Vestnik 1947 03 12

•

' -C

eiiiiiiar int,s ! blefa , ., tattl g,t ei

A Es 11`11 - * 15 . , .a 44L* 4 61 41 41 1 -rot 41.701.404A,74.-.._.

- ;.,1,- G.A. elo A r %IV- — -- 44 0 V. ri. -1•WIINI.."0, 4 :

4

.0.41 fif, a a 41. ...

41■,. . ' ■02

ce tr.

:is e, 6

\

*

Iti : Virt , 11M 40,4% 44 °4 „AP iva 9 4 01

.."

7i%

°

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under ROCNiK (VOL.) XXXV.

he Ac of Congress of August, 24th, 1922.

WEST, TEXAS, y e stredu, (WEDNESDAY) 12. biezna (MARCH) 1947

CISLO 11

IN MEMORIAM JOSEFA MIKESKY. NE 27. anora 1947 neaprosna morana vyrvala ze stredu na geho bratra Josefa D Mikesku z Wesley ; Texas, bratra, kterY stal od poeatku•pod praporem SPJST, ktery se ziidastnil einne v g ech podnika na geho Bratrstva. Pi geme tyto radky, abychom jemu prokazali zaslou2enou poctu, a tento pisemnY projev jest posledni uzavirajici kapitolou jeho zdarneho pasobeni mezinami.

ZesnulY bratr Josef Mikeska jako dlouholetY mistopredseda na gi Hlavni tradovny, jako mnoholetY komisar okresu Austin, sve doby elen statni zakonodarny a po celY svaj 2iyot vernY Glen kostela 6esko-moraysk 3ich Bratti ye Wesley — mezi jehoZ zakladateli byl otec zesnuleho — prokazal se v2dy fieinnYm a sta.' verne na svem miste. Byl rnu2em, kterY neohanel se bratrstvim a pouhYmi frazemi, aby z techto budoval sobe osobni zajmy nebo reklamu, byl pristupnY ka2clemu bcz rozdilu, byl nejen vernYm elenem na g i Jednoty, byl vzornYm oboanem a proto elime uprimne jeho od_ chodu, neb budeme jej v na gem prostredi citelne postradati. tmrtim bratra Josefa Mikesky ztracime zaslu2neho spolkoveho pracovnika je gte ze stare gkoly, kterY syYm rozhledem a svoji srdednou povahou dovedl ziskati pratele, at' ji2 predsevzal sobe jakYkoliv neel. Jeho u glechtile srdce prestalo nav2dy tlouci — ode gel, aby nenavratil se vice a s nim ode glo zaroveñ i kus na geho bYvaleho spolkoveho 2ivota i Cast historie osady Wesley a take historie nagi Jednoty.

Bratr Josef Mikeska narozen v Industry okres Austin dne 18. srpna 1882 z rodidil Peter a Anna MikeskovYch. Jeho rodiee pristehovali se do osady Wesley roku 1869. Syn Josef chodil do obecne g koly, potom pro gel mestskou g kolu v Brenham, kde pozdeji pracoval v obchode a yeeer chodil do gkoly, aby studoval pravnictvi. V roku 1880 jeho otec se synem Josefem zalo2ili obchod ye Wesley, v rfem2 zesnulY bratr Mikeska setrval hnedle gedesat let a teprve nasledkem pokroeileho veku tento obchod byl uzavren.

Dne 21. ledna 1883 zesnulY bratr Josef Mikeska pojal za man2elku sleenu Terezii Adamkovou s nil ve gta'stnem man2elstvi 2ili pin'ch 62 let a ktere byl.o obdareno deseti ditkami, z nich2 devet je nazivu asice die stall: pi. Anna Vlasta Bormann ye Wesley, pi. Amalie Marie Baker ye Fort Worth, pi. Olga Stazy Clasbey v Los Angeles, California, pi Lidia Sitka Ayers a pi. Fannie Rosa Frnka v Houston, Texas: syni Henry J. a Nelson v Texas City, Edwin v Houston a John ye Wesley. Jedna dcera v mladem veku zemrela a mimo jmenovanYch ditek zastava.ji tu — devet vnuka a tit pra vnuci.

Na veenost odeSlY nál spolubratr byl zakla,dajicim •Clenem nai. Jednoty a mel zalibu v praci verejne jak spolkove. Za administrace guvernera Colquitta slouZil nekolik rokft co poslanec stato: legislatury; lidu v okresu Austin

slou2i1 po dobu dvaceti roku co okresni komisat; sbor C M B. ye Wesley mel v nem verneho elena a mecena ge, kterY v dobe, kdy naginci se odtamtud podali stehovat jinam, dbal a to, aby se sbor tamnej gi udr2e1; na gi Jednote venoval eas a zajern po celYch dvacet pet let co mistopredseda Hlavni Uradovny. Pisatel tohoto nckrologu se na nebokika dobre pamatuje a jak se easy i pomery men!.

Vlastimil Jenieek:

Piedjaii v techich Za humna v spechu, glepeje na poli, piedjarni prgka, talr trochu pro potechu, deck° se batoli, za hroudou snehu hrstka, za hajnYm ohari, vane hrud ye vzduchu, vzduch pinY vzruchu, slunce 2hne do tvari, v aechach je za humny predjait.

Do koni praskni, gafait, nadej se v poli, kypra je hrouda, kypra hrud', kluka rej pod topoly, sne2enky svadly, na strani potmechut', nech starost na stari, s pluhy a racily z ()tunic novou roli, naroda roli, gafalt, nadeje nove v predjari.

Co Glen iteetniho vYboru vidali jsme se ye Fayetteville kaIdeho etvrtleti; tradovalo se tehdy v zadni ea,sti obchodu nezapomenutelneho tajemnika bratra Johna Kubeny. Staeila nam prostora o 6x8 stopach, poditaci stroj a nebylo-li dostatek 2idli, poulili jsme bednieky od jable.k neb oranhi. Tehdej gi ittedni zaznamy (mimo bonda) ukladaly se do vetgi ohnivzdorne pokladny (stoji dnes v chodbe iistredny) a schaze ze zahajovaly a2 tieetni vYbor zhostil se sve povinnosti. Zovialni predsada Jos. Du gek schtze rukou pevnou a zku genou, na yeenost ode gli: tajemnik Kubena, pokladnik Jos. Frnka a nyni mistopredseda Jos. Mikcska podileli Sc na jednani horliye, pravnim radcem byl tehdy kapitan MethPazdral, eleny iteetniho vYboru bratfi: Robert aervenka, A, P geneik z Plum (te2 u2 nam odegel) a pisatel. ZesnulY bratr Jos. Mikeska mluvil ye scherzi nejmene; sledoval jednani pozorne, tu a tam dela' si poznamku a kdy2 nektere :-6.1e2itosti nebylo ureiteho dohodnuti, jeho vecne a prakticke duvody obyeejne pomohly zmcci nerozhodnost a vynest uspokojive vyre geni te one dosti dale2ite veci. Schaze mely vkly krasnY srdeene bratrskY prtibeh a ovSem, tehdy nebylo k projednavani tolik agen-

dy jako dneg kem, aparat astredny byl zcela jednoduchY a proto k vyrizovani veci Jednoty stadil tehdy samojediny Urednik — starostlivY a do unavy drici se nebo2tik John Kubena. Co se za tu dobu od zesnuti bit. Kubeny a Frnky v astredne neuddlo, zmenilo; rozgitilo a z praktickeho stanoviska vzato i zlep gilo. A jak se take od te doby na ge Jednota rozrostla poeetne a zmohutnela na majetku. Zesnull zakladatele a sve doby hlavni Urednici Jednoty pracovali svedomite a dle davnYch pomert vydatne, za col jsme jim vdedni. A z ticty k jejich pamatce se vynasna2ujeme, aby jejich dilo rostlo a potrvalo na dobu nedohlednou, aby slouhilo, chranilo jejich potomky a dltky techto potomkil jeSle nenarozene. Touto loyalitou nejlepe uctime pamatku ode'SlYch zakladetelu a pracovnikti SPJST, mezi nee na miste eelnem stal take zesnulY bratr Jos. Mikeska z Wesley.

ZesnulY pa smrti milovane dru2ky 2ivotem roku 1934 odebral se na odpoeinek a 2i1 sve decry pi. Bruno Frnkove v Houstone. V klidu a spokojenosti u2ival podzimu sveho Iivota, Ceti pilne a neustal sledovati verejne ucialosti a2 Andel Smrti si ho povolal. Pochovan byl v sidle sveho celo2ivotniho pasobi gte ye Wesley za velke aeasti osadnika. Pohrebni obrady vykonal Rev. Henry Beseda, nosidi rakve byli: 8tepan Kamas, Jos. Pomykal ml., Henry Pomykal, Jos. Je2ek, Lad. Janes a Karel Surovik. Za na gi Hl. TT1-adovnu dostavil se k pohitu hlavni tajemnik br. John F. Chupick.

PozustalYm vyslovujeme jmenem Hl. tradovny, jmenem vgech Mena a za redakci uprimnou soustrast. Bud' yam Utechou vedomi, 2e Vag drahY zanechal po sobe krasne upominky v srdcich krajana i osadniku pro svaj vzornY 2ivot a praci, kterou vykonal pro dobro vgech. Budi2 bratru Jos. Mikeskovi zeme lehkou a eest praci jeho s nehynouci pamatkou. ) • 4, • (

ICALENDA.fl 16. biezna. — Piednigka, poradana, Sokolem v Corpus Christi, Texas. Predna gejici br. Fr. StranskY z Dallas, Texas. Zadatek ye 4 hodiny odpoledne.

16. biezna. oeska, pfedna§ka a filmy v 7:30 veeer v sini Moravan na Alto Vista ulici u Corpus Christi, Texas.

23. biezna. Kabaret poradd T. J. Sokol Houston v sini radu Stefanik na Cottage Grove.

30. brezna. Divadlo v sini radu Stefanik na Cottage Grove, Houston, Texas.

16. biezna 2upni schfize v dallaske Sokolovno Zaeatek v 10 hodin dopoledne.

6. dubna. Velikonoeni Pom1azka v sini radu Pokrok eislo 84 v Dallas, Texas )• *( Kdo chceg hasit bratra svary, °dist' laskou vlastni hrud', utlum v sobe zhoubne 26,ry, sam v2dy snagenlivYm bud'.

(Svatopluk ech),

Strana 2.

UEDNt ORGAN SLOVANSKE PODPORUTICt JEDNOTY STATU TEXAS. OFFICIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. REDAKTOR — FRANTA MOU6KA — EDITOR Vydavatele — Publishers CECHOSLOVAK PUBLISHING COMPANY WEST, TEXAS. Ptedplatne $1.50 roe. S ytbse,•iption $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do IllAvni Cltadovny ve Fayetteville, Tex.Is. Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

VeSkere dopisy, ptedplatne a oznainky bud'tes aaresovany na: Vestnik, West, Texas.

Vestnik has the largest circulation of any Czechoslovak Weekly in the South.

Josef Hora: SVOU VLASTNI SMRT . .

Svou vlastni smrt dnes v noci videl jsem.

8' 1a nomalu a u hlav stanula mi. fzekl jsem: Dej at' lehli'a je mi zem, doprovod' me, ma slova ptijdou s nami, ma kridla jedind. Cas vyrval mi je, i choulil jsem se, bal jsem se ut vYti. Doprovod' me. Vtdyt' svet tak krasnY je tomu, kdo ho jen v podobenstvi slyti.

I polotila ruku na mou skrari a teptala: Den ticha nadchazi ti.

Bud' prach a nic. Bud' bez slov a van, na kkidlech mleeni noc boti pozdraviti.

Tva slova bez tebe ted' budou it a znit bez barvy strachu tveho tela.

Z rukopisne pozristalosti. ) • 4, • ( Letos v bieznu tomu bude prave osmdesa let, co Spoj° staty zakoupily Aljatku od carskeho Ruska. Rusko ueinilo puvodni nabidku jit v rode 1855, avtak Ameridane ji odmitli. Kdyt pozdeji Ameridane nabidli 5 miliont dolarri, odmitli zase Rusove. Tak se jednani protahlo a prodej byl uskuteenen teprve v bkeznu roku 1867 a kupni cena 7,200,000 dolart byla o nejaky pozdeji vyplacena ye Eat& Jmeno Aljatka je eskymackeho privodu a znamena "velka zeme." Je to nesporne vhodne jmeno, nebot' Aljatka zilstava velikou i pri srovnani s jinYmi velkYmi oblastmi — jeji rozloha je kolem 550,000 etvereanich mil. Jedno z nejdramatietejtich obdobi dejin Aljatky pritlo prave peed palstoletim. V rode 1896 tri dobrodruzi na Dalekern kanadskem severozapade objevili zlato v riece zvane Rabbit Creek. Kratce po to stovky jinYch rytovaly zlato na rece Yukonu na Aljatce. Zanedlouho se o torn roznesla zprava a lids se tam hrnuli jako do zaslibene zerne. Bylo to prave v dobe hospodarske krise a nadeje na novou existenci nebo aspori pracovni priletitost prilakala na sto tisic lidi. Rolnici utikali od pluht, delnici od svYch strojit v tovarnach. Mezi prichozimi byli take bankeri, uditele, pravnici, lekati.

Mnozi ani nedbali, tee nejsoupripraveni na severskou zimu, za nia teplomer klesa i pod padesat stuprit pod nulou. Prvnim diem pristehovalca byly pristavy Skagway a Dyea na jihoyYchodnim cipu Aljatky, blizko 60. stupne severni tirky. Odtamtud postupoval hlavni proud k sedlu Chilkoot. Po dosateni sedla, pokraeovala cesta na pramicich a Clunech po jezerech a rekach do vnitrozemi. Ze samot, obYvanYch zalesaky, vyrostla, za dva roky desetitisicova mesta. Net takova mesta uvidi elovek dnes jiz jen y e filmu.

VIISTNIK Pfatelstvi Slovanu. Skuteenost, 2e slovanske narody se dues shromad'uji okolo mocneho Ruska, neni veci nahody. Slovanske narody mely motnost videt dilo Ruska, opravdovou obranu syYch narodnich pray, kdetto ostatni mocnosti poutivaly vtech priletitosti, aby jim uprely tato prava. Oinnost Ruska, velkeho zastance uskuteeriovani narodnich pra y malYch narodt, dosahla nejvetti yYte, kdy tin o spravedlive potadayky jinYch malYch, neslovanskYch, svobodymilovnYch narodU. Dnetni sla y -ismuleodbYvahsim.NeltbY srovnavan s bYvalYm slavismem, slavjanofilstvim a neosiavismem. Nema, snahy °dant se od kuitury zapadni Evropy. Dnetni slavismus nevyzdvihuje slovansky kult na frkor jinYch naroda a nepreje si bYt brzdou pokroku a sbliteni s jinYmi narody. Pratelstvi Slovana nese zaruku bezpeenosti a jistoty narodni a statni neodvislosti slovanskYch naroda. Jejich spoluprace se vtemi evropskymi narody a celYm svetem bude priznive pasobiti na novou mezinarodni organisaci v duchu kulturni spoluprace a ochrany pra y lidstva.

Neoslytte! tstredna Mora yskYch Spolka Chicagu oznamila, ae budova pro siroteinec je zakoupena ve ValatskYch Kloboukach a ponese nazev "Amerika". Budova tato byla ziska,na yYmenou za ,majetek, vlastneny Zemskou Peel v Brne a bude na ni zasazena deska, piipominajici, ae je darem americkYch krajarta.

Jak jsme na tomto mists oznamili nedavno, Ustredna MorayskYch Spolka hodla, venovati na tento siroteinec jeden milion KC, (dvacet tisic dolart) a ma, dnes v pokladne blizko sedmnact tisic. Mimo toho tMS sbira jette na vybaveni ionic v novem astavu pro phone chore ve Val. Senici. Nemusime vyzvedat didetitost techto sbirek, protote katdy jedinec dobreho srdce uzna jejich yYznam a dle moanosti phspeje darkem penetitYm. Zavereena schaze celostatniho SALT pamatovala na siroteinec na Valatsku obnosem pet set dolara, z Dallas posledni dny dobrosrdeeni krajane odeslati Ustredne Mor. Spolkt dalti prispevek v east jednoho sta dolara a jsme presvedeeni, ze take v jinYch krajanskYch osadach najdou se lido ttedre ruky, kteki znovu pomohou. Prispevky na siroteinec "Amerika" ye Val. Klouboukach mono odeslati na adresu: Federation of Moravian Societies, Chicago 23, Illinois, anebo vzdelavateli Zupy jinni A.O.S. bratru: Frank StranskY, Sr., 3429 Culver St., Dallas 10, Texas.

Museum moderniho umeni v New Yorku bylo zaloteno pied 17 lety a patki mezi nejpopularnejti. Za dobu sveho trvani bylo navAtiveno etvrta milionem lidi a dalti statisice shledly jeho putovni vYstavy. Museum bylo zaloteno v late 1929 sedmi vynikajicimi obyvateli Noveho Yorku. Jeho snahou bylo od podatku predvadet verejnosti vynikajici dila soudasneho malitstvi, socharstvi, architektury, umeleckeho priamyslu, fotografie a filmu. Poskytuje take &tile priletitosti tem, kteri studuji umeni profesionelne. V rote 1939 byla oteviena vlastni budova Musea — ma test poschodi v modernim slohu, vnittek obsahuje vzdutne vYstavni mistnosti.

Za museem je zahradka, v nit jsou stale vystavena moderni dila sochakska. V kijrni 1931 zaealo museum poradat putovni vYstavy, jet se staly velmi popularnimi. Do kijna 1945 usporadalo 3354 vYstav toho druhu po celem frzemi Spoj. state a to v jinYch museich, universitach, tkolach, klubech a nemocnicich. VYstavy zahrnuji celkovY prehled v oboru architektury, umeleckeho pramyslu, malirstvi, fotografii, plakata, filmu, tance, divadla, bytoveho zarizeni a pisemnosti. Pres 30 kolekci koluje ustaviene po tkolach, a tyto kolekce jsou sestaveny se zvlattnim zretelem k zajmu deti a ukazuji na priklad detske malby, zvirata v mall* vynikajici mista v Soustati nebo prostkedi na farms, na pobreti a v cirkusu. Dali soucasti musea je oddeleni tance a divadla, jet je v podstate malYm yYzkumnYm astavem pro studenty a v nernt se pripravuji prislutne Ustavy pro museum samo.

Taneeni archiv musea je jedineenYm v dela' zemi a obsahuje nejfipinejti sbirky knih, obraza, soch, kostymil, dokumentt a kreseb, majicich vztah k tanci. Podobne take oddeleni umeleckeho pramyslu pkedstavuje velky archiv pro

Ve stfedu, dne 12. bfezna 1947. studium tohoto oboru, jent je v Unii (pea nazvem industrial design) velmi rortiken. Museurn udrtuje staly styk s mezinarodnim umeleckYm svetem a stale porada vYstavy cizich narodu. Nedavno to byla usporadana vYstava detskYch kreseb ruskYch, dale tu byla vystavena dila z Anglie, tiny, Kanady atd. S velkym fispechem se setkala vYstava detskYch kreseb einskYch, ukazujicich jak si tyto deti predstaYuji valku. V musealnich sbirkach je 3200 del, vytvorenYch prislutniky dvaceti dvou narodt. etti lids jsou rortrouSeni po celem svete.

