Vestnik 1950 10 25

Page 1

ORGAN

PODPORA

SLOVANSKE POD, PORUJICI JEDNO•

LIDSKOST

TY STATU TEXAE:

BRATRSTVi

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West. Texas under the Act of Congress of A u g u s t, 24th, 1922. ROMIc (VOL.) XXXVIII.

West, Texas ye stkedu (WEDNESDAY) 25. RIJNA (OCTOBER) 1950

Cislo 43

VfZNAM 28. Mil\ A PRO (ESlif 1AROD ll AROD C' ESK'2' miluje svobodu. Nesnese cliouho hlavu v cizi oi hlavce. A piece ji musel po Bile hore snesti tri sta let. Ale to neznarnenalo, Ze se nebranil, Ze se smiril a uvyknul si na poddanstvi. Chvili sice horekoval pa padu sve samostatnosti a prirovnaval se k "hrdlike v drapech °rift", nebo k "oyeece v 'name vlkft", nekdy zase k "holubike smutne hleclici na sve strZene a rozhazene hnizdo", aneb k "vyplakne koroptviece". Narikal narod, Ze nepritel po jeho hrbete "oral a vldenYmi branami jezdil" sem tam, uderil celYm narodem o zem, sahl mu na nejposvatnefSi veci a strhal vkchny ochranne ploty kolem eeske zeme. Ja tehdy hledel eeskY lid do budoucnosti nadejne a s dtiverou, Ze piece jednou phjde opet zlata, svoboda. Prijdou nove easy, protok a2 bude nejhfire prijdou blanieti rytiki, "legie", ktere nenechaji tyrana beztrestne radit. Meet S • est tisic rodin vystehovalo se za hranice, jen aby zitstaly verni svobodne tradici predkft. Potonaci jejich se jednou vrati, aby prevzali vladu lidu do rukou svYch. Tenkrat HomenskY prosil na vkch evropskYch dvorech o pomoc proti Habsburktm, a prohlakval, Ze deska Zaloba nemffZe byti atmleena Bilou horou. Ale cizinci si nakonec nev'Simali to male zemieky a vydali ji, at' si s ni Habsburkove delaji co chteji. CelYm sedmnactym stoletim ha tato Zaloba, a celyrn osmnactYm stoletim znel prikaz, Ze narod Cesky se nikdy nesmiti s poddanstvim. A kdy i pani a zamoZna trida lidu se zp roneverili, setrval v myhence svobody ob y eejnY lid. Z tohoto chudeho lidu vze g li vzdelanci. Volali do sveta S'V'111 obrannYm hlasena. PalackY volal, Ze hanba be lohorska musi byti smyta. Havlieek volal hr omovYm hlasem proti Vidni i Berlinu. VrchlickY nedovedl jiZ snesti, aby eeskY narod vlekl se Zivotem jako trestanec s kulina noze. Desitky spisovatelft a novi naril burcovaly narod, Ze nemflk nad(11 ° "j ako pes olizovat cizi karabae NO SV011 z aschlou krvi." Zaloleno

