Zpracovala: PhDr. Veronika Válková
Metodická a didaktická spolupráce: Mgr. So a Lenhartová, DiS.
Lektorovali: Mgr. Dagmar Burdová, PhDr. Alena Floriánová, Mgr. So a Lenhartová, DiS., Mgr. Václav Ulvr, doc. PhDr. Tomáš Velímský, CSc.
Schválilo MŠMT . j. MSMT-25255/2020 dne 8. ervence 2020 k za azení do seznamu u ebnic pro základní vzd lávání jako sou ást ucelené ady u ebnic pro vzd lávací obor D jepis s dobou platnosti šest let.
Vydalo v roce 2020 SPN – pedagogické nakladatelství, akciová společnost, Ostrovní 30, 110 00 Praha 1
Odpovědná redaktorka PhDr. Milana Čechurová
Gra cké zpracování Michal Špatz
Vyrobily Tiskárny Havlíčkův Brod, a. s., Husova ul. 1881, 580 01 Havlíčkův Brod
Počet stran 152
2. vydání – dotisk
5837
© Veronika Válková, 2009, 2014
© SPN – pedagogické nakladatelství, akciová spole nost, 2009, 2014
Illustrations © Ji í Petrá ek, 2009, 2014
Kartogracké mapy © Kartograe Praha, a. s., 2009, 2014
ISBN 978-80-7235-547-1
Těmito barvami budou na časové ose vyznačeny události z dějin různých států a národů. A protože státy ve středověku vznikaly i zanikaly, nesetkáte se na časové ose vždy se všemi barvami najednou.
FRANCKÁ ŘÍŠE
SVATÁ ŘÍŠE ŘÍMSKÁ
FRANCIE
ANGLIE
BYZANC
PYRENEJSKÝ POLOOSTROV MUSLIMOVÉ SLOVANÉ
ČESKÉ ZEMĚ
Zatímco barvy v časové ose označují členění geogra cké (tedy územní), barvy pruhu označují členění chronologické (tedy časové):
RANÝ STŘEDOVĚK (začátek středověku – 1198)
v případě, že budou v textu slova a jména, která jsou pro vás nezvyklá. Na horním okraji stránky bude většinou text opět provázet časová osa, díky níž si lépe uvědomíte, které události z dějin různých států a národů se odehrávaly současně. V učebnici samozřejmě zase najdete také množství obrázků, fotogra í a map.
VRCHOLNÝ A POZDNÍ STŘEDOVĚK (1198–1526)
Jaký je rozdíl mezi textem na bílém podkladě a textem v barevném pruhu?
Vzpomeňte si, jak jste loni pracovali s textem v učebnici a jak vám při tom pomohly Otázky a úkoly.
Dokážete ze své vlastní zkušenosti říci, k čemu v učebnici slouží obrázky, fotogra e a mapy?
RANÝ NOVOVĚK (1526–1648)
BARVY V UČEBNICI A ČLENĚNÍ VELKÝCH KAPITOL
Jedna věc se v této učebnici přece jen trochu změnila: použití barev. Loni jste byli zvyklí, že jedna barva označovala jeden územní celek. Například v kapitole Řím byl barevný pruh bleděmodrý, v časové ose patřil římským dějinám modrý proužek a modré byly i nadpisy kapitolek. Řecko bylo zase vyvedené v odstínech oranžové. Pro středověk takový systém nemůžeme použít. Brzy se dozvíte, že státy, které ve středověku v Evropě vznikly, se navzájem ovlivňovaly, takže nemůžeme prostě probírat například francouzské nebo české dějiny od začátku středověku do roku 1648, aniž bychom věděli, co se mezitím dělo v jiných státech. Proto jsou dějiny v této učebnici rozděleny do tří velkých chronologických kapitol. V každé z těchto kapitol se dozvíte, co se v příslušném období odehrálo ve všech důležitých státních útvarech, jak v tomto období vypadala společnost, kultura, umění, vzdělanost atd. Předěl mezi těmito velkými kapitolami tvoří důležité události z našich národních dějin:
• Raný středověk – období od počátku středověku do získání dědičného královského titulu Přemyslem Otakarem I. v roce 1198.
• Vrcholný a pozdní středověk – do nástupu Habsburků na český trůn v roce 1526.
• Raný novověk – do konce třicetileté války v roce 1648.