Sleduji pomery v Ceskoslovensku a radi by republice vypomohli v budovatelske praci. Dozvidame se, ae take v Sydney na vychodnim pobieti Australie si asi desitka deskYch rodin setri na cestu do Oeskoslovenska. Pred 25 lety, kdy krise citelne postihla i starou vlast, vystehovala se do Anglie za ti yobytina skupina deskYch sklart. Odetli z vlasti s rodinami. Pracovali v anglickem sklarskem pramyslu — po deseti letech je firma poslala do Sydney, kde podle smlouvy men zastat pet let. Ale pritla druha, svetova valka a oeM. v Australii zristali dodnes. Chteji se . vratit a lituji, Ze nemaji jests dost na cestu, net veic"1, ae se piece doekaji v dohledne dobe. Za douha beta odloueeni nejbolestneji pro ne byla doba, kdy ztratili styk se svYmi clrahYmi ye vlasti. Jakmile se valka skoneila, ozvali se pfibuznym a tim navazali spojeni s vlasti. Davaji si posilat Ceske noviny a ilustrovane easoPisy. Toutebne oeekavali knihy o tivote presidenta Masaryka a Benete a publikace, lieici protite narodni utrpeni. Sami v cizine propaguji hlay ne Ceske pisne, kroje a tance. Maji syfrj klub, ktery peeuje o udrteni eeskeho jazyka a o propagaci eettstvi v cizine.

V mestskem sale v Sydney byl usporadan festival narodu. Na programu byly tance dvanacti zemi. Oeska skupina taneila mimio jine Ceskou besedu. Deveata i hoti meli krasne mora yske a Ceske kroje. Dali pry si na vystoupeni opravdu zaletet a v souten se umistili prvni. 0 krase deskYch narodnich kroja a tancti psaly vtechny australske noviny a prinately i snimky deskYch taneenika.

Kanada vyrabi plutonium. Monopol Spoj. state na atomickou energii byl porukn, Kanada ma v provozu atomickou pec, ktera vyrabi plutonium z uranu. Spojene staty vyrabeji z plutonia atomicke bomby, ale Kanada je nehodla Reditel Kanadske narodni rady badatelske dr. C. J. Mackenzie prohlasil, Kanady je na poll miroveho uaiti atomicke energie. Jake pouZiti plutonia ma Kanada na zreteli — nebude-li je dodavat Spoj. statun — neni dost jasne, nebot' zatim jests nelze atomicke hmoty unit jinak ne2 v malych mnoZstvich pro fieely lekarske a pokusnictvi.

Obecne se odhaduje, Ze teprve za pet nebo za deset let budou.hotovy turbiny pro atomickY pohon. Ovkm nelze vyloudit drivejSi prekvapeni. Kanadska atomicka, pec je ohniskem mesteeka Chalk River v Ontariu asi 160 mil zapadne od Ottawy. Jak veliky a nakladny je zatim kaZdy atomickY podnik, ukazuje skuteCnost, ae tri tisice obyvatel mesteeka je zarnestnano vYhradne obsluhou teto tovarny na plutonium a vedlejSi uranove zplodiny. Pec byla rozestavena koncem valky a kanadska vlada si vyhradila, ae ji dostavi. Asi rok pracovali kanadtti 'adci jests v Azke soueinnosti s americkYmi, ale prijeti McMahonova zakona — ukladajiciho Ameriearnim prisne tajemstvi — znemoZnila dal g i vYmenu zkuknosti. Plutonium je nejnebezpeenejSi tiaskavina na svete.

Lze ji prechovavat jen v omezenem mnastvi, v isolovanych balenich menSich ne2 libra. Jakmile se prekroel ureita kriticka, hranice, vznika samovolne prudka, retezova reakce, ktera v nepatrnem zlomku vteriny zniei plutonium vYbuchem, jeho2 Uoinky zname z Nagasaki a HiroAimy a ze zkouSek, provedenYch v Bikini-. ) •4•C Dideiite upozorneni! Kdyi pi gete na RI. tfadovnu skrz jakoukoliv zale gitost, tSrkajlei se vatich poplatkit neb dluhu proti va gernu certifikatu, neb yakho pojiiteni u S. P. J. S. T., ei ohledne dodavky Vestniku — udejte vidy eislo neb sidlo vag ehe fadu, neb Zislo vateho cernfikatu.

Ve sttedu, dne 12. btezna 1947.

Donitz vysvetluje nemeekou poraiku. BSTvalSr Hitleriw velitel ponorek a pozdeji v geho valedneho namotnictva Dtinitz tvrdi v braute, kterou napsal ye vezeni,2evalk-a byla pro Warnecko prohrand jegte ne21i zaeala, proto2e Hitler nechtel jegte pri vpadu do Polska vetit, 2e rozpouta valku s Angli a nemecke namotnictvo nebylo ptipraveno na tuto valku. Mohlo ji potorn snad jegte vyhrat ponorkami noveho typu, ktere vydr2ely skoro neomezene pod vodou, ale to 112 spojenecka letecka ofensiva zabranila, aby bylo do podziniu 1944 hotovo velke ponorkoye lod'stvo. V projednani hlavnich etyt adobi valky vypoditava Donitz, 2e Nernci propasli pfile2itost vyhrat bitvu o Anglii po rychlem iispechu ye Francii a Holandsku, proto2e lod'stvo si nemohlo zajistit ptevahu ani v invasni oblasti a take letectvo nestadilo, ale kdyby byli nakrasne vyhrali tut() bitvu, nemohli piece porazit britske namotnictvo. Potom nedokazali obsadit vYchodni stkedomotske zeme, hamotnictvo nebylo s to zabranit spojenecke invasi do severni Afriky a koneene take vpadu do Evropy nemohli deliti, proto2e jim selhala zpravodajska slu2ba: Nevedeli, jak ma invase vypadat. Nevedeli, 2e etythranne pontony v anglickYch ptistavech jsou vlastne ptenosnY invasni ptista y . Po prtillomu spojenctil u Avranche men u2 vlastne ztracenou Francii. Ztrata Antverp s neporugenYm ptistavem byla te2kou ranou a ztrata biskajskYch zalivu mela bolestne nasledky pro ponorky, jimt pak zbyly jen nemecke a norske zakladny. Donitz pi ge, 2e z 38,000 elenfl ponorkovSrch posadek padlo tticet tisic. "Preventivni" valka proti Rusku byla pro nemecke namotnictvo zvla gt bolestnou kapitolou. Velitelstvi namotnictva v gak sdilelo Hitleruv 2e byla nutna, a neodvratna. Pora2ka Winch. u Stalingradu spolu s RommelovYm Ustupem od El Alameinu a s americkYm vylodenim v severni Africa, potopeni francouzskeho lod'stva a stale vzrustajici ofensiva spojencii, kteti zaminovali s letadel biskajske pobtegni vody, rdousily Nemecko. Donitz povae, 2uje bkezen roku 1943 za vrcholnou dobu ponorkovYch iispecht v severnim Atlantiku, jen2 byl tehdy hlavnim namotnim bojigtern.

Kavkazske tovarny na zdravi. Nejproslulejgi lazenska mista Ruska jsou v severnim Kavkazu — Kislovodsk, Pjatigorsk, 2eleznovodsk a Esentuki. Nemci v rote 1942 postupovali v poslednim dYchavidnem yypeti "bleskove valky" iirodnymi planerni na Kavkaz a — jak se domnivali — k Baku, jet melo Wit odrazi gtem do Sttedniho vYchodu. Nadra21 jsou vetginou jegte pobotena a misty le2i je gte zrezivelYe vyvraceny 2eleznieni vagon nebo tank vedle trati a zartirsta, travou ci obilim Nektera mesta byla bombovana, nektera Nemci na iistupu Ale vesnice zustaly vet ginou v pornernem potadku a na pastvinach se tu pase hodne dobytka. Kislovodsk je nejvet gi z lazni na Kavkazu — lei jako v bo2i dlani vtisknut do proklaliny mezi horskYmi velikany. Je to tovarna na zdravi gvYcarskeho typu — v gechno be21 jako na dratku. Kde2to Pjatigorsk Nemci zle v Kislovodsku nemeli eas, bah se, 2e tu ztirstanou odfiznuti a stadili zapalit jen jedno ze 60 kislovodskYch sanatorii, proto2e ru gti vojaci u't postoupili za Mineralnyje Vody. 8koda je 112 da yno opravena a Kislovodsk je dirkazem, 2e Rusove dovedou — maji-li das a prostkedky — merit se s kterYmkoli gyjicarskYm hotelierem.

Vgechna sanatoria podlehaji dozoru ministerstva zdravotnictvi a nalai odborovYm svaztinn nebo statnim organisacim. Z hlediska lekafestvi jsou skvele vybavena — maji ve gkera, zatizeni pro leebu ozatovanim, elektrickou masa, zubni lekatstvi a pod. Do roku 1939 bylo v Kislovodsku na ledeni 150,000 lidi — nyni se tam leei u2 pies 100,000 kaZdY rok z neduhh. srdednich, 2aludeenich, chorobne otylosti — a pak ovgem ptichazeji take lide, kteti si proste pottebuji odpodinout, zotavit se. Za osm set rubltir t. j. mesieni plat prumerneho delnika — tam mohou ztravit 26 dni — a v eerie jsou zapoditany vgechny pottebne lathy a take cesta tam i zpet — put'ovka do lazni, ji g vydavaji ptislugne ntady, zahrn p e proste vgechno. Ovgem, nem& 2e ji ka2dY dostat na paddani. 0 tom, komu nale21, rozhoduje leeebnS7 odbor statni nebo

V28TNIK odboroveho sdruteni. Lazne na Kavkaze, at' jsou to ptimo leciva mista nebo zotavovny, jsou hodnota, na niZ hledi ruska vlada velmi va2ne a tak s ni take hospodati. PovaZuje je za soudast prilmysloveho vybaveni Ruska, a to velmi cennou soueast, nebot' se v ni udr2uje vS7konnost nejcennej gich vedoucich a pracujicich lidi. Po etytech valeenych letech jsou mnozi z nich vyderpani. Nehledaji v laznich zahalku, ptigli si odpoeinout a zotavit se a to delaji co nejsvedomiteji podle vedeckeho navodu.

Mista je malo a musi se ho vyuZit svedomite.

V Kislovodsku bylo loni 100,000 lidi a ye vgech kavkazskYch a dernomotskjich laznich milion.

Co je to milion na rozsah a podet obyvatelstva Ruska? Vlada spattuje v racionanim vyu2iti dovolene a prazdnin pro zotaveni yYznamnou soudast organisace prtirmyslu. Proto se stale buduje a rOzgikuje na Kavkaze. Kislovodsk bude mit brzy mista pro d ye ste tisic navgtevnika rodne, a ostatni kavkazske a eernomotske lazne pro nekolik milionu. Planovatele, ridici palletkou prtiimysl k rozmachu, pamatovali yydatne na rozaitovani tovaren na zdravi.

Jsou to starosti v tehle dobe. David Lilienthal, ptedseda komise pro kontrolu atomove sily a bYvalY teditel podnikii Tennessee Valley Authority, je z rodietir eeskoslovenskeho pilvoduea jak jsme se dovedeli z referatu o vYslechu pted senatnim vYborem. Je stoupencem RooseveltovYch zasad, co ubranil se politikaiskemu vlivu v TVA a zastava nazor, 2e kontrola atomove sily mela by bYt svetena SpojenYm narodfn. A 2e ke v gemu jegte jeho rodide jsou ze zerne, o ktere se dnes 2vani, 2e je "za 2eleznou oponou," je to mnoho dizvodu, aby byl pokladan za "nearnerickeho" eloveka a aby zpateenici usilovali zbavit ho Ukadu. Za vYslechu zajimali se politikaki, jejich2 vlivu Lilienthal nepodlehi, hlavne o to, je-li Ceskoslovensko "pod ruskjim vlivem." Kdyby tekneme bylo, (jakole neni), co by za to mohl Lilienthal, rodak americkY? Tak malo, jako jeho eeskoslovenskY pradededek!

Jak ubytovat sletove hosty v pkelidnene Praze bude asi tyrdYm ofigkem. Hotely budou rychle zapineny, stejne soukroma 1u2ka, jet da k upotkebeni pra2ske obyvatelstvo. Ne2 Cs. obec sokolska doufa, 2e Pra2ane vyjdou Sokolilm vstfic a podle mo2nosti pomohou. Ale i tak zbude ubytovacimu odboru mnoho starosti. Bude nutno opatkit asi 172,000 slamnikia slamu do nich a umistit je ye spoleenYch nocleharnach.

Podita se, ge slamniky budou pineny mimo Prahu, tarn, kde je objednana slama. U getti se tim mnoho pracovnich sil, dasu i prostoru. Zbytek maji obstarat jednoty samy. COS ptedpoklada, 2e ani vgechny prostory vhodne k hromadnemu ubytovani nestaei. Jedna proto o povoleni vybudovat stanove mesto asi pro tticet a2 etykicet tisic Adastnikt. ) • sit • ( Dallas, Texas.

Mill bratii a sestry!

Posledni schtze tadu Jaro byla malo nav gtivena, ale potad schtilze byl peknY, hezky se nam debatovalo. Sestra 8ebetkova, oznamila vYsledek ze tadove zabavy a hosteni zakladajicich elentia Sestra Filipcova oznamovala, 2e byla navgtivit nag e dva stare eleny kteti jsou oba nemocni. 0 techto elenech jsme pak hovotili, neb br. taj. poukazal na nektere nedostatky v to nagi "Podpora, Lidskost, Bratrstvi", a zcela spravne. T.J2 jsme nekolikrat na ptipad techto starYch Menu poukazovali, ale v2dy se na gla ta poznamka "ja, ja." Tentokrat v gak jsme se usnesli, nevybirat od nich mesieni poplatky ani tadove po celou dobu jejich nemoci, neb a2 ku hrobu. A sestry neb bratti, kteki mate tu chvilku volnou, jdete je na chvilku nav gtivit; znate je vg ichni, neuvedu jejich jmena. Dale se pisatelka ptala na finaneni sta y nageho tadu, neb heetni vj'ibor Vady hlasi, 2e mame nekolik tisic na hotovesti, ale kdy2 pkijde k tomu kde je ta hotovost, tedy ji neni. Na toto br. Nesuda pekne odpoig del a mohu Met, 2e to bylo prvni vysvetleni, ktere bratr Nesuda v del gi fa& podal, obyeejne mlei a nechce ani odpovedet. Dale, br. taj. poukazal znovu na to, 2e bysme mall vybirat mesieni tadove poplatky ode vgech Pied lety na staly natlak star gich &exit jsme

Strana 3 odhlasovali, Ze tern elerram kteti jsou v tadu 25 let, odpustime tadove poplatky. A ueinili jsme tak i v Detskem odboru, kde to bylo jaksi vice agitacni sleva ku ziskani vice deti do tadu. Ja samotna jsem se za tuto slevu ptirnlouvala, ale u starch olentil jsem odekavala, 2e to co jim bude odpu gteno na poplatkach, oni vynahradi einnosti u tadu, ale oni zatim ustoupili do istrani, zaplati v lednove schazi na cely rok, kdy dostanou slevu, ktera, jest dana H. R., a pak celY rok nejdou do schaze. Platy hkednikh a jine vydani jest kryto jen temi eleny, kteti plati mesidne, aneb tech kteki nejsou u tadu 25 let. Tedy' po dosti dlouhem rozhovoru o tomto ptedmetu jsme se usnesli pkenesti tuto zale2itost do pfilletni schfize, kde se budeme snaZit o znovuzavedeni rnesienich tadovYch poplatkii vgem elenfim.

A zde jest ta bolest tech nekterYch starch elentir, kterou eteme stale a stale ye Vestniku.

Nemohu tomu rozumet, prod stale na to poukazujeme. Tak se zda, 2e bysme radeji dostali zpet vie, co jsme do Jednoty zaplatili a ba jegte i ptidavek, proto 2e jsme byli kdysi tak hloupi a vstoupili jsme do deskeho spolku, kterY se pak nagim ptieinenim domohl milionoveho podniku. Kdybychorn byli vstoupili do americkYch pojigt'oven, tak dnes by jsme nemeli 2adneho pojigteni a ptirozene, nemeli bychom komu nadavat.

Hlavni Utadovna, urednici jeji, kdo je to?

Jsou to lade, Ci jsou to jen nejake divoke gelmy, na ktere musime stale s klackem. Nememe v to HI. Ufbadovne to, co si tam sami zvolime? V2dyt' nekolik tech bratti, kteki stale maji ten klacek po ruce, jsou stati delegati, vyslou2ilci z mnoha sjezda. Tedy prod u2 jednou se nedate dohromady a zavedete si vedeni, s kterYm by jste byli Upine spokojeni. Veru, 2e neni zavidenihodnY fikad bYti v HI. tade dtednikem. Jestli neco napig i do Vestniku kritisujem, vyjedou-li do eeskYch osad, chytarne jejich slova, aby jsme zase kritisovali, ujednaji-li neco ye schtzich, oh tu zvlagt' je zle, v2dyt' jim to sjezd nedovolil. Upravit si Utadovnu, koupit zakizeni, odporueit vetgi budovu, sve vlastni hnizdo, nedej Bo2e, to je vylo2eny htich pachanY na starem Clenstvu. A nyni ten Pamatnik, to je ktiku! Sestro Olexova, vidi kam by jsi pki gla s Pamatnikem, ktery jsi pkinesla co ukazku do schfize tiskoveho vYboru. U2 i farmakskY "ofisek" se nam ohlasil ve Vestniku, tam pry by ptigel pamatnik, neb zvetg ene Cislo Vestniku.

Jen sprosty elovek si nedovede va2it pamatky, at' je jakakoli, a nechce-li ji at' to snail, neb zakope. Ja imam dosud zvet gene Cislo Vestniku a jsem velice rada, Ze ho mam, neb jsou tam podoby dlenil a jejich mile tadky, z kterYch elsi laska k to na gi mile Jednote; jest v nem obsa2eno kus spolkove nenaroene prace. A jen necharakterni elovek dovede si neva2it prace tech, kteti ve svem 2ivote obetovali mnoho a mnoho hodin prace spolkove, aby udr2eli tu stnou pamatku na gich prvnich prilleopnikt na poli narodniho 2ivota. Jsem pro zvet gene Cislo Vestniku a bude mne milou pamatkou do koncc maim 2ivota, neb v nem bude obsa2eno i kus moji prate spolkove, kterou jsem rada a s kou pro na gi milou Jednotu a na ge kady zde konala.

Dallaska eeska osada asi ueini nekdy v late velky celodenni program ye prospech mora y -skYchirotvCelnsku,dyavjte pozor a a2 uvidite oznameni, udelejte si k nam do Dallas vylet. Honza Kebrdle u2 me cosi poSepta', a vezme-li on ty sve houslieley a svola, tu jeho divadelni bandu kolem sebe, tak to bude zase neco pekneho. Dal si koupily nova elektricke rekordy a radio a co tyto tadky pigi tak pfehravaji zpevy a hudbu z posledniho divadla "Karneval", ktere sehral pevecky krouZak pod tizenim Jendy Kebrdle. Hedy ma cele divadlo na rekordech zachycene, i rozhovor eastniktii na banketu po divadle, kde kaZdY ptitomnY fekl neco do rekordu. A jaka to krasna pamatka, vyva2i to tech nekolik dolartia ktere jsme za to dali. Jsou penize v gechno, neni neco jineho te2 na svete, co nam mute pkinest krasne chvile vzpominek stravenYch mezi ptateli pri praci spolkove? — Ptijmete pozdrav a zdar.

