Přírodopis 7
RPZ A COVÁNO V SOULAD U S RVP PRO ZÁKLADNÍ
ZOOLOGIE A BOTANIKA
PRO ZÁKLADNÍ
Losos obecný (obr. 16) žije při evropském pobřeží Severního ledového oceánu a Atlantského oceánu a při východním pobřeží Severní Ameriky. Dospělci žijí v moři. Rozmnožují se ve sladké vodě v řekách, kde se vylíhli. Stěhování lososů do řeky, kde se vylíhli, říkáme třecí tah. Existuje i netažná jezerní forma lososa. Rozmnožování (tření) probíhá na podzim. Jikry klade samice na dno mezi štěrk. Část dospělců po vytření hyne (hlavně samci). Mladí lososi žijí ve sladké vodě až 5 let a pak odplouvají do moře. Ke tření se vracejí po několika letech. Za svůj život takto táhnou za rozmnožováním až pětkrát. Do Čech táhli lososi Labem pravidelně do roku 1935, kdy bylo postaveno na Střekově zdymadlo, které se pro ně stalo nepřekonatelnou bariérou. Dnes je tu vybudován tzv. rybí přechod a ryby se dostanou dál proti proudu.
Latimerie podivná (obr. 19) patří mezi tzv. lalokoploutvé ryby rozšířené na Zemi v prvohorách. Předpokládalo se, že vyhynuly. Od roku 1938, kdy rybáři ulovili latimerii, vědci zkoumají její rozšíření. Zjistilo se, že žije v Indickém oceánu v okolí Komorského souostroví. Na její ochranu zde byl zřízen i národní park. Ploutve vyrůstají na svalnatých násadcích. Latimerie dosahuje délky 180 cm. Ve dne se jedinci sdružují v podmořských jeskyních v hloubce kolem 200 m a v noci se vydávají lovit potravu až do hloubky 1000 m.
ÚKOL
1. Zjisti, z kterých zdrojů nejčastěji pocházejí látky způsobující znečištění našich toků a otravu ryb.
2. Jak se zachováš, uvidíš-li, že do vodního toku vytéká například nafta? Víš, kam to máš ohlásit?
Obr. 16 Losos obecný
Úho í ní (obr. 17) je ryba s válcovitým, hadovit protáhlým t lem. V našich ekách žijí tém jen samice, které dor stají velikosti 1 až 1,5 m a hmotnosti 3 kg (vzácn až 6 kg). Samci jsou menší a z stávají v tšinou v ústí ek. Samice dospívají za 8 až 12 let, pak spole n se samci plují do Sargasového mo e v Atlantském oceánu, kde se t ou. Po t ení hynou. Z jiker se vylíhnou jedinci, kte í se nepodobají dosp lým, p ipomínají vrbové listy. Moskými proudy táhnou ke b eh m Evropy a postupn se p em ují v malé úho e nazývané monté. Ti pak pokra ují od ústí ek do vnitrozemí, kde dospívají.
Úho i mají velmi drobné šupiny, uložené hluboko v k ži. Z toho pramení mylný názor, že šupiny nemají. Živí se m kkýši, larvami hmyzu a n kdy i drobnými rybami a obojživelníky.V zim potravu nep ijímají. Úho i jsou aktivní p evážn v noci. Zvláštností je, že p i nízké teplot a dostate né vlhkosti vzduchu vydrží mimo vodu i 20 minut. P i pohybu na suchu u nich p evažuje kožní dýchání, p i emž k že nesmí oschnout.
Mořské ryby (obr. 18)
Nejv tší po et rybích druh žije v mo ích. Jsou p izp sobeny r zné teplot a hloubce vody a dalším životním podmínkám. Z tohoto p izp sobení vyplývá i jejich rozmanitost. Hospodá sky významné mo ské ryby jsou: sle obecný, treska obecná, tu ák obecný, makrely a sardinky. Nejbližší lovišt jsou v mo ích p i b ezích jižní a západní Evropy, nejbohatší p i b ezích Skandinávie.
