Zeměpis 8 - PS

ZEMĚPIS 8

pracovní sešit

LIDÉ A HOSPODÁŘSTVÍ PRO

c) mo ské pob eží .............................................................................................................................

d) poledník nebo rovnob žka ............................................................................................................

e) historické události...........................................................................................................

f) náboženské konikty......................................................................................................................

2 S pomocí školního atlasu nejd íve vybarv te na map Evropy (obr. 5) povrch a pak vyzna te um lé a p irozené hranice t chto stát : R, N mecko, Polsko, Rakousko, Slovensko, Norsko, Švédsko, Finsko. Um lé hranice zvýrazn te erven a p írodní hranice zelen .

Poznámka: Do mapy zakreslete severní polární kruh, 40. a 50. rovnob žku a hlavní poledník.

Obr. 5

3 Poznáte na obrázku 6 evropské státy podle tvaru státních hranic? Vyzna te do obrys stát jejich hlavní m sta a pokuste se ur it, kde tyto p ibližn leží.

Obr. 6

14. Státy sv ta podle správního len ní

1 Dopl te chyb jící slova: Ješt nedávno (po „sametové“ revoluci) jsme byli ob any federativního státu. Jeho ociální název byl ......................................................., trval od roku .............. do roku ............. a skládal se z území .......................... republiky a ............................... republiky.

2 Do mapy sv ta (obr. 7) vyzna te erven všechny federativní státy sv ta. Využijte u ebnici (obr. 43, str. 49).

� Dopl te i názvy vyzna ených federativních stát a ur ete nejv tší z nich.

Poznámka: Zakreslete a popište rovník, obratníky, polární kruhy a hlavní poledník.

3 Pro díl í území tvo ící federativní stát se užívá r zné ozna ení. P i a te tyto názvy díl ích území ke správným federativním stát m sv ta (nápov da: N mecko, USA, Austrálie, Švýcarsko):

a) stát – ..............................................................................................................................................

b) teritorium – .................................................................................................................

c) kanton – ........................................................................................................................................

d) spolková zem – ...........................................................................................................................

6 Jak je možné, že se dopady lidské innosti projevují i na místech, kde tato innost neprobíhá (nap p enos vzduchem i vodou)? Uve te p íklady, kdy se ur itá innost lov ka projevuje na jiném míst a ovliv uje i jiné geosféry.

22. Ekosystémy planety Zem

1 Do obrázku 13, který znáte z u ebnice ze strany 66, dopl te pojmenování jednotlivých sou ástí potravního et zce.

Obr.13

2 Zdrojem veškerého života na Zemi je slune ní zá ení. Dopl te správn do textu chyb jící slova uvedená v závorce pod textem.

Když ....................................... zá ení dopadne na povrch ............................. rostlin, je jedním z p edpoklad , který vyvolá jejich ................ . Tvo í se organická hmota – ............................... .

Soubor všech .............................. , jak rostlinných, tak ............................ a .................................

žijících v daném prost edí (nap . v lese), tvo í ....................................... . (zelených, mikroorganism , r st, populací, slune ní, spole enstvo, živo išných, biomasa)

3 Na obrázku 14 je výb r ekosystém vyskytujících se na Zemi. Pojmenujte je.

Obr. 14

Uvedené organismy – mechy, smrky, b ízy, orchideje, sobi, baobaby, lvi, gumovníky, kolib íci, palmy datlové, hroši, mravene níci, lišejníky, vlci, bizoni, lední medv di, da ci, žluvy, trávy, osli, žirafy, velbloudi, rosomáci – p i a te k níže uvedeným ekosystém m. Dopl te další p íklady. tropický deštný les ..........................................................................................................

savana ...........................................................................................................................................

pouš .............................................................................................................................................

step .........................................................................................................................

lesy mírného pásu ............................................................................................................

tajga ..............................................................................................................................................

tundra ............................................................................................................................................

polární pustina ..............................................................................................................

4 Množství slune ního zá ení se m ní od rovníku k pól m a od hladiny sv tového oceánu k vrcholk m hor. Velké ekosystémy pak tvo í pásy zhruba rovnob žné s rovníkem; nazývají se geobiomy. Napište, ve kterém geobiomu se nachází naše republika a které rostliny i živo ichové zde žijí ............................................................................................................................... .............................. ............................................................................................................................................................

23. P írodní krajina

1 Do obrázku 15 dopl te jednotlivé složky p írodní krajiny.

Obr. 15

2 Z následujících obrázk 16 a – c vyberte krajinu, která by se ješt dnes dala nazývat p írodní, popište ji a uve te, pro si zachovala tento p írodní ráz.

