Entered as second class mail matter, January 3rd, 1933 at West, Texas, under the Act of Congress of August, 24th, 1922. ttOtNiK (VOL.) XXXI.
WEST, TEXAS, ye stiedu (Wednesday) 9. eervna (June) 1943.
tino 22.
POSELSTVI PRESIDENTA BEN ESE KRAJANUM V A ERICE. Veeer po svem slavnem pkijezdu do Chicaga dne 22. kvetna proniluvil president eeskoslovenske republiky dr. •Edvard Berieg ve Windermere hotelu na krajanske recepci, na kterou byli pozvini zistupci fifth slozek druheho eeskoslovenskeho boje za svobodu, demokracii a humanitu. Neiekl jests vSechno, co snad by rad chtel kid, kdyby po eas valky nebyl vizin vySSimi ohiedy. Ale pies to jeho chicagskY projev, ureeny pro Won eeskoslovenskou Ameriku, podava po innohe stance vysvetleni, ve lecech, ktere 'lady matly mysli a dokonce zavdavaly pkieinu k titokum s raznYch stran na neho podnikanYm. Jeho projev dluino povaiovat za smernice, jimiti se musi kidit vSechno eeskoslovenske zahraniei na tests za viterstvim, ktere narod .doma osvobodi 1 di mu opet moinost, aby si naiim demokratickYm zgasobem sam vykeSil svoj vnitini problemy a zaiidil sviij bucionci iivot v nedilne a sjednocene eeskoslovenske republice podle svych tuieb, pfini a potieb. Pres. dr. E. lleneg posili texaskym krajannm nejsrdeenejSi pozdravy a yiely dik za obetavou prici. ftekl pkedsedovi SACT, aby vyiidil, ie jsou hodni a ie on a narod doma nezapomene na jejich nez gtnou, vzornou a obetavou praci. Pkivitan pkedseciou Ceskoslovenske narodni rady v Americe prof. J. J. Zmrhalem, pro -miuvlpresidnt BeneS takto; Drazi pratele: EKUJI yam pi.edevgim za mile uvitani a dekuji predsedovi Jaro-
slavu J. Zmrhalovi za jeho mild slova. Mohu Vas ujistit, 'Ze jsem
D prigel do Chicaga s radosti a pohnutim. V gichni jiste vzpomina-
me dnes na dobu, kdyti jsem sem priSel pied etyrmi lety ye chvili nejvetgiho ponitieni nageho naroda a kdy jsme v gichni s obavami a s bolesti uvatiovali o torn, co bude dale. Ja jsem nemel nikdy pochybnosti ani v to nejhork chvili, a zejmena ne tehdy, kdy jsem z Prahy odchazel a kdyi jsem se rozhodl prijit do Ameriky co nejdrive. Bylo mi jasno, 2e se pripra y uje valka a Ze budeme muset delat to, co jsme delali ye valce pr y ylakni pocit: ' zde jsme syfij odboj zaeali, zde jsme-ni.Alejtoisez sviij odboj nekompromisne vedli a zde na tomto fiseku americkem, co se tYee americke politiky a SpojenYch stata, jsme ten odboj spoledne Nyhrali. Ptigel jsem do Ameriky pred etyrmi lety hned po tom, demu se rikalo anebo snad dosud rika, "mnichovska katastrofa". Sa, sam jsem tomu nikdy tak nerikal a nepovatioval jsem to ani za katastrofu, ani za tragedii. Vedeli jsme jiste vgichni, tie to budou hrozne doby. Ale nepokladal jsem to za katastrofu a tragedii predev gim proto, Ze Mnichovem to nebylo skoneeno. To byl jenom zaeatek. A nepokladam to za tragedii blame proto, ponevadt pies hrozne ntrapy naroda doma z toho dnes u2 vitezne vychazime. A zejmena, drazi pratele, co je to nejvatinejk a nejdilletiitej gi: predstavte si, tie cely svet proliva nejhork katastrofu, jakou at mutieme piedstavit, a na g' narod naleii mezi milo teeh, kteii se v teto katastrofe nikdy a nieim neprovinil, mel svou sprivnou linii a zachoval si ji a zachranil Cest naroda a stitu mravne, neposk yrnenou. A proto nakonec nebude ani katastrofa, ani tragedie. Ja sam jsem presvedden, tie historie tomuto memu posouzeni techto udalosti a tomuto pojeti dnegni doby a cele dne gni hrozne mezinarodni krise cla za pravdu. AmerickY zajezd dokladem zmeny situate. Moje cesta sem do Ameriky, jako oficialni cesta presidenta 6eskoslovenske republiky na nav gtevu SpojenYch Statu, je nejlep gim dokladem toho, jak se veci vyvinuly v minulYch etyrech letech. Opakuji: vzpomerite, kde jsme byli pied etyrmi lety. Byla to jiste teZ"ka doba pina. obav a negtesti. Pro v gechny rids to musil bYti hroznY vYhled do budoucnosti. Ale zadali jsme praci, pracovali jsme dtyri leta, a kde jsme dnes? Cele. tato doba dosud nademu nirodu neni dosti jasna.. Jo, jsem sam jako president a jako vldda nase po Mnichove nemohl svemu parlamentu, sve verejnosti ani dobre povedet a yysvetlit, jak se v gecko stab, prod se stalo to a ono. A jak jsem prohlasil ve Statni rade, pokladam za svou povinnost, jakmile se vratim, svemu narodu podat vYklad o tom, co se stab za Mnichova a 'po nem, prod jsme tak a tak postupovali a prod ji takovYm zpiisobem to ci ona rozhodnuti jsem udinil. V dobe vejk ani jsem nemohl a nesmel — ji, naptiklad nikdy jsem nechtel mluvit, co se stab za Mnichova v Anglii nebo ve Francil, ponevad2 jsem bude valka, budeme ye valce znovu a budeme zase Spojenci.