ÚKOLY
1. Připrav si referát o tom, které druhy mořských nebo sladkovodních ryb jsou v obchodech ve vašem bydlišti. Zjisti také, v jaké potravinové formě ryby jsou (zmrazené, uzené, konzervované v oleji aj.).
2. Vyhledej, které důležité minerální (anorganické) látky a vitaminy obsahuje maso mořských ryb.
3. Podle obrázků si zhotovte papírové modely tvaru těla ryb a jejich ploutví – pstruha, okouna, lína aj. Modely porovnejte a uveďte rozdíly.
Koní ek te kovaný (obr. 20), ryba s neobvyklým tvarem t la, žije v severovýchodní ásti Atlantského oceánu, ve St edozemním a erném mo i. T lo zakon ené chápavým ocáskem, sloužícím k p idržování, je opat ené kost nými kroužky, které tvo í jakýsi pancí . Koní ci plavou pomalu ve vzp ímené poloze pomocí vlnivého pohybu h betní ploutve. B hem složitých svatebních her provázejících t ení vypustí samice jikry do kožního vá ku na b išní stran samce. Napln ný vak se uzav e a jikry se v n m dále vyvíjejí. Když je vývin dokon en, vak se otev e a mlá ata koní k se dostávají do vody.
Otázky a úkoly
1 Které naše ryby mohou žít ve stojatých i v tekoucích vodách?
2 Jaký význam má u ryb postranní ára?
3 ím je kryta k že ryb?
4 Jak ryby dýchají?
5 Kde dochází k oplození vají ek u ryb?
6 Jmenuj nejznám jší ryby našich vod.
7 Které z mo ských ryb se k nám nej ast ji dovážejí jako potraviny?
8 Ve kterých vodách se t ou lososi a ve kterých úho i?
Obr. 21 Příklady akvarijních ryb: živorodka duhová – paví očko
mečovka
Obr. 22 Příklady rostlin pro akvária:
stolístek (Myriophyllum)
Akvaristika
Některé druhy ryb se člověk naučil chovat i pro své potěšení. Chov ryb doma, akvaristika, je velmi rozšířeným koníčkem. Mnozí z vás jistě některé druhy ryb chováte. Pokud nemáte ve škole akvárium, pokuste se je založit. Stačí k tomu dostatečně velká skleněná nádoba. Začněte s chovem nenáročných ryb. Můžeme doporučit mečovky, paví očka, rájovce a čichavce. Akvárium musí mít také rostliny, které do vody dodávají kyslík. Vhodné jsou vodní mor kanadský (Elodea), stolístek (Myriophyllum), kryptokoryna (Cryptocoryne). (Akvaristé latinská jména rostlin běžně používají.) Rostliny sázíme do dobře vypraného říčního písku, který je ve vrstvě vysoké asi 10 cm. Musíme pamatovat na to, že většina druhů chovaných ryb pochází z tropů, a proto musí mít voda teplotu okolo 20 °C. Pro zdárný růst rostlin musíme také zajistit dostatečné osvětlení akvária. Další podrobnosti si přečtěte v odborné literatuře (např. I. Petrovický: Akvaristická příručka; D. Mills: Vaše akvárium).
kryptokoryna (Cryptocoryne)
čichavec
SHRNUTÍ
rájovec
Ryby žijí ve vodním prostředí. Tělo mají obvykle protáhlé, ze stran zploštělé. Kůže je většinou krytá šupinami a slizem. Končetiny mají tvar ploutví. Dýchají žábrami, srdce má jednu předsíň a jednu komoru, vede odkysličenou krev do žaber. Nemají stálou tělní teplotu. Vajíčka se nazývají jikry, spermie mlíčí. Oplození je nejčastěji vnější.
vodní mor kanadský (Elodea)
ÚKOL
Doma zjistěte, které z kostí znázorněných na obrázku
jsou například v porcích grilovaného kuřete, koupíte-li si „křidélko“, „prsíčko“, nebo „stehýnko“. Výsledky domácího zkoumání si vzájemně ve škole porovnejte. Správnost výsledků posoudí vyučující.
