Slovanske Podpo
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texts, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ROCNIK (VOL.) XXXII.
WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 27. zaii (September) 1944.
C'..iSLO 39.
HITLER CONTRA CLAUSEWITZ ELKA politicks krise, ktera od atentatu na Hitlera zjevne otiasa. zn,V klady Tfeti ilk, neni skutednosti tak novou, jako by se zdalo. Jeji koieny naopak tkvi al ye dnech, kdy se Hitler zmocnil vlady v Nemecku. Spoleend domacnost obou spolupachatelft, odpovednYch za, dneSni tragedii lidstva, nacionalnich socialista a pruskYch clustojnikt, byla od sameho zadatku "manZelstvim z rozumu". Do boje o sirEtovladu potiebovali naciste zkuSenYch generalii; generalove zase pottebovali nacisty, chteli-li se znova domoci slavy, o kterou piciSli roku 1918. KatclY z partnera v hloubi sveho srdce cloufal, le vyulije a pak se zbavi druheho: generalove minili zbaviti se nadistil, jakmile vojenska kasta bude opet pevne ✓ sedle; naciste zase poditali, le osamostatni svoji politiku od generalfi, jen co bude zajiAteno viterstvi. VzajemnY vztah vojakil z povolani ,a nacistft se jasne zradi v dejinach Tfeti rise. Z podatku Ali generalove za Hitlerern jen velmi opatrne. Za pochodu do PorYni, za anexe Rakouska i za vpaciu do Ceskoslovenska bylo nemeck y vrchni veleni pfipraveno provesti okamZitY Ustup pro ptipad, le by akce mela v zapeti valednou za,pletku. Bylo i ptipraveno reagovati na mezinarodni politicke veto likvidovanim Hitlera a jeho strany, aby tak zachranilo posici Nemecka ve svete. Vztah mezi vojenskYmi kruhy a mezi Hitlerovou stranou se zlepSil po tispeSnem skoneeni kampani polske, norske a faincouzske. Bylo to pochopitelne, nebot' vitezne bitvy. byly Zivlem, ✓ neml" se generalite datilo. Pohoda se vSak rozbila o rtiznost nazort, jel se stfetly po bitve o Francii. Otazka znela: Je lope zantoditi na Velkou Britanii ihned, di pozdeji? Pies tuto rortrlku doSlo jests jednou ke sblileni, a to pc) nemeckych viterstvich na, Balkans roku 1941. Od poeatku rusks kampane generalita a nacionalni socialists spolu vychazeli hfli a htfe. Piieinou byl spor o strategii na vYchode. V nekonednYch prostorach Ruska neni zemepisneho cile, jeho dobyti je rozhodujici. Ani obsazeni 'nest jako Moskva di Leningrad, ani dobyti oblasti jako Ukrajina nezarueuje uspeSne skoncovani valky. Na ruskYch stepich byl jen jeden rozhodujici strategicky cil, totil fiplne znideni Rude armady, livouci to nepfitelovy sily. S hlediska klasickeho vojenstvi to byl cil, jeho bylo lze nepomerne snadneji dosahnouti ✓ zapadnich oblastech Sovetskeho svazu, jako na ptiklad na Ukrajine, v zemich baltickYch di v Polsku. tim urputneji Winci pronasledovali ustupujici Rudou armadu, tim vice se vzdalovali od svYch vlastnich zakladen strategickYch i hospodaiskYch — od AiAe; jejich spoje byly piepinany, a tato skuteenost valne snilila vyhlidky Nemcu na to, le by byli s to potiiti nepiatelsite armady ve velke bitve. Konec koncii tato teorie neni nova,: po napoleonskYch valkach ji formulOval ClattseWitz a plati (Ines stejne, jako platila tenkrat. Rozpor v lune nemeckeho Hlavniho stanu, spor mezi vojaky z povolani a mezi nacistickou
Mjr. F. O. Miksche stranou, byl v podstate konfliktem mezi dvema doktrinami: mezi naukou Clausewitzovou mezi Hitlerovou prestylni strategii, jii se Rica jinYm jmenem "intuice." Hitlerova prestyl velela, drteti dobyta Azemi za ka2dou cenu. PrvYm zevnim znamenim vnitiniho rozporu byla demise generala Brauchitsche. Hitler byl zamitl jeho navrh, kterY znel: vzhledem k nemo2nosti dobYti IVIoskyy v zime 1941 — ustoutuumtimummitimmoiimmunimotionnummitummummummtnintnnmutommilimmnnommumminamt
