Or 4riSlovanske Pod on.ict Jednoty Statu Texas,
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Text s, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. IIMPANININ1211101COMMIZININIMEO,
ROtNill (VOL.) XXXII.
WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 19. dubna (April) 1944.
eisLo 16.
KRVi A ZELEZEM. ENt TO TRAGIKA nemeckeho naroda, ale ostatnich a hlavne slovanskych narodt, ze nemecka slova polotilly rtidy na nespravnou vahu dejin. Dobra, glechetna a rozumna, slova onech dobrYch Nerneti povatiovala se dasto nejen za jejich osobne uptimne mineni — co2 mohlo bYt spravne — nYbr2 i za vYraz skuteeneho, v jadte dobreho nemeetvi, na kterem se mohlo politicky budovat. Chvastava, hrubd, vYhrfitina, slova nerneckYch nacionalistu, imperialist:1 a "Gewaltmenchen" se naproti tomu easto podceriovala, nebrala vatine, jako by to bylo pouhe vy ginuti, jako by g lo o vYrok bujneho politikate, agitaani bon mot, nebo i nevaZnY vYktik blazna. Dejinne zku genosti na,s vg ak poueuji o torn, ze v roztiodujicich chvilich prave ta dobra, glechetna a rozumna slova nerneeka, byla jakoby vetrem odvata, taktie spineni se doekala slova hruba a vYhrfiZna,. Bismarck sveho easu, kdy v fi gskem snemu oduvodrioval sve nove vojenske plany, Ze dejinne otazky se vtidy teeny krvi a tieleiem. To rnohlo byt pouhym zaverem, odvozenYm z dejinnYch skuteenosti. Jente Bismarck k tomu pedal nee() ze sveho svetoveho nazoru: ze vecnY mir je sen, a k tomu je gte nehezkY. Bismarekovske i pobismarckovske Nemecko dokazaly, Ze to mini vatine, Ze ani kratkY mir nemohou vystat, natoZ pak vednY. Spinilo se roku 1914 a roku 1939 Bismarckovo prorocke sloyo: Tfeba jenom posadit Nemecko do sedla jezdit pak uZ dovede. Jezdilo a jezdi u2 zase pat-St rok, ba i lest let od jizdy do Rakouska ye stopach Nibelungil. A kde nemecke boty a podkovy dupaji a nemecke tanky htmeji, tam po leta trava nevyroste. Nechci podceriovat Bisrnarckovu valednou a krvetilznivou fantasii, pochybuji vg ak, e staeila na pi'edstavy o torn, v jakem rozsahu budou spinena jeho slova za nynej gi nerneek. Jak velci zpivaii, tak mall cvrlinkali. Bylo to letech osmdesatYch rninuleho stoleti. V knize "Die Deutschen in Bohinen, Mahren and Schlesien," ktera vy gla r. 1885, pile nemeckY liberal Josef Bendel, Ze r. 1862 v Cechach, kde Ce gi podle seitani lidu z roku 1880 tvotili 64% obyvatelstva, bylo 2437 CeskYch a 1973 nemeckYch obecnYch gkol: me gt'anskYch gkol bylo 64 'deskYch s 254 ttidami a 9431 Zaky, nerneckych vgak 60 s 235 ttidarni a 9061 Zaky. A to si Bendel stetiuje, 'tie "za desitileti neziskalo nemeetvi v nagich zemich snad ani jedine nove posice, zato vgak mnohe ztratilo." Proto pry — pted 60 lety (!) — "Nemei v Cechach, na Morave a ye Slezsku museji se bra.nit proti odnarodneni, jen jim hrozi se strany eechil." Ted' uti je vystoupeni nemeckS7ch poslaneu na kigske rade v rozprave o odpovedi na trunni tee pochopitelne. Bylo to 17. iijna 1885. Byly to vyktiky nemeckYch nacionalistfi, zastupcti "ohroleneho nemectvi" v eeskYch zemich. NemeckY poslanec Swoboda lieu! rozdil mezi ponemeenim Ceara a poee gtenim Nernctl takto: "Stanou-li se v Oechach z Cechu Nemo', neni to smrtelnY Mich, nebot' se tim povznesou
K. Kreibich. niZgiho stupne k zative vY gi vysoce eivilisovaneho naroda. Avg ak snaha pode gt'ovati Wince v Cechach je nee° docela jineho; to by byla potupa, neslYchand na strankach svetovYch dejin." Lze najit skvelej gi ocifivedneni dnegni nemeek& politiky v t. zv. protektorate, net' prvni east tohoto citatu? Tenkrate se v gak nenagel desky politik, kterY by to byl podepsal. Dnes je to program pana Emanuela Moravce, kterY cvrlika o zative vY gi dnegni nemecke civilisace,
Met\ Chodu na strail v zasekach iumavikSrch. Hoj, stoji DomeMice, jsou pevnou vlasti tvrzi, a perly 'desk Ych slzi se tinou od Sugice! Hoj, zpatky, chmury zgedle, zpet blesky v tisni lite — o pozor, vrah je vedle, vy vite! Jak vojem Btetislava, jak pluky, jet ved' krev acu ve. vas viii, bud' silou jejich slava! tas jarma pfejde hnedle, jen vzhiiru vy, kdo spite — o pozor, vrah je vedle, vy vite! Jaroslav VrchlickY. (Psano 8 let pied prvni svetovou valkou.)
