Vestnik 1947 02 19

Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at W est, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.

ROtNiK (VOL.) XXXV.

WEST, TEXAS, ve stkedu, (WEDNESDAY) 19. anora (FEBRUARY) 1947

eiSLO 8

WASHINGTON A JEHO ZAHRANICN! POLITIKA.

J1

\1ERICKt narod, slave kaZdoroone vYroe).* WashingtonovYch narozenin, jen zridka vzpomina politickYch nesnazi, s nimi*Z se musel Washington potYkati jako velitel americke armady i jako prvni president SpojenYch statri. Narod spatruje v nem dnes Otce vlasti a slavneho generala, kterY vyhral revolueni valku; jeho vlastni generace nebyla vg ak nikdy tak uznalou. Tehdej gi tisk, verejnost i politikari velmi east° ho napadali, nevyhYbajice se slovam velmi ostrYin. Zvla gte jeho zahranieni politika za dvou presidentskYch ter-, mina nachazela mnoho kritikii.

Prvni neshoda mezi Washingtonem a nekterYmi z prednich politikaft projevila se ji2 tiekolik mesicil po jeho inauguraci v dubnu 1789 a byla zavinena vypuknutim francouzske revoluce 14. dervence tehoZ roku. Heslo revoluce --volnost, rovnost, bratrstvi — nalezlo vrelou odezvu v srdcich vet giny Ameridann, kteri se je'Ste live pamatovali na nedavnY svrij boj za tytd idealy. Tomak Jeffersonovi, autorovi Prohlag eni neodvislosti a sekretati statu ye Washingtonove kabinetu, jevila se francouzske revoluce jako nesvetejk cil, za jakYm lidstvo sloeje. Jelik0 Amerika mela s Francii smlouvu z roku 1778, a to smlouvu nikoli jen obchodni, vychazeli vg ichni pratele Francie ze stanoviska, Ze Amerika mela by se otevrene pridati na stranu nove vlady v Parik s pomoci ji v boji proti nepratelfim. Tehdeji republikanska strana, ktera byla predchildcem dne gni strany demokraticke, podporovala Jeffersona ye vgech takovYchto nazorech.

Strana federalist& ktera, mezi jinYm nalehala na silnou Ustredni moc a kteth representovala zajmy finanenich a obchodnich kruhtl, radila naopak k zachovani dobrych stykt s Anglii, se 8panelskem a jinYmi zememi, jejichZ postoj k Francii nebyl prave pratelskY a ktere pozdeji proti ni i valeily. Alexander Hamilton, sekretar pokladu ye Washingtonove kabinetu, zastaval toto stanovisko pri nejedne prilditosti. Washington sam byl presvedeen, Ze kdyby se Spojene staty pridaly na stranu Francie, musely by bYti pripraveny na novou valku s Anglii a pripadne i se Spanelskem, co Z by znamenalo zanik nejen americkeho obchodu, ale moZna, i smrt nove americke republiky, ktera byla teprve v prvopodatcich sveho vYvoje. Z techto dilvodt rozhodl se Washington zachovati v cele situaci naprostou neutralitu.

Za techto podminek podal americky obchod uteg ene vzkvetati, hlavne v dilsledku zasobovani valeicich narodil. Ceny americkYch vYrobidi stoupaly, mzdy namorniku byly stale lep gi, stavitele a majitele lodi bohatli. Kongres presidentovo rozhodnuti podporoval, a roku 194 prijal zakon, stanovici definitivni pravidla neutrality a povolujici penize na jejich vymahani.

Tato politika vyvolala v gak v nekterYch zemich silnou oposici a nelibost. Anglidane podali prohledavati a zadrZovati americke lodi obchodujici s Francii, a dasto od ylekali nejen anglieke, ale i americke narnotniky z techto lodi na-

silim a zarazovali je do vlastniho namornictva.

To poboutilo Francouzum naklonene republikany ye SpojenYch statech tak, Ze Washington mei co Mat, aby styky s Velkou Britanii urovnal a zabranil nove valce.

Kompromis, dosaZeny s Anglii vyjednavanim Johna Jaye, byl prijat Francouzi s velkou nelibosti. Francouzska vlada spatrovala v t. zv.

"Jayove smlouve" zneuznani francouzske do-

pozdejk generace s takovou fictou, a kterY byl uverejnen roku 1796 v predveder voleb, byl oznadovan republikany za projev udinenY v souv!slosti s kampani. V tomto projevu nabada Washington k loyalite Unii a varuje sve rodaky, aby se vystrirali tr yalYch svazkil se kteroukoli dasti zahranioniho sveta, a aby se misto toho pridrZovali dodasnYch svazkil pro mimoradne pripady. S diiverou hledi vstric dni, kdy Spojene staty budou "moci voliti mir nebo podle toho, k demu budou narn raditi nage zajmy, vedene spravedlnosti."

Poutnik

V zapalu kampane, a je gte i po jejim skoneeni, byla Washingtonova proziravost 1 destnost east° bran y na potaz jeho politickYmi odpurci.

Vnuk Benjamina Franklina psal ye svem lists "The Aurora," Ze kaZde srdce musi tlouci gtestim, ponevad2 "mu, ktery je prioinou vgech neg testi teto zeme, ocita se timto dnem na rovni s ostatnimi obdany." I ten neohrolenY zastance americke svobody, Toma g Paine, si moon, neg tite se osobnich vYpadri a hanobeni.

Pamatka Jiriho Washingtona tim v gak neutrpea. Teprve kdy Z stranicke yYpady ustaly, vynikiy jak naddi vg echny jeho prednosti; jeho blahodanY vliv na utvareni osudu teto zeme staval se_ stale patrnejkm. V kratkem riclobi mezi jeho odchodem na odpodinek a jeho smrti byl jii uznavan jak nekdej g imi privrZenci tak i odpfuci ze skuteeneho Otce vlasti. Jeho dobre rady a proziravost jsou brany v fivahu jests i dnes. ) • 44, • (

Fraria Sramek.

Nejdriv byl dub, pak dubova a na holi za vrubem vrub vyrezaval poutnik, u'Z mel jenom srdce a vruby kropenatou a jests vrub a jests vrub.

Kolikrat rekl: naposled a hluboko pak riz, misto si vybral libezne uprostred sneZnych a vrizi nrIZ, i zailpela hul, vgak zachvela se srdce a znelo to z ni: jests ne!

Tu znovu vstal, hUl uchopil a kradel proti prameni, aZ k zridlu doged, dlouho pil a na svYch dikt znameni po vrubech hole potom hral a kaZdY vrub se pisni zelenal a kaZda, byla dik.

hody se SpojenYmi staty a natidila proto syYm kapitantm, aby si podinali na moii tak, jak drive einili Anglidane. Napeti se stale stupriovalo, a2 nakonec francouzske vlada odeprela uznati noveho americkeho vyslance, C. C. Pinckneyho a odvolala ze SpojenYch state i sveho vyslance. K otevrenemu preru geni diplomatickYch styka nedo glo jenom proto, Ze Francie doufala ye menu americke politiky po volbach 1796.

JiZ diouho pied temito volbami bylo zjevno, Z"e zahranidni politika bude hlavnim bodem kampane, ye ktere staly proti sobs tou dobou jiZ presne vyhranidene d ye politicks strany — federaliste a republikani. Washington s politovaniin konstatoval, Ze vzniku politickYch stran y e SpojenYch statech nebylo lze zabraniti. Ve shod& se syYmi nazory a presvedoenim rozhodl se pridati k federalistilm. Timto einem se ovge vystavil detnYm yypaclum z tabora republikant. Unaven nepretrZitou kritikou odeprel treti termin a opustil politickou arenu, odchazeje z Uradu presidenta s mnohem menk popularitou, neli s jakou ho po pr ye zaujirnal, I jeho projev na rozlouenou, na kter$1' polately

DO HOUSTONU! Olentm radu Pokrok Cis. 88. se oznamuje, *Ze bratr Jaroslav Janidek byl znovuustanoven tajemnikem odboru Nem. Podpory a dieni teto mohou poplatky posilat na jeho adresu. V minackadne schnzi Hi. Hradovny 17. imora bylo schvaleno zvYg it podpory Nem. odboru o 20 procent dill dosavadni podpora $10 zvY gena na $12, podpora $15 na $18 a podpora $30 na $36. ) MIMORADNA SCHCZE,HL. tHADOVNY konala se v pondeli 17. Unora ye Fayetteville za fidelem vypracovani poradu celostatni oslavy zlateho jubilea SPJST v Taylor, porady ohledne y ydd,ni jubilejniho dislo organu a vyrizeni jinych nalehavYch veci. PodrobnY referat o 'Leto schUzi prineseme pri gte.

Red. )• •

ICALENDAA 20. finora. Obed v poledne ye p rospech zakoupeni nadobi pro kuchyri sine kadu Stefanik na Cottage Grove v Houston, Tex. 23. tinora. adove divadlo V sini radu 8tefa,nik Cis 142. na Cottage Grove v Houston. Tex. 23. Imora. Veselohra "Neni v rnlejne nad legraci" v sini kadu 8tefanik els. 142. na Cottage ge Grove v Houston, Tex. Zadatek ye 4 hod. poledne.

VtSTNflt

Strana 2.

-1nr Siovemki

5tnt, Texas 11 ,4}7

trikEDNI ORGAN SLOVANSKE PODPORUTICI JEDNOTY STATU TEXAS arielCIAL ORGAN OF THE SLAVONIC BENEVOLENT ASSOCIATION OF THE STATE OF TEXAS. R,EDAKTOR — FRANTA MOUtKA — EDITOR Vydavatele — Publishers ECHOSLOVAX PUBLISHING COMPAN1 WEST, TEXAS. Ptedplatne $1.50 roe. Subsc-iption $1.50 a year Zmeny adres zasilaji se do 1Lvni Utadovny ve Fayetteville, Tex.s.

Change of address must be sent to Grand Lodge, Fayetteville, Texas.

VeSkere dopisy, ptedplatne a oznamky buct'te2 aaresovany na: Vestnik, West, Texas. vAstnik has the largest, circulation of any c7pehnsiovor wpekiv in the South.

Synovi t Josef Nemasta.

Tech tadkii par, je'Z napsal jsi mi, synku, mne radostne i teskne dojima, ja, vidim te, jak hledi g na maminku eernyma hlubokyma oaima a Dtag se, eim bys poteSit, meg tatu, net vnorit pero ve sviij kalamar, jak potom sltivko k sliwku radii v chvatu a naklanit k nim milo usnedou tvat.

Ty sotva tug it bolest, je me muei, to nevidim, jak rostet z detskYch let, nemohu te sevrit do naruei, do oei zhluboka ti pohledet a eisti v nich, co v nitru se ti zmita, eim horke srdce tve se rozbugi, al jeho sdilet, radost, jet v nem svita, a touhy, jet se klenou nad dui.

Jsi jette mlad, net abys chapal zplria ten hoickY smutek, piny prikori, v mysli tve jen jako bludna ulna milj obraz chvilemi se vynori, ureitost svou trati jeho rysy, jak plynouci se zvolna stira eas, a bazeri mou, zda blizkY jako kdysi zas budu ti, a osud spoji nas.

Me srdce v modlithe se k.nebi zvedd: bud' s tebou, drahy hochu, Pan Buh sam, ket ochrani te, ublialt ti neda a otevre ti ttesti zlaty chram, at' nebezpedi s cesty tve jsou svata, jdi titim tt'asten, eistYm srdcem zvon — a speje dal, net mohl dojit tata, nech V koutku srdce kousek mista pron!

Josef Nemasta, plukovnik es. armady, rusk' legionat, rodak z Nachoda, napsal tuto vyjadrujici city premnohYch podobne postitenYch rodiet, v dratd'anskem vezeni v eervnu 1941. Osud ho s rodinou jit nespojil — Nemasta zemrel jako °bet nemeckeho teroru v talari na Mirove. Byl nadanY student architektury, nadanY, ale prilit skromnY basnik (po navratu z legii vydal jedinou sbirku vertu "CervenS7 kohout") byl svedomitY vojak a upi cirriiS7 vlastenec. Byl take va g nivy a dobry muzikant, tiebate si v mladi hrou na housle yydela,val na tivobyti pro svou babieku a pro sebe, a penize na sve studie. ) • 4, • ,t NejkrutejSi pita, kolona svetovS,ch Pied mimotadnYm soudem v Praze konalo se prelieeni proti patnacti henleinovskYm, poslanctim, kteri kuli pikle s Hitlerem na rozbiti eskoslovenske republiky. Prelieeni trvalo nekolik Velma a kdy'Z puvodni Mzeni bylo skoneeno,

statni navladni dr. Drabek pfednes1 zaveree'nou tee, z nit ptinatime aspori body nejdfiletitejti.

Na poeatku sve fedi vzpomnel prokurator dr.

Drabek vaech oeskYch snah o dorozumeni s nemeckou men ginou a dokazal marnost tohoto poeinani. Sudetki Nemci pravi prokurator — prispeli valnou merou k rozpoutani druhe svetove valky a piimo vatnive podporovali nejbestialnejti realm lidskYch dejin, jejich politika vedla jedine k vy yratdeni a vyhlazeni skeho naroda. Byla to nejvetai, nejverolomnejnejnebezpeenejti a nejkrutejti patá kolona, jakou poznaly dejiny. Jejich cilem bylo sjednoceni vaech Nemct a zurivY a bezohledny Drang nach Osten. Prvni prekatkou bylo aeskoslovensko. Kladli mu od poeatku Uklady a zurive tleskali Hitlerovi k jeho prostotam a ltim. Sudettti.

Nernci, kteri byli pouhou zasterkou pro Hitlerovy vYboje, byli vlastne jednim z nejduletitejtich elankti v jeho d'abelskem planu. Jestlite v techto vildcich sudeto-nerneckeho lidu zbyla jests apetka smyslu pro odpovednost a trochu svedomi, pak vetaim trestem, net kterY je 'deka, od tohoto soudu, musi bYti pro ne pomytleni, jak Y osud pripravili lidu, kterY vedli a kterY v dusledcich jejich politiky musel nakonec opustit zem, ve ktere po staleti til a kterou, adkoliv v ni tvoril pouhou menainu, chtel opanovat cestou hroznYch masovYch vratd, deportaci a loupeni. Pied celYm kulturnim svetem je ospravedlneno opatteni, k nernut jsme z zachovani sve hole existence byli nuceni sahnout, to jest k odsunu vaech Nemcti z '6eskosloevnska, nebot' i ti, kdot nechovali obz ylagtni sympatie pro na g narod, byli konec nuceni uznat, te nemtite na nas nikdo spravedlive tadat, abychom riskovali znovu to, co jsme siskovali v letech 1938-1945, t. j. svou ndrodni existenci, a te v mistech, kde jsme od pradavna doma, ye sve vlasti, nemuaeme trpeti lidi, kteri prokazali s brutalitou nikdy dosud nevidanou, ae jsou ochotni sahnout k jakernukoli krvavemu prostredku, aby nas o narodni existenci pripravili. Tito obtalovani nezaslouti soucith, nebot' sv'm prisluhoianim HitlerovYm UtoenYm plantim spachali stratnY mezinarodni zloein, jehot obeti bylo sice v prve rade eskoslovensko a esl. lid, ale na kterY soueasne i narodove jini doplatili miliony s yYch mrtvYch a desetitisici zpustotenYch mest a vesnic.

Koneim pranim, aby vYsledky tohoto procesu, dokumenty, ktere zde byly sneseny a skuteenosti, ktere byly zjiateny, zustaly trvale vryty v mysli celeho naaeho naroda, a aby byly uchovany i generacim, ktere prijdou po nas, jako historickY dokument pro to, jak jsme svuj boj s Nernci bojovali a jak jsme jej zakoneili, jakYmi zbranemi bojovali oni a jakymi zbranemi jsme se branili my a hlavne, ae jsme se v okarntiku, kdy jsme svou vec vyhrali, nesnitili na iiroven tech, kteri naai zemi prechodne zotroeili, te jsme pirvodce naaeho utrpeni a bed neposlali do koncentradnich tabort a plynovYch komor, ae jsme je nevratclili bez soudu, nYbrt, ae jsme jim v radnem soudnim rizeni dli priletitost, aby svou vec obhajovali tak, jak je zvykem mezi civilisovanYmi lidmi. Konelm prosbou, aby mimoradnY lidovY soud ridil se tYmit pocity a tivahami, a aby svuj rozsudek vynesl prisne, avtak spravedlive a uzavrel tak thIstojne tragickou kapitolu eeskYch dejin, ktera navtdy ponese titul "Zrada sudetskS-ch Nemeti."

Raketove strely, aekoli byly vytvareny pro 11dely valedne a valka urychlila jejich rozvoj se mohou uplatnit v miru na neobyeejne girokeni. poll. Nemusi to bYt hned zavratne plany lett' na Mesic a dal do vesmirnYch hlubin; stael oredstavit si naprosto strizlive ilkoiy stratosferickeho prUzkumu, na nemt patrne zavisi motnost predvidat na del gi dobu vYvoj povetrnosti, dale pravdepodobny rozvoj rychle dalkoye dopravy potty a v budoucnu patrne i osob i mnohe jine motnosti. Okridleny drak — raketova strela — ma pro ne dobre predpoklady. Je to raketa doutnikoveho tvaru, dlouha as 15 stop . na obou koncich za gpieateld. Dolnim koncem je zasazena do valcoviteho nasadce s odpalovacim zarizenim. V trubici je pohonnYch latek asi na tri a pul vteriny. Po jejich spotrebe trubice 1 se zadnimi kildelky od-

Ve stfedu, dne 19. imora 1947. padne a Drak s jedinkm zbkvajicim parem ktidelek leti, pohanen vlastnim raketov rin motorem. Vali asi 600 liber a dosahne rychlosti skoro devet tisic mil za hodinu. Ma'e 13Sit radial/STimpulsy rizen na dalku, a co je do riditelno sti daleko dokonalejti, net nemecke letajici bomby. Ph odpaleni mu sice natizeni kontrolnich pristrojt urei smer, dobu letu a cii, ale ureeni lze za letu dalkovYm rizenim zmenit. RadiovY vysilao v Draku samotnem udrtuje spojeni s odpalovaci stanici a umotriuje kontrole sledovat let strely. Mimo to ma Drak jette pHstroje, ktere samoeinne hledaji cil a samy opravuji vtechny odchylky, jet by se mohly vyskytnout ileinkem vzdutnYch proudil a jinYch atmosferockYch vlivü. Hledade cile jsou na teplo, vyzarovane na priklad bCticImi motory, na jejich magneticke pole, na svetlo, hluk a jine einitele takte zasah je co nejbezpeenejti i pri palbe na pohyblive cile. Pii takovem by nesl Drak v hlavici nieivy naboj a byl by skuteenYm symbolem bohyne zkazy. Zatim se tvari mirumilovne, misto traskavYch naloti ma soupravy vedeckych mericich pristrojU, jimit pomaha zkoumat neprobadane vrstvy ovzduti, ziskavat poznatky o podminkach letu v kritickem rychlostnim pas= kolem rychlosti zvuku (sedm set mil za hodinu) a o nekterYch jinch zajimavYch problemech, jimit se prase badatele zab'vaji.

VtesokolskY slet bude darem eeskoslovenske republice. Die zprav tisku ze stare vlasti vysvitd, te bez osla y pracuji tam Sokolove jit celY rok na sletovem dile. Kolik to bude hodin vanYch republice, net Sokolove je nepoeitaji.

Finaneni odbor s. obce sokolske ma, velke starosti: sletovY rozpoeet na rok 1948 dosahuje sam vysoke eastky a navic se k nemu druti rozpoeet letotnich predsletovYch her studentstva ye vYgi dy'aceti milionil Ices. Neni to malY ktery na sebe COS vzala, ktera netada finaneni podporu od statu ani tentokrate, aekoliv rozpoeet je etyrikrat vytti, net byl pi desatem vtesokolskenn sletu a jedenacty vtesokolskY slet dostane republika darem. Slet zaplati si Sokolove sami z vlastnich prostredn a proto Si ulotili dobrovoinou sletovou clan: ye tech splatkach zaplati elenstvo tricet korun, dorost dvanact a tactvo test korun. K easteene ithrade sletoveho rozpoetu vydala Obec sokolska mllion lost sletove vecne loterie. Sedm set tisic losti jit bylo rozeslano do jednot, zbYvajicich tfl sta tisic je umisteno ye vtech prodejnach Cs. tridni loterie k volnemu prodeji. Z techto tri set tisic je pry ut nyni padesat tisic rozprodano. Sletove loterie se zneastni i president dr.

Benet a vYznaene osoby republiky, pro net je pripraveno sto sedmnact eestnYch lost. Ve srovnani se sletem z roku 1938 — pokud jde o spolupraci verejnosti, je pry situace mnohem priznivejti. T:Tstredni Urady a spolky 1 svazy vaech druhu nabidly Obci sokolske 'least na vYstavbe sletu. Snad jit neni slotky, ktera, by einne nespolupracovala jit nyni, anebo neslibila pomoc. Obec sokolska je poradatelkou sletu, ale dela, verejnost uznava, te nikdo nesmi stat se zalotenYma rukama. Hospodarske, kulturni a propagaeni motnosti, ktere se eechoslovakihn sletem nabizeji, jsou bohatstvim, ktere Obec sokolska, prinati nikoli sobe, ale cele s. republice.

Nejmodernejti nemocnice Moravy se pripravuje ye Znojrne, ktera, pr Y bude postavena tak, aby skuteene ye &NT:tech smerech vyhovovala potadayktim moderniho zdravotnictvi a ledebne peee. Bude sloutit potrebam cele oblasti jihozapadni a jinni Moravy a stavba si vytada kladu kolem tri set milionti KC's. V teto moderni znojemske nemocnici bude misto pro osm set pacientü a jako stavenitte byly ureeny pozemky na Krivancich ye vYmere triceti hektarid (74 akrt). Na tadost okresu byla stavba teto nemocnice zasazena do stavebni obnovy v ramci dvouletky; pro letotni rok se poeita na sta y -buseatkoyrmilnüKspokrt s eastkou tri milionti Kes. Nejdrive bude postavena olovodova, silnice podel znojemskeho lesiku a kolem vYchodni a severni strany stavenig te a ihned se take objedna, potrebnY stavebni material. Pro Znojmo nova nemocnice bude dalg im peknYm ptinosem.

