Zeměpis 8

ZEMĚPIS 8

LIDÉ

SPOLE ENSKÉ A HOSPODÁ SKÉ SLOŽKY KRAJINY

1. Lidé na Zemi

1. Co víte z d jepisu a p írodopisu o p vodu a vývoji lov ka?

2. Ve kterých oblastech sv ta vznikly první civilizace?

Již asi p ed 40 tisíci lety bychom se na naší planet st etli s lov kem, který se vzhledem p íliš nelišil od sou asných lidí. Lidé se sdružovali v tlupy, které si snadn ji sb rem a lovem opat ovaly potravu. I když žilo mnohem mén lidí než dnes, p esto tito lidé postupn osídlili všechny sv tadíly, které jsou dnes obývány a hospodá sky využívány.

Na map vyhledejte oblasti, které jsou ídce a které naopak hust zalidn né, a charakterizujte p írodní podmínky.

Pro mnoho lidí žije v hust zalidn ných pr myslových oblastech, kde asto nemají vhodné životní prost edí?

První lidé žili v Africe, odkud se postupn rozší ili do dalších sv tadíl s rozmanitými p írodními podmínkami. P izp sobení se t mto místním podmínkám vedlo v pr b hu vývoje jednotlivých lidských skupin k ustálení ur itých odlišností (nap . barvy pleti, vlas , tvaru o í) a vzniku lidských plemen (ras). Všechna tato plemena mají spole ný p vod a jsou zcela rovnocenná

Vysv tlete, co je to rasismus a pro odsuzujeme jeho projevy.

Po et obyvatel na Zemi se stále zvyšuje. Za posledních sto let se zdvojnásobil. I když zatím neprob hlo celosv tové s ítání obyvatelstva, žilo na

Předpovědi vývoje populace

naší planet v roce 2021 více než 7 miliard lidí P edpov di vývoje po tu obyvatel vzniklé do roku 2002 p edpokládaly stálý r st po tu obyvatel Zem Nové p edpov dí ukazují, že po et obyvatel poroste do roku 2050 a pak bude klesat (obr. 1).

Proč říkáme, že lidstvo má společný původ?

Ukázky populací (negroidní, mongoloidní, europoidní):

Odkud přišlo indiánské obyvatelstvo do Ameriky? Ke které lidské rase patří?

Obr. 1

P edpov di vývoje populace

Vzpome te si z u iva nižších ro ník , které zem mají nejvíce obyvatel. Vyhledejte tyto zem na map , charakterizujte jejich p írodní podmínky, hospodá ství a kulturní úrove .

Zjistili jste, že v tšina obyvatelstva žije v hospodá sky mén rozvinutých zemích, kde také obyvatel nejrychleji p ibývá. Najdeme zde velký po et d tí a mladistvých.

O které zem v Africe, Latinské Americe a v Asii se jedná?

Naše planeta může uživit větší počet obyvatel, než na ní v současnosti žije. Lidé v méně rozvinutých zemích by však museli vyprodukovat více potravin. V tom jim brání malá hospodářská vyspělost, nízká vzdělanost obyvatelstva s malým počtem kvalifikovaných pracovníků a nedostatek finančních prostředků. Vyspělé státy jim sice na jedné straně pomáhají, ale na druhé straně vydávají mnohem větší částky třeba na zbrojení, na výrobu luxusního zboží, na reklamu.

Urči, ke kterým populacím patří zástupci na obrázcích.

Indiáni po et obyvatel v miliardách

SPOLE ENSKÉ A HOSPODÁ SKÉ SLOŽKY KRAJINY

Bohaté země z rozvojových zemí dovážejí převážně suroviny, a proto také investují zejména do jejich těžebního průmyslu. Pomoc rozvojovým zemím, zlepšení životní úrovně a zajištění potravin pro jejich obyvatelstvo je jedním z úkolů, které bude třeba v tomto století vyřešit.

Vysvětlete, proč by bylo pro tyto země výhodnější, kdyby dostávaly větší finanční částky především na rozvoj vzdělanosti svého obyvatelstva a na zdravotnictví.

Lidé mají schopnost žít v nejrůznějších podmínkách.

Zdokonaluje se obrana proti chladu, teplu, vlhkosti, větru. Při návštěvě nížinných tropů bychom těžko snášeli vysokou teplotu a vlhkost. Indiáni z vysokohorských vesnic v Peru zase jen s obtížemi přivykají životu v suché nížině při pobřeží. Charakterizujte podnebí jednotlivých podnebných pásů a podle Školního atlasu světa (mapy hustoty zalidnění) porovnejte, jak jsou osídleny.

V hospodá sky vysp lých státech v Severní Americe, v Západní a Severní Evrop se lidé dožívají vyššího v ku. V t chto zemích obyvatelstva p ibývá pomalu, i ho dokonce ubývá. Ztráty však vyrovnávají lidé, kte í se sem st hují z r zných oblastí, kde je tíživá hospodá ská situace, hrozí války, náboženská a národnostní nesnášenlivost nebo je nedostatek pracovních p íležitostí.

St hování lidí (migrace) ale neprobíhá jen mezi státy. Již dlouhou dobu p evládá trend, že se lidé st hují z venkova do m st, která se neustále zv tšují. Stále více lidí z mén vysp lých zemí také usiluje o to, p est hovat se nebo alespo pracovat v hospodá sky rozvinutých zemích. Protože v tšina z nich je mén vzd laná a nekvalikovaná, mohou vykonávat jen mén náro né nebo pomocné práce.

M žete toto tvrzení doložit konkrétními p íklady z naší republiky nebo z jiných stát ?

Jaké výhody a nevýhody má život ve m stech a život na venkov ?