Pod k ží jsou svaly, které se upínají na kostru. Kostru hlavy tvo í kosti lebky a zobák složený ze spodní a horní elisti. Lebka je p ipojena k páte i složené z obratl – kr ních, hrudních, bederních, k ížových a ocasních
Hrudní ást kostry tvo í hrudní obratle, žebra a kost hrudní. Ta má mohutný h eben, na který se upínají létací svaly. K ídlo je p ipojeno k hrudní ásti kostí krkav í, kostí klí ní a lopatkou. Zadní kon etina je p ipojena ke kostem pánevním. Kon etinu tvo í kost stehenní, holenní, lýtková, b hák a ty i lánkované prsty B hák vzniká sr stem n kolika kostí – nártních a v tšiny zánártních. Dlouhé kosti jsou duté.
lebkazápěstízáprstí články prstů
zobák
Lidé vyšlechtili řadu plemen kura domácího pro produkci vajec, nebo pro maso.
krční obratle
kost krkavčí kost klíční lopatka
hřeben kosti hrudní
Způsob života kura domácího. Kur domácí žije v hejnech, živí se zrním, vyzobává i výhonky rostlin.
Silnýma nohama rozhrabává zem, kde vyhledává hmyz, jeho larvy a jiné drobné živočichy. Tento způsob získávání potravy určil celé skupině ptáků název hrabaví
články prstů
Vnitřní stavba těla kura domácího
běhák
kost ramenní
kosti pánevní kost stehenní
kost vřetenní kost loketní
obratle bederní
obratle ocasní
obratle křížové
zobák
hltan
žlaznatý žaludek
tenké střevo tlusté střevo
Trávicí soustava (obr. 53) za íná zobákem, p echází v jícen, který se rozši uje ve vole. Ve voleti se potrava áste n natráví. (U semenožravých pták semena nabobtnají a zm knou). Z volete p echází potrava do žláznatého žaludku, kde se smísí s trávicími š ávami. Postupuje do svalnatého žaludku, kde se rozm l uje. Ze svalnatého žaludku p echází trávenina do tenkého st eva. Zde se trávením uvoln né živiny vst ebávají a st nami st eva se dostávají do krve. Tenké st evo p echází ve st evo tlusté. Nestrávené zbytky potravy postupují do kloaky Kloaka je spole ný vývod trávicího, vylu ovacího a pohlavního ústrojí
jícen
vole
játra
svalnatý žaludek
Obr. 53 Schéma trávicí soustavy
kloaka
slinivka břišní
pravá předsíň
pravá komora
levá předsíň
levá komora
Cévní soustava (nebo též ústrojí krevního ob hu)rozvádí krví nejen živiny na pot ebná místa v t le, ale i kyslík. Z tkání odvádí oxid uhli itý do plic. Krevní ob h je udržován stahy srdce (obr. 54). Srdce je rozd leno na pravou a levou polovinu. Do pravé poloviny srdce – do pravé p edsín – p ichází z t la krevodkysli ená. Dálp echází do pravé komory a odtud do plic, kde se okysli í. Z plic p ichází okysli ená krev do levé p edsín , p echází do levé komory a do celého t la. Okysli ená a neokysli ená krev jsou odd leny – je vytvo en krevní ob h plicní (malý) a krevní ob h t lní (velký). Po et tep za minutu je u pták vyšší než u savc . Proud ním krve a vnit ním ízením organismu je udržována stálá t lní teplota. U pták se teplota t la pohybuje mezi 40 až 43 °C.
