Orcan 5lovanske.PodporuliciJednoty Rau Texas
Entered as second class mail matter, January 3rd. 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. WEST, TEXAS, ye stiedu, (Wednesday) 1. zaii (September) 1943.
RO5NIK (VOL.) XXXL
eiSLO 35.
OM.
NEBUI)111E SKOUPVIIII NA ITYSVETLENP RATCE pied dubnovou schuzi Hlavni I:Ttadovny dostal jsem z Washingtonu instrukce, kde je mne tteba. Broth teditele dali mi dovolenou na gest, ptipadne na devet mesicri. Od toho easu byl jsem mimo okruh spolkove einnosti. Jak jsem pro gel vedle strati vojenskS7ch tabort, pte gel jsem z bra,trskS7ch tkenic do vojenske kazne. Toho pul roku klidu a potadku udelalo mi dobte. Man2elka poslala mi balik zpateenich eisel Vestniku. Proaitam je a divam se na veal v le2item odstupu, z dalky. Ctu, jak nekteti novo hubuji na to a ono. Pry se neudelalo, co bylo slibovane. Hodr...:4 se nar6.21 na muj slib, pronesenS7 na sjezdu, 2e feditele budou davati &exit= zpravy o hospodateni, a 2e budou mustkern dtvery mezi fitedniky a eleny. Ted', kdy od dubna nemel jsem s nikSrm 2.64ne spolkove styky, kdy stojim prozatim venku z fitedniho kruhu a nemam "nos ye vgem", mohu mluvit za sebe, od srdce. Ne jako ninny teditel, ale jako neeinnS7 pozorovatel. Mohu vysvetlit nektere namitky Ptedne, prod teditele mlei a nepodavaji kakle tti mesice zpravu. Vime, 2e taylorsk3i sjezd udinil radikalni zmenu. "Radikalni" znamend, co jde na koken. Kotenem ka2cleho obchodu je spravne hospodateni. Ne spekulace, ale jistota. Ne politika, ale obchod. Nejen kolektovani drobnS7ch penez od chudobn3ich, ale opatrnost pri pujeovani tisicovek tern, kdo se delaji biihvi jak3'imi bohaei. Byl jsem na sjezdu zvolen ptedsedou teditelri. Kdy2 meli jsme prvni schuzi, bylo mne ostatnimi tediteli ptipomenuto, co se ode mne °dekaBylo dohodnuto, jak budeme hospodateni u Jednoty zlepeovat a jak budeme pozvolna postupovat. Jenom ty opravy, na kterS7ch se vgech sedm teditelri jednohlasne dohodne, bude se provadet. Sedm lidi melo pracovati jako jedna hiava. Na mne ptipadlo, 2e jsem mel laS7ti Usty, mluvici za ostatni. A take hromosvodem. Kdy2 byli teditele pozdeji soukrome jeden po druhem navetevovani, aby zristalo v gechno pti starem, abychom nebyli "radikalni", "od kotene", zaealo se slevovat. Ptestalo se opravovat a zaeala politika. Politika je, kdy ty mne pohladig, ja to vetejne pochvalim. Neptehledni vlivneho mistniho elena. Kdy2 to ale nekdo gkrabne, pamatuj si to, abys mu to pozdeji dvojnasobne oplatil. Ptestalo se zlep govat a zaealy osobni Utoky. Byl jsem u Hlavni fitadovny od 1924. Jak br. Sklenatik od Sealy kdysi kekl, "daval jsem pozor na ty sakramenty." Ptiely 'lady ttenice, ale nikdy jsme neklepali jeden druheho po prstech, ba po htbetech, jako kdy zoeala hadka, nod a k Cemu jsou teditele. V3isledek byl, ze teditele ptestali byti tediteli. Zristalo jim jmeno. Jednota zfistala, jaka byla. Ta velika reforma, o ktere vrchni fitednik Jednoty mluvil na sjezdu, bude znamenat vie pro na gi Jednotu ne2 cokoliv jineho v historii SPJST. (Protokol str. 101), se neuskuteenila. Ptestaly porady teditelt, ptestal jejich dohled, pkestaly se Mat opravy a podavat zpravy.
Za druhe, prod se nevysvetli nektere veci, jak elenove 26,daji. Osobne zastavam stanovisko jinn j2ke .veteina teditelti nebo uredniku, kteti yeti, 2e eim merle se o veci mluvi, tim dtive kritika umlkne., Mou zasadou bylo, je a bude, 2e dim diikladneji se sporna otazka rozebere, tim trvanlivejei porozumeni a dohoda se docili. Jeden tad davno 2adal, aby bylo oznameno, kolik nas stal taylorskSr sjezd. Kdy2 by to bylo oznamene, '264113'7 jednotlivec by tim nebyl poekozen. Cim dele se to odklada, tim osttejei je kritika i jinSich veci. JinSr tad chtel, aby hlasovani o platu Utednikil bylo oznameno die ride. Kdy2 v dubnove schriVzhifiru
eeskST Ede!