Pro srovnání zalidn ní užíváme ukazatel, který nazýváme hustota zalidn ní. Sd luje nám, kolik obyvatel žije na km2 daného území, neukazuje ale p esn , kolik obyvatel kde žije.

Dovedli byste tvrzení vysv tlit a doložit p íklady?

P esv d te se podle atlasu, zda v tšina obyvatel Zem žije ve vzdálenosti do 200 km od mo e a do výšky 500 m n. m.

Zjist te, jak se m ní hustota zalidn ní v závislosti na nadmo ské výšce a zem pisné ší ce. (Pro se vzr stající zem pisnou ší kou ubývá nadmo ská výška sídel?)

Vysvětlete na základě poznatků z dějepisu, proč mohou být sídla také svědectvím o historii země a životní úrovni jejího obyvatelstva.

Přineste si pohlednice, fotografie nebo obrázky z časopisů, na nichž jsou zobrazena různá města naší planety. Porovnejte přírodní podmínky a hospodářskou úroveň zemí, kde tato města leží, a pokuste se srovnat životní podmínky jejich obyvatel. Využijte poznatky z různých encyklopedií a internetu.

1 : 210 000 000

Obr. 2

Nejrozší en jší jazyky na Zemi Rozd lte se do skupin a vypište oblasti a zem na jednotlivých sv tadílech, kde bychom se domluvili anglicky, kde francouzsky a kde špan lsky. Ve kterých zemích se hovo í n mecky a kde rusky?

Pro je t eba um t alespo jeden sv tový jazyk? V atlase vyhledejte oblasti, kde v Evrop žijí Slované, kde Germáni a kde Románi.

angličtina arabština čínština francouzština

portugalština ruština španělština dvoujazyčné státy

SPOLE ENSKÉ A HOSPODÁ SKÉ SLOŽKY KRAJINY

Vzpome te si, co jste se u ili v p edcházejících ro nících ve vlastiv d nebo ob anské nauce o národech a národnostech. Na základ znalostí ze zem pisu sv tadíl jmenujte n které státy, které obývá jeden národ, a státy, které obývá více r zných národ .

Určete s pomocí Školního atlasu Evropy, kde v Evropě žijí lidé vyznávající římskokatolické náboženství, kde vyznavači pravoslavného náboženství a kde převládají protestanti.

Ve většině zemí světa bychom nenašli města ve své původní podobě a rozloze. Rozvoj průmyslu a sídlištní výstavby vedl ke srůstání měst s blízkým i vzdálenějším okolím. Např. současná Praha zahrnuje téměř 100 dříve samostatných městských a venkovských sídel.

křesťanství islám buddhismus buddhismus, konfuciánství a taoismus

Obr. 3

buddhismus a šintoismus hinduismus judaismus animistická náboženství neobydlené země

Rozší ení náboženství na Zemi V kterých oblastech sv ta p evládá k es anství, kde islám, kde buddhismus a kde hinduismus?

Pro stejn jako rasismus odsuzujeme i národnostní, náboženskou a politickou nesnášenlivost?

Na naší planet neustále probíhá st hování obyvatelstva do m st. M sta rostou a také vznikají nová. Tento proces nazýváme urbanizace. Seskupení v tšího po tu sídel kolem významn jšího m sta vytvá í sídelní aglomeraci. Sr stáním n kolika m st v jednu souvisle zastav nou plochu vzniká soum stí (konurbace).

Vysv tlete, pro m žeme íci, že Austrálie má vysoký podíl m stského obyvatelstva?

Obr. 4

Tokio – nejv tší aglomerace sv ta (s Jokohamou, Kawasakim, Kauragu-chim a Saitamou)

SHRNUTÍ

Lidé na Zemi se vyvíjeli n kolik milion let ze spole ného p edka. Všechny biologické odlišnosti, které se staly d di nými, vznikly v dsledku života v r zných p írodních podmínkách. Lidé se liší nejen rasou, ale také národností, jazykem, náboženstvím, stupn m vzd lanosti a mnoha dalšími znaky. Nesnášenlivost mezi lidmi a jakákoli nad azenost jedn ch nad druhými by m ly pat it k p ežitk m minulosti. Všichni lidé jsou si rovni – jsou rovnocenní. Obyvatelstvo je na Zemi rozmístno velmi nerovnom rn . P esný po et obyvatel Zem není znám, odhaduje se v roce 2021 na více než 7,8 miliard. Lidí na naší planet neustále p ibývá, nejvíce v nejchudších a hospodá sky málo rozvinutých zemích, kde je obyvatelstvo celkov v kov mladší. Nejnižší podíl d tské populace má Evropa. Na naší planet p ibývá velkých m st.

Vyhledejte ve Školním atlase Evropy v mapě Německa seskupení měst Essen, Dortmund, Bochum a Gelsenkirchen, které tvoří konurbaci (souměstí).

Vyhledejte ve Školním atlase světa v mapě USA sídelní aglomeraci, která se vytvořila u New Yorku. Zastavěné území přesahuje rozlohu 10 000 km2 Dovedete vysvětlit rozdíl mezi aglomerací a konurbací?

Ukázky sídel v různých přírodních a hospodářských podmínkách:

Penzion na ostrově v Jaderském moři.

Proč je v oblasti středomořského podnebí výhodné postavit dům z kamene?

Domy na kůlech na řece Orinoko v Jižní Americe Pozorujte, jak obyvatelé přizpůsobili svoje obydlí přírodním podmínkám.