Chov slepic Po snesení 10 až 15 vajec, pokud je neodebíráme, přestane slepice snášet další vejce. Změní způsob chování – kvoká. Začne na vejcích sedět a zahřívat je teplem svého těla. Po třech týdnech se líhnou kuřata. Mládě musí prorazit skořápku vaječným zubem na zobáčku. Kuřata jsou porostlá jemným chmýřím. Ve velkochovech probíhá líhnutí kuřat v umělých líhních.
průdušnice průdušky plíce
vzdušný vak v duté kosti
Dýchací soustava za íná dýchacími otvory na zobáku a dutinou ústní. Vzduch p echází pr dušnicí do plic. V plicích se krev okysli uje. Ptáci mají plíce propojené se vzdušnými vaky (obr. 55). Ty zasahují až do dutých kostí. P i letu se vzdušné vaky stla ují a uvol ují. Tím je vzduch prohán n plícemi a dochází k lepšímu dýchání.
Odebíráme-li slepicím vejce ze snůšky, snaží se slepice snůšku doplňovat, a počet vajec se tak zvyšuje. Ve velkochovech snese jedna slepice až 300 vajec za rok (používá se speciální výživa). Tento výkon však trvá maximálně 2 roky. Pro tuto vlastnost člověk slepice chová. Vejce obsahují všechny živiny. Maso z odrostlých kuřat je výživné a dietní.
Průběh růstu zárodku
vzdušné vaky
Obr. 55 Schéma dýchací soustavy se vzdušnými vaky
Vylu ovací soustavou jsou protáhlé ledviny a mo ovody. Mo je hustá, kašovitá, b lavá. Je vylu ována spole n s trusem kloakou
Nervovou soustavu tvo í mozek, mícha a nervy.
Rozmnožovací soustava je rozdílná u samc a samic. K oplození dochází uvnit t la samice. Zde vají ko dozraje, vytvo í se na n m obaly, a pak je samice snese. Vejce má vápenatou skoápku, která chrání vnit ní obsah. Pod sko ápkou je blanitý obal, který uzavírá bílek a žloutek se zárodkem.
Vejce slepice zah ívá vlastním t lem. Vylíhlá mlá ata – ku ata – po oschnutí za nou za kvo nou b hat a sama sbírají potravu. Kur domácí pat í mezi nekrmivé ptáky.
ÚKOL
vzduchová komůrka
žloutekbílek poutko
zárodek
papírová blána
zárodečný terčík
vápenatá skořápka
Slepičí vejce na podélném řezu
Prozkoumejte podle pokynů vyučujícího stavbu slepičího vejce (syrového i vařeného) a porovnejte s obrázkem. Nakreslete si schéma do sešitu a popište ho. V čem se liší vejce čerstvé a vejce dlouho skladované? Důkazy látek ve vejci provedete až v chemii.
pátý den desátý den čtrnáctý den dvacátý den líhnoucí se kuře
Sokol stěhovavý (obr. 80) velikostí a zbarvením připomíná jestřába. Pod každým okem má tmavý široký pruh – „vous“. Sokoli mají štíhlé špičaté letky, dlouhý a úzký ocas. Jsou výborní letci, kořist uchvacují přímo ve vzduchu. U nás se vyskytují už jen vzácně a jsou zákonem chráněni. Tento druh je také chráněn na území Evropské unie.
Podle sokola byl nazván způsob lovu s použitím dravých ptáků – sokolnictví.
K tomuto lovu se cvičí nejen sokoli, ale i jiní draví ptáci.
Orel je symbolem bojovnosti, udatnosti a síly. Proto se dostal do znaků mnoha zemí a států (moravská orlice, rakouská orlice, slezská orlice, německá orlice).
Spojené státy americké mají ve znaku příbuzného orla bělohlavého.
Ve světě žije mnoho jiných dravců. Některé z nich můžeme vidět v našich zoologických zahradách.