Král Přemysl Otakar I. pečetil slavnostní listiny zlatou pečetí. Jednu z nich vidíte na obrázku.
Každá z těchto velkých kapitol má čtyři hlavní oddíly: Společnost – tady se dočtete, do jakých vrstev byla společnost rozdělená, jaká práva a povinnosti jednotlivé vrstvy měly apod. Pomůže vám to pochopit myšlení a jednání lidí té doby.
Dějiny evropských (později i mimoevropských) států – evropské středověké státy spolu měly mnohem užší vztahy než státy starověké, a proto se také více ovlivňovaly. Když budete mít stručný přehled, co se dělo v okolních státech, budete lépe chápat i české dějiny.
Dějiny českých zemí – toto je samozřejmě nejdůležitější oddíl, protože se zde budete seznamovat s minulostí naší země. Ale jak jste si právě přečetli, abyste jí dobře porozuměli, musíte něco vědět i o dějinách evropských.
Kultura – v tomto oddíle se seznámíte s malířstvím, sochařstvím, architekturou, literaturou, hudbou a vzdělaností příslušného období.
Ferdinand I. Habsburský (na obrázku) nastoupil na český trůn v roce 1526. Pod nadvládou Habsburků jsme byli až do roku 1918.
Na časové ose, kterou jste zvyklí hledat u horního okraje stránky, budete moci sledovat, co se v téže době dělo ve všech státech a na všech územích, o kterých bude v příslušné kapitole řeč. Každý takový stát, území nebo třeba národ bude v časové ose vyznačen jinou barvou.
A jak už jste jistě pochopili, barva v časové ose nemá na rozdíl od učebnice pro 6. ročník žádný vztah k barvě pruhu na vnějším okraji stránky. Časovou osu nenajdete u kapitol Společnost a Kultura.
Podle jakého hlediska je látka v učebnici rozdělena do tří hlavních kapitol? Proč?
Co tvoří předěl mezi hlavními kapitolami?
Jak jsou hlavní kapitoly uspořádány?
Co můžete sledovat na časové ose? Jak je uspořádána? Proč myslíte, že není u kapitol Společnost a Kultura?
PRAMENY
Z loňského roku si pamatujete, že jsou tři druhy pramenů, tedy zdrojů, odkud vědci získávají informace o minulosti: písemné, hmotné a obrazové. Jistě dokážete sami uvést řadu příkladů, co mezi které prameny patří a co se s jejich pomocí můžeme o minulosti dozvědět. Také si pamatujete, že pro nejstarší období lidských dějin (pravěk, ale i starší období starověku) jsou nejdůležitějším, často jediným zdrojem informací hmotné prameny a že existuje zvláštní vědecký obor, který se jimi zabývá – archeologie. Určitě jste nezapomněli ani to, k čemu slouží muzea, galerie, knihovny a archivy.
Třicetiletá válka byla prvním válečným koniktem v Evropě, kvůli jehož řešení se sešla mezinárodní konference. Na obrázku jsou zachyceni její účastníci.
Zkuste zjistit, které další válečné konikty měly takový rozsah, že se kvůli nim musela sejít mezinárodní konference.
Socha Alfréda Velikého ve Winchesteru [vinčestru], kde je pohřben
I naši předkové ve středověku měli rádi komiksy. Jedním z nejznámějších je tapiserie z Bayeux [bajé], vyšívaný pruh látky široký půl metru a dlouhý 70 metrů. Výšivka podrobně líčí celý příběh o tom, Jak se posledním anglosaským králem stal Harold a jak ho Vilém Dobyvatel porazil v bitvě u Hastingsu [hejstynksu]. Obrázky jsou doprovázeny vyšívaným latinským textem. Můžeme tu (v překladu) číst: Zde dali Haroldovi korunu královskou. Zde usedl na trůn Harold, král Anglů. Stigant arcibiskup.
Tapiserie z Bayeux není jediným středověkým „komiksem“. Zjistěte něco o Velislavově Bibli. Pomůže vám vyučující českého jazyka nebo výtvarné výchovy.