SPOLE ENSKÉ A HOSPODÁ SKÉ SLOŽKY KRAJINY

Obr. 12

Živo išná zem d lská výroba a oblasti rybolovu

SPOLE ENSKÉ A HOSPODÁ SKÉ SLOŽKY KRAJINY

Vzpome te si z u iva minulých ro ník , které p ímo ské zem vynikají rybolovem. Vyberte je z tohoto seznamu: Japonsko, Peru, Norsko, Rusko, Jižní Korea, ecko, Finsko, Egypt, Indie, Island, Izrael.

Dovedli byste vysv tlit výraz „ko istný rybolov“?

Navštivte potraviná skou prodejnu a zjist te, odkud pochází mražené a konzervované rybí výrobky.

Zjist te, co to je rybí mou ka a k emu se používá.

Obr. 13

Sladkovodní rybolov na rybníku Olšovec v Jedovnici nedaleko Blanska. Víte, kde jsou v naší republice oblasti s chovem ryb, které ve váno ním období p icházejí na náš st l?

P estože lesy stále dor stají (obnovitelné zdroje), neuvážená t žba a poškozování hospodá skou inností ohrožuje jejich existenci.

Vzpome te si, co víte z p írodopisu a zem pisu o významu les pro život lov ka.

Obr. 14

Lesní porosty ve Vysokých Tatrách poškozené v trem. Pro jsou smrkové monokultury více ohroženy v trem a k rovcem?

Vyhledejte v atlase rozložení les v mírných teplotních pásech, v pásu tropických deštných les a vypište jejich druhové složení.

Vysv tlete, jak jsou lesy severního mírného pásu (v blízkosti oblastí s hust jším zalidn ním a s lepší dopravní sítí) hospodá sky využívány (i vzhledem k velkým plochám stejného druhu). Jak se projevuje propojenost mezi lesním hospodá stvím a d evozpracujícím a papírenským pr myslem?

Pro íkáme, že ni ením les ni íme „zelené plíce planety“ a ohrožujeme svoji existenci?

Bez vody by nebyl na naší planet život. Voda je d ležitá pro mnohá prmyslová odv tví. Budováním p ehrad a pr plav lov k vodu také hospodá sky využívá. Zajistit pot ebné množství vody v požadované kvalit je úkolem vodního hospodá ství, které také za azujeme do I. hospodá ského sektoru.

Diskutujte o významu vody pro život lov ka a pro hospodá ství. Vysv tlete, pro je znehodnocování vody trestné.

Rozhodn te, kde mají lidé nejv tší zásoby sladké vody a jak je musejí chránit (podzemní voda, jezera, ledovce).

V atlase vyhledejte oblasti, kde se obyvatelstvo potýká s nedostatkem vody. Dovedete vysv tlit, pro tomu tak je?

Jak m že zem d lská innost a rybolov znehodnocovat vodu?

Velký význam mají lesy severního mírného pásu, které leží blízko hospodářsky vyspělých oblastí se závody zpracovávajícími dřevo. Lesy tvoří zpravidla rozsáhlé porosty převážně jednoho druhu dřeviny. Jaké funkce plní les v krajině?

Tropické lesy vynikají díky nadbytku tepla a vláhy různými druhy dřevin.

Najděte v atlase, kde jsou na Zemi tropické deštné lesy. Zjistěte informace o těchto dřevinách tropů: mahagon, eben, teak, santal, balza.

Z jehličnatých dřevin subtropů jsou nejznámější především pinie, cypřiše a cedry.

Zjistěte v encyklopedii, kde roste a jak je využíván dub korkový.

Vzpomeňte si, co víte z učiva zeměpisu o oběhu vody v přírodě.

Odkud bere vaše domácnost vodu a jak je nakládáno s vodou, kterou jste doma znehodnotili?

Víte, které druhy živočichů člověk téměř vyhubil a nyní je musí chránit, aby zajistil jejich existenci?

Tropický deštný les Indonésie –Kalimantan

SPOLE ENSKÉ A HOSPODÁ SKÉ SLOŽKY KRAJINY

Zjistěte, jak lze rozdíl hladin oceánu při odlivu a přílivu využít k výrobě elektrické energie.

P ílivová elektrárna:

Srovnejte p írodní pom ry Norska, Švýcarska a Rakouska s Ruskem a Brazílií a vysv tlete, pro tyto státy vyráb jí velké množství elektrické energie ve vodních elektrárnách.

Diskutujte o výhodách a nevýhodách výroby elektrické energie v jaderných elektrárnách.

Co víte z fyziky, etby a sledování televizních po ad o využívání netradi ních zdroj energie, mezi n ž za azujeme geotermální energii, vítr, slune ní zá ení a dmutí mo e?

Obr. 17

Jak energetický prmysl ovliv uje životní prost edí a pro musíme elektrickou energií šet it?

PRACOVNÍCH SIL – většinou muži

PRŮMYSL ENERGETICKÝ

průmysl těžební průmysl strojírenský doprava ostatní průmyslová odvětví ostatní odvětví národního hospodářství

HUTNÍ PR MYSL

Energeticky velmi náročná je výroba hliníku. Hlavními výrobci hliníku jsou proto státy, které dokážou vyrobit velké množství elektrické energie. Mnohé státy raději kupují již vyrobený kov.

Jak se projevuje propojenost mezi energetickým pr myslem a ostatními odv tvími národního hospodáství? (Napoví vám vedlejší schéma.)

světová hospodářská a vojenská situace

Výrobu surového železa, oceli, barevných kov a slitin, které dále zpracovává strojírenský pr mysl, zajiš uje hutní pr mysl. Hutní pr mysl najdeme jednak v blízkosti surovinové základny (rudy, koksovatelné uhlí, elektrická energie, voda), jednak v p ístavech, kam jsou pot ebné suroviny a železný odpadní šrot dováženy.

