Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. WEST, TEXAS, y e stiedu, (Wednesday) 15. prosince (December) 1943.
MIR JE NEDELITELK ST UNE JAKO BLAHOBYT. OSLANEC Vernon Bartlett napsal neobvyklou knihu: analysu povaleene p problematiky ye forme intimniho deniku diplomatickeho redaktora. Zna, svaj obor jako malokdo. Po petadvacet let til v mnoha ohniscich svetove zahranidni politiky. Jeho kniha "Za scenou mirove konference," psana, v late roku 1919, ate se jests dnes bez dechu. Bartlett vide po deset let za kulisy Spoleenosti naroda, jako e'en jejiho sekretariatu; i pozdeji, jako hlavni politickY redaktor listu News Chronicle, jezdil do 2enevy a stejne tak do mnoha evropskYch hlavnich mast. Po dvacet let studovala zahranieni ministerstva ye veech dilech sveta jeho elanky. BYval east() citovan v deskoslovenskem tisku Mnichovem byl "znechucen tak, ze se pustil do volebniho boje, aby proti nemu protestoval"; za necele dva mesice po podepsani stal se Menem britske Dolni snemovny. Je ptesvedeen, ze Versaillesky mir se zhroutil "ze tfi davocla. Dva jsou dobte znamy: rozhodnuti SpojenYch Statit odmitnout ratifikaci a neshoda mezi Britanii a Francii o nejlepeim zptisobu zachateni s Nemeckem. Tfeti davod je east° pfehliten — strach z boleevismu." VYsledkem tohoto strachu podle Bartletta bylo "nemoudre zveteeni Polska a Rumunska". Pokud jde o Sovetsky svaz, ma sve vYhrady, velmi ostie formulovane — "aby vyniklo jeho pfesvedeeni, ze SovetskY svaz neni nebezpeeim pro svetovY mir." Vefi, ze Rusko "bude chtit od- stranit nebezpeei, hrozici Vladivostoku" a "zajistit si misto na mirove konferenci", take se ruske jednotky zcela ureite zadastni valky proti Japonsku. Bartlett navetivil Rusko i Spojene Staty za teto valky. Piee: dojem eloveka, ktery pfijel do LondYna z Moskvy, je, ze Britove nejsou opravdu ve valce. Tft dojem o Amerieanech ma LondYrian v New Yorku anebo ye Washington& Oba dojmy jsou klamne. Ameridane mail tendenci videt valku v Evrope jako valku britskou a sovetskou. Britove jsou s to pohlitet na valku v Tichomoti jako na valku americkou a einskou. Oba pohledy jsou absurdni. Jde v pravde o valku svetovou. To jsou hlavni Bartlettovy these, obsatene v prvni a tfeti east jeho nova knihy a psane betnou formou politicks avahy. Tvoti rained stiedni east, zpracovane jako kronika budoucich udalosti. tte se jako sensadni, misty, snad at Ollie sensaani proroctvi; autor doufa, ze mnohe z neho nebude nucen protit: Kde budou vojenske jednotky, budou musit udrtet pofadek. Proto britskY kabinet si asi bude pfat, aby uplynuly tteba tYdny po zhrouceni nemecke armady, net britske jednotky vpochoduji do Berlina. Generalove asi budou chtit, aby tam vpochodovaly bez odkladu. I nastane kompromis: male jednotky obsadi vladni budovy, aveak venku se neobjevi, zejmena, kdy se bude stkilet. — Katda vlada SpojenYch naroda bude chtit ovladat rozdavani potravin ve vlastni zerrii, aby zveteila nadeji, ze se udrti u mod. — V Nemecku nebude revoluce. Budou pokusy o vojenske a delnicke sovety. Bartlett povoluje nemeckYm delni-
Boh. Bilek. Um, aby utopili Hitlera v rortavenem kovu. Goebbelse zatYka bez vYsttelu; Himmler oveem unikne, letadlem do Argentiny, ktera, ho oveem nevyda. Ribbentrop, schovanY v ernem lese, nabizi,. ze vytvofi vladu, aby zbavil Evropu boleevickeho nebezpeei. To Bartlettovy spojeneeke vlady neptijmou. Britove a Ameridane budou jednat s mad'arskYmi vykopavkami, jako s TiSOUDNY DEN. Alois Burian. "Es kommt der Tag," vy zradne zmije! Den bliti se, jent krvi smyje, tou krvi yak panskou, chtivou, to vaei vinu! — flpenlivou modlitbu spini. Pfani, ktere eeptaji rety tisicere. BLit budou leei, Polaci i ta vase zloba pomstu sklidi! Jit zraje v Norsku, na Balkan& rozkvetla v Praze, ye Vareave, vas z Ameriky k boji zveme, pod vaei botou neumfeme a Rusove, ti bohatYti, yam v podle srdce ranu Vy lupidi a otrokati, vy mete svetu s drzou tvali ty bajky dire o kultute, pfimluvy lithe za. Berlin? Vy vtdy jste zlo a zkazu seli, vy, kdo jste lidskost zapomndli, klesate zhouby do hlubin. Vas