Ve stfedu, dne 19. unora 1947., Dohoda o Nemecku nebude snadna, ani ryehla. Bteznova konference zahranienich ministrii Moskve ma vypracovat zasady miroveho uspotadani Nemecka. Ty budou znovu ptedloieny SpojenYm narodtim k podrobnemu projednani, tak jako v Parizi navrhy mirovYch smluv s bYvalYmi spojenci Nemecka. Konedna Uprava mirovYch podminek zase ziistane vyhrazena Velke etytce. Die dosavadnich konferenci je patrno, ae dohoda o Nemecku nebude snadna a take je gte nebude ani rychla — musime se ptipravit na mnoha napeti a krise. Rozhodnuti o budoucnosti Nemecka je problem zdkladni. Vytadit je ze svetoveho hospodatstvi by bylo stejne osudnou chybou, jako po prvni svetove valce vytadeni Ruska: chybelo by v souhte jako odberatel i jako vYrobce. Stejne osudne vOak by bylo umo'Onit mu, aby hospodatsky zesililo, bez ptislu'anYch bezpeenostnich opatteni proti fitodnosti, jiz tolikrat ohrozilo sousedy a dvakrat ye dtvrt stoleti celY svet. Bez spolehlivYch zaruk v tomto snaeru by se nemohli sousttedit na fikoly obnovy a mirove soudinnosti narodu sousede Nemecka, ohrokni ptipadnou prvni vinou nemeckeho naporu, ale ani mocnosti, jet od Nemecka deli ketez naraznikovYch state nebo i ocean, protok — jak ptedvidal F. D. Roosevelt nee to potvrdila krvavd zkuAenost — mir i valky jsou na svete nedelitelne. A nedelitelny je i neklid, doutnajici krise, podeziravost — to, co Roosevelt nazval strachem a proti demu Spojenci formulovali v Atlanticke charts zasady ptikiho uspotadani sveta. Zapadni velmoci pova2uji za,pejnalehavejgi politicky Ukol vratit Nemecku chut' k 'Oivotu a prosttedky, aby se brzy postavilo na vlastni nohy. BidavrozvracenYch nemeckYch mestech, jet se jich celou spletilosti ptimo dotYka, jim pfekryva problemy narodii, ktere se jim zdaji zit v "cizi" oblasti a maji se se svYmi potiaemi yypotadat samy, bud' 2e nalekji k vitezum, nebo jsou bYvali spojenci Nemecka. Ze sousedu Nemecka, tteba se jim jeke nezahojily jizvy z neda,vne minulosti, nechce nikdo klast pfeka2ky jeho ozdraveni. Je soudasti a nezbytnYm ptedpokladem ozdraveni Evropy, ktera by nemohla mit bez zlYch nasledkil na svem tele tak velikY vted bidy. Nikdo nepomYgi na pomstu, ale sousede Nemecka musi myslet na bezpednost v zajmu vlastnim i v zajmu svetoveho miru. Sousede Nemecka po neblahYch zkuknostech chteji zaruky pevne a bezpeene. Proto budou sledovat jednani prave z toho hlediska v node% .2e bude konec konc0 ptijato i Velkou dtytkou, aby se zas nekdy neplatilo miliony votil a biliony valednYch vYdajii na novou smitovaci politiku, ozlacenou iisporami na okupadnich nakladech.

16. finor 1862 — 85 let Sokolstva. Vzpominame zalokni Sokola pied osmdesati pet lety.

Ano, s vdednosti a laskou vzpominame zakladatehl Tyre a Fuegnera i tech, kteti pracovali a pracuji pro rozkvet idee sokolske. Hodnotime vkchnu tu obrovskou snahu, pili, praci, °betavost vkch u gechtilYch duM, sdruknYch v sokolskem Bratrstvu, ktera obrodila narod deskY i narody slovanske a ptina g lidstvu tolik vzacnYch dart. Snaha zakladatele, dr. Miroslava Tyrk, vychovati eloveka telesne i duAevne zdatneho a mravneho, naOla porozumeni v celem svete. Vice ne2 jeden milion dlenstva a statisice mladek v raznYch dilech sveta tvoti obrovskou rodinu sokolskou, prodchnutou bratrstvim a sesterstvim. Lask y k vlasti, cit k lidstvu, telesna rYchova a vkchny ostatni mravni hodnoty vytvotily za 85 let obrovske dilo, jeho2 hluboky vYznam nelze ani oceniti. A sokolska srdce stejne biji v jednom souzvuku — stejne Americe, jako ve stare oteine — stejna tuba ovlada mysl sokoli: zvitezit a neptitele navady udinit neschopnym vYboje. V rote 85. vYrodi zalokni Sokola ma naOe texaske Sokolstvo vetsi a zodpovednost, co pine chape a zajiste spini: zvyg i einnost vYchovnou v ka2dem smeru, napini telocvidny mlade2i, aenami a star gimi bratry, zvYAi podet elenstva sok. organisace, aby jests lepe mohla bYti konana sIu2ba nove i stare vlasti a lidstvu vubec. Sokol vzal svilj paved v pohnute dobe eeskeho narodniho obrozeni, Sokol dal tehdy vzktisenim ndrodu sveraznY narodni nazor 2ivotni i nepoliti-

VtSTNIK ckSr program a methodu pracovni. Jeho program je vednY, nebot' je v nem krasnY a velikY ideal dokonalosti.

Prinkum uralskS7ch pokladu. Prvni podnet k prilzkumu Uralu dal car Petr VelikY 26. dervna 1696. Tehdy se zadal prilmyslovY vzestup sttedniho Uralu a prozkoumanim jeho bohatstvi se zabYvaly generace vedc-a, mezi nimia byl i sla y -nYMedljv.Aprtzkumbyodan, ae horniny, skladajici ptedelove horstvo mezi Evropou a Asii, obsahuji temet vkchny prvky Mendelejovy soustavy. Jak by priroda chtela sloht ukazky ze v geho bohatstvi sve pokiadnice na rozhrani dvou svetadila. Pirvodne nemeli rugti ani cizi pramyslnici zajem na girokern yedeckem prazkumu kraje. Tehlo se jen z lohsek nejbohat gich, ktera, se primo nabizela — Zelezo, zlato, med' a dokonce i platinove kovy, ale take nejvza,cnej gi drahokamy, jimia carska rise proslula. Za minu13'7ch dvacet let bylo vgak objeveno vie ne2 pied tim za d ye stoleti. Nedocenitelmi vS7znam mely tyto prate za minule valky, kdyZ se v dobe strategicke obrany musily narychlo stehovat nejdfilelitej gi 'dash valeeneho pramyslu: obrovske zavody na gly zachytne stanice prima na surovinov3i.ch zdrojich. Jejich vVkonnost zvratila Hitierovy nadeje a v gechny predpoklady jeho atooneho planu. Na Urale byla lohska manganu, bauxitu, nove uhelne panve, vzacne kovy a asbest. Po valce vSTzkum jegte sesilil, nebot' obrovska vSTrobni a tvarei sila Ruska nepolevi. Jen se nove zameruje — k obnovy, vS7stavbe a k povzneseni blahobytu ruskeho lidu. Sto dvacet prazkumn3.7ch sktipin je rortrou geno na Uzemi nekolika set etverednich mil, mnohe v mistech, kam pied nimi nevstoupila lidska noha, ale kam za nimi bude pronikat pramysl. Geologicka oddeleni raziVch ministerstev zkoumaji objevena, lohska s hlediska priimysloveho vyuhti. Hledaji se nove zdroje uhli, rud a zuhtkovatelnSrch Velmi dalehte je sestavove.ni map — zarnestnava asi dvacet skupin a nekolik vSrpra y. ShromaZd'uji material pro geologickou mapu Uralu v meritku 1:200,000. Tato obrovska prate je propodtena na pet let a poloai vedecke zaklady pro dalgi badani a bude podrolane informovat o druhu i mnoZstvi uralskSrch bohatstvi. Z toho je zrejme, ae v arcade pracuje nekolik tisic lidi, jim velkou pomoc poskytuje obyvatelstvo sv5"rm zajmem. Zvla gtni oddeleni Math' prezkoumava, vgechna oznameni z fad obyvatelstva o nalezu novS7ch lohsk. Zku geni geologove se odeberou na oznaeend mista prozkournat a kontrolovat nalezy geologa amaterti, jejich2 prava jsou chranena zakonem. Vlacla stanovila odmeny za iniciativu nalezca. Nedavno vyplatil arad znaenou eastku staremu hledadi zlata, Prokopiju Mezdrinu, kterV objevil na severnim Urale vellogisko manganu, na nern2 byly jiz zahajeny prate k prOmyslovemu vyugti.

Jak iije dne§ni Viden. Ve Vidni je je'Ote dost a dost oecht, kteri se hodlaji vratit do vlasti.

Meli tam site dobre existence, ale nynej gi pomery je nutni k tomu, ae usiluji o to, aby co nejdrive byli zase ye stare vlasti. Dostali jsme dopis od sestrenice, ktera se ve Vidni provdala za Rakugana, bankovniho arednika. Sestkenka nam obgirne pige a mimo jive toto: Ve Vidni je prave tak gpatne, jako bylo pied rokem. Na tyden mame 7 dkg tuku, 1.40 kg chleba, 8 dkg kukuridne mouky, 1.40 kg bramobora a 18 kdg konservovaneho masa a 15 dkg fazoli. Jednou za mesic dostaneme 6 dkg kavy, 11 dkg cukru, osminu litru mleka na osobu na tS7clen. Uhli jsme dostali loni v breznti dvakrat po 50 kg, drevo aadne. Plyn a elektrinu mame jen nekolik hodin. Kdo maZe, utika odtud, 112 se hodne Cecha vratilo dome a jelo by jich vice, ale ty transporty nejak vaznou. Loni nam eeskoslovensko poslalo brambory, na osobu ptipadlo 50 kg, letos jsme nedostali je gte nic. — Dopisovatele United Press rovne2 potvrzuji, jak je divot ye Vidni nyni gpatnV a hotova skuteenost dossvedduje, ae Viden je uZ clavno sveho kouzla zbavena. Hitler sliboval Raku gantin raj na zemi, ph jeho navgteve Lince a Vidne (po Anschlussu) rakouskV lid vital ho s nepopsatelnS7m nadgenim — dnes za vgechnu bidu, hlad a mrznuti v nevytapenS7ch obydlich mohou de-

Strana 3

kovati jen vlastni pitomosti, ze sedli na lep nejvetg imu lhafi a netvoru dejin Evropy i sveta.

Dalgi doklad tispechu svepomoci. Nedavno psali jsme v techto sloupcich o poslednim vVkazu velikeho RVOS, jen z nepatrnS7ch zaeatka zapustil svoje koreny v gude v Texasu, kde nagi prebS7vaji a vyzvedli jsme dalehitosti i spegnost svepomoci. Dnes prina gime o ni doklad novS7, zalolenS7 na finaneni zprave Slovanskeho Vzajemne Poji gt'ujiciho Spolku proti ohni a bouti (SVPS), jiZ naleznete na jinem mists t. Oslo organu. SVPS zalolen byl 1. e'ervence 1926 za adelem poskytnouti bezpeene pojigteni proti ohni a bouri za cenu pkimekenou krajantim usazen3-7 m ve meste. Zakladatele zcela spravne pocitali, Ze hnuti vzajemne ochrany nalezne ye mestech pochopeni a podporu, cot se take stalo. Nova, krajanska svepomocna organisace ute gene rostla, dnes ma svoje spolky v ka2dem meste di mesteeku, kde krajane jsou trvale usazeni a vlastni majetek. Z podatku nekteri nove organisaci poditali kratke trvani, nee nagi podnikavi a vytrvali krajane znovu proZe dovedou zmahat sebevet gi prekaZky a co si umini, to provedou a po vet gine aspegne.

SVPS ma dnes zdroja za $118,296.39 a za uplynu1S7 rok ptibylo jo prirastku v east $13,377.49.

V dele arednika Hl. aradovny Pada let stoji zkugen3"7 spolkat bratr Frank Andinec, mistopredsedou je pan F. J. Zubik, tajemnikem bratr F. V. Urbish, pokladnikem br. Jno P. Trlica, pravnim radcem na g predseda bratr C. H. ChernoskV, organisatorem br. F. A. BezecnV; na adetnim vS7bore jsou bratti Rob. Cervenka, Wlil A. Nesuda a John Kahanek ml.

• )• Dallas, Texas.

Mili bratri a sestry!

Oslava 301eta zaloleni radu Jaro Cis. 130. se nam velmi pekne vydarila. Meli jsme a22 velkou navgtevu. Takoq to byl pekn3i banket, danV ku pocte nagim zakladajicim elentim, kteri dosud mezi nami. jsou. Litujeme je, ae nemohli prijet manZele Rendlovi z Corpus Christi a sestry Zazvorkova z Ennis, Pavelkova, a Robertsonova. Te2 br. prvni predseda radu Jaro nemohl se dostavit, neb byl nemoci upoutan na Porad programu byl kratk3i, ale o to dastojnej gi. Napred byly ozdobeny na ge stare elenkyne kvitim, pak pohosteny n stolu dobrou vederi ye spoleenosti radovS7ch arednika a br. taj. HI. radu br. Chupicka. Pak br. predseda radu Jaro Vincent Ondra gek predstavil hoste, zakladajici eleny a reenika bra. Chupicka, elen HI. aradovny. Prani zdaru oslavy poslali br. a ses. Rendlovi, ses. Zazvorkova, Telocviend Jednota Sokol a KrouZek Zen ze Sokolovny. Poradajici v3"7bor y am temito raclky dekuje za vase prani a doufa, ae toto nebyla posledni oslava a prigte ie budete v gichni mezi nami.

TeZ dekujeme vg em, kteri jim vypornohli jak3imkoliv zpasobem ku zdaru oslavy. Ka20 vypadal spokojenS7 a ph vederni zabave bylo veselo na vg echny strany. 'FEZ finanene jsme aplne spokojeni. V kuchyni se vae vyprodalo. Jidla bylo dosti pro vgechny. Tedy je gte jednou dik tea br. taj. Chupikovi, ae mezi nas prisel, ad v tu chvili co u nas rednil umirala mu doma rodna sestra, ania by o tom vedel. Prijmi bratre Chupiku nag i uprimnou soustrast nad ztratou Tvoji sestry.

Prig ti schaze radii Jaro bude dne 2. brezna o 3. hod. odpol. v sokolovni. Prijdite dozvedeti se, jak jsme dopadli s oslavou, a kdo ma g znameho prived' ho sebou, neb chceme ziskat vice nov3ich Clem a obhvit jaksi vice radovou dinnost, ktera, poslednich nekolik let spala. Ziska tim cela dallaska osada, ziska, tim Sokol. Posledni valka zase privedla do na geho mesta mnoho nov3"7ch deskVch osadnikii, na§e sine jsou pekne, zabavy sluOne, nekam si dasem lids piece vyjdou, tedy prijd'te mezi nas, at' jest to do kterekoli sine, prijd'te se pobavit, sejit se se znam3imi. Na zdar!

Ant. Ondragkova. )• " ZnarnST detektiv, vVznaen3i 'Olen Scotland Yardu, odchazi do pense. Mezi gangstery se uvaZ'uje o tom, ae by se melo na jeho poeest uspoladat vloupani na rozloudenou.

VESTNIS

Strana 4.

I Oddil DopisovatelskS .:.,i().01.0.1111“1■04•1.0 ■11■11.0411•1■004.11■0■0•041■004111■111) i

Dallas, 4, Texas, 12. Anora 1947.

Bratti a sestry: Kdyg jsem mel tu test a take pote geni jezditi v zajmu vytizovani zale gitosti Jednoty po statu Texas, jak na moji vlastni kafe tak na pozdeji za ty odhadove desitky mS'rm ptieinenim koupene kafe, ktera pattila Jednote a byla mnou poug ivana JENOM v zajmech Jednoty, setkal jsem se s mnoha eleny na gi Jednoty. Ve velike vetgine tito eleni na gi Slovanske Podporujici Jednoty Statu Texas byli eleni, kteti se o Jednotu velice zajimali, znali na ge slabosti i nagi silu, — a vedeli, co je pro Jednotu dobre a co je pro ni nepotfebne, — byli to ponejvice eleni dlouholeti — fitednici taciu neb jednatele pojig teni pro Jednotu. Mnozi z nich byli vyslanci na nekolika sjezdech, zvla gte na tech veleduleg it3ich poslednich etyfech, — podileli se s velk)im zajmem na jednani techto sjezdii a pod porovali praci mnolVch Mena, ktefi se snagili upraviti nejen pomery stavajici v na gi hlavni ntadovne, ale i pomery na geho pojigteni. Oni vedeli o kritice statnich auditora, ktefi v ten eas poukazovali na nedostatek pfesmich zaznamti skoro v ka gdem poli pusobnosti Jednoty, zpasobeny nedostatkem fitedniku v nagi hlavni fitadovne a postarali se ye sjezdech v Ennis a East Bernard, aby Jednota aspori easteene mohia vyhoveti kritice zfizencil Statniho Odboru Pojig teni, vyzdvihujici nedostatek sil v ritadovne, ustanovenim napfed tfradu rieetniho a pak pokladnika v na gi hlavni Utadovne.

Nebylo to tedy nic neobyeejneho, ge tak Casto se mne tito na gi bratti i sestry dotazovali, jak ta neb ona prace v fitadovne pokraduje, a bylo mne pote g enim odpovidati na jejich dotazy vysvetlovanim jak a co se pfipravuje a zlepg uje. A jak to dnes, 12. fmora 1947 vypada, — dobfe si to, co jsem jim sdelil, pamatovali; protog e jsem za posledni dva tS'idny dostal nekolik dopistr, v nichg mne to, co jsem tikal, bylo pi'ipomenuto a ye dvou dopisech bylo zcela nezahalene vysloveno, ge jsem v ten eas Thal. Tti jine dopisy vyslovily gadost o vysvetleni, a kdy jsem jim odpoved' napsal, podepfenou doklady, ktere pozdeji zde uvedu, — odpovedeli mne asi takto: "JO, Franto, ja Ti to verim, — ale fikej to tem druh3'im." Mohu se snadno domysliti, kdo ti "druzi" jsou. Ptieina techto nara gek jest dopis bratra pfedsedy na gi Jednoty, kterS7 byl y e Vestniku uvefejnen ve sttedu dne 22. ledna 1947 na pfedni strance, — a to hlavne state eisla tti a devet. Stat' Oslo tfi zni: "Do dnegka zapis vgech pray na mineralie a royality vlastnene Jednotou byl pfipraven i sestaven, v nend jsou i zaznamy mineralnich pray a royalit, je g Jednota ptevzala a pozdeji odprodala."

Byl to prave tento seznam, kterST ztizenci statu Texas pti kontrole na gich knih vygadovali a ktery jsem za pomoci na geho pravniho radce koneene sestavil. Bratr Kacif mne zaslal mnohe zaznamy, ktere jsme v fifadovne vflbec nemeli, jinak bych byl o nekterS7ch viibec nevedel. Na doklad tohoto, ge ten seznam byl jig davno v existenci (a ja, jsem sebou nic takoveho pti tom bratrskern vyhazovu z Ufadu nevzal, jako jsou ted' nektefi na gi pohlavali, ei vladni sekretaki obvineni, ge z fitadu odstranili), mohu pfipomenouti moji zpravu jako pokladnik hlavni fitadovny ye sjezdu v Taylor, ktera zni nasledovne: "Dale vlastni Jednota podily v olejovSrch zdjmech na 17 majetkach, ktere drive vlastnila a tyto byly prodany; jsou to: Nota Oslo 3284, 203 akry v okresu Liberty 1/32; na 90 akrfl v okresu Wharton 1/16: Nota eislo 3733, 93 akry v okresu Fayette 1/32: Nota eislo 1994 na 219 ,akrt v okresu Wharton 1/16: Noty eisla 3700 a 3718 na 151 akr v okresu Harris 1/32: Nota eislo 3246 na 412 akril v okresu Frio 1/16: Nota eislo 3287 na 60 akru v okresu Milam 1/32: Nota 'Oslo 3431 na 115 akrft v okresu Ca1110111)

1/32: Nota 'Oslo 3463 na 270 akril v okresu Gonzales 1/32: Nota eislo 3487 na 56 akril v okresu Harris 1/16: Nota eislo 3587 na '78 akru v okresu Fort Bend 1/32: Nota eislo 3589 na 100 alma' v okresu Atascosa 1/16: Nota eislo 3905 na 502 akry v okresu Gonzales 1/32: Nota dislo 3619 na 341 akr v okresu Atascosa: Nota 3641 na 121 akr v okresu Atascosa: a nota eislo 3650 na 27 akru v okresu Wichita.

Na sestaveni techto zaznarna nebylo mogno pracovati, jak se fika, "v jednej tore," protoge nektere zaznamy bylo nutno shledavati a eastO to vzalo nekolik dopist, ne gli se zale gitost vytfibila, a moje denni poznamky mne povidaji, ge jsem je koneene dodelal pozde v noel v nedeli dne 20. listopadu 1938 a listy byly umistnetne v knize zaznamt a popist a poji gteni na majetky Jednoty. Tedy, snad tento doklad i "tern druhSrm" postaei.

