

V SOULADU S RVP ZV
Zpracovaly :
PaedDr. Zdeňka Konupková
RNDr. Soňa Samková
PhDr. Milana Čechurová
Tato učebnice je součástí ucelené řady učebnic pro výuky prvouky v 1. – 3. ročníku základní školy.
V souladu s požadavky RVP ZV zpracovává části učiva vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět (viz tabulka níže).
Pro výuku v 1. ročníku jsou určeny dvě pracovní učebnice.
Pro 2. a 3. ročník je vždy jedna učebnice a jeden pracovní sešit.
Rozdělení kapitol podle tematických okruhů vzdělávací oblasti Člověk a jeho svět
Místo, kde žijemeLidé kolem násLidé a časRozmanitost přírody
Zpátky ve školeRodina a příbuzníJak plyne časPodzim v přírodě
Cesta do školyMěstoZima v přírodě
Místo, kde žijemeVánoceNeživá příroda VelikonoceŽivá příroda
Člověk, jeho zdraví a bezpečí
Lidé a svět financíJaro v přírodě
Lidské tělo, smysly a zdravíO penězíchLéto v přírodě
Ochrana před nebezpečímPřipravujeme se na prázdniny
V obsahu je barevnými štítky navrženo rozložení učiva do čtyř ročních období během školního roku.
Copyright © Zdeňka Konupková, Milana Čechurová, Soňa Samková, 2025
Illustrations © Antonín Šplíchal, 2025
Czech edition © SPN – pedagogické nakladatelství, a. s., 2025
All rights reserved
ISBN 978 - 80 - 7235 - 700 - 0
Ahoj děti, jsem kočka Prvoočka a budu vás provázet touto učebnicí ! Společně se podíváme, co se děje kolem nás – v přírodě, tam, kde žijeme, ve škole i v okolí. Čeká nás spousta zajímavých textů, obrázků, úkolů a aktivit. Tak honem, pojďme se na ně podívat
Pozoruj obrázek
Prohlédni si obrázek a povídej, jak poznáš, že je podzim. Popiš, co dělají lidé na obrázku. Pokus se pojmenovat všechny stromy, rostliny i živočichy. (Využij nápovědu.)
Které živočichy v zimě neuvidíš? Víš proč? Ověř si na obrázku zimy v učebnici.
Zkus pojmenovat všechnu zeleninu a ovoce na obrázku.
Které ovoce se sklízí v létě a která zelenina na podzim?
Nápověda : vřes, bez černý, jitrocel, líska, rákos, orobinec, růžičková kapusta, lyska, vlaštovka
Nad loukami a kolem rybníků můžeš pozorovat různé ptáky. Proč některé z nich v zimě neuvidíš?
Ptáci mají tělo pokryté peřím . Místo jednoho páru končetin mají křídla , která jim slouží k létání. Jejich mláďata se líhnou z vajíček . Na podzim někteří z nich odlétají do teplých krajin. Jsou to ti, co se živí hmyzem, protože u nás by nenašli dost potravy. Říkáme jim ptáci stěhovaví. Patří mezi ně vlaštovky, jiřičky, skřivani, špačci nebo kukačky.
Vlaštovka
Čápi žijí u vody a na vlhkých loukách, kde si hledají potravu. I oni na podzim odlétají. Kachny divoké naopak na rybnících můžeš vidět i v zimě.
Kolem rybníků a řek roste mnoho rostlin. Rákos a orobinec rostou v mělké vodě a poskytují úkryt různým živočichům, vrby zpevňují břehy svými kořeny.
ocas
hlava krk
zobák
křídla
Zjisti
trup
končetiny
Čím se čáp živí ? Našel by u nás v zimě potravu?
V rybnících, řekách a potocích žijí ryby. Tělo mají pokryté šupinami a pod hladinou se pohybují pomocí ploutví. Voda v rybnících, řekách a potocích není slaná jako v moři. Říkáme, že je sladká, a ryby v ní jsou proto sladkovodní.