Vzpome te si, co víte z regionálního zem pisu o hutním pr myslu Japonska, Ruska a N mecka.

a) V trná elektrárna

b) Slune ní elektrárna Serpa (Portugalsko) Jmenujte obnovitelné energetické zdroje, pomocí nichž je možné vyráb t elektrickou energii.

a) schéma

b) p ílivová elektrárna Rance (Francie)

Geotermální elektrárna:

a) schéma

b) Geotermální elektrárna Nasjavellir (Island)

SPOLE ENSKÉ A HOSPODÁ SKÉ SLOŽKY KRAJINY

Vyhledejte na map oblasti, kde je soust ed n hutní pr mysl, a zjist te, zda je v nich rozvinuta také t žba surovin. Vypište si všechny oblasti s hutním pr myslem do sešitu a podtrhnte ty z nich, v kterých je hutní pr mysl soust ed n v p ístavních m stech.

Jak se projevuje propojenost mezi hutním pr myslem, strojírenstvím, energetikou a t žebním pr myslem? (Napoví vám vedlejší schéma.)

Jak ovliv uje hutní pr mysl životní prost edí?

Jsou v t žebním, energetickém a hutním pr myslu zam stnány p evážn ženy, nebo muži? Vysv tlete, pro tomu tak je.

STROJÍRENSKÝ PR MYSL

SUROVINY, ENERGIE VODA

průmysl těžební průmysl strojírenský stavebnictví doprava

Nejrozší en jším pr myslovým odv tvím je strojírenství. lení se na mnoho obor , z nichž n které pat í do t žkého, jiné do spot ebního pr myslu,V blízkosti hutních závod se nachází výroba objemov a váhov náro ných výrobk , jako jsou nap . mostní konstrukce a lod . Nejvíce osob v tomto odv tví je zam stnáno v dopravním strojírenství, které se lení na adu specializovaných obor .

Ur it znáte mnoho zna ek osobních a nákladních automobil . Uvete, odkud automobily t chto zna ek pocházejí.

Do sešitu si zapište státy, které vyráb jí automobily: USA, Rusko, Nmecko, Itálie, Francie, Velká Británie, Jižní Korea, Japonsko, Špan lsko, Norsko, Finsko, Rakousko, Švédsko, eská republika, Indie, Korea. Pokuste se zjistit zna ky automobil vyráb ných v t chto zemích. (n které zna ky vám napoví loga).

světová hospodářšká a vojenská situace

Velmi důležitým faktorem ovlivňujícím rozmístění strojírenství je dostatek kvalifikovaných pracovníků S otázkou kvalifikace pracovníků je těsně spojena také výrobní tradice. Jako příklad může posloužit naše republika a sousední Slovensko. V dřívějším Československu byla velmi rozvinuta strojírenská výroba a vzniklo mnoho odborných škol, v nichž se budoucí strojírenští pracovníci připravovali na svoje povolání.

Již p ed druhou sv tovou válkou se eskoslovenské strojírenské výrobky velmi dob e uplat ovaly na sv tových trzích. Nadnárodní a velké automobilové rmy z jiných zemí jsou si této situace dob e v domy, a proto mnohé významné sv tové automobilky p enesly svoji výrobu do naší republiky nebo na Slovensko.

O které sv tové automobilky se jedná? Uve te konkrétní p íklady.

Výrobní linka automobilky v Mladé Boleslavi

Obr. 18 Automobilka Volkswagen (SRN)

9. Spole né a odlišné znaky stát

1. Zajímáte se o politické d ní? Co zajímavého se v poslední dob událo na politické scén (zahrani ní i domácí)?

Zemská souš je liniemi státních hranic rozd lena na více než 260 území.

Prohlédn te si politickou mapu sv ta a na základ znalostí u iva z p edchozích ro ník vyhledejte území nezávislých stát , území závislá, kolonie, území sporná a okupovaná.

P i jejich podrobn jším srovnání zjistíte, že mají adu spole ných prvk , ale objevíte rovn ž mnoho znak , podle kterých se navzájem odlišují

P ipome te si kapitoly z p edcházejícího ro níku, kdy jste se u ili o jednotlivých státech a oblastech sv ta. Jaké údaje tvo ily charakteristiku každého státu?

V dalším textu se zam íme na nejd ležit jší spole né a odlišné znaky stát .

Typickou charakteristikou státu je jeho poloha Srovnejte polohu Špan lska a eské republiky.

Jednozna né za azení mezi státy sv ta ur ují základní íselné údaje o každém státu – územní rozloha a po et obyvatel.

Rozdílný m že být p vod obyvatelstva Dokážete vysv tlit rozdíly v p vodu obyvatelstva íny a USA?

Každý stát má charakteristický tvar území Jist snadno poznáte zem , jejichž obrysy vidíte na obrázku 35.

Území stát se dále lení na menší celky Zp sob tohoto len ní ur uje, zda je daný stát federativní, nebo unitární.

Vnit ní politická struktura umož uje d lit státy sv ta podle státního z ízení a formy vlády (republiky, monarchie), podle politické moci a politického systému (demokracie, diktatury).

Jmenujte státy, které mají významné postavení v mezinárodní politice. Pro jsou to práv tyto zem ?

Postavení každého státu na mezinárodním poli ovliv uje stupe rozvoje hospodá ství a celková životní úrove obyvatel.

Státy se spole nými rysy se sdružují do mezinárodních seskupení (NATO, Evropská unie, Liga arabských stát atd.).

Obr. 35

Kterým zemím pat í tyto obrysy?

Určete organizace, kterým patří tyto vlajky.

Musíme si uv domit, že všechny tyto charakteristiky nejsou nem nné.B h lidských d jin je provázen válkami, státními p evraty a dalšími událostmi, jejichž d sledky mohou být zm ny uvedených znak M ní se vlády, politické režimy, státní hranice. Závislá území získávají samostatnost, zem , které pat ily mezi chudé, nastupují cestu prudkého ekonomického rozvoje.