Anglie
Jak už víte, při stěhování národů se během 5. století na britské ostrovy dostaly germánské kmeny Anglů a Sasů. Ta část Británie, která bývala římskou provincií, dostala po Anglech jméno Anglie. Anglové a Sasové brzy splynuli, proto je nazýváme jednotně Anglosasové. Anglosasové si rychle podmanili místní obyvatelstvo, které (podobně jako jinde na území bývalé římské říše) po staletích, kdy bylo chráněno římskými legiemi, odvyklo umění bojovat, a založili tu několik království. Protože byli pohané, křesťanská víra v Anglii na nějakou dobu upadla v zapomnění. Od 8. století útočili na britské ostrovy vikingové, kteří se tu také usazovali.
V roce 871 se stal králem Alfréd Veliký, jemuž se podařilo nejen porazit vikingy, ale také sjednotit Anglii. Alfréd – stejně jako Karel Veliký – svůj přídomek nezískal jenom tím, že rozšířil území své říše, ale i péčí o umění a vzdělanost. Na rozdíl od Karla se naučil nejen číst a psát, ale dokonce uměl i latinsky. Sám překládal učená díla z latiny do anglosaštiny a napsal několik knih. Na svůj dvůr zval podobně jako svého času Karel učence z celé Evropy, dbal na to, aby se co nejvíce lidí (samozřejmě z vyšších vrstev, ne obyčejných zemědělců) naučilo číst a psát. I Alfréd chtěl ve své říši obnovit vzdělanost, a proto i v Anglii na konci 9. století můžeme hovořit o renesanci.
V roce 1066 dobyl Anglii normandský vévoda Vilém Dobyvatel a stal se anglickým králem. To ovšem velmi zkomplikovalo vztahy mezi Anglií a Francií. Vilém, nyní anglický král, zastával názor, že je rovnocenným partnerem krále francouzského. Ale francouzský král pokládal Viléma stále za svého leníka – vždyť byl pořád vévodou normandským! Ani anglický královský titul na tom podle francouzského krále nic neměnil. Napětí mezi Anglií a Francií zvyšovala i skutečnost, že anglický král měl nyní své državy i na francouzském území. Toto jsou počátky několikasetletého soupeření a nevraživosti mezi Anglií a Francií, s nimiž se v dějepise ještě nejednou setkáme.
l Jak získala Anglie své jméno?
l Komu se podařilo Anglii sjednotit? Ve kterém století vládl?
l Proč získal Alfréd přídomek Veliký?
l Jaké komplikace přinesl fakt, že se Vilém Dobyvatel stal anglickým králem?
SHRNUTÍ
V této kapitole jsme sledovali osudy důležitých států, které vznikly na území západořímské říše. Jako první to byla říše francká, jejíž nejvýznamnější panovník Karel Veliký se pokusil obnovit západořímskou říši a byl po několika stech let prvním vládcem v západní Evropě, který získal císařský titul. Podobné přání, tedy obnovit římskou říši, měli i první panovníci Svaté říše římské, která po rozpadu francké říše vznikla z její východní části. I jim se podařilo získat císařský titul. Víte však, že se Svatá říše římská potýkala s řadou problémů, ať už to byly spory mezi císařem a papežem, nebo mezi uchazeči o trůn. Takových situací dokázali obratně využívat zvláště čeští panovníci, kteří v této době získali první královské tituly. Ze západní části francké říše se vyvinula Francie, ale ta se v době raného středověku nestala významným státem. Dokonce se dostala do situace, že více území ve Francii ovládal anglický král než král francouzský. Dozvěděli jste se, že to souvisí s dobytím Anglie normandským vévodou Vilémem Dobyvatelem a že spory mezi Francií a Anglií se pak vlekly po staletí.
l Porovnejte karolínskou, otonskou a Alfrédovu renesanci. Co mají společného? V čem se Alfrédova liší od karolínské a otonské?
l Jaký byl vztah panovníka Svaté říše římské a církve?
l Jak využívali čeští panovíci potíže, s nimiž se potýkala Svatá říše římská?