Ant. Ondrugkova.

Strana 4.

Oddil Dopisovatelskir 1■0■••■■•••■..•.■•■■wmpts.■0.11a.o.mo.....■0■14.M0i0.M.C.M.,Te

Dallas 4, Tex., 7. biezna 1947.

Sestry a bratfi: Ono je to tit tak obvykle, te kdyt nekdo stoji na chatrnYch zakladech, to jest odporuhodnYch zamyslech, — a nekdo terni zaklady zatfese, — to jest, tern zamyslum odporuje, a sve myglenky vyslovi ye Vestniku, hned se spusti krik, te je "kritikak." A s touto na gi oslavou padesatileteho trvani Jednoty jest to akorat na ten samy zpilsob. Kdyt takovy glen, ktery dovede o veci pfemy glet a pak se opovati svoje mySlenky vysloviti sluenYm zptisobem tam, kde jest na to jako Glen opra ynen, a cot vlastne jest take jeho povinnost, — jako takovi bratfi jak Truksa a Karel Latno yskY, jim muteme ciaovat za skuteene vecne nazory v zaletitostech na,S1 Jednoty, jsou obvineni z neopravnene kritiky toho neb onoho. PfemYSlite-li o torn dobfe, naskytne se yam pii tomto obviriovani otazka: "K demu vlastne my ten na g 'mil* Vestnik' mame, nesmime-li v nem vysloviti naiSe mynenky?" Kdyt do Vestniku takovi bratfi jako Truksa, LatnovskY, Gajevsky a jini nepiAi, jest ten Vestnik at k zoufani suchoparnY, — skoro Jednote nepotfebnY, — a dojde-li kdy na to, te by takovYm hlavam jako tito bratfi bylo vyjadteni jejich my glenek ve Vestniku omezovan.o, (a byli jsme toho jit dvakrat v poslednich deseti letech hodne blizko), bude zajiste Jednote k lepSimu prospechu tech vie jak deset tisic dolarti rodne venovati na vet gi podpory skuteene nemocnYm elenam a zasilat mesieni zpravy Hhlavni tfadovny na jednotlive fady a Vestnik zruSit, — protote jest to poodtek imadku demokratickeho jednani v naiSich spolkach odpira-li se i jen neptimo elenu pray() vysloviti se v zaletitostech pro Jednotu dtiletitYch, a tak'jak mne bratr Truksa odpisuje: "Bratrstvi neznamend chyb nevideti, ale vytknouti je zpusobem bratrskYm." Mysli-li elen, te to neb ono jest chybne a vytkne to takovYm zpilsobem jako to dela, bratr Truksa a delaji jini, meli by jsme jim za to podekovat, to nam podavaji latku ku pfemYgleni.

Nekdy o jedne \red pfemY gleji dva, tri i vice clenu jinak yUbec se neznajicich a daleko od sebe bydlicich, jednim a tim samYm smerem.

Tak je to v pripadu z te mimofadne schfize Hlavni tfadovny, kde bylo slibeno te, bude-li miti fad Praha 'Oslo 29. ztratu na pokrmech nasledkem 'Spatneho podasi pH ()slave padesa,tell° vYrodi dne 29. der yna, — BUDE JIM SKODU HRADIT HLAVNI TJAADOVNA. Bratr Truksa na to poukazuje, — nu a kdyt jsem toto detl, take mne se naskytla mySlenka, te to neni sprayne, — te by z toho mohla povstati nevole a i snadno stitnost na Statni odbor pojfSteni pro nespravne a neopravnene yydani penez Menu Jednoty. A ta stitnost by mohla pitit prave z mista kde ta slavnost ma bYti potadana, — mail tam jednoho Mena o kterem vim s Upinou jistotou,2esi rad stetuje na natere vydani, ktere eleni Hlavni Utadovny neb tednici udelaji, i kdyt to yydani jest ye prospech Jednoty jenom. A uvatite-li celou tuto vec s tou nahradou klidne seznate, to neni takoveho slibu vubec tfeba. Neni tieba zavazovat Jednotu k neeemu o dem se da velice pochybovat, — ku hrazeni ztrat na pokrmech v padu §patneho podasi by jim pokazilo navS"tevu pti slavnosti. Kdyt jsem toto oznameni detl, take jsem tomu hned odporoval, ale to jen proto te jsem vedel, te to nebude &eat mezi deny dobrotu, a te se tomu muteme snadno vyhnout. Povidam moji lepS1 polovici: "Vtdyt' si eleni kadu Praha eislo 29. mohou na takovY ptipad vzit pojiAteni, a nebude jim tieba dovolavati se odntodneni u Jednoty." Ate nemam zvyk o nedem bYt v pochybnosti, vezmu lined telefon a pteptam se, — a ejhle; oznamuje rime idednik jiste spoleenosti, te takove pojifteni vydavaji, a sice za nasledujicich podminek: mute se dostati pojifteni na jeden, dva i vice tisic dolart, za popiatek deseti pocent celkoveho obnosu pojig teni, spadne-li JEN JEDNA

VISTNIK DESETINA PALCE DE§TE. Toto poji gteni mute byt rozdeleno tak aby krylo poledni i veeerni

eas, neb die libosti okolnosti, tfeba na tfi hodiny kolem poledne od deseti do jedne a pak weer od pet do sedmi, neb tined od rana na jistY eas, na katti eas tisic dolart, die libosti.

Poplatek na poji gteni jest splatnY ku pfedu, a pojistka mute bYti vydana mesic a nejmene sedm dni pied slavnosti. A jedna desetina palce de gte lined tak na ge lidi neodrazi. Tak jake pak dovolavani se od gkodneho na Jednote a miti s tim u Clem potite 99999 A zase se yam naskytne myglenka: "Bude-li se fad Praha 'Cis. 29. dent take o vYdelek s Jednotou??" A te pH takove slavnosti vydelek bude i pH dosti 'Spatnem poeasi, jest jiste. Main pkiletitost pozorovati vydelky na geho tadu Pokrok Dallas eislo 84. pti nagich ponikach a mohu videti snadno kolik se vydela pH vYeepu a na vstupnem. A vYrok: "te by pkijem ze v geho nedostaeoval", obsatenY v te zprave mimotadne schrize, dava tugiti, te bude vice zdrojil Pozoruhodne naivni jest poznariika o zaslani obetniku, ye kterem maji tajemnici tadt udati, kolik elenri se chysta jeti do Taylor na oslavu.

Ja ut se chystam na mnoho pozvani na cestu po Texasu rok a pril, a jegte jsem nemohl, vtdycky do toho neco vieze. Tak by jsme u nageho tadu mohli napsati: "ptijede nas padesat", — a najednou nas ptijede jenom deset, — a tadu Praha eislo 29. zbyde jidla pro spoustu lidi, stane-li se to u vice tad& Proe si nezajistiti easteene od gkodneni zpasobene nedostavenim se oznamenYch nav gtevnikii na tuto oslavu prodavanim vstupenek tem, kteti se na oslavu piedem??? Nebylo by to mnohem lepnapsati, "kolik cientir si pkeje vstupenky a zaplati je ptedem?"

Potom myslim, to melo by bYt vysvetleno mineni slov v teto zprave: "Odpoledni program slavnosti proveden bude spoleene s risttednou."

Tedy by se mohlo myslet, to ve gkere vYlohy odpoledniho programu (budou-li jake) ponese sttedna. A jake pak vYlohy (mimo tech se zakladajicimi eleny). Hned v zapeti mame vYzvu o vyslani kadovYch hudebnikil, jimt bude (Casteene) hrazeno cestovne, tedy by to risttednu nemelo nic stat tady sve kapely. To jidlo ut si taky koupi. Jedna zminka jest pozoruhodna, a chvalitebna: — jest to o zakladajicich elenech Jednoty, kteH, jak tomu rozumim, budou pozvani ku slavnosti na ritraty jejich Podporujici Jednoty Statu Texas, — a bude to jen malieka, upominka na jejich einnost v zdjmu Podpory, Lidskosti a Bratrstvi.

Frank B. Steiner.

Vag • • Alvin, Texas.

Mile sestry a bratti!

Dne 4 .biezna jsme obdrteli telefonickou smutnou zpravu z Guy, te tam zemtel mirj druhY bratranec Josef Waleik po del gi dobu trvajici nemoci. Pohteb te se bude odbYvat 6. v Rosenberg. Tato smutna zprava se nas bolestne dotkla, i kdyt byl jeho skon odekavan, kdyt se vedelo, te pomoci neni. Odegel muj mil' spolutak, jen to o dva roky mlad gi ode mne. Josef Waleik narodil se v kijnu r. 1871 v Hogt'alkove na Morave. Moji rodiee byli jemu kmotry. Po vyjiti tti ttidni gkoly gel do ueeni do Noveho Hrozenkova, kde se vyrabelo hezke brougene sklo. Toto zamestnani zanechal a odjel na praci za Videri, kde bylo vice znamYch na praci.

Po ptijezdu z Vidne vstoupil v mantelskY sriatek se si. Rozarou Zaiglovou r. 1895 v lednu. Do Ameriky ptijel s mantelkou a dvouma malYmi chlapci, Janem a Josef em, do Waller okresu, do Sunny Side k mojim rodieum Toma g a Rozi Kovafovi. Pak si v blizkosti zrentovali farmu a pracovali pilne a s Uspechem. Po Case se stehovali do okresu Fort Bend na zrentovanou farmu. Pilnou praci a getrnosti zakoupili si farmu pki Guy, kde se jim dobte dakilo, na to te br.

Waleik podal churavet. Farmu prodali a odstehovali se do Buhl ve stall Idaho, tam zakoupili farmu. Pak zatoutili zase po Texasu, tak farmu, prodali a odstehovali se do Guy, kde koupili farmu. Dobte se jim datilo, takte brzo ptikoupill pozernku a vybudovali na nem farmu druhou. ZesnulY br. Waleik byl elenem fadu Laskavost Cis. 70. V jeho domC byl ten tad ovAtICA

Ve sttedu, dne 12. btezna 194'7. do Jednoty. Byl CinnSrm u kadu a byl zvolen delegatem do sjezdu v Galvestonu konanem. Pak pfestoupil k tadu F. B. Zdrubek Cis. 112. a zase byl zvolen delegatem do sjezdu v East Bernard.

Byl elenem Guyskeho Sokola aZ do zaniku. byl elenem Sv. Obce a byl horlivym zastancem svobodomysinosti. Tet patfil k Mikeskove kapele v Guy. Zanechal zarmoucenou mantelku a 4 syny, Jan, Josef, Eda, Vilem, a 4 dcery, Anna, Vilemina, Vlasta a Rozi. Elsie zemtela v mladi v Sunny Side, Tex. Pak Viktor Huff, Jaroslav ' uchma, Ben Suseri, zet'ove, a tti snachy. Pak zanechal vnuky a pravnoude. Jednu sestru Johanu Palatovu, jednoho bratra 8tepana, A. Valeika a synovce 8tepana Valeika v Houstone, a Josef, Jaroslav a Jan Palatovi v Buhl, Idaho, Johana BrodeckY, Marie Kueera, Vlasta Novadek, neteie, a vice dal gi rodiny a pkatel. 0 pohtbu nemohu sdeliti tadne podrobnosti, neb mne nebylo motno se pohtbu Vgichni portistali pkijmete nagi srdeenou soustrast. A ty drahY zasnulY bratte spi ten tichY a libY sen.

Rozi Mikeska — Truksova.

• 4•.( EXTRA — HOUSTON, GALVESTON, ROSENBERG A OKOLI! Prvni kabaretni veeer T. J. Sokol Houston v nedeli 23. bkezna, na kterY srdeene zveme celou nagi vetejnost z Houstonu a okoli. Podnik kde stale vic a vice motno sledovati vytrvalou houtevnatou praci Mena Sokola, bude opet vypinen zajimavymi a zabavnYmi aisly. Zasmejete a pobavite se, ge si budete myslet, ze jste mezi naSimi hollywoodskYmi hvezdami. Raz vedera bude "Hollywood v noci." Bude to zase jeden krasny veaer, kde sin bude pohadkove vyzdobena. Snad jste nezapomeli na ma gkarni krasnou zabavu? Tato bude je gte krasnel gi. Stoly budou kolem dokola salu, proto bude zahodno, aby jste si dill reservovali svaj kdyt chcete bYt scs svym kroutkern pohromade.

OIm &lye si ho zajistite, tim lepe pro vas, neb Iistky jdou rychle do rozprodeje. Vstupne je 75c za osobu, stoly jsou pro 2, 4 neb pro 6 osob.

Mate-li vetgi kroutek, zavolejte na V-23481, aneb pigte na H. Tepera, 5409 Long St., Houston, Texas, a stub pro vas kroutek bude vam reservovan a listky poslany. Kdyt si ho kuptedu zajistite, bude to misto pro vas zajigteno.

Jinak se budete muset spokojit mistem v gelijakYm. Program eili Floor Show bude dvakrat za noc a sice v 9 hodin a v 10:45 veder. Mezitim bude tanec. Vybravat bude zesilena Kkenkova orchestra.

Proto nezapomerite na nedeli 23. bkezna. Budete ptekvapeni, co v ge se mute v Houston mezi nagimi 6echoslovaky udelat, zrovna tak jako v tech nejlepgich mistech smetanky a za malou cenu.

O obeerstveni a zakusky bude postarano.

Deveatka v peknYch kostYmech vas obslouti.

Objednejte si listky a reservaci ihned. Pigte aneb telefonujte na H. Tepera, 5409 Long St., telefon Valentine 23481, aneb volejte na F. Vavtik do sine tadu 8tefanik a to veeer, V-20079.

Na zdar na na shledanou na Sokolskem Kabarete.

Zabavni vybor Sokola.

• 4 • ( Z Krouiku eeskSrch Zen v Dallas, Texas.

Jak se lehko tekne, to je davno ut, ale kdyt druzi mohou vzpominat na program 26. ledna, ja tet mohu dat vgem ifeinkujicim slova uzna,ni za jejich praci a vedirek, kterY v gem utkvel v pameti a ja pevne vetim, te v brzkem Case zas ta na ge mla.det a jejich vedouci ses. Valeikovou nas neaim peknYm ptekvapi, na cot se jiste tegime. Aekoliv jsem nebyla pHtomna schrize vderej gi, piece mne zprava pote gila, neb jsme daly 10 dol. na erveny kilt a je gte sbiraJy mezi sebou, to vam pkigte oznamim, a v giti se stale pokraeuje, diky vsem tak zrucnym tenam, kterY ma nag kroutek celou tadu.

Vy rodino Vrlova pkijmete nagi vtelou soustrast nad ztratou va gi maminky a babieky Matou.s'ove, ktera, zemtela 4. bkezna. Vime jak jeji rodina to tetko ne' ale i my vas zarmutek neseme.

Za Kroutek OeskYch Zen, ach4CoviL.

Ve sttedu, dne 12. latezna, 1947.

Fayetteville, Tex., 3. btezna 1947.

Cteni bratti a sestry: Timto se yam oznamuje, .g e behem mesice flora 1947 Hlavni inadovna SPJST vyplatila pojigteni po na g ich zemtelYch brattich a sestrach, jak nasleduje: Umrti Oslo 4158. Br. Rudolph H. Kotrla, mestnanim rolnik, od tadu Vernost dis. 51., zemtel dne 31. ledna 1947, ye stab 58 let. Do Jednoty phstoupil dne 4. imora 1912. Certifikat A3521 na $1,000.00.

Umrti Oslo 4159. Br. Edmund A. Kosel, zamestnanim rolnik, od tadu aeskS7 Prapor, 'Oslo 24., zemtel dne 29. ledna 1947, ye stall 49 let. Do Jednoty ptistoupil dne 20. prosince 1934. Certifikat C-2460 na $1,000.00.

Umrti Oslo 4160. Ses. Theresa Trlica, zamestnanim hospodyne, od tadu Ennis, eislo 25., zemtela dne 1. finora 1947, ye stall 62 let. Do Jednoty ptistoupila dne 8. dubna 1906. Certifikat A-1614 na $1,000.00.

Umrti eislo 4161. Br. Victor R. Rydel, zamestnani rolnik, od tadu Mora yska Orlice, dislo 145., zemtel dne 25. ledna 1947 ye stab 69 let. Do Jednoty ptistoupil dne 8. listopadu 1903. Certifikat A-9252 na $1,000.00. limrti eislo 4162. Br. Herman William Shirpik, zamestnanim rolnik, od tadu Praha, eislo 29., zemtel dne 27. ledna 1947, ye stab 44 let. Do Jednoty ptistoupil dne 2. tijna 1941. Certifikaty B-3017 na $500.00 a B-3733 na $1,000.00.

Umrti Oslo 4163. Ses. Marie Mikulec, zamestnanim hospodyne, od tadu Dennice, eislo 94., zern i'ela dne 3. Unora 1947, y e stab 55 let. Do Jednoty ptistoupila dne 1. iijna 1916. Certifikat A-5305 na $1,000.00, Umrti eislo 4164. Br. Victor Gerdes, zamestnanim dZinat, od iadu Karel Havlieek, eislo 4., zemtel dne 3. Unora 1917, Certifikat A-10691 na $500.00. f1mrti Oslo 4165. Br. Julius R. Brendt, zamestnanim obchodnik, od tadu Rovnost, eislo 7., zemtel dne 10. anora 1947, ye stab 62 let. Do Jednoty phstoupil dne 22. zati 1933. Certifikat B-840 na $1,500.00 Umrti Oslo 4166. Ses. Emilie Rydel, zamestnanim hospodyne, od fadu Jaromir, Ziislo 54., zemtela dne 26. ledna 1947, ve staki 62 let. Do Jednoty ptistoupila dne 6. srpna 1911. Certifikat A-4981 na $1,000.00.

Umrti eislo 4167. Ses. Marie Spanhel, zamestnanim hospodyne, od tadu Ennis, eislo 25., zemiela dne 3. imora 1947, ye stall 76 let. Do Jednoty phstoupila dne 29. ledna 1938. Certifikat Paid-up na $365.00.

Umrti eslo 4168. Br. Frank Ermis, zamestnanim proda y ae, od tadu Pokrok Moultonu, eislo 27., zemtel dne 6. nnora 1947, ye stab 73 let. Do Jednoty ptistoupil dne 10. zati 1905. Certifikat A-343 na $1,000.00.

Umrti Oslo 4169. Ses. Rosie Severa, zamestnanim hospodyne, od fadu Anton Cermak, eislo 56., zemtela dne 23. ledna 1947, ye stall 62 let. Do Jednoty ptistoupila dne 8. biezna 1914.

Certifikat A-4113 na $1,000.00.

Umrti eiso 4170. Br. Frank Phillips, zaniestnan pii telefonu, od tadu Pokrok Houstonu, eis.

88., zemtel dne 29. prosince 1946, ye stall 43 let.

Do Jednoty ptistoupil dne 2. prosince 1942. Certifikat C-6725 na $500.00.

Umrti eislo 4171. Br. Stepan Polk, na odpoeinku, od tadu Bratrske Spojeni, eislo 128., zemtel dne 4. anora 1947, ye stall. 83 let. Do Jednoty ptistoupil dne 14. eer y ence 1912. Certifikat A-10981 na $500.00.

Umrti Oslo 4172. Ses. Frances Hru gka, zamestnanim hospodyne, od tadu Veseli, eislo 14., zemtela dne 9. imora 1947, y e stati 64 let. Do Jednoty ptistoupila dne 17. eervence 1904. Certifikat A-7101 na $1,000.00,

Strana 5.