Jsou to například supi (sup bělohlavý obr. 81), kteří se v přírodě živí velkými uhynulými zvířaty.
Nohy kán lesní jsou vyzbrojeny ostrými drápy (obr. 76). Zobák je zahnutý, silný a ostrý (obr. 75). Má vynikající zrak, ko ist (hraboše) vidí i ze zna výšky. O i jsou velké, sm ují do stran. Ko ist vyhlíží z vyvýšeného místa v krajin . Odtud na ko ist úto Nej ast ji loví drobné hlodavce.
Jest áb lesní (obr. 77) je velký asi jako kán . V dosp losti je naspodu t la sv tlý s tmavšími p í nými pruhy. Na rozdíl od kán ko ist p ekvapuje náhlým útokem. Loví zejména ptáky (v lesích i ke ových porostech). Jest áb pat í k chránným druh m.
Obr. 77 Jestřáb lesní
Poštolka obecná (obr. 78) je o málo v tší než holub. Poštolka se vyzna uje pohlavní dvojtvárností. Samec má šedou hlavu a šedý ocas s erným pruhem, samice je hn dá. Na h bet bývají ob pohlaví sko icov hn dá, na b iše žlutavá s tmavými skvrnami. Hnízdí na stromech i na skalách, asto ve m stech na ímsách dom a p dách nebo v kostelních v žích. Loví v otev ené krajin . T epetavý let na jednom míst nad loukou nebo polem zakon í tak, že p iloží k ídla k t lu a pak se vrhá na ko ist. Živí se p edevším hraboši, kdy i velkými brouky.
na ist. Živí se p edevším n kdy i brouky
Orel skalní (obr. 79) dosahuje délky tém jednoho metru a rozp tí k ídel až dva metry. Na hlav a krku má zlatožluté pe í. Na ostatním t le bývá hn dý, pod ocasem a na b še je b lavý. Žluté silné nohy jsou ope eny až k prst m. V p írod se vyskytuje velmi vzácn
ÚKOLY
1. Na obrázku 82 jsou siluety letících dravců. Nakreslete si je na papír a vezměte s sebou ven do přírody. Snažte se poznávat naše nejběžnější dravce.
2. Zjistěte v okolí svého bydliště, zda člověk pomáhá dravcům, aby se v zemědělsky využívané krajině udrželi.
Obr. 82 Siluety dravců:
SHRNUTÍ
Dravci mají zahnutý zobák, ostré drápy na prstech, bystrý zrak, většinou dobře létají nebo plachtí. Živí se hlavně jinými živočichy. Podílejí se na udržování rovnováhy v přírodě.
Otázky a úkoly
1 Které jsou hlavní znaky dravc ?
2 Pro v polích, v krajin , kde nerostou stromy, nemohou dravci hnízdit?
3 Které druhy zví at dravci loví?
4 Kterého dravce lidé v d ív jších dobách cvi ili k lovu?
5 Kte í dravci se živí uhynulými zví aty?
Sovy
Sovy jsou no ní ptáci. Jejich o i sm ují dop edu a hlava je zna n pohyblivá – otá ivá. Kolem o í je v jí ovit uspo ádané pe í, tak zvaný závoj. Ten dává sov typický vzhled. Pe í sov je velmi jemné, takže létají tiše. Zobák mají zahnutý podobn jako dravci. Prsty na nohou jsou porostlé pe ím (obr. 84). Dop edu sm ují pouze dva prsty. T etí prst sm uje do strany a sova jej m že oto it dozadu spolu se tvrtým, zadním prstem. íkáme mu vratiprst. Sovy loví drobné savce i ptáky, ale i v tší zví ata. P i lovu se ídí dobrým zrakem a výborným sluchem. Nej ast ji hnízdí v dutinách strom , ve v žích a na p dách.