Obr. 16

3 V našich zem pisných ší kách se už p írodní krajina nevyskytuje. Jsou zde jen typy krajin, kde jsou p írodní složky zastoupeny ve v tší mí e. Na www.mapy.cz najd te ortofotomapu okolí svého bydlišt . Pojmenujte na ní složky krajiny, které pat í k p írodním, a složky, které vytvo il nebo p em nil lov k.

P írodní složky: Složky vytvo ené (p em n né) lov kem: ..................................................................................... ............................................................................................................................... .............................. ............................................................................................................................... ..............................

4 Pracujte se Školním atlasem sv ta. Vyhledejte na map sv ta státy s velkou rozlohou a napište, které geobiomy se v nich vyskytují.

5 Krajinu utvá ejí i další krajinotvorné pochody. N které pocházejí zevnit Zem (geotermální energie) a n které p sobí na povrchu. V n kterých ástech sv ta tak dochází k v tším zkrat m v p írod , nazývaným také p írodní katastrofy. asto se projevují i v hust obydlených ástech sv ta.

Pracujte s atlasem (nap . Školní atlas dnešního sv ta, str. 26) a u níže uvedených pojm uve te jejich p í inu a místa výskytu.

P írodní jev Místa výskytu, postižené oblasti, hust obydlené, mén obydlené

zem t esení

hurikán

tsunami

vich ice

povodn

sesuvy p dy

sope ná innost

6 Pokuste se uvést p íklady, jak lov k m že zmírnit následky t chto p írodních katastrof.

7 Které p írodní katastrofy se mohou vyskytnout v naší republice?

8 Dotvo te mapu krajin na obrázku 17. Vybarv te: modrou barvou skupinu chladných krajin, oranžov skupinu mírných krajin, hn d skupinu subtropických krajin, erven skupinu teplých krajin.

Obr. 17

24. Kulturní krajina

1 Prohlédn te si jednotlivé obrázky dnešní krajin (obr. 18 a – f):

a) Popište, co na nich vidíte.

b) P i a te k nim vhodný p ívlastek– krajina lesohospodá ská, zem d lská, t žební, pr myslová, sídelní, rekrea ní – a napište, k emu slouží.

Obr. 18

3 Pojmenujte zdroje energie elektráren, které jsou na obrázcích 21 a – e, uve te, na jakém principu fungují, a diskutujte o nich. Uve te p íklady takových elektráren v R (pop ípad ve svém okolí).

elektrárna

28. Sv tový ekologický problém: ni ení tropických deštných les a les v bec

1 Vysv tlete, jaký vliv má kácení les na zesílení skleníkového efektu.

2 Zjist te, jakým jiným zp sobem mizí rozsáhlé lesní porosty. ............................................................................................................................... ..............................

3 Uve te, za jakým ú elem se lesy kácejí.

4 Z uvedených názv lesních ekosystém vyberte ekosystém lesa s nejv tší druhovou rozmanitostí (biodiverzitou) a lesy s nejnižší druhovou rozmanitostí.

Tropické deštné lesy, subtropické lesy a k oviny, listnaté lesy, smíšené lesy, tajga.

5 Pracujte s atlasem a zjist te, ve kterých státech se rozkládají tropické deštné lesy. Zjist te, zda se jedná o státy vysp lé nebo rozvojové. S pomocí textu v barevném sloupci u ebnice na stran 76 jmenujte p í iny kácení deštných les a diskutujte nad jejich d sledky.

Rozložení tropických deštných les – státy:

29. Sv tový ekologický problém: kyselý déš

1 Kyselý déš , jeho vznik a p enos souvisí rovn ž s lidskou inností a jevy v atmosfé e. Popište svými slovy následující obrázek. Obr.

3 Rozhodn te na základ textu v u ebnici a obrázku 22, jaké jsou projevy kyselého dešt .

a) p da je zásaditá ANO – NE

b) lidé jsou ast ji nemocní ANO – NE

c) železo rychle rezaví ANO – NE

d) v kyselé vod hynou ryby ANO – NE

e) voda jezer a ek je kyselá ANO – NE

f) železo získává na odolnosti ANO – NE

g) sochy vystavené kyselým deš m se rozpadají ANO – NE

h) d ti procházející se v kyselých deštích rychleji rostou ANO – NE

i) kyselý déš zvyšuje úrodu na polích ANO – NE

2 Kyselé dešt se projevily i na lesních porostech v naší republice.

Pracujte s atlasem R.

Obrázek zachycuje poho í na severu ech.

Ur ete:

které je to poho í

co zp sobilo usychání strom

kterou lidskou inností k tomu došlo

ze které oblasti tento vliv p sobil