V2STNIK Umrti eislo 4173. Ses. Anetka Fojtik, od tadu Needville, eislo 81., zemtela dne 11. Unora 1947, y e stab 79 let. Do Jednoty ptistoupila dne 12. listopadu 1916. Certifikat A-11059 na $500.00.

Umrti oislo 4174. Ses. Frances Zemanek, zamestnanim hospodyne, od tadu Needville, eislo 70., zemtela dne 12. Unora 1947, ye stall 69 let.

Do Jednoty ptistoupila dne 3. anora 1907. Certifikat A-4969 na $1,000.00.

Umrti 'Oslo 4175. Ses. Agnes DvorskY, zamestnanim hospodyne, od tadu Morav gti Bratti, eis.

6., zemtela dne 17. Unora 1947, y e staff. 77 let.

Do Jednoty ptistoupila dne 1. kvetna 1906. Certifikat A-46p6 na $1,000.00.

Umrti eislo 4176. Br. Jos. Baea, zamestnanim rolnik, od fadu OeskY Den, Oslo 95., zemtel dne 21. imora 1947, ye stab 72 let. Do Jednoty ptistoupil dne 12. srpna 1914. Certifikat A-5365 na $1,000.00.

Umrti eislo 4177. Br. Frank Bedtich, rolnik na odpoeinku, od radu Jan RosickY, :Oslo 110, zemtel dne 19. unora 1947, ye stab 83 let. Do Jednoty ptistoupil dne 1. listopadu 1903. Certifikat A-6117 na $1,000.00.

Umrti eislo 4178. Ses. Franti gka Nedbalek, na odpoeinku, od tadu Dennice, 'Oslo 94., zemtela dne 13. 'Mora 1947, y e stab 86 let. Do Jednoty ptistoupila dne 21. prosince 1902. Certifikat A7111 na $1,000.00.

Hlavni ttadovna SPJST timto vyslovuje poatistalYm nejhlulogi soustrast.

J. F. Chupick, tajemnik Hlavni inadovny. ) itad Jaromir, eislo 54., West, Texas.

Bratti a sestry! V posledni mesieni schilzi (v bteznu), ktera byla zahajena piedsedou br.

Robt. Cervenkou za velke ileasti alenil, a po pteeteni protokolu, placeni poplatkti a jinYch spolkovYch formalit, phjali jsme 2 . nave eleny, Alvin M .Hlavenku, syna na gich elenil Fracis a Tom HlavenkovYch, a Eddie M. Nemeeka, ktere vitame mezi nas. Br. Hugo pak ptednesl vrh, aby se v pti gti dubnove schazi jednalo o nejake opraye sine a o postaveni lep gi kuchyne, neb ta kterou mame nedostaeuje. Pak bylo odhlasovano, aby dubnova tado ya, schtize byla konana a druhou nedeli v mesici, neb prvni jsou velikonoce.

Pak bylo vzpomenuto nag eho tajemnika br.

Emila Poppa, kterY byl dovezen z wacovske nemocnice, kde byl operovan, a v gichni mu piejeme, by byl brzo zdray.

Pak jsme meli dobrou sy aeinu, kterou ptichystal br. Hugo a sestry Milbergrova a Hlavenkova. Pak se bavil kakly jak cht'el, bud' hrali domino a to u nekolika stoli, neb karty, a mladeZ taneila pii hudbe harmoniky, kterou dobie ovlada br. Matu g. Sestry Skrabankova a Hlavenkova, mely z ylagtni kesti v domine, takle sestry Holaekova a Milbergrova mely ohromne "goose egg", co jsme my jeli domt, ale moZna Ze se to obratilo, nevim.

Poeasi mame oaklive a neda, se do pole, neb prgi a prg i zas a jednoho dne minuleho tYdne sneklo. Teplorner je potad pies tticet. V nedeli rano bylo pane, ale asi bude pr get zas, tak zase rolnici maji svatek. V gude je navatevou flu, kdy2 to poeasi je tak nestale.

Tak toto je asi vgecko, a2 nekdy yam toho napik vic. SrdeenY pozdrav na ygechny etouci, Matka Klausova,. ) • •%- • ( ZA ZEMEELYM NASIM SPOLUBRATREM FRANK BEDRICHEM. Dne 26. imora leto gniho roku dokoneil svoji pozemskou pout' ye svem domove jeden ze zakladajicich Menu naaeho tadu Jan Rosicky' Cis. 110., a take jeden z prvnich osadnikil zdej gi nag inecke osady, bratr Frank Bedtich.

ZemtelY byl rodakem v kteresi vesnici v okoli mes; a Zlina na Morave. NemYlim-li se byla to obeo Lu gkovice, kde pied 83 roky spattil svetlo sve ;a. Do teto zeme a sice rovno do Texasu do c3ady Ennis ptijel pied mnoha roky v mladern a muZnem yeku pinY nadeje a sily se svoji prvni manZelkou a d yema dcerugkami.

Zaeatky zde v Texasu mei ygelijake, jako vetaina ris ptistehovalcu. Kdy2 se zakladala zdej gi nag inecka osada asi v letech 1910-1912, zakoupil Si zde take 100 akra pozemku, kde si vybudoval domovinu a Ni na ni a do eve smrti.

SOKOLSKA HL!DKA Dallas, Tex., 4. biezna 1947.

Sestry a bratti!

Nage pfigh pra,videina Zupni schtze konana bude v dallaske sokolovne opet jak stanoveno bylo tketi nedeli v bteznu, t. j .dne 16. btezna o 10. hod. dopol. K porade jsou oeekavani novi elenove prisediciho v;boru a sice: Frant. Sebe,stik, Jos. Bedan, Vine. Ondru gek, V. Hejl mladgi, Hugo Sefeak, Vlad. Hejl, sestra Milanova a zastupce jednoty v Ennis. Ponevad2 cestovni vYlohy do Zupnich schtzi hraZeny jsou ze Zupni pokladny, jen velmi dfilelite ptieiny opravnuji k ornluve. V naafi posledni schazi Unorove bylo jednano o ptipravach k leto gnimu sletu, hovoieno o letni gkole, rokovano o nacvienach, potizeni potteb pro vzdelavatele, ziskani telocvidneho natadi ladem odpodivajiciho v jednotach, a innoho jineho, o dem2 ov gem nelze se airoce rozepisovati.

Volbou br. Stranskeho st. co Zupniho vzdelavatele ziskali jsme v Zupe nejen schopneho, ale i vytrvaleho a obetaveho pracovnika, kterY, jak vim a jak jste ji2 meli ptilelitost poznati, svnj Ukol bude dbale a svedomite vykonavati Ostatni dlenove zasedajiciho vYboru, jsem jist, budou se te2 snaZiti, a na jednotu fortworthskou skladame na ge nadeje, e nam s tou naafi dallaskou jednotou opetne vypomohou v tomto rode. Nag br. starosta povzbuzuje nas k Usilovne dinnosti a proto e vime, e zdar dinnosti mu le21 na srdci, sami radi s nim pracujeme, a meli bychom se vaici v gude vzchopiti, aby tento sletovY rok byl zdarny a pamatnYm vaem nam v Zupe.

Br. ndeelnik Kos eini sve ptipravy k zajezdu a tak se te gime, Ze na ge 2upa JiZni bude betas na sletu v Chicago destne podetne a z kaZde jednoty v Texasu a Oklahorne zastoupena.

Navgteva na gich bra z aeskoslovenska by nas mela obz ylagte k navgteve sletu a k tadnemu zastoupeni Texasu a Oklahomy nadchnouti. Budou to pro nas v Americke Obci yYznamne dny, na ktere se po cely Zivot nezapomina.

Komu jen trochu moZno, planuj, 'Seth jiZ nyni na slet Sokolske Obce Americke v Chicagu.

0 sletu v Chicagu sehrana bude Smetanova "Prodand nevesta."

Dog ly nas sletove velke plakaty a budou do nagich jednot k vyve g eni v kratkosti rozeslany, jsou krasne. regime se, Ze se s vami na pri gti porade Zupni shledam, jsem vas Ludva 0. Ho gek, jednatel..

Schtize RVOS i tadove rad nav gtevoval a jeate prosincove schnzi byl ptitomen. Nenaddli jsme se ZadnY z CienC,Ze je naposled mezi nami, neb brzy po te zadal churavet. Jinak bYval v2cly zdravY. Byl dobrY elen, s yYch povinnosti dbaly a rad s y emu bliZnimu vypomohi. U neho platilo: já elovek, ty dlovek, nic vice a nic mene jak elo y ek, at' byl kdo ptesveddeni jakehokoliv.

KdyZ jsme ho a jeho take nemocnou manZelku byli podruhe s moji manZelkou dne 23. Maora na y Stivit, bylo pozorovat, Ze svice jeho Zivota dohotiva, ad mel pdad dobrou pamet' i fed, jen hlas ii slabnul.

Zanechava, nemocnou manZelku, d ye dcery, pi. Frank Bobalikovou v Kaufman, pi, John Dlabajovou v Ennis, dva syny, Franka a Josefa, oba zde v Kaufman, kteti maji ji2 sve rodiny a sve domovy.

Byl pohiben dne 28. Unora dopoledne v Kaufman na htbitove za doprovodu skoro cele ra g inecke osady a za obtadu zdej giho dp. V. Pechala.

Mily pf tell a spolubratte odpodivej v ltimu zeme v pokoji a dest budi2 Tve pamatce.

Tuto vzpominku Ti venuje, Stepan St'astaY. )• •( Siiiha: "Pane profesore, dUm hair Profesor: "Reknete to me pani, ja se o domaci zalelitosti nestaram." ( U veeer Zivota teprve mnohy ptichazi k paznani, ée nesmysIne promrhal jeho rano,

151/1016, 0.

V*STN1

Ve stfedu, dne 12. btu= 1947.

Zprava prijmu a vydani Hlavni Uradovny za mesic unor 1947.

STATEMENT OF RECEIPTS AND DISBUREMENTS FOR THE MONTH OF NOVEMBER 1946

PitiJEM - RECEIPTS Poplatky od tacit' - Dues from subordinate lodgers Odeita se poplatek novYch elent - Less first year premiums Zbkva. - Net premiums Bondy - Bonds Splatky majetkovYch ptijeek Payments on mortgage loans Splatky na certifikatove pUje.ky - Payments on certificate loans Urok z certifikatov3ich Meek - Interest on certificate loans Urok z majetkovYch pujeek - Interest on mortgage loans Urok z bondu - Interest on bonds Najemne z majetku - Rent from real estate Z mineralniho a olejoveho majetku - Royelties Poplatky novYch elemt - First year premiums Na odhady - Appraisal fee Prodej potteb tadum - Sale of lodge supplies CelkovY ptijem - Total receipts Hotovost 1-147 - Cash balance 1-1-47

Hotovost - Cash Vladni bondy - Government bonds Okresni a mestske bondy - County and Municipal bonds Pfijeky na majetek - Mortgage loans Pujeky proti certifikatum - Certificate loans Akcie - Stock Farmy - Real Estate Collateral Loans Podily a metitka - Equities and Utility deposits ' Nabytek a zatizeni v fitadovne - Furniture and Equipment

edi■

ihrtrtrd Mortuary

Vydlani Expense

68,366.94 2,666.84

96.00

5,831.64 633.18

688.74

74,983.32 3,300.02

65,700.10 500.00 23,505.86 5,477.14 1,871.31 6,143.66 1,504.75 125,17 22.95

96.00

5,198.46

688.74

71,683.30 500.00 27,203.03 5,477.14 1,876.56 6,566.85 1,504.75 125.17 22.95 3,300.02 510.00 19.65

3,697.17 5.25 423.19

Souhrn Total

104,850.94 74,096.61

3,925.67 35,319.35

9,324.07 6,056.74

688.74 2,728.74

118,789.42 118,201.44

178,947.55

39,245.02

15,380.81

3,417.48

236,990.86

32,401.25

10,131,72

3,417.48

107,468.20 1,112,000.00 456,239.60 2,459.296.88 439,562.19 210.,0000.00 50,924.35 621.19 20.00 9,233.55

3,417.48

4,845,365.96

28,229.70 99,501.81 797.00

9,233.55 4,661,653.45

Celkove vydani - Total disbursements Hotovost 3-1-47 - Cash balance 3-1-47

Nemoc. OcMade' Si ck Ben. Appraisal

3,300.02 510.00 19.65

MAJETEK JEDNOTY ASSETS 61517.75 1,112,000.00 428,009.90 2,359,795.07 438,765.19 210,000.00 50,924.35 621.19 20.00

VYDANI - DISBURSEMENTS: Majetkove piljeky - Mortgage loans Piljeky na certifikaty - Certificate loans Opravy na majetek - Improvements on real estate Vyplacene podpory - Claims paid Vracene Umrtni poplatky - Returned premiums Brokerage Pravnikovi za vytizovani pujeek - Attorney fee Komig ne organisatortm - Commissions to organizers Cestovne fitednikt - Officers travel Dary - Contributions Filing fee, State Dept. of Insurance Express Schfize Hlavni ttadovny - Supreme Lodge Meeting Rilzne potteby na vydr2ovani ttadovny - Office maintenance Lekatske prohlidky - Medical Examinations Vestnik a slu2ne redaktora - Vestnik and Editor's salary Pogtovne - Postage Najemne z utadovny Slu2ne Utedniku - Officer's salaries Slane vYpomoci - Employee's salaries Tiskova, prate a psaci potteby - Stationery and supplies Telephone & Telefraph Exchange VYlohy na auto - Car expense Za odhady - Appraisal expense

Detskt Juvenile

41,634.80

86,862.27 6,862.00 139.00 22,295.71 30.22 240.00 1,000.60

138,660.23 5,000.00

91,862.27 6,862.00 139.00 22,295.71 112.82 240.00 1,000.60 1,480.78 53.70 ....305.00 21.00 7.76 ....239.30 47.96 300.00 1,361.19 30.00 60.00 1,363.80 750.97 289.06 27.02 17.34 13.43 641.95

82.60 1,371,29 53.70 305.00 21.00 7.76 239.30 47.96 243.00 1,361.19 30.00 60.00 1,363.80 750.97 289.06 27.02 17.34 13.43 641.95

109.49

117,429.80 61,517.75

6,843.77 32,401.25

5,249.09 10,131.72

3,417.48

129,522.66 107,468.20

178,947.55

39,245.02

15,380.81

3,417.48

236,990.86

57.00

R. A. UrbanovskSr, ifeetnik HI. tltadovny.

S bratrskYm pozdravem, 11117111110MIMINISI.

Zabijeeka "Zabija'aka." 112 pri vysloveni tohoto jmena se sbihaji slimy v nstech. Zabijaaka, to je svateeni den na na g em venkovve na kterY se celá rodina dlouho pripravuje a te'Si. A ono to 6, oirav d u hodne starosti, net se takovY paSik na zabijaeku ptipravi. Skoro celY rolt se o neho hospodyne stard, aby dobte 2ral a 2radlo mu glo k duhu. A kdy2 ptijde jeho doba, tu i hospodat ho jde obhlidnout do chleva. A pak stanovi jen den te domaci se slavnosti. Nejdrive se jedna se 'feznikem, kdy by asi mob/ plijit. A

a

kdy2 je datum sjednano, obstaravaji se vgechny ty pottebne veci.

Hospodat nakoupi gpejle, kalafunu, hospodyne zase koteni, ptipravi kdejakY vetgi hrnec v domatnosti, upeee tadnou buchtu a snese vge, co nesmi pti podobne praci chybet.

V ureenY den se vstava rano o mnoho dtive net jindY. Ptipravi se potadne necky, v kuchyni se na plot-. ne v hrncich vati voda a eeka se jen na teznika. Ten si take pospiti, aby byl je gte za svetla s praci hotov. Aby mu nebyla pti praci zima a glo se mu do ni veseleji pa-

sklenieku pro zahtati. Chudak patik v chleve nevi co se deje, ten den jegte snidani nedostal, zatim co kolegove jsou jiti pa ni. At tu jde hospodat a neznarnY 'Clo y& v bile zastete se sekyrou v ruce. Jen nejak nerad uposlechne rozkazu, aby opustil svilj fitulek, je to jeho posledni cesta. Dobte mitend 'lila sekyrou do hlavy a pak jen nejake to gkvikn.uti a je konec. Pichnuti pod krk, chyceni krve co hmce a iiZ se zabitY vept ptenese do tadnS"rch necek, kde se vypati. Pak vyvrhne a jig idou prvni kusy masa

stare se hospodat Pe a nejakou ti do hrnea

plane,

Tajemstvi zkazy Tirpitzu Lodyn. - Britska admiralita odhalila tajemstvi pou2iti infraeervenYch paprskil pti valeenYch operacich na moti. InfraeervenYmi paprsky se davaly signaly, viditelne jen ureenemu ptijemci, kterY. musil mitt zvlagtni vYzbroj. To umotinilo iispech ponorkovYch iitokü na nemeckou lod' Tirpitz a na vice net sto japonskSrch valeenYch lodi.

Danville, Illinois, prohledavala 2ena kapsy mu2ova kabatu, kdyt tu v ypadla, patrona, spadla na va-

fie a stlellia ji do ray.

Ve stfedu, dne 12. bfezna 1947.

VOJiLCH RAKOUS:

Vojkovieti A Piespolni 0 Venku byla jid neproniknutelna, tma a hodne nevlidno, ale v sednici, skvouci se ye svateeni eistote a prijemne vytopene a provanute \Tani kavy, bylo milo a prijemno. Kdy2 kavu vypily a Rezi se zase polodila, posadila se kovarka pohodlne k hlavam postele.

"Tak, jak je vam ted', Rezinko?" tazala se pina soucitu.

Rezi, ad se po vypiti kavy citila jako v nebi, s bolestnym vyrazem zvedla oci ke stropu a geptala mroucim hlasem: "Ud aby zde byli, bojim se, de se toho modleni nedoekam."

"Kdyby bylo nejhur, ja, se za vas, Rezinko, pomodlim," kovarka se nabizela ochotne, "to mate jedno, modlitba jako modlitba, a v jednoho panaboha beztoho verime v gichni. Ostatne nemusite hned umrit, kdy'd se date zaopatriti.

Tamhle nebodka stard Ko gt'alka devetkrat byla zaopatrena ne2 umicela."

"Ba, tohle bude asi moje posledni," vzdychala Rezi, "ja, to na sobe dobre citim. Dej se ale vole bo21, jen kdybych ja vedela, jak to potom dopadne s Modchem, aby on se potom, kovarko — chranid bode — jests neaenil — co myslite, kovalko?"

"To asi sotva," pochybovala kovarka, "to myslim, Rezinko, ke midete umtit bez starosti.

Piece ud ma vek, a pak, kdyby mel i nakriisne takove my glenky, ktera pak by si ho vzala?"

"Dost je takovYch, verte, kovarko," jistila smutne Rezi; "ono je chudYch didovskYch holeek ... Pravda, je mu pies gedesat, ale cod ... ?

Doti nema, peknY domek a divobyti zde je a na hotovosti taky hezkYch par stovek . .. Co ja se na to na v gecko na gettila a napracovala," Rezi tie s vYrazem velikeho utrpeni sobe narikala, "vy to, kovarko, v geeko vite, a na koho jsem se starala? Kdyby se i Modche nakrasne neo2enil — jako 2e on by rad, cod je o to — reknete, komu by to po jeho smrti v gecko pHpadlo, ne2 jeho strane? A bode, ta jeho strana ta mi pije krev, co jsme s Modchem pospolu, po vgecka ta leta. Nejdrive se to ke mne lisalo jako fale gne kooky. To byly same nav gtevy, same uctivani a Rezinko sem a Rezinko tam . . . Myslili, de nam pada s nebe a de kdy2 nemame deli, de budeme rozdavat horem i dolem — to si ale dali, to mne, kovarko, znate!