Za tri tisice rokii. Jos. V. Sladek. Za tit tisice rokft -ach, co tu bude zmen a co tu bude skoka pies hroby slavnYch linen! Jak jinak bude kratet si vojin, kral i knez, vAa.k orat, sit a vlaeet se. bude jako dnes. Za tfi tisice rokt — ach, co tu pfejde bed, co radosti v dob toku pies airy boll svet! VAak oraa bude iticha si s dela stirat pot a trpeliva, licha mu bude rodit, plod. Za til tisice roku — ach, to bych videl rad, jak plani, na hor klas Slute bude vlat, jak zelenati vSude se bude luh i a v pcihadkach jen zbude, ze otrok byl — a pan. Selske pisne. 111111111111111111111119111111111111111111 ■ 111111111111111111WIIIIIIIIIIIIIIIIIIIIMIIIIIMIIIIIM1111111111111111111111111111111111111M11111111111111111111Vi
piti na zakladny v Polsku a vyraziti, po reorganisaci armad, v 160 znova timtel smerern. Brauchitschtv nastupce, general Halder, podal na jaie 1942 demisi z techle duvodu. Nechtel vrhati do nove bitvy nemeck y armady jeSte hloubeji do ruskych stepi: od Rostova pki Donu az k stalingradske Volze a as na Kavkaz. Ani poralka tak telka, jako Stalingrad, neptimela Hitlera aby si uvedomil nutnost zkratit radikalne svou ruskou frontu a zanechati strategie prestylni. Teprve na Jake roku 1943 se zastanci protichudnYch strategickYch koncepci seSli na kompromisnim feSeni: nemecky "VelkY generalni Stab" se rozhodl dr2eti linii Dnepru, aby tak zkratil frontu a prece jen nevyklidil dobytYch uzemi, leg bylo tieba dr geti z dOvedn ,prestyZnich, hospodai'skYch. — Lee — beda — po tkech letech urputnYch boju nemeeke armady byly jig pkilig oslabene, nei aby se
mohly stabilisovati na fronts tak predsanut&. A nad to bylo jiz pozde. Povesti, ze si Hitler atentat sari' "objednal", a ze "palacova revoluce" generaltt byla pee-13'7m dilem agenta-provokatert, povaluji za mak> pravdepodobne. Udalosti poslednich dun budou miti v zapeti tak hluboke trhliny nejen ye vnej gi prestygi Nemecka, ale i uvnitk, ze by si tadnY statnik nemohl dovolit inscencvati Podnik tak dalekosahlych dusledkil. Nemeeti generalove disponuji stale jests nej merle 350 divisemi a zajiste nepomy gieji na okamlitY mir. Pokusili se nahraditi Hitierovu pre.stytini strategii rozumnej gi strategii Clausewitzovou; budou braniti — see budou nzerni nemecky iise v 'lade% 2e dosahnou toh•, eemu iikaji "cestnS7 mir." Celkem vzato jsou vgechny tyto udalosti nam prospeAne: oba valendni vinici: pru gti generalove, *zee spjati s velkYmi nemeckYnn prurnyslniky, a naciste, odpovedni za nynejs ,A vatku, se navzajem vyhlazuji. Vymyceni pruske-ho militarismu by bylo velkou vYhodou pro nas, nebot' by nejen zmen gilo nebezpedi kompromisniho miru v poslednim okam giku, ale ponechalo by take u vlady nacisty, kteti by pak byli rozdrceni spojeneckYm viterstvim. V takovem pripade by tu pak zbyl jen nemecky lid, zbavenV sve vlidnouci tkidy. Takova situace by mohla podstatne usnadniti a urychliti ke geni evropskeho problemu. Ruda armada zatim vitezne po,stuputje sine rem na zapad, a prohlubuje tim demoralisaci 'Pamo.tujerne vgichni "ranu dYkou do zad" — nacistickou legendu o ptieine kapitulace roku 1918. Nuge: tentokrate dYku netkimal ani svobodnY zednat, ani 2id, ani komunista. Dr2ela ji ilikalrysoke nemecky glechty, kasty valefthicke. V Radikalni es. plan k vyieSeni n problemu. LondYn. (ONA.) — eeskoslovenskA alda 7,Typlan k radikalnimu vyte geni prciblemu sudetskYch Nenict, kterSr bude ptec11.):Zen ke koneenemu schvaleni cs. parlamenti jakmile se tento sejde v osvobozene Praze. Plan bore v frvahu vgechnu protistatni einnost sucietskYch Nemcil pied i po Hitlerove vzestupu k _mod. Jeho jadrem je navrh nuceneho pkesiclieni dvcu milionu Nerncu, take v republice by zf',§tt3lo asi jenom 800,000 Nernctl, jejicha loyalita k tu je prokazina nade vai pochybnost. Ztrata tak velkeho poetu obyvatelstva je pro kaidou zemi vatnou ztratou, ale politicke udalosti prokazaly, ze jineho te geni neni. Hospodalske ottesy, vyrabovani zeme Winch pak podstatne oslabi nasledky tak velkeho preensteni obyvatelstva. V Doprava zboii na slovenskSreh drahach zastavena. gtokholm. (ONA.) 8veciskST tisk oznamuje, e podle zpravy doge teditelstvi gvedskYch statnich drah, vkchna doprava civilniho zboLi do i ze Slovenska, jako i transit pfes slovenske geleznice byla doeasne zastavena.
Pia