Kapr
Pozoruj obrázek
Ukaž, kde má kapr šupiny a ploutve.
Nejznámější rybou u nás je kapr. Žije v rybníku spolu s jinými rybami, rostlinami a živočichy. Pomáhá udržet vodu čistou a zdravou. Na podzim se rybníky vypouštějí a ryby se chytají – tomu se říká výlov. Kapra lidé často jedí na Vánoce.
V našich vodách žijí také pstruzi, úhoři a dravé ryby jako třeba sumec nebo štika .
SumecPstruhŠtikaÚhoř
Otázky a úkoly
1 Které znaky jsou společné pro všechny ptáky ?
2 Porovnej stavbu těla ptáků a savců. Čím si jsou podobní a čím se liší ?
3 Jaká je naše největší ryba? ?
Kde žije pstruh a čím se živí ?
Aktivita
Rozdělte se do dvojic. Vyberte si jednoho živočicha, který žije u vody nebo ve vodě. Vyprávějte ostatním, jak vypadá, čím se živí, zda je užitečný a co je na něm zajímavého.
Rostliny v zimě odpočívají. Listnatým stromům na podzim opadávají listy.
Jehličnaté stromy zůstávají zelené – až na jeden. Víš který? Jak ale přežijí zimu živočichové? Pojďme to zjistit !
V zimě odpočívá i zahrada. Květiny odkvetly a ztratily listy. Zelenina i ovoce jsou sklizené. Stromy – třeba jabloň, hrušeň, švestka – a keře (třeba šeřík, růže, rybíz) jsou holé, ale zůstávají živé. Jiné rostliny nad zemí uschnou, ale pod zemí zůstanou jejich kořeny nebo cibulky Díky nim rostliny přežijí zimu a na jaře znovu vyrostou – třeba sněženky, tulipány nebo pampelišky.
Pozoruj obrázek
Vypadá krajina na obrázku stejně jako v zimě u vás?
Které stromy a keře v okolí zůstaly zelené ? Které jsou holé ?
Někteří živočichové umí udržet stálou teplotu těla , i když je venku zima. Když najdou dost potravy, snadno přežijí zimu. Jsou to třeba ptáci : sýkora, vrabec, kos, havran, bažant, káně, nebo zvířata : srnec, jelen, liška, veverka, zajíc, divoké prase.
Veverka si na zimu schovává oříšky a semínka. Liška loví myši nebo ptáky. Divoká prasata hledají pod sněhem bukvice, žaludy a drobné živočichy. Srnec a jelen se živí rostlinami. Myslivci jim v zimě pomáhají přežít a do krmelců dávají seno. Ptákům dávají lidé do krmítek semínka a na stromy zavěšují lojové koule.
Pozoruj obrázek
Pojmenuj živočichy na obrázku. Řekni, kde je můžeš v zimě vidět.
U některých živočichů se mění teplota těla podle okolní teploty.
V zimě tak šetří energii, nepotřebují jíst a spí : pavouci, hlemýždi, vosy a čmeláci v listí nebo mechu ještěrky a hadi pod kameny nebo kořeny stromů křečci v doupěti hluboko pod zemí ježci pod listím a větvemi žáby v bahně na dně rybníků Krtek nespí. Žije v podzemních chodbách a jí žížaly.
Ryby přečkávají zimu u dna rybníků a řek.
?
Otázky a úkoly
1 Které rostliny přežily pod zemí a na jaře znovu vyrostou?
2 Co můžeš udělat, když najdeš malého ježka, který se nestihl připravit na zimu?
3 Co uděláš, když je ti zima? Může to udělat ježek nebo srna? Jak se tato zvířata chrání před zimou?
Vyrob si se spolužáky krmítko pro ptáky. Potřebujete květináč, plastovou podmisku a provázek. Provázek protáhni dírkou v květináči a uvnitř udělej velký uzel. Do květináče nasyp semínka. Do středu misky udělej dírku. Nech kousek provázku volného, aby mezi miskou a květináčem byla mezera, protáhni provázek a udělej další uzel. Květináč otoč dnem vzhůru a zavěs ven. Semínka budou mezerou padat do misky a krmítko je hotové.
