ORGAN
PODPORA
SLOVANSKE POD-
LIDSKOST
PORUACI JEDNOTY STATU TEXA13
BRATRSTVI
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas under the Act of Congress of A u gust, ROONIK (VOL.) XXXVII.
West Texas y e stfedu, (WEDNESDAY) 9. BREZNA (MARCH) 1949.
Josef Ressel OKU 1807 konal vynalezce parnich lodi Fulton prvni plavbu na R fete Hudsonu. Rychlost paroplavby yak se znamenite povznesla tepry e zavedenim lodniho groubu na parnich lodich, jej vynalezl na g krajan ,.Josef Ressel. Narodil se dne 19. eer yna roku 1793 v Chrudimi.. Roku 1806 vstoupil na gymnasium IT Linci, ale ji2 roku 1809 dostal se na delostteleckou Skolu v Budejovicich, kde polail zaklad pro sve vzdelani rnathematicke. Roku 1812 vstoupil Ressel na universitu ye Vidni, kde venoval zvlag tni peei poetrim a fysice. Ji2 tehdy ueinil nektere navrhy a vftresy lodniho groubu. V teto einhosti stihla Ressla prvni z nehod, jimi2 jeho 2ivot tak easto byl zakalen. Rodiee jeho upadli totd do velike bidy a nebyli s to, aby na sveho syna pottebriSr naklad einili. Ressel si uminil uchazeti se o bezplatne misto na mariabrunnske gkole lesnicke; byl vgak odmrSten pro velikou pry slabost prvni. Chteje se tam ptece dostati, obratil se k cisafi Franti gkovi, k nenm2 byl ptipugten ptioinenim sveho krajana, komornika Jelinka. Ressel byl vYbornY kreslie, zhotovil pod drobnohledem miniaturni obraz bitvy u Lipska. Jelinek zminil se cisati o tom obraze, a tak dostalo se Resslovi ptistupu k panovnikovi. Tomu zalibil se nejen obras, ale i Ressel sam tak, 2e byl do lesnieke, gkoly ptijat, ano i penektou podporou ze soukrome pokladny cisainvy obdaien. Ressel vstoupil roku 1814 do lesnicke koly, kde schopnostmi a pilnosti tak vynikal, ze i uditeltim sv3n byl na,pomocen a zaroveri podporoval sve chude rodide; staralt' se vgemo2ne pracemi, je2 konal v prazdnych hodinach, o vY2ivu jejich. Roku 1817 staff se Ressel lesnikem v Krarisku a roku 1821 dostal se za lesniho spravce do Terstu, tedy k samemu mai, kde mel nejlepk ptilektost sve vyzkumy o lodnim groubu obratit na paroplavbu. 6.nil tu v to ptieine nektere zkou gky a roku 1827 obdr2e1 patent na vynalez groubu, jirn2 se mely lodi rychleji pohybovati.
Ne-
24th, 1922. 61SLo 10.
\T ynal ezce prvniho groubu francouz gti obchodnici, s ninii2 Ressel ptedem se nedohodl, nechteli ke smlouve ptistoupiti. Zda tito Francouzove potom. vynalezu Resslova ukli, teko rozhod, nouti. Kdy2 mu tedy sve penani podpory ode-. pteli, ocitl se Ressel ve velke nesnazi; jsa v Patik bez penez, nevedel ani, jak se vrati k rodine. V torn smutnem stavu pomohl Resslovi prakticky vynalez, je2 take nekdy roku 1828 &inn. Je to zpilsob, jim2 LASKO ... mono z rostlin barev ye tvaru pevnem dobYvati, take pak snadno mohou bYti V. Saliva. uschovany a ptenageny. Ressel seznamil se v Patik s jistym obchodnikem, MessoLasko, ty velky zazraku, jen ptichazig jak ve snu --nierem, jernu2 se zalibil onen vynalez a vyzval Ressla, aby mu dilnu podle sveho slunieko chytig do zraku navodu zaiidil. Ale kdy2 se tak stalo, vzal a v srdci mladou Vesnu, I Messonier patent na sve jmeno a odbyl tys vednY ten ton ptesladkY, Ressla nepatrnou sumou 1000 frankti. Ae jen2 dui zbavi tisne: Ressel takto zbaven byl zasloidene odmeTy LIM vetit v pohadky ny, mohl se aspori navratit do Terstu, a na svet nese g pisne! kam take v kvetnu toho roku zavital. Hlavni podporovatel vynalezu Resslova stavenYmi, pravidelnou plavbu mezi Ter- v paroplaybe byl jig dtive terstskSr obstem a Benatkami provadela. Ne2 Ressl chodnik Fontana. Ptispenim jeho koneetoho nedosahl; v gecko jeho sna2eni zma- ne vystaven prvni groubovy parnik jmeten째 podnikateli,, kteii potud onu cestu nem "Civetta", kterYm2 take zkugebni konali jen parniky kolesovYmi a z ni ye- plavby v srpnu r. 1829 byly dineny. Tu pfi like penize dealt hlavni zkouSce povstala v jedne z parnich Avgak ani uprostted techto svizelt Res- trub prittr2. Ponevad2 vlastni groub posel neustaval vymY gleti nove nalezy v rouchan nebyl, tedy bylo lze troubu za mechanice. Jest zajimavo, 2e i ye stavbe kratko zas opraviti. Pikes to v gak Fontana, mlynd navrhoval zatizeni, ktere je dnes jen tu chvili chtel miti hojnY zisk z vyvelice rozgiteno: jsou to mlYny valcove, nalezu Resslova, odeptel podniku vk podkde zrni nedrti se mezi rovnymi plocha- pony a dekl se dalgiho spojeni s Resslem. mi dvou kament, nYbr2 rozemila se oblY- Po to sam brzy zemtel a Ressl mel pak jemi povrchy kovovYch neb jinYch Ste dlouho pti s jeho dedici, s nimit se koOhledne lodniho groubu pornYglel Ressel, neene vyrovnal. To znieilo v gecku nadeji, vida nezdary v Terstu, na to jak by na,- ji2 Ressel v At'astil zdar sveho vynalezu lez' svuj uvedl do ciziny. Setkar se s ja- tak dlouho kladl a toto velike zklamani se kYrusi Bauerem, jen2 ho seznamil s neko- ho dotklo tak bolestne, ze technicke. jeho kolika francouzskYmi obchodniky. S tern! oinnost potom velmi ochabla. Ressel vyjednaval o zavedeni lodniho Zatim nabYval vynalez lodniho groubu groubu ye Francii. Ressel byl tak prosto- if cizine vetk a vetk platnosti, zejmena v srdeenY, ze Bauerovi v gecky podrobnosti Anglii, kde Smith r. 1835 zaeal konati posveho vynalezu povedel. V bieznu roku kusy s lodnirn groubem, zcela podle navr1829 jel Ressel do PatiZe, a jr2 v dubnu vy- hu Resslova zhotoven.Ym. V roce 1840 ob.konal zdatilou zkou gku se syYm vynale(Dokoneeni na strane 4.) zem. Ale kdy2 pokusy byly skondeny,
maje v gak peniz, byl nucen hledati pornoci cizi. S poeatku jej podporovali dva obchodnici terstgti; dali podle jeho navodu udelati lodni groub, ktery na malou lod' byl pkidelan a groub ridili jen dva a hle, plavba podatila se vyborne. Po St'astnYch zkou gkach Ressel chtel utvotiti spolednost pene2nikti, ktera by parniky groubovYmi, podle jeho vynalezu