Jak se m nily státní hranice naší vlasti v minulém století? Využijte mapky na obrázku 36.

SHRNUTÍ

Státy sv ta d líme na nezávislé státy a závislá území. Základní znaky státu jsou jeho poloha (p ímo ský, vnitrozemský), rozloha, po et obyvatel, tvar území, pvod obyvatel, správní len ní (federativní, unitární), státní z ízení (republika, monarchie), politický systém (demokracie, diktatura), stupe hospodá ského rozvoje a celková životní úrove obyvatel. Nejvýznamn jší organizace stát jsou OSN, NATO a Evropská unie.

Poj me tedy podrobn ji prozkoumat spole né znaky a odlišnostistát sou asného sv ta.

Otázky a úkoly

1. Uve te znaky, podle kterých se odlišují státy sv ta.

2. Vyberte si n který z vysp lých stát sv ta a charakterizujte jej podle uvedených znak

3. Jsou uvedené znaky nem nné? Doložte p íklady.

10. Svrchovanost státu

1.Na politické map sv ta najd te n kolik p íklad závislých území (viz tabulka 3, str. 40).

2.Co víte z d jepisu o kolonialismu?

3.Které zem m ly v minulosti nejvíce kolonií a kde?

4.Ke kterému státu pat í území Grónska?

5.Znáte n kterou zemi, v níž se nachází území vojensky okupované?

Na za átku druhého tisíciletí bylo na zemském povrchu tém 200 nezávislých stát .Jsou to základní politické jednotky. Do záležitostí nezávislého státu se nesmí vm šovat žádný jiný stát.

ada území na naší planet však není nezávislých. Jejich vazba na nezávislý stát m že být r zná: od naprosté závislosti (podporované vojenskou silou) až po závislostformální.

Ve kterých oblastech sv ta se nachází nejvíce závislých území?

Sledujte zpravodajství v denním tisku, v televizi a na internetu. Připravte si aktualitu o zemi, která v současné nebo nedávné době prošla velkými dějinnými změnami. Charakterizujte ji podle uvedených znaků (zjistěte její rozlohu, počet obyvatel, státní zřízení, zakreslete tvar území atd.).

Členských států OSN je 192, členy nejsou Tchai-wan, Vatikán a Kosovo, takže celkový počet nezávislých států (k říjnu 2009) je 195.

Budova centrály OSN v New Yorku

Nejv tšími koloniálními mocnostmi byly v minulosti Velká Británie a Francie

Na politické map sv ta vyhledejte území závislá na t chto zemích (využijte i tabulku 3 nebo http://encyklopedie.seznam.cz/heslo/134856kolonie).

Britské spole enství národ (Commonwealth [komonvelts]), jehož hlavou je ociáln britská královna, sdružuje na 50 samostatných stát (v etn Austrálie a Kanady) a n kolik kolonií a závislých území (nap . Bermudy, Gibraltar, Svatá Helena a další).

K Francii pat í 6 zámo ských departement [departmán ], nap . Martinik, Réunion, a zámo ská území Francouzská Polynésie, Nová Kaledonie a další.

Které další zem mají dodnes ve sv t své kolonie (viz tabulka 3)?

Nizozemsko ztratilo rozsáhlé kolonie. Jedním z jeho posledních zámořských území jsou Nizozemské Antily Portugalsku, zemi mořeplavců, zbylo také už jen málo z bývalé koloniální říše (viz tab. 3). Pod svou správou mělo např. Macao, které bylo v roce 1999 vráceno Číně. Vyhledejte uvedená území na mapě.

Po rusko-gruzínské válce (v roce 2008) vyhlásily Abcházie a Jižní Osetie, které byly součástí Gruzie, nezávislost. Uznalo ji ale pouze Rusko a několik málo dalších států.

Nezávislé státy mají mezi sebou rozdělenu i většinu pustých a málo obydlených území. Např. ostrov Grónsko je samostatným územím Dánska.

Obr. 37

Hongkong – do roku 1997 britská kolonie, dnes území ínské lidové republiky se zvláštním statutem

TABULKA 3

Vybrané kolonie, závislá, okupovaná a sporná území (v roce 2009)

ÚZEMÍ SPRÁVAÚZEMÍ SPRÁVA

Aru ba NizozemskoKajmanské ostrovy Velká Británie Athos ŘeckoKanárské ostrovy Španělsko

Azorské ostrovyPortugalskoMadeira Portugalsko

Bermudy Velká BritánieMartinik Francie

Ceuta ŠpanělskoMelilla Španělsko

Cookovy ostrovyNový ZélandNizozemské Antily Nizozemsko

Falklandy Velká BritánieRéunion Francie

Francouzská GuyanaFrancieSvatá Helena Velká Británie Francouzská PolynésieFrancieŠpicberky

Norsko

Gibraltar Velká BritánieVelikonoční ostrov Chile

Golanské výšinyIzrael

Vlajka Commonwealthu

Mapa zemí pat ících do Commonwealthu

Grónsko – ledový štít

Závislá území nejsou pouze poz statky koloniálních panství. N která jsou vojensky okupována a násilím p ipojena k jiné zemi. Jsou ohnisky nepokoj

Zjist te, o která území vedou spory Izrael a Palestinci.

SHRNUTÍ

V tšinu území sou asného sv ta zaujímají svrchované (nezávislé) státy, které samostatn rozhodují o své vnit ní i zahrani ní politice a jejichž obyvatelé si svobodn volí svou vládu a další p edstavitele. N které státy však jsou v r zných stupních závislosti na jiných státech (kolonie, okupovaná území, sporná území).