A kdy'd videli, de to nejde po dobrem, zaeali po diem. Jmena mi davali — jakdiva jste to, kovarko, nesly gela — a 2e jsem lakoma, ani najist Modchemu de nedam a co vgechno, a de mamonim jen pro svou stranu a de kdyby nebyl Modche takovou baekorou, 2e by to moje pribuzenstvo vymlatil ze staveni a de by mi ukazal, kdo je panem v dome. Nikdo z nich mi za to nesmi pies prah — stojim ja o vase pinatelstvi! A ted' sobe, kovarko, predstavte, de by me mel Modche preekat . . . Ani pomyslit na to nechci, zblaznila bych se z toho! Vgecko by jim odkazal a za moje spravedlive mozole by se mi jests vysmali. A co bych ja po smrti mohla rikat? Tuhle chudak, zaborska, sestra . . . " Prudke zabouchani na domovni vratka prerugilo proud RezinYch dalupinYch slov. ka be'dela otevrit, na zapradi ozvaly se Oetne a span& kroky a okandik na to pinila se sednice ce prichozimi. Vgichni, Modche, kreneckY cek a vojkovicky Fried s Hellerem byli na kost promrzli, dupali nohama a spe gne se sebe shazovali zimniky.

"Tak co, Rezinko," hovoril mezi tim Heller, "co sobe zase vzpomnely v noci a v takove dime, snad to mohlo poekat do rano, snad neni tak zle?"

"Ba je, pane Heller," g eptala Rezi hlasem, kterY se zdal jid prichazeti z onoho sveta — ku podivu, jak celY jeji zevnej gek nahle vzal na se vYraz slabosti a utrpeni — "tuze je zle, pane Heller, ud citim, de to bude moje posledni a rano de se ud nedoekam."

"Ale Rezinko, Rezinko, vddyt' ono zase bude dobre," vyradel ji bod ge Heller. "My se u nich

VitSTN28 pomodlime, kdyz je to jejich pkani, ale proto nemuseji jests urnrit — my ud se u nich namodlilit" Rezi vrtela smutne hlavou. je se mnou konec, pane Heller — natahnit ty hadry, Modche, nevidi g !?" vzkrikla Rezi nahle svYm obydejnYm hlasem, kdyd zpozorovala, kterak ptichozi skopavaji na podlaze drahocenne jeji hadry a hned zase skomirajicim hlasem pokraeovala: "DC je se mnou naeisto konec, pane Heller, Bohu ale porueeno, ja jen, vedi, abych umrela jako sporadana didovka a aby se u mne napo . . . naposledy pomo . . . porno . . . " Rezi litosti se zajikala a pro plae nemohla domluviti.

"No, pomodlime, prof bysme se nepomodlili, gkodit jim to, Rezinko, nernide," minil dobromyslne Fried, "ale budou videt, v gecky nas preekaji."

A obracen k ostatnim, Fried potichu se s nimi radii: "Za umirajici modlit se nemusime, jen pouze za nemocnou."

"AC po krk dost," svedeil gepotem Heller.

Ale Rezi mela jemnY sluch.

"Za jakou nemocnou?" vyjela svYin obyeejnYm hlasem. "I za nemocnou i za umirajici, vgecko se musite modlit — nas bych vas sem byla volala?"

"Jen se, Rezinko, nerozeilujou," chlacholil ji mime Heller, "kdyd mysleji, tedy se budeme modlit vgecko, co chteji. Beztoho zde musime ztizstat do rano. Pomalu bude deset, tma jako v rand. a zima jako v Sibiti. Tak co bysme se nemodlili, kdy2 jim to dela radost . Zadneme!"

Vgichni — Modche, Fried, Heller a Nacek mrli do rukou modlitebni knidky, obstoupili postel, na nid spoeivala Rezi a hlasite a sborem poeali odrikavati jednu modlitbu za druhou.

Kovarka, ktera se °pet usadila u hlav Rezininy postele, vytahla z kapsy ridenec a modlila' se potichu a zaroveri se zbanymi mut vojkovicke Chevre Kedige.

Byl to velebny okamdik.

Rezi sepjala na pokrYvce ruce, privrela oei a kolebala jednotvarnym hiaholem modliteb, volne oddala se svYm myglenkam.

Bude to diveni — rozjimala v duchu Rezi — ad se zitra Po okoli roznese, Ce u sedlentinske Rezi bylo modleni a de asi u2 dlouho nevydrdi.

A vgecky panicky z Vojkovic a okolnich vesnic ji prijdou navgtivit. A s prazdnYma rukama neprijde asi 2adna, take ona, Rezi, nechodivala navgtevovat nemocne s prazdnYma rukama.

Hellerka vojkovicka s Friedkou noseji v gude k nemocnYm babovky. Cod Hellerka, ta miva babovky dobre jako od cukrate, ale Friedka ma obyeejne ten bo2i darek Indio podateny. Nechava to mai° kynout, nebo co, a je to potom jako brus. A aby jen ostatni panicky neptipadly take na babovky — to by bylo rialYch babovek! Ztvrdlo by to a jests polovieku by toho rozdala. Jednu by mohla dat Toniece do Krenku, cod o to, a nejspig de ji da to nekynutou od vojkovicke Friedky .. .

Se vzpominkou na Tonieku dostaly Reziny myglenky jinY smer. Aby zrovna — rozvadovala — hned rano po Nackovi pro Tonidku sobe vzkazala. Piece aby bylo v gecko v poradku, kdyd panicky budou chodit na nav gtevu. A na ni, na Rezi, jakodto tedce nemocnou, ba takika umirajici zajiste se neslu gi, aby poklizela a panicky obsluhovala kavou. A bude to nejakeho litovani! Rezi ua v duchu video, v gecky ty plaeici panicky a litost nad jejim vlastnim osudem zadrhla ji hrdlo a slzy jako hrachy vytryskly ji z oei.

V tom modlici umkli. Modlili se pies hodinu a od zaeatku ad do konce prefikali vgechny modlitby, jak to sobe Rezi prala.

Heller vybidl soucitne Modcheho, aby si gel lehnout. "Jsou start elovek a po ceste, co zde budou ponocovat," rekl — a de kdyby to bylo zapotrebi, de ho pambu rae chranit hned zavold. Modche ochotne uposlechl moudre rady a ani se s Rezi nerozloudiv, ode gel do komory, a aekoliv komora byla pres sin, piece za malt okam2ik bylo sly geti Modchetv hlasitY chrapot. Spalt' Modech spankem spravedliVjrch. Take kovarka dokoneila SVe modlitby

Mauna 7. roziehnala se s Ilezi se slibem, de easne rano zase pfijde.

Fried, Heller a Meek usedli zatim kolem stolu proti Rezine posteli a chystali se takto ztravit nod. Oheri v kamnech davno vyhasl a v sednici poeinala byt citelna zima.

Ponocny prave odtruboval dvanactou.

"Nacku, mohl bys zatopit," nabadal Fried bratra, "jsi z nas nejmladgi a patrig k rodine."

Nacek ochotne poeal v kamnech rozdelavat ohein Drivi vesele zapraskalo a Nacek dal uhli.

Rezi, ktera ud drimala, jevila v posteli znaenY nepokoj.

"Prejou si neco, Rezinko?" tazal se ji Heller pin soucitu.

"Aby tam Nacek tolik neptikladal," vydechla Rezi sotva slygitelne.

"Jsou bez starosti, teeiko, nenalaim," ubezpedoval od kamen Nacek a prikadal, jakoby mu pattily kladenske doly.

"Ja ne snad k \Tull tomu kousku uhli," omlouvala se unyle Rezi, "ale de byste zde potorn horkem neyydrdeli."

Nacek dokoneil svou praci a prisedl k ostatnim. Sednici poealo se gititi prijemne teplo.

Heller pohledl na Rezi. Oei mela zavrene a zdalo se, 'de spi.

"Mohli bysme si zahrat v karty," navrhoval Heller potichu, opatrne pohlideje na spici Rezi.

"Jd bych rad," svoloval geptem Fried, "jen 'de Rezi ... to vite " "Spi jako dudek a o nieem nebude vedet," jistil Heller a radostne mnul si ruce, "jen de, kde vzit karty?" zarazil se nahle.

Fried misto odpovedi vytahl z kapsy hru o gumelYch karet a vitezoslavne zvedl je do vYge. S tvati zbodnYch mudU pri tomto pohledu radem zmizela v gecka nuda a ospalost. Zraky zarili jim eistou a uptimnou radosti.

"Jen aby Rezi . . . " strachoval se jests ze vgech nejbojacnej gi Nacek.

"Jen hezky potichu a nic se neboj," utegoval bratra Fried a michaje karty, tazal se Hellera: "Tak co ... Oliv bejs?" (Jedenadvacet).

Heller, groubuje vY ge knot lampy, jen radostne prisvedeil nemym kYvnutim hlavy.

Fried podal rozdavati karty.

"2e se bodiho trestu nebojite, neznabozi!" ozvala se v tom s postele Rezi.

Friedovi leknutim vypadly karty z rukou a Heller s Nackem zustali jako omrdeeni.

"Le se bodiho trestu nebojite!" opakovala Rezi a hlas jeji znel tak mohutne, jako hlas andela, volajiciho hrigniky k poslednimu soudu.

"Cloy& si je zavold, aby se u neho pied smrti pomodlili," pokraeovala Rezi v rostoucim hnevu, "a oni neznabozi se daji do karet."

"Vddyt' u'd jsme se, Rezinko, v gecko pornodlili," namitl nesmele Fried.

"Tak se to modiste jests jednou," stala Rezi na svem pram, "piece platim celY divot Chevre Kedge proto, abyste mi zde pied smrti hrali v karty."

Fried, kterY zatim v rozpacich karty se stolu sebral, mrgtil jimi vztekle o "Kdyd mysleji, de jim to pomilde . . . " rekl zamradene, "zaeneme!" vybizel Useene a zlostne Hellera s Nackem.

V zapeti rozlehl se zase chaloupkou hlahol modliteb a nesl se tichou noci pies naves ad za humna vesnice. Modlili se u Rezi hodne hlasite, ba primo krieeli, ale bylo v torn vice netajene zlosti ned opravdove pobodnosti.

A zase premodlili se vgecko od zaaatku ad do konce.

"Tohle ud aby . " a Heller, klesaje unaven na Cidli, potichu sice, ale nehorazne zaklel.

A sedeli zase v gichni tri mrzute kolem stolu a Rezi, zdalo se, klidne a spokojene zase mala.

"Nacku, uvar nam eernou kavu," navrhoval Fried, "bude nam potom veseleji."

V kamnech bylo jests dosti ohne a Nacek bez nuceni prevzal drad kuchare. Lograk piny vody postavil na plotnu a ze schranky na polici nasypal do hmoddire tolik pradene kavy, co rozumel.

"Co chceg delat, Nacku?" ozvala se zase s

stele Rezi, tentoltrAte opet hlasem slabosti skomiralicira.

Strana a.

VESTNiK

Ve stkedu, dne 12. bi'ezna 1947.

Jaromir CIA) 54

ye

West, Texas

mo o his ftád jaro l-nir 7-n,lcy2en byl 4. prosince 1904 s nim br. John R. Kubenou. Jako kern ylL-1 2.71 elonn a ze zaklaciatela zasta,li a Ruclof Barton flaci Jaromir minlo rozrUstu v pottn . 61eristv vystav::non a vybavenou sin v petiakrOVem• jest ‘41.,..:;1115..

Schez2

rn.avkleine...a•.Zasiuhc hojne, zabavni vSrbo: no -;2 n 1scaje T.:11-atelska : beseda, Za f2adu, tato poloZka t ic: to s y AII:5, -!). •.bavniho v'Yborai.a

Jar3m1]. stoj si finanene•:ciobte:s '.::hern minute vâlky ãd -.)osiecini i tadu. Jarc s vein4m pftlosem k vyteenernu poslani nag;:

Ve stiedu, dne 12. htezna 1947.

V t EITNIX

Was IL

Pd Jaromir sesilil od poslediho Sjezdu milem o sto demi Letokai v3iroeni shctize fadu Jaromir navgtivena byla pfehojne; zabavni vSrbor uchystal vSrborn spoleen3.7 abed, pi nem'Z fotografista vzal dva 0brazky. Po obede pfitomni. Mehl byli fotografovani a pa te nasledovala srdeend zabava. Na obrazkach vidime: SkupinovY obrazek elenti fadu Jaromir. mita fada z leva do prava: üIiednIci fidu Jaromar, stoprocentni rodina Frank Mikeskova z Abbott, Texas, a iijici zaldadajici eleni kadu Jaromir: Robert 5erveuka, sestra August Petrova a Rudolf Barton.

Ve spodu dva snimky pig spoleene hostine. aft

•

tdu elenti a uveden do Jednoty hlay.ovY rad rostl pomalu ne2 jiste a dne§a Aug, Petrova a bratti Robt. Oervenka anene, dues vlastni velikou moderne di m&sta West a hotovost v pokladne boru s bratrem Hugo Freundem v a pro Ueastniky sell-C.12e dobrou svaad I poue. nYm zUstava skuteenost, i-adove pokladne. V eem vezi tato zanager br. Hugo Freund. lana test za jejich vlasten8eke vPI na rOzne dobroeinne akce a east d do sbirky Amer. Cerveneho dar, nebot' zdarae pasobici rady jsou

• • 0.,4310,r01.

• ,;:y•Wfroii40

Btrana la,

VISTNIZ/

I

OFFICIAL ORGAN OF SLAVONIC BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS alamrs•mormlimmam......

VESTNIK

Ve

stfedu, dne 12. btezna 1947.

All contributions, correspondence of Lodge reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

FOLKLORE IN CZECHOSLOVAKIA Folklore as a science recently developed on very modern lines. It has been helped, on the one hand, by friendly contacts with nations who still live and think in a primitive way, on the other, by the research into the subconconscious mind, mass psychology, comparative religion and philology.

But this scientific stage of the development was only made possible after an extensive amount of material had been collected, and that is a long, and in many cases a fascinating story.

While most of Europe began to be interested in folklore under the influence of the romanticism of the eighteenth century, among the Czechs and the Slovaks the movement coincided with the revival of the national consciousnes after nearly two centuries of serfdom and loss of any meidum of self-expression.

The leaders of the revival, who called themselves the Awakeners of the people, found in the folk arts and the unwritten literature one of the best means for the purpose: surely, a nation who still possessed such, a vigorous rural culture need not give way to despondency.

The early Awakeners--Dobrovskt 'Safarik, Jungman—gave our folklore a sound scientific foundation. alakik's Antiquities of the Slays "opened everybody's eyes" and proved to be the first milestone in the progress of the Czechoslovak enthnography. In 1795 a society was formed in Praha styled The Association of the Patriotic Friends of Art. 1818 The Royal Land Museum was built. The Slovak Matice and the museum in TureanskS7 Sv. Martin followed later. The enthusiasm spread all over the country. There were soon countless little Awakeners in rural towns as well as villages, humble rustic clergy and schoolmasters, local practitioners and magistrates, everybody striving to help and collect songs, fairy tales, proverbs, riddles and stories, also games and customs, and specimens of earthenware, glass, objects of wood and metal, embroidery. Amateur choral and dramatic societies sprung up, even the puppett shows took part in the Awakening zeal. The first stage of the folklore labour was well in hand.

The second generation of the patriots could already think of the next step, namely, how to make a practical use of folklore in education and as a basis and inspiration for the higher forms of art.

Thee beginning was made by the musicians.

In 1826 a lawyer in Praha, Francis Skroup, composed an opera — Dratenik, The Tinker — which consisted mostly of folk melodies, soon to be followed by the more mature work of the monk Paul Krizovsky and, a few years later, by the great Smetana, at hearing whose name every Czech face brightens up. Smetana delighted the nation by innumerable compositions which not only made use of the folk tunes, but incarnated the very rhythm of the Czech temperament. We quote only two examples of the vast repertoire written by smetana for the newly founded National Theatre in Praha, one, the opera Libu ge the heroine of which is a mythological personality first mentioned in a a chronicle of the eleventh century by a canon of the Praha cathedral, Cosmas by name; the other, the worldknown B artered Bride, which portrays the contemporary village life in Bohemia down to the detail of the Bear Pageant, a custom surviving from the primordial age when the bear used to be worshipped by the ancient Slay s as the symbol of the corn spirit.

Poetry followed the suit of music. The vivid style of the folk ballad was mastered to perfection by K. J. Erben in Bohemia, by Prof es-

V. Jakubiekova sor SuSil in Moravia and later, by Svetozar Hurban in Slovakia, while the wider forms of folk story-telling gave Boena Nemcova her prominent place among women writers of the time. The influence of the patriotic writers of the era is felt through the whole nineteenth century, even in the classics such as Vrchlick3'7 and Jirasek.

As to the applied art, the painters fell in love with the folk patterns and color effects.

In 1854 Manes, an artist whose work still waits its turn to be presented to the English public, made a tour round Moravia and Slovakia in a horse trap, with a bag of frugal food and a sktech book ready. The story has it that more than once Manes literally burst into tears of pure joy at the sight of the harmony and rhythm of the designs — painted or embroidered, as the case might be—and the dignity of the landscape where the villages seemed to grow, like other products of the soil from the soil.

Next, the historians of the arts and crafts took the matter in hand and ascertained the various epochs through which the folk patterns and technique have passed. It was agreed that there have been, very roughly, four such epochs. First, the oldest, prehistoric era clearly to be traced in earthenware ornament, roof emblems, carved beehives and devotional objects; secondly, the mediaeval era of the influence of the Western tapestry and fresco, lasting approximately from the Crusades to the Golden Age of Czech culture under the illustrious rule of Charles IV, that unique patron of all arts who combined the tastes of a connoisseur with the mind of a saint and the sagacity of a statesman and pioneer of national economics; thirdly, the period of the Renaissance the influence of which is discernible chiefly in the costume and embroidery; and fourthly, the Baroque period which left a mark upon almost every artefact that had to do with decoration.

Women, too, shared in the folklore movement. Renata TyrSova, the wife of the Sokol founder, made a direct appeal to the Austrian Government, asking that peasant designs should be introduced to schools because "the ideas and the technique of the countrywomen's work is so much superior to the samplers and plates which the schoolgirls have to imitate."

It took more than a year to receive a reply, but the reply did come, and was satisfactory.

Within some twenty years the rural designs were taught in all classes for needlework, both in town and village, not to mention the drawing lessons for both sexes and the tuition in the new technological schools for the trade and craft apprentices.

To prevent the curio dealers from buying up the artistic treasures of the countryside and selling them abroad the patriots, who had by now discarded the poetical but no longer relevant name Awakeners, established a great number of regional museums the aim of which was to secure really good specimens of the local artefacts for the view and benefit of the widest public.

The vast and truly loving labor of four generations of the enthusiasts was crowned in 1895 by the National Ethnographical Exhibition in Praha: it had a tremendp,us and lasting success.