Druhe, co mne bylo vyt3"7kano, jest stat' Oslo devet, jednajici o seznamu poji gteni na majetky, na nichg jsou udelane piljeky od na gi Jednoty, seznam na kterS7 jsem byl skuteene hrciSr a kterST seStavit dales take trochu prace. Stat' dislo devet v dopisu bratra predsedy Jednoty ze dne 22. ledna t. r. zni: "Do dneg ka sestavenSi zapis poji gteni proti ohni byl zaveden, ukazujici na minutu pfesne zneni pojistek proti ohni, jd kryji majetky proti nimg Jednota dr gi pujeku, eind dosagena pina jistota pfehledu, kdy kterakoliv pojistka proti ohni a bouti vyprgi."

Kdyg jsem byl na toto prvnimi dvema dopisy upozornen, — a ja se tam pfiznam, ge ten druhS7 co jsem dostal mne potadne "dohfal", (ten prvni byl od pfitele a nebyl "ostrr), povidam si, v gdyt' jsi tuhle knihu ug mel hotovou hned nekdy koncem 1938 neb drive, pak bylo tfeba zaznamy jen opatrne doplriovat kdyg se udelala pujeka, a kdy jsi musel prace v hlavni fifadovne nechat, tak ta kniha byla skoro Best palcii silna, a planoval jsi ji rozdelit na dye mengi, a takova kniha ptece nemilge "zmizet". Tak, jak je u g mfij zvyk, hledam v rnSich dennich zapiskach, kdy jsem asi tuhle knihu dodelal, a nalezam tento zaznam pod datumem dne 17. eervence, NEDELE: "6 .. t aby dob3"wal ty pojistky na oheri od nekterS7ch nagich dlugnikti, spig dostanu vynadano ndli pojistku." Ten tSrden jsem dostal "coproto" tfikrat, a ten posledni dopis tu nedeli obdrienST mne dohnal k to poznanice. A ze dne etvrtek 8. zati 1938 nasledujici zapis: "Dnes vder, zase jako obyeejne, geneme to pinou parou. Sestavujeme knihu poji gteni a zaroveri na tom samem listu kontrol y dani na majetky na ktere ma Jednota pfrjeky. Dnes jsme udelali nejvice, od pul sedme po veedi do jedenacte v noci jsme s Ankou vypsali 127 liMusime si pospigit, Anka ug se nabagila pracovat zdarma a chce jeti do Dallas, kde dostane za praci zaplaceno."

A zase zaznam z nedele dne 11. zati 1938 nasledujici: "Dnes jsme, (Anka a ja), tu knihu kontroly pojigteni a dani na nage majetkove piljeky dodelali. Ted' mame skuteene potadnou knihu, ktera bude trvat desetileti." Take hned mohu ptipomenouti, ge examinator pan W. C. Chapman, kterS7 delal prohlidku knih Jednoty za 1941 od 14. listopadu 1941 do etvrtka 19. rinora 1942, se na devatenacte strance jeho zpravy Statnimu Odboru Poji gteni jen kratce zmi riuje, ge vegkere dokumenty, zaznamy a papiry majetkovS7ch piljeek Jednoty nalezl v pokadku, — cog ovgem zahrnuje i pojigteni na majetky, jak pfijeek, tak majetku Jednoty. Pan Chapman pige doslovne: "In compiling the schedules of mortgage loans your Examiner inspected the files and records pertaining thereto. All papers and documents supporting these mortgage loans were found or accounted for."

Jest to jen kratka, zprava jednajici o zdlouhave praci, pfi ktere jsem musel pfedkladati jednu tagku s pfljekovS7mi papiry po druhe a ukazati jemu notu, deed of trust, pojistku, odhad a pravnika Jednoty doklad, ze rrajdku a jeji papiry spravne prohlednul.

V ten eas, kdy pan W. C. Chapman kontraloyal ohnovd pojiadni maletkil IgOich pOidelc,

Ve stfedu, dne 19. &lora 194'1.

bylo mnoho certifikotil vydaiVch spolkem R.V. O.S. zaslano odhadeim mistnich R.V.O.S. spolkti ku znovuodhadu. Musel jsem se panu Chapmanovi vykazat akorat, komu jsem ty certifikatv zaslal, kdy jsem je zaslal a jestli jsem podal tomu kdo majetek viastnil vyrozumeni, certifikat ku znovuodhadu zaslan byl. To same jsem mu musel ukazat s jinSrmi pojistkami, ktere prave nebyly v obalkach ptijekovS ich listin. To jest co pan Chapman mini ye sve zpraye slovy "OR ACCOUNTED FOR." Mel jsem zavedenS7 system, ge kdyg jsem zasilal pojistky k obnoveni neb jsem spoleanostern oznamoval, aby pojistku obnovili, (tem jsem nemusel "policy" zasilat, jen gadost aby pojisteni obnovili s potvrzenim, ge jest splatne Jednote v padu ohne), zaroveri jsem listkem uvedomil majitele, ge pojigteni obnovuji. Zaznamy, kdy pojistka vyprg i jsem mel absolutne pfesne, ovgem ne prave "na minutu," — toho nebylo tfeba, protde stat po gaduje vyprgeni ka gde pojistky y e dyanact hodin v poledne, tedy mne den vyprgeni staeil. Take mohu k tomu pfidat, ge 0 obnoveni pojistky jsem gadal nejmene tficet dni pied vypr genim a nebyla-li pojistka zaslana do hlavni Utadovny a v mS7ch rukach yeas, bezodkladne jsem ji vymahal, co g se nam aspori v jednom ptipadu velice dobke vyplatilo.

Take ptipominam, ge jsem mel zaznamy, ktere mne ukazaly a g etyti a pfil roku ku pfedu, kdy pojistka vyjde z platnosti. A tyto zaznamy v fifadovne zfistaly.

Byly ale take ptipady prijeek na ktere, aekoliv mely budovy, jsem o pojistku proti ohni vubee negadal, — mel jsem o tomto s panem Hamiltonem, kterS7 delal prohlidku v 1939 a pak panem Chapmanem porady a tito moje stanovisko uznali. Bylo to na majetky, kde na jistotu, ktera byla tak velika ge prijeka byla jen nepatrnS7 obnos celkove ceny majetku a ku zajigteni statniho uznani piljeky pojigteni nebylo tteba. Meli jsme takovS7ch ptijeek nekolik. Ono totig pojigteni na budovy jest tfeba nejen ku zajigten zajmu Jednoty, — pen& Jednoty, ale take ku uznani mnohS7ch pujeek za bezpeene dohligiteli Statniho Odboru Poji gteni: My jsme meli na knize dosti pfljeek, kde odhad pozemku nebyl dosti dostatediV aby v padu ztraty budov prodejni cena pfidy hradila neb zabezpeeila Jednote celou piljeku a v takovem ptipadu by byl nedostateenST obnos odepsan od celkoveho majetku Jednoty, — kdyby nebylo pojigteni na budovy zajiAteno pro Jednotu.

Mimo dilkladnch zaznamii poji gteni musel jsem se na mnolaSTch pfijakach vykazat, ge done jsou zaplacene, a na takovS7ch pfrjekach jsem vymahal zaplaceni dani nemilosrdne. A zase meli jsme pujeky, na ktere tato prace byla zbyteend. Zrovna tak jako bylo zbyteene hroziti Menu, kteri mel "certifikatovou" (maliekou, ge si to mohi vyprijeit na certifikat), pfijeku na sto dolarti v eerie $60.00 akr v 1937, a kte1.3'r nedopatfenim za jeden rok nezaplatil ten nepatrnSi -tarok, — ge mu na majetek "foreelosuji". Kdyg jsem na tohle v zaznamech taky jsem se musel usmat. To bylo v dubnu 1937, — na to nezapomenu. A zase, infij denik ukazuje mnohe hodiny prace po veeerach a mnohe cesty jen v zajmu kontroly dani.

Mimo tohoto jsem mel za rikol zasilani -MA na nroky kag c13", mesic, a toho obyeejne bylo nejvice, kdy i jine prace bylo nejvice, na podzim a kolem prvniho ledna, a take jsem ty fiety zasilal, — mesic pied dnem placeni firoku neb firoku a splatky.

Doufam, ge toto vysvetleni tem sedmi bratrum, kteti mne stran teto thle gitosti psali, jak pfatelsky tak bratrsky, postaei, a ge postaei i "tem druh3"rm," ktefi, stojice na rohu ulice o tom-polemizuji. Je gte dobfe, ge mne take nepigi!

S bratrsk3irri pozdravem vas, Frank B. Steiner, 4350 Dickason, Dallas, 4, Texas.

Doug ka: Uvodni k tomuto dopisu jest: "Kdyg jsem mel tu eest a take pote geni JEZDITI" .. .

Snad to byla chyba zaeit dopis slovy, ktera jsou "prach do oei" nekterSim elertfun, posledni z Metz bratr Domorad. Ale, aby tenlale na g bratr p. nemo1-41 derpat (snael z'4ytednou .) po4/4.

Ve stfedu, dne 19. finora 1947.

ho "jezdive kritice" pravim s rozhodnosti, ze mu mohu velice ptesne vypsati zale gitosti kagcle me testy, kterou jsem na kale Jednoty udelal, kdy jsem vyjel a kdy jsem se vratil; — a take mu mohu napsati kolik cest jsern udelal a kolik mil jsem ujel pti vyfizovani zale gitosti Jednoty, — na me vlastni kale, za ktere jsem ani centa od Jednoty nepoladoval a take nedostal.

Bratte Truksa, obdivuji se va gi mirnosti a trpelivosti pozoruhodne ye Vagi odpovedi br.

Domoradovi.

Steiner. ) • 4 • Houston, Texas.

Pii posledni schnzi gen od tadu Pokrok Houstonu Cis. 88. odhlasovano zaslat obnos $115.15 na oeskomora yske sirotky, co g bylo pokladnikovi Ernest Hankovi odevzdano a on tuto sumu odevzdal na pattiene misto. V teto sumo jsou zapoeitany dary, ktere nebyly je gte uvetejneny. VYtegek z vanoenich listku od ses. Olexove $22.90, Subikove $5.00, Ruck $1.35, br. Rulik $5.00, Anton Bilk $5.00, Jan Mozka $2.00.

Timto jest akce zen skondena.

Rngena Hanusova, pokl. )• 4 •( Dallas, Texas. oechoslovak, ze dne 7. nnora 1947, ptinesl dva krasne pkiklady, dary pro Amer. Relief for Czechoslovakia a tst • . MorayskYch Spolku. Vy mill darci, vase eestne. jmena se tak rychle nezapomenou, sirotci a telesne vadne deti yam budou dlouho blahoteeiti a my zde yam srdeene dekujeme a mame vas za to radi tak jak ma Handeka rada toho sveho syneeka v basni POLNI CESTA. Napsal Lojza Zboill.

Dye koleje vyjezdenY — meal nema troskavec, keg be Boge, tade rostl — misto neho laskavec.

M be to jet mtlj seneeek — s prvni ffiro jeemeria, Cekala bech sketko v rote — tam u toho kameria.

Zastav senko, zastav kone! zdaleka bech volala, a to ketko z laskaveeka — pane bech mo podala.

A v to ketce mk srdeeko — le gelo by scholenY. JoZ je tobe, mtij seneeko — jo g je tobe sozenY. Zaslal p. Rich. Chromeeek, Praha.

Ptatele, nespechame, ale uva gujeme, budeme miti ptigti rok tak hojnY p •ijem jako letos? A cog jestli onemocnime aneb zemteme, vykonali jsme nag i lidskou povinnost? Aneb budou ty ubohe a negt'astne deti trpelive Cekati na nag milodarek aZ do pti gtiho roku?

Za tlstkednu MoraskYch Spolkii. a American Relief for Czechoslovakia.

Uptimne vas, Franta Stransk3.7, st.

(Vysvetlivky: Truskavec — polni bylina; laskavec — kvetinka (Flowergentle).) ) • 4 • (Burton, Texas.

Ctend redakce a mili etenati!

Tak zase ptichazim mezi vas s nekolika tadky do nageho mileho organu, ponevacl g jest to nage povinnost dodat lasku na gemu bratru redaktorovi, neb on nevi co si my pfejeme, to jest nage povinnost ho uvedomit a dodat mu material, neb jak neni materialu tak se neda nic cleat. Ted' yam nee° sclelim o nagi stare osade, kterou jmenujeme Latium. Na tuto starou osadu se nejak zapomina, take gadnS7 se o ni nezmini a neda, o ni nic do vetejnosti, tak o ni ani mnoho lidi nevi. Proto se odcizila a na ni se zapomina, neb jest ona skuteene jedna z tech starch osad, ktera byla zalo gena temi starYmi Anglieany, kteii ji zalozili kdy je gte stat Texas vlastnilo Mexiko. Ti stall pionYti zde ji g gili a meli se dobre. Tato osada patti do okresu Washington a ona jest tea jedna z tech starch pinYrek, neb kdyg se stat osvobodil od Mexika, tak ti staff pionYti ze prS7 psali v ni itstavu eili konstituci. Ve Washington okresu, v malem mestedku pod jmenem Old Washington se nalead ta mala chaloupka neboli ten kapitol, co Texas tehdy mel. Toto male mesteeko se nachazi 10 mil od Brenham na vYchod pti iece Brazos a toto misto se oslavuje 2. biezna v rote. Tak kdo by si pfal ten malt kapitol okouknout, tak me ptile gitost se nan podivat. Nyni jest Texas dosti obydlen a v nem gije nob jest

VESTNtIC velkS7 rozdil a zmena tato jest jak den a noc.

Ano, Texas se zvelebuje a roste kvapne, co g mu sam pieji, neb jsem to g jeho synem, vklyt' jsem se td v nem narodil a to je gte ye srube, male chatrei, ktera nemela ani podlahy, mela jen jednu svetnici a ta jen pal okna, a jsem taky zde mezi varni, a jsem nad tim skutedne hrdY, ze se tak stab.

Nyni, bratte Domorade ptijmi ode mne srdeenY pozdrav a pfeji Ti mnoho zdravi v tornto nastalem roku 1947. Nevim, co se Ti do myglenky pletlo, kdy jsi to moje jmeno slabikoval a napsals namisto Ktivaeka — Ktivaekati.

To jmeno mei ji2 maj prastatieek a ten maj statieek i maj tatinek a jsem nad tim jmenem hrdy. Promiri, 2e Te na to uporninam. Te2 to mohi i sazeC zkomolit, dost mo2na, 2e se nejak dobte necitil a z toho Ktivadky udelal Ktivadka,2e? Nyni co jses zminil ohledne to nagi Jednoty a o tech chlapcech, co rozhazovali ty penize tema lopatami z to hromady. Souhlasim s Tebou i s bratrem Truksou ohledne va gich ndhleda, o kterYch jste se zminili •ve vagich poslednich dopisech. Mame d ye tidy lidi, jedni jsou co yeti v budoucnost a jedna ttida jest, ktera, gije jen od dnegka do zittka a tika, ze penize budou a oni ze nebudou a ta ttida, lidi, ktefl Yeti v budoucnost tikaji, Ze do getti ma za tak z tech dvou otazek se vadycky stava ta nedohoda a to neporozumeni. Kdybychom byli vg ichni stejnYch na,hledfl, pak by nebylo gadnYch ptekagek a glo by vgechno hladce, ale ge nejsme vgichni stejnYch nahledt, tak jest v2cly neco v ceste a to li g asi musi tak bYt, jinak by se zapornelo na to hagteteni.

Poeasi zde mame dost neptiznive, jest dost zimno a mrazivo a ten i pr glive. S polni praci jsme jegte moc pozadu, obz ylagt' s oranim a tea to zelene hnojivo, co bylo na podzim zasete, z toho tea nic nebude, ta zima to v ge zkazila. I zahradky jsou v takovern stavu, v gechno zmrzlo. No jig toho necham, tak bratte Moueko bud' tak laskav a oprav ty chyby, ktere v tom nalezneg a jestli se to bude hodit do veiejnosti, tak bud' tak laskav a uvetejni mi to, zaco g Ti ptedem srdedne dekuji. S bratrskY mpozdravem, Wm. Ktivadka. ) •( Z Krouiku eeskVeh Zen v Dallas, Texas.

Vypada, ze tento rok nam zadind jaksi smutne, jak muj posledni dopis tak i dnes vam zdeluji, cog asi ug vgechny vite, ae zemkela ses.

Ondrugkove maminka, ktere jsme tea povstanim vzdali test pied zahajenim schilze, a jmenem Krou gku vyslovuji nagi vtelou soustrast cele Ondrtigkove rodine a zemtele at' je zeme lehka.

Nage schtize se kratce odbyla. Na ge Cony pilne giji pro OervenSi ktia. Ve etvrtek udelaly 12 gateeek, prY se radost se na ne podivat. Ptigti tYden mame na programu pro givat deku. Tak nezapomerite! Kdy g se to udela za jeden den, je to nejlepgi.

Potegil nas pozdrav od Rendhl, i my vas vzpominame.

Do Krougku 1 dol. ptispel p. StrankskY. Diky. Dale se usneslo, aby se dalo na "March of Dimes" 5 dol.

Neg ukoneim pteji p. Paulovi a Fort Worth brake uzdraveni, nebot' le get v posteli, zylagt' mugi neni nic ptijemneho.

Anna Machadova. ) • 4 • Kdyby yam v praci strhli 5% ze mzdy, jegte byste se nejak obe gel a svet by se proto nezastavil. Kdyby v gak jednou vagi rodine bylo str'Zeno pinYch 100% z ptijmu — kdyby se yarn nee° ptihodilo — pak bylo by s va gi rodinou zle.

To se vgak da snadno odvratiti, kdy'Z venujete ze syYch prijmtii rodne nejake procento na dobre. poji gteni. Jest jiste lep gi sraeka nekolika procent nyni, ne g ztrata sta procent jednoho osudneho dne. )• Nesmime v nidem se spolehati na jine, nYbr2 sami se o v gechno postarati; co sami si nezpasobime, to nebudeme miti. — Karel Havlieek BorovskY. ) • otc • Vetgina lidi zna vice zptilsobil, jak utracet penize, ne g jak si ji vydelat.

Strana 5.

SOKOLSKA. HLfDKA Schtize cvieitelskeho sboru Z"upy, konana v sobotu 25. ledna v sokolovne v Dallas, byla detne navgivena a mela dobrY prabeh. Schilze se saeastnilo 15 bratti a 8 sester z jednot: Dallas, Ft. Worth, Floresville, Yukon a Houston. nezastoupeny Ennis a C. Christi. Ptitomen byl ta" zupni starosta br. B. Pkevratil. Schazi zahajil a vedl aipni nadelnik J. Kos, zapisovala nacelnice M. Filipcova. Ola girna zprava nadelnika za rok 1946 ptijata a bude uvetejnena. Takte2 zprava nakelnice. Zpravy o Cinnosti v jednotach byly velmi slibne. Cinne jednoty v 2upe Dallas, Ft. Worth, Houston, C. Christi, Floresville a Yukon. oinnost pterugila jednota v Ennis, ale slibuji, ze brzo Cinnost opet zahaji.

Neeinne jednoty: Galveston, San Antonio a Prague, Okla.

Usnegeno: Zpravy naeelnika a naeolnic jednot ihned musi bYt zaslany nadelnikovi 2upy, po ptedteni jich ye schazi jednoty. Ve vgech jednotach musi bYt pravidelne a pilne nacvieovana prostna sletova, a kde je dorost i prostna, dorostu. Nacvidne hodiny budou svolavany pravidelne pro okrsek severni v Dallas, pro okrsek jinni rozhodne ndeelnik pkihodne misto. Prvni nacviena svolana bude v bteznu. Do to doby bratti a sestry musi ovladati, avod a I. a II. oddil spoleenYch prostnYch. Bratti z Dallas dle mo2nosti sestavi druZstvo do zavoda obecnYch, dle vyspelosti cvidenca a ihned poenou s nacvikem.

Kazda jednota si ptipravi svoje vetejne cvieeni pokud moZno pied hlavnim sletem. Vypracuje si sama svaj program a ptipadne sousedni jednota vypoma‘Ze. Bratti na gelnici z Floresville a C. Christi co nejdfive mi oznamte jak dalece mate sorganisovany vase ttidy elenstva i mlade& a jak daleko jste pokroaili s nacvikern prostnYch. Dle toho mohu svolati nacvidnou hodinu do vhodneho mista. Na va gi praci a ptiprave bude zale geti. zdali potom bychom mohli uspotadati vetejne cvideni v C. Christi.

Teg pIipravte si zvla gtni eisla k tomu V jednotach dbejte o to, aby zvY geny byly cestovni fondy a uvaZujte o dopravnich prosttedcich na slet. Spotte na nabadejte ke spo•eni na cestu!

Datum i mist() aipniho vetejneho evieeni bude oznameno pozdeji, dle vYsledka vetejnYch cvideni v jednotach i dle poetu cvieicich. V jednotach s tim ten poditejte!

Bratii a sestry, objednejte si svoje cvieebni Ubory yeas. Mu gske cvidebni kalhoty jsou ug k dostani. Kde jste nedostali ceniky, objednejte si je u: Sokol Supply, 1412 W. 18th St., Chicago, Illinois. Neodkladejte s objednavkou nob pozdeji by se stab, ze navalu objednavek byste vagi nedostali yeas! Nazdar!

Josef Kos, aupni ndeelnik. )• •( OZNAMENi UMRTI A DIKUVZDANI. 2alem sklieeni oznamujeme vgem ptateltim

a znamym, ze ode gla na vednost nage matka, babieka a prababidka, elenkyne tadu Rozkvet MI& Cis. 81., Aneika Fojtik, rozena Janakova.

Zesnula narodila se 20. zati roku 1868 v Tina Morave. Do Ameriky ptijela s rodiei co male device a roku 1888 provdala se za Josef a Fojtika, ktery ji ptede gel na veonost roku 1939.

Zesnula, zemtela 11. anora a 13., 1947, byla pohtbena za velike fleasti ptibuznYch a znamych na katolickem htbitove v Needville, Texas. Pohtebni requiem vykonali dp. Josef Klobouk a jeji synovec dp. Roman M. Janak. Ttisktv pohrobnickY zavod obstaral pohteb. — V gem, kteti slovy Utechy bol na g mirnili a vg em, kteti se pohtlau steastnili vzda yame timto na ge srdeene diky.