Naše tělo je úžasné. Umožňuje nám běhat, kreslit, smát se i objevovat svět. Musíme se o něj ale dobře starat. Jaké jsou jeho části ? A kolik smyslů má člověk? Povíme si v této kapitole.
Připomeň si hlavní části lidského těla pomocí myšlenkové mapy.
trup horní končetiny dolní končetiny krk
čelo oči hruď nos břicho stehno brada zápěstí koleno noha ruka
obočí ústa
hlavní části těla
Povídej, jak se člověk během života mění. Proč miminko nejdřív jen leží, pak leze po čtyřech a teprve později se naučí chodit po dvou? A proč starý člověk chodí pomaleji a někdy potřebuje oporu?
temeno vlasy ucho týl rameno záda paže loket předloktí
bedra lýtko kotník pata
Člověk má pět smyslů : zrak, sluch, čich, chuť a hmat.
Díky nim poznáváme svět kolem sebe. Očima vidíme, ušima slyšíme, nosem cítíme vůně a pachy, jazykem poznáváme chutě a kůží vnímáme doteky, teplo nebo chlad.
Zrak – Očima vidíme. Každý má oči trochu jiné, jiná může být i jejich barva.
Sluch – Ušima slyšíme zvuky, co kdo říká nebo hudbu.
Čich – Nosem cítíme, zda něco voní nebo zapáchá.
Chuť – Jazykem poznáme, jestli je něco sladké, slané, kyselé nebo hořké.
Hmat – Kůží poznáme, co je měkké, tvrdé, hladké nebo drsné, teplé nebo studené. Nejcitlivější jsou konečky prstů.
Smysly jsou důležité, proto si je musíme chránit. Když některý smysl nefunguje, člověk někdy potřebuje pomoc ostatních.
Neslyšící lidé neslyší, nevidomí lidé nevidí. Jsou i lidé, kteří slyší nebo vidí jen trochu – říkáme, že mají poškozený sluch nebo zrak.
? Otázky a úkoly
Zdraví
Pozoruj obrázek
Čím se liší stavba těla kočky od těla člověka ?
hlava
krk trup přední končetiny zadní končetiny ocas
Jak se dorozumívají nevidomí ?
Zdraví je jeden z největších pokladů, které máme. Aby nám vydrželo, musíme si ho dobře chránit . Abychom byli zdraví, musíme zdravě jíst, pít dost vody, dobře spát, každý den si zacvičit nebo si hrát venku, mýt si ruce i celé tělo. A také se smát a mít dobrou náladu.
1 Ukaž a pojmenuj části svého těla.
2 Přikryj si uši a podle pohybu kamarádových úst zkus poznat, co říká.
3 Co děláš pro své zdraví ?
4 Víš, kolikrát denně máš jíst?
5 Kolik hodin denně máš spát?
6 Co uděláš, když u přechodu uvidíš nevidomého člověka?
Ak k ti vi ta
Vyzkoušej své smysly ! Zavři oči a zkus poznat hmatem tužku, čepici, klíč, sluchem šustění papíru, zavírání dveří, ťukání na okno, čichem cibuli, mýdlo, chutí citron, cukr, sůl, hořkou čokoládu.
Naše tělo je úžasné. Umožňuje nám běhat, kreslit, smát se i objevovat svět. Musíme se o něj ale dobře starat. Jaké jsou jeho části ? A kolik smyslů má člověk? Povíme si v této kapitole.
Na podzim jsme sklízeli ovoce a zeleninu. Aby tomu tak bylo i letos, musíme na jaře zasadit nové rostlinky a zasít semínka. Pamatuješ si, co se sází a co se seje?