Kalous ušatý (obr. 85) hnízdí nej ast ji ve starých hnízdech vran nebo veverek v lesích. Na hlav má dv postavená pe íka, která p ipomínají uši. Odborníci uvádjí, že potravu kalouse tvo í tém výhradn drobní hlodavci.
ÚKOL
Sovy, stejně jako dravci, loví hraboše a myši. Vysvětli, o čem nás informují vývržky.
Obr. 85 Kalous ušatý
ÚKOL
Orla mořského, největšího z evropských orlů, můžeme u nás nejsnáze pozorovat v době výlovu rybníků.
Zjistěte, proč tohoto ohroženého dravce vybrala Česká ornitologická společnost jako ptáka roku 2006.
Kondor velký je největším dravcem na světě (v rozpětí křídel má 2,75 m).
Vývržky jsou nestrávené kosti a srst drobných savců (myši, hraboši) vyvrhované v podobě shluků o velikosti asi 2,5 cm x 1,5 cm.
Obr. 168 Králík domácí – český strakáč
Králík je velmi často chovaným domácím zvířetem. Jako býložravec spotřebuje velké množství rostlinné potravy. Králíci se rychle množí. V jednom vrhu bývá několikrát do roka 5 až 10 mláďat.
Králičí maso je lehce stravitelné, vhodné pro zdravou výživu. Kožky se vyčiňují na kožešnické výrobky.
Králíci trpí různými nakažlivými chorobami, například myxomatózou, králičím morem, kokcidiózou. Pro zdravý chov je důležitá veterinární kontrola, očkování, a především udržování chovu v čistotě.
Zajíci jsou významnou lovnou zvěří. Po většinu roku jsou však hájeni. Loví se jen na podzim.
V ústní dutin má králík v obou elistech v p ední ásti velké ezáky – v horní elisti 2 páry ezák . Tyto zuby neustále dor stají, nebo se p i hlodání a t ením o sebe obrušují a ost í. V zadní ásti elisti jsou stoli ky. Špi áky nemá, chrup je neúplný (obr. 167).
Zajíc polní (obr. 169) žije na polích, mezích a p i okrajích les . Tvarem t la p ipomíná králíka, uši má nápadn delší. Nevyhrabává nory ani doupata, jeho pelech je m lký. Samice má mlá ata n kolikrát do roka. Rodí je osrst ná a vidoucí. P ed predátory se zajíci zachra ují rychlým b hem a kli kováním.
ÚKOL
Zeptejte se myslivce, jak se v myslivecké mluvě říká uším, očím a ocasu zajíce.
Zajíc v posledních desetiletích zna n ubylo. P í inou je odstran ní mezí, nadm rné používání chemických p ípravk na polích a lukách a zvýšený ruch v p írod .
ÚKOL
Porovnejte znaky a způsob života králíka a zajíce doplněním tabulky. Králík Zajíc
Jak vypadá narozené mládě
Kde žije
Jak velké má uši
SHRNUTÍ
Chrup zajícovců je neúplný, v horní čelisti mají 2 páry řezáků, které jim stále dorůstají. Živí se výhradně rostlinnou potravou – jsou býložravci. Králík si hrabe nory, mláďata jsou holá a slepá. Zajíc si dělá pelech, mláďata se rodí osrstěná, vidí a brzy běhají.
Otázky a úkoly
1 Kolik mlá at m že mít v jednom vrhu samice králíka?
2 ím se liší ve stavb t la králík divoký od zajíce?
3 Pro v naší p írod zajíc ubývá?
4 ím škodí králík a zajíc v p edja í na zahradách a v sadech?
5 Které zuby jsou u králíka a zajíce nejvýrazn jší?
Hlodavci
V naší p írod žije ada druh hlodavc – hraboš polní, myš domácí, myšice lesní, hryzec vodní, potkan, krysa, sysel, k e ek, ondatra pižmová, veverka a další. D íve u nás žil i bobr, kterého ochránci p írody znovu na st ední Morav vysadili (zdá se, že úsp šn ). Mnozí z vás možná chovají n které hlodavce, kte í pocházejí z jiných zem pisných oblastí. Je to t eba mor e peruánské, pískomilové, k e ek zlatý, k e ík džungarský.
