Or an Slovanske Podpo
IctJednoty Statu Texas.
Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922.
RothiK (VOL.) XXXI.
WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 22. zaii (September) 1943.
eiSLO 38.
NEDA ZAHY'OUTI NAM NI BUDOUCIM. EJEN zbokii katolici, nYbr2 celY narod v den svateho Vaclava vroucne vzYva, fl patrona zeme eeske, aby nedal zahynouti nam ni budoucim. Vericim katolikum svatY Vaclav je m-ocnYm primluveim u Boha, chranicim osudy sveho naroda. Ostatnim je drahocennYm symbolem tisicilete tradice narodni vzdelanosti a samostat. em je "patronem" nosti — a v tomto smyslu ov S a narodni zaStitou. Katolik, nekatolik — kaIdY vernY syn flasi zeme pini se hrdYm sebevedomim pri vzpomince, ze na irsvitu jeho dejin zati jasna postava mladeho knftete, kterY svYm prikladem uvedl svilj narod do evropskeho kulturniho spoledenstvi a kladl zaklady samostatneho jeho duchovniho a politickeho 2ivota. At' cokoli je v oeich kritickYch historikti pochybno ze 2ivota a dila knaete Vaclava, obe streneho jimavYmi legendarnimi zkazkami, historickou skuteanosti, ze se Vaclav zaslouZil nejen o rozSiteni, nYbr2 i o prohloubeni krest'anstvi ye sve zemi, a 2e prijav Cechy v Ao od nemeckeho krale Jindricha, spojil je tim v duchu doby s ostatni Evropou, koneene byv pro svou mudednickou spirt prohlaS'en za svateho, rozSiill slavu eeskeho jmena po celem vzdelanem svete, a zajistil mu v nem &stile misto na velty. iteni a prohlubovani krest'anstvi znamenalo v 10. stoleti Siteni a prohlubovani nejpokroeilejAi duchovni, mravni i socialni soustavy doby. Tim se stal kni2eVaclav primym typickYm symbolem Ceske narodni snahy, usilovav vNly o myMenky a rady nejpokrokovejk. Jen tim, '2e kitest'anstvi zapustilo hlubSi koteny v naSi zemi je'Ste drive neZ" v jinYch oblastech sttedni Evropy (— tak u Polakil a u Mad'ara stalo se pozdeji), — byla zjednana nejbezpeenejSi zakita pro zachovani narodni samostatnosti a pro jeji postupnY rozvoj — poeetnejk sousede nemeeti nemeli zaminky ke kriZ'ackYm v3ipravam proti teeham, jaka, jim sloukla k podmaneni a hubeni slovanskYch kmenti polabskYch, ale nadto techove, osvojujice si krest'anskou vzdelanost a s ni spojene fady politicks a socialni, stali se sami vnitrne dosti silni i zdatni, aby s irspechem chranili a rozvijeli autonomni svilj ndrodni vYvoj. Ale nic neni po mem soudu tak priznadno pro ZeskY narodni charakter jako to podivuhodna skuteenost, 2e se 1.12 v oechach v 10. stoleti ozYvaji ohlasy reformniho Usili, zaznivajici tam ze vzdaleneho burgundskeho klaStera Cluny: sotvaie se ktest'anska kultura ujala v eeskem prostredi, ji2 se elita naroda stava, vnimavou pro nejpokrokovejk, a dokonce reformni ideje doby. V tomto smyslu sv. Vaclav zahajuje sy,mbolicky radu odvaZnYch tvilreich duchti naSeho naroda, Z'iznicich po naplfiovani nejuSlechtilejtich reformnich mykenek duchovnich; dim byli ve stoleti 10. sv. Vaclav a sv. Vojtech, tim byl v 15. stoleti Hus, v 17. stoleti KomentkY, v 19. stoleti DobrovskY a PalackY, v dobe nak Masaryk. A v teto perspektive jevi se docela jasno, 2e svatovacla yska tradice neni veci jen katolikii, i kdyti ptirozene maji svilj zvla gni, zvlagt' intim-
Hubert Ripka. ni vztah k tomuto svetlemu svetci, nybrz celeho naSeho naroda. Skuteenosti, ze kni2e Vaclav prijal Cechy v leno od nemeckeho krale Jindricha, snail se pangermanska paveda a v jejich Slepejich nacisticka propaganda zneukt k tvrzeni, ze tim Vaclav dal priklad svemu narodu, jak si ma poeinat vudi nemecke kik; poznal pry, ze eeska nezavislost je holou nemokaosti a 2e desk' rod mute it jedine, jestli2e se da v ochranu a v "protektorat" mocne rise nemecke. Je to nestoudne falSovani historie. Stredoveka "timska, rige nemeckeho naroda" nema, nic spoleeneho s