Jan, Alois, Vilem, Alex, Frank a Cyril, synoy e; Karolina, Albina, Ane2ka, Rosalie, Paulina a Lillian, dcery. Jaroslav Davidek, Adolf Marchak, Josef Gritzman, Robert Kuban, Vilem Vitek, zet'ove. Marie, Ema, Franti gka, Albina, Adela a Hermina, snachy, 37 vnuka a 26 pravnuka.

Stream e.

Houston, Texas.

Ctene, redakce, bratti a sestry, tak ten rok 1946 path minulosti, nekomu ptines1 radost a vge dobre, jinVin 2al, zklamani, nemoc a v ge se to musi snesti, tak 0 to 2ivot sebou nese.

Doufam, 2e mnoho na gich hochu, kteti byli ye slune nagi viasti se gt'astne domb vratili a mnozi ptitomne maji dobre zamestnani. Tito hogi zajiste budou miti mile a radostne vzpominky na uplynulV rok a jejich rodioe, vgichni jejich mili se raduji s nimi, by take my, ktefi jsme nemeli nage syny nebo ptibuzne ye slu2be, mame radost kdy2 ti na gi znami hogi se gt'astne vratili. Moje srdeeko tak radostne poskoeilo, kdy2 tito moji mladi ptatele se doma gt'astne vratili, kdy2 na g vgem tak milt' Harry Burl se gt'astne vratil a ty jeho mile oei se na mne tak mile a ptivetive vesele divaly, to u2 jsem radosti i zaplakala, neb Harry mel to nag-testi, 2e byl Tanen do jednoho oka. Kdy2 jsem zvedela, 2e byl ranen do oka, to jsem ja a mnoho rids jeho pkatel meli jsme v gici jedine pfani, by jeho oko se gt'astne vyleeilo.

Kdy2 jiz pisi tak chci podekovati na gemu fadu Pokrok disk) 88., v gem nagim vedoucim Atednikiim za jejich obetavou praci, fispe gne vedeni na gich kadovVch zalektosti, ze jejich rozv0live jednani. Oni nam starVm elenbm, kteki.jsrne eleny tadu Pokrok ji2 dlouha leta, ji2 drub* rok nam fad Pokrok zaplatil na ge poplatky u Hl. bfadovny. Dekuji yam bratti za sebe a take za ty ostatni stare Many, ktefi jsou uz u SPJST dlouha, leta. Ja uz jsem elenkou ety •icet pet let, asi mama hodne elan& kteti jsou 'deny vice jak etyficet let. Jake jednou srdedne diky.

Nag tad Pokrok Cis. 88. mel sedmdesat devet elent ve slu2be na gi viasti ye svetove valce eislo druhe. Nak bratii vojini meli gtesti, neb jenom jeden se nam vice nevratil, bratr Jerome Martinek, kterV polokl svilj 2ivot na oltat viasti za svobodu a lidskost, by jini meli lepgi a gt'astnejk 2ivot, test jeho pamatce. Take jedna sestra sloukla u Waves, sl. Evilin Feeker. Neni mne znamo, kde je ptitornne sestra Feekerova, jestli je u2 doma nebo ne. figul Pokrok se take krasne zachoval k nagim bratrum vojintm, jeden rok kahlemu poslali darek na vanoce, dva roky jim platili jejich poplatky na pojistku a loni v Ike na jejich uvitani jim ptipravili krasnou hostinu a po jidle se mohli krasne baviti tancem nebo hovorem, hudba byla krasna a lidi bylo mnoho — ka2c1Sr chtel ty bratry vojiny ptivitati, a pit teto hostine kaldV z na gich bratril vojint obddel od kadu petadvaceti dolarovV vladni bond. Za to sobe mohou bradt koupiti nee° pekneho pro sebe nebo pro svoji domacnost.

Dne 19. ledna sehrali ochotnici dramatickeho krou2ku Hlahol v anglicke feel veselohru "Hullabaloo." Hra byla krasne sehrana a libila se, bylo mnoho veseleho smichu a obecenstvo neskrblilo potleskem. Na gim ochotnikilm v gecka Best za tak krasne ptednesy divadla; nacvieiti tak peknSr kus stoji ochotniky hodne prace. Diky vam za vesele a mile odpoledne, ktere jste nam ptipravili. Na ge pkitelka a spolusestra pi. Frank Zimermanova, a jeji dceru g -kysevprailndo,utesylna Anna 'labia onemocnela, zastavila karu a pravila mladi sestie, at' ona fidi karu,2e ji je SpatTak Mildred jela dale, ale Anne bylo moc zle, tak co meli jeti na divadlo, tak jell do nemocnice, kde je gte ten sainV veeer sleena Anna Zimerman o sedmi hodinach zemtela. Pohkeb byl odlo2en az na sttedu, by jeji bratr, kter je u namotnikfa ye slidbe strS7eka Sama, mohl se pohtbu sbeastniti, ale Frank nekde nedostal dobre spojeni a jeho aeroplan pfiletel 0 dye hodiny po pohtbu, aekoliv eekali 0 pozde do veeera, on 0 sve sestry vice neuvidel, tak to uz je lidskV 2ivot, elovek mini a osud to zmeni.

Sleena Anna byla mile, -ache povahy, tak trochu ostychava a nenarodna, ale ku vgem a ptivetiva, budem ji v geci dlouho postradati, kdy2 uz mezi nas nikdy nepkijde, ov gem jeji rodide p. a pi. Frank Zimerman a jeji bratr Frank Zimerman ml. a jeji sestry Mildred a Lois ji budou postradati nejvice, pro ne je to ztrata, kterou nic nenahradi. Rodino Minerraanova, ptilmele moji bluboce eit6nou sou

V2EITNilt

strast jakoZ tei soustrast v gech alent 'faclu Pokrok Cislo 88. Zesnule budd zeme lehkou, at' ji zeme netlaei, tak jak ona za sveho 2ivota nikoho netlaeila a neutiskovala.

Tak dne uz mama dne sedmeho ilnora, devatenact set etyficet sedm, co v ge noveho, zleho dobreho nam v gem tento rok ptinese, 2adriSr nevi, a jak je to dobre 2e nevime, co nam budoucnost ptinese i doufejme, 2e tento rok bude pokojnej gi, k nage delnictvo nebude steskovat, nebo jestli budou stavky a vice zvr gena mzda -delnictva, tak ja nevim jak Tide, kteti nemaji dobre pitjmy, jak tito lido sobe budou moci koupiti nutne pot •eby; snad by bylo lepsi, kdy2 rfizni tovarnici a zamestnavatele delaji valid penize ze svSrch tovaren, misto by se vice a vice za praci platilo, kdyby tyto rtzne veci, ktere delnictvo vyrabi, prodavali lacineji, pak by sobe tyto rfizne vVrobky vice lidi mohlo koupiti.

Byl by lepgi odbyt na rrizne veci a tak by take bylo vice prace pro delniky a nebylo by to tak take na tyto lidi, kteti nemaji dobre pkijmy.

Nekteti na gi u2 stab lidi, kdy2 oni byli mladi, tak se take ceny za praci neplatily, ani ten farmat nedostal za sve plodiny tak dobrou cenu, nekteti sobe nemohli taktka nic nebo velice mak) u getkiti na sve staki, tito lido pit nynejgich vysokSTch cenach maji telko sve potteby sobe opattiti, nebo to vezme hodne penez jenom na ty nejnutnejk 2ivotni potteby pit dnegnich cendch.

Nevim, mo2na 2e takove napady za nic nestoji, ale jiste to take je, ze nebude monopokad a pokad stavkovat a vy ggi a vyggi ceny po2adovat a tyto stavky take nepomohou, by bylo monovyrobiti ty rtzne veci, ktere na gi lidi potfebuji, nebot' je velka ztrata dasu a to obchodnenapini jejich obchody.

Ptitomne zde v Houstone monovehni lacine orank a grapefruis koupiti, lido by je mall hodne pou2ivati, obzvlagt' lido stab. Grapefruit St'ava se da, upotiebiti di poukti misto octu, take lemonova gt'ava se mute upottebiti misto octu, orardova gt'ava je v3"72ivna. S pozdravem vase, Rosalie HlavatV Kampen.

Fort Worth, Texas. bratte Moueko, te2 v gichni bratki a sestry! Obdrkla jsem po gtou ptedplatne na milk Vestnik od- pi. Rosalie Kubalove z Rosenberg, Texas, a aby to ne glo jen tak, ptipik par tadek.

Muj mantel je nemocnV a tak si tu chvili ukradnu. Ted' prave usnul pc) kapsuli, co mu lekat ptedepsal, a tak jsem mohla odejit. mug se u2 delidobu citil jaksi nemocnV, ale pracoval jegte 20. ledna, ale 21. 0 zfistal doma.

Sel k lekati, kter,V ho odporueil na operaci. V sobotu rano jsem s nim gla k lekati a odpoledne jsem ho se sousedkou pi. R. S. Jories odvezla do nemocnice sv. Josefa, kde ho v nedeli a v pondeli meli doktoki v praci. Nemohli ho operovat, tak tam pobyl 0 do sttedy. Na mne to b einkovalo hrozne, kdy2 tu neni na gich sourozenct. Ja tu mam aspori bratranky, ale jeho brath jsou kdesi v Ludvi gtich v Ukrajine a nemama od nich doposud 2adne zpravy. WO bratranek W. A. Kleeka se 2enou hued na moje zavolani a byli zde 0 do bterka. To mne trochu posilllo v mem strachu a starosti, co bude dale, a slibili mi pomoc, za co2 jim srdeene dekuji. olovek pozne, pratele jen tenkrat 0 ho neco zleho potka, takehned tu byli sousede z obou stran a dasto ho nav gtevuji znami, za cot jim path moje uptimne diky. Take pi. Andka Wanichova, ktere, ztratila nedavno sveho dobreho mankla, i s jeji maminkou pfi gly mne potegit, kde jsme si s Andkou i poplakaly. Navgtivili ho uz p. Prochazka, pi. Svitakova, to ma sveho dost, ale te2 mi slibila pomoc, a jeho rugti krajane te2 east° za nim dojdou, take i deveata Matenka a Boknka Svitakove. Tito jsou od nas hodne etverct, o na gich okolionich ani nemluve, ti pkijdou denne. Nevim jake to bude dale, ale vim 2e nejsem sama, 2e mam uprimne ptatele, za co2 v gem srdeene diky. Pkeji vgem bratrum a sestram to nejlep gi zdravi, nebot' to je to nejhlavnejsi co mame zde na tornto hamdnem svete. Take za nim dojel Bartodej, ktery pak jel do Dallas, kde se sileastnil sokoLske schilze. Ja jsem se teZ na ni taila, ale eaneblu jsem jet, api bych tu naladu nernela.

Ve sttedu, dne 19. imora 1941.

Byla jsem s KleekovYmi v sini na tech obrazkach dp. Arno S . ta tit"ky, ale nemohla jsem soustredit svoje mySlenky na dej, nebot° zaletaly do nemocnice za mVm manklem. Pfala jsem si ukoneeni, abych mohla domfi se svirni my glenkami, a take kdybych byla tam volana, aby mne nemuseli nekde hledat. Muj mu2 nekdy se citi dosti dobte, ale zase nato gpatne.

Pi. R. Kubalova z Rosenberg, Tex. se na rok 1948 vypravuje do stare viasti, do Bezrueova kraje, kde ma sestry a mnoho jine ptibuzne.

Kdy2 -me poslala pfedplatne, je gte nevedela, co se u nas sebehlo. Pise, 2e kdyby mela dost penez, 2e by mi pujeila, a 2e bych musela jet s ni, 2e by se nam to obema lope cestovalo. Dekuji Ti, mild krajanko za tvou dobrou vbli.

Na zdar!

Mary Paulova.

-4

m vs 0 7C

m m

in oa

5

0 rn N -1 -1 X

Ve

st!edu, dne 19. imora 1947.

VOJTECH RAKOUS:

Vojkovicti A Piespolni 0 —.....—........„..............,....-----vi Zase ptehrali pisnieku a Rezi 112 to nedalo.

Zvedla se razne a gla hiedat Modche. Napadlo ji, ze snad dosud civi v sini a udi se tam delat poklony. V sini vgak nebyl. Progla celY dvorek a volala potichu: "Modche! Modche!" Modche se vgak neozYval.. Vratila se do salu a vela do pokojidku mezi pany. Ani tarn vgak Modche nebyl. Tazala se chvejicim hlasem Hermanna a pak i ostatnich, nevidel-li kdo Modche? Nikdo Modche ani okem nespattil od to chvile, co jej odvedla do salu.

Znepokojena, pina jiz uzkosti, vraila se do salu. Zde se ji namanul v cestu Fried. Vzala jej stranou a °di majic piny slzi, iekla: "Pane Fried, mne se ztratil Modche."

Fried udivene vyvalil oei.

"Ale prosim jich! Jak by . . . " "No, kdy jim povidarn." A Rezi vypra.vela Friedovi, kde 112 v gude Modche hledala.

"Jsou bez starosti," te gil ji Fried, "on jim ho nikdo neukrad', bude on piece nekde venku na dvote, sam se jdu podivat."

Sel, vratil se za hodnou chvili a — sam.

Modche nenagel. Nyni nastala po Modcheovi vgeobecna, sharika, ka2dY, kde kdo, nechal tance a start miadi, v gichni gli hledat Modche.

Hiedali ho marne — nad Modchem jako kdy zeme se zavte. V sale naStal poplach. Zprava, 2e Rezin Modche se naeisto ztratil, zpusobila neobyeejnY dojem. Uprostted soucitnYch, ji obklopujicich panieek stala zoufala, Rezi, lomila malomocne rukama a hoice plakala. Panicky vgemo2ne ji tegily — marne.

Fried se ji vyptaval na podrobnosti, kdy a kde Modche naposled videla, a Rezi -stale plaeic, vypravela pti gernYm hlasem, jak mu v sini nakazovala, aby pti gel provest pani Fried — jen k vrzli to zdvotilosti — a jinak ze nemysli, ne2 2e se Modche toho fikolu tak zalek' a 2e nejspige utekl dornti.

A hlasem, kterY tonul v slzach, a zvedajic ruce k nebi, volala: "A na testa se mu stalo ne gtesti! NejakY zlY Cloy& videl, 2e ma na sobe nadherne gaty, pHpravil ho o 2ivot a obral ho o v gecko! 0, mtij drahY Modche, muj klenote, u2 se s tebou neshledam a2 na veenosti!"

Tak natikala Rezi a plakala, a2 ji srdce usedalo. Mnoho soucitnYch panidek plakalo s ni.

Fried vgak Rezi "Nejsou blahova, pani Koref, a nepladou," tekl, "jestli Modche opravdu gel damn — jako 2e gel, kde by jinde byli — tak mohou bYt jista, 2e u2 je clavno doma v posteli. Co by se mu molo stat? Cestu zna. 2pameti, a co povidaji o tom ptepadnuti, to jsou same bachorky, kdo pak hned bude myslet na to nejhor gi. A abysme vgichni yeah, na tear jsme, hned k nim poglu gamesa (kostelnik). Za d ye hodiny maze zde bYt zpatky."

Zayolan S'ames, kterY na dne gnim bale zastaval yznegenY triad vratneho, a Fried mu nafidil, aby za dobrou odmenu beZel, co mu nohy stab, do Modcheova bydli gte, tam aby zaklepal na okno jeho domku a pozeptal se, je-li Modche doma. Sames odkvapil.

Vge dekalo netrpelive jeho navratu. V geobecne veseli a bujnost vytratily se nepozorovane z balove spoleenosti. Marne hudba vyhravala nejpeknel gi kousky, mak) komu bylo do tance.

Rezi, kolem ni2 seskupili se vgecky panicky, sna2ice se vgemo2ne ji twit, vrtela jen potad smutne hlavou. Koneene — ptesne za d ye hodiny — games se vratil. Vgichni 1peli nedoekaye na jeho rtech. Byla to Jobova zvest, kterou ptinagel.

Modche doma nebyl . . . .

Rezi se dala do natku, a2 to srdce pronikalo, a v sale rortrousila se ponura, nalada. U2 se ani hudebnici nepokusili prat a hosts jeden po druhem vytraceli se nepozorovane ze salu. Zbylo zde pouze nekolik blagich znamYch ModcheovYch a RezinYch, kteH soueitne obsluhova-

V t T N

li nalikajici Rezi. a.lostno bylo poslouchati Rezinu na •ku. Volala Modche nejsla&lini jmeny. Bohu ptioahala, hodnej giho mute na svete ze nebylo, a svatosvate mu slibovala, 2e a2 se na ve6nosti shledaji, 2e mu tam v A * echno vynahradi, mu zde na zemi Ani oko nekistalo suche pH pohledu na tento zoufalY zarmutek nek'astne Rezi.

Pak si Rezi vzala Frieda ponekud stranou, aby ji nikdp nepovolany neslyS'el, a sepjatYma rukama jej prosila: "Pane Fried, pro v gemohouciho Boha jich prosim, neopou gteji mne.

Jsem neboha vdova a nevim . . . " "Ale pani Koref . . . " "lied', on nebokik neubinil posledni vuli — kdo pak si na takove ne gtesti pomyslil — tak mne ted' teknou, co myslej', jak to ted' bude?"

"Jak by to bylo? Jsou bez starosti, pani Koref, vgecko musi ptipadnout jim."

Rezi potad je gte nebyla uspokojena.

"A co jeho strana? Vedi, ta vrananska, jeho sestra, nebo ta novoveska — vedi, ony obe jsou takove chamtive."

"Nic se, pani Koref, nestaraji, v gecko jim poradim. Nechaji mne jednat a nedame nikomu ani groge."

"Ja, jim teknu pravdu, pane Fried," hovotila tige Rezi znaene ji2 upokojena, "ja to s sebou taky do hrobu nevezmu, to si mohou myslit; a ta holka, Tonieka, taky po me smrti nevyjde na prazdno. A kdyby se ji hned nee° vhodneho naskytlo, tak bych " Rezi nemohla dokoneit, nebot' v torn strhl se v sale hroznY ktik.

"Stragidlo! V komote je stra gidlo !" rozlehalo se celYm stavenim. Zaroven vbehla genkYtka, jen napolo ustrojena, do salu a v gecka vyde gena ktieela bez ustani: "V komote je stra gidlo! V komote je stra gidlo!" Vge se hrnulo do komory, i truchlici Rezi str2ena proudem.

Poeinalo se rozednivat . . .

Vgichni se zastavili ustra gene pied dvetmi komory, a kdy2 Fried odhodlane jedinym ma y -nutimdokave l,bjiosdvaktim zajimave divadlo. Na slamniku, v polo geru poeinajiciho dne, bylo zfiti domnele mrtveho a onlakesaneho Modche. Le2el na slamniku v cele sve balove nadheie jak girokY tak dlouhY a chrapal jako doma o ptiiinoci ye sve posteli.

VYktik ii2asu radostneho ti2asu — vydral se z fist ptitomnYch. Rezi zlosti a hanbou v gecka bez sebe, ptikroeila k Modchemu, zalomcovala mu ramenem a volala: "Vstavej, Modche!

Vstavej, vrtaku!"

Modche sebou pohnul, zivl uptimne a koneene otevtel oei. Vida tak eetnou spoleenost pied sebou, procitl razem a vyskoeil rovnYma nohama. Usmival se rozpaeite na v gechny strany a patrne nechapal, co se s nim deje. Pak, polou jegte ye snach, ptikroeil spe gne k Friedce, goupl nohama dozadu, prohnul je v kolenech — zcela dle navodu Rezina — a takto se dle ptedpisti pokloniv, zdvotile zahovotil: "Tak budu prosit, pani Fried." A u2 bral pani Fried kolem pasu a jen se dat do tance.

Pani Friedova se mu vytrhla.

"Zblaznili se, pane Koref?"

"A co pak, co pak, pani Fried?" divil se Koref, nemoha ye sve rozespalosti pochopiti, pros pani Fried tolik se brani a prod v gichni kolemstojici tolik se smeji — vyjma Rezi, ktere blesky hnevu srg ely z oei. "Povidana, pani Fried," vedi Modche dale svou, "co pak neni bal.?" je davno po bale," smala se pani Friedova. "r2dyt' oni celY bal zaspali!"

"Ale jdou, pani Fried . . . " Modche rozpaky nevedel, kam zraky obratit.

Koneene utkvel zrak jeho na Rezi.

"Rezi . . . " koktal, "Rezi . . . vH, ja . . . " Rezi mu vg ak nedala domluvit. Ptemo2ena hnevem, obratila se k okolostojicim a zlosti volala: "Tak to vidite, lids, na vlastni oei, co ja, s nim vytrpim. Jednou za tticet rokti jdu s nirn mezi lidi a on mi zde vyvede takovou ostudu!"

A stale hotce placid, popadla zutive Modche, pokynula Tonidee a vAichni bez rozloudeni sp'anYm krokem opou gteli bal. Jen jek6 bylo

etrana 7.

slykt 1VIodeheho, kterak sm.utne pravil: "Via& Rezi, ja ti to fckl', ze to dobte nedopadne."

Reziny odpovedi uz nikdo nezaslechl. *

*

*

ZASELKY.

Kovatka, Rezina protej gi sousedka, ktera, mimochodem teeeno, tvrdivala, ze od uklizeni nikdo neni 2iv — v dem2 ji Modche horlive val za pravdu — vadycky prorokovala, 2e se Rezi z toho. veeneho uklizeni mine naposled rozumem. A u2 se tomu podobalo. Z Oista jasna, zdanlive beze vgi prieiny — bylo to prave o 2nich a horko jen se slevalo — dala se Rezi do "velk.eho" uklizeni. V gecko natadi vyhazela na dvorek a v gecka umaeend a udYchana tadila po staveni a po dvorku az hrtiza povidat. Kovakce nedalo; chvili pobihala kolem vratek, pak vrazila dovnitt dvorku Tam Rezi bosa, v jedne sukni a bez kazajky zutive drhla zadni stranu postranice od postele. Ptivitala kovatku jen tak na pia huby a ohanela se dale vechtem a hadrem, az zrak ptechazel.