Jako první se na zahradě objevují sněženky a bledule. Potom rozkvetou barevné krokusy, narcisy a tulipány.
Začínají kvést i jahodníky a ovocné keře – třeba rybíz, angrešt nebo maliník. Jahodníky na jaře okopáváme, hnojíme a zaléváme.
V ovocném sadu nejdřív rozkvetou meruňky, pak třešně a višně. Nakonec rozkvetou švestky, jabloně a hrušně.
Pozoruj obrázky
Pozoruj obrázky
Poznej keře na obrázcích a pojmenuj je. Jaké ovoce na nich roste?
Poznáš stromy na obrázku? Sbíráme jejich plody v létě, nebo na podzim?
Na zahradě a v sadu žije spousta ptáků, třeba sýkorky, vrabci, kosové nebo červenky. Sbírají hmyz, který škodí rostlinám. Vlaštovky a jiřičky se obvykle vrací na stejné místo. Opraví si hnízdo nebo postaví nové a vyvedou mláďata.
Sýkora koňadra
Pamatuj
Jiřička Kos Vlaštovka
Nikdy se nedotýkej ptačího hnízda ani vajíček. Ptáci by mohli hnízdo opustit a mláďata by zahynula.
? Otázky a úkoly
1 Jak přečkaly zimu sněženky, bledule, krokusy, narcisy a tulipány ?
2 Kdy sbíráme plody meruněk?
3 Poznáš rozdíl mezi vlaštovkou a jiřičkou?
4 Proč jsou tito ptáci užiteční ?
Zjisti
Kde hnízdí vlaštovky a kde jiřičky ?
Pozoruj obrázky
Zopakuj si části stromu a keře. Která část není vidět?
Aktivita
Společně si vyrobíme ptáčka na větvičce. Větvičky si přineseme z procházky. Každý si vybere ptáčka, kterého zná ze zahrady nebo sadu (třeba sýkorku, kosa, vrabce). Z barevného papíru vystřihneme jeho tvar, dokreslíme oči, křídla a pírka nebo ho ozdobíme látkami, knoflíky či přírodninami. Nakonec ho přilepíme na větvičku, jako by na ní seděl. Všechny výtvory vystavíme ve třídě a máme jarní sad plný ptáků !
V létě na tebe čeká spousta dobrodružství – v lese, u vody i na louce.
Můžeš pozorovat zvířata, sbírat lesní plody a houby. Pozor ale na jedovaté rostliny a nebezpečné živočichy !
V létě dozrávají v lese lesní plody – třeba borůvky, lesní jahody, maliny nebo ostružiny. Musíme si ale dát pozor, abychom nesebrali prudce jedovaté bobule vraního oka nebo rulíku místo borůvek.
Pozoruj obrázky Pojmenuj lesní plody.
Vraní oko – jedovaté! BorůvkyRulík – jedovatý !
V trávě a na keřích žije klíště. Je to parazit – živí se krví zvířat, přisaje se i na člověka. Mnoho klíšťat přenáší nebezpečné nemoci – boreliózu a klíšťovou encefalitidu.
Chráníme se dlouhým oblečením a repelentem. Po pobytu v přírodě se vždy prohlédneme. Proti klíšťové encefalitidě se můžeš nechat očkovat .
Klíště nikdy neodstraňuj sám. Požádej o pomoc dospělého.
Na slunných místech se může vyhřívat Je jedovatá, ale plachá a lidem se vyhýbá. Když na ni omylem šlápneme, může se bránit. U vody často žije užovka . Není jedovatá a umí dobře plavat. Užovka i zmije jsou chráněné.
To, co vypadá jako hromada jehličí, je mraveniště. Žijí v něm lesní mravenci. Čistí les od škůdců i mrtvých živočichů, proto jsou chránění. Pamatuj
Mraveniště nikdy neničíme !