Yet much remains to be done by the folklorist of the twentieth century. We have to extend the field of our investigation both in time and in space; to fill the gaps which escaped the notice of the Awakeners ,e.g. the me-

diaveal lore, or the crafts of the sixteenth century;) we have to link up folklore with other sciences and with the work of the folklorists abroad. Gratefully building on the foundations provided by the idealistic patriots of a bygone dnenration, we have to keep pace with the progress of the general knowledge and the new aspects of our more critically-minded age.

Comparing the material gathered in Czechoslovakia with that of other nations we find that much which was once regarded as a unique product of the Slovak and Czech genius is shared by many neighbors of ours, often by the whole of Europe, Middle East, and North Africa. For instance, the mixolydic key of the Moravian ballad can be found not only in the songs of our Slavonic kinsmen, but also in the Welsh and the Irish folk songs. The fairytales which our collectors gleaned from the 8umava and Tatra peasant imagination and which are well known in England under the name of Grimm's marchen, are neither Slavonic nor Teutonic in their origin, but much older than both; certain themes, e.g. the story of the Baby Afloat ,Plavakek) occur in the folklore of races so far apart as the Eskimo people, the ancient Babylonians and the contemporary Melanesians.

To explain this we have to go very far back.

Under the top layer of the Slavonic culture many substrata have to be examined, the Celtic age, with its extensive sun worship and burnt sacrifices, the pre-Celtic age of the barrow and the horse worship, from which comes our legend of the Blanik knights; the age of the bronze and gold cultures which we still commemorate when we speak about the little golden pig running across the house on Christmas Eve. Deeper and deeper we descend, assisted by anthropology and archeology, down to the neolithic caves on which Dr. Absolon's work has thrown so much light lately, till we find ourselves in the silent geological ages where things really began.

Next we have to read up, translate and discuss the theories of great folklorists like H. Miller and his opponent Elliot Smith, and agree, or disagree, with the argument of dissemination of the stock ideas versus the law of convergence, and to ponder on the older schools and the maxims of Bacon and Albertus.

And how are we to interpret the shapes, sounds and thoughts of the folk arts? Here we are on a dangerous ground indeed, for we can never arrive at any facts and proofs.

Working of necessity with anonymous material we can never be sure whether our interpretation is right or vastly erroneous. Take an example.

There is a children's game called Heligka, sometimes JeliSla, or Hela, or Helice, Schoolgirls play it all over Czechoslovakia, and it goes something like this.

HelfSka dances a solo inside the ring of the other girls who stand still and sing, calling her Queen, or Golden Apple, or the Proud One. When she has completed the circle, Heligka stops in front of whichever girl she chooses.

This girl has to come forward and do what the chorus suggests. She pretends to wash and dress herself, puts a crown upon her head, eats an imaginary meal, raises a cup high and drinks it. Then HeliSka takes her into her arms and together they burst through the ring. When they return the game begins anew.

What could the meaning be? Now there is no word in Czech which would begin with (Continued on page 11.)

Ve stfedu, dne 12. bfezna 194?.

Folkoler in Czechoslovakia (Continued from page 10.) hel-, or el-, or jel-, except the word jelen, the stag, which does not seem to help. But there is the Russian name Elja or Iljar for the sky god, and the Greek Helios for the sun god, the German adjective hell meaning light, the English yellow, and glow, the Sankrit root hel meaning shine, glow Could not Heli gka be the sun? She is called proud, and golden, she is likened to a round rolling apple. (Now we remember that jelen, the gold-antlered stag of the Rigveda, drove the chariot of the sun across the sky.) We take it, then, that Helnka is the Sun. She dances round the circle, then stops. The sun is suppossed to do the same and then it stops at Midsummer, at the peak of its strength. According to an ancient saying it hovers for a while over the earth, as indeed it is thought to do, to a lesser extent, at every noon. Why? Because it demands a bride. So the other girl is chosen from the ring of the village maidens and taken away, in order to be married, i. e. killed and passed through the fire, for a sacrifice to the sun.

The explanation that the game was once upon a time a gruesome reality can be reinforced by the reminder of the custom to leap over the fire at midsummer, or by the quotation of a folk song Hoiela lipa, hokela, in translation: The lime tree was burning—burningAnd my love sat underneath.

Live sparks were falling upon her, And all young men lamented her.

Likewise many other games and customs might become the subject of interpretation by the three main features of the primitive cosmic mysticism, that is, the sun worship, the periodical disappearance and return of vegetation, and the idea of the external soul. The whole folklore calendar, now firmly grafted upon the church calendar and thus preserved to the time withing the living memory, is but another ring, or circle, round which the life of a man and of nature round him revolves.

Does it sound childish, or far fetched? Perhaps it does. But the symbolism of the primitive minds is deep. It is derived from very accurate observation of facts and it foreshadows the tenets of the great mystics of all times as to the indivisibility of the forces of the universe. ) • 4, • Fort Worth Texas Dear Readers of the Vestnik, I would like to join you in writing in the Vestnik. I am thirteen years old, my name is Jerry Milan and I am now attending J. P. Elder, Jr. High School. I am in the eight grade.

I am also the member of the Forth Worth Sokol. We gym on Wednesday night and some times on Sunday mornings. Our gym class has two rings for the Czech National Dance. The bigger group has presented the Beseda at the Meadowbrook Country Club, at the North Side High School and at the Paschal High School where 2500 teachers had a convention.

My sister and brother are now attending the North Side High School. My sister Frances is an honor student and my brother, Emil, plays on the A squad of the football team.

Before I close I have a little poem to say My Sokol Motto Young folks, old folks, everybody come, Join the Sokol union and have a lot of fun, Please check your troubles and your worries at the door, And you'll see some gym work that you've never saw before.

Goodbye for now, and I hope I hear from you in the near future.

Na Zdar Jerry Milan.

•( ) Small Girl: "I wonder why so many babies get borned at night."

Seven Year Old: "Don't you know? It's because they want to make sure they find their mothers at home,"

Btu ll..

BTNIS COURTEOUS LATIN OFTEN BAFFLED

BY ATTITUDE OF AMERICAN TOURIST On the recent visit of a group of Texas businessmen to Mexico City, one member of the party, who took the occasion for a repeat performance of "The Lost Weekend," finally had to be given a police escort to protect him from a beating, so rude and insulting was the Texan to waitresses, hotel clerks and cab drivers.

There always will be boors in any country, but the Mexicans who deal regularly with American tourists have learned to expect the worst, and frequently get it. The man in question was a sane, respectable citizen at home who went down to Mexico to "let down his back hair." All too frequently this is the attitude of tourists.

Latin Naturally Courteous.

The Latin is, through tradition and training, courteous to the extreme. His everyday conversation is filled with flowery words and phrases. Courtesy is a national Mexican trait that is taken for granted and the Mexican simply cannot understand or sanction unnecessary rudeness.

The tourists from "The States" who poured into Europe in the decades before World War I left behind them a trail of American dollars and a -continental attitude of contempt and scorn for Americans in general. Since Mexico began catering strongly to U. S. tourist trade in the '30s, the Mexican also has gained the impression that most Americans are somewhat objectionable persons, useful mainly to pay exorbitant prices for everything and go home as quickly as possible.

Mexican Takes Life Easy.

The Mexican has a profound respect for the money-making abilities and high standards of living of the Yankee, but he has a supreme contempt for the Yankee's mad dash about his business and pleasure affairs. "Mariana," the "okay, later," or "I'll see you tomorrow" philosophy of the Mexicans, is actual. The Mexican literally takes life easy. The nervous neighbors to the north upset his equilibrium.

Rules Given.

There are a few simple rules of conduct, basic in any land but frequently ignored by the Yankee, that would do more to cement the Good Neighbor Policy than reams of propaganda.

1. Don't expect to find everything just like it is at home, and don't complain bitterly when Mexicans have different ways of doing business. It's their country. If you don't like it, stay home.

2. Try to remember the fundamentals of common politeness that one is expected to practice at home as well as abroad. Mexicans, too, are intelligent human beings, with human feelings and reactions.

3. Avoid political discussions, unless you know your people very well. Mexico's government isn't perfect, but neither is ours, and Mexicans don't like to be told what's wrong with it by every visitor who •comes down for 10 days.

4. Learn at least a smattering of the language, and especially the monetary system, beforehand. It will save many arguments over prices. Recognize the dual price scale, one price for tourists and a much lower one for natives, and charge it up to the free spenders who have gone before you.

5. Take it easy. You can't rush a Mexican anyway, and it will save a lot of grief if you don't try.

As for political conversation, ask yourself: When is a dictator not a dictator? When you're in his country—and let it go at that.

Don't expect to see savages. You'll encounter tan-skinned hard-workers, usually with better manners than your own.

(Times-Herald) ) • 4, • I The thing that keeps us apart from others is wanting to be better than they are.

THE BLUE DANUBE

By Ludwig I3enelbans Here we are given a delightful account of life in Regensburg during the Nazi regime. I happen to have spent some days in this ancient town, which we call Ratisbon, but I do not remember hearing of an island in the river over which the waters flow in the spring so that it becomes uninhabitable. For that reason it had, we are told, no official existence in the records of the town, a fact which caused the pedantic German authorities much worry. In other seasons an old man, two ancient sisters and their niece lived there and culvitated radishes. The old man uses an opportunity in a beer-garden to tell a prominent Nazi what he thinks of him, after which the old fellow has to escape. The worthy bishop arranges for a French, prisoner-of-war to take his place, for otherwise the women would never have been able to get their boat through the rough waters to land. This Frenchman comes from Lourdes; his conversation with the bishop on the subject of miracles is one of the most charmingly philosophic passages of the book. Bemelmans is a master of with, humor and several other estimable qualities. As an illustration of the golden heart of the Viennese he tells of an aged woman about to walk into the river; she is dissuaded by- a policeman, who points out to her that he would be obliged to go in after her and this would spoil his beautiful uniform. "Go home, little mother," he says, "and hang yourself instead."

The Gauleiter who comes to a bad end and his friend the Assessor, who tries to write what he calls poetry, commit the most heinous crimes and glory in them. The Assessor, atrue German, takes for a fact whatever his superiors tell him, and being told that enemy planes cannot reach his town he sees them and at the same time disbelieves in their existence, which makes him extremely uneasy.

The Gauleiter has a shop where the customer addresses the employees in the second person, while the clerk continues to answer in the third. An order was issued forbidding the sale of Mourning apparel, so that the Gauleiter could not sell the black crepe and black-bordered handkerchiefs in his shop, which caused him great sorrow. But on his death the widow enjoyed herself, as she opened a drawer and revelled in the black-bordered handkerchiefs.

All through the book there are pictures by the gifted author, exactly the kind of fantastic pictures suitable for these pages. Bemelmans is a realist and he does not indulge us with a happy ending, for old Anton is taken away in a police van. As he croses the river for the last time it is playing with the reflections of the grey-blue bridge; "the towers and the houses swayed in the waters and were pulled to one side and swam back again. The lightning rods and crosses in the sky glowed, and the Walhalla blushed again as the sun sank." This building had reason to blush, for Heine and Mendelssohn were no longer tolerated there. In the old days, said the bishop to his friends of the island, the beer-garden was the place where the word Gemutlichkeit was invented. It was a democracy, solvent, content and happy. They were people of small pos sessions, living in a paradise that anyone could aspire to, in which everyone took the great luxuries of self-respect, time and security for granted. Who knows whether the Germans will be wise enough to call back those happy days )• •( Emperor Maxmilian ruled Mexico in the 1860's.

Nicholas II was the last Czar of Russia. * Clara Barton founded the Red Cross. * * The brain occupies 2.3% of the body, the muscles over 43%.

Michaelangelo was a poet. Besides his painting and sculpture he wrote sonnets.

Strata 11.

VIISTNI8

ANDY HARDY IN HEILDELBERG K. Rupert When one stays in Germany for some time one gets used to ruins and devastation. Destroyed cities and towns are very much a matter of course, but a visit to undestroyed Heidelberg gives one a shock. An intact street seems so utterly unreal. You feel as if you had walked into a historical film and expect every moment to bump into the King of Wurttemberg. The loud base-ball voices do not destroy the illusion, since you are used to this accent in historical productions. "Wanna play ball," said junior Robin Hood to the Earl of Pembroke and drew.

But no king appears and you get hungry. So you go to the transit mess. There they give you a good meal for 30 cents. When you have finished your ice cream you go sightseeing with the crowd. You duly admire the Heidelberger Fass, the University and the Schloss, which you are quite sure designed and built as a seventeenth-century ruin. Or was it the sixteenth, eighteenth or fourteenth? Who cares, anyway. You wonder what next week's P. X. ration will be like. It would be nice to be able to buy a pair of nylons for your prospective girl friend. You board your coach, truck, or lorry—under the bi-zonal agreement—according to the Special Service efficiency of your organization, and back you go to your "compound," most probably the only intact building amidst a mass of modern twentieth-century rubble.

Another week-end has passed. Occupation has become routine consisting of boring office hours or their martial equivalent, plenty of empty ritual and generally being busy about nothing The khaki of the G. I.'s uniform introduced ages ago for its incospicuousness has vanished under all the flashes, badges, insignia and ribbons. On duty he wears a red, green or white scarf (according to the regiment) and gloves to match. The saluting business has assumed Prussian proportions. To relax or to get away from all this, or because he simply does not know what else to do with his time off, the soldier or W. D. employee often gets senselessly drunk. Liquor is abundant and cheap. Or he seduces an American or Allied, D. P. or German girl. To seduce is not quite the word. She does her full share in this game. If she is American or Allied she has approximately the same motives and desires as he has and no inhibitions at all. Inhibitions, in fact, are the only thing an occupation girl would be ashamed of. If she is German, she was probably brought up to please the man in uniform and, besides, she can certainly do with any little present he may give her. Only D. P.,s are sometimes troublesome. They want to be taken to America.

All the same, most G. 1.s are nice guys. They love children, give them their candy rations, teach them baseball and, through baseball, the American way of life, whatever that may be.

Sometimes a unit arranges a Kinderfest with a solid meal for the children, games, rides in jeeps and ammunition carriers. Everybody enjoys it. The kids most certainly do. And as they cannot stay for ever with their "Amies" they finally go home with a bag full of candy and the idea that the military are the peak of humanity. A conception which is so very new to the Germans. Sometimes a G. I. wonders what it is all about. But how should he know if even the Big Four do not? So he gives it up with a yawn and tries the funny strips of last Sunday's Star and Stripes.

The American zone of Germany is no worse administered than the other zones, in many regards it may be even better. There seem to be plenty of good intentions at the top which are offset by general incompetence, the don't-care-a-dime attitude of the lower strata of the occupying personnel, and the appalling lack of policy. The American soldiers simply don't seem to know what they are in Germany for, In consequence, their military Government deteriorates to bureaucratic ritualism.

Denazification seems much stricter and is certainly more rigid there than anywhere else, and also less competent. The screening of German, and sometimes Allied personnel is more often than not a joke. Next to lack of policy and probably arising out of it comes the way in which people are given jobs they are not fit to fill. Recruiting for the middle and lower grades of military government jobs is haphazard and without any guiding principle. America supplies the administration with.female war-time government employees and ex-servicemen who do not want to face the risks of American post-war life. Their German is usually just good enough to make rude remarks about German women. Another category are German and Austrian refugees recruited in Britain who, after a decade or more of frustration, want to get a taste of being a Herrenyolk. A third large group are Young Danes whose English in most cases is as faulty as their German and who were recruited solely for linguistic reasons. Administrative or political qualifications are merely incidental and nobody cares about them. A former foreign correspondent may waste his time filling old papers while someone who has no previous experience but filing old papers may be doing intelligence work. A whole research department might be thrown in utter confusion because they find somewhere they mysterious cypher "0800" and mistake the time signal for some secret nazi code. How and where new arrivals get posted depends entirely on the mood and lack of discretion of the Placement Officer, who was posted probably there because nobody else was available at the time.

Petty jealousy of these Misplaced Persons and general incompetence block the channels, and the flow of work is very slow. The simplest job takes ages and is always (if ever) badly done.

There is no hope of real improvement as long as the army remains in control. The army, any army, is the most unsuitable instrument for government. Military government makea sense during operations to secure the rear of the fighting armies. After the cease-fire, expert administrators economists, educators and criminologists, with knowledge of the German political background, should have moved in. When once martial law ended, the armies were very soon at their wits' end (and they had not to travel far to get there.) Though high-ranking officers are the most likable and best behaved section of the occupational forces, the fact remains that they are often helpless in face of a situation which cannot be mastered by the usual military remedies ranging from confinement to barracks to court martial procedure.

Somehow and somewhere the Germans come into the picture. Not just as mess waiters, drivers or objects of "fraternization," but as a people. Nobody really knows what to do with them nor how to do it. The Germans in Germany are clearly a nuisance to their rulers. Embarrassing, isn't it? No, it is not, for the occupation staff is far too cynical to be embarrassed by anything except a cut in the P. X. rations. Is it hopeless, then? No, for Military Government by its very shortcomings and complete failure of purpose may achieve one of the greatest successes of history: to make the Germans an antimilitaristic people. )• •( WHITE MAN, BLOCK MAN ByCol. Francis Morgan In 1897 Kitchener (of England,) Sirdar of the Egyptian Army, led a punitive campaign against the Dervishes for the murder of Chinese Gordon and continued it for the purpose of retaking the Soudan. Several battles had been fought and won. Now the Battle of Atbara had come to its final stage. He had successfully attacked the enemy instead of waiting to be attacked.

Emeer Marmound3, anticipating this move, had entrenched himself, with his back to the Atbara River, behind three lines of high Zarebas, or thorn hedges, with redouts at intervals, supported by rifle pits, It was well

Ve stkedu, dne 12. btezna 1947. known that his campaign had been planned in every detail by a white engineer—a renegade Englishman who had been with Gordon, but had become the Mandi's chief adviser after Gordon's death. It had been whispered that this man was a near relative of Kitchener, but no one was rash enough to conjecture about it openly.

Now the Zarebas had been set on fire by our rocket brigade, the redouts had been destroyed by shell fire and the soldiers of the enemy packed behind the Zarebas had received terrible punishment, before the infantry attack was sounded.

The battle field was covered with dead men, horses and camels; our stretcher bearers were gathering our wounded and burying our dead.

Vultures were already there waiting to take their toll of our dead enemies, who must remain unburied.

The demoralized remnant of Marmoud's army was being forced at the bayonet point into the crocodile-infested river.

My men of the 11th Soudanese—those insatiable fighters — were annihilating who were desperately trying to hold the last Zareba, behind which stood his toucle, surmounted by the Dervish black flag, and into which he had fled with the remnant of his emeers.

Breaking through we cornered these Dervishes and all were killed except three, whom we captured alive. Two were of the cruel Bagara tribe; the third, though as black as any Dervish, had straight hair and regular features, and very piercing eyes.

My orders were to take no prisoners, and while I was wondering what to do with these men Captain Watson rode up and solved the question.

"Bimbashi, you are to report to the Sirdar at once with your prisoners," he said.

Saluting, I drew my captives up before Kitchenem. His hard face softened with satisfaction as he singled out one man, whom he addressed in Aarabic: "Well, Marmoud, what will. your Master the Kalif a say when he hears that his picked army has been destroyed and his chief Emeer is my prisoner? Stand aside!"

Then, as his eyes fell on the third prsioner, his hand touched his revolver, and an expression of bitterest hatred passed over his stern face. It was reflected in the face of the man before him, whose eyes flashed like bayonet points.

Watching the two men I was suddenly electrified by a realization of the very strong likeness between them. Tho one was white and the other black the resemblance in both face and figure was undeniable.