Otázky a úkoly

1. Ke kterým zemím pat í v tšina závislých území v sou asném sv t ?

2. Uve te p íklady území, která jsou sou ástí Britského spole enství národ . Ukažte je na map sv ta.

3. Která zámo ská území a departementy Francie znáte?

4. Které další evropské zem mají ve sv t své kolonie?

5. P ipravte si krátký referát o n které ze sou asných kolonií.

6. Která území jsou v sou asné dob vojensky okupována?

7. Na základ informací ze sd lovacích prost edk si p ipravte aktualitu o n kterém okupovaném území.

8. Co víte o Antarktid ? Pat í tento sv tadíl n které zemi?

11. Poloha a územní rozloha stát

1. Naše zem nemá p ístup k mo i. Které další vnitrozemské evropské státy znáte?

2. Víte, které zem se rozkládají pouze na ostrovech? Jmenujte jich alespo p t.

3. Který stát sv ta zaujímá nejv tší a který nejmenší území? Zkuste si vzpomenout co nejp esn ji na rozlohu t chto stát . Své údaje zapište a prove te ve t íd hodnocení, kdo z vás se nejvíce p iblížil správné hodnot .

Podívejme se nyní na rozložení stát na zemském povrchu.

Prohlédn te si politickou mapu sv ta a pokuste se urit kritérium, podle kterého bychom mohli rozd lit státy z hlediska polohy.

Ne všechny státy, které se nacházejí na zemských sv tadílech, zasahují až k mo skému pob eží. Státy bez p ístupu k mo i nazýváme vnitrozemské.

Vypište si do sešitu alespo p t vnitrozemských stát a u každého uve te kontinent, na n mž se nachází.

M žeme o n kterém sv tadílu íci, že v n m neleží žádný vnitrozemský stát?

Zvláštní postavení má Antarktida. Byla prohlášena za otevřený světadíl, využívaný jen pro mírové účely, především pro vědecký výzkum. Obrovské zdroje nerostného bohatství nesmí být využívány k těžbě, aby nebyla porušena přírodní rovnováha tohoto kontinentu. Antarktida patří všem státům světa.

Podle mapy Antarktidy a internetu zjistěte, které země zde mají své výzkumné stanice.

Na http://www.un.org/Depts/ Cartographic/map/profile/ nonselfe.pdf si prohlédněte mapu nesamostatných území.

Lichtenštejnsko leží ve střední Evropě mezi Rakouskem a Švýcarskem. Má rozlohu 160 km2 a 37 000 obyvatel. Nízké daně přilákaly mnoho investorů a napomohly ekonomickému rozvoji. Dalším zdrojem příjmů je cestovní ruch, bankovnictví, vyspělá elektronika a vývoz zemědělských výrobků

Antarktida (družicový snímek)

Zámek Vaduz, d ív jší hrad, sídlo Lichtenštejn

POLITICKÁ MAPA DNEŠNÍHO SV TA

OECD neboli Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj je sdružení v tšiny vysp lých zemí sv ta. Mimo evropských zemí sem pat í USA, Kanada, Japonsko, Austrálie a Turecko.

Seskupení G7 tvo í sedm pr myslov nejvysp lejších sv tových velmocí.V poslední dob je do této skupiny za azováno i Rusko, proto ji nazýváme G8.

Vypište z mapky Mezinárodní organizace (obr. 49, str. 57) lenské zem G8.

Ve smlouvě o založení NATO je uvedeno: Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem. Členské státy NATO použily tento článek poprvé v roce 2001 jako odpověď na teroristické útoky 11. září 2001 v USA.

Významným hospodá ským sdružením je dále nap . OPEC (Organizace zemí vyvážejících ropu) se leny jako Saúdská Arábie, Irák, Venezuela.

Pot eba obrany p ed vojenskou hrozbou je další p í inou vzniku mezinárodních organizací. Jist znáte zkratku NATO, kterou je ozna ena Organizace Severoatlantické smlouvy. Bývá nazývána také Severoatlantická aliance.Má celkem 28 len .Mimo evropských zemí jsou jejími leny ješt USA, Kanada a Turecko.

Podle mapky na obrázku 49 vyjmenujte další sv tová seskupení stát .

Sv tové organizace dále sdružují státy nap . podle národností (Liga arabských stát ) nebo podle historických hledisek (Spole enství národ – Commonwealth, SNS)

Obr. 50 Znak UNICEF. Zjist te, kterou organizaci oznauje tato zkratka a co je náplní její innosti.

SHRNUTÍ

Letecký útok na „dvoj ata“ v New Yorku (11. zá í 2001)

Co víš o této události?

Nejd ležit jší sv tovou organizací je OSN (UNO), ve které jsou tém všechny státy sv ta. Jejím úkolem je ochrana zájm lenských stát . Vojenská organizace NATO sdružuje v tšinu evropských zemí, USA, Kanadu a Turecko. lenové se zavázali poskytnout si vzájemnou vojenskou pomoc v p ípad napadení. Nejvýznamn jší hospodá skou organizací je Evropská unie, která sdružuje 27 evropských stát . Umož uje volný pohyb osob, zboží a služeb v rámci svého území.

Otázky a úkoly

1. Uve te hlavní p í iny vzniku mezinárodních organizací.

2. Co víte o OSN?

3. Charakterizujte nejvýznamn jší hospodá ská seskupení na sv t .

4. Jaký význam má Severoatlantická aliance?

5. Poj te si zasout žit. Dívejte se pozorn jednu minutu na mapku Mezinárodní organizace. Pak ji zakryjte a pokuste se vypsat co nejvíce zemí, které jsou leny sdružení OPEC a OECD. Každá správná odpov znamená jeden bod, za nesprávnou odpov si jeden bod ode t te.