Na to v;Se tehdy nebylo easu. Pkedeithim musime jit proti Hitlerovi a pak si kekneme, co a jak vSechno bylo a co se stab. To je jedine motina politika. To jsem vide v dobe nejteMi, v dobe, kdy na mne bylo utoeeno a kdy se nemozne a nespravne veci o mnerikaly. fzekl jsem si: "Nebudu nyni mluvit, podkam, ptijde chvile, kdy budeme moci mluvii syubodne a lepe a kdy uciaiosti samyrozhodnou." A tak se take stab. Mnbehov je nadobro odeinen. Cesta, kterou jsem nyni do Washingtonu vykonal, je nejlep gim dokladem toho, jakYch vYsledka jsme ye sve pram doeilili a jak ye skuteenosti je poraika z r. 1938 Id dnes odeinena. Repubiika ,existuje date, narod bude svoboden, narod je zase sjednocen. Podkarpatska Rus, Slovensko a Ceske zeme jsou spojeny, predmnicho yska republika je vyjcienie zase radou statti uznana a nemam dnes pocnybnosti o torn, z teto valky s vetgim viterstvim, nea jsme vy gli z vaixy minule. Narod bude obohacen novymi zku genostmi a lid bude vectet, jake butte muset provest zmeny hospodatske, politicks, socialni, finandni a jine. Jsem piesvedeen, ze narod vyjde z nyneigi krise mravne posilen, pees vSechny atrapy a lira*, zazite od r. 1938 as do dnekunto dne. iZtatraziiji. jsou to utrapy hrozne, jsou to rany velike, cele tisice lidi padlo a pada a ,Ate padne v kondentradnich taborech, ve'vezenich, umueeni, (foal a umoreni. Ale to je prave valka. A jestlitie nam nebylo doprino, anychom v r. 1938 s1i s tim svYm pub druhym milionu .vojakti na frontu, — bylo nam vnuceno vesti dnes valku jinymi formami. Ale jsme ve vaice a niS narod doma je na fronts; to nikdy nesmime zapomenout. Jednim siovem bych chtel fici, ze pied etykini roky jsme ztrat.ili, jak jsnie se rnnozi domnivali, vsechno, jen zde na tomto mists ye SpojenYch Stitech a take v nekterYch jinYch zemich jsme zachovali zbytky na gi suverenity. Vyslanec Hurban zachranil na ge vyslanectvi, nase tirady a konsulaty fungovaly dale. (Potlesk). Ja bych to rad zdtiratinil pit teto prueznosti prive pied natimi americkYmi spoluobeany, ze vyslanec Hurban zaslouti za to a za vsecku svou praci v techto tetiltych dobach nasicn nejvtelej gich diku. (Potlesk). Ale nejenom to. Americka, demokraeie pochopila nagi situaci a vase nova vlast nam podstatne pomohla. V nekterych jinYch zemich tomu bylo podobne a tak jsme zadan osvobozenskuu Dnes jsme znovu uznani, • mime svou Arlaclu, sveho preskten.a, svoji armidu, znovu jsme pravoplatnym dlenem SpojenYch naroda, cili po etyiech letech jsme dosahli maxima moinYch svych uspecnu. otaio se to take pomoci yak. Proto bych Vain v gem cntel pri teto ceste ao Ameriky vfele podekovat, yam vSem spoleene a kaZciemu z yladt' za to vseehno, co jste vykonali. Dekuji Narodni rade, ktera, pod Vedenim Prot. J. J. Zmrhala hned v r. 1939 zadala pracovat, dekuji Ceskemu iiarodnimu sdruieni, ktere pod vedenim p. Adolfa Kadera kona, nsilovne a uspegne svou praci, dekuji Slovenskemu narodnimu sdruieni, ktere tivlast' melt) odpovednou a teiltou praci, proto& prave ye slovenskem prostredi byla price velmi obtitini a nesnadna. A dekuji rev. Jarosiavu tak dobre a oddane tutu praci provadel. (Bourlivy potlesk). Dekuji Svazu kterY za piedsednictvi p. Johna W. Wollera ye svem prostredi ,dovedl vykonal praci velikou a bez krisi a bez obtjz i spoleene se vgemi cstatnimi svou organisaci vedi. A ov gem take Sdrutieni Cechoslovakt v Texasu a panu Vladimiru Maudrovi, kterY stoji v jeho cele.-(Potlesk). Nemohu zapomenout specielne na nase Sokolstvo. Vite, jakou melt a maji povinnost a Jake maji velike kulturni poslani. Vykonavaji je pod vedenim starosty bratra Karla •Prchala oddane a velmi nspe gne. Nechtel bych a nesmim jich zapomenout. (Potlesk). Va g tigk deskY, slovensky i ItarpatoruskY konal zde vidy velikou praci kuluturni a politickou, kona ji fispegne v teto take dobe lope, netili kdykoli jindy. Dekuji mu viele. tspech je uzninim poctive price v minulosti. VStsledek nag i prate, vatieni Pratele, neni ov§em jen vYsledkem price nagi, nas vgech zde za hranicemi. To, tie jsme mohli dosahnout tak velkeho zadostiudineni, je vysledek toho, co jsme dean za predchazejicich dvacet let jako samostatnY stat a zejmena a predev gim yYsiedek boje a odporu v geho nageho lidu doma v poslednich etyrech letech. Kdya jsme zadinali ve valce minule, jedinY dlanek v novinach bYval pro rids, velikYm uspechem, kdetto nyni jsme . vstoupili do boje uz jako stat, kte-(Pokradovini na strane 12.)