SLOVNÍČEK
expanze – rozšiřování území, většinou s pomocí vojenské síly falc – sídlo franckého, později i německého panovníka. Falcí bylo v říši více. Slovo je odvozeno od stejného základu jako slovo palác
hrabě – původně po majordomovi nejvyšší úředník ve francké říši, později jeden z vysokých šlechtických titulů iluminace – ilustrace ve středověkém rukopise
investitura – dosazování duchovních hodnostářů do jejich úřadů klatba – zatracení, prokletí vyslovené papežem nebo vysokým církevním hodnostářem. Pokud byl člověk uvržen do klatby, znamenalo to, že je zbaven veškeré ochrany. Takový člověk nejen ztrácel majetek, ale mohl být i beztrestně zabit. Pokud se do klatby dostal panovník (i to se stávalo), přestaly například platit přísahy věrnosti, které mu složili jeho leníci, a i poddaní mu mohli vypo-
VÝSLOVNOST A SKLOŇOVÁNÍ
Hugo Kapet [igo], 2. p. Huga hrabě, 2. p. hraběte majordomus, 2. p. majordoma Poitiers [poatijé] Seina [séna]
vědět beztrestně poslušnost. Klatba byla odvolána, když postižený projevil lítost a hlavně přestal dělat to, kvůli čemu se do klatby dostal. legálně – v souladu se zákonem majordomus – nejmocnější úředník ve francké říši regent, regentka – muž, méně často žena, vládnoucí za panovníka v době jeho nezletilosti renesance – obnova, obrození; používá se ve vztahu ke kultuře, umění a vzdělanosti a obvykle v souvislosti se snahou o povznesení kultury na antickou úroveň. Kromě karolínské, otonské a Alfrédovy renesance, které se týkaly jen určitého území, zažila Evropa období „velké“ renesance v 15.–16. století, jak se o tom budete ještě učit. respektovat – brát na někoho (něco) ohled, uznávat ho tapiserie – tkaný nástěnný koberec, někdy zdobený výšivkou, protkáváním, popř. i malbou
Vilém Dobyvatel byl korunován ve westminsterském opatství na Vánoce roku 1066. Který vám už známý panovník byl korunován ve stejný den, ale jiného roku?
Tower [taur], původní sídlo anglických králů, založil Vilém Dobyvatel. Ve kterém městě ho budete hledat? A která řeka tudy protéká? Tato řeka má poměrně široké ústí do moře, a proto se na ní objevuje jev u řek neobvyklý. Zjistěte, o co jde. Pomůže vám vyučující zeměpisu.
Předkové Viléma Dobyvatele sice byli Normané, tedy Seveřané, ale Vilémovou mateřštinou už byla francouzština. A tak začala francouzština pronikat do anglosaštiny, protože obyčejní lidé se začali po panovníkovi a jeho dvořanech „opičit“ a používat francouzská slovíčka. A protože francouzština vznikla z latiny, je dnes v angličtině plno latinských slovíček převzatých přes francouzštinu. Uvádí se až 70 %. Vyučující angličtiny na vaši prosbu určitě přinese do hodiny výkladový slovník, abyste si v něm mohli vyhledat původ různých slov. Zkuste se podívat například na slovíčka parents, family, street, state, exercise, computer, enemy.
Připravte si referát o Slavníkovcích. Zjistíte, že ne všichni zahynuli na Libici.
vraždili všechny přítomné Slavníkovce. Tím si Přemyslovci zajistili s konečnou platností převahu v českých zemích.
l Vysvětlete, proč bylo založení pražského biskupství tak významné.
l Proč Přemyslovci vyvraždili Slavníkovce? Myslíte si, že to bylo nutné?
ti, kteří vládli
Když si pozorně prohlédnete rodokmen
Přemyslovců na této straně, zjistíte, že skoro vždycky, když se objevili aspoň dva Přemyslovci v jedné generaci, došlo k bojům o moc. Nebylo totiž přesně dáno, kdo má nárok na vládu.
Rodokmen Přemyslovců do Břetislava I.
Oldřich a Břetislav
O OLDŘICHOVI A BOŽENĚ
Když v postoloprtské stráni
lovil Oldřich, znenadání za jednou vsí nad říčkou spatřil selku mladičkou, Jak v košili bez oplecka, bosa, umáčená všecka, pere. Byla krásná, milá, Oldřichu se zalíbila, že tvář měla čistou, něžnou. A tak učinil ji kněžnou. Ona kněžna dokonalá Božena se jmenovala… …Oldřichu pak selka zdravá dala syna Břetislava.