6. Kdy a z jakých organizací vznikla Evropská unie? Jmenujte její hlavní ídící orgány.

7. P ipravte si referát, ve kterém seznámíte své spolužáky s Evropskou unií podrobn ji.

Logo OECD

Konference ministr obrany lenských stát NATO

18. Odlišný stupe rozvoje stát

1. Jmenujte n kolik stát , které m žeme jednozna n ozna it jako vysp lé.

2. Víte, které státy pat í mezi nejchudší?

3. Ke které z výše uvedených skupin má blíže R?

O celkovém postavení dané zem mezi ostatními státy sv ta rozhoduje p edevším stupe ekonomického rozvoje. Pouhé rozd lení na vysp lé a zaostalé státy by bylo ovšem velice zjednodušené.

Státy hospodá sky nejvysp lejší mají vysoce rozvinutou pr myslovou výrobu a vysokou úrove zem d lství p i malém po tu pracovník . Typickým rysem je pro n vysoký podíl zam stnanosti obyvatel ve školství, v d , státní správ , bankovnictví a dalších službách. Do této skupiny adíme v Severní Americe USA a Kanadu, v Evrop v tšinu stát Evropské unie, v Asii Japonsko, Jižní Koreu, Tchaj-wan a Izrael, Austrálii a Nový Zéland Chceme-li získat p edstavu o ur ité zemi, m žeme zm it celkovou hodnotu všeho, co daná zem vyprodukuje b hem kalendá ního roku (její „hrubý domácí produkt“, HDP), a tento údaj pak vyd lit po tem obyvatel.

Podle grafu na obrázku 51 porovnejte situaci v nkterých vysp lých zemích.

Obr. 51 HDP na obyvatele podle kupní síly (USD)

Mezi státy hospodá sky vysp lé, ovšem mén než p edchozí skupina, pat í p edevším bývalé socialistické zem : R, Polsko, Ma arsko, Slovensko. Do této skupiny adíme i další evropské státy, nap . Irsko, Špan lsko, Portugalsko, ecko.

Ne všechny bývalé socialistické státy m žeme do této skupiny za adit.

Prohlédn te si mapku na obrázku 52 (str. 60) a ekn te, o které další postsocialistické státy se jedná.

Skupinu stát , které mají prvky centrálního ízení hospodá ství, tvo í n které zem SNS, Rumunsko, Albánie, ína, Mongolsko, KLDR, Kuba.

Které mimoevropské zem sv ta mají bohatá ložiska ropy? K odpov di vám pom že mapa t žby nerostných surovin ve Školním atlase sv ta.

Ucelenou skupinu tvo í tzv. rozvojové státy disponující množstvím p írodních surovin. T žba a prodej t chto surovin zajiš uje obyvatelstvu pom rn vysokou životní úrove . Pat í sem hlavn zem , které t ží ropu: Saúdská Arábie, Kuvajt, Bahrajn, Spojené arabské emiráty apod.

Výbor zastupující členské země Světové banky schválil oddlužení 17 nejchudších zemí světa o celkem 37 miliard dolarů. Jsou to Benin, Bolívie, Burkina Faso, Etiopie, Ghana, Guayana, Honduras, Madagaskar, Mali, Niger, Mosambik, Nikaragua, Rwanda, Senegal, Tanzanie, Uganda a Zambie. Ukažte jmenované státy na mapě.

Za nejchudší zemi Evropy je považována Albánie.

Co je příčinou její zaostalosti?

Sledujte sdělovací prostředky a připravte si aktualitu týkající se problému hladu a nemocí v současném rozvojovém světě.

Ve vysp lých státech jsou rozvinuty všechny druhy služeb

Zem , t žící ropu, rozvíjejí všechny druhy služeb

KRAJINA A ŽIVOTNÍ PROST EDÍ

Lidé si vzájemné vazby geosfér uvědomovali již dříve. Když v roce 1883 daleko v Indonésii vybuchla sopka Krakatoa, dostalo se do ovzduší ohromné množství prachu. V následujících několika letech byly na celé planetě nižší průměrné roční teploty vzduchu a u nás padal červený sníh.

Dojde-li v n které z geosfér k n jaké události nebo zm n ,d íve nebo pozd ji seto projeví i v ostatních geosférách

SHRNUTÍ

Lidé si uv domili, že zásoby p írodních zdroj (obnovitelných i neobnovitelných) jsou omezené, a proto je musíme na celé naší planet chránit. Také zjistili, že jednotlivé geosféry na Zemi tvo í jeden t sn propojený celek, a dojde-li v jedné geosfé e ke zm n , projeví se to i v geosférách ostatních.

Otázky a úkoly

1. Zd vodn te, pro považujeme Zemi za velkou kosmickou lo

2. Pro je zapot ebí šet it a chránit p írodní bohatství naší planety?

3. Co vytvá í p írodní (fyzickogeograckou) sféru?

22. Ekosystém planety Zem

1.Jak ovliv uje Slunce d ní a život na Zemi?

2.Z kterých složek se skládá p írodní sféra Zem ?

3.K jakým poznatk m p isp lo sledování povrchu Zem z um lých družic?

4.Nakreslete n jaký potravní et zec.

Název ekosystém poprvé použil v roce 1935 anglický botanik Arthur G.Tansley

Nejcenn jší na planet Zemi je život. Život je soust ed ný p edevším v tenké vrstv p i povrchu litosféry a oceán .

Od nejjednodušších jednobun ných organism až k nejsložit jší form života p edstavované lov kem je veškerý život na naší planet vzájemn propojený a tvo í složitou sí organism a vazeb mezi nimi. Jestliže se v ní naruší jedna její složka, sí se zachv je. Jestliže se jedno vlákno (vazba) p etrhne, hrozí její rozpad. Tato sí se nazývá ekosystém.