"Jarku, Rezinko," spustila kovatka, "jake to zase budete mit svatky?"

"Ale kde pak svatky, 2adne svatky," odbyla ji Rezi na oko ihostejne.

"Jatku, 2e tak uklizite . . . " "Coy se musi uklizet jen na svatky?"

"Nemusi . . . ale nadarmo tohle neni, to mi, Rezinko, nepovidejte!"

Rezi dodrhla postranici, hodila hadr a yechet do putynky, vzptimila se a obrativ gi se tvati v tvat kovatce, pronesla tajupine: "jinemu bych to, kovatko, netekla, ale 2e jste to vy . . . " "lb ne piece, Rezinko, znate, u mne je vgecko jako kdy2 do zeme zakopa. Ja sly gim a jako bych neslygela a vidim jako bych nevidela."

Rezi se je g te opatrne ohledla kolem sebe, aekoli vedela, 2e krome nekolika podtimujicich slepic neni na dvorku 2iveho tvora, a hlasem slavnostne tiumenYm iekla: "Zabotska Tonieka se bude vdavat."

Kovatka U2asem spraskla ruce.

"Proboha vas prosim! Tonieka va gi zabotske sestry? A koho si bude brat?"

"Snad ho taky znate. Je to vojkovickeho Frieda bratr, je ted' hospodatskYm v Nettebi."

"Neznam, Rezinko, neznam, ale sly gela jsem o nem; je pry to hezky elovek."

"Ale 2enska!" rozohriovala se Rezi, "jako obrazek, ueineny obrazek! A hodnY — uz ted' by Tonieku na rukou nosil, a galantni! Jinak yam ji netekne ne2 sleeinko! To yam mate potad: sleoinko sem, sleeinko tam . . . jestli pak byste vetila?"

"To se podivejme!" Kovalka nevycliazela z alivu a zpiima a bez dal gich okolkU se IA zeptala: "A u vas tedy bude veselka?"

"No, snad taky bude."

"Snad ... Vy jeg te teknete snad ... prod tedy tak uklizite?"

"To u nas v nedeli bude Tonieka slavit zaselky," pfiznavala Rezi pina pYchy a radosti.

Kovatka otevicela oei.

"Vite, kovatko, to je tak," jala se Rezi ochotne "o zaselkach se jeden druhemu zaslibi, on se stane 2enichem, ona nevestou, a vlastne uz jako by byli svoji. Sejdou se nejbli2gi ptibuzni, vg eeko se tadne ujedna a umluvi, rozbije se koflieek . . . " "Koflieek 2e se rozbije?" nedala udivend kovatka Rezi ani domluvit — "a prosim vas, Rezinko, 2e se tak ptam jako hloupd 2enska„ — proe se ten koflieek rozbije?"

Rezi pti g la ponekud do rozpaky.

"Inu jak pak bych yam to honem To sobe kaki§ vezme kousek toho koflieku na pamatku a ... " "U2 jsem, Rezinko, doma! a po smrti mu kousek toho koflieku daji na oei!"

"IVIluvite opravdu jako hloupa 2enska," karay e iekla Rezi, "kde pak na °di! Sarbilach ."

"Serbi ... a co je to zase, Rezinko?"

"To jsou kousky toho koflieku."

"Tedy jako stiepy?"

"Ale ... sttepy! To nejsou stiepy, to jsou Aarbilach! A kdo sobe takove Aarbilach uschovk tomu ptinak gtesti."

Strum 8.

Palacios, Texas.

CtenY br. redaktore!

Bratr Truksa v jeho poslednim dopise se mne divi, ze nevi kde jsem k tomu prlsel ze se Pamatnikti Narodniho Sdrutern po prvni svetove valce mad() prodalo proto, te pry se na gli lide, kteti se o to zasadili, aby jich malo vy glo. Bratie Trukso, Trukso, byli to houston gti Rakugane, kteri se nechavali zapisovati co Raku gane a ne co Slovane. Dale, nemohl bys nam povedeti, kdo Pamatnik vydal? Já jsem byl pfes celou tu valku dinnym v odboece Sealy a take o tom nikdy nebylo jednano, e nejakY Pamatnik bude vydan jen vim, te br. Frnka ho sepsal a ti, kteti ho opravnili, meli mu zaruCiti, e celY naklad mu zaplati. To nebyla obetavost pro flared nebo pro ten narod, co my jsme tedy pracovali z toho Pamatniku by nic nemel.

Dale pie g br. Truksa, te's Ceti dopis br. Gajevskyho, ale ne ten prvni, dle toho soudim, te's neeet1 spravne ant ten, z ktereho ja jsem ty slova bral.

Kdybych byl br. Gajevskeho potadal, aby nine dovolil celY jeho dopis uvetejniti, tak bych Te presvedeil, e nepi gi pokatde jinak.

Br. Truksa, v prvnim mem dopise, co jsem psal v mesici lednu, ty slova jsem bral z dopisu br. Gajevskeho z posledniho odstavce a tech 7 chlapti, co se ptihnali s temi lopatami, ta slova jsou at v patem odstavci a tak, jestli mag ten Vestnik, tak si ho pteeti a uvidii, te jsem psal tak jak to tam stoji.

Br. Truksa, ja nejsem rozezlen na tech 7 chlapt, ale jsem rad, te jsou z tamodtud yen, Ty's jit zapomel, co to bylo kriku po taylorskem sjezdu at do corpuskeho sjezdu a jak vypadal ten nái Vestnik s temi dopisy, snad nechce g aby se to zase opakovalo.

Co se tYka te nemocenske podpory, ja v ni nejsem, ale já s tebou souhlasim, te by mela bYti lepe upravena jak je ted' co se tYká zakladajicich elent. Kdybys byl na sjezdu v Corpus tak bys vide, jake bylo povstani kdyt br. LatnovskY dal navrh na Ulevu starYm elenum.

0 te budove pro Hlavni Utadovnu te jsem v chybe a ty take, Ty pie.

Ptece vet g ina hlavnich fitednikt chtela to miti odhlasovano temi delegaty co byli na sjezdu v Corpus, v padu vet giny hlasti pro stavbu mel bYt v jubilejnim rode poloten zakladni 'Kamen k te budove a ne aby delegati o tom uvatovali net ptijdou do sjezdu.

Br. Truksa, ja se Te ptam a kde mel byti ten kamen poloten, nekde na "highway", a o dern by ti delegati uvatovali, kdyt ut by byl ten kamen poloten? Ja jsem sam s br. ptedsedou ChernoskYm mluvil a on mne povidal, br. Domorade, my nemilteme nyni nic delati, vgecko je drahe a ant nejsme rozhodnuti, kde Hlavni Utadovna bude. Tak jak mohl bYti nekde zakladni kamen poloten?

Dale pie, te o te vYrodni zprave br. ptedsedy jsem si to tet popletl, motna ty si to myslig tak a já zase tak nebo ty ktiky ne gly z venkova, ale z Hlavni fitadovny, ale nech je tak jak Ty tomu rozumi g ale snad nechce g, aby se nam ty roky 41-42-43 at do roku 44 vratily.

A co se tykes zajezdu na tu slavnost nevim, jestli by na tom bazaru v Taylor tam bylo tisice nag eho lidu a nikdo jim neplatil cestovne, kdybych ja tak gettil jak Ty, ja bych byl ut ani nemocenske podpory bych potteboval, a ant bych si s Tebou nedopisoval.

Ctend sestro Mikeskova, prijmete nu:1j vtelY dik za Vage uznani.

S br. pozdravem, Frank Domorad.

4 • Dallas, Texas.

Min bratti a sestry!

Povatuji za svoji povinnost vzda.ti diky za nas tti sestry, Filipcovou, Machadovou a mile, zabavnimu vYboru radu Jaro Cis. 130. za venoYo nnu rim pozornost pH oslave 30 leteho trvani zmineneho radu dne 9. Unora v Sokolovne.

Bvlo nas 13 zakladajicich dlenfi v Jedr ou r(-0,/1.

1917, z tech behem easu odstouplo 7, zbylo nas 6, z tech teem nebylo motno se dostavit. Br. Frank Rendl z Corpus Christi zaslal dopis, zdravici a omluvu, te mu pro vzdalenost neni mono bYt mezi nami. Sestra Zazvorkova z Ennis take zaslala dopis v nemt litovala, e nemohla p' ijet, a ses, Robert glYa take,

V

EITNtIC

Zilstaly jsme jen my tti, za kadou desitku let jedna. ZadnY z tech 13 zakladajicich dosud nezemtel, ttebas sedm jich odstoupilo.

Dle toho videt, Ze tad Jaro dostal zdrave Adm. A za to, te se nas dosud nezbavili, vYbor sestavajici ze samYch mladYch Menu ptichystal pro nas stül ozdobenY derstve kvetouci azalkou.

Nate mladiaka elenka Fanda Jureikova nam prinesla pekne kytidky derst yYch vonnYch karafiattl a pravila: ad Jaro si toho va,21, te jste jedny ze zakladajicich elenek a posila . vam kytieku, a mate si jit sednout tarn k tomu stolu a my vas obsloutime. S nami tam zasedli nail Utednici a nag slavnostni teenik br. J. F. Chupick, a tit pted nas Fanda ptedklada pekne narovnane talite chutne upravenYch tizka barbecue, rtitne zeleninove ptikrmy a kopec koladt.

Masovou apravu melt na starosti nail vtdy ochotni lor a sest. ailovi, a sestry se postaraly o to ostatni, vie bylo vYborne.

Tenkrat, kdyt jsme k radu ptistupovaly, to jsme byly je gte na tu jarni dobu pcklobne, ale za tech 30 let tivot na tvate a vlasy vryl dobu podzimu. Vychovaly jsme naie deti a staly se babidkami (a dededky). Jen sest. Machaeova te hodnosti-dosud nedosahla, ale co neni, mute bYt. A sest. Filipcova take se mot chlubit nemute, ma jen jednu vnueku. To mne do pill tuctu schazi jen jedno. Marne ut 3 vnuky a 2 vnueky. Ta posledni je teprve nekolik dni start. Je gte jsem zapomela' na sest. K. Pavelkovou, ta byla ye Fort Worth a take nebyla pHtomna. Zbylo nas 7 a ne jak jsem shora napsala 6 sester a 1 bratr. K na gemu radu ptestoupilo mnoho dlent a dlenkyri od radu Pokrok Cis. 84.

At se viichni navitevnici navedetili, na g br. p?edseda Vinc Ondrir gek posadil si nas na jeviSte. Privital obecenstvo, ptedet1 clo gle gratulace T. J. Sokol i2ka, telegram od Kroutku CeskYch en, telegram br. F. Rendla, dopis sest.

Zazvorkove. Nato vyvolal na ge jmena a ptedstavil nas obecenstvu, jakot i v gechny nage -atedniky, tet ptedstavil slavnostniho teenika br.

F. Chupicka z Fayetteville, kterY se ujal slova.

Pre:Ceti jmena zakladajicich elenii a gratuloval nam podanim ruky za to, te jsme se s timto slzavym üdollm nerozloudily a ptal nam do&rani se zlateho jubilea. No na to zlate jubileurn nail mile Jednoty v Taylor se tteba doekame, ale na geho vlastniho, to velmi pochybuji, 20 let je dlouha doba a leta zpet nejdou. Stavaji se zmeny v minute neb hodine; se smrti nema z nas taden kontrakt udelanY. Pak v dalii pekne volene fedi vyzvedl vYznam zasluhy nail mile Jednoty. Byl odmenen bouti potlesku. Pak nastala tanedni veselice. Naviteva byla velmi pekna, vieho jidla a pitt hojnost.

Tak doufam, te nove zvoleny vYbor mute bYt s vYsledkem sve zabavy spokojen. Jmenem- nas ttech y am za vast pozornost pekne dekuji.

Me se to dvojnasobne libilo, vtdyt' mne se takova test tak honem nestane, aby mne nekdo ut nachystane ptinesl na stub. Nemusela jsem nic objednavat, vatit, pect, obsluhovat; main chut' Si ten zpusob adoptovat. Kdyt to vie delat nebudu, pak to teprve püjde k oceneni moji prace. Nejsem sama, je nas nekolik malo sester, (spoeitali byste je na prstech), co viechnu tu praci pro stovky lidu udelaji.

Nezapomerite na maikarni pies dne 22. finora u nas v sokolovne. V ptiprave je divadlo na 4. nedeli v bteznu. Kdo mate zajem o deskou prazdninovou ikolu, ptihlaste se.

S pozdravem ygem dtena,t-am, Botena Valeikova.

Arncricka domovina v Brne—Kralove Pole.

26. tijna 1946.

Vatena pani Botena Valdikova, Dallas, Texas, U.S.A. Vatena pani, potvrzujeme Vain ptijem 2,800 KCs, ktere jsme dnes prostrednictvim American Relief v Prate v hotovosti obdrteli a za net Varn srdedne dekujeme. Ptispeli jste nam k vydrtovani na gich chovanct a chovanek, kter-Ych je v Ustave 150. Z tohoto podtu je 52 sirotz nicht yetgina ztratila rodide za nacistieke hrilizovlady.

Prikladame Vain snimek poikozeneho diveiho pavilonu, kde dnes tije take Va ge jmenovkvia'e Botena Valdikova 1 so svou sestrou

Ve sttedu, dne 19. tinora 1947.

Valeikovou, jejicht rodide byli v roce 1942 popraveni v Mathausenu. Snatime se jim nahradit domov a dik na gim ptatelum z Ameriky se nam dilo dali Mame velke starosti s vybudovanim Ustavu, kterY byl valednYmi uddlostmi velmi tetce po gkozen, gkody dini ptes 3,000,000 Kes. Proto jsme vdedni za vie, co pro nas vykonate a dekujeme Vam je gte jednou za to, te nam pomahate v nail tetke socialni praci. Nate mladet je nadeji cele republiky, bude yam vtdy vdeend a nikdy na Vail pomoc nezapomene. Te gime se, te i Vy nas nav gtivite, nebot' Americka domovina je i Vaiim domovem.

Se srdeenymi pozdravy za Americkou Domovinu, Frant. Chladek. ) • 4, • ( DOPIS STUDENTe Z eESKOSLOVENSKA. Z Austinu se oznamuje, te dne 12. imora v Universitnim Ceskem Klubu promluvil dr. Ed. Mieek, profesor slovanskYch jazyku na Texaske statni universite na thema: Letadlem do Ceskoslovenska a zpet. ee ukoneil pteetenim dopisu, jent zni: "V Mistku 29. prosince 1946.

Mill amerieti pratele! Vyutivajice navitevy Vageho skveleho profesora dra Eduarda Mieka, jent Human Vage srdeene pozdravy nam deskoslovenskYm studenttm, dovolujeme si jako vYraz na gich vtelYch sympatii darovati Vam jednu z na gich nejvzacnej gich knih, jet pojednava, o krasnem pokiadu — 'Ceske keel, — jet ma bYt naiim chramem i tvrzi. — Na g narod byl v -Leto valce jednim z nejpostitenejgich.

Statisice na gich lidi bylo ubito v povetsnYch nemcekYch koncentradnich taborech. Nate vysoke, ale i stredni ikoly, byly zavteny a studentstvo nahnano do dole a huti pracovat pro eloveka, jent chtel opanovat svet. A jenom ve vzpominkach a nadejich se objevovalo to krasne slovo svoboda, tak ptiznaene pro cely Vag tivot. A prave, abyste tento pojem napinili a uCirili skutkem, gli jste Vy a s Vami tisice Vagich bratti k nam do Evropy v celem slova smyslu ji osvobodit. A kdyt jste toto vie vykonali, byla. to Vage vysoce humanni organisace UNR RA, ktera pomohla zachranit v kritickYch povaleenYch chvilich stovky na gich ten a deti. — Oceriujice v gechny tyto zasluhy Vail zeme, yedene v tech nejtet gich dobach genialnim presidentem Rooseveltem, jehot svetlou parnatku budou i deti na gich deti stejne vtele oceriovat, prosime Vas, abyste ptijali tento na g dar, jako malou symbolickou splatku za to vgechno. — Nate zeme vedend presidentem dr. Edvardem Bene gem, ptitelem americkeho lidu, se rychle zotavuje z ran zasazenYch ji nacistickou okupaci. Vgichni se snatime, aby byla prvou zemi v Evrope, v nit se pomery urovnaji dik skutedne pracovitemu lidu, jent si nepteje nideho vice, net aby mezi v gemi narody sveta zavladl vednY mir. Vime, te take Vy k tomu pracujete a s veilkm uspokojenim jsme ptij all dohodu zahranidnich ministru v otazce mirovYch smluv se satelity Nemecka. — Snad i u Vas jste se neco doslechli o telezne opone, ktera, deli Evropu na dye east. Snad i to, te jsme ovladani SovetskYm svazem. Prosime Vas, nevette tomu. Jsme samostatnYm demokratickYm statem, jent sam o sobe rozhoduje. Mame ptatelskou smlouvu se Sovety, na gimi sousedy a osvoboditeli velke casti nageho üzemi. Zijeme v ptatelskYch vztazich v Velke Britanii a v obzvlaite kulturne vtelem svazku s Francii. A je samortejme, hluboke city ptatelstvi nas poji s Vail velikou demokracii. Na g narod si pteje soulad mezi velmocemi a pratelskou spolupraci, ponevadt jedine tak mute nastat velike sbratteni mezi vgemi lidmi sveta. A prave my mladi studenti viech svetadilil musime se snatit co nejdtive dospet k tomuto cili. Vetime, te Mezinarodni svaz studentstva, jehot sidlo je v na gem hlavnim meste Praze, bude prvym krokem na ceste svetoveho pratelstvi, ktere jiste zavladne navzdory viem pochybovadtm. A my, studenti misteckeho gymnasia, Vam slibujeme, te se o to ze viech sil prieinime. Nazdar. Za studenty statniho realneho gymnasia: Schoen Eduard, Peg at Zdenek, Jaroslav Midek." ).4.( Kdo sam sebe a svou rodinu tadnYm zpusobem tiviti a chraniti neurni, nevette mu, te do. l stay zeme, — vede radu dat, jak by se zlep a Karel RavitCcle T3orovsk,.

Ve stfedu, dne 19. imora 1947.

"NENI V MLEJNE NAD LEGRACI." Krajane v masts i v Airokein okruhu jsou zvani na toto pekne diVadlo, ktere bude sehrano jig tuto nedeli ye 4 hod. odpoledne. Ji g nazev dava tukti, k se jedna o nee°, co podraidi vase nsta k smichu a veselosti, a pii tom je to velice poutavy dej, zkratka je to pravy- poktek.

Znate vkchni asi p. J. Svreka z Rosenberg, ktery hraje v teto frake Lepence brusiee, co ten elovek vsecko semele dohromady, hned je zde, hned zase onde, mrAtnST jak teem tak jazykem, a co2 ta jeho dcera Tonka, a ti mladi, Pepieka s Pepidkem, nags deti, ktere hravavaly spolu kdy2 byly malidke a hraji dale u2 jako kvety nadkneho Ana je takove jedno deveatko, ktere kdysi hravavalo v detskYch divadlech. Je to Irena Kubinova. Tfeti deveatko je Silvinka Kelarkova, ktera hraje pra'Ska ve mlYne. Az ji uvidite s jakou chuti a gustem praska do mlynafovYch kalhot, tak se neudrkte smichy. Jsou filohy obsazene ochotniky starYmi, kteti hraji stale lepe a lope, a ochotniky mladYrni, nakmi perliekami, ktere nemaji jeSte 18 let, ale hraji svi2ne, a pane a s chuti na deske scene. Piece kdo chce dokak mnoho. Prakkeho hejska hraje F. Vaviik. Jak ten hraje, to yam ani psat nemusim. Zkratka, kdyby mu bylo tak 20 let, mane'.

2e by jsme ho videli 'lade v americkem filmu misto Valentina. J. Kelarek hraje mlynale. No bfiAko ma na mlynafe tak akorat. Jenom mlYn mu schazi. J. Filipek pfedstavuje dohazovak na svatby. Tak pozor, vdoviely a vdovci, vite na koho se obratit. Chce dat ,pepieku s Pepiekem dohromady, ktere hraje E. 8tefkova a nag R. Baletka. Tonau hraje C. Vodehnalova. Pekaiku, ktera peee rohliky, K. Otvrtnikova. (Vida co se k staru naudim, pact mrzaky!) Jejiho bratra detektiva, pfedseda tadu Stefanik A. Schank. Kdy2 chce elenstvo aby se hralo, tak musi kazdy pfilokt ruce k dilu. Tak prosim, bratii a sestry, je nas hezka hromadka, sin mate peknou, velkou, ye vniti vybavenou, tak hled'te at' z ni mate prospech. Jednota bude mit padesatilete jubilejni slavnosti a dlenstvo radu Stefanik patfi mezi ty prvni dramaticke einovniky v Texasu. Co se u2 sehralo u divadel, rnaloktera, sin pies vAechn yty te2kosti se milk s tim tak pochiubit. Nechci ji tak strkat do popiedi, ale co je pravda to je pra y -da.Dikbr8ulov,Ksi6trnkov aBedanovi, te2 Petr2elkovi, ti byli z tech prvnich pied 35 lety. Pamatujek Kamilko Fojtaekova?

Tak se to zda, 2e u2 je to jen sen, vid'? Az jednou budu mit klid a eas, napik dejiny v podobe povidky o tadu 8tefanik. Pamet' mum dobrou, tak povidka bude taky dobra. Mel mit tad svilj obrazek, nebylo by to na Akodu. Nyni, br. a ses., hled'te pozvat vase ptatele, at' je sin pinieka.