Je va2na, doba. Vzhilru eesk3'7 lide! Vlast na nas 264a velkS7ch obeti! Probud'me se ji2 z dlouhe lethargie, v2dyt' budujeme vee jen pro deti. Zanechme svarfi, ktere praci niCi, a zloba necht' ji2 na v2dy ustane. Pkilo2me veichni chute rude k dilu, kdo Cechem je — necht' Cechem zustane. Ze 2ijeme dnes v pohnutlive dobe a nas lid v Cechach trpi nevinne, to ka2dS7 Cech at' ptipomene sobe, svobodne zijici v nove domovine. Jsou v Cechach lide, je2 jdou slzi rnotem, 2iji tam naei, lest je2 prodala, jsou v Cechach duce zmirajici hotem, jsou y Cechach srdce ji2 — ji2 zoufala. My Ceei v svete zas jsme v novem boji — druh3'7 nag odboj snad jiz posledni, at' obeti to sebe vice stoji, jen kdy se v svete °pet rozedni. A2 bude mir a umlkne del htmeni, a v deskou vlast navrati se klid, s jakS7m vdekem vzpominat nas bude ten v2dycky mirny, dobr3'7 eesk3.7 lid. zi byl jsem tazan, jak se to ma oznamit, tekl jsem, aby se jednalo die stone y. Kdy2 ale dvakrat pted tim bylo oznameni dukladnejei ne2 jak ve stanovach ptedepsano, nevidim, prod by to nemohlo b3iti oznameno dfikladneji i po tieti. Existuji d ye seitaci listiny a nebylo by tteba sahati na zalepene a uschovane volebni oznameni. Jen nebud'me tak lakorn3.7mi na siovo, kde elenove se zajmem chteji vysvetleni. Kdy2 ditele mini, a kdy2 Utednici neteknou vice ne2 museji, alenove mail pravo 2adat, aby se to neb ono objasnilo. Nekdy se neoznami ani to, co se ve schfizich odhlasuje. Dal jsem pted Casem na.vrh, aby nejlepg i organisatoki byli ve Vestniku oznameni. Bylo to ptijato jednohlasne. Te2 odhlasovali jsme, 2e zapisky ze schuze budou uvetejneny ne pozdeji jak do dvou tSrdnu po schtzt Zde pronaeim jen sve nahledy. Rad mam poradek, dochvilnost, chci miti uroit3). sink. NCkdo jinST chce miti volnost a staei mu,kdy2 se jen volne pohybuje, tteba jako epunt na vode. Proti gustu 26,driS7 digputat. Take jsme se usnesli v jedne schrizi, 2e proto-
koly budou kratke, ale ztetelne, aby elenove yedeli, o dem se jednalo. Posledni Protokol, ze dne 5. Cervence, uvetejnen3) 11. srpna, je hodne nejasnS7. Hodne se napiee, ale nic se netekne. Ptikladne je tam neco o majetku Jednoty aisle 18, Cislo 62, 77 a podobne. 2adriST nevi, o co se jedna. Z toho si alenove nic nevyberou, kdy2 ye schrizi nebyli. I ja sam, tteba znam majetky Jednoty, nevim, prod bylo odhlasovane, aby 20 aktri majetku d. 77 bylo vraceno. Protokol neni jasnS7. Dle sveho skromneho nahledu, kdy2 divam se na to vraceni majetku zdaleka, soudim, 2e dienove H. U. mall by sve rozhodnuti vziti znovu v tvahu. Mane., ze po pteeteni meho v3svetleni daji mi za pravdu. Mo2na, 2e kdybych byl ve schrizi, byl by vS7sledek hlasovani jiny. Neznam celou historii toho majetku, ale tank vim, Jednota na nej kdysi pujeila dvanact tisic. Je toho 160 akrri neobdelane prerie. NevIm, kdo majetek odhadnul. Bylo by dobre vyhledat starou odhadei Pujeka se udelala pted sedmi nebo osmi roky. Ad tenkrat se neprijdovalo na necbdelan3'7 pozemek (a na obdelanS7 jen 40%), prijeilo se proti stanovam $75.00 na akr. Na. pujeku nebylo nic splacene, a asi pted eesti roky Jednota ptevzala tento majetek ve vetejne drathe. Ode dne, kdy se udelala prijela na $12,000.00, pohledavka proti tern 160 akrum vystoupila na $16,000, kdy ptipoeitame za 'gest rokii dani a firoky. To dela $100 za akr. Dvacet akrri znamend, 2e se vrati $2000.00. Snad broth ritednici meli dobre dtvody, prod tak hlasovali. Protokol jen povida, 2e dvacet akrri i s olejovS7m pravem se vrati. A jestli bude jaka, ekoda, majitel to pozdeji vyrovna. Nelibi se mne to. Neni to obchodni, ale politika. Zajiste nebude se to libit ani tem bratrum, kteti vyprijaili si na sve certifikaty, aby uplatili kousek dluhu na farmu. N6kteti ted' nemaji ani farmu, ani pinou hodnotu certifikatu. V dubnove schrizi odlo2ili jsme jednoho takoveho do sjezdu. Nemohl by take tento druh3) ptlpad podkat jeete devet mesicri, kdy2 Jednota vlastni pozemek u2 ptes 6 mica? Ptimlouval bych se, aby broth elenove H. U. vzali tuto vec znovu v fivahu. Kdo u2 dostal $12,000.00, tomu vlastne Jednota za 160 okra zaplatila. Anebo, jestli v tom neni politika, a je to rozumne hospodateni, at' elenove dostanou aspen vysvetleni, prod ritednici delaji Ustupky tam, kde vypada, 2e toho neni potteba. Nebud'te lakom3imi na vysvetleni. S bratrskS7m pozdravem, Vag Stephen Valeik. V Na Zelnem miste Hitlerova seznamu instituci demokracie, ktere jim byly piedureeny ke zkaze, upravujici cestu nacisticke diktatuie, byly a jsou cirkev, parlament, korporace a delnicke unie. Tyto etyfi institute jsou hybnou silou, ktera vytvoiila etyei hlavni kapitoly pii zrozeni a vzriistu lidske svobody. Priv° lidi organisovati samosprivne skupiny bylo vybojovano dlouhYm zapasem na poll naboienstvi, politiky, obchodu a price