Na rybnících rostou lekníny a stulíky. Nad vodou poletují vážky
Na loukách kvete plno lučních květin – třeba kopretiny, chrpy, zvonky nebo jetel. Lákají včely, čmeláky a motýly. Mezi větvemi keřů šípkové růže chytají pavouci do pavučin mouchy a jiný hmyz.
? Otázky a úkoly
1 Čím se liší vraní oko a rulík od borůvek ?
2 Které květiny rostou v létě na louce?
3 Jaký je rozdíl mezi zmijí a užovkou?
4 Podařilo se ti v lese vidět mraveniště? Kde bylo?
Aktivita
Pozoruj obrázky
Čím se liší včela a čmelák ?
Vydejte se na procházku do přírody. Když není poblíž les, louka nebo rybník, můžete jít i do parku. Cestou vás čekají úkoly : Najdi 3 různé květiny. Najdi jeden strom a nakresli jeho list. Jaký hmyz nebo ptáky slyšíš? Pozoruj hmyz, který uvidíš. Zkus ho pojmenovat. Všechno si zapiš na papír. Co tě nejvíc zaujalo?
Zkus se zamyslet, jak se ti dařila práce v daném období.
Zvládám a pomáhám
Zvládám
Zvládám s dopomocí
Zvládám s větší dopomocí
Zvládám a pomáhám
Zvládám
Zvládám s dopomocí
Zvládám s větší dopomocí
Zvládám a pomáhám
Zvládám
Zvládám s dopomocí
Zvládám s větší dopomocí
Zvládám a pomáhám
Zvládám
Zvládám s dopomocí
Zvládám s větší dopomocí
Zvládám a pomáhám
Zvládám
Zvládám s dopomocí
Zvládám s větší dopomocí
Pravidla hry :
1. Hoď kostkou. Začínáš, když ti padne šestka.
2. Pak házej znovu. Podle počtu puntíků na kostce posuň figurku dopředu.
3. Když se zastavíš na hvězdičce, čeká tě úkol.
4. Když úkol splníš, postupuješ o 5 políček dopředu. Když ne, vracíš se o 5 políček zpátky.
5. Kdo dojde první do cíle, vyhrává !
START
Zazpívej písničku o koních.
Jmenuj 3 rostliny, které kvetou na jaře.
Představ si les. Jaká slova začínající na K tě napadnou? Vymysli nejmíň 4.
Špaček i kos zůstávají přes zimu u nás. Je to pravda?
Znáš i jinou žábu, než je na obrázku?
Objev jména živočichů v přesmyčkách : JAZÍC, OVAS, OVUŽKA. Řekni, kde žijí.
CÍL
Prvouka pro 2. ročník základní školy
Prvouka pro 2. ročník základní školy se skládá z učebnice a pracovního sešitu.
Je připravena v souladu s aktuálním RVP ZV. Obě publikace obsahují úlohy na rozvoj digitální kompetence a základů finanční gramotnosti i další vědomostní a praktická cvičení.
V učebnici se ještě více prohlubují témata z 1. ročníku, nově se žáci učí rozlišovat živou a neživou přírodu a vnímat přírodní ekosystémy jako celek a jejich vzájemné ovlivňování v jednotlivých ročních obdobích. Tak jako v 1. ročníku i zde najdete v závěru každé kapitoly Aktivitu. Přináší náměty na činnosti trojího druhu : práce s přírodninami – ve třídě či v přírodě, objevování nových poznatků formou pokusů nebo vlastních metod, dramatizace jako prostředek k jejich lepšímu pochopení.
K upevnění a prohloubení nově získaných poznatků slouží pracovní sešit. Žáci v něm procvičují jemnou motoriku, aktivní práci podporují tři celoroční projekty, ale také návod na pokus se sněhem, detektivní příběh, desková hra a pexeso. Soubor doplňuje metodická příručka. 6003