Boleslav II. měl tři syny. Ti se však mezi sebou svářili o vládu a do nástupnických bojů zasahoval i jejich polský bratranec, Boleslav Chrabrý. Nejprve na český knížecí stolec dosadil Vladivoje (údajně příbuzného Přemyslovců), který si chtěl vládu pojistit tím, že si nechal Čechy udělit v léno od krále Svaté říše římské. Ten na to sice neměl právo, protože mu české země nepatřily, ale byla to pro něj vítaná příležitost rozšířit svůj vliv. Do vnitřních záležitostí českého knížectví sice panovník Svaté říše římské nikdy nezasahoval, ale česká knížata si od něj od té doby nechávala potvrzovat svůj nástup na trůn a často u něho hledala pomoc právě při nástupnických bojích.
Vladivoj po několika měsících vlády zemřel a boje o knížecí stolec se rozhořely nanovo. Krátce byl českým knížetem dokonce i Boleslav Chrabrý. Nakonec se vlády v roce 1012 ujal nejmladší ze synů Boleslava II. Oldřich. Oldřichovi se podařilo k českému knížectví de nitivně připojit Moravu, která je od té doby nedílnou součástí českého státu.
Protože Oldřichovi bratři neměli syny, nastoupil Oldřichův syn Břetislav v roce 1034 na český knížecí stolec bez jakýchkoli potíží. Břetislav byl energický, schopný panovník a svou vládu zahájil válečným
Břetislav (v bílém plášti) se vrací z tažení do Polska. V ozdobné truhle jsou ostatky sv. Vojtěcha. Spolu s Břetislavem je nesou pražský biskup Šebíř a abatyše Mlada. Autor tohoto obrazu z 19. století se dopustil řady nepřesností v zobrazení dobové architektury a oděvů, ale kromě toho také jedné velké chyby. Přijdete na ni?
tažením do Polska. Dostal se až do Hnězdna, kde byly pohřbeny ostatky svatého Vojtěcha, zmocnil se jich a odvezl je do Prahy. Břetislav se dobře staral o správu země. Vydal první známý český zákoník, namířený zejména proti pohanským zvyklostem, které se v českých zemích stále ještě dodržovaly. Vybudoval také soustavu knížecích hradů, jejichž správci, kasteláni, zastupovali v oblasti, která k hradu patřila, knížete. Vybírali pro knížete daně a měli pravomoci vojenské (např. obrana území) i soudní (řešení sporů, trestání zločinů).
Břetislav měl pět synů. To na jednu stranu zachránilo Přemyslovce před vymřením, na druhou stranu přineslo problémy s nástupnictvím. Tehdy totiž ještě nebylo zvykem, že vládu dědí nejstarší syn. Břetislav proto zavedl takzvaný stařešinský řád. Podle tohoto ustanovení měl vládnout vždy nejstarší muž z rodu Přemyslovců.
l K čemu vedly nástupnické boje mezi syny Boleslava II.?
l Která oblast se za Oldřichovy vlády stala součástí českého státu?
l Co všechno vykonal Břetislav během své vlády? Co z toho považujete za nejvýznamnější a proč?
Důsledky zavedení stařešinského řádu
Brzy po Břetislavově smrti se ukázalo, že stařešinský řád nemůže dobře fungovat. Dva z pěti Břetislavových synů byli sice bezdětní, ale ostatní se stali zakladateli několika větví přemyslovského rodu, které mezi sebou soupeřily o právo na knížecí stolec. To mělo dva důsledky.
Především se české knížectví dostávalo do závislosti na Svaté říši římské, protože uchazeči o trůn nebo ti, kteří se snažili zajistit vládu svému synovi, vždy hledali pomoc právě u panovníka Svaté říše římské.
Kromě toho rostla moc knížecí družiny. Její členové dobře věděli, jak je jejich podpora při nástupnických bojích pro knížete důležitá, a žádali za ni větší podíl na vládě. Knížecí družinu tvořili muži, které kníže pokládal za nejschopnější a nejvěrnější. Mohl se do ní dostat i člověk nízkého původu, třeba nevolník, pokud jeho schopnosti knížete zaujaly.
To však nebylo příliš časté, kníže si své družiníky většinou vybíral mezi příslušníky vyšších vrstev. Ti totiž od mládí procházeli bojovým výcvi-
Úryvek na předchozí stránce je z veršované Dalimilovy kroniky, do novočeštiny ho přebásnila Hana Vrbová. Autor se v textu dopustil jedné chyby. Dokážete ji odhalit?
Co je to oplecko? Poradí vám vyučující českého jazyka.