Ukake, ae stala mate radi eeska, divadla. Proto jsou zde ty Ceske budovy pro Ceske veci, pro eeska, divadla, programy a zpevy. Vite jak je to v to pisniece "VesniCko ma pod 8umavou.": Kdy2 po tYcinu nam nastane ta bo21 nedele, to schazime se k besede za zpevu vesele.

TakovY ma bYt na g elovek, obraz va gnive milujici hudby, svi2ne pochodove muziky a melodie, ktere v uptimnem deskem srdci rozahriuji vlastenectvi.

Po divadle bude tanec a v -kuchyni dobra yeeefe. 'Mime, ae maminky ty svoje mildeky udrk pti divadle v tichosti, aby nevyrukvaly obecenstvo. Tak nezapomerite na nas, Galveston a Rosenberg. Na shledanou, K. otvrtnikova. ) • 4 • ( kid Bratfi Svobody C. 67., Schulenburg, Texas.

Z naHzeni br. ptedsedy vam vAem elentim shora zmineneho tadu oznamuji, 2e budeme mit mimotadnou schnzi v nedeli dne 23. umra nasledkem toho, k eleni se chceme nechat fotografovat. Tedy, ktefi chcete bYt na obrazku do jubilejniho Cisla Vestniku, tak se hled'te vkchni dostavit vy stati elenove a pak ty male deti, ktere patii do Detskeho odboru. Pii tom vam oznamuji, ae na g s pravidelna schfize bude prvni nedeli v bteznu jak obydejne. S bratr.0414 pozdravem., Fan* 1.1910 1 taj,

fv2STNIIC itid San Antonio, eislo 133.

Cteni bratti a sestry!

Kteii jste nebyli v posledni schtizi, chci yam oznamiti, jak jsme se usnesli v posledni schnzi a vYsledek jednani stran oslavy tticateho jubilea zalo 2 s eni nageho kadu.

Nejsou vgecky podrobnosti vyiizeny, vgak zhruba program je asi v torn smyslu: Pozvani vgichni eleni nagi Hlavni uradovny, (kteii ovgem promluvi pki slavonosti Cesky i anglicky), pozvani dr. Mieka z Austinu, kterY rovnea promluvi o pomerech ve stare vlasti. Ses. Bundilova, ma na starosti apravu zaloavniho a vzdelavaciho programu. Ses. Holy od ta,du Praha Cis. 29. slibila vypomoci na piano. °bed, portistavajici z teleci peeene, nebo barbecue se saidty a pfikrmy. Sestry budou Za,dany, by kaZda donesla nejake peeivo a sladkosti, a pro obeerstveni bude kava, sodovka a pivo.

Zvani jsou eleni jinych radii zde v San Antonio usazeni, a ov gem vgichni eleni domaciho radu, pokud jsou usazeni zde neb v okoli; vgak neminim tim iici, kteri jsou dale 'usazeni, by nesmeli pkijet. V gechny chceme mit zde pkitomne, vgak usazeni zde a v okoli jsou zcela jiste ocekavani a jejich povinnosti jest, by jiste pritomni byli.

Slavnost zahajena bude zahajenim schtze v jednu hodinu odpoledne ve velkein sale WOW nahoie, v nedeli 13. dubna.

V prigti schtzi bude podana zprava zabavnim vYborem o vgech podrobnostech, ktere pak yeas oznamime ve Vestniku.

Sestry a bratki, prosim, vezmete toto na yedomi; piijd'te zcela jiste do pri gti schilze, abychom se o dal gim poradili. Nemylte se s pkigti Jubilejni slavnost bude aZ v budbnu a tudi2 do toho easu mame jests schtizi breznoyou, ye ktere se dojedna v ge podrobne, avgak ja myslim ae zaba yni vybor bude mit ji2 vSe yypracolano a upraveno a Ze jen podia zpravu o programu. S bratrskYm pozdravem, Louis Dressler, taj. ) • el.. • ( itad Moravan, els. 42., Sunny Side, Texas.

Ctend redakce Vestniku!

Laskave Zadam o u yekejneni nekolika radkii ohledne mimoradni schilze na posledni nedeli v mesici Unoru, toti2 23. o jedne hodine odpoledne. Mame dillelite jednani spolkove a taky mame clulelite veci k vyrizeni u spolku RVOS. Cis. 18. Holik, jestli si eleni pieji ochranu proti ohni a blesku a ygem gkodam, at' se dostavi do schtize a zvoli si Utedniky, aby byli chraneni pojigtenim pro tento rok; neni fieetniho ani odhadeiho, ani predsedy, a tak to nemilZe jiti dale. Pan Jos. Slavik nas necha. do 1. biezna, a kdyZ se to nespravi tento mesic, tak v padu negtesti si nemusite myslet, ze jste kryti poji gtenim. S pozdravem, Jan Maclade. ,,,„ • ( ) Bratii a sestry kadu SlovanskY Svaz, Cis. 86.

Kdo z vas ma zajem, aby nas fad byl sneasten jubilea padesatileteho trvani SPJST, dostay se do mimokadne schtize dne 23. imora v jednu hodinu odpoledne za tieelek, jak a kde se dame vyblesknout, zdali v na gi gkole anebo u fotografa v Temple. Hojna ileast pii schtizi je aadouci. S pozdravem, v -Clete J. H. Bartek, taj. )•A• Pana Nohu prekvapila domovnice, kdy2 gkrabal na NovY rok rano na dvefe sveho bytu.

"Pro pana krale, co to delaji, pane Noha?"

"Ale zapomnel jsem klie a gkrabu na dvefe, protole si stara, bude myslit, Ze je to na g Voiech a piijde oteviit!"

Z hostince vy gel Zovialni pan. Ude/al par vratkYch krokt, klesl na kolena a zarputile se dival do zeme. Tu gel kolem UsluZny straZnik a povida: "Radte nee° hledat, vaSnosti?" "Jo, rovnovahu." * * Bylo 2est hodin rano. Pan Jo a pan Ne se vraceli ke svym krbnm.

"Bojim se, ae na g e deny usly gi kroky a yzbudi se," pravil pan Jo zachmutene. gkytl pan Ne, ale vza"Mate pravdu, peti se rozzaiil: "Vite co uclelame? aby ty kinky Budeme hodnd Aeby1c) slyt.!1"

Strata 9.

Issung

aI NAS iAL0V 34.M.44,41.4

PROJEV SOUSTRASTI. My, ni2epsanY resolueni vYbor kadu Cesky Prapor Cis. 24. v Cyclone, projevujeme timto jmenem fadn nag} uptimne citenou soustrast pozustala rodine nad ztratou jejich milovaneho manaela, otce, syna a nakho mileho spolubratra Edmund Kosel, kter3'r dokoneil jeho pozemskou pout' po delk dobu trvajici nemoci, zemtel dne 29. lena ye stall. 49 let. Zesnuly- byl dobrYm a spravnS7m M ' enem, kterY sve povinnosti vgdy spravne konal. Vime, portistala rodino, Ze teke nesete ztratu vakho mileho, av gak bucli2 vam fitechou, 2e my opravdove soucitime s vami ve vagem ZesnulY bratfe, odpoeivej v pokoji a east budi2 Tvoji pamatce.

Dano v Cyclone, Tex., 8. nnora 1947.

Chas. Navratil, F. J. Marek, Ben 2abelk, resolueni vYbor. ) • 4 • RESOLUCE SOUSTRASTI. NenprosnY osud zase zasahl v na g kruh a vyrval nam vgem milou sestru FrantiSku Zemankovu.

Proto my, nikpsany resoludni vYbor tadu Potrok Needville Cis. 81. dovolujeme si jmenem kadu vyslovit pozustalee rodine nak uptimnou soustrast nad ztratou jejich milo yane manZelky, matky, babiely a sestry. Vy pozustali, ujigt'ujeme vas, Ze my vgichni s vami citime ten bol, jena jen eas snad zahoji.

Zesnula sestra Franti gka Zemankova byla zakladajici elenkyni todu Laskavost cis. 70. a po celou dobu jeho trvani v2dy brala 2hrou 1:least na vkm iadovem jednani. Je2te 9. finora chystala zakusky, je2 chtela vzit do schfize, kdy2 ji nahie pfepadla nevolnost a misto do schnze byla odvezena do nemocnice, kde pa 3 denni nemoci zemiela. Byla vzornou manZelkou, matkou a sestrou a v gemi kdo ji znali byla ctena a vaZena. Cest budf2 pamatce jeji!

Za tad Pokrok Needville, Cis. 81.: Thos. Kolaja ml., Inoc. PeSak, Jan Koval ., resolueni vYbor. ) • 4 • ( RESOLUCE SOUSTRASTL Jeliko2 netiprosnY osud zasahl v nas kruh a vyrval z neho nam -dem milou sestru Aneiku Fojtikovou, proto my, niZepsank resolueni vYbor radu Pokrok Needville Cis. 81. dovolujeme si jmenem tadu vyslovit na§i hlubokou soustrast poznstalYm nad ztratou jejich drahe matky a babieky.

Vy, pozustala, rodino, ujik'ujeme vas, .2e my s vami citime ten bol, jen2 jen eas snad zahoji.

Zesnula sestra Ane2ka Fojtikova byla zakladajici elenkyni tadu Laskavost els. 70. a pak dva roky pozdeji s jejim nyni zasnulY'm manklem pomohla sorganisovat fad Rozkvet Rule Cis. 81. Byla vzornou matkou, obetavou sestrou a pro svou milou povahu byla VS'emi kdo ji znal vakna a ctena.

Cest budi2 jeji pamatce.

Za tad Pokrok Needville, cis. 81.: Thos. Kolaja ml., Inoc. Pekk, Jan Koval., resolueni vYbor. ) • 4. • RESOLUCE SOUSTRASTI. My, ni2epsany resolueni vYbor tadu Bratrske Spojeni els. 128. v Mart, Tex., vyslovujeme uptimnou soustrast jmenem vkch elenn =kilo radu pozustala manklce a ditkarn nad odchodem jejich mankla, otce a spolualena nakho gtepana Polk, tadu, kteryr zemiel 4. nnora ye stall 83 rokil v Schulenburg, Tex. a pochovan byl na katolickem hichitove v Schulenburg.

Vime, pozustala rodino, ze vas zarmutek je velikY, ale budi2 yam fitechou, Ze i my, spolubratri a sestry nakho fadu soucitime s vami ye vagem zarmutku. Tobe bratre bucliZ zeme lehkou a Cest budi2 Tvoji pamatce.

Za resoluttai vfloor; Frank Vane'14, Louise

t3trana

VIISTNiS

OFFICIAL ORGAN OF SLavorno BENEVOLENT ORDER OF STATE OF TEXAS

STNIK

Ve sttedu, dne 19. linora 1947.

All contributions, correspondence et Lodgi reporters, biographies, etc. intended for publication, must be in the hands of the Editor

by Saturday.

FOLK SONGS IN CZECHOSLOVAKIA There are very few countries that can boast of so many, so old, and so varied folk songs as Czechoslovakia. This shows an unusual creative power and tasteful discrimination in music, folk costumes, and dances in general.

The fundamental and elemental love of music and singing is as old as the nation itself.

It is not a mere coincidence that the first religious'song in Central Europe was composed in Bohemia. It was known as early as the eleventh century and has ever since been sung in the churches of the country. It's text is simple: a prayer for peace and abundance and of thanksgiving — Our Lord have mercy upon us.

Popular chorals from the times of the Czech Reformation (fifteenth century) were in direct connection with the name of Jan Hus, and the Lutheran songs were modelled on them. The Medieval secular folk songs have not come down to our generation. Only a very few fragments are preserved and those mostly in country customs and Christmas carols. We have a larger number of Baroque songs. They were composed at a time of political and social op-. presion, following the tragic battle of the White Mountain 1620). The country suffered under the hard absolutism of the Habsburgs and under the social and economic oppression of foreign aristocrats who were given confiscated property of the Czechs. Many people left their country and among them were many musicians, composers, and instrumentalists.

To enumerate a few names: Vaclav mysliveeek —Venatori, George Benda and his family, and Jan Vaclav Stamic. Abroad they played a very important part in the development of European music. The common country people, remaining true to their native land, found consolation in songs. In those times of the most tyranical governments the most beautiful folk songs and very many picturesque dances were composed. We may trace the echo of contemporary aristocratic life — in Bohemia many songs have menuet style or the roccoco indulgence in ornaments which influenced country embroidery and painting as well as folk costumes. The invention, however, is purely popular and testifies to the great poetic and musical gifts possessed by the common people.

As the national tradition was kept up mainly by country people, most of these folk songs deal with country life and customs. But there are also the songs of soldiers, students, artisans, and others; but most of these are of later origin. As far as the text is concerned they are like the songs of other peace-loving nations; the subjects are the life and work of the farmer, changes of seasons, parting and meeting, many of them in a satirical or humoristic tone. There are nearly no epic songs, only very few ballads, mostly from the Eastern parts of Czechoslovakia. A great collector of these songs, the Czech poet Frantikk 6elakovskSr, was the first to state the remarkable difference between Czech folk songs and the songs of other Slavonic peoples. The Russians and Yugoslay s have many heroic epic songs —the Czechs have none. Their songs songs are lyrical, mostly optimistic. This characteristic trait of mental make-up of the Czechs has always been of great value in all their struggle against oppression. It helped the people in the times of vassalage under foreign aristocracy and the same spirit carried them through the horrors of the Nazi occupation. This also explains the popularity of Smetana's Bartered Bride. Its introduction is the expression of the Czech people's philosophy: "Let us enjoy hen God has given us health." It is a simple and popular philosophy, but the peo-

By Dr. Josef Plavec ple have never lost heart. Even in the most difficult circumstances they learned to be patient and hopeful. T. G. Masaryk ., the first president of Czechoslovakia, himself preached this philosophy of sound optimism—and the same inspires the idyllic and lively songs which are often set to dance tunes.

The Czechs and the Slovaks have so many of these songs that even expert collectors have not been able to register them all. The folk song in Czechoslovakia is not a thing of the past, it is a living organism; especially in Moravia and Slovakia, the eastern provinces of the Republic, where new songs keep on appearing and a great effort will be needed if they all are to be collected, registered, and published to become part of the folk-lore history.

Working for about forty years the Folk-Song Institute, now a state supervised institution, has registered more than 25 000 Czechoslovakian folk songs. It is the work of many people, the first and most important of them was .Karel Jaromir Erben, a Czech poet, Frantigek SLIM' and FrantiSek Bartoi in Moravia and Silesia; Karel Weiss, Otakar Zich and Jindfich Jindfich collected regional songs from the South and West of Bohemia. Ludvik Kuba, a painter, published a very large collection including songs of other Slavonic nations. Jan Malat arranged about 1,000 folk songs for solo or choir singing. In Moravia it was Pavel KtiZkovskY and Lea Janieek; to the later these songs were also an inspiration for his own compositions. The same applies to Viterslav Novak, a contemporary expert in folk-loric music and a composer. He is interested mainly in Slovakian songs. (In 1945 Novak, then 75 years old, was awarded the honorary title of National Artist.)

Modern Czech and Slovak composers feel their close relation to the folk songs of the country and either collect and harmonize these songs or let them be their inspiration. The works of FrantiSek Picha, Emil Axman, Jaroslav Krioka, Alexander Moyzes. Otakar JeremiaS, Bohuslav Martino, Vaclav Stepan, Ladislav Vycpalek, Alois Haba, Karel Haba, Vaclav Trojan. ISa Krejci, and many others are best proof this very strong .influence.

There also are many choirs like the Prague Teachers' Choirs, Moravian Teachers Choirs, the Smetana, Kri2kovskY, Typografie, Glee Clubs, and others who sing folk songs at their concerts at home and abroad, although they also include songs composed by different artists. Their high standard and their old tradition place these choirs among the first in the world.

The rythm and the poetic form of Czechoslovakian folk songs exercized a great influence upon the poetry of many Czech and Slovakian writers. The revolutionary journalist of 1848 Karel Havlieek BorovskY wrote his political satires in the meter and fashion of folk songs. Since that time there were many poets who could not resist their charm.

Let us give the names of Adolf Heyduk. Josef V. Sladek, and, from the younger generation, Mi. Wolker and Josef Hora.

In plastic and graphic arts we must not forget the painters Josef Manes and MikulaS AleS, who illustrated many songs. In our days it is Josef Lada, Karel SvolinskY, Vlastmil Rada, Vojtech Sedlae'ek and others who keep up the folklorists traditions.

Folk songs in general are the true echoes of the region of their origin. Every province

has its very own, differing from others in dialect, form, and kind. But 'they are connected with their neighboring region and in this way they form a bridge from the West to the Slavonic East. Western Bohemia is directly under the influence of western music — most of it in major, rythmically regular, reminding in form of classes western music. In Moravia, Silesia, and mostly in Slovakia the tune will be in a minor key, the time irregular, and even the tone will differ from that generally used in European music. There is a direct link between Czech, Slovakian, Lusatian, Silesian, Polish, and Ukrainian songs. There also are some gypsy elements in Slovakian songs, and this is of course not the only foreign element.

But these songs genuinely absorb this foreign influence and use it to serve their own purpose just as any true artist would do. Where Slavonic elements are concerned, we may find texts and tunes which are common to many tribes. They manifest the spiritual relation of all Slavonic peoples, similarity of their thinking and feelings. g ) • DE-NAZIFICATION

The Germans have set up special de-nazification courts which purge or punish the people appearing before them. This month Herr von Papen is due to appear before one of the courts and we wonder whether he will be declared guilty of supporting Nazism and punished—up to ten years' penal servitude—or whether the court will whitewash him and let Papen loose on humanity again to prepare for a third betrayal. Nothing is impossible in Germany today and the judges, German judges, with very few exceptions, are doing what their fathers did in the 'twenties. After the acquittal of Erzberger's murderer, Tillsen, by a German judge who referred back to Hitler's amnesty which had never been annulled, comes the report of another, though not so glaring case.

The court in Lubeck has sentenced a journalist called Garbe to five months' imprisonment for attempted murder. What had he done? Under the Hitlerite regime Garbe was sentenced to death for defeatist utterances.

He succeeded in escaping, but the price of liberty was a knocked down police guard. Garbe went underground and emerged after Hitler's fall, when the sun of liberty shone on the German people. But not on Garbe. He was still wanted by the Lubeck court and now the Lubeck judge has sentenced him to five months for attempted murder. If it were not in Lubeck he might have sentenced him to death or declared the old Hitler sentence still valid, under which the anti-Fascist Garbe would have been executed German judges are beginning to find their feet again and the de-nazification courts, which were established so that the German people should sentence their traitors themselves, are beginning to be courts of honor. One goes before the court, which declares, after examining the evidence laid before it, that one was simply an unfortunate victim of Nazism and deserved a special decoration for not joining the Nazi party when so many did, or, if one was a member of the party, that one did not take part in any action and therefore deserves a decoration even more. In Austria the courts declare that de-nazification is almost complete, but this carries very little conviction with those who have seen so many Austrians in S: S. uniforms Everywhere the ardent enthusiasm of the first year of liberty is giving place to either complacency or what is worse, to legal routine.

What things will be like in Germany in a year's time nobody dares to depict.

Ve

stfedu, dne 19. tnora

1947.

V2EIT1Tt

by the Nazis in punishment of Czech students for holding a patriotic demonstration on the occasion of the Czechoslovakian National holiEuropean peoples are known to have long day on October 28, 1939. Czech students were memories, and the Czechoslovakians are no massacred and thousands of them were sent exception to this rule. The number of various to the German concentration camps. anniversaries faithfully observed by them The Czechoslovak National Council of Ameevery year may seem surprising to an America with headquarters Friends of Czechoslorican. But they live their history more invakia in New York, Society of Friends of Czetensely from which to choose for memorable choslovakian Universities, and similar sociedates in order to renew the contact with the ties in this country prepare to take part in traditions of their forefathers. the observation of the above mentioned anniThe year 1948 will be very rich in memorable versary together with a considerable number anniversaries. In the eyes of Czechoslovakian of former American students who will compatriots every one of these merits a devoted memorate the anniversary of the founding of observance. Some will be observed by the Atheir Alma Mater. It is hoped that American mericans of Czechoslovakian extraction. But universities and especially the University of there is one which will have an appeal to all Chicago, which includes two eminent profesAmericans who value high cultural traditions. sors of the Charles university—namely, T. G. It will be six-hundredth anniversary of the Masaryk and Edvard Benek among the former founding of the Karlova universita (Charles members of its own teaching staff will also University) in Prague. On January 26, 1347, join in commemorating the founding of one Pope Clement VI, promulgated a bull authoof the oldest universities in the world. The rizing the foundation of a "studium generale" opportunity for better acquaintance of Amein Prague; and in the following year Karel rican cultural circles with the culture and IV. (Charles) King of Bohemia and Empetrue traditions of the Slavic peoples, offered ror of the Holy Roman Empire, issued a charon this occasion, should not be neglected. ter for its foundation. In this charter he ex)• • pressly stated that this institution of higher AMERICAN INTERESTS IN NATIONALIZED learning should serve first of all, the sons of PROPERTY IN CZECHOSLOVAKIA his beloved kingdom of Bohemia. The Catholics honor this great Catholic statesman, The amount of property nationalized in known by his countrymen as Father of his Czechoslovakia, ownership of which was vested Country," who founded the first Czech archin nationals of the United States, is not exbishopric in Prague in 1344, thus liberating actly known. Estimates made by various the church of Bohemia from subservience to sources range from $30,000,000 to $50,000,000. the German hierarchy and contributing to the Perhaps twice as much American property lospiritual independence of his people. The cated in Czechoslovakia consists of real estate, Protestants again revere Jan Hus (1363-1415) currency, jewelry, personal effects, and the one of the first rectors of this university, a like, which have not been nationalized.