P írodní ekosystémy jsou velmi r zné – vodní, suchozemské(nap . nížinné, velehorské).

Jejich sou ástí je vedle živých organism i neživá p íroda. Jako p íklad neživých složek ekosystému m žeme uvést slune ní zá ení, vzduch, vodu, plyny, horniny i p du.

Neživý prostor, v n mž organismy žijí a který tvo í jejich prost edí, nazýváme ekotop.

Obr. 58

Suchozemský ekosystém. Jmenujte jeho jednotlivé složky

Sopka Krakatoa

KRAJINA A ŽIVOTNÍ PROST EDÍ

Vztahem mezi organismy a jejich prost edím a vztahem organism mezi sebou se zabývá biologická v da zvaná ekologie O otázkách prost edí organism asto stru n hovo íme jako o otázkách ekologických.

Zdrojem všeho života je slune ní zá ení. Slunce funguje jako velký motor pohán jící všechny ekosystémy. Slune ní zá ení dopadající na Zemi uvádí do pohybu ob h vzduchu i vody. Voda se pod vlivem slune ního zá ení vypa uje z hladiny oceán i ek a jako pára stoupá do atmosféry. V chladn jších vrstvách atmosféry se pára zase sráží a voda padá zp t jako srážky na povrch oceán i pevnin. Když slune ní zá ení dopadne na povrch zelených rostlin, vyvolá jejich r st, tvo í se organická hmota – biomasa.

Rostliny jsou potravou dalších organism a za íná takzvaný potravní et zec, jedna z nejsiln jších vazeb v ekosystému Potravní et zec umožuje, aby všechny živé organismy využívaly slune ní energii. Býložravci, jako jsou králíci, srnci, jeleni, pojídají rostliny. Protože býložravci se sami stávají potravou živo ich na vyšší úrovni potravního et zce, dá se íci, že p enášejí energii z íše rostlin do sv ta zví at. Masožraví živo ichové, k nimž pat í nap íklad lišky, požírají býložravce. Nejvyšší skupinou jsou všežravci, jako nap íklad medv d brtník, jimž jako potrava slouží rostliny i živo ichové. Když rostliny a živo ichové uhynou, jejich t la (biomasu) rozloží mikroorganismy (bakterie nebo houby) a uvolní živiny. Tyto živiny se vrátí zpátky do p dy a putují k rostlinám. Jsme zase na po átku potravního et zce, spojujícího jednotlivé složky ekosystému v jeden celek.

V ur itém asovém období žije v ur ité ásti p írodní sféry kolektiv organism ur itého druhu, který nazýváme populace. Populace roste, udržuje se, zmenšuje se a hyne.

Jmenujte populace rostlin a živo ich z lesa, které znáte.

Obr. 59

Ekosystém lužního lesa – NPR Libický luh (nejv tší úvalový lužní les v echách)

Soubor všech populací, jak rostlinných, tak živo išných organism žijících v daném prost edí (nap . v lese), tvo í spole enstvo. R zným rostlinám i živo ich m a jejich spole enstv m vyhovuje r zné osv tlení, r zná teplota vzduchu a r zné horniny. Spole enstva jsou velmi citlivá na své životní podmínky. Životní podmínky v jednotlivých ástech p írodní sféry jsou velmi odlišné. Životní podmínky organism závisejí p edevším na množství slune ního zá ení. To se m ní od rovníku k pól m a od hladiny sv tového oceánu k nejvyšším vrcholk m hor. Proto v jednotlivých ástech p írodní sféry žijí odlišné populace a vznikají r zné ekosystémy. Nap íklad ekosystém tropického deštného lesa se výrazn liší od ekosystému tundry (viz obrázek v barevném pruhu).

Jmenujte n které složky ekosystému tropického deštného lesa. Jmenujte n které složky ekosystému tundry.

Víte, že vedle tenké vrstvy života při povrchu litosféry a oceánů, která je závislá na sluneční energii a fotosyntéze, existuje i hlubinná biosféra na dně oceánů a v litosféře, která využívá při tvorbě biomasy endogenní energie (např. horkých pramenů na dně oceánů, tzv. kuřáků)?

Vzájemné vztahy mezi všemi formami života a neživými složkami v biosféře jsou tak složité, že někteří vědci pohlížejí na Zemi jako na jediný živý organismus. V tomto pojetí označují Zemi názvem Gaia Gaia byla řeckou bohyní Země.

Jmenujte hlavní neobnovitelné zdroje na Zemi.

Jmenujte hlavní obnovitelné zdroje na Zemi.

Spole enstvo

Indonéský tropický deštný les

Jakutská tundra

Tato publikace je součástí čtyřdílné ucelené řady učebnic zeměpisu pro 2. stupeň základních škol a případně pro nižší ročníky víceletých gymnázií. Všechny učebnice vycházejí se schvalovací doložkou MŠMT a každou z nich provází pracovní sešit pro praktické a aplikační úlohy k učivu v učebnicích.

Příprava učebnic a jejich zpracování se řídilo osvědčenou praxí škol a také záměry Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání.

Celou řadu učebnic tvoří:

ZEMĚPIS 6 PRO ZŠ – Planeta Země

ZEMĚPIS 7 PRO ZŠ – Zeměpis světadílů

ZEMĚPIS 8 PRO ZŠ – Lidé a hospodářství

ZEMĚPIS 9 PRO ZŠ – Česká republika

Obdobné řady učebnic jsou vydány pro všechny vyučovací předměty na 2. stupni ZŠ:

ISBN 978-80-7235-651-5