1938 zif 1941. Zas uz novY roubik do fist vrak — do fist davno nemYch ruka vraha. SvatY Vaclav deka se svou Midi eeska. zeme — midi Praha. Nasytit se musi lidskou krvi smeaka vlku za noci i za dne . Nejsi posledni a nejsi prvni. Hlava padla, hlava zase padne. Obet' za obeti na °Rail .. MlYny bok melou pro odplatu. Prijde den a v jeho rude zati padne hlava poslednimu katu. nacisticky imperialistic1Vm pojetim pangermanil a nacista o nemecke Risi v dobe moderni; "rimska, "rise nemeckeho naroda" byla v podstate "renovatio Romani imperi", byla supernacionalni, ye sve tendenci universalisticka svetska organisace vSeho soudasneho krest'anskeho sveta, kterY pod neodolatelnYm tlakem impetradice rimske, hledel se jednotne organisovat kolem 'Jape& a cisate. Spravne to vyklada nag historik Dr. Jan OpodenskY, ye sve instruktivni knigce "Nacism a naSe statni a narodni tradice": "Narok timske `rise nemeckeho naroda na vedeni krest'anskeho sveta teoretickYm, uznavanYm ostatnimi staly jen ve vYjimeenych pripadech. Pouze tam, kde rise mela sousedstvim bezprostredni vliv, prosazovaly se jeji universalisticke naroky, byl vzat z oboru lenniho prava, jet ridilo socialni a hospodarskY Zivot stredoveku. V podstate lenni svazek s risi neznamenal vice, ne2 duchovY svazek, prijeti do kulturniho spoleeenstvi krest'anskYch narodfi." V tomto smyslu do lenniho svazku s risi vstupovala mnoho narodu,Jaa i "anglieti kralove uznavali rimske cisares za nadrizene panovniky". V tem& smyslu treba take chapat vYznam a dosah toho, 2e kni2e Vaclav vstoupil do lenniho svazku s nepodrobil se tim Neinctim, nevzdal se tim autonomni nezavislosti sve zeme, nybr'Z' — jak pane Pravi OpodenskY — "zapojil tim desks zeme do stredovekeho sveta krest'anske kultury". To ostatne potvrzuje celY dalk vYvoj pomeru tech k hued uz Vaelavitv na-
stupce Boleslav byl v boji s nemeckYm kralem, aby upevnil nezavislost sveho panstvi a nemeckY kral po dlouholetYch bojich nedosahl znideni teto nezavislosti, nYbrZ' jen obnovy lenniho svazku — a ten se v dalkm vYvoji uvolfioval, tak ze se staval' stale patrneji ryze symbolickYm. Ostatne zvlaSt' vYmluvrie svedectvi pro hluboce narodni vYznam sv. Vaclava je v torn, 2e se hned po sve sinrti stal ochrancem, patronem sve zeme — pred nebezpedim, ktere hrozilo od mocneho souseda nemeckeho. Se svatovaclavskYm praporem eeska, vojska tahla proti Nemdruha sloka Svatovacla yskeho choralu, v niz se vzYva, aby nedal zahynout nam ni budoucim, vznikla v druhe polovine 13. stoleti za petilete okupace naSi zeme braniborskYmi hordami, ktere v leceems priporninaji barbarske tlupy nacistick y, znaky sta.tni nezavislosti, a svrchovanosti jako panovnicka, koruna, pedete, mince nesly jmeno svateho Vaclava — kdykoli narod byl ohro2en nemeckYm Ukladern a irtokern, ildy se rozpominal na svateho kriftete Vaclava. A tak se stal Vaclav prim° symbolem nak zdAtity a obrany proti panstvichtivemu nemectvi. Tyto vekovite skuteenosti nejsou nikterak ye svem vYznamu zmenSeny tim, ze Oechy vstoupily do lenniho svazku sris`i. Touto formou, ostatne jedine mo is nou v rannem stredoveku, 6echy se staly primYmi iieastniky tehdejkho spoleeenstvi ktest'anskYch na,rodti, a tak si zaji gt'ovaly sve vlastni spolurozhodovani v evropskYch dejstvich — vyjadreno v terminologii doby nak, svatYm Vaclavem prihlasily se Cechy k politice evropske. Je jednim z ne j -slavnejSichryt d,zeo10stli jsme pokradovali v teto svatovacla yske tradici, snakce se bYt spolutvorivYmi delniky obecne duchovni, politicks, socialni tvorby vzdelaneho lidstva, a toto nepotladitelne dychteni easto jsme platili tragickYmi prervami sveho narodniho vYvoje a vzestupu — (posledni straSnou clan sve evropske koncepci jsme zaplatili v Mnichove ). Ale s jmenem svateho Vaclava je take spojeno rozSikeni slavy a valnosti deskeho jm.ena ye svete. Dodnes se v Anglii zpiva, koleda o Sv. Vaclavu. V duchu doby, napinene cele krest'anskYm nadpozemskYm idealem, uznani koho za svetce, bylo nejvyMim myslitelnYm holdem, kterY bylo mono vzdati a to nejen tomu, jemu2 se teto vzneSene potty dostalo, nYbr2 i narodu, z nehoi vzeSel. Povolani Vaclava, a brzo po nem Vojtecha mezi "svate", bylo slavnostnim vyjadrenim ticty vzdelaneho lidstva k aeskemu narodnimu geniu. SvYm svatYm a za svate uznanYm dilem tito svedci dosvedeovali, ze narod, z neho2 vzeSli, ma nejen touhu, nYbr2 i schopnost, aby svYm vlastnim podilem prispival k zozmno2eni "slavy bok", aby se tvotive ireastnil stavby bokho chramu lidstva. A tak svatYm Vaclavem, prvnim predstavitelem naroda v podateich jeho dejin, se osvedeuje a prokazuje, nejhlubSi, nejhodnotnejSi, nejtrvalefti sltdba narodu je ye sluaba obeenYm idealtm lidstva.