Czech religious reformer who transmited the In January, 1946, the. Cezchoslovak Governtorch of Protestantism from Wycliffe to Lument announced that: (1) the matter of comther and founded the Czech Protestantism pensation for nationalized enterprises in which had an interesting offshot in America which foreign capital is invested will be negoin the Church of the Moravian Brethren that tiated directly with the government of the left an indellible mark on our colonial history. owners; and (2) the Ministries of Finance and These Moravians attracted the attention of Industry plan to reimburse the owners of such John Wesley, founder of the Methodist. They capital in three percent government bonds. also founded the first college for women in It also stated in a note to the American AmAmerica (Moravian Seminary in Betlehem, bassador that it had taken measures to ascerPa., founded in 1740 and reorganized in 1785 tain the value of concerns containing foreign for girls of all denominations.) capital; and it asked the aid of the Embassy Charles University in Prague is one of the in drawing up a complete list of enterprises five oldest universities in Europe, being the in which an American interest exists, as well first university in Central Europe and the as the amount and present value of each infirst university of the Slavic nations which terest and the dates of acquisition. Two hints play such an important part in contemporaas to policy were contained in this note: (1) neous history. a suggestion that, since compensation is to Soon after the founding of this university be paid out of a special fund accruing from the Czechs had a very interesting experience the excess profits of nationalized concerns, the with the German scholars and students who question of compensation depends partly upon flocked to this seat of higher learning in the facilities granted to Czechoslovakian exthousands because at that time there was no port trade; and (2) a remark indicating that German university in existence. Running true there may be a difference between cases reto the Germanic type the Germans soon made presenting genuine foreign investments and themselves more than at home in Prague; and those which are really an export of Czechothe Czechs, for whom the university was prislovakian capital (property of émigrés, et marily founded, saw it ruled by foreigners. cetera.)

This abuse of privilege was corrected by the Official inquiries were started to determine efforts of Jan Hus, who had been not only a the means by which claimants could actually great religious leader but also an ardent Czech obtain compensation. In a note dated May 7, patriot. He induced King Vaclav IV. (Vence1946, the Czechoslovak Ministry of Foreign slas) to issue an edict according to which•the Affairs informed the American Ambassador foreigeners were acccorded only one vote in that it still lacked "sufficient reliable data the administration of the university while the concerning foreign capital investments in Czechs were given three votes. Angered by this nationalized undertakings... to draw up a list the German scholars and students withdrew of such holdings." It aslo stated that comfrom Prague and went to the newly founded pensation is due to the former owner, for university of Leipsic. example, a joint-stock company, but not to After the Czechs lost their national indeindividual share-holders. The parties to the pendence (seventeenth century) the Prague compensation proceedings will be the comuniversity became, for all practical purposes, panies and corporations against which indilost to the nation. It was restored as a Czech vidual shareholders will be able to press university a slate as 1882. One of its first proclaims. fessors was Dr. T. G. Masaryk, later the found_ Reference was also made to the provision in er of modern Czechoslovakia. In no time it beArticle 10 of the decree on the nationalization came the true cultural center not only for of mines and industries that proceedings on the Czechoslovakian people but also for other compensation shall be governed by the rules Slavic peoples living in the Austro-Hungaof the decree of January 13, 1928, on the juririan Empire, and played an important part sdiction of the administrative authorities. in the cultural and political reawakening of This provision means that the Czechoslovak the Slays In Central Europe. During the SecGovernment intends to have claims for comond World War it was closed for the duration pensation arising out Of th.e nationalization

1348 1948

Straus 11.

of property decided, not by the civil courts but on the basis of hearings before an administrative agent or agency. A special section in the Ministry of Foreign Affairs has been establish_ ed to receive foreign claims and to expedite their handling. Such administrative hearings have a strong resemblance to regular judicial proceedings, and the decree in question endeavors to protect all the usual rights of parties.

Inquiries were made as to the formalities necessary to the instigation of proceedings to obtain compensation, and most of the points raised in this connection have now been settled. Meanwhile, a law dated May 15, 1946, has had a discouraging effect upon claimants.

This law provides for a warprofits tax and a capital levy which have the effect of reducing the amounts paid in compensation.

In the last few months the Governments of the United States and Czechoslovakia have been discussing procedures and principles for compensating American owners of properties nationalized by Czechoslovakia. No agreement, however, has yet been reached beyond the general assurance given in the exchange of notes between the two Governments on November 14, 1946, that adequate and effective compensation will be made.

The Department of State Bulletin, December 8, 1946 ) • 4. • ( HELPING OUT SOCIAL SECURITY It is probable that many paying the Social Security tax and their dependents will never draw a dollar of benefit. Status of life has much to do with this situation—status of the insured and status of the dependents. And another condition has come to light. Out of more than a million persons covered by Social Security and eligible for benefits, more than 700;000 have failed to apply for benefits.

They continue to work because they believe they cannot live on the retirement income.

Field workers are using these and other facts so that they may sell life insurance to help out or add to the Social Security benefits.

They are not discussing the propriety of the government engaging in the insurance business, nor the compulsion to buy the Social Security plan whether the people want it or not. Several years ago A. 'J. Altmeyer, Chairman of the Social Security Board, said, "The Social Act does not meet—and,indeed, was never expected to meet all our security needs."

He also said. "All the social legislation can do, or is intended to do, is to furnish the individual a solid footing on which to achieve security for himself."

It is proper for the salesman of life insurance to add to that solid footing, and it is proper to call attention to the situations that, under the Social Security law, may develop, making it important that the insured have additional protection. Some of these features are: The maximum benefit available to anybody is $85.00 a month. That is for those who have received the highest salary and paid taxes thereon over a long period of years.

The old-age benefits do not begin until age 65, no matter how great the earlier need.

The insured has no equity in the Social Security fund, and therefore cannot draw cash or borrow in time of emergency.

The life insurance is not payable to a widow unles she is over age 65 at the time of her husband's death, or unless she has a child under age 18 while she is under age 65.

There is no lump sum benefit sufficient to pay off a mortgage.

There is no provision or benefits to send children through college.

The government's insurance is only to furnish a solid footing, as Mr. Altmeyer said.

If a person is insurable and desires real security for old age and protection for dependents the representatives of an independent society or company may arrange it. Compulsory insurance will always be inadequate; if a citizen wants security he must achieve it

for himself.

Strays 11.

THE WORLD HEALTH ORGANIZATION Health, universally important to the peoples of the world, is recognized by the United Nations as a basic factor in the happy, harmonious relations and security of all. With modern methods of communications, the spread of disease is more rapid than ever before. It recognizes no national boundaries.

Therefore, a world-wide mechanism to deal with health matters has become essential.

To work toward "the attainment by all peoples of the highest possible level of health," the United Nations have organized the World Health Organization (WHO,) the first international Specialized Agency initiated by the U. . Economic and Social Council.

Awaiting additional signatures to its constitution, WHO is now represented to the peoples of the world by an 18-nation Interim Commission, which is at work on specific programs for WHO after it is permanently set up. However, WHO's constitution indicates a broad program of world action on health matters.

Not only will WHO be a world coordinating body in matters of health, but it will assume certain operating functions. Upon request it will aid in strengthening national health services. It will provide technical assistance in emergencies, health to special groups and technical information services. It will conduct health research, establish standard nomenclatures for disease, develop standard diagnostic procedures and promote international biological, pharmaceutical and food standards.

And many of WHO's broadest duties will be assigned through international agreements and conventions which it may work out.

International agreements and programs of health action will be set up in annual World Health Assemblies. The World Health Assembly, made up of delegates from each member nation, will also appoint an 18-member Executive Board to carry out the Assembly's program and to generally supervise the work of an international staff. The staff will be headed by a Director-General, to be nominated by the Executive Board and appointed by the Assembly.

The Director-General will also have the unique power to work directly with national departments of health, rather than through foreign ministries as is common in international affairs.

WHO will work closely with the U. N. Economic and Social Council, make recommendations to it and act on the suggestions of the U. N. General Assembly. ) • 4, ( BIRTHDAYS IN FEBRUARY February 12, Lincoln.

Lincoln had a jacknife that became famous because of the story he told concerning it.

Said he: "In the old days when I used to be traveling on horseback from court to court I was once accosted by a stranger. 'Excuse me, sir,' he said, 'but I have an article which belongs to you.'

"How's that?" I asked, considerably astonished.

"Taking the jackknife from his pocket the stranger explained: 'This knife was placed in my hand some years ago with the injunction to keep it until I found a man homelier looking than myself. I have carried it from that time until this; allow me to say sir, that you are entitled to the property'."

February 22, Washington Teacher—"What do you know about George Washington, Abner?"

Abner—(Mumbles.)

Teacher—"Well, was he a soldier or a sailor?"

Abner—"He was a soldier."

Teacher—"How do you know?"

Abner—"I seen a picture of him crossing the Deleware; and any sailor knows enough not to stand up in a boat."

• ) • fge • ( Heat and cold cause railroad rails to vary as Much as 40 inches from winter to summer.

VikEITNIN RED CROSS SETS $60,000,000 GOAL FOR 194'7 TO CARRY ON WORK HERE AND OVERSEAS Washington, D. C.— On March 1 the American Red Cross through 2,500,000 to 3,000,000 volunteer workers will ask the public to sub-. scribe $60,000,000 to carry on its far-reaching !program for the next fiscal year 1947-48.

In making the goal announcement, Red Cross Chairman Basil O'Connor said that Harry D. Gibson of New York City, who head_ ed last year's campaign, has accepted the fund chairmanship again this year. Nationally known as a philantropist and financier, Mr. Gibson served with distinction overseas as Red Cross Commissioner in Western Europe and Great Britain for three years from 1942 to 1945.

Pointing out the continuing need for Red Cross services to veterans and servicemen, Mr. O'Connor said: "Never in time of peace has the American Red Cross been called upon to render such extensive services to the military forces at home and abroad and to veterans as are now required.

"Aproximately 75 percent of Red Cross funds are stil l spent in war-related services at home and overseas. We still have more than 2,900 workers serving outside of the United States.

As our work in army and navy hospital and other installations gradually decreases during the next few years, work with veterans and their families will increase."

The 1947 goal of $60,000,000 was set after a careful survey which pared the 1947-48 budget to the minimum consistent with responsibilities of the organization.

At the present time, the chairman emphasized, more than 10,000 Home Service workers are employed in chapters, supplemented by 19,000 volunteers in this service alone. These workers are serving men in uniform and veterans and their families.

Added to this, Mr. O'Connor pointed out, is the work of the Red Cross in supplying warm clothing and milk for children and medicines for the sick in battlescarred areas, and, at home, the provision of surplus blood plasma for civilians, and the courses in home nursing, nutrition, first aid, water safety, and accident prevention.

The 1947 fund campaign will continue through March, proclaimed by President Truman as Red Cross Month. Red Cross Sabbath and Sunday were approved for Saturday, February 22, and approved for Sunday, February 23, by leaders of the Catholic, Jewish and Protestant faiths. ) • A. • ( THE INTERNATIONAL MONETARY FUND For a peaceful and stable world, smooth and efficient machinery for international trade is an essential—an essential which makes it possible for all the people of the world to make the best use of the goods and services they produce.

Aware of this need for economic peace, 44 members of the United Nations met in July, 1944, at Bretton Woods, New Hampshire, to design international machinery to solve specific economic problems. Twin organizations grew out of the Bretton Woods conference.

One, the International Bank for Reconstruction and Development, was set up for the long-range task of re-establishing production in war-devastated areas and tapping the resources of undeveloped places for the good of all. The second agency, the International Monetary Fund, will oil the wheels of international trade by creating stable currency and exchange conditions so that nations may safely exchange their goods for others which they cannot produce.

The Fund—no panacea for economic illnesses—serves as a shock absorber in times of temporary dislocation. Its members have agreed to certain obligations, such as keeping their national currencies at a constant gold value, except in special cases about which they must consult the Fund, and refraining from discriminatory currency practices,

Ve stfedu, dne 19. imora 1947.

A permanent international money pool was set up, consisting partly of gold and partly of national currencies. Member nations may buy from the pool limited amounts of foreign currency with their own money in order to pay off legitimate trade balances. Members' quotas for the Fund now total some $7,397,500,000.

The Fund is managed by a Board of Governor and one alternate from each member nation. Each country has 250 votes as a member of the and plus one vote for each $100,000 of its contribution.

Day-to-day supervision of the Fund is in the hands of a Board of Executive Directors, consisting of 12 members. Five of the directors are appointed by the largest contributors—United States, United Kingdom, China, France and India—while two are elected by the Latin American nations. Other directors are elected jointly by the Fund's remaining membership. Decisions are made by a majority vote.

Heading the Fund's permanent international staff is a Managing Director, at present Camille Gutt of Belgium. He acts as chairman of the Board of Executive Directors but does not vote except in case of a tie. The Fund's headquarters are in Washington, D. C. Negotiations have been in progress to establish relationships between the Fund and the United Nations. When an agreement is approved the Fund will take its place in the ranks of the so-called Specialized Agencies and will work closely with the U. N. ) ( HITLER II It is not surprising that there should be would-be successors to Hitler in post-war Germany. Between the two world wars there was a man in Berlin who tried to heal illness with white cheese, and there were people who believed that he (or the cheese) could do it. In Munich a demolished corporal made plans to become Fiihrer, and persuaded the German people that he was. The mason Ludwig Doll belonged to the building trade, which 'ought to have now, even more than after the first world war, plenty to do in Germany. In imitation of now famous models he founded the "Christian-Red Workers' Party," and the flag which he gave his party had a black, white and red background on which was a horseshoe.

It is not clear whether the horseshoe was to bring more luck than the swastika. At any rate it brough him no luck, even though his adherents remained untroubled by the magic Properties of the horseshoe. The mason from Munich had six followers (Hitler, too, began in a small way) and was busily recruiting new members to the "Christian-Red Workers' Party when his incarceration in Munich lunatic asylum put a stop to these activities. Possibly nothing would have been heard of Doll for a long 'time, possibly he might have developed into quite a dangerous little man, had he not attracted attention to himself by a letter to a newspaper editor. In this letter he declared that Hitler was the Christ descended again to earth, and that he. Doll, had the task of bringing the Fiiherer's mission to a successful conclusion. The editor transmitted the letter not to the general public to the Medical Officer of Health, who certified Doll for admission to an asylum; there he is writing, like Hitler in custody at Landsberg fortress, a book with the no longer original title Mein Kampf.

He is also drafting a plan on which better rren have suffered shipwreck, a plan for the "United States of the World." The psychiatrists will have the unenviable task of incorporating the writings of this unfortunate madman in his case history. In one respect Doll can call himself lucky: had he been interned in a lunatic asylum during Hitler's regime, he would certainly have been counted among the "hereditarily diseased" and with or without previous medical experiments, been "liquidated." Now he has at any rate the prospect of ending his dreary existence in normal fashion.

Ve stiedu, dne 19. finora 1947.

O zakladny na gpicberkakh

Pati2. Le Monche, kterY je easto pouZivan zahranionim ministerstvem, poznamenava, Ze zrizeni spoleene vojenske zakladny na 8picberlthch neni pouze zalditosti Norska a Ruska. Francie je si vedoma nove strategie letectva, atomovYch bomb a rizenYch steel, ktere objevi1y vYznam arkticke oblasti. 8picberky pouze 700 mil od Kanady maji zvlakni dfilelitost nejen pro lid,mornictvi, ale i pro lett ,ctvi. Jejich opevneni uzavre pristup k ruskemu severu pies Beringovo more.

Mans% 13.

STRIeigd

Vtrvale arraide bude ponechino 875,000 rnuift Washington, D. C. — Dle zpravy vydane odborem valky, bude v pravidelne vojenske sluZby ponechano 875,000 mun, po skoneeni zrizeni okupaeniho. Tak bylo dnes sceen() v jednani o v g eobecnem vojenskem cvieeni pro civilisty. Je zjikeno, Ze nynejsi zrizeni vyzaduje pravidelnou armadu 7, 070,000 muff". Jakmile bude na:Se okupaeni odpovednost skoneena, bude man° zmenSiti armadu na 875.000 mun, nad to v gak bude Zadano o 80,000 mun v domobrane a 195,000 zaloZnikt, co2 bude s pra, .000 mu g."' videlnou armadou 1 750

'8" kodu mrazem na, jihu je $50,000,000 Cestovani do Evropy je vice Miami, Fla. -- Skoda, zavinena nvoluena citelnYm mrazem, kterYm byl pcWashington, D. C. — V odboru sti2en start Florida minuly tY'den, statu bylo dnes oznameno dalSi u- je dnes odhadovana na $50,000,000. volneni pravidel a poladavkii pro Nejvice je postiZeno citrusove ovovydavani priwodnich listin osobam ce, zelenina a jina, polni &oda. je2 hodlaji navkiviti evropske Je tim dovoleno snaze ziskati Pouiivaji atomiekou silt' pro vYrobu visa pro testy vYletni. Od Zadatelt• Portland, Ore. — Ve velkYeh takoveho visa se Zada, aby podali prhnayslovYch podnicich je pouZivauspokojive dukazy, ze mail peni- na atomicka slia, prostrednictvim ze na zpateeni cestu, je2 jim nemo- General Electric Co., je2 vlastni velhou bYti odnaty. 2acla, se teZ, aby kou tovarnu v Richland. Vgeobecne Zadatel o visa zajistil si predem mi- pouZivani tko sily bude moZne za sto v hotelu neb jine a tez jidla ma nekolik let, oznamuji dnes odborsi zajistiti pro dobu sveho pobytu nici. v Evrope.

Beginning, February 26 //

/:

///

KATY CREDIT CARD Buy rail tra nsportation—and sleeping car accommodations, toe—with a Katy Credit Card! Go from coast to coast, from border to gulf, and whether all or only part of your journey is over the Katy Lines the same sensible service is yours.

You may sign for your Katy meals en route just the way you sign the "check" at your club ... and have any extra baggage charges applied to your account with your magic Katy Credit Card.

Just phone your Katy Representative for your vation,

reser-

tell him where you want to go and where you want your tickets delivered, to your home, to your office or to the train.

517-I3

Your tickets are delivered to you—when you want them, where you want them, and you "charge it." Simple, isn't it? No last minute rushing to the bank for extra money. No hurrying to a station to pick up tickets. No waiting in long lines, no delays, no time wasted.

Your personal check will be honored for any transaction covered by a Katy Credit Card. Or, you can "charge it" and pay your railroad bill at the end of the month.

// Apply for your Katy Credit Card

at the office of your

Local Katy Representative or write to the Missouri-Kansas-Texas Lines, R. Exch. Bldg., St. Louis 1, Mo., or Katy Bldg., Dallas 2,Tex.

KATY _LINES

Strana 14.

Ligka Li ky, Li ky. Pro ka2deho ma toto slava jinY vyznam. Nekdo rad li ky na masle a jinY — hlavne ne2ne pohiavi, po slave ligka zby ti pozornost a vidi e zahaleno v mekouely kai ek stribrne li e obyeejna, re--ky.JinYmstaein

g

g

g

g

y

g g

g

g

zave, li ka. A tu jsou ted' v mode nejen u 2en, ale i u Oteg v novinach povinnY hon na ligky tam a tam. Je jich v ude pino, ale any sousedovy hru ky lepe chutnaji ne2 ty na e. Tak tomu bylo i tentokrat: "Jederne na li ky do hor," neslo se od fist k fistum v r. reviru.

U nas jsou take, ale v horach jich je vie. 2emfAky nimrodt se u2 videly zahalene v teplY ko2i ek li ky. Tak se tedy jelo. Zavideni bylo dost a dost. to vice, jedou pane autobusem, za par korun, na hory, na snih a ligky!

Nastala slavna nedele. Nimrodt se se lo petatricet, a za ranniho sera se vyjelo. Ale nastojte! Nalada pohasinala, jakmile bylo rodne mesto s dohledu. Venku mraz, az pragtelo, autobus student' jako hrobka, dvere nedolehaly. Proste bylo po nalade.

Cestou ov em zamrzal privod nafty, a pan ofer musel rozmrazovat.

— Koneene kf2ene hory byly na obsoru. Majestatne staly e sve bile kro,se zality sluneenim svitem.

Pohadka! Zahralo se srdce nimrodi pohledem na tu nevidanou krasu, a ute ovalo zkrehle lady — "zahrejeme se pri hone."

Vlidny pan lesni ( umnY mu2' z Pracha skYch skal), dovedl je na mista a radne poueoval: "KaklY musi stet na svem miste', jemu ureenem, ani se hnout! Tady jsou ky zvykle na ticho, vykouknou na vas zpod smrekt, namirite, vystreite a alovek je — "Mum tally hajneho," vypravel "vlidnSr pan le lt "ten nestfeli zajice na pet krokii, ale lilek ma ji'Z patnact.' — Slava zaplesalo srdce nirnrodi, ku mum jistou, Ja stfeleckou trofej a Zeno, kfZenau ozdobu.

Tedy stojime a &kerne. Hodinu, d e, a skoro celY den. Stale nic. — V tom sly ! Rana, dve, tfi — pet!

Oekani nebylo mune. Pet najednou! A bylo! Jedna, jedink ubohe, maid loriska li tieka, zastrelena, peti stkelci!

g

g

g

W. Leiikar MONTI<

State National Bank Bldg.

412 Main Street Room 809 Telefon 4675 HOUSTON,

TEXAS (29)

g

g

g g

y

SPOLEHLIVA POHROBNICKA SLU2BA. Jsme pohotovi am posloulit bez rozdilu jak daleko bydlite bez jakehokoliv z la tniho poplatku.

S nami mete mluviti eesky.

My nabizime Pohkebni Poji teni pro ka2cleho elena rodiny.

PETE E. ETLINGER FUNERAL HOME Elsie Pra2ak-Etlinger, damska pomocnice Telefonujte "collect" Tel. 38 Bellville, Texas

y

y g

g

g

MAREK - BURNS P011itEBNI DOMOV ✓ hodine zarmutku najdete u nas nejlep i pohrebni obsiuhu a ceny levne.

• prodavame pohiebni pojigteni od 1 mesice do 80 rola). start.