I was startled from my observations by the voice of Kitchener, which seemed to cut like steel. "Watson," he commanded, "take this man out and have his grave dug!"

"Shall I call a firing party, Sir?" "No!" Later I saw him confront the prisoner by the open grave. A few low words passed between them; then the crack of a pistol, and the man slumped into the trench. Turnhig away, Kitchener ordered the grave immediately filled in.

There was naturally no little subdued speculation among us as to whom this man might be. One man did not confine himself to speculation: We were on the return march to Berber when Bennett Burleigh, a noted war correspondent, and a friend of mine, rode up beside me. He was much excited and said in a low tone, "I remained behind and managed to dig up that man's body—the black man who looked so much like Kitchener. He was a white man, stained black! Shot through the head! There is no question that he was the Mandi's white engineer, Kitchener's kin!" `Well, Burleigh," I said "you had better keep what you found to yourself. Kitchener is relentless." ) • .7. • ( If you say "No" to yourself you can say "No" any other dictator.

Ve sttedu, dne 12. bkezna 1947.

Ennis, Texas.

CtenY bratre redaktore!

Po dojiti Vestniku ze dne 26. Unora, hledal jsem odpoved' na nas dotaz zaslanY Hl. a ph tom jsem Ceti i dopis br. Navratila a po pkedteni celeho dopisu, znovu jsem se vratil no, tyto radky. Ono br. a sestry kritika jest dobra, avg ak kdya si nekdo vezme pravo kritisovat, co vubec neexistuje, to jia prestava bYti kritika.

To jest jak se HU, St'arani do dobre veci. — Kdya jsem tyto radky preeetl, tu si povida,m, tyto radky asi path k frau br. Truksy, Steinera a me. — Pakli moje domnenka br. Navratil je spily na, prof jsi prim° nenapsal, kterY ten g t'aral je to, co St'ara, do neeeho co vilbec neexistuje. — Pakli br. Setiner psal, ae to zlep geni v HI. af. bylo jia jim samYm v Hi. ur. zavedeno, prof nebylo mu odpovedeno, ae gt'aral do neeeho co za nej je gte neexistovalo. — To ae se stalo as prestalo to ru geni hl. firednikil z venku, jak psal br. predseda. — Tak Ty bratte Navra,tile myslig, ae ti gt'aralove gt'araji do dobre yeci. To jsi myslel ten Pamatnik aneb slavnostni eislo Vestniku? — Doposud marine kaadY pravo pronest svoje mineni. Na g rad zase i br. Truksa uznaval, ae mimo Pamatniku, nyni jia ovgem jen "slavnostni eislo Vestniku" co bude stat, byl onen obnos venovan bezplatnemu placeni funrtnich poplatkt pro v g echny eleny zakladajici doaivotne, beztak ae jich jia neni mnoho.

Aneb zlepgit nemocensky fond, by mohla bYt vyplacena vetgi podpora. Pakli br. Navratile me meg v seznamu tech St'arahl, tu bych Te aadal o toto: Vim ae jsem jia napsal hodne dopistil, a byl bych Ti za to vdeenY, kdyby jsi me napsal ve Vestniku, ktery muj dopis byl psan v takovem siohu, 'ae po gkozoval Jednotu. — Jak povida, zapis mimoradne schtize HI. head. 17. finora, byl preeitan mtij dotaz, prof nebylo doposud odpovedeno na gemu radu. Tento dotaz jsem Cinil jako radovY dopisovatel. Ale v mem soukromem dopisu jsem k tomu pripsal, jak bude, vlastne jiz oslavuje Z6BJ jejich 501eti, ktere pripada na 4. eervence. — Pakli br. Navratile jsi z toho meho dopisu neco vybral a gt'aral jsem v nem do neeeho co neexistuje, napig znovu do Vestniku a ja, jsem hotov Ti to dokazat jak se rika eerne na bilem. — Pie br.

Navratilie, ae Jednota se pekne zachovala ku starYm elentim. — Nebudu se o tom prilig mnoho rozepisovat, ale prof se o tom nedavaji zpravy elenfn? Vim, ae jsem o tom peed Casem psal, ae by nebylo na gkodu kdyby kaadY mesic bylo podano kolik se to filevy pro stare eleny dalo. — 2e by to byla pro nage bratry organisatory dobra pornticka pri jejich praci organisadni na to poukazat jak na ge Jednota ulevuje starYm elentim. Na muj dopis byla pak jednou ona zprava podana a jia nikdy vice.

Proe? Skodilo by to Jednote? Jo, bratre Navratile, ono by se nechalo dosti east° gt'arat. JO, vim kaady mesic, kolik ktera jednota ma eleniz (druhe jednoty), ale kolik ma na ge, to nevim.

ProC br. Navratile, kterY jsi tea jeden z reditehl, nejsou podobne zpravy poda,vany. — Vezmeme-li easopis Na ginec, tu kaadY mesic je zprava KJT, kolik pribylo Clenu, ktere ditky z Mladeneckeho oddeleni pre gly do dospelYch, kolik ziskali ditek, kteri olenove zemteli, to mame my tea, ale co nemame, kolik onen glen zaplatil za sveho aivota fimrtniho poplatku a kolik dostali jeho portistali pojistky. Je gte jsem neeetl, ae by vice dal v poplatcich nea vzal. Ja na to pohliaim, jako neplacenou oznamku. — ProC by to nemohlo bYti u nas, neb podobna zprava dokazuje, ze addnY tarn nedal vice nea vzal. — A je gte neco br. Navratile, ale toto neni gt'araai co neexistuje, to co nyni napi gi, to existuje a sice el. 65., ,ktery pravi: Koupe a prodej bondu a povoleni pujeek na pozemky se mesidne ohlaguji tajemnikem ye Vestniku, dle formy schvalene eleny Hl. fdadovny. ProC? — Bylo drive psano kaady mesic, kolik bylo ueineno pfifeek. Kolik na farmy, kolik na mestskY majetek. Jaka zaruka na onu pujeku je, kolik akrti. atd. — Ci maji se Cleni spokojit s tim, jsou pujeovany jejich fondy a nevi kam? Ci jest to forma Hi. us., jak onen el. 65. pravi, dle formy schvalene eleny HI. fit. nepodavat ony zpravy? Kdy't nam nejsou poclavany mesidni gprOy,kQTLIti a, kde byly ptjeky dineny, ale on

V f B T 211 1 t se nem ztratil i karovY fond a byl vsunut do prijmu a zase vydani Hl. ur. Dokud ten byl veden mohli jsme Gist ze aadosti o pujeky a nyni byl hla,gen obnos. — Vydani s odhady zase byl hlagen obnos, a tak jsme meli easteenY prehled. Nemohl by jsi nam, br. Navratil sdelit, prof neni ten karovY fond veden? — A nyni jeSte musim Tebe, br. redaktore addat o objasneni, presto ae pri schtizi mimoradne HI. ur. bylo usnegeno, by jsi mne vge "srozumitelne" objasnil. Br. redaktore pi geg : Vysvetleni na dotaz br.

Laanovskyho zaslanY br. Chupickovi. Nebudu celY dotaz psa,t, neb to Cleni Cetli, ale vezmu jen tato slova. Staid eleni, majici cert. Oslo A, neplati do fondu yYdajoveho a na organ pouze $1 mane, ae fistredna zari plati yydavateltim $1.35. Rozdil 35 centa plati za Cleny tridy A neprim° Cleni vgech jinYch Hid a tito zase neptimo z jejich roenich poplatkfi 20% jde do fondu na yYdaje. — Br. redaktore, kdya jsem toto Tvoje vysvetleni preeetl, vig br. redaktore, k Cemu jsem nas eleny ze tridy A prirovnal? K pijaktim na vemene kravy. Neb na vydani Hl. neplatime nic, to zru gil sjezd v Corpus Christi, na Vestnik na nas doplaceji dalgi tridy, poeinaje od tridy B, a pkesto ae jsi se br. redaktore snaail me to srozumitelne vysvetlit, ja tomu nemohu jaksi rozumet a prof. Inu, vezmem el.

45. nagich stanov, ktery pravi: Mistopred. a tajemnik maji pravo se svolenim yetginy Hl. firadovny, prenesti do fondu na vylohy Hi. fit. celY poplatek za prvni rok za poji gteni novYch Memu a ne vice neali 20% poplatkii v gech,elent za dalgi roky, mimo elent tridy "A", z ktere se bere $2.00 roene z kaadeho $1,0000 poji gteni. — A prave tomu, br. redaktore, nemohu rozumet.

Ty ye Tye odpovedi pigeg, ae trida "A" neplati do fondu na vYlohy HI. Ur. a na Vestnik ae za nas doplaci druhe tridy, a tento el. 45. pravi, ae ze tridy A se bere $2.00 na tisic poji gteni. Ci v tom el. je to jen tak pro paradu? — Had bych mel na toto vysvetleni. — Br. Trukso, ve Tvem dopisu pigeg : Br. LaanovskY jiste se take olohaji. — Br. Trukso, byl jsem na Tebe trochu zlY a vig prof? — Dopis jsem mel jia pripraven a eekal jsem jen na Vestnik, zdali mi v nem zase nekdo nepik, bych mohl je gte pripsat, a po preeteni Tveho dopisu musel jsem hodne psat znovu, neb jsme se hodne shodli. — No jia kondim s pozdravem, Karel LaanovskY. Pozn. red. PM psani referatu Q mimoradne schfizi Hl. fzr. v hromade poznamek prehledl jsem radek "z tridy A se bere $2.00 rodne z kaadeho tisice pojigteni" a timto chybu opravuji.

Fond odhadei pripojen byl k fondu na vydani po odporueeni hlavniho Udetnika br. UrbanovskYho, uznaneho odbornika teetnictvi. Prinagel toliko Uhrnne eislice prijmu poplatku poaadovanYch pri podani addosti o pujeku na majetek a take celkove vydani s odhady. Podrobne zaznamy obou techto poloaek vedeny jsou na zvlaknim fietu a oznaeovani Ci vedeni zvlagtni rubriky y mesidni zprave finaneni zdalo se zbyteene. Auto fistredny vedeno je na kontu odhadfl a kaade vydani s jeho yydraovanim resp. opravami` zaneseno je ye zprave finaneni v odstavci vydani. Pozdrav!

4, ) Temple, Tex. Bratte Trukso! V mojem dopise jsem neminil jen Vas a br. Laanovskeho, ale minil jsem to vgeobecne, ae kdya neco kritisujeme, abysme se drive presvedeili, zdali to co chceme kritisovat jest skuteene tak jak jsme to nekde slygeli.

Neb ono se hodne pile a mluvi o nagi Jednote a jejim rizeni, co neni tak jak se to pile, anebo mluvi. Kdybych tim minis jen vas dva, tedy bych tam byl bete v geho ta vase jmena napsal, neb nemam prieiny, prof bych se mel za neco schovavat. Bratre Trukso, zdate se bYti tim mojim dopisem hodne doteen.y a hned upozorriujete, ze i br. LaanovskY se se mnou ohledne toho yyporada. Ono, bratte Trukso, ti druzi broth take maji citeni a tea" se z toho neraduji, kdya je nekdo nespra yne kritisuje. Ku prikladu, ae bude vydano 20,000 kust Pamatniku a ae bude hrazeno cestovne delegacim ad facia na tu 501etou oslavu. Kdybyste drive nab. jste toto psal, dopsal br. J. F. Chupickovi, aby yam Vysvetlil jak se veci maji ohledne toho Pamatniku a to 501ete oslavy, pak 130 obdrteni jeho

IStrana odpovedi, jsem jistY, ze byste tu vagi kritiku nebyl tak psal. Co se tYee to oslavy myslim, to chceme Mat spoledne k ucteni pamatky zaloleni nagi Jednoty a jeji zakladatelt, a neni to jen prani elend H. U. Tea ten Pamatnik anebo zvetgenY Vestnik bude na pamatku, aby aspoil ten zde zUstal as nas tady nebude. Myslim, ae se vagina, zvla,gte nas star gich radi obCas podivame na ta vyobrazeni. Tento Pamatnik anebo Vestnik bude tea vydan pro Clenstvo a nejen pro eleny H. T.T. Ono jest pravda, ae s tim bude trochu vydani, ale ono vgechno nyni stoji penize. Mysim, ae jest to pro,ni vetginy Clenstva, abysme to zdate jubileum pane oslavili, neb to bude pro na gi Jednotu pekna ohlagka a douf am, ae prinese Jednote hodne dobra, zylagte kdya mimo toho budou poradany oslavy u rtiznYch kadti na gi Jednoty. Ono jia to porekadlo nyni tak neplati jak plativalo, "sedavej panenko v koute, jsi-li hodna najdou te." Tea kdya se nekdy velmi mnoho na jistYch vecech Seth, take se to vadycky nevyplaci. Ono vite jak se rika, vgechno ma sve mete. A addnY z nas, at' jest to ten nebo onen, nemame patent na ten na g rozum, neb vgichni Casem uclelame chybu, i kdybysme byli sebe opatrnejgi.

Bratte Trukso, nepsal jsem, ae Va ge dopisy gkodi rizeni Jednoty, ale psal jsem, ae nepravdiva, kritika gkodi nagi Jednote. Mom toho dosti zkugenosti, neb uslygim pH tom mojem eastern cestovani takove ruzne tvrzeni o na gi Jednote, ae jsem Casto prekvapen, jakYm zpusobem mohou takove reel povstati. Pak nekdy u nekterYch radii maji nekdy nemistne debaty, ktere nam tea mnoho novYch elenti neziskaji, neb oni ti mladi lide nemaji radi ty ruzne, nekdy hodne nemistne dobaty, a proto si radeji mnohy z nich vezme pojistku jinde. Co se toho tYka„, muaete mne Vy anebo kdokoliv jinY za malj minuly a za, tento dopis kritisovat dle libosti, to mne bolet nebude, a tea nepovedu se addnYm aadnou debatu ye Vestniku, jem jest, abysme co nejlepe pracovali spoleene pro dobro nagi Jednoty, neb ona si toho 0pravdu zaslouai za to dobro, co pro nas doposud vykonala a dale bude vykonavati, jestli budeme opravdove pracovat, neb spoleend prace wady prinagi uaitek. Ku prikladu, my u nageho radu Cis. 24. 'name 129 rodin, ktere jsou 100% v Jednote a meli jsme na 1. ledna 1947 celkem 972 certifikatil u na geho radu. Nu a co se tYka, nag eho okresu Bell, meli jsme na 1. ledna 1947 poeet 1927 certifikatti u na gi Jednoty, coa jest dosti pekne eislo. Marne tady take dosti rtiznYch agentil od rtiznYch spoleenosti, av gak nag e Jednota vadycky v okresu Bell kradela ku predu a douf am nevi* ae to tak bude i noddle.

Proto broth a sestry vzchopme se ku spoleene praci, abysme co nejlepe oslavili to na ge zlate jubileum. Podasi jsme tady meli dosti chladne, ted' nam zde dosti pekne zapr gelo. Dnes v patek jsme tady meli ruzne poeasi, prklo, sneail°, krupice padala a tea slunce svitilo. Tak se mejte vg ichni dobre. S br. pozdravem, Chas Navratil, taj. ) • 4, • ( ESKA PREDNASKA A FILMY V CORPUS CHRISTI, TEX. V nedeli 16. brezna v 7:30 hod. weer v sini Moravan na Alto Vista ulici u Corpus Christi bude pro na g e krajany z celeho okoli zajimavY a prijern.nY vedirek. Na programu jest predna g y ukovYch i barevnYch filmy-ka predv niz ze aivota na g ich krajant v Texasu z historicke uddlosti z posledni valky.

Filmy predvede a doprovodi pripadnYmi poznamkami dp. Arnog t Zizka, kterY jest na gi yerejnosti dobre znam z dopisovatelske einnosti, kdya sIouzil jako kaplan y e vojenskYch taborech a z nich psal zajimave kapitoly pro nage atendre. RovneZ v dobe rizeni svatYch misii na texaskYch osadach napsal v posledni dobe du zajimavYch kapitol a usporadal prile2itostne Ceske prednaSky, predvedl filmy, ktere sam natoail ve vojenskYch taborech a na texaskych misiich. K nedelni prednake jsou zvani krajan y celeho okoli a jiste uvidi stare zname z jinYch osad i pohledy na vlastni okoli v Corpus Christi a blizkeho Robstown. Misto vstupneho dobrovolny prispevek a kaidY jest srcledne vitan.

VZSTNIS

Strana 14.

Piljem od radu za iinor 1947. tis..Dafidu turn 1 2 3 4 6 7 8 9 10 11 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 29 30 31 33 34 35 36 37 39 41 42 44 45 47 48 49 50 51 53 54 55 56 57 58 60 61 62 63 65 67 68 69 70 71 73 75 76 77 78 80 81 82 83 84 86 88 89 90 91 92 94 95 97 98 99 101 102 103 105

Za mesic

14 leden $ 6 leden 22 leden 21 leden 4 prosinec 21 prosinec, Ieden 22 leden 15 leden 24 leden 151eden 21 leden 19 leden 15 leden 15 leden 27 leden 3 leden 21 leden 17 leden 3 prosinec 20 leden 25 leden 21 leden 25 leden 14 leden 19 leden 26 leden 27 leden 18 leden 1 leden 26 prosinec, leden 18 leden 3 prosinec, leden 21 leden 1 prosinec 17 leden 18 leden 21 leden 19 leden 22 leden 17 leden 14 prosinec 20 leden 19 leden 1 prosinec, leden 1 prosinec 21 leden 20 leden 6 leden 25 leden 19 leden 6 leden 4 filen, listopad 20 leden 25 leden 25 leden 17 leden 6 leden 27 leden 19 leden 6 leden 22 leden 21 leden 24 prosinec, leden 15 leden 24 leden 20 leden 25 leden 19 leden 22 leden, 21 leden 27 leden 24 leden 6 leden 26 leden 25 leden 6 leden 19 leden 26 leden 21 leden 6 leden, 26 leden 19 leden 26 leden 25 leden

Obnos

Ve stkedu, dne 12. bfezna 1947.

1,655.86 pi (pokud neni hudebnim amate- prOskeho dopisovatele New York 107 25 prosinec, leden 875.97 rem), 'Z'e tato piekrasna melodie je Times Albiona Rosse, ktery obvi108 24 leden 34.21 Cast larga Novosvetske symfonie riuje Cs. vladu, '2e se snaM pfinutit 109 21 leden 31.20 Antonina Dvol'aka. Je to zjev oprav- tidy k odchoclu z eeskoslovenska, 113 10 leden 286.75 du jedineenS7. Je pf.ece znamo, 114 20 leden pik pralsk3i denik Prace ze toto 276.74 symfonie a symfonicke basne jsou obvinovani jest nespravedlive a za116 14 prosinec 38.04 stale jests pristupny a s pochope- klada se na neznalosti Cs. pomert.

117 24 leden 282.92 nim vnimami jen UzkYm krou2kem Prace poukazuje na es. obeany ti118 10 leden 6.63 zasvecenca. Aby motiv symfonie dovskeho puvodu, kteri pracuji v 119 26 leden 271.73 zlidovel a stal se narodni pisni, a Cs. statnich Uradech a y e vS'ech od121 25 leden 118.23 le S : te k tomu motiv symfonie ciziho vetvich vefejneho Zivota v Cesko123 10 list., pros., leden 33.85 skladatele, pro to asi neni obdoby. slovensku a poukazuje tez na Cs. 124 10 leden 303.38 Neptehanime, rekneme-li, Ze je to pombc ZidovskSim uprchliktim z ji125 20 leden 296.55 jeden z velkS7ch triumfa Ceske hud- rich zemi.