Veverka obecná (obr. 170) je drobný hlodavec žijící v lesích i v m stských parcích. Má protáhlou špi atou hlavu s nápadnýma ušima, na jejichž koncích jsou št tiky srsti. Prsty kon etin mají ostré drápky. Zadní kon etiny jsou siln jší a umož ují veverce dlouhé skoky. Nápadný je ocas, který je dlouhý jako celé t lo, mohutn porostlý srstí. P i skocích a pohybu na stromech veverce pomáhá udržovat rovnováhu. Hbit šplhá po stromech. Živí se semeny lesních strom (smrk, borovice, buk, dub), houbami a pupeny. N kdy vybírá z pta ích hnízd vejce i mlá ata.
Hnízdo si staví na stromech v blízkosti kmen , nebo si upraví a použije i opušt né pta í hnízdo (nap . hnízdo straky). Dvakrát do roka v n m mívá mladé. Predátorem veverek jsou kuny a jest áb.
Myšice lesní (obr. 171) p ipomíná tvarem t la v tší myš. Na h bet má hn došedou srst, pod b ichem je výrazn sv tlejší. Nápadné jsou velké ušní boltce, velké o i a dlouhý ocas. Žije v lesích s bohatým ke ovým podrostem, za potravou vychází v noci. Její hlavní potravou jsou plody a semena rostlin. Nepohrdne ani slimáky nebo larvami hmyzu. Dokáže vysko it až do výše jednoho metru a šplhat i po stromech. Na podzim se n kdy stahuje k lidským p íbytk m.
K e ek polní (obr. 172) žije na poli. Má krátké nohy, malé ušní boltce a krátký ocas. Je asi 20 cm dlouhý. Barva srsti je na b iše erná, na h bet rezav hn dá se t emi sv tlejšími skvrnami na bocích. V ústní dutin má k e ek vyvinuty lícní torby (kapsy), které slouží k p enášení plod a semen (obilí, hrách aj.) do doup te. Živí se rostlinnou potravou. Zjara, kdy ješt není dostatek semen, požírá i hmyz a jiné drobné živoichy. V lét a v zim se živí výhradn semeny polních plodin. K e ci žijí samotá sky.V eské republice je k e ek chrán n zákonem.
ÚKOL
Vyhledejte v knihách, odkud jednotlivá zvířata pocházejí, a připravte si vyprávění o hlodavcích, které chováte doma.
Veverka u nás žije ve dvou barevných formách – černé a rezavě hnědé.
Podzemní doupě křečka má několik komor. Pouze jedna, vystlaná plevami a suchou trávou, slouží jako ložnice, ostatní komory jsou zásobárnami. Z doupěte vedou na povrch dvě chodby. Zimu přespává. Ze zimního spánku se občas probouzí a nasytí se z uložených zásob. Koncem února zimní spánek končí, ale křeček noru opouští, až spotřebuje zásoby. Když se křeček přemnoží, působí na polních plodinách značné škody. Jeden křeček si na zimu dovede nashromáždit 30 až 50 kg
křeček přemnoží, půso zna Jeden k řeček si nashr máždit 30 až 50 k obilí.
Sloní kly jsou tvořeny slonovinou. Pro tuto velmi ceněnou surovinu jsou v přírodě sloni často zabíjeni. (Jeden kel dospělého slona má hmotnost až 100 kg a dosahuje délky i 3 m.)
Před potopením kytovci intenzivně dýchají, aby se do těla dostalo co nejvíce kyslíku. Pak krátce vydechnou a potopí se. Dosavadní výsledky dlouholetých výzkumů vědců z různých zemí (např. na vorvaních) svědčí o mimořádném přizpůsobení vnitřních orgánů kytovců k uchovávání zásoby kyslíku při pobytu pod vodou. Vysvětlení není jednoduché a o výzkumech informují odborné publikace.