Ambulance ye dne i v nod.

MAREK BURNS FUNERAL HOME BILL MAREK, Telefon 546.

CAMERON, --::— TEXAS

g

g

y

l

y

di, ktere prijely az k okraji ledovYch ker. Obrovske tra,ktory si brazdi cestu pa ledovYch plochach a ptiva2eji zasoby potravin, stavebniho a vedeckeho materialu do Male A-

y

meriky. SilnY narazo Sr vitr, ktell vane od jihu jiz po nekolik dni, odplavuje take ledove kry ze zalivu Velryb, take tam vznikne dobke pouZitelnY pristay.

g

g

John

Ve stfedu, dne 19. finora 1947.

v2 STNilE

g

g

0

Males Amerika. — Jedenactielenna, vYzvedna skupina Byrdovy an7 tarkticke vYpravy zjistila, 2e tki staveni na Male Americe, jea zde vybudovali elenove minule yYpravy, jsou v naprostem pokadku. Vgechna staveni byla pokryta snehem, avgak zku enYm odborniktin nedalo mnoho prate najit vchod. Mezitim, se zapoealo s vykladnim nakladu z lo-

g

Velki Maikarni Pies

RAD TEFANIIC OSLO 142 pokada divadlo

"NEM V MLEJNE NAD LEGRACI" veselohra, o 3 jednani od R. Branalda

23. tinora

v nedeli doe

V JEJICH SfNI NA COTTAGE GROVE; HOUSTON OSOBY

g

y

Metodej Vo krt, mlynal e Lhote Pepieka jeho dcera Pepieek Cisar, mladek ve m1Y-ne Franta, Pra ek, e mlYne Slepenec, toulavY brusie Tonka, jeho dcera Klotylda Breburdova, majitelka domu a pekafstvi Harry, jeji syn.

Polydar Capal, jeji bratr, detektiv Anea, kucharska u pi. Breburdove DoleZal, dohazovae

Br. J. Kelarek Ses. E. sStefkova Br. R. Baletka, Ses. S. Kelarkova, Br. J. Syreek Ses. C. Vodehnalova

g y

Ses. K. etvrtnikov6, Br. F. Vafik Br. A. Shank Ses. I. Kubinova Br. J. Filipek

g

Dej v dne ni dobe I JFMNANI VE MLYNE VE LHOTE II a III u PANI BREBURDOVE V PRAZE

Zaeatek ye 4 hodiny odpoledne Vstupne 75c Lialta NA DIVADLO JE DOBRt TEt NA TANEC, KTERY BUDE PRI DOBRE ORCHESTRE Prijd'te opravdu se zasmejete a nebudete litovat Uctive zvou ochotnici

Chrante zdravi svfch diti

Vital Tito, jak to chaff ... Vybithnoo s tepte miatzoott Modena, uhfoji se a hued jo s Lobo rtma, nastuzeni a Wet. Uttettite penes, strachu i star:watt kdyt budete mitt po moo

SEVER() V BALSAM PROTI KASLI

• LAHODN't • PUSOBIrr O D1TI JEJ MAJ1 RADY! CENAt

V SOKOLOVNE V DALLAS

v sobotu, dne 22. bora

SOc ladejte ye eve lekarn4 a kde nemaji, ne yaKejto a poCete pro lahe y nob Atm prima na dolejil adrew.

ZAtATEK: 8:15 HUDBA: MACA Vsturene 50c osoba CENY: $15.00 - 10.00 - 5.00 - 3.00 - 2.00

DAft RAPIDS, IOWA

vEsTNfic

Ve stkedu, dne 19. fmora 1947.

AmerickSr pan pro Nemecko John Foster Dulles, poradce republinkanske strany pro veci zahranieni politiky, podal navrh, jak pro-1 vest, prilmyslov3i rozvoj Nemecka v zajrnu hospodatskeho 2ivota zapadni aniz se tim Nemci stall puny Evropy. Nemecko ma byt politicky decentralisovano a zfizena vlada, podobna federalnimu systemu Spoj. state. nrody, sousedici s Nemeckem, mohly by provadet nY neiSi kontrolu pti rozvoji bohate prinnyslove manosti zapadniho Nemecka. Ve smerodatnYch IrancouzskYch diplomatickYch kruzich se vyvraceji zpravy o torn, ze Francie zmenila svilj odmitavY postoj k vytvoteni Usttedni vlady v Nemecku.

KULTURA V NEMECKU Bylo by nebezpeene konerAit se prilis dlouho obrazky ssutin ze zniCeneho a poraMneho Nemecka. Na zticeninach to rychle rozkveta novY Zivot a v neposledni lade take city ruch kulturni. Napomahaji k tomu nejen stab pracovnici domaci, n3.7namnoze i podnetna a pomocna, prace vitezir. University obnovily v mnoha mestech_einnost, rozSitujice i dosavadni obor sveho pfisobeni, jak tomu je ttebas v Lipsku, v Jerre a v Rostocku, kde na popud ruskeho marSala Sokolova byly pro idrchovu spravnich funkcionatt. Z

easto jest

tireba vice projimadla

Kelyi an °Hite nesvi. nervosnf a trpfte boleatmi Wavy. P lYn Y, na -dfrmani,ezaiv. nostf a nedostated.

■ nou churl k *ter& viecky mo.

-bon bfti zavineny funkcionalnl zaepou — opatite si Dra. Petra Hoboko yyzkouge ialudeenf nest povzbuzujicf Ilk Obsahuje 18 PHrody ylastnIch leaebnych koHnkfy bylin a rostlin. Pozor: Lliivejte pou. ze jak piedepsfino.

Hoboko primeje jemnis a hladce zle. stieva k Hamad a napo. todha jim odstra. nits vaznouci odpadky; p o ma h vypuditi plyn ap y a poskytuje ialudku onen pocit tepla. Bud'te mou. tiff — poskytnete pohodlf vaiemu ialudku ii ulavovitzd 7.ficpy. °paths id HOBOKO dnea. yawn ems.

Nemdiete-11 ho koupitl " eedstvf potlete el pro nazi seznamova.

• nabidku Hoboko a obc1riits

Francie zase ochorne ptijadeji sem hostovat umelci rtiznYch °bora. V berlinskem zamku byla prave s spechem absolvovana vYstava IrancouzskYch maliru, v lednu vystoupi v Berline pataska "Opera Comique" a bude uspotadan festival francouzskeho filmu. V berlinske statni opete ma pohostinsky vystoupit take pati2sk3'7 balet. Na schuzi rektord nemeckYch universit americkeho pasma ye Frankfurtu nad Mohanem byl take jiff ustaven vYbor pro v3imenu nemeck5-Tch studentii a docentii za britske a americke.

0 Argentinska vkprava do Antarkidy Buenos Aires. — Dopravni lod' "Patagonia" vyplula z ptistavu Bu-1 enos Aires do Antarktidy, kde mini zaloEt novou meteorologickou stanici. Vfidcem polarni vYpravy je kapitan Louis M. Garcia. V kr6tke dobe odpluje dal gi polarni lod' "Chaco" a velrybalsk3i elun, jeZ" se setkaji s "Patagonii" v ji2nim Atlantiku.

0 Nova uhelna loZyiska v Rusku Lond3"in. — MoskevskY rozhlas; sdelil, ze ru g ti vedci objevili nova bohata uhelna loNska v oblasti jihov3ichodne od donske panve. le2ita, jsou loZ- iska antracitu. Rozhlas dale oznamil, ze po mnoha letech pokusil se podatilo na yYzkummich statcich v doll Donu vypestit novY chov jezdeckYch koni, a to sktienim donsk3ich koni s britsk3"rmi pinokrevniky.

Mauls 15.

Nemci vraceji uloupene sbirky Mnichov, Bavorska vlada oznamila, ze od konce valky byly spojeneckYm narod. vraceny miliony umeleckYch ptedmett v hodnote 350 mil. dolara. Francii bylo vraceno 27.076 umeleckYch pkedmetu, Holandsku 2,281, Rakousku 1.730, Polsku 951, Ceskoslovensku 425.a Belgii 117.

TAROKY: — Importovane z oeskoslovenska. Cena za hru $2.50 aCHOSLOVAK PUB CO., West, Texas (dz)

Desk* Mai a Operate'.

711 Medical Arts Building HOUSTON, TEXAS Telefon residence: Lehigh 9745 Telefon afadovny: Preston 2553

C. H. ChernoskST PRAVNiK

DR. N. B. McNUTT Zubni Lekai ttadovna nad Canada's Drug Co. BRYAN, TEXAS

Vytizuje vegkere soudni zaleiitosti. tkadovna: 936 Bankers Mortgage Building, pies ulici naproti Kress budove.

HOUSTON, TEXAS

ANI111111111■111111101••■

88211122023.1,1■36911111020.

SPRAVNE VYKONANA POHR,EBNi SLUIBA V hodine 2alu zarmouceni naleznou Edward Pace pohkebni stay pohotovY k sympatickemu vykizeni nezbytnSrch jednotlivosti a k vypraveni dojemneho pohkbu.

Levne ceny jsou nag zasadou.

EDWARD PACE Pohiebni feditel olen S.P.J.S.T. — Telefon. 3606 118 N. Fifth st` — Temple, Tex.

Barbecue sandvide, Pivo, Demici Chili, Kan a Studene napoje

Kilnar's Barbecue Drive Inn Slubn raisto pro lictyhocine lidi.

5802 North Main St. Phone 2-0088 HOUSTON 9, TEXAS (8-dz.)

--u—lamtamallerte.

Stavba noveho Palace Soveta Moskva. — Stavba noveho palace Soveth v Moskve bude v nejbli2dobe obnovena. Budova, ye ktere se budou konat zasedani sovetskeho parlamentu, sjezdy a oslavy, bude stat blizko Kremlu. Nova, budova bude jegte slay nostnejM, ne2 se zamkelelo — bude pry to nejskvelejM vYtvor architektury sovetske ery.

LAVACA CO. ABSTRACT CO. J. F. B021KA, feditel Vyhotovi abstrakty, vlastnieke pray°, vyfizuje majetkove pojiiteni. tkadovna nad Peoples State Bank Telefon do iitadovny Cis. 5, do res. 63 HALLETTSVILLE, TEXAS (dz-c) tasOmesmwesox.er

tERsrvt REZANE ' KVETINY PRO V8ECHNY UDALOSTI Pohiby, svatby, kytice pro nemocnice, kvetiny v kvetinaeich a novinky pro ditky.

ZABAVY fidu

Obratle se na nas kdykoliv potiebujete kvetiny.

NA8E CENY JSOU VELMI LEVNE!

DODATEK Taahb"I't' aich

bra. Petra L‘Zivf OW Liniment — prostiedek protl hnisani — piinaai rychlou d1evu od revmaticky'ch a neuralgickch bolestf, svalovjich bolestf zad, ztublfch nebo bolavich avoid, namoienin nebo vymknuths. bra. Petra Magolo--edkalinick¢ mottleeiek—pfinilf dlevu od jisOch dodasz4ch faludeanfch nepoi'adku, Jako zaiivacf pa. ruchy pfivodemi Pf ebYtkato klaalfair a pdlenf zaby.

Temple Flaml Company PHONE 4445 PHONE 5669

TEMPLE, TEX.

Odeilete kupon NYNO O Prileten jest $1.00. Palate rtinE poitou yyplaceni pravideloon 11 mac $1.00 Iiihe y Hoboko a Co I dodatek 604 bodnoty zkuiebnf Lfhve kaideho. Lidivehe Olaia a I Magda.

▪ C.O.D. (PaPla tak PftPadtda).

Dr. Chas. J. Hollub

238 17 T . 7ORA -

Pokrok Houston - SCARCELLA

VSTUPNE: MUil I DAMY 75c

Dr. Thos. N. Delaney • OeNf LEKAR. 1 N

Br3ile spravne pkipravene.

Tax included 0 zakusky a ohderstveni nesAtevnikft jest vStoreni nalekite postarano.

jebilletb

as dle funluvy.

Poltava! Ofadovr..

L PETER FAHRNEY & SONS CO. I Dept811-29F S min Waildngton Blvd.. Chicago 72, IN Stanley St., Whodpocr, Mast. Cap.

tkadovria 3248 — Res. 2687 513-17 Professional Bldg, TEMPLE, TEXAS

Zabavni Vtbor.

1140 0 ME ST. Na. doptani: 20th and North Alain.

V 20256

Strana 10.

NAIST10 tE i

avotivejte k oznamovini

Mali Oznamovatel ?Pr Melounovd semeno Black Dia-

mond, $1.25 Libra. - Spineless Cactus, - Century Plants, 10 kusu za $1.25 vyplacene. PETE NESHYBA Pleasanton, Texas (8-10p) CESKA OSADA DALLASKA Medi ueitele ueitelku pro seeskou prazdninovou gkolu. Kdo se o toto misto zajima, dopgte na dole uvedenou adresu.

Mrs. B. Valat 4015 Metropolitan Ave Dallas 10, Texas Oltr- Sehoprie a z.kukne device pro vAeobecnou domaci praci v tkielene rodine. Mame garage apartment pro mantele kde muZ zamestnanY ye Waco a Zena k praci v dome mohou bydlet. Mrs. C. T. Collins, 122 Oriental Road. Phone 6362, Waco, (6-8p)

Texas.

Ptijmou se manZele, tem, k vateni a k domaci praci, mug k v

Profesor syracusske university V Chicagu byl zatden mut, jeni zjistil, Ze ye SpojenS7ch statech jed-1 kraeel po ulici nahY. Po zatteni proUnhok'. - V obci ChYni byl nalem urocento obyvatelstva kokta, a 1 hlasil, ze si "nevgiml", ze nevi ozen zbytek primitivni pece na taveni aelezne rudy. Stati teto pece by- z toho je sedmdesat procent multi. 1 bleeen. lo odhadnuto na dva tisice let. Dr. techn. ved. prof. Wald, z Ostravy se zajima o tento historickY vy2a,dal si fotografie a ptesny. popis nalezu. V unho§t'skem museu je nekolik fotografii starodavnYch peel a zbytky Zelezne rudy v nich nalezene.

Frank J. Anainec, ptedseda, Houston, Texas Frank J. Zubik, misto-ptedseda, College Station, Texas.

Mamuti blcok oceli V. Urbish, tajemnik, East Bernard, Texas Plzen, Cechy. - Ocelarna Skodo- F. Jno. P. Trlica, pokladnik, Granger, Texas vYch zavoda. v Plzni odlila blok C. H. Chernosky, pravni radce, Houston, Texas zvlaStni oceli ve vaze 50,000 liber k F. A. BezecnY, organizator, Schulenburg, Texas vYrobe strojni soudastky pro objedItET1■11 ViTBOR navku do zahraniei. Je to prvni Robert Cervenka, West, Texas; Will A. Nesuda, Dallas, Texas blok takove 'yaw od roku 1938. V John Kahanek, Jr. Fort Worth, Texas povaleene historii. Skodovky je ten FINANtNi ZPRAVA den historickYm; ocelarna podstouOd 1. Cervenee 1946 do 31. prosinee 1946. pila s Uspechem zkou§ku zatakaci, PitIJEM a to jak jeji zarnestnanci, tak i te- Poplatky proti ohni $ 6,030.59 chnicke vedeni.

Poplatky proti both 1,960.08 Popl. na stavebni pojikeni proti ohni a bouii 110.42 se snail udriet ceny krocanit Poplatky proti vYbuchu plynu 83.83 na trhu.

Poplatky na prenos pojikeni 14.28 Washington, D. C. - Z odbotu 14,598.28 zemedelskeho bylo dnes oznameno Rozpodet proti ohni Rozpoeet proti bouii 2,376.57 o zameru, die ktereho vlada hodla Splaceno na hypoteky 8,639.03 koupiti 10,000,000 liber krocant. Urok z ptjeek hypoteky 860.81 Bude kupovati pouze vypatene kro175.00 cany na trhu, po celYch SpojenYch Dividendy z Building Loans Urok z bondu SpojenYch Static 443.75 statech.

Urok z cestovnich bondu 262.50 Prodej zasob Odbodkam 13.18 Proti stavbe do/nil jsou dve Dva tisice let stars taviei pee

, ■171■Pimp.11■1•0111111■

ESKE REKORDY na prodej u

S. Cmelka 843 Waverly, IL Heights Telefon V. 27725 (6-6p)

Co jest jmeno po smrti clovekapouhy zvuk, nekdejSi hias ohne/xi sliteho zvonu, zaletle svetlo vyhasle hvezdiy, nevytknuta mykenka umirajiciho," kotist' zapomenuti- ■ plc!

1110117.

SlovanskSi Vzijemne Spolek (SUPS.) Proti Ohni a Bouli Zaloien 1, Cervence 1926

pomoci s praci v dome a kolem domu pro ttielennou rodinu dospelSrch lids`. Byt, svetlo, voda a plyn, plat $150.00 mesiene. Stale misto, naleza se 14 mil of Ft. Worth na Eagle Mountain Lake. W. W. Lechner, R. F. D. 9, Box 99 Wort Worth, Texas.

(7-8p) 6)11' Hledam mlade manZely k Washington,kaiky D. C. - Dle zpravy praci v jidelne ve Fredericksburg, vydane sdruZenim National AssociaTexas. Mohu opattiti bydlike. 0 dark podrobnosti pike: Walter tion of Home Builders, jsou nyni dve pfekaZky proti stavbe obydelHoilmig, Fredericksburg, Texas.

(7-8c) nYch dam& Je to nedostatek sadrovYch lati a tvrdeho dtivi na podlaPOSIIAME PO gTOU - Kutatka hy.

0 14 drulni. U. S. Approved 4AAAA ttidy za $13.50 vyplacene. Udejte 2elvu loolela hlava. I poZldala souseda S • neka, aby ji z blizke vesJake si a kdy si je ptejete.

HANUS HARDWARE COMPANY nice pkines1 aspirin. Snek ochotne slibil a hned se vypravil na cestu.

2303 Corsicana Hi-way Zelva zatahla hlavu do krunYte 'a BELLMEADE, TEXAS (7-8c) eekala. Prona hodina, d ye, celY den.

Uplynul tYden, mesic, etvrt roku a Hlecia se usazena iena ku pie - po aneku ani pamatky. Tu se po byvani se starSrmi manZely. DobrST race Zelva rozhodla, Ze se po nem plat. Pike na: Mrs. Henry Green- podiva. Vystroila hlavu z krunyke field, 1601 S. Shepherd Drive, Hous- a hle! Snek byl docela blizko. "Jseg (6-8c) ty ale loudal neochotnY," vykkikla ton 6, Texas.

Mr( Hiedate &inn ke koupi? - na neho. Snek se pomalu otoeil: Hlavni tiudovna SPJST. ye Fayet- "Poslouchej, bude-li se mnou tak teville, Tex.. ma cliinu k prodeji ye mluvit, tak i tam vtilbec neptljdu!"

•• Woodbury, Hill County. Vf/hodne Dama z londynske spoleenosti, podminky prodejni i platebni. Pine na: Supreme Lodge SPJST., Fa- zaplativAi salonu krasy hezkou east(31-dz.) ku penez, se ptala George Bernaryetteville, Texas. da Shawa: "Kolik mi hadate, mistte?"

DR. FRANK KENT G. B. S. si ji prohledl od hlavy Obnovil svoji praksi k pate a iekl: "Soude podle Odi, Us1, Nosu a Chttanu tekl bych 18, podle zlatYch kadeti BR/LE 19, podle pleti 14."

NavttivI: Darna byla polichocena a rekla: HALLETSVILLE - 25. UNORA "Dekuji za poklonu, mistte, jak staOd 9hodin do 2 hodin 0/./.•■■■•■■•rs tedy vypadam?"

G. B. S. "No, tak seetete 18, 19 a 14, a dostanete 51.

Houston 7, Texas

Ve stiedu, dne 19. imora 1947.

V bankach dne 30. eervna 1946

$35,568.32 $4,746.51

Prenos navraceneho eeku

$40,314.83 10.00

Uhrn prijem

$40,324.83 VYDANI

Vyplacene gkody proti ohni Vyplacene akody proti bouii Vyplaceno za odhady Cestovne Utednikum Dieta iftednikum Najemne sine pti odbYvani schfizi Texas U. C. C. Tax Withholding Tax Social Security Tax SluZne tittednikam PoStovne vaech Utednikil Telefon, telegraf, a express Vracene poplatky a rozpoety Zasoby do fnadovny Poplatek na pojigteni Utadovny zatizeni Pujeky na hypoteky Darovano Uverejneni zpravy Oznamky a blahoptani Za prehliZeni vlastnictvi ptijaek Olenstvi v Texas Mutual Ass'n

FINANtNi VYKAZ 31. prosince 1946 ZDROJE

Hotovost v bankach Hotovost v tradovni Bypoteky (Mortgage Loans) Stock, Liberty Loan and Guardin Federal Cestovni Bondy U. S. Defense Bonds and Treasury Notes Zatizeni v tittadovni

AMBULANCE SERVICE

Tax 1177

$21,016.45 .66 37,269.28 10,000.00 9,900.00 39,960.00 150.00 $118,296.39

Ptedplacene rozpooty a poplatky 6 mesicti.

EAGLE-WEST Inc.

1,92484 3 .988.

98.30 14.53 110.62 40.46 31.96 13,200.00 5.00 19.10 61.00 127.00 50.00 $19,307.72 21,017.11

POVINNOSTI

OVER 400.000 SAFE CALLS

$ 1,552.05 967.22 2 195.95 617.25 5.00 9.62 112.20

Celkove vydani Balance v bankach

Uhrn

06111 SAFETY 1903 McKinney

Pkijem

OistY majetek 31. prosince 1946 dist* majetek 31. prosince 1945

12;579.86 $150,716.53 92,339.04

$13,377.49 ptirtiistek od 12-31-45 do 12-31-46 Will A. Nesuda a John Kahanek, Jr. T.Teetni VYbor I Houston, Texas 8. ledna 1947.

6istS7