o ktere tenkrate nikdo je gte nemohl miti ani potuchy. Vrcholu vgak dosahl v one rozprave opayskY vgenemeckY poslanec Turk, kterY nemeekou obranu proti hrozicimu pode gteni obratil v fitok. Hrozil, Ze "nacionalni boj se nerozhodne na pude parlamentni, nYbrZ na docela jinem poll a jinymi zbranerni, t. j. krvi Zelezem." Nevim, ptijal-li tehdy nekdo tutu vyhrttiku vane. Domnivam se, tie byla povaZova.na nanejvfge za provokaci nevaZneho radikala. Jiste si veak nikdo neptedstavoval, ze na tato slova dojde jednou zpilsobem tak pti gernYm. A doglo. Melo se tak stat uZ za posledni valky, kdy Bethmann-Hollweg prohlasil, 'tie jde o valk y germanstvi proti slovanstvi. Bylo by to dopadlo i pro Cechy zle, kdyby Nemecko bylo tenkrate zvitezilo. Dost vYhrfiZek padlo z fist nemeckYch politiku v eeskYch zemich. Odboj eeskoslovenskYch Nemet Po 28. kijnu 1918 byl poslednim dozvukem postoje nemecke politiky v eeskYch zemich proti eeskemu narodu. Nastala ptestavka, obdobi oddychovani pangermanskeho nika. Toto obdobi trvalo dvacet let. Pak se objevilo znovu stare zlo, rozhodovani krvi a 2elezem, v daleko vet gim a hrozivej gim metitku. Splhily se sny Schonereril a Tiirk.0 v rozsahu, o
nemi se ani jim nezdalo. A tak, stejne jako v r. 1914, zmizelo i v r. 1933 a 1938 dobre Nemecko. Dobia, glechetna a rozumna, slova nemecka zapadla, jako by jich nikdy ani nebylo. Evropa se zalila krvi a Zelezeirl nemecke valky jako nikdy pied tim. Jak tomu zabraniti pro pti gti tienerace? Neni ni jine metody neZ odplatit Nemecku stejnYrn zpilsobem. Nemeckemu narodu musi se dostat krve a Zeleza tolik, 'tie bude mit na veky dolt. Je mu tteba radikalni ledby, kombinace homeopate s ledebni metodou legendarniho nemeckeho lekate Eisenbarta. Cele to dosavadni nemectvi, to skuteene, v katide osudne schvili Vidy jedine rozhodujici, musi se potopit v mori krve, po ktere Vticly Zizni/o a ktere nikdy nemohlo dostat, kolik chtelo. A musi bYt pohtbeno pod Gaurisankarem Zeleza, kterYm vkly a znovu bojovalo proti ostatnim naroclum, ba proti celemu civilisovanemu lidstvu. Buda to hrozna leeba i pro Nemee v Oeskoslovensku, kteti si budou muset °driest svfij slu gnY podil, UmernY tomu, jak melt na uddlostech r. 1938, na 15. bteznu 1939 a v gem, co na,sledovalo. Ale neni jine pomoci, je to jedinY ptedpoklall diikladne zmeny nemecke povahy a zrodu noveho nemeekeho naroda, zpiisobileho pro spoleenost slu gr Ych mirumilovnYch narodu. Oim dukladneji a rychleji se ta ledba provede, tim lepe pro narod Evropy a take pro Nemee same. V
ovy' jazyk Interclossa. "Jazykove planovani" se dostalo za rozpravy o rekonstrukci do poptedi zajmu. V nejbli2gi dobe vyjde dobrozdani vladniho komitetu o Basic English. Behem poslednich tYdnO vygly pri nejmen gim tti knihy, zabYvajici se timto problemem alespoii ea.steene. Zavereena, east Loom of Language, standardniho dila, ke kteremu se jegte vratime, je venovana analyse a kritice umelYch jazykfi; prilkopnik Basic English, I. A. Richards, ptidal novou kniZku do informaeni zasoby tohoto nejdulehtej giho ze vgech linguistickYch hnuti: Basic English and its Uses. A Lancelot Hogben napsal Pelikanku, zvanou Interglossa, kde se pokou gi, utilivaje znatkil moderniho jazykozpytu, a navrh na "pomoen3.7 jazyk pro demokratickY svetovY tad, jsouci pokusem, aplikovat semanticke zasady na navrhovani jazykove." Neni ueebnici a nechce ji bYti. ZabYva se spige ve forme objemneho exposé vYhodami nova° jazyka a ovgem vYslovne ptedpoklada, Co po valce dojde k volnemu pokusu o planetarni domokratickY, humanitni tad. Pokud jde o slovni zasobu, Interclossa je latinsko-teckou smesi, v nit" pkevahu maji slova tecka. Autor to oduvodriuje tim, Ze vetgina oznadeni v tech_ nologii a ptirodnich veddch je konstruovana podobne. Mimo to pOdita s reformou vzdela.vacich instituci, ktera by dala temto veclam takove misto ye vYchovnYch planech, ze je(Pokradovani na strane' 12.)