bylo Sokolstvi, jeho skrytYm iteelem bylo yypestovat v eeskern narodu mute, jen by si svobodu vybojovali. Sokolove ukazali verejne jejich prani na Letenske plani roku 1912. Za fleasti celeho sveta naznadill sletovou scenu, "Pad tyrana", Ze doba oeskeho osvobozeni je na nedalekem obzoru. Tyto dny osvobozeni priSly az za prvni svetove valky. Doma i v cizine pripravovala se svoboda. Tystehoval se Masaryk, stehoval se Bene§ za nim. V Parili pridal ' efanik. Ceti voja.ci prse k nim treti, S chali z rakouske armady a tvorili "legies", prorokovane pied dvema a tremi sty lety. Anglie, Francie, Amerika a Rusko uznaly eeskeho vojaka za spojence, uznaly i Masarykovu vlaclu. Osvobozeni zazakilo na obzoru. OkkavanY den, ten den, na kterY eekaly cele generace eeskeho lidu po tri sta rokft, koneene prisel. Uderil den 28. hina 1918. V Praze byli site nemeeti, mad'arSti a rumunSti vojaci„ ale po rakouske kapitulaci byli to jen nevitani hosts, kteri pod naporem Sokolstva mizeli. Jakmile lid zaeal jasat a zpivat, zrnizeli i velitele vojakft. VS'echny zakladny byly zabrany obsazeny eeskYm lidem a narod se stal panem syYch veci. Byla to revoluce nekrvava. Svoboda padla do klina eeskeho du jako uzrale ovoce. Lidu zbylo Met radosti a zahlazovat na ulicich a namestich v‘Secky stopy habsburske a germanske nadvlady. Od bitvy na Bile hore uplynulo 298 let, tri stoleti. Jako svobodny narod naohl lid eesky odeiniti pordZku Bile hacy. Narod 'prestal bYt "soukromy'm majetkem" cisafe a jeho glechty. "Ja pan, ty pan", prohlasil Masaryk. Ale nebylo to jen odeineni Bile hory. Bylo to vyrovnani velike chyby v dejinach naroda, kdy omylem lid eeskY pozval si k vlade dynastii Habsburskou na zaeatku Aestnacteho stoleti. Po eyrecla stech letech panovani byli pani i se s yYmi prisluhovaei smeteni s trimu a vyhnani. Pro to vk ma 28. Nen 1918 nehynouci

a nezapomenutelnY dejimay v;;znam. Je to vYznam predevS'im narodni, je to jako easovy meznik v pasmu dejin jednoho maleho naroda, meznik, kde prestalo poddanstvi a kde nastal volnY Zivot. Pro 'desky lid znamena to meznik, od nello2 zaCal malt' stab a narod stavot ye vSech slakach, hlavne kulturnich. D .)stalo se mu misto jako nekdo rovnopravny a rovnocenny mezi jinYmi narody. Proto 28. rijen byl takovYm velikYm dnem. Proto eeskY lid naslouchal tohedne Masarykovi tak vdeene a posvatne, a snaZiti si zapamatovati kaZdou jeho radu. Proto se eeskY narod chystal tak vaZne i k dvacetilete oslave sve svobody. Lee 28. kijen 1938, den chystane narodni slavnosti, narodniho triurnfu, zmenil se Mnichovem v Zal a smutek. A o rok pozdeji bylo jests lank, a sedm rokti nic. Jak eeskY narod slavi nyni 28. Men, tot' otazka, kterou nebudeme reSiti v dnani fivaze. Jestli po 28. rijnu 1918 zitstali mezi eeskYm lidem majitele velikYch lanit pUdy, velkotovarnici, tihlobaroni, a podobna peneZni Slechta, a jestli lid neujal se pinou merou vlady s yYch veci, tot' starest a zalelitost jejich. Jestli mel ustat eas 'Dana a otrokft heed Po prevratu v roku 1918, jak to Bolena Nemcova, Svatopluk Cech, Josef V. Sladek a jini chteli a slibovali, a jestli se tak nestalo, tot' °pet veci tamnejSiho lidu. Pro nas, kteri jsme vysli z toho lidu, je 28. Nen historickym dnem, kdy narod PO tristaletern jarmu shodil svilj chomout. A jako moucha, sedici na velike malbe, neo celem obrazu, rovneZ maze my postradame dostateeny easovy postup, bychom mohli spravne posuzovati soueasnY narodohospodarskY a socialni vYvin eeskeho naroda. )• a a ( PribliZne posouzeno, nejsou nejchytrej§i zvIiitta dokonale vyzbrojena pro Zivotni boj Tak na priklad bubr a veela by zahynuli, kdyby se jich neujal elovek.


Turn static files into dynamic content formats.

Create a flipbook
Issuu converts static files into: digital portfolios, online yearbooks, online catalogs, digital photo albums and more. Sign up and create your flipbook.