Obr. 210 Sloni: slon indický slon africký
Otázky a úkoly
1 Které zuby tvo í kly slona?
1 ím se sloni živí?
1 Podle kterých znak poznáte slona indického a afrického?
Kytovci
Kytovci jsou savci p izp sobení životu ve vod (stavba t la i innost t lních orgán umož ují potáp ní). Žijí v tšinou v mo ích. Mají schopnost se pono ovat do velkých hloubek a pod hladinou setrvávat pom rn dlouho (nap . 1,5 h). K že na t le je bez srsti. P ední kon etiny jsou p em n ny v ploutve. Zadní kon etiny jsou zakrn lé. Ocasní ploutev je vodorovná a mohutná (ryby mají ocasní ploutev svislou).
Mlé né žlázy jsou vyvinuté v jednom páru. Dýchají plícemi. Ze smyslových ústrojí je dob e vyvinut sluch. Vydávají charakteristické zvuky, kterými se dorozumívají
Velryba grónská (obr. 211) a plejtvák obrovský (obr. 212) pat í mezi nejv tší kytovce a savce v bec. Dosahují hmotnosti n kolika desítek tun. Mají velkou vrstvu podkožního tuku. V tlam jsou jemné rohovité lišty (kostice), kterými cedí vodu a zachycují drobné mo ské organismy (plankton). Lov velryb je pod mezinárodní kontrolou. Bez této kontroly by jim hrozilo v krátké dob vyhubení.
Delfíni (obr. 213) mají ozubené nebo áste n ozubené elisti. Živí se rybami, jsou draví. Delfín m se v nuje v sou asné dob velká pozornost pro jejich neobvyklou schopnost složité komunikace. U delfín se stupe vývoje mozku blíží stavu u lidoop .
V minulosti byli kytovci loveni po celém světě a některé druhy téměř vyhynuly. Dnes je lov kontrolován mezinárodními smlouvami (některé státy je však nedodržují).
Kosatka dravá (obr. 214) je nejv tší delfín. Dor stá délky až 9 m a m že mít hmotnost až 9 tun. Má nápadné ernobílé zbarvení a elisti plné velkých ostrých zub . Loví ploutvonožce, delfíny, tu áky, vodní ptáky a ryby. Žije v mo ích a oceánech obou polokoulí v rodinných skupinách, up ednost uje chladn jší vody.
Otázky a úkoly
1 Jmenuj druhy živo ich , kte í pat í ke kytovc m.
2 Který druh kytovc je v sou asné dob p edm tem výzkumu rozumových schopností zví at?
3 ím se živí velryby?
4 ím se živí delfíni?
5 Vyhledejte v literatu e nebo na internetu informace o hmotnosti kytovc , slon , pop ípad vyhynulých druhohorních veleješt r . Údaje porovnejte a pokuste se vysv tlit, pro mohou mít vodní tvorové tak velkou hmotnost.
Letouni
Netopýr ušatý (obr. 215) je savec p izp sobený k letu. Kosti kon etin i ocas (obr. 216) spojuje nahn dlá kožovitá létací blána. Je prokrvená, zpevn ná svalovými vlákny a umož uje létání
T lo netopýra je drobné, kryté hn došedou srstí. Hlavu má protaženou v širokou tlami ku s úplným chrupem, tvo eným ostrými jemnými zoubky.
Na našem území žije více druh netopýr . V okolí lidských obydlí je nej ast jší netopýr velký. Netopýr ušatý je spíše lesní druh.
Samice netopýra rodí pouze jedno až dvě mláďata, která se přidržují na její hrudi. Protože si netopýři nestavějí hnízda, nosí samice mládě neustále s sebou.