Připravte si o Oldřichovi a Boženě referát.
Udělejte si referát i o Oldřichových bratrech Boleslavovi III. a Jaromírovi. Zjistíte, že nebýt selky Boženy, možná by Přemyslovci vymřeli už na začátku 11. století.
STAŘEŠINSKÝ ŘÁD
„Poněvadž mě osud můj volá a černá smrt se již vznáší před mým zrakem, chci vám označit a vaší věrnosti doporučit toho, kdo má po mně zemi řídit. Vám známo, že náš knížecí rod zčásti neplodností, zčásti předčasnými úmrtími byl ztenčen až na mne jediného. Nyní však, jak sami vidíte, dal mi Bůh pět synů, ale nezdá se mi užitečné rozděliti mezi ně zemi českou, protože každé království samo proti sobě rozdělené pustne. Avšak od stvoření světa… bratrská láska bývala vzácná, jak o tom svědčí nezvratné důkazy: Kain a Ábel, Romulus a Remus a moji předkové Boleslav a svatý Václav; a hledíme-li k tomu, co učinili vždy dva bratři, uhodnete, co by učinilo pět bratří?… A proto vás ... prosím a zapřísahám přísahou vaší věrnosti, aby mezi mými syny nebo vnuky vždy nejstarší držel nejvyšší moc… a aby všichni jeho bratři nebo ti, kteří pocházejí z knížecího rodu, byli pod jeho panstvím…“
Jediný písemný záznam o výnosu o stařešinském řádu pochází z Kosmovy kroniky, tedy ze začátku 12. století. Kosmas si jistě nevymyslel to, jak stařešinský řád fungoval, ale zkuste přijít na to, co by Břetislav pravděpodobně
Na které nástroje hrají hudebníci na obrázku vpravo? Používají se některé z nich (třeba v trochu jiné podobě) i dnes?
Na žaltář se drnkalo buď holými prsty, nebo kovovými „drápky“ na prsty navlečenými. Žaltář mohl být při hře položen na stůl nebo na klín.
SHRNUTÍ
Dozvěděli jste se, že kultura v Evropě nebyla jednotná, dokážete vyjmenovat (a ukázat na mapě) jednotlivé kulturní okruhy a vysvětlit, jak vznikly. Víte, jaké jsou charakteristické znaky románské architektury, a určitě byste románskou stavbu dokázali poznat i ve skutečnosti. Znáte dva typy románských kostelů a umíte uvést příklady. Připomněli jste si, kde a jak vznikaly knihy, a dozvěděli jste se, že existovaly legendy. Uměli byste určitě vysvětlit, co to legendy jsou. Také víte, jak to v raném středověku vypadalo se školami a vzdělaností. Na závěr jste se dozvěděli několik zajímavostí o hudbě, například to, že se notová osnova používá už skoro tisíc let a že vícehlas se rozvíjel pouze v evropské kultuře.
l Představte si, že jste v románské bazilice na mši. S kterými druhy umění se tu setkáte? Uveďte konkrétní příklady. Jakým jazykem bude mluvit kněz?
l Jak se církev podílela na rozvoji umění a vzdělanosti?
l Jak se na rozvoji umění a vzdělanosti podílel panovník nebo bohatí šlechtici?
l Vysvětlete, jak to bylo v raném středověku se školami.
SLOVNÍČEK
Takto se zapisovala melodie, než se začaly používat noty a notová osnova.
interiér – vnitřek budovy chorál – jednohlasý sborový zpěv legenda – životopis světce, v doslovném překladu „to, co se má číst“ kodex – velká středověká ručně psaná kniha patron – ochránce; nejčastěji se jedná o světce, který je ochráncem buď jednotlivce, nebo skupiny lidí (např. určitého řemesla – třeba sv. Florián je patron hasičů), či celé země polyfonie – vícehlas
reliéf – sochařské dílo mírně vystupující z plochy relikviář – schránka, v níž se uchovávají ostatky světce (relikvie); mohlo jít o naprostou drobnost, např. útržek oděvu apod.
roubený – sestavený z klád (trámů), které se v rozích budovy kříží žaltář – 1. středověký hudební nástroj s plochou ozvučnou deskou, přes kterou jsou natažené struny, 2. kniha, sbírka žalmů (biblických zpěvů)
