Lidé po perleti, jakou skrývá moje ulita, prahnou po celá staletí, aby si z ní vyrobili šperky, knoflíky a hudební nástroje.
Nyní je zajímá, jak si stavím svůj pevný, lehký a odolný domov, neboť by mohl být inspirací pro nové, velice pevné materiály.
Až příště na pláži uvidíte krásné ulity, vzpomeňte si, kolik nám dalo práce je vytvořit. Moře je plné úžasných konstrukcí.
Christiane Dorion: Zvířecí stavitelé
Ušeň je Živí se
Jeho schránka je velmi
Ulita ho chrání před
Uvnitř ulity je barevná a lesklá
Z perleti se vyrábí
Přemýšlej, co tato slova spojuje. Co se asi skrývá pod názvem ušeň? . . . . . .
Ušeň je vzorem pro výrobu materiálů.
Prohlédni si obrázek a přemýšlej, proč se tomuto mořskému plži říká ušeň.
Co ti jeho tvar připomíná?
Porovnej ulitu ušně a hlemýždě.
V čem je rozdíl? Co je podobné? Co o nich ještě víš?
Jak rozumíš podtrženým slovům v textu?
Vysvětlím podtržená slova pomocí textu a porovnám obrázky.
Zvládám a pomáhám.
Zvládám.
Zvládám s dopomocí.
Zvládám s větší dopomocí.
Vítr
Z naučného textu a videa vyhledám důležité informace a odpovím na otázky.
VÍTR ● VZDUCH ● PAVOUK ● NÁVOD
VĚTRNÍK ● ZVÍŘATA ● VANE
O čem bude text? Napovědí ti obrázky a slova.
Zahraj si se spolužáky hru „Těkej, štronzo, dvojice“ a odpověz na otázky: Co je to vítr? Čím vítr škodí?
V čem může pomáhat? Odpovědi najdeš i v textu.
Vítr není jen jeden, kdepak, existuje jich spousta. Podle teploty třeba rozeznáš větry studené a teplé. Pak záleží také na místě, kde se vyskytují. V Alpách fouká teplý fén, v Severní Americe tě může potkat děsivé tornádo, na jihu Francie ucítíš na tváři studený mistrál a u moře v Chorvatsku si dej pozor na silnou bóru.
Vítr je v přírodě důležitý. Ochlazuje rostliny, přináší jim čerstvý vzduch a pomáhá roznášet jejich semínka. Chceš si na vítr zahrát a se semínky mu pomoct? Stačí fouknout do odkvetlé pampelišky a sledovat, jak se malá chmýříčka vydávají na cestu. Vítr je prospěšný i zvířatům. Ta ho používají jako dopravní prostředek. Třeba takové káně si počká na správný proud vzduchu. Pak roztáhne křídla a hladce po něm klouže.
A vítr dobře poslouží k svezení i některým pavoukům. Ti na něm dokážou plachtit i 90 kilometrů daleko. Jen se může stát, že se vítr stočí jinam, než měli namířeno.
Sabina Konečná, Tereza Marková: Co se děje, když se děje počasí
Najdi a podtrhni si v textu názvy větrů.
Jak vítr pomáhá rostlinám?
Jak vítr pomáhá zvířatům?
Přemýšlej, jak vítr pomáhá člověku. Obrázky a video ti napovědí.
Napiš alespoň dvě informace, které tě o větru zaujaly. Využij všechny zdroje – obrázky, text i video.
Z naučného textu a videa vyhledám důležité informace a odpovím na otázky.
Zvládám a pomáhám.
Zvládám.
Zvládám s dopomocí.
Zvládám s větší dopomocí.
Dílna čtení
S dílnou čtení můžeš začít od druhého pololetí první třídy. Zpočátku si vybranou knížku jen prohlížej, hledej, jaký obrázek se ti v knize líbí, povídej o tom, proč sis knihu přinesl/přinesla, čím tě zaujala nebo kdo ti knihu doporučil. Pro inspiraci je dobré si knihy vždy vzájemně představit.
Aby dílna čtení plnila svůj smysl, věnuj se jí každý týden – díky tomu se ti zlepší technika čtení a textu budeš lépe rozumět. Nejdříve přečteš možná jen jednu větu, o které pak můžeš ostatním povídat. To je ovšem začátek dobrodružné cesty, během které se postupně staneš přemýšlivým a zdatným čtenářem či čtenářkou.
Pravidla dílny čtení
• Vyber si knihu, kterou budeš číst.
• Čti si potichu.
• Svým chováním neruš ostatní.
• Během čtení nejez, nepij, neodcházej.
• Po čtení si s ostatními povídej o přečteném na základě předem vybraného zadání – ve dvojicích, pak ve skupině.
• Sdílej své čtenářské zážitky.
Průběh dílny čtení
1. Představ ostatním knihu, kterou čteš.
2. Minilekce – vyučující předčítáním ze své knihy naznačuje, na co se v lekci společně zaměříte.
3. Nabídka námětů:
• Kdo je hlavní postava? Víš proč?
• Kde se příběh odehrává?
• Jaká věta tě při čtení zaujala?
• Jaké pocity v tobě četba vyvolává?
• Zažil/zažila jsi někdy něco podobného?
• Připomíná ti příběh něco nebo někoho?
• Kdo je ti v knize sympatický – koho bys chtěl/chtěla za kamaráda? Proč?
• Kdo se ti tam nelíbí? Proč?
• O čem byla část, kterou jsi dnes četl/četla?
Zpracováno dle materiálů RWCT
4. Vyber si jednu z možností a tu vysvětli na vlastní četbě.
5. Najdi si příjemné a klidné místo (ve třídě, v knihovně, ve čtenářském koutku) a tam si čti po dobu deseti až patnácti minut.
6. Poté, co přestaneš číst, si ve dvojici o četbě podle předem vybraného námětu povídejte.
7. Na závěr s ostatními diskutuj o četbě, o knížce a o tom, jak se ti dařilo splnit čtenářský úkol.
Čítanka
pro 1. a 2. ročník základní školy
Pracovní učebnice Čítanka pro 1. a 2. ročník základní školy navazuje na třídílný Slabikář z nakladatelství SPN, můžete ji však využít i samostatně. Podporuje aktivní čtenářství, sdílení dojmů z četby, zdůrazňuje práci s cíli a rozvoj schopnosti sebehodnocení žáků. Obsahuje pestrý výběr autentických literárních i naučných textů pro děti. Každá kapitola se zaměřuje na jedno písmeno abecedy, přičemž s jednotlivými písmeny lze pracovat také v rámci příběhu či doprovodných úkolů. Ty jsou koncipovány tak, aby rozvíjely čtenářské strategie a vedly žáky k hlubšímu porozumění textu a k samostatnému myšlení.