126 26 leden 18.35 by a eeskeho ducha.

127 27 leden 69.12 128 10 leden Praha. - (CTK) - OlomouckS7 107.89 Denik Price vyvraci obviriovini arcibiskup a metropolita morayskST 129 26 leden 301.28 praiskeho dopisovatele New York 130 7 prosinec dr. Leopold Preean zemrel v nedeTimes jako nespravedlive 61.27 132 10 leden 1;107.69 Praha. - (OTK) - K obviriovani li 2. brezna ye veku temer 81 let.

133 24 leden 696.95 135 21 leden 590.16 136 19 leden 140 25 leden 27.85 449.13 141 27 leden 421.33 142 26 leden 156.42 145 26 leden 328.40 146 22 leden 105.61 147 10 leden 148 24 leden 1,052.59 OZNAMUJE 50.96 150 10 leden 345.85 151 27 leden 145.32 153 25 leden 1,263.43 154,26 leden 156.28 156 3 leden 11.05 158 26 leden 414.25 161 8 leden 51.14 162 17 prosinec 35.61 164 27 leden

322.21 7.98 25.56 2,154.95 145.12 858.28 120.51 578.07 86.57 84.70 1;293.12 162.05 835.40 223.16 2,262.47 21.43 158.15 2,216.62 30.01 40.79 309,58 4,426.09 460.46 216.33 438.77 4,799.88 228.11 549.00 '654.76 159.61 2,071.77 $74,294.58 0 801.28 PRI HUDBE 290.10 OCENIL PRACI eERVENEHO 88.99 KRIZE. 211.42 Z Austinu sdeluji nam nak stu327.27 dent, ze v nedeli, dne 2. bkezna Ce523.61 lli v universitnim deniku The Daily 920.18 Texan tuto zpravu: Profesor Texa3,482.11 3ke university vial AmerickY 'der847.77 ven KI-11 pri praci ve sve domoviV PRIPRAVE: 443.60 i.e. Dale ve zprave se pravi: Dr. Prvni nedeli, 6. dubna, "Velikanoeni Pomlizka" se ienskYm pri532.46 Eduard Mieek, profesor slovanskYch vem po desite hodine.

545,35 iazyku na universit y, ma driklad13.65 nY dilvod zdvojnasobiti svfij Tieti nedeli, 20. dubna, "Sousedski Zibava" a vyhravati nam 295.44 letos AmeLickemu oervene(p) bude Frank Kubin a jeho Narodni Kapela z Ennis 192.59 mu Krai. Loni o vanocich, kdy't po 825.42 i2 letech nav gtivil rodne oeskoslo259.56 vensko, uvidel jak 6ervenY 425.91 einne pfisobi v zamoti. Vypravoval -111111111111ar 73.49 tato: 0 vanocich byl jsem pozvan 41.12 reditelem jedne divei Akoly na vd99.43 noeni slavnost. Ke konci velmi kra709.72 sneho hudebniho programu chude 611.88 deti dostaly dary ktere byly hlav285.44 ne botky, darovane AmerickYm der1,534.96 venYm Kfaem. Nikdy nezapomenu 115.49 na jejich St'astne tvale azafici oei, 646.06 1 d37. 2 botky obdr'Zely, protke vet106.56 S'ina z nich mely ubohe botky a by164.08 'y kaceny velmi uboze. Jejich ro19.29 diee byli take velmi §t'astni. TeploOznamujeme vgem nagim piitelfim a znimkm, ie nage 37.00 ta tehdy, nahodou, byla 22 stupriri milovani dcerugka 94.15 nod nulou.

0 300.93 368.02 aeska, Symfonie, kterou zni celi Amerika 1,323.78 V ilspegne veselohfe "Veend Eva" 7.60 275.42 je podle osvedeeneho americkeho nihle zemiela dne 19. ledna 1947.

1,753.08 receptu i vYjev dojemnY, aby si 95.89 my mohly trochu poplakat. Sleena Vzdivime srdeenY dik panu Frank Olexovi za jeho kris5,671.68 Durbinova v nem hraje na klavir slova Utechy, elenum fadu Pokrok Cislo 88, dile nag upiimni 1,047.63 a zpiva staidckemu milionari jednu vg em dirciim 'kvetin a vencii, a dekujeme viibec americkch pisnY dik patii nejoblibenefgich 357.67 264.77 riq "Going home" - "Navrat dovg em, ktei-i k poslednimu mistu odpoeinku ji doprovodili a vgem 6,571.53 mt." Je to piseri opravdu krasna. ktefi jakYmkoliv zpilsobem se snaiili na g bol zmirniti 388.83 Hollywoodski producenti dobfe nag upiimnk dik.

141.48 znaji prosteho americkeho eloveka 706.40 a vedi, jak ho vzit u srdce. Neni to Rosie Frank Zimerman, truchlici rodiee, 390.00 no prve, co se s touto pisni setkaFrank Edward bratr, Mildred a Lois, 31.86 vame v hudebni slkce americkesestry.

231.94 ho filmu; tvoFila kdysi vridei mo(p) 40.27 tiv skveleho filmu "Hallelujah" a 292.29 vyskytovala se i v mnohYch jinYch 46.13 i .6eskeho divaka pak zajiste ptekva-

IkAD POKROK DALLAS CIS. 84, 2625 FLOYD ST., DALLAS

Semi-formal Dance v nedeli, dne 16. bfezna JOE M1LANA A JEHO HOCH() z Fort Worth • • •

Oznameni timrti a dikiwzdani

Annie Frances Zimerman

Slepemu Stateekovi Ptichazi denne, om§elSr, ale eiStSr slept' stafeeek. V jedne ruce bra gnu, v druhe bilou, slepeckou Vstoupi do jedenactky a mile pozdravi. "DobrY den, dedeekur, vMchni ho znaji, kaftlY, kdo jezdi po osme hodine jedenactkou z Letne, zna typickou postavu mileho starce, usrnevaveho a spokojeneho. Ve sti-edu Vacla yskeho namestni povstane a klidnYm hiasem se zepta, zda jde nekdo na levou stranu. V-Ady se najdou ochotni lids, kteii staroueka pfevedou. A dekuje, moo

de-

TRPITE • • • • • •

Mama U.

VESTNIK

Ve stfedu, dne 12. bfezna 1947.

kuje. Nikdy neopomine stisknout ruku a srdane se rozlouoit. Jde si pro noviny. Nejprve do Lidove Demokracie, pak do Price, naee' de s novYm prilvodcem na druhou stranu namesti a jde do Melantricha pro Svobodne Slovo a easopisy Pak se vraci az k prfichodu z kopil na ovocnY trh. Tam, je jeho stanoyi§te. Celt' den to stoji, east() zkrehly zimou, ale vytr yalS7 a Prodaya noviny. A odmita podpory, kterYmi se mu dobki lids snail ulevit.

niene-politickm otazkam prohlasil, 2e jeho strana zusta ya naplnelna vdeenosti a laskou za v gechno, elm se o ease osvobozeni a bezpeCnost zaslouM1 SovetskS7 svaz a Ruda armada. K bucloucimu jednani s Polskou ye veci Kladska, Ratbor'ska a Hlubeicka bylo na sjezdu phpomenuto, ze slovenska, politika se nemii2e zdarne vyvijet tak, aby se stale ustupovalo tern, kteii jsou piilia naroeni a kteii jate musi prokazat spolehlivou oddanost slovanskYrn narodilm sovetskSrm.

Postup price v fistavnim vjdboru Narodniho shromaideni Praha. (OTK)— Pi'edseda fista y -nihovYbrustavodnehNarodZubni Leka• niho shromaIdeni posl. dr. John prohlasil k redaktoru Prava lidu,ze trtadovna nad Canada's Drug Co. otazka Cecha a Slo yakiim dostane TEXAS sen an program jednani fistavniho BRYAN, vYboru asi zaeatkem dubna, aygak politicks strany nepodaly do dneka svoje navrhy. S pilpra you osSPRAVNE VYKONANA novy Ustavy bude subkomise Usta y POHREBNi SLU2BA yYboru hotova asi v eervenci,-niho V hodine 2alu zarmouceni nado plenarni schfize Ustavniho vY- leznou Edward Pace pohtebni fibora mine prijit osnova Usta yy asi ll sta y pohotovY k sympatickemu koncem zali a tistavni vYbor mUe vyrizeni nezbytnSich jednotlivoosnovu projednat do konce roku. sti a k vypraveni dojemneho poll lam.

Sjezd rarodne socialni k otazce Leone ceny jsou nazi zasadou.

Kladska, Ratiboiska a Illubeicka Proho. — (eTK) — Pohiebni teditel zpravodaj sjezdu narodne-socialisticke strany poslance Firt k zahra_ 1 Olen S.P.J.S.T. — Telefon 3606 18 N. Fifth st.` — Temple, Tex.

DR. N. B. McNUTT

bolestmi hlavy zkaienim ialudkem plyny a nadymanim ztratou spanku nezaiivnosti ) nervosou, zavinacrmi

• funkcionalni r zficpou ?

)WARD PA CE

Provgatnii po vice nez-li 76 let

Dr. Chas. J. Hollub eskt Mai a Operater 711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon Cradovny: Preston 2553

C. H. ChernosIrk PRAvNIK Vyinzuje vakere soudni zale2itosti. tItadovna: 936 Bankers Mort) gage Building, ptes ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

Barbecue sandvide, Pivo, Domici Chili, Kava a Studene napoje

Kilnar's Barbecue Drive Inn Slugne raisto pro fictyhodne lidi.

5802 North Main St. Phone 2-0088 HOUSTON 9, TEXAS (8-dz.)

John W. Legikar PRAVNIK

LAVACA CO. ABSTRACT CO.

State National Bank Bldg

J. F. BO2KA, teditel Vyhotovi abstrakty, vlastnIcke pray°, vytizuje majetkove Uiadovna nad Peoples State Bank Telefon do idadovny Us. 5, do res. 63

412 Main Street Room 809 Telefon 4675 OR Ar;mc

11

4 18

HOUSTON,

Fluid

it 0*

OERSTVE ftEZANE KVETINY

PRO VgECHNY UDALOSTI Pohiby, svatby, kytice pro nemocnice, kvetiny v kvetinaeich a novinky pro ditky.

Obiratle se na nas kdykoliv potiebujete kvetiny.

sousedstvi "seznamo.

60c hodnotu—k DODATEK zkuliebnich Petra Leeiv, Olej Liniment —.pro. sti-edek proti rychlou dlevu od revmatickYch a neuralgickY'ch bolesti, svalovYch bolesti zad, ztuhlYch nebo bolavYch svald, namoienin nebo vymknutin.

Dra. Petra Magolo—alkalinicV prostfeo dek—pfina g i dlevu od jistYch doeasnYch ialudeenich nepor-adkd, jako zaiivaci poruchy privod'ene piebytkern kyseliny a paleni zay.

Dra.

Temple Floral

Company PHONE 4445 PHONE 5669

Odeglete tento kupon I "zvlaitni nabidky"—Nyni

Dr. Thos. N. Delaney 06/Ti. LtlfAit Brfle spravne ptiprayene.

I Pneno

I

as dle funluvy.

I

ttado yna 3248 — Res. 2687

Po g tovni Cradovna DR. PETER FAHRNEY & SONS CO

Dept. 811-32M 2501 Washington Blvd., Chicago 12, Ill. I 12.56 Stanley St., Winnipeg, Man., Can.

I

TEMPLE, TEX.

1111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111111E11111110M110SSEr

0 Priloien jest $1.00. Poilete nine po5tou vyplacene pravidelnou 11 Joe $1.00 lahev Hoboko a co dodatek 600 hodnoty zkuiebni lave kaideho, Laiveho Oleja a Magolo.

C.O.D. (poplatek piipoaten). ❑

-

SEVL:ROV BLISALI Pi OTI KASLI

NAgE CENY JSOU VELMI LEVNE!

veer nabidku—a obdriite co—

Adresa

HALLETTSVILLE, TEXAS (dz-c)

Neodklidejtel B nd' te motidii!)

Berte Casem vyzkou gen'e Dra. Petra Hoboko. Jest vice nei poCisrovaci prostiedek— ialudeeni Cinnost povz. buzujici lek—sloienY a 18 laebnfch bylin a rostlin. Piimeje zlenivela stieva k Cinnosti. jim odstraniti viznouei odpadky vypuzuje plyn ziepy a nadYnattni — poskytuje Zaluclku onen skvelY pocit illevy a tepla. Pozor: Uilvejte pouze jak p•edepsano.

Opatrte si Hoboko ve vdg em neb po g lete pro naM z y laitni

I

TEXAS (29)

Ptrf":

a

513-17 Professional Bldg.

TEMPLE, TEXAS

g g

xismsis

Stratus 16. I

Poutivejte k oznamovani

flad HvezdnatSr Prapor eislo 55 SPSS T. Tours, Texas

Mali Oznamovatel

V nedeli, dne 10. biezna v 1:00 hodinu odpoledne bude uspdada na naSe etvrtletni schtze. Jest nutno by vSichni 'eleni schfize se jiste snea,stnili. V padu nepr'izniveho poeasi o ticlen pozdeji.

Jos. Pavlieek, Albin Peter, tajemnik

Mir Hleda se zkuSena t'ena, v 0patrovani a vafeni. Nejlep'Si plat.

Piste na: Mrs. Oliver Hammonds, 8155 Santa Clara Dr ,Dallas, Texas.

(10-12c) POSiLAME PO S' . TOU KuPatka S balonem do stratosfery 14 druha U. S. Approved 4AAAA Minneapolis (Minesota) — Jedtkidy za $13.50 vyplacene. Udejte nadvacetile“7 Don Placard, syn znajake si a kdy si je ptejete.

HANUS HARDWARE COMPANY mai° stratosferickeho badatele, odstartoval v novern balonu, aby vy3203 Corsicana Hi-way BELLMEADE, TEXAS (10-17c) : - 7- -Pkijme se: — Oeska Zena k vareni a ku konani v'Seobecne dot ESKA OSADA DALLASKA mad. prate v menSim dome v HighHleda ueitele ueitelku pro eeskou land Park West k v7pomoci k dveprazdninovou gkolu. Kdo se o toto ma ditkami — novS/ byt k bydleni misto zajima, dopigte na dole uvede—Bendix — odporueeni Zadouci — nou adresu. dobr3"7 plat. PiSte neb telefonujte Mrs. B. Valeik Mrs. W. F. Rose, Jr., 4619 N. Versail4015 Metropolitan Ave les St., Dallas, Texas, Phone LakeDallas 10, Texas (11—c) side 9557.

skougel zafizeni, je'Z on a jeho otec sestrojili. Piccard se vznesl v kouli, zaveSene na desetimetrovem balonu podobneho typu, jakeho Japonci za valky uzivali k zanakni pum na zapadni polofai SpojenVch state). — Hodla vystoupit tomto pokusnem letu do v3Th'e asi tricet tisic mil. Male letadlo americke armady krouZilo neustale okolo balonu a udrZovalo s nim styk.

ESKE REKORDY S. Cmelka

843 Waverly, H./Heights Telefon V. 27725

Houston 7, Texas

Raketou za tajemstvim vesmiru

Darwin (Severni Australie.) — BritskV kra,lovskSr astronom sir Harold Spencer Jones oznamil, ze by to " s velice dobr3im tspechem pouZito kizenTeh raket pro fotegrafovain sluneeniho spektra. Raketa dosahla vie 92 mil a vzala snimky v pravidelnch pfestavkach. Rakety skktaji hvezdartm velke moanosti odhalit tajemstvi vesmiru.

0:0.10.0.4.0.01.0.11161.0.06111.011■0!0•11../.11111.0•11W0111000.11■0111:■04•11•0■ 04/00..1111.041M.1.111119,04101■ 04111111.0411M.0.0.01E1MOM111101

KABARET Extra! neco co to jeite nebylo.

PRVNI KABARET SOKOLA HOUSTON Raz: "Holloywood v noci"

OF" Hledate diinu ke koupi?

- ,-"Sazenice zelove, Early flat Haavni ntadovna SPJST. ye Fayetteville. Tex.. ma diinu k prodeji ye dutch Charleston Wakefield 300 za

Woodbury, Hill County. VSThodne $1.15. 8est part' ciSek na, polStal'e, latka jejich ze saekil ad cukru, sane podminky prodejni 1 platebni. na: Supreme Lodge SPJST., Fa- vybilend, jsou ruene obrubovane a y etteville, Texas.

(31-dx.) velikosti 36-37 palca silky — 32 del_ ky. Par za $1.84. Sazenice i ci"Sky posilam po'Stou vyplacene.

MISS E. L. BACA Rt 1 — Box 16, na prodej u FAYETTEVILLE, TEXAS

Ve stfedu, dne 12. bfezna 1947.

6

btezna v 7:30 veer v sini iadu Stefinik na Cottage Grove -- Houston, Texas HUDBA S. KIIENKOVA BOHATC( A PESTR)? PROGRAM V 9:00 -10:45 HODIN ZAJISTETE SI STUL — TELEFON V. 2-3481

(6-6p)

aneb . TEFFINIK

RAD "V 20079"

DR. FRANK KENT

Obnovil jsem svoji praksi BRYLE Navtgivi: HALLETSVILLE, 25. BAEZNA Od 9hodin do 2 hodin

Oei, Usi, Nosu a Chttanu

VSTUPNE 75c FOGLE-WEST-A,

0 olaCerstveni a zakusky bude haleiite postarano. uctive zve ZABAVNI V'kBOR-SOKOL HOUSTON

Sedum..

1903 McKinne y

F=1177•

et

ZABAVY

Oznameni Cunrti a dikilvzd Oznamujeme v g em na gim pkateliim a znamSr m, Ze nag drahST mantel, otec a dedeeek

Josef Waleik

Pokrok Houston

zemiel 4. biezna 1947 v Guy, Texas, ye stab: 74 let, 4 mesicii a 9 dne) a pohiben byl na Libitove v Rosenbergu ye Clvertek 6. biezna.

DrahSr na zesnulf, narozen byl v Ho gtalkove na Moraye dne 23. iIjna 1873 a do Ameriky pkijel s manielkou roku 1897.

Vzdavame srdeenSr dik p. faraii J. It. Viltovi za jeho krasna slova -"lathy. Take uprimne dekujeme bratrilm a sestram radu Zdritbek els. 112, za doprovod k hrobu, nosiedm rakve, dale nag upiimnST dik path vgem darciim kvetin a vfibec vgem, kteii k poslednimu misfit odpoeinku ho doprovodili a vgem, kteii jakS7mkoliv zpiisobem se snaiili na g bol zmirniti path, nag uprim_nST dik.

Rosa Waleik, manielka, pi. Rosa Huff, pi. Vlasta Susan„ pi. Wilhemina guchma a sleena Aneika Waleik — dcery, John H., Josef, Ed. a Willie, synove, Steve A. Valeik, bratr, pi. Johana Palat, sestra, osnmact vnukil a etyii pravnuci. (p)

Kienek Scarcella Scarcella J. R. Ba6a

16. biezna 23, bit e a

30. Li-ta a 6. ilibna VSTUPNE: MII21 I DAMY 75c Tax included

0 zakusky a obeerstveni navAte yniku jest slborem naleiite postarano.

Zabavni Vtbor.

1140 ROBBIE ST.

Na doptani: 20th and North Main.

V 20256