nena,vidi starci, vy zesty svetcti jit jste kleti, vy znectili jste mety dist& vy barbell, vy egoist& vas soudnY stihne den! borem Eckhardtem a Betlenem. Sovetske armady budou ovladat azemi od Gdansku po Catihrad . Bartlett dopsal svoje proroctvi letos v eervenci. Moskevskou dohodu nepfedpovedel. Demobilisace v Anglii bude provedena na dvakrat. Po zhrouceni Nemecka — cot vyvole. napeti se SpojenYmi Staty -- a po viterstvi nad Japonskem. Bartlett vklada britskemu generalovi do zest pfani, aby pro valku na Dalnem vYchode byla britska, armada posilena politickYmi komisati, ktefi by vojakam vysvetlovali, oe jde. — "Umirajici" Labor Party otije nedekanou bojovnou aktivitou. V Evrope bude tadit mor — "polska chfipka". Zasobovani se po vYtce zhrouti. Lodi, pfivatejici potraviny, budou v pfistavech pfepadavany. adny zakaz nezadrii valedne zajatce a cizi delniky v Nemecku. Vydaji se dolma na vlastni pest, pesky, vratdice a loupice cestou. Kdyt Bartlett vylil sve jezero hotkosti do tisica faclek, cituje Tomdee Paina: "V naei moci je zneit znovu, na celem svete." Bartlett yeti s americkYm soudcem Brandeisem, ze "svoboda je talemstvim etesti a odvaha tajemstvim svobo-
dy." Mir je nedelitelnY, stejne jako blahobyt. Bartlett uvadi mimo jMe etyti duvody k davete v budoucnost, anebo alespori k odvaze: (1) Veechny etyfi velmoci si uvedomily, ze bojuji vlastni byti. Hitler vychoval Britanii i Rusko; Pearl Harbor nenechal Amerieany na pochybach; Cinany pfesvedeovaly japonske armady po leta, ze musi zvitezit anebo stat se otroky. (2) 0inska, a sovetska adast ve viterstvi mate zbavit svet nebezpeeneho snobstvi, jet se staralo o rozdily pleti anebo politickeho nazoru. (3) Pokus Spolednosti narodu dospel tak blizko spechu, ze jeho precendenty pomohou lidstvu budoucich pokusech o odstraneni valek. (4) MIliony jsou pfesvedeeny, ze valka je "nespravedlivY, nakladnY, zastaralY a neuspokojivr prostfedek pro feeeni mezinarodnich sport. Stare pojeti statni nezavislosti je smeene v dobe letadel a rozhlasu. KatdY stet by mel b*t zastoupen ye Spolednosti naroda podtem hlasa, odpovidajicich jeho koeficientu, vypoeito.neho na zaklade jeho rozlohy, obyvatelstva, vYroby, aspor, IJzpodtu, lodni tonate, zahranidniho obchodu a pod. Tao metody bylo jiz aspeene poutito — pfi rozvrstveni naklada na starou Spolednost naroda na jednotlive staty. Neel° o niklad velikY: Salvador de Madiriaga kdysi vypoeital, ze dvouprocentni zdaneni svetoveho zbrojeni za jedinY rok (mirovY) by vyneslo distku, jejit aroky by staeily uhradit naklady na Spolednost narodu az veky vekav .. . 0 0eskoslovensku se zminuje Vernon Bartlett na sedmi mistech. Ma o /las dobre mineni. Veti, ze naee vlada bude doma dfive net veichni ostatni spojenci. trnacteho dne pc) nemeckem zhrouceni pojede president Benee "v otevtenem aute po Vaclayskem namesti, pies Karlriv most na Hradeany. Neobyeejne nadeeni ... " Budou boje v Kruenohofi a rabec v Sudetech. echove budou bit Nernce "magnificently" lopatami pestmi. Benee ptipravi "zcela apinY" plan na organisaci Mezinarodni letecke policie .. .Tot, celkem si budeme stat dobfe. V Slava. — Je nekolikera, slava. Jedna je ta, jet piijde sama sebou, vyroste z eloveka a jeho dila a trva, dokud je vetejne uznani teto vnitfni slavy, je to pocta, ktere se oloveku dostava, za to, co vykonal, co vykonali jini, ale co oslavenec dovedl uvesti do sveta, eemu dal vhodnou podobu na vhodnem mists a ye vhodnou dobu. A konedne je slava, tech, ktefi zemteli zapomenuti, ale davno po smrti byli objeveni a uznani proto ponevadt se koneene pochopil vYznam jejich dila, jet kdysi pfielo pfilis pfedeasne v dobe, kdy zraky sveta byly obraceny jinam. A snad je jests mnoho jinYch druhti slavy. Jsou take slavy pochybne ceny. S adivem eteme v dejinach vedy i umeni o velieinach, jet za sve doby byly slavne, ale dnes o nich nikdo nevi, kdo se zrovna nehrabe v prachu archive. Byli lido vynaeeni svYmi vrstevniky proto, ze se zdali slavy hodnYmi. A dvacet let po jejich smrti jejich slava zmizela, jako by nikdy nebyla. — A« Dichtl.